| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 8/92 |
| RoΦnφk: | 1992 |
| Rubrika/kategorie: | Co (ne)najdete ve slovnφku |
V²robci poΦφtaΦ∙ se dnes doslova p°edhßnφ v tom, jak velkou pam∞tφ RAM vybavφ svΘ poΦφtaΦe. TakΘ kupujφcφ pova₧ujφ kapacitu pam∞ti RAM za jedno z rozhodujφcφch kritΘriφ p°i posuzovßnφ nabφzen²ch poΦφtaΦ∙. P°i nßkupu program∙ se pak ptajφ na jejich nßroky na pam∞¥ RAM, na mo₧nost pou₧φvat RAMdisk, u poΦφtaΦ∙ PC na mo₧nost vyu₧itφ rozÜi°ujφcφ pam∞ti RAM apod. Napadlo vßs n∞kdy, ₧e ptßt se takto na pam∞¥ RAM je vlastn∞ "straÜlivΘ nedorozum∞nφ", jak by to asi nazval jeden nejmenovan² federßlnφ ministr?
Pam∞ti, pou₧φvanΘ v poΦφtaΦφch, m∙₧eme d∞lit do skupin podle r∙zn²ch kritΘriφ. Jednφm kritΘriem m∙₧e b²t nap°. fyzikßlnφ princip, na kterΘm je pam∞¥ zalo₧ena. Pak se nßm pam∞ti rozd∞lφ na magnetickΘ (disky, diskety, pßsky apod.), polovodiΦovΘ, optickΘ (nap°. CD ROM) atd.
Jin²m kritΘriem m∙₧e b²t skuteΦnost, zda pam∞¥ umo₧≥uje jak Φtenφ, tak i zßpis, nebo zda umo₧≥uje pouze Φtenφ. V prvnφm p°φpad∞ je pam∞¥ oznaΦovßna jako pam∞¥ typu RWM (Read-Write Memory, doslova: pam∞¥ pro Φtenφ i zßpis), zatφmco ve druhΘm p°φpad∞ jde o pam∞¥ typu ROM (Read-Only Memory, doslova: pam∞¥ pouze pro Φtenφ).
DalÜφm mo₧n²m kritΘriem je pak zp∙sob p°φstupu k jednotliv²m pam∞¥ov²m mφst∙m, na kterΘ je pam∞¥ Φlen∞na. Nßzorn²m p°φkladem je magnetickß pßska - zde si jist∞ ka₧d² dokß₧e p°edstavit, ₧e Φφst nebo zapisovat lze pouze na to mφsto na pßsce, kterΘ se prßv∞ nachßzφ pod Φtecφ resp. zapisovacφ hlavou. Chceme-li n∞co p°eΦφst Φi naopak n∞co zapsat na jinΘ mφsto, musφme pßsku nejprve pat°iΦn²m zp∙sobem posunout, tedy vlastn∞ postupn∞ (sekvenΦn∞) p°ejφt p°es vÜechna mezilehlß mφsta na pßsce. Prßv∞ kv∙li tomuto sekvenΦnφmu zp∙sobu prßce je magnetickß pßska typick²m p°edstavitelem tzv. pam∞tφ se sekvenΦnφm p°φstupem, zkratkou SAM (od anglickΘho Sequential Access Memory).
Vedle pam∞tφ se sekvenΦnφm p°φstupem existujφ takΘ pam∞ti s tzv. p°φm²m p°φstupem. Tyto jsou Φlen∞ny na stejn∞ velkΘ Φßsti (tzv. pam∞¥ovß mφsta), opat°enß adresami. P°i ka₧dΘm Φtenφ i zßpisu je nutnΘ v₧dy zadat adresu toho pam∞¥ovΘho mφsta, kterΘ se mß Φφst resp. do kterΘho se mß zapisovat. PodstatnΘ p°itom je, ₧e na rozdφl od pam∞ti se sekvenΦnφm p°φstupem je zde zcela lhostejnΘ, se kter²m pam∞¥ov²m mφstem jsme pracovali naposledy. Nemusφme posouvat Φtecφ hlavu resp. magnetickou pßsku, ale m∙₧ eme jφt "p°φmo" na to pam∞¥ovΘ mφsto, kterΘ urΦφme zadßnφm jeho adresy.
Pam∞¥ s p°φm²m p°φstupem se n∞kdy oznaΦuje takΘ jako pam∞¥ s libovoln²m v²b∞rem, co₧ mo₧nß jeÜt∞ lΘpe vystihuje jejφ podstatu. V angliΦtin∞ se pak oznaΦuje jako Random Access Memory, zkratkou RAM.
TuÜφte ji₧, v Φem spoΦφvß ono "straÜlivΘ nedorozumn∞nφ"?
╪ekne-li n∞kdo "RAM", mß tφm na mysli "RWM", tedy pam∞¥ pro Φtenφ i zßpis - a to nejen v ΦeÜtin∞, kde zkratka RAM takΘ zdomßcn∞la. Dnes si ji₧ mßlokdo uv∞domuje, ₧e vlastn∞ znamenß n∞co ·pln∞ jinΘho.
Jak by se vßm lφbil nap°φklad poΦφtaΦ PC se 2 megabyty pam∞ti RWM a s BIOS-em v pam∞ti ROM typu RAM?