<div align="justify">Slovnφ zßsoba se u d∞tφ, kte°Θ ztratily sluch vyvφjφ o n∞co pomaleji. D∞ti se ztrßtou sluchu se rychleji uΦφ konkrΘtnφ slova jako nap°. koΦka, skßkat, p∞t, Φerven², ..........<br><br></div>
Je zjiÜt∞no, ₧e vÜichni, kdo ztratili sluch, m∞li velikΘ komunikaΦnφ problΘmy. Ka₧d² se ocitne v bod∞, kter² se pro v²voj jejich °eΦi stßvß velice kritick²m. Pro jedince nastßvajφ velice obßvanΘ problΘmy se sd∞lovßnφm sv²ch pot°eb Φi pocit∙.<br />
<br />
Ztrßta sluchu se Φasto vyskytuje ji₧ v ranΘm obdobφ ₧ivota. Pro dφt∞ je v₧dy zßsadnφm zßsahem do jeho v²voje v∙bec. ╚φm d°φve je problΘm identifikovßn a v pot°ebnΘm rozsahu zakroΦeno proti n∞mu, tφm menÜφ m∙₧e b²t jeho celkov² dopad.<br />
<br />
Co tedy m∙₧e zp∙sobit ztrßta sluchu u dφt∞te:<br />
<li>zp∙sobenφ pauzy ve v²voji vnφmßnφ ale i v²razovΘm sd∞lenφ<br />
<li>schodek v °eΦi mß za nßsledek problΘmy s uΦenφm, co₧ v celkovΘm v²sledku sni₧uje akademick² v²kon<br />
<li>potφ₧e s komunikacφ Φasto zp∙sobφ vytr₧enφ ze spoleΦnosti, n∞kdy a₧ tzv. spoleΦenskΘ osamocenφ<br />
<br />
<br />
<b>KomunikaΦnφ vlivy</b><br />
<br />
<b>Slovnφ zßsoba</b><br />
<br />
Slovnφ zßsoba se u d∞tφ, kte°Θ ztratily sluch vyvφjφ o n∞co pomaleji. D∞ti se ztrßtou sluchu se rychleji uΦφ konkrΘtnφ slova jako nap°. koΦka, skßkat, p∞t, Φerven², ne₧ slova abstraktnφ (p°ed, po, ₧ßrlità), takΘ majφ potφ₧e s funkcemi n∞kter²ch slov. Rozdφl ve slovnφku d∞tφ zdrav²ch a t∞ch, kte°φ o sluch p°iÜli se obvykle s v∞kem p°im∞°en∞ zv∞tÜuje.<br />
<br />
D∞ti se ztracen²m sluchem se neuchytφ bez vn∞jÜφ pomoci Φi podpory. Pro tyto d∞ti je zßrove≥ velice t∞₧kΘ pochopit slova, kterß majφ vφce ne₧ jeden v²znam.<br />
<br />
<b>V∞tnß skladba</b><br />
<br />
D∞ti s posti₧en²m sluchov²m ·strojφm rychleji pochopφ a tΘ₧ um∞jφ rychleji slo₧it kratÜφ a jednoduÜÜφ v∞ty. Je pro n∞ ale velice obtφ₧nΘ porozum∞t slo₧it∞jÜφ v∞t∞ s mno₧stvφm v∞tn²ch Φlen∙. DalÜφm ·skalφm se pak pro n∞ stßvß tyto v∞ty napsat. (p°. UΦitel, kterΘho jß mßm na matematiku, byl dnes nemocn².)<br />
<br />
<b>Mluva</b><br />
D∞ti se ztracen²m sluchem nemohou zachytit tichΘ hlßsky jako jsou s, Ü, f, t, k, pro to bychom se jich m∞li sna₧it p°i komunikaci s nimi vyvarovat. TΘto °eΦi bude mo₧nß obtφ₧nΘ porozum∞t. Hlavnφm p°edpokladem ovÜem je, ₧e d∞ti se ztracen²m sluchem nikdy neuslyÜφ samy sebe hovo°it, nikdy neuslyÜφ jakou barvu a sφlu mß jejich skuteΦn² hlas. Jejich hlas m∙₧e b²t bu∩ p°φliÜ hlasit² a nebo je zase p°φliÜ tlumen². Jejich sφla hlasu m∙₧e r∙zn∞ kolφsat. Jejich hlas m∙₧e tΘ₧ znφt jako mumlßnφ, proto₧e nedokß₧φ odhadnout, kde majφ dßvat d∙raz a jak slova oh²bat a formovat, aby jim bylo co nejlΘpe rozum∞t.<br />
<br />
<br />
<b>Akademick² ·sp∞ch</b><br />
<br />
D∞ti s posti₧enφm sluchu majφ nemalΘ problΘmy ve Ükolßch a to hlavn∞ p°i Φtenφ ale i p°i matematice. D∞ti s mφrn²m posti₧enφm sluchu se od sv²ch zdrav²ch vrstevnφk∙ ve Ükolßch odliÜujφ o 1-4 stupn∞, co₧ ale p°i kvalitnφm individußlnφm p°φstupu m∙₧e zcela vymizet. D∞ti s ·pln²m posti₧enφm v∞tÜinou zaostßvajφ o t°i a₧ Φty°i stupn∞. Mezera v akademickΘm ·sp∞chu mezi d∞tmi zdrav²mi a nemocn²mi se obvykle rozÜi°uje podle toho jakΘ d∞lajφ pokroky ve Ükolßch. Hodn∞ ovÜem zßle₧φ na individußlnφm p°φstupu rodiΦ∙, kolik Φasu a v jakΘ kvalit∞ jsou ochotni sv²m d∞tem v∞novat.<br />
<br />
<b>SpoleΦenskΘ za°azenφ</b><br />
<br />
D∞ti, kterΘ pochopφ, ₧e je postihla t∞₧kß sluchovß ztrßta, se obvykle cφtφ totßln∞ spoleΦensky izolovßni. Stranφ se p°ßtel, ve Ükolßch jsou neÜ¥astnΘ, zvlßÜt∞ kdy₧ zjiÜ¥ujφ, ₧e komunikace s ostatnφmi d∞tmi je pro n∞ omezenß. Tento spoleΦensk² problΘm se ovÜem Φast∞ji vyskytuje u d∞tφ s menÜφm posti₧enφm sluchu ne₧ u d∞tφ, kterΘ neslyÜφ v∙bec a nebo jen opravdu minimßln∞.<br />