// ----------------------------- JavaScript - funkce ---------------------------------------------------------------------------------------------------------
function fncMoveMouseOver()
{
var elmCurr = event.srcElement;
var S = elmCurr.id.substr(0,3);
if ((elmCurr.tagName == 'A') && (S == cstUnderLink))
{
elmCurr.style.textDecoration = 'none';
}
}
// ----------------------------- JavaScript - funkce ---------------------------------------------------------------------------------------------------------
// ----------------------------- JavaScript - obsluha udalosti -----------------------------------------------------------------------------------------------
document.onmouseover = fncMoveMouseOver;
// ----------------------------- JavaScript - obsluha udalosti -----------------------------------------------------------------------------------------------
function GetMSIEVersion()
{ // zacatek funkce
var HttpString = window.navigator.userAgent // deklaru promennou HttpString, a inicializuj hodnotu, je to retezec, ktery posila cliet serveru v HTTP protokolu
var MSIEVerIndex = HttpString.indexOf("MSIE "); // Do nove vznikle promenne MSIEVerIndex dej cislo, kde se nalezl podretezec "MSIE "
if (MSIEVerIndex > 0) // jestlize byl retezec naleze, ve vraceno cislo indexu v celem retezci (HttpString)
return parseInt(HttpString.substring(MSIEVerIndex+5, HttpString.indexOf(".",MSIEVerIndex))) // pak navratova hodnota funkce je: konvertuj retezce na cislo (tento retezec je ziskan jako podretezec(index nalezeni+5(delka hledaneho) do indexu "."
else // jinak funkce vrati
return 0 // is other browser // nulu, protoze retezec "MSIE " nebyl naleze, (jine prohlizece neposlou tento retezec)
<A href="europe.asp"><B>Evropa </A>>></B> <A href="italie.asp"><B>Itßlie </A>>></B><FONT color=#7b5715><B> San
Marino >> </B></H5> </FONT>
<p></p>
<DIV CLASS=cou-new><B>San Marino</B> je nejmenÜφ republikou v Evrop∞ a po Nauru v Oceßnii dokonce druhou nejmenÜφ na sv∞t∞. Rozklßdß se v kopcovitΘm terΘnu p°ibli₧n∞ t°icet kilometr∙ od italskΘho letoviska Rimini. Prvnφ ·stavu San Marino p°ijalo u₧ v roce 1600 a platφ dodnes. Zem∞ mß p°ßtelskΘ vztahy s Itßliφ, kterß hßjφ zßjmy San Marina ve sv∞t∞. Mezi ob∞ma stßty je podepsßna °ada smluv, kterΘ upravujφ mimo jinΘ v²hodnou celnφ a m∞novou unii mezi Itßliφ a San Marinem. Hlavnφm zdrojem p°φjm∙ pro San Marino je cestovnφ ruch, v₧dy¥ republiku roΦn∞ navÜtφvφ kolem 3 milion∙ turist∙. V²znamnΘ je i vydßvßnφ poÜtovnφch znßmek a mincφ.
<p></p>
<B>Upozorn∞nφ:</B> San Marino je sice samostatnß republika, ale mß velmi ·zkΘ vazby s Itßliφ. Proto je v∞tÜina informacφ (vφzov² re₧im, m∞na, adresy na ΦeskΘ zastupitelskΘ ·°ady, rizika apod.) stejnß. Na tΘto stran∞ jsou pouze specifickΘ ·daje o San Marinu, ostatnφ prosφm hledejte v informacφch o <A href="italie.asp"><FONT color=#0000ff><B>Itßlii.</B></A></FONT></DIV>
<DIV CLASS=cou-new>San Marino pat°ilo po staletφ k Itßlii, respektive k °φÜi, kterΘ z ApeninskΘho poloostrova ovlßdala velkou Φßst tehdejÜφho sv∞ta - k °φmskΘmu impΘriu. SpoleΦn∞ se zbytkem Itßlie za₧ilo San Marino doby slßvy i ·padku.
<p></p>
V roce 301 tu dalmatsk² kamenφk Marin, kter² dal malΘ zemiΦce jmΘno, zalo₧il klßÜter. Cφrkevnφ komplex se pozd∞ji i s nejbli₧Üφm okolφm osamostatnil. Roku 754 zφskal nezßvislost jako cφrkevnφ enklßva. V letech 800 a₧ 1249 spravoval San Marino Ülechtick² rod hrabat z Montfeltra a pozd∞ji vΘvod∙ z Urbina. V roce 1253 se San Marino stalo republikou. O svobodu p°iÜli obyvatelΘ pouze v letech 1739 a₧ 1740, kdy zemi okupoval Cφrkevnφ stßt. Itßlie dr₧φ nad San Marinem ochrannou ruku od roku 1862, kdy byly podepsßny prvnφ d∙le₧itΘ smlouvy. V krut²ch Φasech druhΘ sv∞tovΘ vßlky okupovala San Marino n∞meckß armßda.
<p></p>
<tr>
<td colspan="2" class="nad" align="middle">
<div align="left">SPORT, KULTURA, Z┴BAVA</div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="100%" class="t">
<DIV CLASS=cou-new>AΦ je San Marinou rozlohou malΘ, mo₧nostφ vy₧itφ je tu velmi mnoho. Krom∞ n∞kolika kin se tu nachßzφ i nespoΦet bar∙ a restauracφ, ve kter²ch m∙₧ete p°φjemn∞ trßvit veΦer. Pokud pat°φte mezi milovnφky sportu, m∙₧ete se vy°ßdit p°i tenisu, koÜφkovΘ, odbφjenΘ, plavßnφ Φi bowlingu, proto₧e areßly pro tyto aktivity jsou v San Marinu na ka₧dΘm rohu. Rovn∞₧ kopanß je v San Marinu jako doma.
<p></p>
V Φervenci se v zemi konß mezinßrodnφ jachta°skß regata znßmß jako 24 Ore di San Marino. Ale nejznßm∞jÜφm sportovnφm klßnφm roku je Gran Premio Formula 3000 - zßvod, kter² znajφ ctitelΘ motorismu na celΘm sv∞t∞. Podrobnosti v italÜtin∞ nebo angliΦtin∞ najdete na internetovΘ adrese www.formula1.sm.
<p></p>
Zajφmavß je i nßvÜt∞va n∞kolika muzeφ a galeriφ, kterΘ se na ·zemφ San Marina nachßzejφ. ZnßmΘ je nap°φklad Muzeum emigrace (Emigration Museum), jeho₧ internetovou prezentaci najdete na adrese www.omniway.sm/emigration.
<p></p>
A pokud vßs neuchvßtφ burßcenφ motor∙ ani prochßzka muzejnφmi prostory, m∙₧ete se pono°it do sv∞ta zoubkovan²ch poklad∙, do sv∞ta znßmek. San Marino je toti₧ znßmΘ jako vydavatel mnoha krßsn²ch filatelistick²ch skvost∙. Krom∞ toho vydßvß i zlatΘ pam∞tnφ mince (znßmΘ jako Scudi). Bli₧Üφ ·daje najdete na strßnkßch Stßtnφ filatelistickΘ a numismatickΘ kancelß°e (www.aasfn.sm).
<p></p>
<tr>
<td colspan="2" class="nad" align="middle">
<div align="left">ZAJ═MAV┴ M═STA</div>
</td>
</tr>
<tr>
<td width="100%" class="t">
<DIV CLASS=cou-new><B>San Marino</B><BR>
Hlavnφ m∞sto stejnojmennΘ republiky je velmi malΘ, a tak i jeho popis nßm nezabere p°φliÜ mnoho Φasu. Krßsnou vstupnφ branou do m∞sta je Porta S. Francesco z roku 1451, kterß se objevuje snad na vÜech fotografiφch ze San Marina. Nad branou se nachßzφ stejnojmenn² chrßm z 18. stoletφ. M∙₧ete v n∞m najφt mimo jinΘ obrazy um∞lce "numero uno" Tiziana.
<p></p>
Na nedalekΘm nßm∞stφ Pza Della Liberta je p∙vabnΘ sφdlo vlßdnφch ·°ednφk∙, ve kterΘm se i dnes ·°aduje. Jen husφ brky a d°ev∞nß poΦitadla vyst°φdaly propisky a kalkulaΦky. A ·°ednφci u₧ takΘ nenosφ klotovΘ rukßvy, ale obleky od Hugo Bosse. Kousek odtud je novoklasicistnφ bazilika s ostatky zakladatele m∞sta a muzeum s °adou exponßt∙.
<p></p>
Nejv²Üe v San Marinu stojφ pevnosti La Rocca Guaita, Fratta a Montale, kterΘ jsou spojenΘ vyhlφdkovou cestou. Nepopsateln²m zß₧itkem je i prochßzka p∙sobiv²mi uliΦkami a tajemn²mi zßkoutφmi historickΘho m∞sta, plnΘho krßmk∙ se suven²ry a obklopenΘho dlouh²mi hradbami s baÜtami.
