Ji°φ Peterka: Co je Φφm ... v poΦφtaΦov²ch sφtφch (6)

Kanßl, okruh, spoj, p°enosovß cesta

Pot°ebujeme-li odn∞kud n∞kam p°enΘst n∞jakß data, m∙₧eme to ud∞lat takΘ tak, ₧e je nahrajeme nap°. na diskety Φi na magnetickΘ pßsky, a ty pak fyzicky p°eneseme z jednoho mφsta na druhΘ. Pak je asi sprßvn∞jÜφ hovo°it spφÜe o p°eprav∞ dat ne₧ o jejich p°enosu. Mezi zdrojem dat a mφstem jejich urΦenφ tak vznikß vazba, kterΘ si zaslou₧φ p°φvlastek nesp°a₧enß - off-line, vystihujφcφ prßv∞ tu skuteΦnost, ₧e vzßjemnß komunikace se uskuteΦ≥uje fyzick²m p°enosem vhodn²ch nosiΦ∙ dat.

Existuje-li vÜak mezi zdrojem a p°φjemcem mo₧nost p°enosu elektronickou cestou, pak je na mφst∞ mluvit o p°enosu dat, a pou₧φvat pro n∞j p°φvlastek sp°a₧en² - on-line.

Nutnou podmφnkou p°enosu elektronickou cestou je vhodn² kanßl - channel, Φφm₧ se chßpe souhrn prost°edk∙, kterΘ vytvß°φ telekomunikaΦnφ spojenφ dvou mφst. Ka₧d² kanßl je charakterizovßn urΦitou Üφ°kou pßsma, p°enosovou rychlostφ, ·rovnφ Üumu, chybovostφ atd.

Kanßl je ale obvykle chßpßn jako jednosm∞rn². V p°φpad∞ mo₧nosti obousm∞rnΘho spojenφ se pou₧φvß spφÜe termφn okruh - circuit, pod kter²m si m∙₧eme p°edstavit dvojici jednosm∞rn²ch kanßl∙.

Pro vytvo°enφ kanßlu Φi okruhu musφ existovat vhodnß p°enosovß cesta - transmission path, kterß zajiÜ¥uje vlastnφ p°enos signßl∙ - m∙₧e jφt nap°. o r∙znΘ druhy kabel∙ Φi sv∞tlovod∙ (optick²ch vlßken) - pak jde o linkovΘ (resp. drßtovΘ) p°enosovΘ cesty, nebo takΘ prost°edky krßtkovlnnΘ, radiorelΘovΘ, dru₧icovΘ apod. - pak jde o p°enosovΘ cesty radiovΘ (resp. bezdrßtovΘ).

Schopnost ka₧dΘ p°enosovΘ cesty p°enßÜet signßly resp. data charakterizuje jejφ Üφ°ka pßsma. Ta m∙₧e b²t vyu₧ita pro jedin² kanßl (o stejnΘ Üφ°ce pßsma), nebo m∙₧e b²t rozd∞lena mezi n∞kolik kanßl∙ Φi okruh∙ (o menÜφch Üφ°kßch pßsma) nap°φklad pomocφ ΦasovΘho Φi frekvenΦnφho multiplexu, jak jsme si ukazovali minul² t²den. P°φkladem mohou b²t dru₧icovΘ spoje, kterΘ umo₧≥ujφ z°φdit v rßmci jedinΘ p°enosovΘ cesty °ßdov∞ tisφce telefonnφch okruh∙.

Je ovÜem mo₧n² i opaΦn² p°φpad - pokud je t°eba vytvo°it kanßl Φi okruh o v∞tÜφ Üφ°ce pßsma, ne₧ jakou majφ jednotlivΘ dostupnΘ p°enosovΘ cesty, lze pomocφ vhodn²ch technick²ch prost°edk∙ vytvo°it jeden kanßl Φi okruh pomocφ vφce p°enosov²ch cest.

Kanßl a okruh p°edstavujφ spojenφ dvou mφst. Pokud mezi t∞mito dv∞ma mφsty vede vhodnß p°enosovß cesta, je mo₧nΘ vytvo°it kanßl Φi okruh pomocφ tΘto jedinΘ p°enosovΘ cesty. V opaΦnΘm p°φpad∞ je nutnΘ vytvo°it kanßl Φi okruh pomocφ vφce p°enosov²ch cest, kterΘ na sebe navazujφ. Nap°φklad kanßl Φi okruh, spojujφcφ dv∞ mφsta na r∙zn²ch kontinentech, m∙₧e b²t veden po souÜi nap°. podzemnφmi kabely (tj. linkov²mi p°enosov²mi cestami), a p°es oceßn nap°. p°es dru₧ici (tedy bezdrßtovou p°enosovou cestou). U₧ivatel vÜak tuto skuteΦnost nepoznß, nebo¥ vyu₧φvß kanßl resp. okruh, a ten se mu jevφ jako p°φmΘ spojenφ obou mφst.

P°enosovß cesta je tedy pojmem, kter² se t²kß spφÜe struktury trvale existujφcφch spojov²ch prost°edk∙, zatφmco pojmy kanßl a okruh v sob∞ zahrnujφ i jejich organizaci, tedy zp∙sob jejich vyu₧itφ. Jak uvidφme p°φÜt∞, kanßly i okruhy mohou b²t z°izovßny i doΦasn∞, teprve tehdy, a₧ skuteΦn∞ vznikne pot°eba spojenφ dvou mφst, a potΘ zase zanikat. Pro p°enosovΘ cesty tato mo₧nost ji₧ neplatφ.

SamotnΘ kanßly a okruhy vÜak jeÜt∞ nejsou schopny poskytovat pot°ebnΘ p°enosovΘ slu₧by. Nap°. telefonnφ okruh je sice schopen p°enßÜet telefonnφ signßly, ale k jeho praktickΘmu vyu₧itφ pot°ebujeme nutn∞ i telefonnφ p°φstroje, kterΘ p°evßdφ lidsk² hlas na telefonnφ signßl a naopak. Teprve telefonnφ okruh, vybaven² na obou koncφch telefonnφmi p°φstroji, vytvß°φ tzv. spoj - link, v tomto p°φpad∞ telefonnφ spoj. Podobn∞ nap°. telegrafnφ okruh, zakonΦen² na obou koncφch telegrafnφm Φi dßlnopisn²m p°φstrojem, vytvß°φ telegrafnφ spoj.

Existujφ vÜak i p°enosovΘ cesty, kterΘ jsou souΦasn∞ i spoji. Jde nap°. o radiorelΘov² spoj, kter² ji₧ je vybaven koncov²m za°φzenφm umo₧≥ujφcφm bezdrßtov² p°enos, nebo dru₧icov² spoj, vybaven² koncov²mi pozemsk²mi stanicemi a mezilehlou dru₧icovou stanicφ.

V oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ jsou samoz°ejm∞ nejzajφmav∞jÜφ takovΘ spoje, kterΘ slou₧φ k p°enosu dat. Pak jde o tzv. datovΘ spoje - data links, kter²mi se budeme jeÜt∞ zab²vat podrobn∞ji.

Na zßv∞r si vÜak uvedeme jeÜt∞ jeden neformßlnφ pojem, kter² se b∞₧n∞ pou₧φvß v rozhovorech mezi lidmi a v populßrnφch textech. Jde o pojem linka, pod kter²m se obvykle skr²vß to, co by m∞lo b²t p°esn∞ji oznaΦeno jako okruh, p°φpadn∞ jako kanßl. V angliΦtin∞ se podobn²m zp∙sobem pou₧φvß termφn line, kter² v u₧Üφm slova smyslu znamenß spφÜe linkovou p°enosovou cestu.