Ji°φ Peterka: Co je Φφm ... v poΦφtaΦov²ch sφtφch (21):

Standard, norma, doporuΦenφ

V dob∞ sßlovΘ v²poΦetnφ techniky byla takovßto strategie jeÜt∞ realizovatelnß, nebo¥ zßjmy odb∞ratel∙ nebyly tak diversifikovanΘ a specificky zam∞°enΘ jako dnes, a takΘ po₧adavky na vzßjemnou spoluprßci jednotliv²ch poΦφtaΦ∙ nebyly p°φliÜ velkΘ.

V²robci, kte°φ se p°φliÜ neohlφ₧eli na sebe navzßjem, si mohli dovolit koncipovat svΘ produkty v²hradn∞ podle sv²ch vlastnφch p°edstav a uplatnit v nich takovß °eÜenφ, kterß sami pova₧ovali za nejvhodn∞jÜφ - ke kter²m dosp∞li na zßklad∞ vlastnφch zkuÜenostφ, tradicφ, vlastnφho v²zkumu a v²voje - a kterß je Φinila nesluΦiteln²mi a neschopn²mi spoluprßce s produkty jin²ch v²robc∙.

Tφm ovÜem vznikla specifickß forma vßzanosti na jedinΘho v²robce, danß nikoli jeho monopolnφm postavenφm, ale nesluΦitelnostφ jφm pou₧φvanΘho technickΘho °eÜenφ s tφm, kterΘ pou₧φvajφ jinφ v²robci. V angliΦtin∞ se takovΘto °eÜenφ oznaΦuje p°φvlastkem proprietary, stejn∞ tak jako produkty, kterΘ z tohoto °eÜenφ vychßzejφ.

Prosadit vlastnφ °eÜenφ, a to jeÜt∞ se ziskem, si vÜak v dlouhodobΘm v²hledu mohly dovolit jen ty nejv∞tÜφ firmy. MenÜφ firmy, kterΘ nemohly nΘst stßle v∞tÜφ nßklady na v²voj a marketing vlastnφch °eÜenφ, se ve vlastnφm zßjmu musely p°izp∙sobit t∞m °eÜenφm, kterΘ si zvolily velkΘ firmy. NeÜlo p°itom ani tak o p°evzetφ technologiφ Φi v²robnφch postup∙ (kterΘ jsou Φasto peΦliv∞ chrßn∞nΘ), jako spφÜe o p°evzetφ konvencφ, parametr∙ a protokol∙, s cφlem zajistit kompatibilitu (sluΦitelnost) vlastnφch produkt∙ s produkty jin²ch v²robc∙. Nßzorn²m p°φkladem m∙₧e b²t architektura osobnφch poΦφtaΦ∙ PC - zde se prakticky vÜichni v²robci p°izp∙sobili °eÜenφ, kterΘ si podle svΘho zvolila jedinß mamutφ firma - IBM.

╪eÜenφ, kterΘmu se p°izp∙sobujφ r∙znφ v²robci a kterΘ tak p°edstavuje urΦitou spoleΦnou konvenci, zajiÜtujφcφ vzßjemnou kompatibilitu produkt∙ od r∙zn²ch v²robc∙, si ji₧ zaslou₧φ p°φvlastek standardnφ, jako protip≤l anglickΘho proprietary. Samotn² obsah resp. podstata tohoto °eÜenφ se pak v ÜirÜφm slova smyslu oznaΦuje jako standard.

Standardnφ °eÜenφ resp. standard m∙₧e vniknout tak, ₧e se z podn∞tu Φi pod zßÜtitou urΦitΘ instituce, kterß je k tomu p°φsluÜnß, sejde skupina odbornφk∙ a vypracuje nßvrh p°φsluÜnΘho °eÜenφ. Ten je poslΘze kodifikovßn (tj. dostane formu oficißlnφho dokumentu p°φsluÜnΘ instituce), a pak je prosazovßn do praxe. PodstatnΘ p°itom je, ₧e zmφn∞nΘ standardizaΦnφ instituce obvykle nereprezentujφ p°φmo jednotlivΘ v²robce (i kdy₧ tito se na jejich prßci mohou v²znamn∞ podφlet).

Standard, kter² je kodifikovßn, je standardem de jure. Jeho zßvaznost pro v²robce i u₧ivatele je ovÜem r∙znß podle toho, jak² mß prßvnφ statut resp. jak² je statut toho, kdo jej formßln∞ vydßvß.

Nap°φklad standardy, vypracovanΘ a vydßvanΘ mezinßrodnφmi standardizaΦnφmi institucemi, majφ Φasto pouze formu doporuΦenφ a po formßlnφ strßnce nejsou prßvn∞ zßvaznΘ. Prßvnφ zßvaznost pak mφvajφ a₧ nßvrhy ve form∞ norem, kterΘ v rßmci jednotliv²ch zemφ vypracovßvajφ k tomu oprßvn∞nΘ instituce, Φasto na zßklad∞ doporuΦenφ, p°ijat²ch mezinßrodnφmi organizacemi.

Samotnφ v²robci nemajφ mo₧nost vydßvat standardy de jure, nebo¥ obvykle nemohou vydßvat oficißlnφ doporuΦenφ Φi dokonce normy, zßvaznΘ pro jinΘ v²robce. Pokud jejich vlastnφ °eÜenφ spontßnn∞ a na dobrovolnΘm zßklad∞ p°ebφrajφ i jinφ v²robci, stßvß se toto °eÜenφ standardardem de facto. P°φkladem takovΘhoto standardu m∙₧e b²t jazyk pro ovlßdßnφ modem∙ (tzv. °φdφcφ jazyk AT, viz desßt² dφl naÜeho serißlu), kter² u sv²ch produkt∙ zavedla firma Hayes, a ostatnφ v²robci se mu p°izp∙sobili.

Jsou ovÜem i p°φpady, kdy se vlastnφ ("proprietary") °eÜenφ urΦitΘho v²robce m∙₧e stßt "oficißlnφm" standardem (standardem de jure). Jde o takovß °eÜenφ, kterß se ukß₧φ b²t natolik ₧ivotaschopnß, ₧e se nejprve stanou standardy de facto, a poslΘze je p°φsluÜnΘ standardizaΦnφ instituce p°evezmou jako "svΘ" standardy - bu∩ bez jak²chkoli zm∞n, nebo s urΦit²mi ·pravami. P°φkladem m∙₧e b²t koncepce sφtφ Ethernet, kterß p∙vodn∞ vznikla jako vlastnφ °eÜenφ firmy Xerox, zßhy se stala standardem de facto, a poslΘze se s drobn²mi ·pravami stala i standardem de jure (standardem IEEE 802.3).

Jestli₧e v oblasti poΦφtaΦ∙ majφ standardy neobyΦejn² v²znam, v oblasti komunikacφ a poΦφtaΦov²ch sφtφ jsou p°φmo ₧ivotn∞ d∙le₧itΘ. Umo₧≥ujφ vzßjemnou spoluprßci nejr∙zn∞jÜφch komunikaΦnφch i v²poΦetnφch prost°edk∙ od r∙zn²ch v²robc∙, stejn∞ tak jako jejich vazbu na p°enosovΘ prost°edky spojov²ch organizacφ a jejich vyu₧itφ. T²kajφ se prakticky vÜech aspekt∙ komunikacφ a Φinnostφ sφtφ - od typu pou₧φvan²ch konektor∙ a jejich zapojenφ, p°es zp∙sob modulace p°enßÜen²ch signßl∙ a₧ nap°. po formßt zprßv elektronickΘ poÜty.