Ji°φ Peterka: Co je Φφm ... v poΦφtaΦov²ch sφtφch (13)

Faksimilnφ p°enos

Faksimilnφ resp. faxov² p°enos je v principu p°enos grafiky. V takovΘ form∞, jakß je dnes nejrozÜφ°en∞jÜφ, p°edstavuje p°enos jakΘkoli p°edlohy (nap°. tiÜt∞nΘho Φi ruΦn∞ psanΘho dokumentu, obrßzku apod.) v ΦφslicovΘ form∞ po analogov²ch linkßch ve°ejnΘ komutovanΘ telefonnφ sφt∞, prost°ednictvφm specializovan²ch faxov²ch p°φstroj∙.

P°i odesφlßnφ n∞jakΘho dokumentu prost°ednictvφm faxovΘho p°enosu je nejprve nutnΘ p°evΘst p°edlohu (tj. odesφlan² dokument, chßpan² jako grafick² obrßzek) do ΦφslicovΘ formy. Postup, kter²m se tak d∞je, se naz²vß optick²m snφmßnφm (optical scanning), a za°φzenφ, kterΘ jej provßdφ, je tzv. snφmaΦ (scanner), zabudovan² do faxovΘho p°φstroje.

Pro nßzornost si lze p°edstavit, ₧e optick² snφmaΦ se p°i snφmßnφ "dφvß" na p°edlohu p°es hustou sφ¥, tak₧e mφsto souvislΘho rovinnΘho obrßzku "vidφ" jen jednotlivΘ izolovanΘ body. NejjednoduÜÜφ optickΘ snφmaΦe vyhodnocujφ ka₧d² bod bu∩to jako Φern² nebo jako bφl², zatφmco dokonalejÜφ snφmaΦe rozeznßvajφ u jednotliv²ch bod∙ urΦit² poΦet odstφn∙ Üedi. Existujφ samoz°ejm∞ takΘ barevnΘ snφmaΦe, kterΘ jsou schopnΘ rozeznßvat i barevnΘ odstφny. Dnes pou₧φvan² faksimilnφ p°enos vÜak nepracuje ani s barvou, ani s odstφny Üedi. P°i snφmßnφ ve faxovΘm p°φstroji je tedy ka₧d² bod p°edlohy chßpßn bu∩to jako Φern² nebo jako bφl². K vyjßd°enφ jeho stavu pak staΦφ jeden jedin² dvojkov² bit.

Objem dat, kter² vznikne nasnφmßnφm celΘ p°edlohy, je samoz°ejm∞ zßvisl² na hustot∞ naÜeho pomyslnΘho sφta, p°esn∞ji na rozliÜenφ (resolution), se kter²m snφmaΦ faxovΘho p°φstroje pracuje. Toto rozliÜenφ je dnes u faksimilnφch p°enos∙ standardn∞ 200 bod∙ na palec ve vodorovnΘm sm∞ru, a 100 bod∙ na palec ve svislΘm sm∞ru. Jen pro p°edstavu: jedna strßnka b∞₧nΘho formßtu A4 mß rozm∞ry p°ibli₧n∞ 8,5 x 11 palc∙, p°i rozliÜenφ 200x100 bod∙ to p°edstavuje celkem 200x8,5x100x11 neboli 1870000 bod∙. Je-li ka₧d² z nich vyjßd°en jednφm bitem, je to 1,87 Megabit∙ resp. cca 234 kilobyt∙. A to jeÜt∞ dneÜnφ faxovΘ p°φstroje obvykle nabφzφ i tzv. fine (jemn²) re₧im, p°i kterΘm je rozliÜenφ ve svislΘm sm∞ru dvojnßsobnΘ, tedy 200 bod∙ na palec.

P°enΘst Φtvrt megabytu by trvalo ne·m∞rn∞ dlouho, proto dneÜnφ faxovΘ p°φstroje pou₧φvajφ zvlßÜtnφ techniku komprese dat (data compression), kterß dokß₧e jejich objem snφ₧it a₧ p°ibli₧n∞ 8-krßt. Tφm se objem dat, reprezentujφcφ jednu strßnku A4, dostßvß na hodnoty °ßdov∞ desφtek kilobyte.

╚φslicovß data, kterß vzniknou optick²m nasnφmßnφm p°edlohy, se pak p°enßÜφ po analogov²ch linkßch ve°ejnΘ komutovanΘ telefonnφ sφt∞ prost°ednictvφm modem∙. Modemy, zabudovanΘ ve faxov²ch p°φstrojφch, obvykle zvlßdajφ p°enos rychlostφ 9600 bit∙/sekundu - v takovΘm p°φpad∞ trvß p°enos jednΘ strßnky formßtu A4 pod p∙l minuty. P°i horÜφ kvalit∞ linek je skuteΦnß p°enosovß rychlost ni₧Üφ, a doba p°enosu jednΘ strßnky se ·m∞rn∞ s tφm prodlu₧uje.

Faxov² p°φstroj p°φjemce na druhΘ stran∞ telefonnφ linky m∙₧e po nezbytnΘ dekompresi p°ijat²ch dat zp∞tn∞ sestavit z jednotliv²ch bod∙ p∙vodnφ p°edlohu. Vznikß tak op∞t grafick² obrßzek, kter² vytiskne bodovß tiskßrna, zabudovanß do faxovΘho p°φstroje.

DneÜnφ velkou oblibu a ÜirokΘ nasazenφ fax∙ lze vysv∞tlit p°edevÜφm tφm, ₧e umo₧≥ujφ p°enΘst (tΘm∞°) jakoukoli p°edlohu kamkoli v dosahu ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, a to prakticky okam₧it∞ a p°i ·nosn²ch nßkladech. Navφc obsluha faxov²ch p°φstroj∙ je obvykle tak jednoduchß, ₧e je dokß₧e ovlßdat skuteΦn∞ ka₧d². FaxovΘ p°φstroje b²vajφ velmi Φasto kombinovßny s b∞₧n²mi telefonnφmi p°φstroji, a obvykle nabφzφ i r∙znΘ dalÜφ u₧iteΦnΘ funkce, jako je nap°. automatickΘ podßvßnφ jednotliv²ch list∙ p°edlohy, mo₧nost naprogramovat odeslßnφ na urΦenou dobu apod.

Faksimilnφ p°enos ve svΘ dneÜnφ podob∞ mß vÜak i svΘ ΦetnΘ nedostatky. FaxovΘ p°φstroje ni₧Üφch a st°ednφch kategoriφ jsou vybavovßny zabudovanou tiskßrnou, kterß netiskne na b∞₧n² papφr, ale pouze na specißlnφ teplotn∞ citliv² papφr. TakΘ samotnß kvalita tisku neb²vß nejlepÜφ. RozliÜenφ 200x100 resp. 200x200 bod∙ na ΦtvereΦnφ palec je dostateΦnΘ nap°. pro b∞₧nou obchodnφ korespondenci, ale pro r∙znΘ technickΘ v²kresy Φi podrobnß schemata ji₧ nikoli. TakΘ neschopnost p°enßÜet barvu Φi alespo≥ odstφny Üedi m∙₧e b²t Φasto na zßvadu. P°i praktickΘm pou₧φvßnφ faxu m∙₧e b²t velmi nep°φjemnß i skuteΦnost, ₧e p°enßÜenß data nejsou nijak zabezpeΦovßna proti chybßm p°i p°enosu. Nejr∙zn∞jÜφ poruchy, kter²ch b²vß ve ve°ejnΘ telefonnφ sφti Φasto vφce ne₧ by bylo ·nosnΘ, se pak projevujφ zkreslenφm p°ijatΘho obrßzku. Zßle₧φ samoz°ejm∞ na intenzit∞ t∞chto poruch a mφ°e zkreslenφ, kterΘ vyvolajφ, zda p°enesen² obrßzek bude jeÜt∞ srozumiteln² Φi nikoli.

V²hodou faksimilnφho p°enosu je takΘ jeho relativn∞ dobrß standardizace. Drtivß v∞tÜina dneÜnφch faxov²ch p°φstroj∙ pracuje podle doporuΦenφ mezinßrodnφ organizace CCITT pro faksimilnφ p°enos tzv. skupiny III (Group III) - co₧ je prßv∞ ten druh faksimilnφho p°enosu, kter² jsme si doposud popisovali. Nov∞jÜφ standard skupiny IV (Group IV), kter² zatφm jeÜt∞ nenφ tak rozÜφ°en², ji₧ pracuje s rozliÜenφm a₧ 400x400 bod∙ na palec, p°edpoklßdß p°enos po pevn²ch okruzφch (tedy ji₧ nikoli prost°ednictvφm ve°ejnΘ komutovanΘ telefonnφ sφt∞), a p°enos jednΘ strßnky A4 zvlßdne p°ibli₧n∞ za p∞t sekund.