Ji°φ Peterka: Co je Φφm ... v poΦφtaΦov²ch sφtφch (24):

ReferenΦnφ model ISO/OSI - jeho vznik

V sedmdesßt²ch letech se zaΦφnajφ objevovat prvnφ v²znamn∞jÜφ rozlehlΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞. Vedle experimentßlnφch sφtφ (jako nap°. ARPANET a CYCLADES), to byly p°edevÜφm sφt∞, budovanΘ podle vlastnφch koncepcφ p°ednφch v²robc∙ poΦφtaΦ∙ (nap°. sφt∞ SNA firmy IBM, DNA firmy DEC). Zatφmco experimentßlnφ sφt∞ byly od zaΦßtku heterogennφ a p°φmo tedy poΦφtaly se zapojovßnφm poΦφtaΦ∙ r∙zn²ch typ∙ od r∙zn²ch v²robc∙, mo₧nost zapojenφ do ostatnφch sφtφ byla vßzßna na vlastnictvφ produkt∙ p°φsluÜnΘho v²robce, kter² si v rßmci vlastnφ sφ¥ovΘ architektury vytvß°el svΘ specifickΘ konvence a protokoly.

Nenφ proto divu, ₧e zßhy vyvstala nalΘhavß pot°eba jednotnΘho standardu pro vzßjemnΘ propojovßnφ poΦφtaΦov²ch systΘm∙ r∙zn²ch typ∙ a koncepcφ, pochßzejφcφch od r∙zn²ch v²robc∙. Pot°ebu vytvo°enφ takovΘhoto standardu si brzy uv∞domila i mezinßrodnφ organizace ISO, kterß se v roce 1977 rozhodla p°evzφt tento ·kol na svß bedra.

Vytvo°ila si k tomu novou podkomisi (SC16) v rßmci svΘ technickΘ komise pro zpracovßnφ dat (TC97, viz 22. dφl naÜeho serißlu), a tu pov∞°ila p°φpravou novΘho standardu. Ten takΘ ji₧ dostal prvnφ pracovnφ nßzev: Open Systems Architecture (tj. architektura otev°en²ch systΘm∙). P°φvlastek "otev°en²" (open) zde m∞l zd∙raznit, ₧e systΘm, vyhovujφcφ zam²ÜlenΘmu standardu, bude p°ipraven pro vzßjemnΘ propojenφ se vÜemi ostatnφmi systΘmy na celΘm sv∞t∞, kterΘ budou vyhovovat tΘmu₧ standardu.

Prvnφ pracovnφ sch∙zka podskupiny SC16 se konala v b°eznu 1978. VÜichni z·Φastn∞nφ se rychle shodli na vrstvovΘ koncepci, kterß nejen dokß₧e vyhov∞t vÜem stßvajφcφm nßrok∙m na vzßjemnΘ propojovßnφ otev°en²ch systΘm∙, ale je schopnß i pozd∞jÜφho rozÜi°ovßnφ tak, aby mohla vyhov∞t i budoucφm po₧adavk∙m. Podskupina SC 16 se proto zaΦala okam₧it∞ zab²vat otßzkou, kolik vrstev bude nejvhodn∞jÜφ uva₧ovat, a jakΘ ·koly t∞mto vrstvßm sv∞°it.

Pro pot°eby svΘho rozhodovßnφ si podskupina SC16 zformulovala celkem 13 princip∙, kterΘ se pak sna₧ila aplikovat. Lze je shrnout do nßsledujφcφch myÜlenek:

• samostatnß vrstva by m∞la vzniknout vÜude tam, kde je zapot°ebφ jin² stupe≥ abstrakce
• ka₧dß vrstva by m∞la zajiÜ¥ovat p°esn∞ vymezenΘ funkce . Tyto funkce by m∞ly b²t voleny tak, aby pro jejich realizaci mohly b²t vytvo°eny standardizovanΘ protokoly s mezinßrodnφ p∙sobnostφ.
• rozhranφ mezi vrstvami by m∞la b²t volena tak, aby byl minimalizovßn tok dat p°es tato rozhranφ
• poΦet vrstev by m∞l b²t tak velk², aby vzßjemn∞ odliÜnΘ funkce nemusely b²t za°azovßny do stejnΘ vrstvy, a souΦasn∞ s tφm tak mal², aby celß architektura z∙stala dostateΦn∞ p°ehlednß.

JeÜt∞ v pr∙b∞hu prßce na p°ipravovanΘm standardu zm∞nila podskupina SC16 i jeho pracovnφ nßzev, z Open Systems Architecture na Open Systems Interconnection Architecture, doslova tedy: architektura vzßjemnΘho propojovßnφ otev°en²ch systΘm∙. D∙vodem byla z°ejm∞ skuteΦnost, ₧e se celß prßce skupiny zam∞°ila pouze na otßzky propojovßnφ a "vn∞jÜφho chovßnφ" vzßjemn∞ propojen²ch systΘm∙, a nijak ne°eÜila to, jak majφ tyto systΘmy fungovat "uvnit°".

Vlastnφ nßvrh standardu byl dokonΦen za necel²ch 18 m∞sφc∙. V Φervenci roku 1979 byl p°edßn jako koncept nßvrhu (draft proposal - viz 22. dφl naÜeho serißlu) nad°φzenΘ technickΘ komisi TC97, kterß jej koncem roku 1979 p°ijala za zßklad pro dalÜφ v²voj navazujφcφch standard∙ pro vzßjemnΘ propojovßnφ otev°en²ch systΘm∙ v rßmci organizace ISO.

Na poslednφ chvφli vÜak byl jeÜt∞ jednou zm∞n∞n slovnφ nßzev standardu - z blφ₧e neznßm²ch d∙vod∙ bylo vypuÜt∞no slovo Architecture, a naopak byla p°idßna dv∞ novß slova: Reference Model neboli referenΦnφ model. Ta majφ zd∙raznit, ₧e cel² standard nenφ jednφm konkrΘtnφm nßvrhem zp∙sobu, jak °eÜit vzßjemnΘ propojovßnφ, ale spφÜe spoleΦn²m rßmcem Φi vzorem (referenΦnφm modelem), podle kterΘho by m∞lo b²t vzßjemnΘ propojovßnφ systΘm∙ °eÜeno.

Sprßvn² nßzev celΘho standardu je tedy: Reference Model of Open Systems Interconnection (ReferenΦnφ model propojovßnφ otev°en²ch systΘm∙), a jako norma ISO mß Φφslo 7498. V praxi se obvykle oznaΦuje zkratkou RM OSI nebo jen ISO/OSI, co₧ souΦasn∞ zd∙raz≥uje jeho vztah k organizaci ISO (byl vÜak souΦasn∞ p°evzat i organizacφ CCITT jako jejφ standard X.200).

Zd∙razn∞me si znovu, ₧e souΦßstφ referenΦnφho modelu ISO/OSI je skuteΦn∞ pouze vymezenφ jednotliv²ch vrstev a spefifikace ·kol∙, kterΘ by tyto vrstvy m∞ly °eÜit. ReferenΦnφ model nespecifikuje ₧ßdnΘ konkrΘtnφ protokoly, pomocφ kter²ch by funkce jednotliv²ch vrstev m∞ly b²t realizovßny. Nedefinuje dokonce ani p°esnΘ rozhranφ mezi jednotliv²mi vrstvami - tedy konkrΘtnφ slu₧by, kterΘ vrstvy bezprost°edn∞ ni₧Üφ poskytujφ bezprost°edn∞ vyÜÜφm vrstvßm.

Protokoly a slu₧by pro jednotlivΘ vrstvy vznikaly a₧ dodateΦn∞, a to jako samostatnΘ standardy (resp. normy) ISO, nebo jako p°evzatΘ standardy jin²ch organizacφ (nap°. CCITT Φi IEEE). Jeliko₧ organizace ISO striktn∞ rozliÜuje mezi protokolem a slu₧bou (na rozdφl od ostatnφch standardizaΦnφch organizacφ, jako nap°. CCITT, kterΘ takovΘto rozliÜovßnφ nepou₧φvajφ), vznikaly p∙vodnφ standardy ISO v₧dy ve dvojicφch - jeden standard pro protokol, a druh² pro slu₧by, poskytovanΘ prost°ednictvφm tohoto protokolu. Postupn∞ tak vznikaly resp. stßle vznikajφ Φi jsou p°ejφmßny protokoly, definujφcφ mo₧nΘ zp∙soby fungovßnφ jednotliv²ch vrstev ISO/OSI modelu.