Ji°φ Peterka: Co je Φφm ... v poΦφtaΦov²ch sφtφch (84)

Faksimilnφ p°enos a poΦφtaΦe

P°edstavme si ale nynφ, ₧e jsme prost°ednictvφm faksimilnφho p°enosu p°ijali od svΘho spolupracovnφka strßnku textu, kterou pot°ebujeme dßle zpracovat, nejlΘpe pomocφ svΘho oblφbenΘho textovΘho editoru. ProblΘm je nynφ v tom, ₧e to co jsme p°ijali, je ve skuteΦnosti obrßzek s grafick²m vyobrazenφm textu (kter²m m∙₧e b²t nap°φklad i rukou psan² text), a nikoli textov² soubor, kter² by mohl nßÜ textov² editor zpracovßvat. Mßme proto v podstat∞ dv∞ mo₧nosti - cel² text ruΦn∞ p°epsat, nebo vyu₧φt prost°edk∙ pro tzv. optickΘ rozpoznßvßnφ znak∙ (optical character recognition - OCR).

╚lov∞k, kter² Φte psan² text, vyhledßvß v p°edloze grafickΘ tvary, kter²m p°isuzuje v²znam jednotliv²ch pφsmen, z nich si pak sklßdß celß slova, z nich v∞ty atd. P°i optickΘm rozpoznßvßnφ znak∙ tuto Φinnost Φlov∞ka vykonßvß program - takΘ on se sna₧φ vyhledßvat na obrßzku takovΘ grafickΘ tvary, kterΘ mu "p°ipomφnajφ" pφsmena, ta sklßdß v celß slova, v∞ty atd., a v²sledn² text produkuje ve form∞ textovΘho souboru, kter² ji₧ je obecn∞ zpracovateln² textov²mi editory. AΦkoli pro Φlov∞ka je Φtenφ spφÜe rutinnφ zßle₧itostφ, pro program je to neobyΦejn∞ t∞₧kß ·loha. Dnes samoz°ejm∞ existujφ mnohΘ programovΘ balφky pro optickΘ rozpoznßvßnφ znak∙ (tzv. OCR programy). Jsou pou₧itelnΘ jen na tiÜt∞nΘ pφsmo, nikoli na rukopisy, a p°edevÜφm jejich ·Φinnost resp. spolehlivost neb²vß zdaleka stoprocentnφ. Je znaΦn∞ zßvislß na mnoha faktorech, jako nap°. na rozliÜenφ, se kter²m byla p°edloha nasnφmßna, na natoΦenφ p°edlohy apod. Navφc jde o velmi drahΘ programy, obvykle zahraniΦnφ provenience, kterΘ mohou mφt nep°ekonatelnΘ problΘmy s Φeskou a slovenskou diakritikou. Pro texty je tedy faksimilnφ p°enos v²hodn² spφÜe v p°φpad∞, ₧e text nepot°ebujeme dßle zpracovßvat na poΦφtaΦi.

Faksimilnφ p°enos vÜak nenφ vßzßn jen na jedno·ΦelovΘ faxovΘ p°φstroje. Je dobrΘ si uv∞domit, ₧e ka₧d² faxov² p°φstroj se vlastn∞ sklßdß ze t°φ za°φzenφ - optickΘho snφmaΦe, modemu a tiskßrny - realizovan²ch jako jedin² kompaktnφ celek. Tiskßrny, navφc vesm∞s kvalitn∞jÜφ ne₧ u b∞₧n²ch faxov²ch p°φstroj∙, jsou b∞₧n²mi periferiemi dneÜnφch osobnφch poΦφtaΦ∙, a takΘ optickΘ snφmaΦe ji₧ p°estßvajφ b²t vzßcnostφ. To, co jeÜt∞ zb²vß, abychom mohli odesφlat a p°ijφmat faxy na poΦφtaΦi, je vlastn∞ ji₧ jen takov² modem, jak² se zabudovßvß do faxov²ch p°φstroj∙. V principu jde o obdobn² modem, jak² se pou₧φvß p°i "b∞₧n²ch" datov²ch p°enosech, pouze konkrΘtnφ technika a parametry p°enosu se liÜφ (vychßzφ z jinΘ normy resp. doporuΦenφ pro faksimilnφ p°enos). Navφc je zde jeÜt∞ otßzka komprese a dekomprese dat, p°edstavujφcφch Φφslicov² tvar p°enßÜenΘ p°edlohy - viz minule.

Pokud mß b²t poΦφtaΦ pou₧φvßn v roli faxovΘho p°φstroje, musφ b²t vybaven specißlnφm p°φdavn²m za°φzenφm, kterΘ je schopnΘ fungovat jako modem pro faksimilnφ p°enos. V p°φpad∞ osobnφch poΦφtaΦ∙ je toto za°φzenφ tΘm∞° v₧dy konstrukΦn∞ provedeno jako karta resp. deska, kterß se instaluje do jednΘ z rozÜi°ujφcφch pozic, tzv. slot∙ (slots). Jde tedy o faxovou kartu (fax card). DalÜφ funkce, spojenΘ s p°ijφmßnφm a odesφlßnφm fax∙, se pak ji₧ zajiÜ¥ujφ programov²mi prost°edky. Jde mj. takΘ o kompresi a dekompresi dat resp. p°evod dat z/do takovΘho tvaru, v jakΘm se pak skuteΦn∞ p°enßÜejφ. Vedle faxovΘ karty tedy musφ b²t na poΦφtaΦi instalovßn i pot°ebn² software, kter² tyto funkce zajiÜ¥uje, a souΦasn∞ i ovlßdß vlastnφ faxovou kartu.

Pot°ebujeme-li z poΦφtaΦe odeslat prost°ednictvφm faxovΘho p°enosu n∞jak² text, kter² mßme k dispozici ve form∞ textovΘho souboru, nepot°ebujeme k tomu nutn∞ mφt optick² snφmaΦ (scanner). P°evΘst textov² soubor do grafickΘ podoby, p°esn∞ji vyrobit z textovΘho souboru grafick² soubor, nenφ ₧ßdn²m principißlnφm problΘmem - m∙₧e to zajistit p°φmo obslu₧n² program, kter² ovlßdß faxovou kartu a zajiÜ¥uje odesφlßnφ. Podobn∞ je tomu v p°φpad∞, ₧e pot°ebujeme odeslat obrßzek, kter² mßme k dispozici ve form∞ vhodnΘho grafickΘho souboru. Nap°φklad takov² obrßzek, kter² jsme vytvo°ili pomocφ naÜeho oblφbenΘho programu pro malovßnφ (nap°. Paintbrush, Corel Draw apod.) - zde mß faxov² software jeÜt∞ lehΦφ prßci ne₧ u textov²ch soubor∙. Optick² snφmaΦ vlastn∞ pot°ebujeme jen v p°φpad∞, ₧e mßme odeslat obrßzek, kter² mßme jen na papφ°e. Ten musφme s pomocφ snφmaΦe nasnφmat, tφm jej zφskßme ve form∞ grafickΘho souboru, a ten by ji₧ naÜe faxovß karta m∞la um∞t odeslat.

Schopnosti n∞kter²ch faxov²ch karet zde mohou konΦit - existujφ toti₧ faxovΘ karty, urΦenΘ jen pro odesφlßnφ.

FaxovΘ karty, schopnΘ takΘ p°ijφmat, produkujφ p°ijatΘ faxy op∞t ve form∞ grafick²ch soubor∙. Ty lze vytisknout, nebo je dßle zpracovat (jako obrßzky!!) vhodn²m grafick²m programem. Jde-li o texty, je principißln∞ mo₧nΘ je p°evΘst do formy textovΘho souboru pomocφ rozpoznßvßnφ znak∙ (OCR). Je takΘ mo₧nΘ je pouze uschovat pro pozd∞jÜφ zpracovßnφ, ale zde je dobrΘ si uv∞domit, ₧e ve zkomprimovanΘm formßtu p°edstavuje jedinß strßnka velikosti A4 typicky n∞kolik desφtek kilobyte dat, a v nezhuÜt∞nΘm tvaru (ve form∞ grafickΘho souboru) °ßdov∞ stovky kilobyte!

Kvalitnφ faxov² p°φstroj m∙₧e b²t sßm o sob∞ velmi drah², nap°. je-li mφsto mßlo kvalitnφ zabudovanΘ tiskßrny vybaven tiskßrnou laserovou, dφky kterΘ m∙₧e p°ijatΘ faxy tisknout kvalitn∞ na b∞₧n² kancelß°sk² papφr. Kvalitnφ faxov² p°φstroj tak m∙₧e b²t typick²m p°φkladem pom∞rn∞ nßkladnΘ periferie, kterou se vyplatφ sdφlet v lokßlnφ poΦφtaΦovΘ sφti. V takovΘ ·prav∞, aby mohl b²t v sφti pou₧φvßn, pak plnφ funkci tzv. faxovΘho serveru. Z ka₧dΘho uzlu sφt∞ je mo₧nΘ jeho prost°ednictvφm odeslat textov² Φi grafick² soubor jako fax stejn²m zp∙sobem, jako kdyby Ülo o faxovou kartu, instalovanou p°φmo v uzlovΘm poΦφtaΦi. Podobn∞ m∙₧e faxov² server slou₧it i pro p°φjem fax∙. Zde vÜak nastßvß mal² problΘm - kterΘmu uzlu v sφti mß b²t p°ijat² fax p°edßn? Faxy se odesφlajφ v₧dy na urΦitΘ telefonnφ Φφslo, kde je n∞kdo prohlΘdne, a pak p°φpadn∞ p°edß dßl. Jak to ale d∞lat v p°φpad∞ faxovΘho serveru, kter² slou₧φ nap°. lokßlnφ sφti se stovkami uzlov²ch poΦφtaΦ∙?