Jedna z nejslavn∞jÜφch automobilov²ch znaΦek vznikla v Milßn∞ roku 1907. Francouz Alexandre Darracq po pokusu se znaΦkou Darracq Italiana z Neapole zφskal dφlny v milßnskΘ Φtvrti Portello a zalo₧il zde spoleΦnost Societß Italiana Automobili Darracq. Jeho ambici≤znφ plßny neusp∞ly, a tak na podzim roku 1909 podnik p°evzala skupina lombardsk²ch finanΦnφk∙. Ti se rozhodli pro stavbu automobilu podle sv²ch p°edstav. Nesl jmΘno A.L.F.A., co₧ je zkratka Anonime Lombarda Fabbrica Automobili, a jeho p°φ∩ zdobil znak kombinujφcφ rud² k°φ₧ v bφlΘm poli jako symbol hlavnφho m∞sta Lombardie Milßna s hadem rodu Visconti∙. Po slouΦenφ s podniky Nicoly Romea nese od roku 1919 firma jmΘno Alfa Romeo.
Od roku 1986 je Alfa Romeo souΦßstφ skupiny Fiat Gruppo. SouΦasnß roΦnφ produkce od roku 1995 p°esahuje hranici 150 000 automobil∙. Patrn∞ ₧ßdn² jin² v²robce osobnφch automobil∙ se nem∙₧e pochlubit takov²m mno₧stvφm ·sp∞ch∙ na zßvodnφch tratφch jako Alfa Romeo.#MAIN\10\10_02.RTF,Alfa Romeo - Do r.1918
Historie do roku 1918
Hned prvnφ model A.L.F.A., kter² se p°edstavil v roce 1910, zφskal znaΦce reputaci kvality a v²konnosti. Rozkv∞t automobilky p°ineslo zapojenφ do vojenskΘ v²roby po roce 1914. A.L.F.A. dodßvala r∙znß vozidla na podvozcφch vlastnφ konstrukce. Majoritnφ vlastnφk - Banca di Sconto - p°edal v roce 1915 vedenφ firmy neapolskΘmu podnikateli Nicolovi Romeovi. Pod Romeov²m vedenφm se v²roba rozÜφ°ila i na munici a licenΦnφ stavbu leteck²ch motor∙. V Φervnu 1918 byla A.L.F.A. likvidovßna a splynula s dalÜφmi Φty°mi Romeov²mi spoleΦnostmi.
#MAIN\10\10_03.RTF,Alfa Romeo - Do r.1945
Historie do roku 1945
Po skonΦenφ 1. sv∞tovΘ vßlky se do tovßrny Portello vrßtila v²roba automobil∙, od roku 1919 nesoucφch oznaΦenφ Alfa Romeo. Technicky vysp∞lΘ modely RL a p°edevÜφm °ada 6C zφskaly mnoho sportovnφch ·sp∞ch∙ a vydobyly si pov∞st nejsportovn∞jÜφch automobil∙ mezivßleΦnΘho obdobφ. Alfa Romeo se aktivn∞ v∞novala automobilov²m zßvod∙m. Modely P2, 8C ("Monza" a dalÜφ) a Tipo B (P3) s p°epl≥ovan²mi motory se staly meznφky ve v²voji konstrukce zßvodnφch automobil∙. Alfy Romeo vyhrßvaly na okruzφch Velk²ch cen, v silniΦnφch zßvodech Targa Florio a Mille Miglia Φi ve Φty°iadvacetihodinovkßch v Le Mans a ve Spa. SouΦasn∞ ovÜem klesal prodej a automobilka se dostala do krize. Proto ji v roce 1933 Banca di Sconto prodala stßtnφ organizaci I.R.I. (Instituto per la Ricostruzione Industriale). V rßmci reorganizace byla zruÜena v²roba kompresorov²ch sportovnφch model∙ a v²robnφ program se rozÜφ°il o autobusy, nßkladnφ vozidla a leteckΘ motory v licenci firmy Bristol. Produkce automobil∙ poklesla a zßvodnφ Φinnost p°evzala Scuderia Ferrari z Modeny. ZaΦßtek vßlky v HabeÜi znamenal pro Alfu Romeo p°φliv vojensk²ch zakßzek, hospodß°sk² vzestup a novou aktivitu p°i v²voji sportovnφch a zßvodnφch automobil∙.#MAIN\10\10_04.RTF,Alfa Romeo - Do r.1970
Historie do roku 1970
Nov² operaΦnφ plßn rozvoje byl zalo₧en na v²rob∞ jednoduchΘho automobilu nepostrßdajφcφho sportovnφho ducha. Prvnφ velkosΘriov∞ vyrßb∞n² sedan 1900 se Φty°vßlcov²m motorem se p°edstavil v roce 1950. Z tohoto automobilu poslΘze vznikly legendßrnφ automobily padesßt²ch a Üedesßt²ch let Giulietta 1300, Giulia 1600 a modely 1750/2000. SouΦasn∞ se vyrßb∞ly i jejich sportovnφ verze, mezi nimi₧ stojφ za p°ipomenutφ Spider Duetto s karoseriφ Pininfarina, kter² vydr₧el v sΘriovΘ v²rob∞ od roku 1967 neuv∞°iteln²ch 27 let a pod nßzvem Alfa Spider se vyrßb∞l donedßvna. V Üedesßt²cht²ch letech se Alfa Romeo vrßtila k v²rob∞ velk²ch automobil∙ v podob∞ Üestivßlce 2600 (1962) a Bertoneho kupΘ Montreal, pohßn∞nΘho osmivßlcem vyvinut²m ze zßvodnφch model∙ 33 (1970).
Alfa Romeo je s krßtk²mi p°estßvkami stßle aktivnφ i na zßvodnφch okruzφch. JeÜt∞ p°ed vßlkou vyvinut² model 158 p°ezdφvan² Alfetta "(obr.alfaromeo004)" se stal nej·sp∞Ün∞jÜφm automobilem povßleΦnΘho obdobφ a zφskal prvnφ dva tituly mistra sv∞ta (1950 G. Farina, 1951 J .M. Fangio). Pozd∞ji se firma soust°edila p°edevÜφm na zßvody sportovnφch a cestovnφch automobil∙. V letech 1959 a₧ 1965 Alfa Romeo v rßmci mezinßrodnφ spoluprßce vyrßb∞la a prodßvala automobily francouzskΘho stßtnφho koncernu Renault.
#MAIN\10\10_05.RTF,Alfa Romeo - Do r.1997
Historie do roku 1997
Italskß vlßda se rozhodla vybudovat novΘ pracovnφ p°φle₧itosti na jihu Itßlie prost°ednictvφm novΘ automobilky Alfasud v Pomigliano d`Arco nedaleko Neapole. Levn² Alfasud s karoseriφ od Giugiara se p°edstavil v roce 1972. Ve stejnΘm roce p°iÜel v hlavnφm zßvod∞ v Arese do v²roby nov² model s legendßrnφm jmΘnem Alfetta, kter² vyst°φdal sportovnφ sedany st°ednφ t°φdy 1750/2000. Alfetty vyrßb∞la i brazilskß firma FNM v Bello Horizonte, zatφmco Alfasudy sjφ₧d∞ly z v²robnφch pßs∙ takΘ v Malajsii a v Ji₧nφ Africe.
V roce 1977 se do v²robnφho programu vrßtilo jmΘno Giulietta u malΘho sedanu, nßstupce Giulie. Na hornφm okraji v²robnφho programu se v roce 1979 p°edstavil sedan Alfa 6. Ten m∞l spoleΦn² zßklad s Alfettou, ale pohßn∞ly jej ÜestivßlcovΘ motory. Ze sportovnφ verze Alfasud vzniklo od roku 1983 kupΘ Sprint a ve stejnΘ dob∞ se p°edstavil nßstupce Alfasudu, sedan ni₧Üφ st°ednφ t°φdy 33, kter² pozd∞ji dostal i karoserii kombi. V roce 1984 vyst°φdala ve st°ednφ t°φd∞ Alfettu Alfa 90 a dalÜφm modelem stejnΘ kategorie a velikosti se o rok pozd∞ji stala Alfa 75.
NedostateΦnß kvalita v²roby Alfasudu poÜkodila pov∞st znaΦky. NekoncepΦnφ modelovß politika zp∙sobila hospodß°skΘ potφ₧e, kterΘ se vedenφ automobilky pokusilo °eÜit spolupracφ s japonsk²m Nissanem. V roce 1981 zaΦala stavba novΘ tovßrny Pratola Serra v provincii Avellino, kde se od roku 1983 vyrßb∞l mal² automobil Arna. Ten vznikl jako nep°φliÜ Ü¥astnß kombinace Alfasudu a Nissanu Cherry. ProblΘmy projekt∙ Alfasud a Arna p°ivedly Alfu Romeo do krize a krachujφcφ automobilku hodlal p°evzφt Ford. Tomu zabrßnila skupina Gruppo Fiat a Alfu Romeo od organizace I.R.I. v roce 1986 odkoupila.
Prvnφm ovocem spoluprßce Fiat-Lancia-Alfa Romeo se stal nov² luxusnφ model 164 p°edstaven² v roce 1989. Dokladem postupn∞ se zlepÜujφcφ hospodß°skΘ situace automobilky se stal nßvrat na zßvodnφ trat∞ a obnovenφ v²roby exkluzivnφch sportovnφch model∙ SZ spider a kupΘ vyvinut²ch ve spoluprßci s karosßrnou Zagato.
V roce 1992 se jako druh² spoleΦn² projekt s Fiatem p°edstavila novß generace automobil∙ st°ednφ t°φdy oznaΦenß 155. Model 155 vznikl na zßklad∞ Alfy 75 a v liniφch Giulietty, ale p°inesl zracionalizovßnφ a modernizaci v²roby. V roce 1994 se v Turφn∞ p°edstavil kompaktnφ model 145, o rok pozd∞ji dopln∞n² sedanem 146. Vrcholem v²robnφho programu Alfy Romeo se od roku 1995 staly sportovnφ automobily GTV a Spider. Nejnov∞jÜφm poΦinkem firmy je atraktivnφ °ada 156, kterß nahradila p°ece jen ji₧ vyslou₧il² model 155.
#MAIN\10\10_11.RTF,Alfa Romeo - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Sportovnφ dvoudve°ov² p∞timφstn² kompakt Alfa Romeo 145 zaujme p°edevÜφm neobvykl²m designem karoserie zd∙raz≥ujφcφm, ₧e se nejednß o b∞₧nΘ konfekΦnφ zbo₧φ. NemΘn∞ pozoruhodnΘ je i uspo°ßdßnφ interiΘru. Na mladΘ rodiny zam∞°en² Φty°dve°ov² model 146 s v²klopn²m vφkem ve stup≥ovitΘ zßdi vznikl na spoleΦnΘ platform∞. Oba modely jsou vlastnφm dφlem konstruktΘr∙ a stylist∙ Alfy Romeo, kte°φ vyu₧φvali koncernovß v²zkumnß a v²vojovß st°ediska v rßmci spoleΦnΘho projektu Tipo 2. Do roku 1997 vstoupila dvojΦata 145/146 s v²raznou inovacφ. ZlepÜila se kvalita v²roby, zm∞nilo se uspo°ßdßnφ interiΘru, zav∞Üenφ kol a brzdovß soustava. Hlavnφ zm∞na se ale t²kß pohonn²ch jednotek. TradiΦnφ "boxery", tedy podΘln∞ ulo₧enΘ le₧atΘ Φty°vßlce nahradily jedny z nejmodern∞jÜφch motor∙ souΦasnΘ sv∞tovΘ automobilovΘ produkce - Φty°vßlce Twin Spark ulo₧enΘ vp°edu nap°φΦ. Tyto zß₧ehovΘ motory v sob∞ spojujφ t°φ technickΘ speciality - Φty°i ventily na vßlec, prom∞nlivΘ Φasovßnφ ventil∙ a zapalovßnφ s dv∞ma svφΦkami v ka₧dΘm vßlci (Twin Spark). V²konov∞ p°edstavujφ tyto pohonnΘ jednotky naprostou ÜpiΦku ve sv²ch objemov²ch kategoriφch. SouΦasn∞ vynikajφ nφzkou spot°ebou a s rezervou plnφ p°φsnΘ emisnφ limity. Prvnφ z t∞chto motor∙, dvoulitr s v²konem 110 kW, se p°edstavil v elitnφ variant∞ 145 Quadrofoglio Verde u₧ v roce 1995. Nynφ jej doplnily menÜφ verze 1,4 l (76 kW), 1,6 l (88 kW) a 1,8 l (103 kW). V²konn∞jÜφ pohonnΘ jednotky nynφ umo₧≥ujφ naplno vyu₧φvat sportovn∞ koncipovanΘ podvozky obou model∙. Krom∞ nich je v nabφdce jeÜt∞ Φty°vßlcov² turbodiesel 1,9 l s v²konem 66 kW. P°evodovka je mechanickß p∞tistup≥ovß. Oba modely majφ spoleΦn² rozvor 2540 mm dΘlka je 4100 mm u kompaktu 145 a 4257 mm u sedanu 146. Podle pou₧itΘho motoru je pohotovostnφ hmotnost v rozmezφ 1135 kg a₧ 1240 kg u modelu 145, sedany 146 jsou o 20 a₧ 25 kg t∞₧Üφ.
#MAIN\10\10_12.RTF,Alfa Romeo - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Zcela nov² model 156, nahrazujφcφ ve v²robnφm programu typ 155, se p°edstavil na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem na podzim 1997. Ke zklamßnφ p°φznivc∙ nenese jmΘno Giulia, ale pou₧φvß pouze strohΘ ΦφselnΘ oznaΦenφ. Sportovn∞ lad∞n² Φty°dve°ov² sedan s klφnovit²m profilem vynikß zejmΘna nezam∞nitelnou p°ednφ maskou, zajφmav²m detailem pak jsou zadnφ dve°e, jejich₧ madla jsou umφst∞na v okennφch rßmech. Pozd∞ji se poΦφtß i s dvoudve°ovou ryze sportovnφ verzφ. Model 156 je dlouh² 4430 mm, Üirok² 1745 mm a vysok² 1415 mm. Rozvor nßprav 2595 mm dßvß dobrΘ p°edpoklady pro vytvo°enφ solidnφho vnit°nφho prostoru i pro kvalitnφ jφzdnφ vlastnosti. Podvozek vyu₧φvß Φty°prvkov²ch zßv∞su vp°edu, vzadu je pou₧ita nßprava ze sportovnφho modelu GTV se vzp∞rami McPherson. Na vÜech kolech jsou kotouΦovΘ brzdy. Pohotovostnφ hmotnost sahß od 1230 do1519 kg. Novß Alfa mß v²hradn∞ modernφ motory s rozvodem 2xOHC. Nabφdka zaΦφnß u Φty°vßlcov²ch Twin Spark 1,6 l (88 kW), 1,8 l (106 kW) a 2,0 l (114 kW), neschßzφ ani vzn∞tovΘ motory s p°epl≥ovßnφm. KonkrΘtn∞ jde o Φty°vßlec 1,9 JTD (77 kW) a p∞tivßlec 2,4 JTD (100 kW). Oba tyto diesely majφ velmi pokrokovou konstrukci s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva a systΘmem Common Rail, mezichladiΦ vzduchu a p∞tivßlec dokonce i variabilnφ geometrii lopatek v²fukovΘho turbodmychadla. Vrchol motorovΘho programu tvo°φ vidlicov² zß₧ehov² Üestivßlec 2,5 V6 24V, kter² mß v²kon 140 kW. P°evodovka je standardn∞ p∞tistup≥ovß ruΦn∞ °azenß, Üestivßlec je ovÜem vybaven Üestistup≥ovou p°evodovkou. Nejv∞tÜφ rychlost vrcholnΘho provedenφ je 230 km/h, zrychlenφ z 0 na 100 km/h zvlßdne v∙z za 7,3 s.
#MAIN\10\10_13.RTF,Alfa Romeo - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
ReprezentaΦnφm modelem je sportovnφ Φty°dve°ov² p∞timφstn² sedan se stup≥ovitou zßdφ Alfa Romeo 164. S nadΦasov∞ elegantnφ karoseriφ Pininfarina a luxusn∞ vybaven²m interiΘrem se poprvΘ tento v∙z p°edstavil na autosal≤nu ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1987 jako v²sledek programu Tipo 4, v rßmci kterΘho rovn∞₧ spat°ily sv∞tlo sv∞ta automobily Fiat Croma, Lancia Thema a Saab 9000. V dohlednΘ dob∞ bude model 164 nahrazen nov²m vozem, kter² pravd∞podobn∞ ponese typovΘ oznaΦenφ 166. Do tΘ doby bude "stoÜedesßtΦty°ka" nabφzena pouze s t°φlitrov²m vidlicov²m Üestivßlcem, jen₧ mß ve dvouventilovΘ verzi v²kon 135 kW a ve Φty°ventilovΘ variant∞ v²kon 154 kW. Nov² model Alfa Romeo 166 bude mφt motor umφst∞n² vp°edu nap°φΦ a pohßn∞jφcφ p°ednφ kola. PohonnΘ jednotky budou zaΦφnat dvoulitrovou verzφ Φty°vßlce Twin Spark, p°es motory V6, zß₧ehovΘ turbo 2,0 l a₧ po ÜpiΦkovou verzi V6 biturbo. P°evodovka bude alternativn∞ i Üestistup≥ovß.
#MAIN\10\10_15.RTF,Alfa Romeo - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Na pa°φ₧skΘm autosal≤nu v roce 1994 se p°edstavilo agresivnφ dvoumφstnΘ kupΘ s klφnovitou karoseriφ Pininfarina oznaΦenΘ GTV. Tento automobil d∙stojn∞ navazuje na sportovnφ tradici znaΦky Alfa Romeo. Vp°edu nap°φΦ ulo₧en² motor pohßnφ p°es p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovku p°ednφ kola. Motory jsou Twin Spark 2,0 l 16V o v²konu 110 kW, p°epl≥ovan² dvoulitrov² V6 s v²konem 148 kW nebo t°φlitrov² Twin Spark V6 24V o v²konu 162 kW. Tvrd∞ odpru₧enΘ kupΘ je dlouhΘ 4290 mm (rozvor 2540 mm) a p°i hmotnosti 1370 a₧ 1415 kg dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti od 215 do 240 km/h.
Jako poodkrytφ okna do budoucnosti p°edstavilo Centro Style Alfa Romeo na autosalonu v Pa°φ₧i v roce 1996 studii sportovnφho kupΘ v retrostylu Nuvola. Dvoumφstn² automobil dlouh² 4290 mm (rozvor 2900 mm ) pohßn∞n² p°epl≥ovan²m motorem V6 2,5 l o v²konu 220 kW by se m∞l dφky rßmovΘ konstrukci podvozku stßt zßkladem pro °adu dalÜφch karosß°sk²ch variant a m∞l by nabφdnout dostupnou mo₧nost mal²m dφlnßm vytvß°et vlastnφ variace p°i mo₧nosti zφskat na n∞ homologaci. Od roku 1999 p°ijde do v²roby i luxusnφ dvoudve°ovΘ kupΘ vytvo°enΘ na zßklad∞ p°ipravovanΘho sedanu 166.
#MAIN\10\10_16.RTF,Alfa Romeo - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
SpoleΦn∞ s kupΘ GTV se v Pa°φ₧i 1994 p°edstavil i otev°en² dvoumφstn² Spider, rovn∞₧ s karoseriφ Pininfarina. Oba automobily majφ spoleΦn² technick² zßklad i stejnΘ vn∞jÜφ rozm∞ry a hmotnosti. Spider se nabφzφ pouze se dv∞ma pohonn²mi jednotkami - Φty°vßlcem Twin Spark 2,0 (110 kW) a t°φlitrem V6 o v²konu 141 kW. Futuristicky tvarovan² Alfa Romeo Spider s v²razn∞ klφnovit²m profilem je jednφm z nejobdivovan∞jÜφch otev°en²ch automobil∙ souΦasnΘ sv∞tovΘ produkce.#MAIN\20\20_01.RTF,Aston Martin - Vznik
Vznik automobilky
Ko°eny britskΘho v²robce presti₧nφch sportovnφch a cestovnφch voz∙ nejvyÜÜφ cenovΘ kategorie sahajφ do prvnφho desetiletφ naÜeho stoletφ. Automobily, zrcadlφcφ nejlepÜφ britskou tradici, dφky vysok²m v²robnφm nßklad∙m a relativn∞ malou v²robou, Φasto dotlaΦily majitele k bankrotu, ale v₧dy se naÜel bohat² nadÜenec, kter² znaΦku zachrßnil. Poslednφm z °ady je americk² a celosv∞tov² gigant Ford, kter² Aston Martin posadil na ΦelnΘ mφsto svΘho impΘria.
#MAIN\20\20_02.RTF,Aston Martin - Do r.1918
Historie do roku 1918
V roce 1912 si Lionel Martin koupil Singer 10. Automobil si vlastnoruΦn∞ upravoval a potom s nφm zßvodil. V roce 1913 spolu s Robertem Bamfordem zalo₧ili v lond²nskΘ Φtvrti South Kensington spoleΦnost Bamford & Martin Limited. Jejφ produkt, urΦen² k soupe°enφ s Bugatti vznikl podle konceptu "auto, kterΘ odliÜφ °idiΦe-majitele s ·myslem rychle cestovat". Zßkladem bylo Üasi Isotta-Fraschini (z roku 1908) a motor Coventry-Climax (1389 cm3) - prvnφ v∙z, jmΘnem The Hybrid, tak byl na sv∞t∞. Dosahoval rychlosti 70 mil/h (113 km/h).
#MAIN\20\20_03.RTF,Aston Martin - Do r.1945
Historie do roku 1945
Po prvnφ sv∞tovΘ vßlce, od roku 1920, spoleΦnosti pomßhal finanΦnφmi injekcemi automobilov² nadÜenec hrab∞ Zborowski. V lednu 1920 se dφlny p°est∞hovaly z Henniker Mews do Abingdon Road. Kdy₧ Robert Bamford v roce 1922 odeÜel na penzi, odprodal sv∙j podφl L. Martinovi. Prvnφm sportovnφ ·sp∞ch Hybridu p°iÜel v zßvod∞ do vrchu Aston Clinton Hill Climb. Spojenφm nßzvu zßvodu a jmΘna zakladatele vznikla dnes ji₧ legendßrnφ znaΦka. V roce 1920 p°ijala spoleΦnost Aston Martin rozhodnutφ vyrßb∞t vozy vlastnφ konstrukce. Martin po roce 1922 v²voj nov²ch voz∙ velmi urychlil. V obdobφ 1921 a₧ 26 vzniklo n∞kolik ·sp∞Ün²ch zßvodnφch automobil∙ se Φty°vßlcov²m motorem. Mezi nimi vynikl v∙z zvan² "Bunny", kter² p°ekonal dne 24. kv∞tna 1922 sv∞tov² rekord v Brooklands jφzdou 16 a p∙l hodiny dlouhou p°i celkovΘm pr∙m∞ru 122,6 km/h.
V roce 1924 se hrab∞ Zborowski zabil s vozem Mercedes a firma se dostala do potφ₧φ. Podnik koupila Lady Charnwood pro svΘho syna Johna Bensona, ale ani tento majitel nevlastnil firmu dlouho. O rok pozd∞ji spoleΦnost opustil jejφ zakladatel Lionel Martin. Do roku 1925 vzniklo 63 voz∙, p°iΦem₧ od roku 1923 se prodßvali ve°ejnosti. Auta znaΦky Aston Martin m∞la tak dobrou pov∞st, ₧e firma nezanikla. Zachrßnce, brilantnφ in₧en²r a talentovan² jezdec, se jmenoval Augustus C. Bertelli. V °φjnu roku 1926 o₧ivil spoleΦn∞ s W.S. Renwickem znaΦku Aston Martin, kdy₧ za cenu 10 000 liber odkoupil p∙vodnφ podφly Bamforda a Martina, kterΘ vlastnila rodina Charnwood.
Bertelli si pronajal tovßrnu ve Felthamu a postupn∞ do nφ p°esunul v²robu. SpoleΦnost se vÜak nevymanila z nebezpeΦφ krize. Prvnφ sΘriov² v∙z firmy nov²ch majitel∙ byl vybaven Φty°vßlcov²m motorem 1495 cm3 o v²konu 41 kW/ 4250 1/min. V roce 1928 se tovßrnφ t²m dvou t°φsedadlov²ch voz∙ z·Φastnil zßvodu 24h Le Mans. Model International pat°il k t∞m, kterΘ mezi vßlkami urΦovali sv∞tov² standard kvality a jφzdnφch vlastnostφ sportovnφch voz∙. Vynikajφcφ reputace byla ovocem rozsßhlΘho zßvodnφho programu iniciovanΘho Bertellim. On spolu s Driscollem vyhrßli Biennial Cup v Le Mans 1932, stejnΘho ·sp∞chu dosßhla posßdka Martin / Brackenbury v roce 1935.
V obdobφ let 1927 a₧ 1932 vyrobila znaΦka 129 voz∙. V roce 1929 koupil spoleΦnost Aston Martin pan H. J. Aldington, kter² m∞l spolu s dv∞ma bratry ·Φast v automobilovΘ firm∞ Frazer Nash. V ·noru roku 1932 p°iÜla dalÜφ krize. Tovßrnu koupil Sir Lancelot Prideaux Brune a jen o n∞co pozd∞ji p°ipadla Arthuru Sutherlandovi. V °φjnu tΘho₧ roku firma p°edstavila model Le Mans (nahradil typ New International) s dvou nebo Φty°mφstnou otev°enou nebo uzav°enou sportovnφ Φi cestovnφ karoseriφ. Po druhΘ generaci typovΘ °ady 1 1/2 litre (·nor/1932 - prosinec/1933, 130 kus∙), nßsledovala od ledna 1934 cen∞nß t°etφ generace, vyrobenß celkem v poΦtu 166 kus∙, vΦetn∞ z nφ odvozenΘho v∞hlasnΘho modelu Ulster. V srpnu 1936 byl objem motoru 1,5 l zv∞tÜen na dva litry. Automobil dostal do vφnku hydraulickΘ brzdy Girling a nastavitelnΘ zadnφ tlumiΦe. Saloon nebo Φty°mφstn² kabriolet s oznaΦenφm 15/98 (do srpna 1940 se vyrobilo 171 t∞chto voz∙) dnes pat°φ k nejmΘn∞ sb∞ratelsky cen∞n²m voz∙m Aston Martin. V roce 1939 vznikl prototyp s nezßvisl²m zav∞Üenφm p°ednφch kol a p°evodovkou Cotal Electric. Dostal jmΘno Atom, vyrßb∞t se ovÜem zaΦal a₧ po vßlce.
#MAIN\20\20_04.RTF,Aston Martin - Do r.1970
Historie do roku 1970
V roce 1947 se tovßrna dostala op∞t do finanΦnφch potφ₧φ, nenφ tedy divu, ₧e se do kv∞tna roku 1950 vyrobilo jen 14 kupΘ a jeden saloon Atom. N∞kdy na podzim roku 1946 upoutal pr∙myslnφka Davida Browna inzerßt v Timesech. V ₧ivotopisnΘ knize David popisuje, jak mu padl do oka inzerßt nabφzejφcφ k prodeji znßmou tovßrnu sportovnφch voz∙. "A tak jsem odpov∞d∞l". "Dovedete si jist∞ p°edstavit, jak jsem byl p°ekvapen, kdy₧ jsem se dozv∞d∞l, ₧e jde o Aston Martin. ╚ekal jsem n∞jakou mnohem mΘn∞ znßmou znaΦku. Muselo to b²t n∞kdy koncem roku 1946, kdy jsem se vypravil dol∙ do Felthamu. Nebylo tam nic moc k vid∞nφ, krom∞ prototypu zvanΘho Atom". Lßska k automobil∙m a osobnφ zkuÜenost s Atomem zp∙sobily, ₧e se Brown stal v ·noru 1947 za rovn²ch 20 000 liber nov²m majitelem firmy. Ze vÜeho nabytΘho majetku pou₧il jen n∞co z vybavenφ dφlen, kterΘ p°est∞hoval na druh² konec Anglie a v²vojov∞ nedokonΦen² sedan Atom. Brown vycφtil, ₧e se lΘpe uplatnφ kabriolet, ne₧ uzav°enΘ kupΘ. Do prßce zapojil t²m ÜΘfkonstruktΘra Claude Hilla, jeho₧ prvnφm ·kolem bylo zesφlit podvozek Atomu. Sir David m∞l ovÜem jinΘ starosti. Za obdobn∞ kuri≤znφch okolnostφ koupil dalÜφ znßmou automobilovou firmu. Ani ne do roka se stal majitelem znaΦky Lagonda. U Lagondy naÜel po ztrßt∞ vlastnφho podniku p°φle₧itost stßle vφce zatrpkl² W. O. Bentley, kter² zde zkonstruoval vynikajφcφ °adov² Üestivßlec 2,6 litru se dv∞ma vaΦkov²mi h°φdeli a rozvodem OHC. Kdy₧ Lagonda m∞nila majitele, byl ji₧ Bentley v d∙chodu. Jejφ povßleΦn² model m∞l nezßvislΘ zav∞Üenφ vÜech kol a ji₧ zmφn∞n² Üestivßlec. P°izp∙soben² Atom s motorem Lagonda, to bylo ono.
Aston Martin s nov²m v∞trem v plachtßch se zaΦal z·Φast≥ovat zßvod∙. Po vφt∞zstvφ v zßvodu na 24 hodin v belgickΘm Spa roku 1948 se Brown rozhodl nasadit t²m v zßvodech na kontinent∞ i v Americe.V dubnu 1950 m∞l premiΘru v∙z Aston Martin DB2 (= DB jako David Brown). Teprve retrospektivn∞ byl DB1 oznaΦen Atom s motorem Lagonda. PremiΘ°e p°edchßzely t°i prototypy postavenΘ pro Le Mans 1949, kde si ale nevedly valn∞. Model DB2 m∞l elegantnφ uzav°enou karoserii italskΘho st°ihu ze skicß°e Franka Feeleye z firmy Aston Martin, kter² byl tΘ₧ autorem tvar∙ Lagond z t°icßt²ch let. Trubkov² rßm m∞l p∙vod v DB1, motor nesoucφ oznaΦenφ Lagonda 2,6 l m∞l rozvod 2 x OHC (nejv∞tÜφ v²kon 78,3 kW/1/5000 min, rychlost a₧ 177 km/h, zrychlenφ z 0 na km/h za 12,3 s).
V lednu 1951 p°edvedla firma model s motorem Vantage o v²konu 93 kW, jen₧ vozu zaruΦoval rychlost a₧ 185 km/h. Na autosalonu v Lond²n∞ v °φjnu 1953 se objevil model DB2/4 se zadnφm pßrem stφsn∞n²ch sedadel. Z 411 vyroben²ch kus∙ DB2 m∞lo 97 karoserii s plßt∞nou st°echou. V letech 1950 a₧ 1953 vzniklo 10 zßvodnφch DB3 s motory Vantage 2,9 l, vylad∞n²mi na v²kon 103 kW (140 k). Tyto vozy byly ·sp∞ÜnΘ v mnoha zßvodech. Na n∞ navazovalo 30 kus∙ DB3S urΦen²ch z poloviny pro sportovnφ kolbiÜt∞. Po 565 kusech DB 2/4 se mezi °φjnem 1955 a₧ srpnem 1957 narodilo 199 kus∙ druhΘ sΘrie DB 2/4 Mk II, kterΘ se v zßsad∞ odliÜovaly v∞tÜφm a v²konn∞jÜφm motorem 2922 cm3 (motor Vantage ji₧ poskytoval v²kon 123 kW). Karoserie dodßvala renomovanß firma Tickford.
Nßsledujφcφ model Mk III se odliÜoval p°φplatkov²mi kotouΦov²mi brzdami Girling, (po 100 vyroben²ch kusech se dodßvaly standardn∞), a p°epracovan²m motorem o v²konu 121 kW . Od roku 1958 bylo mo₧no zφskat za p°φplatek takΘ trojit² karburßtor SU, kter² zvyÜoval v²kon motoru na 143 kW. Maska chladiΦe doznala jemn²ch ·prav a z nßzvu se vytratila Φφsla 2/4. Do Φervence 1959 vyrobila firma 551 t∞chto voz∙.
B∞hem let 1956 a₧ 1960 vzniklo 14 specißl∙ DBR pro populßrnφ zßvody sportovnφch voz∙. Carrol Shelby a Roy Salvadori zvφt∞zili v Le Mans 1959 a Aston Martin zφskal tΘho₧ roku sv∞tovΘ prvenstvφ ve sv∞tovΘm Üampionßtu sportovnφch voz∙ (takΘ dφky talentu Stirlinga Mosse). DBR m∞ly r∙znΘ motory, p°iΦem₧ se takΘ zkouÜel prototyp s motorem o objemu 3,7 litru. VÜechny dosavadnφ modely DB pohßn∞l Bentley∙v Üestivßlec a konstrukce podvozku vychßzela z Atomu. Relativn∞ vysokß produkce zajistila, ₧e se finance firmy dostaly alespo≥ kousek nad Φervenß Φφsla. Bylo jasnΘ, ₧e se motor Lagonda dostal na hranici mo₧nostφ v²voje a proto ÜΘfkonstruktΘr Tadek Marek zaΦal v roce 1955 r²sovat nov² motor. Na London Motor Show v °φjnu 1958 se odehrßla slavnß premiΘra modelu DB4. Elegantnφ 2+2 mφstnou karoserii navrhla milßnskΘ studio Touring a vyrßb∞la ji ji₧ zmφn∞nß firma Tickford. Hlinφkov² Üestivßlec vozu o objemu 3670 cm3 poskytoval nejv∞tÜφ v²kon 179 kW/5500 1/min a nejv∞tÜφ toΦiv² moment 325 N.m/5500 1/min. DB4 zrychloval z 0 na 96 km/h za 9,3 s a dosahoval rychlosti a₧ 225 km/h. Roku 1962 uvedla firma na trh v²konn∞jÜφ a oblφben∞jÜφ verzi Vantage s v²konem 194 kW. Do Φervna 1963 vzniklo 1110 voz∙ DB4, celkem p∞ti "SΘriφ", z toho 70 otev°en²ch s plßt∞nou st°echou (drophead, od roku 1961) Φi s p°φplatkovou odnφmatelnou pevnou st°echou.
Do historie se rovn∞₧ zapsalo 95 kus∙ DB4GT (1959 - 1963) urΦen²ch pro sport. Byly vybaveny motory 3750 cm3 s r∙zn²mi karburßtory, je₧ jim umo₧≥ovaly dosahovat rychlosti a₧ 228 km/h. Od Φervence 1963 do zß°φ 1965 byl vyroben 1021 kus DB5, z toho 123 otev°en²ch Volante. Motor byl p°evrtßn na objem 3995 cm3, se t°emi karburßtory SU dßval v²kon a₧ 207 kW. Vantage s trojicφ karburßtor∙ Weber (231 kW /5750) byl v nabφdce firmy od zß°φ roku 1964.
Model DB6, p°edstaven² na lond²nskΘm autosalonu v °φjnu 1965, se odliÜoval o 95 mm prodlou₧en²m rozvorem a vyÜÜφ stavbou. Jen model Vantage zφskal na v²konu (z 231 kW na 239 kW). Do Φervence 1969 vyrobila firma 1504 model∙ DB6 vΦetn∞ provedenφ Volante.
Do listopadu roku 1970 vyrobila firma Aston Martin 278 voz∙ DB6 Mk2 (vΦetn∞ Volante a Vantage), kterΘ byly vybaveny vst°ikovßnφm AE-Brico a standardn∞ montovan²m posilov²m °φzenφm. V zß°φ 1967, (na autosalonu v Pa°φ₧i a pak v Lond²n∞), byl p°edstaven ve°ejnosti model DBS, jim₧ cht∞la znaΦka reagovat na klesajφcφ prodeje sv²ch voz∙. Italskß karosßrna Touring p°ipravila p°edtφm dva krßsnΘ dvoumφstnΘ prototypy DBSC. SΘriovß Φty°mφstnß kupΘ vÜak byla velmi mohutnß a t∞₧kß. Standardnφ °adov² Φty°litrov² Üestivßlec modelu DBS nabφzel v²kon 207 kW, Vantage 239 kW.#MAIN\20\20_05.RTF,Aston Martin - Do r.1997
Historie do roku 1997
Mezi dubnem 1970 a₧ kv∞tnem 1972 vyrobila automobilka Aston Martin 399 model∙ s oznaΦenφm DBSV8. V tΘ dob∞ se jednalo o nejrychlejÜφ britsk² sΘriov² v∙z. Jeho motor - vidlicov² osmivßlec 5340 cm3 s rozvodem 2 x OHC a v²konem 276 kW, umo₧≥oval vozu dosahovat nejv∞tÜφ rychlost 257,4 km/h a zrychlovat z 0 na 96 km/h za 6 s. Na zaΦßtku sedmdesßt²ch let se vÜak zaΦaly nad Brownov²m impΘriem stahovat mraky. V roce 1972 byl Sir David nucen prodat firmu Aston Martin midlandskΘ rozvojovΘ a investiΦnφ firm∞ Company Development. Novφ majitelΘ nechali odstranit z nßzvu v²Üe uvedenΘho modelu pφsmena DBS a vznikl tak typ V8, kter² se liÜil pouze uspo°ßdßnφm sv∞tlomet∙.
V roce 1973 bylo p∙vodnφ vst°ikovßnφ vozu Bosch nahrazeno Φty°mi karburßtory, a ty pak (v roce 1986), nahradilo vst°ikovßnφ Weber. PokraΦovßnφ °ady DBS z obdobφ 5/1972 a₧ 7/1973 pojmenovali novφ majitelΘ Vantage (vyrobeno bylo 70 kus∙). P°φ∩ byla stejnß jako u modelu V8, ale pod kapotou se nachßzel - na rozdφl od pou₧itΘho pojmenovßnφ - star² Üestivßlec.
Ropnß krize v roce 1974 postihla p°edevÜφm v²robce britsk²ch luxusnφch automobil∙. Vlßda zachrßnila Rolls-Royce, ne vÜak Aston Martin. Company Development koncem roku 1974 zbankrotovala a v²roba se na Silvestra 74 zastavila. (Byla obnovena a₧ na ja°e 1976.) P°esto se na podnik usmßlo Üt∞stφ. V roce 1975 jej koupili AmeriΦanΘ G. Minden a P. Sprague. SpoleΦnost zm∞nila nßzev na Aston Martin Lagonda 1975 Ltd. (letopoΦet byl vypuÜt∞n p°i reorganizaci firmy v roce 1980). Ale ani AmeriΦanΘ nevydr₧eli s dechem a od 1. 1. 1981 tovßrna p°ipadla britsk²m firmßm CH Industriales a Pace Petroleum. Poslednφ jmenovanou vlastnil automobilov² nadÜenec Victor Gauntlett, kter² usedl v °φdφcφm k°esle. Spolumajitel Peter Livanos za°φdil, aby John Evans navrhl Üasi sportovnφho prototypu, na jejφ₧ realizaci se podφlela dφlna Tickford. Dva supersporty Nimrod s osmivßlcem 5340 cm3 se z·Φastnily Le Mans 1982, p°iΦem₧ v letech 1981 - 82 vzniklo 9 t∞chto unikßtnφch zßvodnφch specißl∙. Steve O┤Rourke, mana₧er skupiny Pink Floyd se postaral, aby konstruktΘr Len Bailey, (podφlel se i na konstrukcφch sportovnφch prototyp∙ Ford GT 40 a Ford Mirage), p°ipravil Üasi s motorem Aston Martin 5,3. V∙z EMKA z roku 1983 se nap°φklad z·Φastnil roΦnφku 1985 Φty°iadvacetihodinovΘho zßvodu v Le Mans. V roce 1983 se holding Pace dostal pod finanΦnφ kontrolu americkΘ organizace Automotive Investments, kterß do Severnφ Ameriky dovß₧ela vozy Aston Martin (v jejφm pozadφ stßly °eckΘ rodiny Papanicolaouova a Livanosova). Penφze utr₧enΘ za prodej firmy Pace investoval Gauntlett do znaΦky Aston Martin a stal se tak protivßhou ╪ek∙.
Robustnφ vozy Aston Martin V8 se vyrßb∞ly tΘm∞° dvacet let od dubna 1972 do roku 1989 a jejich poΦet p°ekroΦil hranici 3300 kus∙ v provedenφ AMV8 Series 2, Series 3, Series 4, Volante,Vantage a Zagato.. Gauntlett∙v AMV8 se liÜil mno₧stvφm drobn∞jÜφch ·prav od p∙vodnφch DBSV8. Nov² model Vantage byl nabφzen od kv∞tna 1977 a s motorem o v²konu 276 kW dosahoval nejv∞tÜφ rychlost 274 km/h. Model Volante se dostal k zßkaznφk∙m a₧ v Φervnu 1978.
Na podzimnφm autosalonu v Lond²n∞ v roce 1976 m∞l premiΘru luxusnφ, pon∞kud futuristick² sedan Lagonda. Sedany se v katalogu Aston Martin objevovaly velmi sporadicky. K p∙vodnφm Lagondßm pat°ily typy: 2 1/2-Litre ( 1948-52), 2 1/2-Litre Mk II ( 1952-53), 3-Litre (1953-56), 3-Litre Series 2 (1956-57). Potom Lagonda Rapide, odvozenß z DB4 (1961-64, 55 kus∙), prototyp Lagonda V8 (na bßzi DBS s prodlou₧en²m rozvorem, legendßrnφ soukrom² v∙z Sira Davida z roku 1969 ), minisΘrie sedmi kus∙ Aston Martin Lagonda (od podzimu 1974 do 7/76). P°esto₧e v²voj ne·sp∞ÜnΘho luxusnφho Φty°dve°ovΘho auta stßl firmu mnoho prost°edk∙, novφ majitelΘ v∞°ili, ₧e motor s podvozkem by se mohly stßt zßkladem novΘho typu. Tovßrna mohla nabφdnout druhou typovou °adu a majitelΘ ve°ejn∞ prokßzat svΘ schopnosti. William Towns p°iÜel s neobyΦejn∞ nφzkou a hranatou karosΘriφ o celkovΘ dΘlce 5283 mm, ale stejnΘm rozvoru jako p∙vodnφ AM Lagonda. Do sv∞tovΘ premiΘry na lond²nskΘm autosalonu v °φjnu 1976 stihli p°ipravit novinku za neuv∞°iteln²ch dev∞t m∞sφc∙. Lagonda m∞la revoluΦnφ elektronickou p°φstrojovou desku s digitßlnφmi ukazateli a tehdy revoluΦnφmi mikroΦipy informujφcφmi °idiΦe v n∞kterΘm z voliteln²ch jazyk∙. Firma nemohla uspokojit prvnφch sto objednßvek, proto₧e se nepoda°ilo najφt britskΘho dodavatele elektroniky. Projekt zaΦal vypadat ztrßtov∞. A₧ americkΘ firmy se dokßzaly s elektronikou vypo°ßdat, ale cena vozu oproti p∙vodnφmu n∞kolikanßsobn∞ vzrostla. Aston Martin Lagonda se proto dostal do sΘriovΘ v²roby a₧ v roce 1978, ale pak jedenßct let vyd∞lßval. Do ledna 1990 vzniklo celkem 639 Lagond Series 1, 2, 3 a 4. Automobily m∞ly znßm² motor V8 5340 cm3, nejv∞tÜφ v²kon se neuvßd∞l.
V dubnu 1984 se uskuteΦnila malß oslava, nebo¥ se narodil 10 000. Aston Martin. SpoleΦnost Aston Martin slibovala u₧ °adu let novΘ v²konnΘ kupΘ, ale chronick² nedostatek pen∞z jeho v²voj neumo₧nil. Nakonec p°edseda sprßvnφ rady Aston Martin, pan Victor Gauntlett, pov∞°il p∞tici britsk²ch karosß°sk²ch ateliΘr∙ p°φpravou nßvrhu tvar∙ novΘho vozu. Zvφt∞zil design Johna Heffernana a Kena Greenleye z KrßlovskΘ akademie svobodn²ch um∞nφ, kte°φ si p°edtφm zφskali uznßnφ tvary kupΘ Panthera Solo. P°esto₧e m∞la mφt novinka nov² podvozek, sßhli nakonec z Φasov²ch d∙vod∙ konstruktΘ°i po Φßstech podvozku z Lagondy a °φzenφ z Fordu Sierra Cosworth dopln∞n²m o posilovaΦ. Ford toti₧ v zß°φ roku 1987 koupil 75% akciφ firmy, zatφmco zbyl²ch 25% z∙stalo majetkem rodiny Livanos a V. Gauntletta, kter² z∙stal ÜΘfem spoleΦnosti. Ford∙v vliv na d∞nφ byl zpoΦßtku prakticky velmi omezen². V °φjnu 1988 vid∞l autosalon British Motor Show premiΘru vozu, o n∞m₧ tovßrna hlßsala, ₧e je navr₧en pro 21. stoletφ. OΦekßvanou novinkou a nßhradnφkem AMV8 bylo dvoudve°ovΘ kupΘ 2+2 Virage. K termφnu konßnφ autosalonu stihla firma zhotovit pouhΘ dva vozy. Virage sklidil p°i premiΘ°e velkΘ nadÜenφ. S ohledem na p°edpoklßdanΘ tempo produkce Üesti voz∙ t²dn∞ byla v²roba vyprodßna na dva roky dop°edu. Prvnφ zßkaznφci se ovÜem doΦkali voz∙ a₧ v roce 1990. Motor vozu poskytoval nejv∞tÜφ v²kon 231 kW /6000 1/min, co₧ dle firemnφch ·daj∙ zaruΦovalo rychlost 250 km/h a zrychlenφ z 0 na 96 km/h za 6,7 s.
V zß°φ 1990 se objevil otev°en² Virage Volante, avÜak zßkaznφci si st∞₧ovali na velmi stφsn∞n² prostor vzadu. Tento problΘm z v∞tÜφ Φßsti odstranil p°epracovan² Virage Volante 2+2 (premiΘra Äeneva 1991), o rok pozd∞ji debutovalo rychlΘ sportovnφ kombi Virage Shooting Brake - jak napovφdß nßzev - zavazadlov² prostor umo₧≥oval p°epravu sady golfov²ch holφ Φi loveck²ch puÜek. Od ledna 1992 si bylo mo₧no za 50 000 liber po°φdit Virage s motorem zv∞tÜen²m na 6,3 litru/ 347 kW. Maximßlnφ rychlost se zv²Üila na 280 km/h, zrychlenφ z 0 na 96 km/h zvlßdal v∙z za 5,4 s.
Nutno se zmφnit o dalÜφ akvizici automobilky Ford. V lednu1990 koupila od britskΘ vlßdy "zlat²" balφk akciφ v²robce sportovnφch voz∙ Jaguar. V zß°φ 1992 po mnoha letech ob∞tavΘ prßce opustil Victor Gauntlett k°eslo v²konnΘho p°edsedy sprßvnφ rady Aston Martin a na jeho mφsto usedl Walter Haynes, d°φve mφstop°edseda sprßvnφ rady Ford of Europe. Rok 1992 se nesl ve znamenφ celosv∞tovΘ recese a prßv∞ znaΦka Aston Martin byla jednou z prvnφch, kterou krize postihla. V²roba klesla na dva kusy t²dn∞, a to pouze jednoho modelu - Virage Volante.
Na podzimnφm birminghamskΘm autosalonu roku 1992 m∞l premiΘru v mnohΘm vylepÜen² a v²konn∞jÜφ model Virage se staronov²m nßzvem Vantage. Automobil dostal do vφnku upraven² podvozek a p°epl≥ovßnφ motoru 5,3 l/ 410 kW pßrem vysokotlak²ch rootsov²ch dmychadel Eaton. V∙z dosahoval rychlosti a₧ 298 km/h a zrychloval z 0 na 96 km/h za 4,6 s.
Walter Haynes v Φele firmy Aston Martin si uv∞domil, ₧e znaΦka pot°ebuje druhou, menÜφ a levn∞jÜφ typovou °adu, a proto se rozhodl navrßtit ke slavnΘ tradici typ∙ DB4, DB5, DB6 a pojmenovat p°ipravovanou novinku DB7. Mimo°ßdn∞ poveden² design DB7 zapadß do retro stylu, jφm₧ se honosφ sportovnφ vozy druhΘ poloviny devadesßt²ch let. Na v²voji podvozku DB7 (odvozen od vozu Jaguar XJS) se podφleli specialistΘ vynikajφcφho zßvodnφka a jeÜt∞ lepÜφho obchodnφka a ·pravce Jaguar∙ - Toma Walkinshawa a jeho firmy TWR. OcelovΘ dφly karosΘrie dodßvß renomovanß karosß°skß firma Motor Panel (v²roba tΘ₧ pro Rolls-Royce, Bentley, MGF), kompozitovΘ dφly: p°φ∩, p°ednφ blatnφky, prahy dve°φ, vφko zavazadlovΘho prostoru a odnφmateln² st°eÜnφ dφl vyrßbφ TWR v Draycott. Model DB7 zφskal od Jaguaru takΘ dalÜφ velmi v²znamn² dφl. ╪adov² Üestivßlec 2xOHC objemu 3228 cm3 p°epl≥ovan² dmychadlem Eaton s chladiΦem stlaΦenΘho vzduchu Jaguar pro sebe nikdy nepou₧il. V²kon 250 kW (340 k)/5500 1/min umo₧≥uje vozu zrychlovat z 0 na 96 km/h za 5,7 s a dosßhnout nejvyÜÜφ rychlosti 266 km/h. P°i premiΘ°e v roce 1993 (Äeneva) bylo oznßmeno, ₧e od dubna 1994 do konce roku mß vzniknout 300 kus∙ DB7, potom by tovßrna m∞la dodßvat asi 600 voz∙ roΦn∞ za cenu 80 000 liber. Pou₧itφ inicißl DB byl takΘ vyjßd°enφm pocty Siru Davidovi Brownovi, kter² byl jmenovßn "Do₧ivotnφm Φestn²m p°edsedou spoleΦnosti Aston Martin". Nedlouho potΘ, 30. zß°φ 1993, dev∞taosmdesßtilet² Sir David Brown v Monte Carlu zem°el.#MAIN\20\20_14.RTF,Aston Martin - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Nßvrat nßzvu Lagonda, jednoho z m²t∙ klasick²ch, typicky britsk²ch konstrukcφ pro nejnßroΦn∞jÜφ a nejmovit∞jÜφ klientelu se oficißln∞ udßl 17. listopadu 1993, kdy byly v jednu hodinu rßno uvoln∞ny tiskovΘ informace o ruΦn∞ stav∞n²ch vozech Lagonda 4 Door Saloon (sedan) a Lagonda 5 Door Shooting Brake (kombi). Automobily, k nim₧ lze p°i°adit t°etφ model - kupΘ Virage 6.3 Litre, lze zφskat jenom na individußlnφ objednßvku. Zßkaznφk si objednß libovolnou barvu laku a vybavenφ interiΘru, p°iΦem₧ si m∙₧e vybrat hlinφkov² motor V8 o objemu 5340 cm3/ 228 kW nebo 6347 cm3/ 373 kW. Firma nabφzφ modely Lagonda s p∞ti a Üestistup≥ovou p°evodovkou, nebo s t°φ Φi Φty°stup≥ov²m "automatem". Nejv∞tÜφ rychlost t∞chto exotick²ch voz∙, kterΘ stßly v dob∞ premiΘry 115 000 a₧ 121 000 liber, dosahuje fantastick²ch 274 km/h.
#MAIN\20\20_15.RTF,Aston Martin - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Nosn²m typem automobilky Aston Martin je na pom∞ry znaΦky relativn∞ levn² model DB7. V²konnΘ 2+2mφstnΘ kupΘ s ocelovou samonosnou karoseriφ m∞lo premiΘru na autosalonu v Äenev∞ v roce 1993. ╪ada DB7 / DB7 Volante tvo°φ drtivou v∞tÜinu objemu prodeje. Na kola zadnφ nßpravy je p°es p∞tistup≥ovou ruΦn∞ °azenou p°evodovku p°enßÜen v²kon 250 kW °adovΘho Üestivßlce o objemu 3,2 l. Na p°ßnφ je ovÜem mo₧no po°φdit samoΦinnΘ Φty°stup≥ovΘ °azenφ GM Hydra-Matic - zde je v²kon p°epl≥ovanΘho motoru 233 kW. Mo₧nß volba se nepatrn∞ promφtne takΘ do udßvanΘ hodnoty nejv∞tÜφ rychlosti 264 km/h oproti 258 km/h (s automatem) a zrychlenφ z 0 na 97 km/h za 5,5 s oproti 6,9 s. T∞mto elegantnφm a luxusn∞ vybaven²m Üestivßlcov²m model∙m sekundujφ starÜφ, postupn∞ modernizovanΘ typy vybavenΘ osmivßlcov²mi motory. ╪ada Virage Volante / Vantage byla v Äenev∞ 1996 dopln∞na o V8 CoupΘ. Tento model se pon∞kud odliÜuje vzhledem. Pod kapotou najdeme vidlicov² osmivßlec 5,3 l se Φty°mi ventily ve vßlci, ale s upraven²mi hlavami, vaΦkov²mi h°φdeli a pφsty. ┌pravy se pozitivn∞ promφtly do v²konov²ch parametr∙. Pro V8 je udßvßn nejv∞tÜφ v²kon 257 kW. Pro n∞kterΘ zem∞ se vozy dodßvajφ s motory o v²konu 228 kW . V hierarchii nabφdky stojφ nejv²Üe model Aston Martin V8 Vantage. Superv∙z se dodßvß toliko jako uzav°enΘ kupΘ (2+2) se stejn²m osmivßlcem. Tato p∙vodem fordova konstrukce s k≤dov²m jmΘnem EECIV je p°epl≥ovßna dv∞ma rootsov²mi kompresory znaΦky Eaton. Motor dosahuje v²konu 410 kW. Automobil je schopen s nφm vyvinout rychlost 300 km/h a zrychlovat z 0 na 97 km/h km/h za 4,6 s.
#MAIN\20\20_16.RTF,Aston Martin - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Zßjemci o otev°en² automobil postaven² na podvozku modelu DB7 si museli poΦkat a₧ do ledna 1996, kdy byla na americk²ch autosalonech v Detroitu a Los Angeles uvedena novinka - DB7 Volante. TakΘ od starÜφ a dra₧Üφ °ady Virage Volante se zachovala v nabφdce otev°enß verze s osmivßlcov²m motorem o v²konu 257 kW. Jak je u znaΦky Aston Martin tradicφ, nßzev Volante signalizuje otev°enou karosΘrii pro 2+2 cestujφcφ s elektricky ovlßdanou sklßdacφ textilnφ st°echou.
#MAIN\30\30_05.RTF,Audi - Do r.1997
Historie automobilky do roku 1997
Do zaΦßtku sedmdesßt²ch let vstoupila firma s nov²m vedenφm, kdy₧ p∙vodnφho ÜΘfa, dr. Ing. Gerda Stielera von Heydenkampf nahradil v Φele firmy Rudolf Leiding, kter² do tΘ doby vedl brazilskou poboΦku VW. NovΘ vedenφ se hned muselo pot²kat s nep°φjemn²mi problΘmy, toti₧ s velkou stßvkou na podzim roku 1971 a nßsledn²m propadem v prodeji. SpoleΦnost v tΘ dob∞ zam∞stnßvala 11 655 lidφ a jejφ modelovß °ada zaΦφnala mal²m NSU Prinz o v²konu 30 konφ a vrcholila Audi 100 CoupΘ Φi slavn²m NSU RO 80 s Wankelov²m motorem o v²konu 115 konφ. V roce 1972 ovÜem Audi p°edstavilo dalÜφ vele·sp∞Ün² nov² model st°ednφ t°φdy s nßzvem Audi 80, kter² ve stejnΘm roce takΘ zvφt∞zil v presti₧nφ evropskΘ anket∞ Auto roku 1972. Hned v roce 1973 naÜlo svΘho kupce 277 000 voz∙ modelu Audi 80. P°iÜla ale prvnφ ropnß krize, kterß p∙vodnφ cenu za barel (159 litr∙) ropy vyhnala z 2,70 a₧ na neuv∞°iteln²ch 30 dolar∙. Zßjem o vozy st°ednφ a velkΘ kategorie Üel nßsledkem toho rychle dol∙ a vÜichni v²robci se sna₧ili rychle nabφdnout automobily menÜφ a hlavn∞ s ni₧Üφ spot°ebou. Typick²m projevem tohoto trendu bylo Audi 50, kterΘ spoleΦnost p°edstavila v roce 1974. Audi 50 se vyznaΦovalo kompaktnφmi rozm∞ry (dΘlka 3,5 metru) nφzkou hmotnostφ, pohonem p°ednφch kol a motorem o v²konu 50 konφ umφst∞n²m nap°φΦ nad p°ednφ nßpravou, stejn∞ jako novou a prostorov∞ velmi v²hodnou konstrukcφ zadnφ nßpravy. Audi se v tomto sm∞ru mohlo op°φt o zkuÜenosti a v²robnφ mo₧nosti koncernu Volkswagen, a tak Audi 50 bylo vlastn∞ derivßtem VW Polo. V roce 1976 Audi sv∞tovΘmu motoristickΘmu tisku v Lucembursku p°edstavilo druhou generaci vozu Audi 100. Ten u₧ od svΘho startu nem∞l v∙bec lehkou pozici, v₧dy¥ prvnφ "stovku" si koupilo vφce ne₧ 800 000 zßkaznφk∙. Audi 100 druhΘ generace vÜak rozhodn∞ nezklamalo. Op∞t se jednalo o konstrukΦn∞ mimo°ßdn∞ pokrokov² v∙z vyÜÜφ st°ednφ t°φdy pln² technick²ch zajφmavostφ a novinek. 4,7 metru dlouh² Φty°dve°ov² sedan byl zpoΦßtku vybaven dv∞ma Φty°vßlcov²mi benzinov²mi motory s rozvodem OHC o objemu 1,6 a 2,0 litru o v²konech 63 kW/85 k resp. 85 kW/115 k. Koncepce vozu i konstrukce jeho podvozku vychßzela z osv∞dΦen²ch °eÜenφ pou₧it²ch u p°edchßzejφcφho modelu. Motor byl tedy umφst∞n podΘln∞ p°ed p°ednφ nßpravou a pohßn∞l p°ednφ kola. Ta byla zav∞Üena na spodnφch troj·helnφkov²ch ramenech dopln∞n²ch vzp∞rami McPherson, zatφmco zadnφ kola byla vedena lehkou trubkovou nßpravou s podΘln²mi rameny, panhardskou tyΦφ a vinut²mi pru₧inami. Rozvor nßprav byl 2676 mm a pohotovostnφ hmotnost vozu Φinila asi 1200 kg. Motory byly spojeny s mechanickou Φty°stup≥ovou p°evodovkou a v∙z s dvoulitrov²m motorem dokßzal z nuly na 100 km/h zrychlit za 11 sekund a pokraΦovat a₧ do rychlosti 180 km/h. V ·noru 1977 pak firma p°edstavila dvoudve°ov² model Audi 100, ten ale p°φliÜ velk² ohlas nezaznamenal. V roce 1977 p°iÜlo Audi s dalÜφ revoluΦnφ novinkou, kdy₧ zaΦalo svΘ vozy jako prvnφ v²robce vybavovat °adov²mi p∞tivßlcov²mi motory. TakΘ proto se dalÜφ Φlen novΘ "stovkovΘ" rodiny stal opravdovou senzacφ. Jednalo se toti₧ o model Audi 100 5E, vybaven² p°evratn²m p∞tivßlcov²m motorem o objemu 2144 cm3, kter² dßval v²kon 100 kW /136 k. Prvnφ sΘriov∞ vyrßb∞n² a montovan² p∞tivßlec sv∞tovΘ automobilovΘ produkce se vyznaΦoval velmi klidn²m chodem, p°φzniv²m pr∙b∞hem toΦivΘho momentu, stejn∞ jako i rozumnou spot°ebou. Koncem lΘta 1977 pak p°iÜla dalÜφ karosß°skß verze novΘ ·sp∞ÜnΘ modelovΘ rodiny Audi: toti₧ model 100 Avant, prostornΘ Φty°dve°ovΘ kombi s rozm∞rnou Üikmou zadnφ vyklßp∞cφ st∞nou. O rok pozd∞ji se na trhu objevila dalÜφ novinka jmΘnem Audi 100 5D, pod jeho₧ kapotou sφdlil p∞tivßlcov² °adov² motor, tentokrßt ovÜem ve vzn∞tovΘ verzi. Jeho objem byl snφ₧en t∞sn∞ pod hranici dvou litr∙ a motor tak s atmosfΘrick²m pln∞nφm dßval 51 kW / 70 k. Tento v²kon rozjel velkou "audinu" asi na 150 km/h. Kultivovan² p∞tivßlec vyvß₧il vyÜÜφ po°izovacφ cenu nφzk²mi nßklady a dobral se velkΘ obliby zejmΘna jako slu₧ebnφ v∙z na dlouhΘ cesty. V roce 1979 pak modelovß °ada 100 doznala spousty inovacφ vΦetn∞ nov²ch sv∞tlomet∙, p°φstrojovΘ desky a volantu. Ve stejnΘm roce ovÜem model 100 p°estal b²t vlajkovou lodφ ingolstadtskΘ automobilky. Tou se stal komfortnφ sedan Audi 200. "Dvoustovka" se vyznaΦovala luxusnφ v²bavou a k p∞tivßlcovΘmu benzinovΘmu motoru p°ibrala i jeho p°epl≥ovanou verzi s turbodmychadlem KKK a v²konem zv²Üen²m na 125 kW (170 k). Takto vybaven² v∙z jel n∞co p°es 200 km/h a sprint z nuly na stovku zvlßdl za 9 sekund i p°esto, ₧e jeho pohotovostnφ hmotnost se pohybovala kolem 1300 kg. Mezi roky 1976 a 1982 se prodalo vφce ne₧ 850 000 voz∙ Audi 100 a p°es 50 000 automobil∙ Audi 200.
SkuteΦnou bombou se stal stßnek Audi na ₧enevskΘm autosalonu v roce 1980. Audi tam toti₧ poprvΘ p°edstavilo sv∙j koncept "quattro", tedy osobnφ automobil s permanentnφm pohonem vÜech Φty° kol. To byla v kontextu sv∞tovΘho automobilovΘho pr∙myslu zcela novß myÜlenka. Pohon Φty° kol byl toti₧ do tΘ doby vyhrazen spφÜe pro terΘnnφ nebo i zßvodnφ vozy. Audi se sv²m revoluΦnφm vozem ustanovilo zcela novß m∞°φtka a krom∞ toho motorist∙m nabφdlo podstatn∞ vφce bezpeΦnosti zejmΘna p°i jφzd∞ na mokru, sn∞hu Φi Üotolin∞. Audi quattro se takΘ stalo ideßlnφm v²chozφm vozem pro ·Φast v motoristickΘm sportu, co₧ m∞la nßsledujφcφ lΘta jednoznaΦn∞ potvrdit. U₧ sama koncepce vozu Audi quattro si p°φmo °φkala o jeho nasazenφ v sout∞₧nφm sportu. Tovßrnφ t²m Audi vyjel poprvΘ v roce 1981 - a p°ivezl do Ingolstadtu hned t°i vφt∞zstvφ v sout∞₧φch mistrovstvφ sv∞ta: ze èvΘdskΘ rallye, Rallye San Remo a britskΘ R.A.C. A triumfßlnφ ta₧enφ "Φty°kolek" Audi pokraΦovalo i v dalÜφ sezon∞, kdy t²m dokonce vyhrßl mistrovstvφ sv∞ta znaΦek. Zaslou₧il se o to hv∞zdn² t²m, v n∞m₧ nechyb∞ly sout∞₧nφ legendy typu Hannu Mikkoly a Stiga Blomqvista. Obrovskou propagaci ud∞lala Audi takΘ nej·sp∞Ün∞jÜφ sout∞₧nφ jezdkyn∞ vÜech dob, Michele Moutonovß, kterou dokonce od titulu mistra sv∞ta jezdc∙ d∞lil jen mal² kr∙Φek. Grandi≤znφ sportovnφ ·sp∞chy pomßhaly znaΦce Audi zvyÜovat prodeje sv²ch voz∙ prakticky po celΘm sv∞t∞. A ·sp∞chy pokraΦovaly. V roce 1983 zφskala dalÜφ titul mistra sv∞ta pro Audi posßdka Mikkola - Hertz a o rok pozd∞ji se ingolstadstkΘ firm∞ povedl dokonce dvojit² triumf, kdy₧ jejφ vozy vybojovaly titul mezi znaΦkami i mezi jezdci. Oba tyto ·sp∞chy u₧ m∞la "na sv∞domφ" zcela novß modifikace sout∞₧nφho vozu pojmenovanß Audi Sport quattro s rozvorem zkrßcen²m o 32 cm a s motorem o v²konu p°es 400 konφ. Vedle toho jeÜt∞ vozy Audi zφskaly spoustu dalÜφch titul∙, t°eba v jednotliv²ch nßrodnφch Üampionßtech, v mistrovstvφ Evropy nebo na slavnΘm americkΘm zßvod∞ do vrchu Pikes Peak. VÜak takΘ Audi Sport quattro za rok 1984 po prßvu zφskalo titul "Sportovnφ v∙z roku".
Vra¥me se ale k sΘriovΘ produkci. V roce 1982 p°edstavila firma novou generaci Audi 100. Nov² model p°inesl °adu dalÜφch technick²ch zlepÜenφ, ale takΘ novΘ tvary karoserie, jejφm₧ designΘr∙m se poda°ilo dosßhnout neuv∞°iteln∞ v²hodnΘ aerodynamiky vozu. Koeficient jeho aerodynamickΘho odporu toti₧ Φinil pouh²ch 0,30, a tak se Audi stalo sv∞tov²m rekordmanem mezi sΘriov∞ vyrßb∞n²mi cestovnφmi vozy. Novou generaci Audi 100 navrhlo v²vojovΘ odd∞lenφ pod vedenφm dr. Ferdinanda Piecha - a vliv tohoto brilantnφho technika a konstruktΘra, zvyklΘho podobn∞ jako kdysi dr. August Horch v₧dy hledat neproÜlapanΘ, ale ·ΦinnΘ cesty k cφli, byl na voze mimo°ßdn∞ znßt. Nov² model musel krom∞ dalÜφch po₧adavk∙ splnit i dva klφΦovΘ ·koly. Marketing firmy toti₧ ₧ßdal, aby Ülo o v∙z s vysoce nadpr∙m∞rn²m jφzdnφm komfortem - a p°itom takΘ s velmi nφzkou spot°ebou. A povedlo se! Mimo°ßdnΘ kvality novΘ "stovky" ocenila i porota slo₧enß z p°ednφch evropsk²ch odborn²ch motoristick²ch novinß°∙, kdy₧ Audi 100 vyhlßsila vφt∞zem presti₧nφ ankety "Auto roku 1983". V roce 1983 takΘ automobilka p°edstavila elegantnφ p∞tidve°ovΘ kombi odvozenΘ od tohoto modelu a nazvanΘ tradiΦn∞ Audi 100 Avant. Prßv∞ tenhle v∙z zaΦal ostatn∞ budovat zcela nov² image ÜpiΦkov²ch kombi st°ednφ a vyÜÜφ st°ednφ t°φdy nikoli jako pomal²ch a lφn²ch automobil∙ vhodn²ch zejmΘna pro transport nßklad∙, ale spφÜe jako dynamick²ch a elegantnφch rodinn²ch nebo slu₧ebnφch voz∙ s vysokou p°epravnφ kapacitou a velikou variabilitou interiΘru. Ve stejnΘm roce u₧ takΘ vÜechny modely Audi vyjφ₧d∞ly z bran tovßrny vybaveny katalyzßtorem v²fukov²ch plyn∙. O dalÜφ rok pozd∞ji p°edstavila znaΦka dalÜφ zajφmav² model: Audi 90 s p∞tivßlcov²m motorem. Ferdinand Piech v Φele v²voje Audi se velmi rychle prosadil jako mimo°ßdn∞ silnß osobnost, kterß zßsadnφm zp∙sobem ovlivnila veÜkerΘ d∞nφ u firmy. Piech se nap°φklad v₧dycky sna₧il nabφdnout ÜpiΦkovou techniku i v ni₧Üφch t°φdßch. To se v praxi projevilo tak, ₧e Audi zaΦalo montovat permanentnφ pohon vÜech kol do vÜech sv²ch modelov²ch °ad. A tak si zßkaznφci mohli vybrat Audi 80 quattro, 90 quattro, 100 quattro, Audi sport quattro anebo ÜpiΦkov² sportovn∞ lad∞n² model Audi Sport quattro o v²konu 300 konφ, dopln∞n² pozd∞ji jeÜt∞ vlajkovou lodφ s nßzvem Audi 200 quattro.
K prvnφmu lednu 1985 prod∞lala firma zcela zßsadnφ zm∞nu: byla toti₧ p°ejmenovßna na Audi AG. D∙vodem bylo zkrßcenφ p°φliÜ dlouhΘho nßzvu stejn∞ jako skuteΦnost, ₧e novß znaΦka koneΦn∞ nesla stejnΘ jmΘno jako v²robek. SouΦasn∞ byly zalo₧eny dalÜφ dv∞ nßstupnickΘ spoleΦnosti p∙vodnφ firmy: Auto Union GmbH v Ingolstadtu a NSU GmbH v Neckarsulmu. V roce 1986 p°iÜla spoleΦnost Audi AG jako prvnφ s kvalitativn∞ nov²m druhem ochrany proti korozi, kdy₧ vÜechny vyrßb∞nΘ vozy modelov²ch °ad Audi 100 a Audi 200 dostaly karoserii vyrobenou z kompletn∞ galvanizovan²ch plech∙. To dovolilo v²razn∞ zv²Üit zßruku na karoserii a souΦasn∞ to pomohlo i ekologii, nebo¥ galvanicky oÜet°enΘ plechy vydr₧ely mnohem dΘle ne₧ b∞₧nΘ a nemusely tedy tak Φasto b²t nahrazovßny nov²mi. Novß technologie protikoroznφ ochrany takΘ p°isp∞la k tomu, ₧e znaΦka Audi byla poct∞na "Cenou n∞meckΘho pr∙myslu za inovaci", kterΘ₧to ocen∞nφ jφ bylo p°iznßno za neustßlΘ hledßnφ, rozvφjenφ a realizaci nov²ch a p°ekvapiv²ch technick²ch myÜlenek.
Rok 1986 byl takΘ rokem p°φchodu t°etφ generace Audi 80. Vozy tohoto jmΘna u₧ na evropsk²ch a sv∞tov²ch silnicφch nebyly novßΦky, nebo¥ jich od roku 1972, kdy se ve v²robnφm programu ingolstadtskΘ automobilky objevily poprvΘ, bylo vyrobeno celkem 2,4 milionu! V tΘ dob∞ u₧ m∞ly vozy se Φty°mi kruhy ve znaku oprßvn∞nou pov∞st technicky dokonal²ch, luxusnφch a sportovn∞ lad∞n²ch voz∙, a tak si spoleΦnost Audi AG rozhodn∞ nemohla st∞₧ovat na mal² zßjem o sv∙j nejnov∞jÜφ model. Naopak: plßnovanß roΦnφ produkce byla vyprodßna b∞hem n∞kolika t²dn∙!!! Audi 80 t°etφ generace bylo vybaveno modernφmi zß₧ehov²mi Φty°vßlci, kdy₧ p∞tivßlcovΘ motory byly rezervovßny pro v∞tÜφ Audi 90, p°edstavenΘ v kv∞tnu roku 1987. Novß "devadesßtka" m∞la i tentokrßt za ·kol p°eklenout vzdßlenost mezi kompaktnφm a ekonomick²m Audi 80 a luxusnφmi velk²mi sedany Audi 100. Celou °adu doplnilo jeÜt∞ v roce 1988 novΘ sportovnφ Audi CoupΘ. DalÜφ novinkou, jφ₧ Audi jen znovu demonstrovalo svou technickou nadvlßdu, byl Torsen∙v diferencißl, zaveden² do v²roby v roce 1988, kter² umo₧nil jeÜt∞ zdokonalit pohon vÜech Φty° kol u voz∙ s oznaΦenφm "quattro". D°φv∞jÜφ b∞₧n² mezinßpravov² diferencißl Audi 80 quattro tak mohl b²t nahrazen diferencißlem schopn²m automaticky rozd∞lovat toΦiv² moment na p°ednφ a zadnφ nßpravu prßv∞ tak, jak to vy₧adovaly aktußlnφ adheznφ podmφnky. Koncem osmdesßt²ch let bylo Audi ji₧ proslulΘ jako v²robce, kter² se u sv²ch automobil∙ sna₧φ dosßhnout co nejvyÜÜφ ·rovn∞ aktivnφ i pasivnφ bezpeΦnosti. Tento image Audi jeÜt∞ prohloubilo, kdy₧ zavedlo bezpeΦnostnφ systΘm "procon - ten", kter² s vyu₧itφm genißln∞ jednoduchΘho mechanickΘho principu dokßzal posßdku vozu p°i nehod∞ ochrßnit daleko lΘpe, ne₧ vÜechny p°edchßzejφcφ bezpeΦnostnφ soustavy. Procon-ten byl mechanick² systΘm pracujφcφ zcela bez elektronick²ch nebo pyrotechnick²ch za°φzenφ, kter² vyu₧φval setrvaΦnosti motoru, jen₧ sv²m dop°edn²m pohybem p°i Φelnφm nßrazu prost°ednictvφm ocelov²ch lanek "zatßhl" volant hloub∞ji od t∞la °idiΦe a zßrove≥ pon∞kud utßhl bezpeΦnostnφ pßsy °idiΦe i spolujezdce. Procon - ten, kter² se tak vlastn∞ stal p°edch∙dcem dneÜnφch napφnaΦ∙ bezpeΦnostnφch pßs∙, byl v²razn²m krokem ke zv²Üenφ pasivnφ bezpeΦnosti voz∙ znaΦky Audi. Pon∞kud zßhadn² nßzev systΘmu byl mimochodem odvozen od anglick²ch slov "Programmed contraction and tensioning functions". Koncem osmdesßt²ch let ingolstadtskß automobilka zaΦala p°echßzet na systΘm v²roby "just-in-time", tedy s dodßvkami dφl∙ a komponent∙ p°φmo k montß₧nφmu pßsu, bez zbyteΦn²ch zßsob. Zßrove≥ zaΦalo v Ingolstadtu pracovat zvlßÜtnφ odd∞lenφ °φzenφ kvality, kterΘ se spoluzaslou₧ilo o skuteΦnost, ₧e se vozy se Φty°mi kruhy ve znaku, pokud jde o kvalitu, vyÜvihly mezi sv∞tovou automobilovou elitu.
U₧ jsme se zmi≥ovali o tom, ₧e vozy Audi se v pr∙b∞hu osmdesßt²ch let etablovaly jako nejen technicky velmi kvalitnφ, ale i luxusn∞ lad∞nΘ automobily - a to byl takΘ d∙vod, proΦ se management firmy rozhodl postavit dalÜφ velk² model, kter² by mohl konkurovat velk²m luxusnφm voz∙m zaveden²ch znaΦek, zejmΘna pak Mercedesu a BMW. V roce 1988 tedy firma p°edstavila nov² model s oznaΦenφm Audi V8, typickou velkou luxusnφ limuzφnu, ovÜem s netypicky avantgardnφ technikou, na ni₧ u₧ zßkaznφci u vÜech ni₧Üφch modelov²ch °ad znaΦky prost∞ byli zvyklφ. V∙z dostal do vφnku nov² vidlicov² osmivßlec s celkem 32 ventily, spojen² se Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou a pohonem vÜech kol. TakΘ Audi V8 se na trhu dokßzalo rychle prosadit a zanedlouho se ukßzalo, ₧e nejv∞tÜφ zßjem o tento v∙z p°ichßzφ z politick²ch a diplomatick²ch kruh∙, resp. od p°edstavitel∙ vrcholnΘho managementu bohat²ch podnik∙. Pro tyto ·Φely vznikla v nßsledujφcφm roce prodlou₧enß verze vozu Audi V8, jeho₧ rozvor byl zv²Üen o 31,6 cm, tak₧e cestujφcφ na zadnφm sedadle m∞li tolik mφsta pro nohy, kolik si jen mohli p°ßt. Konec osmdesßt²ch a zaΦßtek devadesßt²ch let byl pro firmu se Φty°mi kruhy ve znaku ekonomicky vφce ne₧ ·sp∞Ün². DevßtΘho ledna 1990 se v Ingolstadtu dokonce odehrßla malß slavnost, kdy₧ z pßsu sjelo Audi s neuv∞°iteln²m po°adov²m Φφslem 7 000 000! Toto mno₧stvφ voz∙ stihla znaΦka vyrobit od roku 1965, tedy za 25 let v²roby. O t°i m∞sφce pozd∞ji Audi v Ingolstadtu poprvΘ otev°elo i vlastnφ marketingovΘ odd∞lenφ.
Vra¥me se ale zp∞t k technice a p°ipome≥me, ₧e od roku 1988 naÜly do sΘriovΘ v²roby cestu Φty°ventilovΘ motory, kterΘ firma tak dokonale odzkouÜela v motoristickΘm sportu. ╚ty°i ventily pro vßlec m∞l tedy i dvacetiventilov² p∞tivßlec montovan² do Audi 90 a Audi CoupΘ - a byl tak s v²konem 125 kW/170 k nejv²konn∞jÜφm agregßtem t∞chto modelov²ch °ad. Od tohoto agregßtu potom konstruktΘ°i odvodili i p°epl≥ovanou verzi, kterß se dodßvala ve vrcholnΘm Audi 200 a dosahovala nejv∞tÜφho v²konu 220 konφ, co₧ vozu dodßvalo dynamickΘ schopnosti ne p°φliÜ vzdßlenΘ zßvodnφm automobil∙m. DalÜφ Φty°ventilov² motor m∞l objem dvou litr∙, v²kon 137 konφ a montoval se do Audi 80.
Jednφm z dlouhodob²ch ·kol∙, kterΘ v²voj Audi pova₧oval za st∞₧ejnφ, bylo v²raznΘ sni₧ovßnφ spot°eby paliva. Toho by bylo mo₧no dosßhnout pou₧itφm vzn∞tov²ch motor∙, ty se vÜak v minul²ch letech nemohly pochlubit natolik kultivovan²m projevem a sportovnφ charakteristikou, aby to d∙stojn∞ korespondovalo s charakterem ingolstadtsk²ch voz∙. To ovÜem naprosto neplatilo o turbodieselu s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva do spalovacφho prostoru, kter² Audi po t°inßctiletΘm v²voji poprvΘ p°edstavilo v roce 1989. Agregßt s oznaΦenφm 2,5 TDI byl urΦen pro Audi 100, kterΘ dokßzal rozjet a₧ na 200 km/h, ale vystaΦil p°itom se spot°ebou 5,7 l /100 km a stal se tak pro ostatnφ v²robce nadlouho nedosti₧n²m m∞°φtkem kvality p°epl≥ovanΘho vzn∞tovΘho motoru pro vozy vyÜÜφ st°ednφ t°φdy. Tyto jeho kvality ostatn∞ velmi v²mluvn∞ potvrdil i znßm² rekordnφ jezdec Gerhard Plattner, kter² s nφm (a s vozem Audi 100) v roce 1989 po trati dlouhΘ 4814 kilometr∙ projel prakticky celou Evropu a spot°eboval k tomu jen 84,7 litr∙ nafty, ovÜem p°i pr∙m∞rnΘ rychlosti 60,2 km/h. Plattnerova pr∙m∞rnß spot°eba tak dosßhla jen neuv∞°iteln²ch 1,76 litr∙ na 100 kilometr∙. Ve stejnΘm roce vyrobila spoleΦnost celkem 431 255 automobil∙, poΦφtaje v to ovÜem 10 012 kus∙ voz∙ Porsche 944, kterΘ se v tΘ dob∞ u Audi pro stuttgartskou firmu montovaly. RoΦnφ obrat p°ekroΦil 12,1 miliard marek a firma do svΘho dalÜφho rozvoje investovala asi 520 milion∙ marek. ZnaΦnß Φßst z tΘto sumy Üla na dalÜφ v²voj, stejn∞ jako na novou budovu postavenou v Ingolstadtu, v nφ₧ byla vÜechna v²vojovß a konstrukΦnφ pracoviÜt∞ soust°ed∞na pod jednou st°echou.
Rok 1990 znamenal p°φchod dalÜφ a poslednφ generace Audi 100, kterß nahradila ·sp∞Ünou p°edchozφ generaci s vφce ne₧ jednφm milionem vyroben²ch voz∙. Krom∞ v²znamn²ch technick²ch a designΘrsk²ch zlepÜenφ se tentokrßt v²vojov² t²m zam∞°il na jeÜt∞ lepÜφ aerodynamickΘ vlastnosti vozu, stejn∞ jako na zd∙razn∞nφ jeho klφΦov²ch vlastnostφ, toti₧ bezpeΦnosti, luxusu a dynamiky. Dva roky po svΘm uvedenφ na trh dostal v∙z i zcela nov² Üestivßlcov² motor do V o objemu 2,8 litru, vybaven² pozoruhodnou technickou novinkou. Tou bylo sacφ potrubφ s prom∞nlivou dΘlkou, jejφ₧ zm∞na umo₧≥uje v r∙zn²ch re₧imech prßce motoru dosßhnout lepÜφho pr∙b∞hu k°ivky toΦivΘho momentu (p°i ni₧Üφch a st°ednφch otßΦkßch) nebo naopak maximßlnφho v²konu (ve vysok²ch otßΦkßch). Ve stejnΘm roce pak ingolstadstkß spoleΦnost p°edstavila vzruÜujφcφ kabriolet Audi Cabrio - a uΦinila tak grandi≤znφm zp∙sobem, kdy₧ nechala 660 kabriolet∙ krou₧it po zßvodnφ trati Norisring p°ed zraky 90 000 zv∞dav²ch divßk∙. Nebyla to ovÜem jedinß novinka, kterß v uvedenΘm roce obohatila evropskΘ trhy. Vlajkovß lo∩ Audi V8 toti₧ dostala nov² motor V8 o objemu 4,2 litru. O rok pozd∞ji p°iÜlo i novΘ kombi, tedy Audi 100 Avant, navazujφcφ na novou stovku. Poslednφ Audi 100 Avant bylo designΘrsky nesporn∞ nejzda°ilejÜφ, tak₧e svou noblesnφ elegancφ dokßzalo velmi vyrovnan∞ soupe°it dokonce i s lφbezn∞ tvarovan²m sedanem. Ve stejnΘm roce p°edstavilo Audi takΘ novΘ Audi 80, je₧ m∞lo o 70 mm delÜφ karoserii ne₧ jeho p°edch∙dce a v²razn∞ v∞tÜφ zavazadlov² prostor. Ten se dφky d∞lenΘmu a sklopnΘmu op∞radlu zadnφho sedadla stal takΘ velice variabilnφm. TakΘ pro Audi 80 byl urΦen nov² vidlicov² Üestivßlec 2,8 litru, kter² tento v∙z, pokud Ülo o jφzdnφ projev a jφzdnφ v²kony, posouval do vyÜÜφ kategorie.
Stejn² motor se montoval i do sportovnφho Audi CoupΘ. Od roku 1991 byly vÜechny vozy Audi krom∞ systΘmu procon-ten vybaveny takΘ v²ztuhami boΦnφch dve°φ chrßnφcφmi posßdku p°ed nßsledky boΦnφch nßraz∙. SΘriovß montß₧ boΦnφch v²ztuh se stala dalÜφm potvrzenφm skuteΦnosti, ₧e Audi vyrßbφ automobily neobyΦejn∞ bezpeΦnΘ, co₧ ostatn∞ potvrdily i ΦetnΘ Φelnφ i boΦnφ crash-testy, v nich₧ vozy se Φty°mi kruhy ve znaku dosßhly vynikajφcφch v²sledk∙. Od roku 1991 takΘ vÜechny vozy vybavenΘ pohonem vÜech Φty° kol dostßvaly automaticky takΘ protiblokovacφ brzdov² systΘm ABS. Na frankfurtskΘm autosalonu toho roku p°edstavilo Audi dv∞ vzruÜujφcφ studie sportovnφch voz∙, Avus quattro a quattro Spyder, kterΘ vÜak nebyly jen samo·Φeln²mi poutaΦi pro p°ita₧enφ pozornosti, jak tomu v podobn²ch p°φpadech Φasto b²vß. Oba vozy vybavenΘ st°edov²mi motory toti₧ v maximßlnφ mφ°e vyu₧φvaly v²hod hlinφku jako zßkladnφho materißlu pro v²robu karoserie i jejφch nosnφk∙. Ingolstadstkß automobilka se toti₧ v cest∞ za sni₧ovßnφm ekologick²ch dopad∙ v²roby automobil∙ rozhodla mimo jinΘ d∙sledn∞ vyu₧φvat vÜech mo₧nostφ, jak snφ₧it hmotnost sv²ch voz∙ - a prßv∞ vyu₧itφ hlinφkov²ch materißl∙, kterΘ se navφc velmi dob°e dajφ recyklovat, se ukßzalo b²t tou sprßvnou cestou. Bloky motor∙ z hlinφkov²ch slitin se poΦßtkem devadesßt²ch let stßvaly stßle b∞₧n∞jÜφ zßle₧itostφ, (nap°φklad motor Audi V8 byl dφky vyu₧itφ hlinφku o 14 kg lehΦφ, ne₧ kdyby byl odlit z klasickΘ ÜedΘ litiny) ovÜem hlinφk jako konstrukΦnφ materißl pro karoserie byl zßsadnφ novinkou. Audi jφ pou₧ilo ve svΘm prostorovΘm rßmu (Audi Space Frame, ASF), na kterΘm spolupracovalo s nejv∞tÜφ americkou firmou zab²vajφcφ se zpracovßnφm hlinφku (ALCOA). Tento rßm, do n∞ho₧ se pak vsazujφ rozm∞rnΘ hlinφkovΘ panely, vyu₧ila spoleΦnost nejd°φve v koncepΦnφm voze Audi Space Frame Concept Car (Frankfurt, 1993) a pozd∞ji ho nasadila i do sΘriovΘ v²roby - a sice u svΘho nejv∞tÜφho modelu Audi A8, nßstupci znßmΘho V8, kter² je dφku tomu o n∞kolik set kilogram∙ lehΦφ ne₧ srovnatelnΘ automobily jin²ch znaΦek. Hlinφk mß ve stavb∞ osobnφch automobil∙ v∙bec velkou budoucnost. Vy₧aduje toti₧ podstatn∞ mΘn∞ obrßb∞nφ a dß se velmi snadno recyklovat, p°iΦem₧ dφly z ji₧ pou₧itΘho hlinφku vykazujφ stejnou kvalitu jako komponenty z dosud nepou₧itΘho materißlu. ┌spory paliva danΘ ni₧Üφ hmotnostφ pak Φinφ asi 3000 litr∙ na jeden v∙z - a to u₧ je ekologicky velmi zajφmav² ·daj.
Jako dalÜφ nov² model nßsledovalo v lΘt∞ roku 1994 Audi A6, nßstupce slavnΘ stovky. ä┴Üestka" byla mimochodem prvnφm vozem spoleΦnosti, kter² ve svΘm oznaΦenφ p°eÜel na novΘ k≤dy, je₧ Audi pou₧φvß i dnes. Audi A6 zase o n∞co dßle rozvinulo schopnosti sv²ch p°edch∙dc∙ a stalo se synonymem pro solidnφ, pohodln², prostorn² a p°itom vzruÜujφcφ automobil vyÜÜφ st°ednφ t°φdy, vyznaΦujφcφ se mimo°ßdnou bezpeΦnostφ a skv∞l²mi jφzdnφmi v²kony. Ve stejnΘm roce vyjel s nov²m oznaΦenφm takΘ sedan st°ednφ t°φdy, nßstupce n∞kdejÜφho Audi 80. Nov² model se jmenoval Audi A4, a proto₧e je stßle ve v²robnφm programu ingolstadtskΘ znaΦky, dozvφte se o n∞m vφce v oddφlu äsouΦasnß produkce". My jen p°ipome≥me, ₧e se z Audi A4 zakrßtko stal nejprodßvan∞jÜφ v∙z celΘ modelovΘ palety, kter² si t°eba jen v N∞mecku v roce 1995 ze znaΦkov²ch showroom∙ odvezlo vφce ne₧ 120 000 zßkaznφk∙. Velk²ch ·sp∞ch∙ se doΦkalo i Audi A4 Avant, spojujφcφ kompaktnφ rozm∞ry, variabilnφ a rozm∞rn² zavazadlov² prostor a vynikajφcφ jφzdnφ v²kony. Zv²Üen² zßjem o kompaktnφ vozy a snaha proniknout i do dosud nevyu₧it²ch segment∙ pak Audi p°im∞ly k v²voji modelu A3, kompaktnφho vozu ni₧Üφ st°ednφ t°φdy, kter² do danΘho segmentu p°inesl vlastnosti tolik typickΘ pro znaΦku Φty° kruh∙: toti₧ dokonalou kvalitu, skv∞lΘ jφzdnφ vlastnosti, luxusnφ nßdech, sportovnφ esprit i vynikajφcφ ·rove≥ pasivnφ i aktivnφ bezpeΦnosti. JeÜt∞ jedno zajφmavΘ auto vÜak v historickΘm p°ehledu nesmφme opomenout: Audi Duo, kterΘ spat°ilo sv∞tlo sv∞ta v roce 1996 a kterΘ se vyznaΦuje hybridnφm pohonem se samoΦinn²m p°epφnßnφm z naftovΘho motoru na stejnosm∞rn² motor elektrick².#MAIN\30\30_13.RTF,Audi - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Ve vyÜÜφ st°ednφ t°φd∞ se letos znaΦka Audi (nejen) na ΦeskΘm trhu doΦkala velkΘho st°φdßnφ. V srpnu prostorn² model A6 vyst°φdala zcela novß generace tΘto typovΘ °ady, jejφ₧ design navazuje na modely A3 a A8. P°edch∙dci novΘ "ßÜestky" byly krom∞ prvnφ generace stejnΘho jmΘna takΘ t°i za sebou jdoucφ ·sp∞ÜnΘ generace modelu Audi, kterΘ se rychle vyprofilovaly jako ÜpiΦkovß auta vyÜÜφ st°ednφ t°φdy, a¥ u₧ Ülo o technickΘ parametry, prostor, design nebo bezpeΦnost.
NovΘ Audi A6 Üokovalo motoristickou ve°ejnost i odbornφky zejmΘna tvary svΘ kabiny s neobvykle oblou st°echou. KonstruktΘ°i a designΘ°i novΘho modelu si toti₧ polo₧ili otßzku, zda modernφ sedan vyÜÜφ st°ednφ t°φdy musφ vypadat jako sedan - a odpov∞∩ byla jasnß: nemusφ! Proto takΘ novΘ Audi A6 tvarem svΘ kabiny p°ipomφnß spφÜe sportovnφ kupΘ - a ze souΦasnΘ automobilovΘ produkce mß opticky pom∞rn∞ blφzko k Volkswagenu Passat, s nφm₧ mß ostatn∞ spoleΦn² i nejeden technick² rys. Audi A6 je tak automobilem, jeho₧ karoserie k d∙stojnΘ eleganci a vynikajφcφ ·rovni jφzdnφho komfortu p°idßvß jeÜt∞ nemal² emotivnφ nßboj. V²konovß Ükßla motor∙ zaΦφnß u 81 kW (110 k), kterΘ nabφzφ dnes u₧ slavn² turbodiesel 1,9 litru s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva do spalovacφch prostor∙ a m∞nitelnou geometriφ lopatek dmychadla VTG. Krom∞ kultivovanΘho b∞hu, vynikajφcho v²konu a velmi v²hodnΘho pr∙b∞hu toΦivΘho momentu vynikß tento agregßt takΘ pokud jde o spot°ebu. P°φ jφzd∞ mimo m∞sto mu toti₧ v pr∙m∞ru staΦφ neuv∞°iteln²ch 4,6 litru nafty na 100 km. NejmenÜφm ze zß₧ehov²ch motor∙ je potom p∞tiventilov² agregßt o objemu 1,8 l p°epl≥ovan² turbodmychadlem, kter² m∙₧e slou₧it jako dalÜφ p°φklad ÜpiΦkovΘ techniky ve vozech znaΦky Audi. KonstruktΘ°i tento motor naladili tak, aby °idiΦi ve vÜech re₧imech dßval k dispozici vysok² toΦiv² moment - a to prakticky bez jakΘkoliv prodlevy reakce na p°idßnφ plynu. Nejv∞tÜφ v²kon turbomotoru je 110 kW, tedy 150 konφ, s nimi₧ v∙z jede a₧ 217 km/h. Technicky velmi zajφmav² je zcela nov² Üestivßlec 2,4 l V6, vyu₧φvajφcφ mnoha modernφch °eÜenφ, jako nap°φklad plastovΘho sacφho potrubφ s prom∞nnou dΘlkou, prom∞nnΘho Φasovßnφ ventil∙ a rovn∞₧ p∞tiventilovΘ techniky. Nov² Üestivßlec je nadto neobyΦejn∞ kompaktnφ a zabφrß tak pod kapotou jen mal² prostor. Jeho nejvyÜÜφ v²kon Φinφ 121 kW (165 konφ). Spot°eba Audi A6 s tφmto motorem pak podle novΘ metodiky EU Φinφ jen 9, 7 l /100 km, zatφmco maximßlnφ rychlost je 222 km/h a z 0 na 100 km/h se v∙z rozjede za 9,1 s. V∞tÜφ bratr posledn∞ jmenovanΘho motoru, vidlicov² Üestivßlec 2,8 litru, pak disponuje dokonce v²konem 142 kW / 193 k a k tomu a₧ neuv∞°iteln∞ plochou k°ivkou toΦivΘho momentu, kter² vrcholφ ·ctyhodnou hodnotou 280 Nm p°i 3200 otßΦkßch za minutu. V rozmezφ 2500 a₧ 5000 je nadto k dispozici v₧dy vφce ne₧ 90% tΘto hodnoty. Nejsiln∞jÜφ motor rozjede novΘ Audi A6 a₧ na 236 km/h, z 0 na 100 km/h pot°ebuje pouze 8,1 sekundy - a to vÜechno p°i spot°eb∞ pouh²ch 9,8 litru na 100 km. Do modelovΘho roku 1998 vstupuje model Audi A6 s dalÜφmi t°emi motory: Φty°vßlcem 1,8 l/92 kW, vidlicov²m Üestivßlcem 2,7 l/169 kW a Üestivßlcov²m turbodieselem 2,5 l TDI s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva o v²konu 110 kW. V zßkladnφm provedenφ jsou vÜechny "ßÜestky" vybaveny p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovkou (model s motorem 2,5 l TDI mß sΘriov∞ p°evodovku Üestistup≥ovou), na p°ßnφ je ovÜem pro model se zß₧ehov²m motorem mo₧no dostat samoΦinnou p°evodovku Φty°stup≥ovou, vybavenou systΘmem DSP (Dynamic Shift Program), kter² dokß₧e rychle vyhodnotit styl jφzdy konkrΘtnφho °idiΦe a p°izp∙sobit mu zp∙sob °azenφ. Pro zß₧ehovΘ verze m∙₧e zßkaznφk volit bu∩ pohon p°ednφch kol, anebo slavnΘ "quattro", tedy permanentnφ pohon vÜech kol. N∞kterΘ verze mohou b²t takΘ vybaveny dalÜφ technickou lah∙dkou s nßzvem Tiptronic. Jednß se p∞tistup≥ovou samoΦinnou p°evodovku, vybavenou rovn∞₧ programem DSP, kterß navφc spojuje mo₧nosti b∞₧nΘho "automatu" s v²hodami manußlnφ p°evodovky. ╪idiΦ toti₧ p°esunutφm °adicφ pßky kdykoliv b∞hem jφzdy m∙₧e ze samoΦinnΘho re₧imu p°ejφt do manußlnφho a °adit jako s b∞₧nou "ruΦnφ" p°evodovkou. O skv∞l²ch jφzdnφch vlastnostech voz∙ Audi nenφ t°eba dlouho mluvit. NovΘ Audi A6 mß vp°edu i vzadu mnohaprvkovΘ zav∞Üenφ kol typu Multilink, p°i jeho₧ sla∩ovßnφ s charakteristikou vozu konstruktΘ°i navφc laborovali tak dlouho, a₧ zφskali vynikajφcφ a velmi bezpeΦnΘ jφzdnφ vlastnosti, kterΘ ovÜem nikterak nejsou v rozporu s vysokou ·rovnφ jφzdnφho komfortu. Pokud jde o v²bavu, je Audi A6 v nabφdce ve t°ech zßkladnφch stylech: Advance (zd∙razn∞nß solidnost a ·tulnost), Ambition (dynamick² styling) a Ambiente (diskrΘtnφ elegance spolu se zv²razn∞nou individualitou). VÜechny verze vÜak majφ jedno spoleΦnΘ. KonstruktΘ°i jsou si v∞domi, jak mnoho Φasu trßvφ modernφ Φlov∞k ve svΘm voze, a tak navrhli interiΘr vrcholn∞ ergonomick², v n∞m₧ se Φlov∞k cφtφ p°inejmenÜφm tak dob°e, jako doma v ob²vacφm pokoji. Samoz°ejmostφ u vÜech model∙ jsou nap°φklad elektricky ovlßdanß okna nebo p°ednφ sedadla, stejn∞ jako kvalitnφ klimatizace regulujφcφ teplotu odd∞len∞ pro levou a pravou stranu vozu. Stejn∞ tak pat°φ do sΘriovΘ v²bavy ÜpiΦkov² protiblokovacφ brzdov² systΘm ABS a na p°ßnφ je nap°φklad elektronick² zßv∞r diferencißlu EDS nebo zcela nov² stabilizaΦnφ systΘm ESP. K mimo°ßdnΘ ekonomiΦnosti i ekologiΦnosti vozu p°ispφvajφ jeho vynikajφcφ aerodynamickΘ kvality, zejmΘna pak souΦinitel odporu vzduchu cx= 0, 28.#MAIN\30\30_01.RTF,Audi - Vznik
Vznik automobilky
N∞meckß automobilka Audi sice nepat°φ k nejv∞tÜφm v²robc∙m automobil∙ na sv∞t∞, ale nenφ proto v kontextu sv∞tovΘ automobilovΘ produkce firmou o nic mΘn∞ v²znamnou. Audi, znaΦka Φty° kruh∙, toti₧ proslula jako pion²r v zavßd∞nφ nov²ch ÜpiΦkov²ch technologiφ do sΘriovΘ v²roby - a jejφ ok°φdlen² slogan "Nßskok dφky technice" tak dokonale ilustruje mimo°ßdnΘ postavenφ znaΦky Audi v dneÜnφ sv∞tovΘ automobilovΘ produkci.
╚trnßctΘho listopadu roku 1899 zalo₧il N∞mec August Horch spoleΦnost jmΘnem Horch & Company. August Horch se narodil v roce 1868 ve m∞st∞ Winnningen, le₧φcφm na malebnΘ °ece Mosele. Na p°ßnφ svΘho otce se mlad² August stejn∞ jako on nejd°φve vyuΦil kovß°em. To mu ale nestaΦilo, a tak se v roce 1987 p°ihlßsil na technickou vysokou Ükolu v saskΘm m∞st∞ Mittweida. NovopeΦen² in₧en²r se pak nejprve v Rostocku v∞noval konstrukci zem∞d∞lsk²ch stroj∙ a lodφ, poslΘze p∙sobil v konzultaΦnφ technickΘ kancelß°i v Lipsku. V roce 1896 po₧ßdal o mφsto u slavnΘho Carla Benze v Mannheimu, kde se zakrßtko propracoval a₧ na pozici ÜΘfa montß₧e automobil∙. To Horchovi, stßle plnΘmu ideφ a vizφ, ovÜem stßle nestaΦilo. Zßhy pochopil, ₧e jako zam∞stnanec svΘ myÜlenky nikdy neuskuteΦnφ, a tak se ve sv²ch dvaat°iceti letech rok p°ed koncem minulΘho stoletφ rozhodl pro vlastnφ firmu. Stalo se tak v Ehrenfeldu, kter² byl vlastn∞ p°edm∞stφm Kolφna nad R²nem. Firma se specializovala na opravy veÜker²ch motorov²ch vozidel a zejmΘna na opravy a zdokonalovßnφ jejich zapalovacφch systΘm∙. To vÜak Augustu Horchovi zanedlouho rovn∞₧ p°estalo staΦit. On byl toti₧ od zaΦßtku rozhodnut, ₧e jeho spoleΦnost bude schopna automobily Φi motocykly nejen opravovat, ale takΘ i konstruovat a vyrßb∞t. Prvnφ pokus v tomto sm∞ru se odehrßl u₧ v roce 1901. Dlu₧no jeÜt∞ p°ipomenout, ₧e Horch b²val v₧dycky velk²m p°φznivcem hledßnφ a ov∞°ovßnφ nov²ch technologiφ pou₧iteln²ch v automobilovΘ v²rob∞. Sßm Carl Benz dob°e v∞d∞l, proΦ si jednou dal spoustu prßce, aby mladΘmu in₧en²rovi rozmluvil odchod ze svΘ automobilky. Prßv∞ Horcha toti₧ napadlo t°eba vyu₧φt pro odlΘvßnφ Φßstφ motor∙ a p°evodovek lehkΘho hlinφku, nebo postavit rozpraÜovacφ karburßtor, kter² si takΘ nechal patentovat a je₧ ve v²rob∞ automobil∙ vydr₧el jeÜt∞ mnoho desφtek let. Horch m∞l jako konstruktΘr jeÜt∞ jednu v²hodu: nepustil toti₧ ₧ßdnΘ novΘ °eÜenφ do v²roby d°φve, dokud si ho sßm mnohokrßt neotestoval za t∞ch nejtvrdÜφch podmφnek. Jeho novßtorstvφ se jasn∞ odrazilo i v jeho prvnφm vlastnφm automobilu Horch 4/5 hp, kter² byl vybaven tzv. "jerk - free" dvouvßlcov²m motorem s neuv∞°iteln∞ hladk²m a klidn²m chodem. Motor byl vybaven rozpraÜovacφm karburßtorem a dßval v²kon bu∩ 5 nebo 10 konφ, kterΘ se z motoru k p°evodovce p°enßÜely °emenem, ale o jejich p°enos k pohßn∞n²m zadnφm kol∙m se pak u₧ staral h°φdel, p°iΦem₧ prakticky vÜechny ostatnφ automobily m∞ly pohon kol °et∞zy. K dalÜφmu uskuteΦ≥ovßnφ Horchov²ch myÜlenek a s nφm spojenΘmu rozÜφ°enφ v²roby ovÜem firma pot°ebovala dostatek prostoru. Ten Horch v roce 1902 nejd°φve hledal ve m∞st∞ Reichenbach, aby se o dva roky pozd∞ji p°est∞hoval do v²chodon∞meckΘho Zwickau. Tam se takΘ status firmy brzy zm∞nil na akciovou spoleΦnost, jejφ₧ cel² nßzev zn∞l Horch & Company Motorenwagen Werke AG a zßkladnφ kapitßl Φinil zprvu 110 000 a zanedlouho u₧ 350 000 marek.
Po Φty°vßlcovΘm motoru sßhl Horch u svΘho druhΘho vozu, kter² postavil v roce 1903, u₧ po prvnφm st∞hovßnφ firmy. Automobil s v²konem pohybujφcφm se podle provedenφ v rozmezφ 16 - 20 konφ byl vyroben celkem v 18 kusech a jeden z t∞chto voz∙, Horch 10/12 PS Tonneau se dochoval v mnichovskΘm muzeu.
U₧ se sv²m druh²m modelem takΘ sßm Horch zaΦal zßvodit, kdy₧ se v roce 1905 z·Φastnil sout∞₧e jmΘnem Herkommer Trial. P°i prezentaci se ukßzalo, ₧e zatφmco v∞tÜina soupe°∙ p°ijela s automobily r∙zn∞ se navzßjem kopφrujφcφmi, Horch nastoupil se zcela p∙vodnφ konstrukcφ plnou vlastnφch technick²ch °eÜenφ. - Po p°est∞hovßnφ tovßrny do Zwickau p°edstavil Horch dalÜφ t°i modely a v roce 1904 vyprodukoval celkem 30 automobil∙, zatφmco v nßsledujφcφm roce o jeden v∙z mΘn∞. Druhß ·Φast v zßvod∞ Herkommer Trial u₧ jednomu ze Φlen∙ dozorΦφ rady firmy p°inesla absolutnφ vφt∞zstvφ na voze s motorem 22 PS.
Rok 1909 byl pro Augusta Horcha dalÜφm rokem velkΘho zlomu. Talentovan² konstruktΘr a mana₧er se toti₧ rozhodl ze spoleΦnosti odejφt a zalo₧it svou vlastnφ firmu, kterou nazval August Horch Automobilwerke GmbH. To se ovÜem p°φliÜ nelφbilo vedenφ jeho p∙vodnφ spoleΦnosti, kterß m∞la rovn∞₧ v nßzvu Horchovo jmΘno. Celou situaci nakonec musel °eÜit soud - a ten rozhodl proti Augustu Horchovi: na°φdil mu toti₧, aby nov² nßzev svΘ firmy upravil tak, aby se v n∞m jmΘno "Horch" nevyskytovalo.
VynalΘzav² Horch se p°φkazu podrobil s genißlnφ elegancφ. P°elo₧il toti₧ svΘ jmΘno (horch = slyÜ) do latiny, a tak rßzem vznikla novß znaΦka: Audi. Dß se tedy °φci, ₧e dnes jedna z nejslavn∞jÜφch sv∞tov²ch automobilov²ch znaΦek vznikla vlastn∞ z nouze Φi z donucenφ.#MAIN\30\30_02.RTF,Audi - Do r.1918
Historie automobilky do roku 1918
Automobily novΘ znaΦky od firmy Audi GmbH se od poΦßtku vyznaΦovaly tφm, co je charakterizuje i dnes: toti₧ v²razn∞ sportovnφm, ale i luxusnφm charakterem a zejmΘna vyu₧itφm poslednφch technick²ch vymo₧enostφ. Novß °ada voz∙ tak znaΦce od zaΦßtku dala styl, kter² ji znateln∞ odliÜoval od konkurenΦnφch automobil∙. To platilo hned o prvnφm voze znaΦky Audi, tzv. Type A vybavenΘm Φty°vßlcov²m motorem se dv∞ma dvouvßlcov²mi bloky, objemu 2,6 litru a v²konu 22 konφ. Krom∞ toho se v∙z vyznaΦoval p∙leliptick²mi listov²mi pery, stejn∞ jako na tehdejÜφ dobu skv∞l²mi brzdami, p∙sobφcφmi ovÜem jen na zadnφ kola. Hned v dalÜφm roce p°iÜel vrcholn² Type C, p°edstavujφcφ z°ejm∞ maximum technick²ch mo₧nostφ svΘ doby. V∙z m∞l rovn∞₧ Φty°vßlcov² motor se dv∞ma dvouvßlcov²mi bloky, k tomu ovÜem v∞tÜφ vrtßnφ a zdvih, tak₧e jeho celkov² zdvihov² objem Φinil 3,5 litru a v²kon vzrostl na 35 konφ p°i 1800 otßΦkßch za minutu. Tento model s motorem o v²konu zv²ÜenΘm a₧ na 40 konφ takΘ t°ikrßt za sebou (1912-14) vyhrßl t∞₧kou Alpskou rallye a polo₧il tak zßklady sportovnφ reputace novΘ automobilovΘ znaΦky. V∙z m∞l mimo jinΘ ventily v hlav∞ vßlc∙ a upraven² tvar spalovacφch prostor∙. V²kon se p°es ku₧elovou spojku s ko₧en²m oblo₧enφm p°enßÜel na Φty°stup≥ovou p°evodovku a pak spojovacφm h°φdelem k zadnφ nßprav∞ vybavenΘ diferencißlem. V roce 1913 p°iÜel dalÜφ Type D o v²konu 45 konφ, nßsledovaly jeÜt∞ Type E a Type G o v²konu 25 resp. 22 konφ. SpoleΦnost Audi Automobilwerke GmbH dbala u₧ p°ed prvnφ sv∞tovou vßlkou na ·zkΘ propojenφ sΘriovΘ automobilovΘ produkce s automobilov²m sportem, a tak byly pro firmu tyto roky charakteristickΘ jak mno₧stvφm nov²ch model∙, tak i mnoha vynikajφcφmi v²sledky z nejr∙zn∞jÜφch zßvod∙ a sout∞₧φ. Mezi roky 1910 a 1914 vzniklo u Audi sedm hlavnφch nov²ch typ∙ voz∙, z nich₧ n∞kterΘ ve v²rob∞ p°etrvaly i po skonΦenφ prvnφ sv∞tovΘ vßlky. Nejprodßvan∞jÜφm z nich byl skv∞l² Type C, o jeho₧ kvalitßch u₧ tu byla °eΦ. O reputaci a kvalit∞ voz∙ Augusta Horcha sv∞dΦila i skuteΦnost, ₧e si jeden z jeho automobil∙ jako reprezentaΦnφ v∙z vybral i n∞meck² korunnφ princ VilΘm. Nej·sp∞Ün∞jÜφ sezonu znamenal pro Audi rok 1914, kdy celkovß produkce firmy dosßhla 2164 voz∙. B∞hem vßlky se pak tovßrna musela p°eorientovat na v²robu granßt∙ a lehk²ch p∞chotnφch min, p°iΦem₧ v²roba automobil∙ pochopiteln∞ stagnovala, by¥ se ·pln∞ nezastavila. V roce 1916 spoleΦnost nap°φklad vyvinula nov² typ pßsovΘho vozidla pro pot°eby n∞meckΘ armßdy. O rok pozd∞ji pak August Horch v t∞snΘ spoluprßci s armßdnφmi experty dokonce zkonstruoval obrn∞n² v∙z.#MAIN\30\30_03.RTF,Audi - Do r.1945
Historie automobilky do roku 1945
T∞₧kß hospodß°skß krize, kterß N∞mecko postihla po prohranΘ vßlce a kterou jeÜt∞ prohloubily zßv∞ry VersailleskΘ dohody, znamenala spolu s rostoucφ inflacφ a nedostatkem kvalitnφho materißlu i pohonn²ch hmot pro firmu zab²vajφcφ se v²robou automobil∙ tu nejhorÜφ myslitelnou pozici. P°esto se Audi sna₧ilo hned po skonΦenφ vßlky vrßtit ke svΘmu p∙vodnφmu zßm∞ru. Toti₧ vyrßb∞t velkΘ a technicky dokonalΘ automobily. Situace vÜak byla maximßln∞ nep°φznivß, kdy₧ se k projev∙m ekonomickΘ krize p°idala jeÜt∞ velmi nestabilnφ vnitropolitickß situace N∞mecka, stejn∞ jako velmi t∞₧kß zahraniΦnφ konkurence. Audi tak v povßleΦn²ch letech nem∞lo Üanci na n∞jakΘ dramatickΘ ·sp∞chy. Prvnφm nov²m povßleΦn²m modelem byl v roce 1923 velk² v∙z s Üestivßlcov²m motorem a oznaΦenφm 18/70 six, kter² ve v²robnφm programu vydr₧el Üest let. Tento prvnφ Üestivßlec v historii znaΦky se zpoΦßtku prodßval za 24 000 °φÜsk²ch marek - a stal se nßsledkem toho pro firmu spφÜe zßt∞₧φ ne₧ p°φnosem, kdy₧ ji vtßhl do finanΦnφch problΘm∙, z nich₧ u₧ nebylo nßvratu. Firma se siln∞ zadlu₧ila a jejφ dluhy p°esßhly dokonce hranici p∞ti milion∙ °φÜsk²ch marek. PßnovΘ Leonhardt a Fickentscher, dva nejv∞tÜφ akcionß°i, byli schopni poskytnout zßruky na pokrytφ asi 40% tohoto dluhu, ale to nestaΦilo. Automobilka se dostala do t∞₧kΘ finanΦnφ krize a musela propustit 600 z 800 zam∞stnanc∙, p°iΦem₧ zbylΘ dv∞ stovky lidφ znamenaly prßv∞ jeÜt∞ ·nosnΘ minimum, kterΘ firmu mohlo jak₧ tak₧ udr₧et v chodu. V roce 1926 pak spoleΦnost snφ₧ila svoje zßkladnφ jm∞nφ v pom∞ru 1:6, tedy ze t°φ milion∙ na p∙l milionu °φÜsk²ch marek - a nßsledn∞ je op∞t zv²Üila na 1 100 000 RM, Φeho₧ dosßhla vydßnφm nov²ch akciφ. SouΦasn∞ probφhala zßsadnφ restrukturalizace firmy, kterß jφ m∞la odlehΦit a uΦinit jejφ provoz mnohem rentabiln∞jÜφm. I p°esto ovÜem rok 1928 skonΦil pro Audi nemalou ztrßtou. Dv∞ t°etiny akciφ firmy potΘ odkoupil J.S. Rassmussen z konkurenΦnφ firmy DKW. Audi tφm prakticky ztratilo svou nezßvislost a Rasmussen byl za krßtkou dobu zvolen takΘ Φlenem dozorΦφ rady spoleΦnosti, kterß v roce 1929 zaznamenala ztrßtu p°es 500 000 °φÜsk²ch marek. I p°es vÜechny potφ₧e vÜak Audi neustßvalo ve sv²ch snahßch o v²voj a v²robu technicky hodnotn²ch voz∙. Dokladem byl ji₧ zmφn∞n² prvnφ Üestivßlec firemnφ historie, znßm² takΘ jako Model M, kterΘmu motor o objemu 4,6 litr∙ dokßzal i p°es ·ctyhodnou hmotnost 2400 kg ud∞lit maximßlnφ rychlost 120 km/h. Cena vozu, p°esahujφcφ z poΦßtku v²razn∞ hranici 20 000 RM se pozd∞ji p°i nevelkΘm zßjmu zßkaznφk∙ snφ₧ila a₧ na 15 000. Motor modelu M byl vybaven vaΦkov²m h°φdelem v hlav∞ vßlc∙, kter² jednotlivΘ ventily obsluhoval p°φmo, tedy bez tehdy obvyklΘho prost°ednictvφ ventilov²ch vahadel. Krom∞ bloku motoru z lehkΘ slitiny byly z podobnΘho materißlu zhotoveny i jeho pφsty a klikov² h°φdel ÜestivßlcovΘho motoru byl pro sametov² b∞h vybaven sedmi hlavnφmi lo₧isky a torznφm tlumiΦem vibracφ. Dφky t∞mto a dalÜφm technick²m lah∙dkßm se stal Typ M ÜpiΦkov²m cestovnφm vozem svΘ doby, kter² byl i konkurencφ pova₧ovßn za m∞°φtko kvality. Technickß brilance vÜak jeÜt∞ neznamenß komerΦnφ ·sp∞ch, a tak ani Type M nezaznamenal p°φliÜ velkß prodejnφ Φφsla - a spoleΦnost se dßle potßcela znateln∞ pod hranicφ rentability. V roce 1929 pak p°ekvapiv∞ p°iÜel dalÜφ velk² v∙z, tentokrßt dokonce s osmivßlcem 5,1 litru, jen₧ dßval dokonce 100 konφ. Sedmimφstn² automobil jmΘnem Zwickau se prodßval od ceny 11 800 marek. O rok pozd∞ji spat°il sv∞tlo sv∞ta nov² Üestivßlcov² model o v²konu 75 konφ pojmenovan² Dresden, kterΘho se vÜak vyrobilo pouh²ch 76 kus∙. Mezitφm firma takΘ oprßÜila jednu ze sv²ch p°edvßleΦn²ch konstrukcφ, znßmou jako "Alpensieger". Jeho nßstupcem se stal v∙z typu K, kter² u₧ m∞l blok motoru z hlinφkovΘ slitiny - a ze stejnΘho materißlu byly zhotoveny i zadnφ blatnφky!
Zajφmavß produkce vÜak nic nem∞nila na zdßnliv∞ ne°eÜiteln²ch ekonomick²ch problΘmech, v nich₧ se spoleΦnost koncem dvacßt²ch let beznad∞jn∞ potßcela. PodobnΘ potφ₧e m∞ly ale zaΦßtkem t°icßt²ch let tohoto stoletφ i ostatnφ saskΘ automobilky, tedy DKW, Horch i Wanderer. Management vÜech Φty° automobilek se proto dohodl na spoleΦnΘm postupu, jeho₧ v²sledkem bylo slouΦenφ vÜech firem do jednΘ velkΘ spoleΦnosti jmΘnem Auto Union AG se sφdlem ve m∞st∞ Chemnitz. Nov² koncern m∞l celkem asi 4000 zam∞stnanc∙. SpoleΦn²m logem nov∞ zalo₧enΘ automobilky se staly Φty°i spojenΘ kruhy, z nich₧ ka₧d² znaΦil jednoho z partner∙. Ale automobilovΘmu pr∙myslu v tΘ dob∞ v N∞mecku pÜenka tak jako tak nekvetla. Z p∙vodnφch 90 000 prodan²ch voz∙ kleslo toto Φφslo na 60 000 jednotek v roce 1931 a na 45 000 automobil∙ v roce nßsledujφcφm. Navφc tu byla p°φliÜ t∞₧kß konkurence, tak₧e spoleΦnost Auto Union AG musela bojovat se znaΦkami BMW, Opel, Daimler - Benz, Adler a Ford. V²hodou novΘ firmy byla ovÜem mo₧nost standardizovat n∞kterΘ dφly a spojit v²zkum a v²voj, co₧ jφ umo₧nilo v²razn∞ snφ₧it nßklady. V rßmci spoleΦnosti vznikaly i zajφmavΘ projekty zkombinovanΘ z nejlepÜφch agregßt∙ a skupin jednotliv²ch znaΦek. Takov²m vozem bylo t°eba Audi 920 (vÜechny znaΦky si navφc ke spoleΦnΘmu logu ponechaly i sv∙j p∙vodnφ nßzev) p°edstavenΘ v roce 1938. Hnacφ jednotkou tu toti₧ byl Üestivßlec Horch 3,2 l o v²konu 75 konφ, podvozek byl sice od Audi, ale p°evodovΘ ·strojφ stejn∞ jako aerodynamicky optimalizovanß karoserie pochßzely pro zm∞nu od firmy Wanderer. JeÜt∞ o rok d°φve ale Audi p°edstavilo revoluΦnφ model Audi Front, prvnφ v∙z znaΦky s pohonem kol p°ednφ nßpravy. èestivßlec pod kapotou tentokrßt pochßzel od Wandereru, zatφmco p°evodovka a cel² systΘm pohonu p°enφch kol byly p°evzaty od firmy DKW. Audi Front se a₧ p°ekvapiv∞ prosadilo a znamenalo pro firmu po dlouhΘm p∙stu zase jednou prodejnφ ·sp∞ch. Ten ostatn∞ zaΦal p°ichßzet i pro cel² koncern, jen₧ v roce 1933 zφskal 14% n∞meckΘho automobilovΘho trhu a za°adil se tak hned za Opel. K postupnΘmu vzestupu ovÜem spoleΦnosti hodn∞ napomohl celkov² motorizaΦnφ a automobilov² boom, kter² p°iÜel v souvislosti s Hitlerovou rozpφnavou politikou. Prßv∞ Hitler rozhodl o v²stavb∞ hustΘ sφt∞ n∞meck²ch °φÜsk²ch dßlnic, kterΘ m∞ly velk² v²znam nejen pro civilnφ, ale i vojenskou dopravu. Stejn∞ tak se °φÜsk² kanclΘ° rozhodl v²razn∞ podporovat automobilovou v²robu. Tato snaha dßvala n∞meckΘmu automobilovΘmu pr∙myslu skuteΦn∞ ideßlnφ prost°edφ pro dynamick² v²voj. Jestli₧e v roce 1932 pracovalo v Auto Union AG 3200 lidφ, pak na konci dalÜφho roku u₧ to bylo 7 500 osob, v roce 1934 12 300 a v roce 1936 dokonce neuv∞°iteln²ch 20 000 zam∞stnanc∙. S obrovsk²m rozvojem firmy p°iÜla i jejφ aktivnφ role v motoristickΘm sportu, kter² nastupujφcφ faÜistickß klika takΘ nadÜen∞ podporovala. V roce 1932 nabφdl spoleΦnosti Ferdinand Porsche svou novou koncepci zßvodnφho vozu. Auto Union nakonec projekt zakoupila (a to za cenu 75 000 °φÜsk²ch marek), p°iΦem₧ celkovΘ nßklady na v²voj novΘho zßvodnφho stroje Φinily asi 300 000 RM. Nov² zßvodnφ v∙z vyjel k prvnφm test∙m u₧ v lednu 1934 a postaral se hned o velikou senzaci. M∞l toti₧ st°edov² motor a nßdr₧e umφst∞nΘ mezi nφm a jezdcem, prakticky v t∞₧iÜti, tak₧e ·bytek paliva p°i zßvod∞ nem∞l p°φliÜ velk² vliv na jφzdnφ vlastnosti vozu. Motor, Üestnßctivßlec do V, dßval z objemu 4,35 litru v²kon 295 konφ. Hned ve svΘ prvnφ sez≤n∞ p°ekonal v∙z sedm sv∞tov²ch rekord∙. V roce 1935 pak ·ctyhodn² stroj p°ivß₧el slavnß vφt∞zstvφ t°eba z VelkΘ ceny Tunisu, z Monzy nebo z Brna. Ve stejnΘm roce dostal v∙z upraven² motor s v²konem 375 konφ a Hans Stuck s nφm na berlφnskΘm Avusu zajel rekordnφ kolo pr∙m∞rem 260,52 km/h. O rok pozd∞ji ji₧ motor p°i objemu 6 litru disponoval v²konem 520 konφ, s nφm₧ tento automobil dosahoval rychlosti 340 km/h. Rekordy a vφt∞zstvφ p°ichßzely dßl jako na b∞₧φcφm pßsu, a₧ se na p°elomu let 1937 a 1938 vyvinul napφnav² souboj o absolutnφ rychlostnφ rekord, o kter² se "p°etahovaly" dv∞ znaΦky: Auto Union a Mercedes.
Souboj mezi Caracciolou (Mercedes) a Rosemayerem (Auto Union se specißlnφ aerodynamickou karoseriφ) vyvrcholil 28. ledna 1938 na uzav°enΘm ·seku dßlnice. Carraciola zajel dva m∞°enΘ ·seky celkov²m pr∙m∞rem 432,692 km/h, Rosemayer v prvnφm dosßhl rychlosti 429,9 km/h a zdßlo se, ₧e druhß rozhodujφcφ jφzda by mu mohla p°inΘst vφt∞zstvφ. Mφsto toho ovÜem v∙z v nenadßlΘm poryvu v∞tru ztratil stabilitu a jezdec u₧ v rychlosti p°es 400 km/h nem∞l Üanci auto zvlßdnout. Nßsledovala hr∙zostraÜnß havßrie, p°i nφ₧ Rosemayer p°iÜel o ₧ivot. DalÜφ rekordnφ pokusy na dßlnicφch byly zakßzßny... Automobilov² sport u₧ p°ed sebou ale stejn∞ nem∞l p°φliÜ sv∞tlou budoucnost. Blφ₧ila se toti₧ vßlka. Ta pochopiteln∞ nenechala ve v²robnφm programu a zp∙sobu prßce Auto Union kßmen na kameni. Vlastnφ v²roba se drasticky snφ₧ila a₧ asi na 50% a byla nahrazena produkcφ pot°ebnou pro chod armßdy. Kvantita se rßzem na rozdφl od let minul²ch stala d∙le₧it∞jÜφ ne₧ kvalita. SpoleΦnost tak vyrßb∞la nap°φklad leteckΘ motory, pßsovΘ transportΘry, souΦßsti k ponorkßm, ale i zbran∞ a st°elivo. Osazenstvo Auto Union se dßle rozr∙stalo, aby p°ed koncem roku 1944 dosßhlo rekordnφho poΦtu 44 000 zam∞stnanc∙. Mezi stroji, kterΘ koncern vyrßb∞l pro armßdnφ pot°eby, byl nap°φklad i pozoruhodn² polopßsov² motocykl vybaven² motorem z vozu Opel Olympia o objemu 1,5 litru a v²konu 36 konφ. Tento mimo°ßdn∞ obratn² stroj vyu₧φval Wehrmacht zejmΘna p°i svΘm africkΘm ta₧enφ. Na konci vßlky byla ovÜem v∞tÜina tovßren Auto Union vybombardovßna - a co zbylo, to armßdy vφt∞zn²ch mocnostφ rozmontovaly a odvezly. To takΘ znamenalo definitivnφ konec automobilovΘ v²roby v saskΘm m∞st∞ Chemnitz, kterΘ jsme pozd∞ji znßvali pod doΦasn²m nßzvem Karl - Marx Stadt.#MAIN\30\30_04.RTF,Audi - Do r.1970
Historie automobilky do roku 1970
Nenφ t°eba zd∙raz≥ovat, v jak katastrofßlnφm stavu se n∞meckΘ hospodß°stvφ nachßzelo po skonΦenφ druhΘ sv∞tovΘ vßlky a jak nev²hodnß tato situace byla pro znovuobnovenφ automobilovΘ v²roby. Proto se vedenφ spoleΦnosti rozhodlo obnovit svΘ aktivity pon∞kud jinak. VyÜlo z faktu, ₧e v N∞mecku bylo v roce 1945 asi 60 000 automobil∙ DKW, kterΘ pat°ily v rßmci spoleΦnosti Auto Union k nejlevn∞jÜφm a tedy i nejvφce prodßvan²m. SpoleΦnost proto nejprve z°φdila centrßlnφ sklad nßhradnφch dφl∙ pro tyto vozy, z nich₧ mnohΘ byly po vßlce samoz°ejm∞ hodn∞ poÜkozeny. Sklad byl umφst∞n v bavorskΘm m∞st∞ Ingolstadtu. PoslΘze vznikly podobnΘ sklady i v dalÜφch m∞stech - a p°i nich zaΦaly fungovat i opravny, kterΘ se v povßleΦn²ch letech o nedostatek prßce rozhodn∞ bßt nemusely. V roce 1949 doÜlo k velkΘ prom∞n∞ spoleΦnosti, kterß byla p°ejmenovßna na Auto Union GmbH. Generßlnφm °editelem se stal dr. Bruhn, jeho zßstupce dr. Carl Hahn. Prvnφm automobilem vyroben²m v novΘ firm∞ byla dodßvka o nosnosti 750 kg s nßzvem F 89 L z roku 1949. O rok pozd∞ji si pak firma pronajala od spoleΦnosti Rheinmetall - Borsig AG na 25 let v²robnφ halu v Dⁿsseldorfu, aby tam obnovila v²robu lacin²ch osobnφch automobil∙ pod znaΦkou DKW. Na prvnφ povßleΦn² v∙z Audi si vÜak musφme poΦkat jeÜt∞ o hodn∞ dΘle, a₧ do roku 1965. TehdejÜφ prvnφ "staronovΘ" Audi vychßzelo technicky z ·sp∞ÜnΘho vozu DKW F 102, ovÜem s tφm, ₧e d∙le₧itΘ skupiny byly zm∞n∞ny nebo zcela p°epracovßny. Proto takΘ p∙vodn∞ "dvoutaktnφ" motor p°eÜel pro pou₧itφ v Audi na Φty°i pracovnφ doby. ╚ty°dob² agregßt z objemu 1,7 l dßval p°i mimo°ßdn∞ vysokΘ kompresi v²kon 72 konφ, kter² pozd∞ji p°isp∞l k oznaΦenφ zprvu bezejmennΘho vozu jako Audi 75. Novß etapa znaΦky Audi zaΦala v Ingolstadtu, kter² se nadßle stal jejφm domovsk²m m∞stem. Mezitφm se ovÜem ve spoleΦnosti Auto Union udßly velkΘ v∞ci. V roce 1958 nap°φklad zφskal v∞tÜinov² podφl ve firm∞ koncern Daimler Benz (87,8%). V roce 1964 pak do firmy vstoupil Volkswagen AG a zaΦal mimo jinΘ v ingolstadstkΘ tovßrn∞ vyrßb∞t svΘho slavnΘho Brouka, jeho₧ v²roba tu b∞₧ela a₧ do roku 1969. O dva roky pozd∞ji se firma Auto Union GmbH stala dokonce stoprocentnφ dce°innou spoleΦnostφ Volkswagenu. Prvnφ povßleΦnΘ Audi zaznamenalo na trhu velmi ·sp∞ÜnΘ p°ijetφ, a tak v roce 1966 nßsledovaly dalÜφ modely s oznaΦenφm Audi 80, Audi Super 90 a Variant. V roce 1968 pak spoleΦnost p°edstavila zcela novou °adu mal²ch, lacin²ch a ekonomick²ch voz∙ s typov²m oznaΦenφm Audi 60. Tento ·sp∞Ün² model m∞l relativn∞ velmi prostornou karoserii a ·sporn² motor o v²konu 55 konφ. Vrcholem bylo ovÜem Audi 100, velk², prostorn² a luxusnφ sedan, p°edstaven² rovn∞₧ v roce 1968. Nßsledovalo jeÜt∞ sportovnφ Audi CoupΘ s motorem o v²konu 115 konφ. Na vÜech t∞chto nov²ch modelech m∞l lvφ podφl nov² ÜΘf v²voje Audi, dr. Ludwig Kraus. Zb²vß p°ipomenout d∙le₧itou v∞c: ₧e toti₧ vÜechny novΘ "audiny" m∞ly pohßn∞nß kola p°ednφ nßpravy, s kterou₧to koncepcφ m∞la firma u₧ bohatΘ p°edvßleΦnΘ zkuÜenosti. Vozy Audi novΘ generace nabφzely krom∞ p°ednφho pohonu vysokou kvalitu a technickou ·rove≥, to vÜechno navφc jeÜt∞ ve spojenφ s velmi rozumn²mi cenami. Nabφdce Audi nemohla konkurovat prakticky ₧ßdnß jinß znaΦka, a tak se vÜechny novΘ vozy prodßvaly vφce ne₧ dob°e a v²razn∞ takΘ p°isp∞ly k dalÜφmu rozvoji firmy. Audi 100 s motorem 1,8 l o v²konu 80, 90 nebo 100 konφ zaznamenalo navφc a₧ p°ekvapiv∞ kladn² ohlas na americkΘm trhu. Vedenφ koncernu Volkswagen na neΦekanΘ ·sp∞chy svΘ nejnov∞jÜφ odno₧e rychle zareagovalo a v²razn∞ v Ingolstadtu snφ₧ilo produkci voz∙ VW, aby tu Audi m∞lo dostatek prostoru pro zvyÜovßnφ vlastnφ v²roby. Koncern se mezitφm stal nejv∞tÜφm v²robcem automobil∙ v N∞mecku, a tak si mohl dovolit investovat do nov²ch v²robnφch linek pro Ingolstadt a do zßsadnφ rekonstrukce tovßrny, co₧ ho p°iÜlo asi na 100 milion∙ marek. Velmi ·sp∞Ün² byl rok 1968, kdy byla, jak u₧ vφme, zavedena v²roba model∙ Audi 100, 100S a 100LS. V prvnφch Φty°ech m∞sφcφch roku 1969 se pak t∞chto voz∙ vyrobilo a prodalo vφce ne₧ za osm m∞sφc∙ roku p°edchßzejφcφho: Audi 100 se prost∞ ve svΘ t°φd∞ stalo jasn²m bestsellerem - a ingolstadtskou firmu Φekala velkß expanze. V roce 1969 ovÜem spoleΦnost Auto Union sf·zovala s firmou NSU Motorenwerke AG a novß spoleΦnost dostala nßzev Audi NSU Auto Union AG.
#MAIN\30\30_11.RTF,Audi - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
NovΘ Audi A3, p°edstavenΘ v roce 1996, na prvnφ pohled zaujme sv²mi originßlnφmi proporcemi: Üirok² rozchod, krßtkΘ p°evisy karoserie a v²razn∞ klφnovitß silueta vyza°ujφ dynamickou sφlu. Originßln∞ designΘ°i v Ingolstadtu pojednali Φelnφ masku, v nφ₧ tradiΦnφ "gril" chladiΦe s firemnφ Φtve°icφ kruh∙ p°echßzφ plynule v mohutn² nßraznφk. Zadnφ partie 4152 mm dlouhΘho kompaktu je potom jak²msi stylistick²m koncentrßtem designΘrsk²ch prvk∙ model∙ Avant a CoupΘ. I p°es svΘ kompaktnφ rozm∞ry nabφzφ Audi A3 p°ekvapiv∞ velk² vnit°nφ prostor, kter² v mnoha parametrech p°ekonßvß i podstatn∞ v∞tÜφ vozy st°ednφ t°φdy. Na zadnφch sedadlech nap°φklad najdou dostatek pohodlφ cestujφcφ jakΘhokoliv vzr∙stu, nejednß se tedy rozhodn∞ pouze o "d∞tskß" sedadla. Zavazadlov² prostor vozu nabφzφ velmi sluÜn²ch 350 l, kterΘ lze v p°φpad∞ pot°eby sklopenφm op∞radla zadnφch sedadel jeÜt∞ rozÜφ°it a₧ na 1100 l. Za sv²mi zßkaznφky se Audi A3 vydßvß ve t°ech ·rovnφch v²bavy: A3 Attraction, A3 Ambition a ÜpiΦkovΘ A3 Ambiente. Posledn∞ jmenovanß v²bava zahrnuje takΘ tvrdÜφ odlad∞nφ podvozku a vychßzφ tak vst°φc °idiΦ∙m, kte°φ dßvajφ p°ednost ost°ejÜφ jφzd∞ se sportovnφmi prvky. U₧ zßkladnφ v²bava vÜak nabφzφ spoustu prvk∙, na n∞₧ by si zßkaznφk jinde musel nemßlo p°iplßcet. VÜechny vozy Audi A3 na naÜem trhu toti₧ majφ nap°φklad kola z lehk²ch slitin, dva plnoobjemovΘ airbagy, protiblokovacφ brzdov² systΘm ABS, elektronick² d∞liΦ brzdnΘho tlaku EBV, posilovaΦ °φzenφ, elektrickΘ ovlßdßnφ oken a zrcßtek, centrßlnφ zamykßnφ nebo v²Ükov∞ staviteln² volant. I p°esto je ovÜem k dipozici i bohat² seznam v²bav na p°ßnφ. K nej₧ßdan∞jÜφm pat°φ v tomto sm∞ru palubnφ poΦφtaΦ, jen₧ °idiΦe informuje nap°φklad o okam₧itΘ Φi pr∙m∞rnΘ spot°eb∞, venkovnφ teplot∞ vzduchu, pr∙m∞rnΘ rychlosti nebo dojezdu s aktußlnφm mno₧stvφm paliva. VÜechny vozy majφ navφc pln∞ pozinkovanou karoserii a tudφ₧ i mimo°ßdnou odolnost proti korozi. V²robce takΘ dßvß na karoserii desetiletou zßruku.
K dispozici jsou t°i zß₧ehovΘ motory: 1,6 l / 74 kW ( 100k), 1,8 l 20V / 92 kW (125k) a stejn² motor s p°epl≥ovßnφm turbodmychadlem dßvajφcφ v²kon 110 kW ( 150 k). Krom∞ toho se m∙₧ete rozhodnout i pro turbodiesel 1,9 s p°φm²m vst°ikem paliva a v²konem 66 kW (90 k) Φi 81 kW (110 k) Mimo mnoha dalÜφch technick²ch lah∙dek majφ vozy s ob∞ma nejsiln∞jÜφmi motory u₧ v rßmci zßkladnφ ceny zabudovßn takΘ elektronick² zßv∞r diferencißlu EDS, kter² je zßrukou nap°φklad zcela bezproblΘmovΘho a plynulΘho rozjezdu na kluzkΘm podkladu. Jednou z mnoha dalÜφch lah∙dek nejmenÜφho Audi jsou t°eba jeho hlavnφ sv∞tlomety. Ty toti₧ u Audi A3 jako u prvnφho sΘriov∞ vyrßb∞nΘho vozu historie v jednom sv∞tlometu sdru₧ujφ nejen dßlkovΘ s tlumenΘ sv∞tlo, ale i mlhov² sv∞tlomet. Krom∞ manußlnφch p∞tistup≥ov²ch p°evodovek jsou pochopiteln∞ v nabφdce i Φty°stup≥ovΘ "automaty". A proto₧e se jednß o Audi, nemusφme snad dodßvat, ₧e i tento model udßvß ve svΘ t°φd∞ novß m∞°φtka jak v aktivnφ, tak i v pasivnφ bezpeΦnosti. TakΘ proto nenφ Audi A3 jen bezpohlavnφ nßkupnφ taÜkou na kolech, jak tomu ve t°φd∞ Φasto b²vß, ale automobilem, kter² sice sv²mi rozm∞ry pat°φ do ni₧Üφ st°ednφ t°φdy, ale sv²mi kvalitami ji vysoce p°ekraΦuje a vnßÜφ do nφ standardy b∞₧nΘ jen ve t°φdßch vyÜÜφch.#MAIN\30\30_12.RTF,Audi - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Vozy °ady A4, kterou v²robce poprvΘ p°edstavil v roce 1994, dosßhly krßtce po svΘm zavedenφ na trh velk²ch prodejnφch ·sp∞ch∙ a staly se dokonce v mnoha zemφch nejprodßvan∞jÜφmi auty ve t°φd∞. V²roba tak mß hodn∞ co d∞lat, aby zßjem v∙bec staΦila uspokojit. Je tomu tak i proto, ₧e "ßΦty°ka" dokßzala do st°ednφ t°φdy vnΘst mnoho nov²ch aspekt∙ a p°edevÜφm oslovit zßkaznφky, kte°φ od svΘho auta navφc k jeho b∞₧n²m povinnostem vy₧adujφ takΘ schopnost reprezentovat, dokonalou kvalitu ka₧dΘho detailu a svΘbytnou individualitu. Dφky °ad∞ ÜpiΦkov²ch technick²ch °eÜenφ pak zßkaznφci mohou b²t oprßvn∞n∞ hrdi na to, ₧e u₧ dnes jezdφ ve voze, zkonstruovanΘm vlastn∞ pro p°φÜtφ tisφciletφ. Jednou z mnoha technick²ch novinek, kterΘ mohou b²t nßzorn²m dokladem p°edchßzejφcφch tvrzenφ, je na p°φklad d∙slednΘ vyu₧itφ konstrukΦn∞ i v²robn∞ nßroΦnΘ p∞tiventilovΘ techniky, kterou ingolstadtskß automobilka poprvΘ sΘriov∞ nasadila prßv∞ u Audi A4. Stejn∞ tak i slavn² pohon vÜech Φty° kol s obchodnφm nßzvem "quattro" Φi bohatΘ vyu₧itφ hlinφkov²ch slitin °adφ "ßΦty°ku" mezi nejpokrokov∞jÜφ sΘriov∞ vyrßb∞nΘ automobily souΦasnosti. Pod elegantnφ kapotou Audi A4 se m∙₧e skr²vat jeden z celkem osmi motor∙. èkßla zaΦφnß benzinov²m Φty°vßlcem 1,6 l o v²konu 74 kW (101k), pokraΦuje dvacetiventilov²m Φty°vßlcem 1,8 l o v²konu 92 kW ( 125 k) - a vrcholn²m Φty°vßlcov²m benzinov²m motorem je pak stejn² agregßt vybaven² jeÜt∞ turbodmychadlem a dßvajφcφ v²kon 110 kW (150 k). U n∞ho se konstruktΘ°i vφce ne₧ v²raznΘmu zvyÜovßnφ v²konu v∞novali spφÜe prßci s toΦiv²m momentem, jeho₧ k°ivka je nynφ ukßzkov∞ plochß. Motor dφky tomu okam₧it∞, bez protest∙ a bez "turboefektu" nabφzφ p°i seÜlßpnutφ plynu mohutn² zßb∞r prakticky v jak²chkoliv otßΦkßch. K dispozici jsou i dva Üestivßlce do V: prvnφ s objemem 2,4 o v²konu 121 kW (165 k), siln∞jÜφ agregßt 2,8 l dßvß dokonce 142 kW (193 k). Pro milovnφky dieselov²ch motor∙ jsou pak p°ipraveny t°i turbodiesely s p°φm²m vst°ikem, kterΘ svou dokonalostφ u₧ znaΦce Audi vydobyly nemalou slßvu. Prvnφ verze mß p°i objemu 1,9 l v²kon 66 kW /90 k, druhß dokonce 81 kW /110 k a t°etφ- vidlicov² Üestivßlec o objemu 2,5 l se m∙₧e pochlubit dokonce v²konem 110 kW/ 150 k. Zßkladnφ nabφdku tvo°φ v∙z s pohonem p°ednφch kol a p∞tistup≥ovou manußlnφ p°evodovkou, m∙₧ete si vÜak objednat i Φty°stup≥ov² "automat" vybaven² technikou DSP, kterß p°evodovku za malou chvφli nauΦφ vaÜemu osobnφmu stylu jφzdy - a takΘ vysp∞l² pohon Φty° kol quattro, jen₧ se pro znaΦku Φty° kruh∙ stal za poslednφ lΘta tolik typick²m.
Model A4 se ovÜem prodßvß takΘ jako atraktivnφ a dynamickΘ kombi pro voln² Φas s nßzvem A4 Avant, pro kter² jsou k dispozici stejnΘ motory jako pro sedan. Do bohatΘho seznamu v²bavy na p°ßnφ pat°φ jak u Φty°dve°ovΘho sedanu, tak i u p∞tidve°ovΘho kombi nap°φklad samoΦinnß klimatizace, multifunkΦnφ poΦφtaΦ, elektronick² zßv∞r diferencißlu EDS, ko₧enΘ Φaloun∞nφ atd.
IngolstadstkΘ automobily jsou u₧ lΘta uznßvan²m synonymem pro vynikajφcφ ·rove≥ pasivnφ bezpeΦnosti -a Audi A4 Φi A4 Avant nejsou v tomto sm∞ru ₧ßdnou v²jimkou. Mimo°ßdn∞ pevnß a v krutu odolnß karoserie zaruΦuje posßdce dostatek prostoru pro p°e₧itφ i p°i t∞ch nejt∞₧Üφch nßrazech nebo p°i p°evrßcenφ, p°iΦem₧ poΦφtaΦem navr₧enΘ deformaΦnφ z≤ny vp°edu i vzadu dokß₧φ odbourat znaΦnou Φßst kinetickΘ energie. ╪idiΦ i spolujezdec mß u₧ v rßmci zßkladnφ v²bavy krom∞ t°φbodov²ch samonavφjecφch bezpeΦnostnφch pßs∙ s mo₧nostφ v²ÜkovΘho nastavenφ a s pyrotechnick²mi napφnaΦi k dispozici takΘ plnoobjemov² airbag - a na p°ßnφ lze do vozu zamontovat i airbagy boΦnφ, umφst∞nΘ do op∞radel p°ednφch sedadel.
#MAIN\30\30_14.RTF,Audi - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Luxusnφ Audi A8 je vlajkovou lodφ znaΦky Φty° kruh∙, ale p°edstavuje takΘ absolutnφ technickou ÜpiΦku mezi automobily prodßvan²mi v ╚R. Tento v∙z nabφzφ svΘ posßdce zcela netuÜenou ·rove≥ bezpeΦnosti, dynamiky, jφzdnφch v²kon∙ a komfortu, p°iΦem₧ to vÜechno spojuje s d∙stojn²m a nadΦasov²m designem. Dφky revoluΦnφ celohlinφkovΘ karoserii je takΘ Audi A8 v²razn∞ lehΦφ ne₧ vÜichni jeho rozm∞rov∞ srovnatelnφ konkurenti a vykazuje i ni₧Üφ spot°ebu. Audi A8 si m∙₧ete objednat se Üestivßlcem 2,8 l / 142 kW (193 k) nebo s osmivßlci 3,7 l / 169 kW ( 230 k) Φi 4,2 l /221 kW (300k).K mßnφ je rovn∞₧ vzn∞tov² motor V6 TDI o v²konu 110 kW (150 k). Na nßÜ trh se nejv∞tÜφ Audi dodßvß v²hradn∞ s pohonem vÜech kol, vybrat si ovÜem m∙₧ete mezi ruΦn∞ °azenou p∞tistup≥ovou a samoΦinnou p∞tistup≥ovou p°evodovkou typu Tiptronic. "┴osmiΦka" je plnß technicky dokonal²ch bezpeΦnostnφch a elektronick²ch systΘm∙, mezi nimi₧ ABS a EDS (regulace prokluzu) nepat°φ k nejslo₧it∞jÜφm. TakΘ vnit°nφ v²bava vozu odpovφdß jeho ·rovni: souΦßstφ zßkladnφ v²bavy je pochopiteln∞ elektrickΘ ovlßdßnφ vÜech oken i vn∞jÜφch zrcßtek, airbag °idiΦe i spolujezdce, stejn∞ jako boΦnφ airbagy vp°edu i vzadu, ABS, EDS, klimatizace se samoΦinnou regulacφ teploty, kvalitnφ rßdio atd. Pro absolutnφ labu₧nφky je potom p°ipravena jeÜt∞ sportovn∞ lad∞nß verze S8. Audi S8 nabφzφ stejn∞ velkorys² prostor i pohodlφ jako zßkladnφ typ, i kdy₧ je jeho interiΘr vybaven v pochopiteln∞ sportovn∞jÜφm duchu. Pro Audi S8 je k dispozici pouze nejsiln∞jÜφ osmivßlec o objemu 4,2 litru a v²konu 250 kW (340 k), jeho₧ toΦiv² moment se vyÜplhal a₧ na mohutn²ch 410 Nm. P°esto, ₧e je model S8 automobilem se sportovnφm lad∞nφm, nabφzφ jeho motor plynul² a nekompromisnφ "zßtah" u₧ od nφzk²ch otßΦek, stejn∞ jako mimo°ßdn∞ kultivovan² b∞h ve vÜech re₧imech, majφcφ k neklidn²m sportovnφm motor∙m p°ece jenom dosti daleko. Z nuly na 100 km/h akceleruje Audi S8 za 5,7 sekundy, nejvyÜÜφ rychlost je pak elektronicky omezena na 250 km/h. Pr∙m∞rnß spot°eba p°itom nenφ nijak zßvratnß a Φinφ podle nejnov∞jÜφch norem pr∙m∞rn∞ 14,3 litru na 100 km. Audi S8 poznßme na prvnφ pohled podle Üestipaprskov²ch kol z lehk²ch slitin o rozm∞rech 8Jx18, lehce pozm∞n∞nΘ masky a leÜt∞n²ch hlinφkov²ch vn∞jÜφch zp∞tn²ch zrcßtek. NemalΘ zm∞ny bychom potom naÜli v odlad∞nφ podvozku, kter² je mimochodem posazen o 20 mm nφ₧e ne₧ u A8. V∙z s pohonem vÜech kol mß centrßlnφ diferencißl Torsen a protiprokluzov² systΘm EDS, jejich₧ spoluprßce je za ka₧d²ch okolnostφ zßrukou ideßlnφ trakce. TakΘ vybavenφ interiΘru naznaΦuje, ₧e Audi S8 je spφÜe luxusnφ limuzφna nejvyÜÜφ t°φdy nadanß mimo°ßdn²mi dynamick²mi vlastnostmi ne₧ jen sportovnφ nß°adφ. Proto uvnit° vozu najdeme jen nejjemn∞jÜφ k∙₧φ Φaloun∞nß anatomickß sedadla, interiΘr vylo₧en² leÜt∞n²m d°evem, samoΦinnou klimatizaci nebo palubnφ poΦφtaΦ a kvalitnφ audiosoustavu.#MAIN\30\30_16.RTF,Audi - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Pro vÜechny, kdo vyznßvajφ znaΦku se Φty°mi kruhy ve znaku a p°itom majφ takΘ rßdi vφtr ve vlasech, vyrßbφ Audi i kabriolet s prost²m nßzvem Audi Cabrio. Tento v∙z vychßzφ jeÜt∞ z poslednφ °ady Audi 80 a dodßvß se s dvanßctiventilov²mi Üestivßlci do V o objemu 2,6 l/110 kW a 2,8 litru/128 kW, nebo se Φty°vßlcem 1,8 l/92 kW Φi s turbodieselem 1,9 TDI o v²konu 66 kW/90 k s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva. Do ╚eskΘ republiky se Audi Cabrio nedovß₧φ.
#MAIN\30\30_15.RTF,Audi - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Sportovn∞ lad∞nΘ modely s typov²m oznaΦenφm "S" majφ ve v²robnφm programu ingolstadtskΘ automobilky dlouhou tradici a jsou v jejφ sΘriovΘ produkci v₧dy prvkem, kter² p°ipomφnß skv∞lΘ sportovnφ ·sp∞chy znaΦky. Audi S4 i kombi s nßzvem S4 Avant p°edstavenΘ na frankfurtskΘm autosal≤nu 1997 dostaly zcela nov² motor, Üestivßlec do V o objemu 2,7 litru vybaven² dv∞ma turbodmychadly. Motor dßvß v²kon 195 kW/270 k, co₧ ob∞ma voz∙m umo₧≥uje skuteΦn∞ sportovnφ styl jφzdy. Krom∞ vysokΘho v²konu se motor m∙₧e pochlubit i mohutn²m toΦiv²m momentem (400 N.m) a zejmΘna velmi v²hodnou k°ivkou jeho pr∙b∞hu. S motorem pochopiteln∞ harmonuje i tvrdÜφ podvozek, o 20 mm menÜφ sv∞tlß v²Üka vozu a sportovnφ Üestistup≥ovß p°evodovka. "EsΦty°ka" se dodßvß v²hradn∞ se slavn²m pohonem vÜech Φty° kol systΘmu quattro, kter² posouvß jφzdnφ vlastnosti vozu jeÜt∞ o n∞co v²Üe a dßvß autu takΘ skv∞lΘ trakΦnφ schopnosti. Ty jeÜt∞ zlepÜuje elektronicky ovlßdan² zßv∞r diferencißlu s nßzvem EDS, zatφmco p°i brzd∞nφ pomßhß systΘmu ABS takΘ za°φzenφ pro elektronicky °φzenΘ rozd∞lenφ brzdnΘ sφly zvanΘ EBV. TakΘ interiΘr vozu proÜel menÜφmi ·pravami v duchu tradiΦnφch stylistick²ch rys∙ sportovnφch model∙ znaΦky. Maximßlnφ rychlost je jak u sedanu tak i u Avantu elektronicky omezena na 250 km/h.#MAIN\40\40_01.RTF,Bentley - Vznik
Vznik automobilky
Vyt°φbenΘ britskΘ vozy Bentley se zapsaly zlat²m pφsmem do historie automobilismu. Ve dvacßt²ch letech byly neporazitelnΘ v Le Mans. Zßkaznφci si oblφbili zejmΘna jejich eleganci a kultivovan² b∞h motoru. Zakladatel firmy, kapitßn a lokomotivnφ in₧en²r W. O. Bentley byl nakonec nucen spoleΦnost s ho°kostφ opustit. PotΘ, co firmu pohltil Rolls-Royce, staly se vozy Bentley pon∞kud mΘn∞ formßln∞jÜφmi dvojnφky dra₧Üφch a d∙stojn∞jÜφch automobil∙ RR. Teprve koncem osmdesßt²ch let bylo rozhodnuto navßzat na zaÜlou slßvu sportovnφch ·sp∞ch∙ a vφce profilovat znaΦku Bentley - s nezbytn²mi technick²mi odliÜnostmi - vφce odd∞lenou od Rolls-Royce. Dnes je Bentley rovnocennou protivßhou znaΦky Rolls-Royce.
#MAIN\40\40_03.RTF,Bentley - Do r.1945
Historie automobilky do roku 1945
Walter Owen Bentley investoval v roce 1912 Φßst zd∞d∞n²ch pen∞z do firmy, dovß₧ejφcφ z Francie vozy Buchet, La Licorne a DFP. O n∞kolik t²dn∙ pozd∞ji koupil starÜφ bratr H. M. Bentley zbytek firmy a spoleΦn∞ ji pojmenovali Bentley and Bentley. Do podnikßnφ skoΦili oba brat°i vybaveni spφÜe nadÜenφm ne₧ zkuÜenostmi. Publicitu si Bentley and Bentley zφskßval zejmΘna ·Φastφ v zßvodech. W. O. Bentley po prvnφ sv∞tovΘ vßlce zaΦal pracovat na p°φprav∞ prvnφho sportovnφho auta Bentley. Krßlovskß komise Royal Commission of Awards jej odm∞nila za vßleΦnΘ zßsluhy o konstrukci leteck²ch motor∙ pen∞zi, kterΘ bez vßhßnφ investoval do novΘ automobilovΘ spoleΦnosti. Bentley Motors byla zalo₧ena roku 1918. Bentley cht∞l p°ijφt s ryze anglick²m sportovnφm vozem, kter² by m∞l v²konn² a spolehliv² motor. Nakonec se rozhodl pro t°φlitrov² Φty°vßlec s nesnφmatelnou hlavou a rozvodem OHC. Motor dßval nejv∞tÜφ v²kon 58,8 kW. PremiΘra vozu oznaΦenΘho Bentley 3-Litre se odehrßla v roce 1919 na lond²nskΘm autosalonu, zßkaznφci si vÜak na n∞j museli poΦkat a₧ do roku 1921. Automobil m∞l rozvor 2984,5 mm, hmotnost bez karosΘrie 1171 kg a dosahoval rychlosti a₧ 129 km/h. Tovßrnφ vozy Bentley 3-Litre zaznamenaly ΦetnΘ sportovnφ ·sp∞chy (Brooklands, Tourist Trophy), co₧ p°im∞lo firmu ke stavb∞ replik Speed Model a Super Sport (druh² automobil dosahoval rychlosti 161 km/h). Do roku 1929 vzniklo 1088 kus∙ 3-Litre, 513 kus∙ 3-Litre Speed Model a 18 kus∙ 3-Litre Super Sport. John Duff, agent tovßrny, inicioval ·Φast ve 2. roΦnφku 24-hodinovΘho zßvodu Le Mans. V roce 1923 p°ed oΦima uneÜenΘho Bentleye, (kter² se do tΘ doby dφval na ·Φast v Le Mans velmi skepticky), skonΦil jako soukromnφk Φtvrt². Majitel dal okam₧it∞ pokyn k p°φprav∞ tovßrnφho t²mu k ·Φasti v dalÜφm roΦnφku, co₧, jak se ukßzalo, bylo nesmφrn∞ Ü¥astn²m tahem, nebo¥ posßdka Duff/Clement zφskala pro znaΦku Bentley presti₧nφ prventsvφ. DalÜφ vφt∞zstvφ zaznamenala firma Bentley v Le Mans v roce 1927. O dva roky d°φve p°edstavila firma v∙z se Üestivßlcov²m motorem zdvihovΘho objemu 6597 cm3. Model Bentley 6 1/2-Litre byl urΦen pro ty, kdo ₧ßdali obvykl² v²kon voz∙ Bentley ve st°φzliv∞jÜφ podob∞. Aby bylo mo₧no vyhov∞t vÜem p°ßnφm mßlopoΦetnΘ bohatΘ klientely, nabφzel se 6 1/2-Litre s osmi r∙zn²mi rozvory: (3,66 m, 3,81 m, 3,87 m, 3,69 m, 3,84 m, 3,35 m, 3,51 m a po zm∞n∞ ulo₧enφ p°ednφ nßpravy 3,38 m). Nejv∞tÜφ v²kon motoru byl 103 kW, nejvyÜÜφ rychlost vozu 135,2 km/h. Model Bentley Speed Six byl p°edstaven v °φjnu 1928. LiÜil se dvojit²mi karburßtory SU a v∞tÜφm pr∙°ezem klikovΘho h°φdele. ObvyklΘ rozvory byly 3,51 m, 3,57 m a malß sΘrie 3,87 m. Motor o v²konu 117,7 kW umo₧≥oval vozu dosahovat rychlost 148 km/h. V Le Mans 1928 zvφt∞zil 6 1/2-Litre s zkrßcen²m podvozkem dφky podpo°e hlavnφho akcionß°e firmy, Woolfa Barnato, kter² °φdil vφt∞zn² v∙z spolu s Henry "Timem" Birkinem. Woolf Barnato byl Üt∞stφm pro tovßrnu, nebo¥ zd∞dil diamantovΘ doly v Kimberley v Ji₧nφ Africe. FinanΦn∞ podporoval tovßrnu a v roce 1927 ji dokonce zachrßnil p°ed ·padkem tφm, ₧e odkoupil v∞tÜinu firmy a stal se Φlenem jejφho vedenφ. Barnato takΘ p°esv∞dΦil konzervativnφho W. O., aby zkusil osadit motor 6,5 l do Üasi z Φty°vßlcovΘho modelu. è¥astnß kombinace stßla u kolΘbky ·sp∞ch∙ v Le Mans v letech 1929 a 1930.
╚ern² pßtek v °φjnu 1929 na Wall Street p°edΦasn∞ ukonΦil slibnou budoucnost tohoto p∙sobivΘho, technicky perfektnφho a sportovn∞ ·sp∞ÜnΘho vozu. V obdobφ 1926 a₧ 1930 vyrobila firma 363 kus∙ 6 1/2-Litre a 182 kus∙ Speed Six. SΘriovß v²roba modelu Bentley 4 1/2-Litre zaΦala koncem roku 1927. Konstrukce vozu vychßzela z osv∞dΦenΘho modelu 3-Litre. ╪adov² Φty°vßlec s nesnφmatelnou hlavou m∞l objem 4398,2 cm3, Φty°i ventily ve vßlci a ventilov² rozvod OHC. V roce 1928 zvφt∞zil Bentley 4 1/2-Litre s posßdkou Barnato/Rubin v Le Mans. Na sklonku 20. Let byly modely 4 1/2-Litre osazeny pod konstrukΦnφm vedenφm Ch.A. Vililerse kompresorem Roots. KonstrukΦn∞ upraven² motor disponoval v²konem 128,1 kW, kter² zßvodnφmu provedenφ vozu umo₧≥oval dosahovat rychlost 222 km/h. Vozy pojmenovanΘ Bentley Blower byly neuv∞°iteln∞ temperamentnφ a lehce ovladatelnΘ, v∞tÜφho sportovnφho a prodejnφho ·sp∞chu se vÜak nedoΦkaly. V²roba modelu 4 1/2-Litre skonΦila roku 1931, ale v obdobφ 1936/37, po deseti letech, tovßrna nechala slo₧it dalÜφch Üest aut ze zbyl²ch nßhradnφch dφl∙. Tφm byl zv²Üen jejich celkov² poΦet na 665 kus∙, z toho 55 kus∙ nejcharismatiΦt∞jÜφho britskΘho sportovnφho auta - Blower Bentley vΦetn∞ prototyp∙ a zßvodnφch voz∙.
Do doby premiΘry modelu Bentley 8-Litre v roce 1930 nepoznala Britßnie sΘriov² automobil s tak velk²m motorem. V∙z s pohonnou jednotkou z modelu 6 1/2 p°evrtanou na objem 7983 cm3 dosahoval bez problΘm∙ rychlosti 160 km/h. Rozvory Üasi 3,66 m a 3,96 m pln∞ dostaΦovaly pro honosnΘ karoserie typu limuzφna nebo saloon, vyskytlo se ovÜem takΘ n∞kolik dvoudve°ov²ch kabriolet∙ a otev°en²ch tourer∙ od nejlepÜφch mistr∙ °emesla. B∞hem let 1930 a₧ 1931 vzniklo 100 kus∙ 8-Litre, kterΘ sice p°inesly menÜφ zisk, ale ten se utopil ve v²rob∞ Speed Six a Blower Bentley. V²robu ukonΦila t∞₧kß ekonomickß situace. Poslednφ k°eΦφ a panick²m pokusem °editel∙ Bentley Motors o zßchranu bylo rozhodnutφ p°ijφt s nov²m autem. Bohu₧el bylo p°φm²m konkurentem Rolls-Royce 20/25. W. O. Bentley se dφval na tento nßpad skepticky a na osud projektu prakticky nem∞l vliv. Dnes, po vφce ne₧ p∞taÜedesßti letech se Bentley 4-Litre jevφ jako velmi dobr² v∙z stejnΘ t°φdy jako Rolls-Royce 20/25. Autorem konstrukce motoru, kter² pop°el vÜe, co bylo d°φve pro znaΦku typickΘ, byl Harry Ricardo. ╪adov² Φty°vßlec objemu 3915 cm3 m∞l odd∞len² blok a hlavu vßlc∙ z litiny. Prvnφ Bentley 4-Litre, dosahujφcφ rychlosti 134 km/h, byl p°edstaven v roce 1931. Zßhy veÜker² majetek Bentley Motors p°evzala firma Rolls-Royce. Royce. Tφm skonΦila desetiletß zlatΘ Θra "W. O. Bentley", "vintage Bentley" nebo "Cricklewood Bentley", poslednφ nßzev nese jmΘno m∞sta, kde se auta vyrßb∞la. PremiΘra novΘho a prvnφho Bentley vzniklΘho pod taktovkou Rolls-Royce byla peΦliv∞ naΦasovßna. Bentley 3 1/2-Litre debutoval ve sportovnφ atmosfΘ°e dostihovΘho t²dne Ascot Race Week v srpnu 1933, prvnφ auta byla dodßna v °φjnu 1933. Reklamnφ slogan "The Silent Sports Car", jφm₧ Rolls-Royce podporoval prodej auta, se trefil do ΦernΘho. Celkem bylo vyrobeno 1177 t∞chto voz∙. V roce 1936 byl p°edstaven Rolls-Royce 25/30hp a spolu s nφm typ Bentley 4 1/4-Litre, kter² se liÜil jenom objemem motoru zv²Üen²m na 4257 cm3. V srpnu 1939 se objevil Bentley Mark V s v²razn∞ zm∞n∞n²mi tvary a nezßvisl²m zav∞Üenφm p°ednφch kol.#MAIN\40\40_04.RTF,Bentley - Do r.1970
Historie do roku 1970
V roce 1946 uvedla firma Rolls-Royce na trh model Bentley Mark VI pohßn∞n² °adov²m Üestivßlcem objemu 4257 cm3. Krom∞ Φty°dve°ovΘ karoserie vlastnφ konstrukce nabφzel v²robce i samostatnß Üasi vhodnß k individußlnφmu okarosovßnφ. V roce 1951 byl zv∞tÜen objem motoru na 4566 cm3. V∙z byl neobyΦejn∞ obchodn∞ ·sp∞Ün², o Φem₧ sv∞dΦφ skuteΦnost, ₧e v letech 1946 a₧ 1952 spat°il sv∞tlo sv∞ta v 5012 exemplß°φch. Po modelu Mark VI p°iÜel na trh v roce 1952 typ Bentley R Type se spl²vajφcφmi tvary t∞₧kΘ zßd∞ a zßhy i kultovnφ v∙z Bentley R Type Continental (1952 - 1955), jen₧ tehdy p°edstavoval nejrychlejÜφ sΘriov∞ vyrßb∞n² automobil. Tento v∙z vznikl pouze v 208 exemplß°φch a jeho elegantnφ dvoudve°ovß karoserie (kupΘ) pochßzela v∞tÜinou z dφlny H.J. Mulliner. Jenom n∞kolik majitel∙ si vybralo samoΦinnou p°evodovku - pozd∞jÜφ sΘrie dostaly v∞tÜφ motor objemu 4887 cm3. Nßsledujφcφ modely Bentley se stßle vφce stßvaly mΘn∞ formßlnφmi dvojnφky voz∙ Rolls-Royce, liÜφcφmi se na prvnφ pohled jinou maskou chladiΦe, jemn∞ ni₧Üφ cenou a "chudÜφm" vybavenφm. Bentley S1 se znßm²m motorem objemu 4887 cm3 odpovφdal vozu Rolls-Royce Silver Cloud I. V obdobφ 1955 a₧ 1959 vyrobila firma 3107 kus∙ v∞tÜinou Φty°dve°ov²ch sedan∙ S1 s krßtk²m nebo dlouh²m rozvorem. V²voj pokraΦoval modelem Bentley S2 (1959 a₧ 1962 vyrobeno 1922 kus∙), kter² byl vybaven nov²m hlinφkov²m vidlicov²m osmivßlcem objemu 6230 cm3, jen₧ vozu umo₧≥oval dosahovat rychlost a₧ 181 km/h. N∞kolik desφtek voz∙ dostalo zakßzkovΘ karosΘrie od poslednφch Mohykßn∙ °emesla (James Young, Park Ward, H. J. Mulliner a Harold Radford).
K modelu Rolls-Royce Silver Cloud III alternoval v letech 1962 - 1965 v∙z Bentley S3 (1318 kus∙). Kupce lßkaly pozm∞n∞nΘ tvary a vyÜÜφ v²kon zabezpeΦen² zv²Üen²m kompresnφm pom∞rem a jin²mi karburßtory. Soub∞₧n∞ s vozy Bentley S existovaly Bentley Continental, kterΘ ovÜem ztratily n∞co z p∙vodnφ individuality. RevoluΦnφ Rolls-Royce Silver Shadow m∞l dvojnφka v podob∞ Bentley T Series. V∙z vynikal nejen novou samonosnou karoseriφ, ale i vysokotlak²m hydraulick²m zav∞Üenφm kol se samoΦinn²m nastavovßnφm sv∞tlΘ v²Üky a kotouΦov²mi brzdami na vÜech kolech. Motory V8 m∞ly objem 6230 cm3, od roku 1970 zv²Üen² na 6750 cm3. V letech 1965 a₧ 1976 vzniklo 1712 voz∙ Bentley T Series, n∞kterΘ s delÜφm rozvorem a n∞kolik desφtek se zakßzkov²mi karosΘriemi, p°evß₧n∞ dvoudve°ov²mi Φi otev°en²mi.#MAIN\40\40_05.RTF,Bentley - Do r.1997
Historie do roku 1997
V b°eznu 1971 p°iÜel v²robce s nov²mi modely modely Rolls-Royce a Bentley Corniche, kterΘ nahradily v programu kupΘ a kabriolety Rolls-Royce Silver Shadow a Bentley T Series. Modely Corniche zφskaly n∞kterß vylepÜenφ - vyÜÜφ v²kon motoru, tempomat nebo odv∞tranΘ kotouΦovΘ brzdy, kterΘ se pozd∞ji staly v²bavou zßkladnφch model∙ (v roce 1977 se p°edstavil Corniche II). V obdobφ 1977 a₧ 1987, (pro USA a Japonsko jen do roku 1986), vzniklo celkem 63 voz∙ Bentley Corniche saloon a 73 Bentley Corniche Convertible. Dvojnφkem Rolls-Royce Silver Shadow II byl Bentley T2 (1977 - 1980). Na pa°φ₧skΘm autosal≤nu v roce 1980 m∞la premiΘru dalÜφ generace automobil∙ Rolls-Royce / Bentley. Podvozek s kratÜφm rozvorem slou₧il typ∙m Rolls-Royce Silver Spirit a Bentley Mulsanne, Rolls-Royce a Bentley s delÜφm rozvorem pok°til v²robce stejn∞ - Silver Spur. Vozy dostaly novΘ karoserie, ale mechanika se a₧ na drobnosti nezm∞nila. Bentley Eight, p°edstaven² v roce 1984, byl urΦen pro sportovn∞ zalo₧enou klientelu, co₧ zv²raz≥ovala m°φ₧ka chladiΦe zhotovenß ve stylu voz∙ Bentley z 20. let. Na podzim roku 1987 se uskuteΦnila premiΘra modelu Mulsanne S, jeho₧ motor V8 o objemu 6,75 l disponoval v²konem odhadovan²m na 173 kW, pop°. 158 kW u provedenφ s katalyzßtorem. Modely Mulsane S/ Eight se vyrßb∞ly a₧ do roku 1992. V letech 1982 a₧ 1985 bylo vyrobeno 519 voz∙ Bentley Mulsanne Turbo, jejich₧ p°epl≥ovan² motor disponoval asi o 50 % v∞tÜφm v²konem ne₧ u atmosferickΘ verze. Nßslednφkem t∞chto voz∙ byl model Turbo R, kter² m∞l modernizovanΘ zav∞Üenφ kol. V roce 1988 byl v²kon motoru tohoto vozu zv²Üen na 245 kW, v roce 1993 dokonce na 265 kW. Model Turbo S se ve v²robnφm programu automobilky objevil v rozmezφ let 1994 a₧ 1995. Se staronov²m nßzvem Bentley Continental se setkßvßme od Φervence 1984. Automobil snadno poznßme podle masky chladiΦe lakovanΘ v barv∞ karosΘrie. Jednalo se o dvojnφka vozu Rolls-Royce Corniche Convertible. Modely 1987 byly vybaveny vst°ikovßnφm a jejich brzdy protiblokovacφm systΘmem ABS. Zv²Üenφ v²konu v roce 1993 umo₧≥ovalo vozu dosahovat nejvyÜÜφ rychlost 210 km/h. V roce 1991 bylo p°edstaveno kupΘ Bentley Continental R se stejn²m p°epl≥ovan²m motorem, jako m∞li jeho p°edch∙dci. Continental R byl ve svΘ dob∞ nad°azen typ∙m Rolls-Royce a tvo°il vrchol nabφdky spoleΦnosti.Na autosal≤nu v Äenev∞ 1994 byl slavnostn∞ odhalen koncepΦnφ v∙z Java. Sportovn∞ lad∞nΘ kupΘ, na pom∞ry znaΦky dosti odvß₧n∞ tvarovanΘ, ukr²valo pod kapotou motor V8 2xOHC 3,5 l s Φty°mi ventily ve vßlci a dv∞ma turbodmychadly. TiskovΘ materißly p°ipisovaly vozu nejvyÜÜφ rychlost 218 km/h a zrychlenφ z 0 na 97 km/h za 5,6 s.#MAIN\40\40_14.RTF,Bentley - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
V roce 1996 vyrobila automobilka Bentley Motors Limited p°es 1200 voz∙, co₧ vφce ne₧ dvakrßt p°evyÜovalo produkci automobil∙ Rolls-Royce. Bentley Turbo R se prodßvß se Φty°dve°ovou karoseriφ saloon na krßtkΘm nebo dlouhΘm rozvoru. SouΦasnß podoba automobilu pochßzφ z roku 1995. Vedle retuÜφ vn∞jÜφch tvar∙ doÜlo ke zv²Üenφ v²konu motoru na 289 kW (k°ivka toΦivΘho momentu mß maximum v hodnot∞ 800 N.m). NejvyÜÜφ rychlost vozu vzrostla na 246 km/h a zrychlenφ z 0 na 97 km/h se zkrßtilo na 6 s. Bentley Turbo R model 1997 dostal do vφnku elektronick² protiprokluzov² systΘm Electronic Traction Assistance System (ETAS).
Bentley Brooklands, slu₧ebn∞ nejstarÜφ typ v nabφdce, nahradil v roce 1992 modely °ady Mulsanne S / Eight. V²kon jeho motoru, vidlicovΘho osmivßlce zdvihovΘho objemu 6750 cm3, v²robce v pr∙b∞hu let zvyÜoval a₧ na souΦasn²ch 224 kW p°i pou₧itφ novΘho nφzkotlakΘho turbodmychadla Garrett T048. Bentley Brooklands dodßvan² na trh s Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou, a to bu∩ v krßtkΘ (dΘlka 5,3 m), nebo prodlou₧enΘ verzi (5,4 m) dosahuje rychlost 225 km/h.#MAIN\40\40_15.RTF,Bentley - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Dvoudve°ovΘ kupΘ Bentley Continental R mohli p°φznivci znaΦky poprvΘ spat°it v roce 1991 na autosalonu v Äenev∞. Automobil inspirovan² studiφ Bentley Project 90 (1985) a sΘriov²m modelem Turbo R pohßnφ v souΦasnΘ dob∞ osv∞dΦen² osmivßlcov² V-motor vylad∞n² na v²kon 286 kW. V²robce udßvß jeho nejv∞tÜφ rychlost 249 km/h. Bentley Continental R se produkuje pouze v omezen²ch poΦtech, a to v∞tÜinou na zßklad∞ zßvazn²ch objednßvek.
Model Continental T se zkrßcen²m rozvorem 2,95 m (Continental R - 3,06 m), jeho₧ premiΘra se uskuteΦnila v roce 1996 rovn∞₧ v Äenev∞, mß motor o v²konu 313 kW. Automobil je schopen vyvinout rychlost a₧ 275 km/h a zrychlovat z 0 na 100 km/h za 5,8 s. Nezajφmavß nenφ u modelu Continental T ani spot°eba paliva podle novΘ evropskΘ metodiky: m∞sto- 28,1 l/100 km, mimo m∞sto - 13,2 l/100 km, kombinovanß spot°eba - 18,7 l/100km.#MAIN\40\40_16.RTF,Bentley - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Po ukonΦenφ v²roby modelu Bentley Continental R Convertible v roce 1995 tovßrna nem∞la otev°en² v∙z. Mezeru zaplnil v b°eznu 1996 dvoudve°ov² Φty°mφstn² kabriolet Azure, odvozen² z kupΘ Bentley Continental R. Se shodn∞ vylad∞n²m motorem na v²kon 286,1 kW dosahuje Azure rychlosti 241 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 6,7 s.#MAIN\50\50_01.RTF,BMW - Vznik
Vznik automobilky
SpoleΦnost BMW je znßmß p°edevÜφm v²robou sportovnφch a luxusnφch automobil∙ a pohodln²ch cestovnφch motocykl∙. Ve sv²ch prvopoΦßtcφch vÜak proslula zejmΘna v²robou leteck²ch motor∙.
V roce 1916 se spojily mnichovskΘ spoleΦnosti Rapp Motorenwerke a Gustav Otto Flugzeugwerke a vytvo°ily novou firmu s nßzvem Bayerische Flugzeugwerke. O rok pozd∞ji byla spoleΦnost p°ejmenovßna na Bayerische Motorenwerke, tedy zkrßcen∞ BMW. Na poΦßtku svΘ existence se novß spoleΦnost zab²vala v²hradn∞ v²robou leteck²ch motor∙. Prvnφm v²robkem BMW urΦen²m pro silnice byl motocykl R32 z roku 1923. Jeho koncepce s motorem s protilehl²mi vßlci typu boxer a pohonem zadnφho kola kloubov²m h°φdelem se stala charakteristickou i pro souΦasn∞ vyrßb∞nΘ motocykly.#MAIN\50\50_03.RTF,BMW - Do r.1945
Historie do roku 1945
V²robu automobil∙ zahßjila firma BMW v roce 1929 v tovßrn∞ zakoupenΘ od spoleΦnosti Dixi z Eisenachu, od nφ₧ zßrove≥ zφskala licenΦnφ prßva na v∙z Austin Seven. Prvnφ automobil nesl nßzev Dixi 3/15 PS. Jednalo se o sedan nebo kabriolet s motorem o objemu 750 cm3 a v²konu 11 kW. Automobil se prosadil v AlpskΘm pohßru v roce 1929 a o rok pozd∞ji i v Rallye Monte Carlo.
V²konn∞jÜφ provedenφ z roku 1932 m∞lo oznaΦenφ 3/20 PS a vyrßb∞lo se dalÜφ dva roky. A₧ do tΘto doby nelze mluvit o automobilech opouÜt∞jφcφch tovßrnu BMW v Eisenachu jako o vozech p∙vodnφ konstrukce. A₧ v roce 1933 vznikl pod vedenφm Fritze Fiedlera model 303. Tento sportovn∞ lad∞n² automobil, nabφzen² s uzav°enou i otev°enou karoseriφ, byl vybaven Üestivßlcov²m motorem o objemu 1490 cm3, kter² vozu zaruΦoval velmi sluÜnΘ jφzdnφ v²kony. O dva roky pozd∞ji nßsledovaly v²konn∞jÜφ verze 315 resp. 319 s motory 1,5 l resp. 1,9 l. ZejmΘna sportovnφ varianta 319/1 se s nejv∞tÜφ rychlostφ 130 km/h rychle prosadila na vrcholu nabφdky sportovnφch voz∙. MenÜφ typ 315/1 se shodnou karoseriφ a nejv∞tÜφm v²konem 25 kW se ·Φastnil zßvod∙ voz∙ t°φdy 1500 cm3.
V roce 1936 p°edstavila firma BMW nov² otev°en² automobil s typov²m oznaΦenφm 326 a s celokovovou karoseriφ, o rok pozd∞ji nßsledoval model 327-dvoudve°ovΘ kupΘ. AΦkoliv se jednalo o automobily vysok²ch kvalit, nezaznamenaly vzhledem k vyÜÜφ cen∞ v²razn∞jÜφ prodejnφ ·sp∞chy. TotΘ₧ lze °φci o legendßrnφm roadsteru 328, kterΘho se v letech 1936 a₧ 1940 vyrobilo pouze 462 kus∙. Srdcem automobilu, kter² tehdy pat°il mezi nejrychlejÜφ sΘriov∞ vyrßb∞nΘ vozy, byl Üestivßlec o objemu 1971 cm3 a v²konu 58,8 kW. Novinkou v konstrukci tohoto motoru byly Üikmo umφst∞nΘ ventily, kterΘ dovolily vytvo°it polokruhovΘ spalovacφ prostory v²hodn∞jÜφ pro pr∙b∞h spalovßnφ. Design automobilu se stal velmi oblφben² v Angliii, kde polo₧il zßklady dneÜnφ tradice britsk²ch roadster∙. Firma BMW rovn∞₧ p°ipravila specißlnφ zßvodnφ modely 328 s aerodynamicky optimalizovan²mi karoseriemi a slavila s nimi ·sp∞chy v v zßvod∞ Mille Miglia.
Z ekonomickΘho hlediska zda°ilejÜφ byly menÜφ dvoudve°ovΘ modely 320 (premiΘra v roce 1937) s motorem o v²konu 33 kW. StarÜφ verze 319 dostala v modernizovanΘ podob∞ ko₧enΘ Φaloun∞nφ, zavφracφ plßt∞nou st°echu a oznaΦenφ 329.
P°ed druhou sv∞tovou vßlkou se vyrßb∞ly jeÜt∞ Φty°dve°ovΘ ÜestivßlcovΘ modely 335, kterΘ lze srovnßvat s dneÜnφ sedmiΦkovou °adou BMW. B∞hem vßlky se firma soust°edila p°edevÜφm na produkci leteck²ch motor∙ a motocykl∙. V roce 1945 byla tovßrna v Eisenachu obsazena a firma potΘ natrvalo p°esφdlila do Mnichova.#MAIN\50\50_04.RTF,BMW - Do r.1970
Historie do roku 1970
V roce 1948 obnovila znaΦka BMW v²robu motocykl∙ a o Φty°i roky pozd∞ji i produkci automobil∙. Prvnφm vozem byl Φty°dve°ov² model 501 vychßzejφcφ jeÜt∞ z p°edvßleΦn²ch automobil∙. V tΘm₧e roce p°edstaven² typ 502 byl vybaven zcela nov²m osmivßlcem o objemu 2,6 l, kter² m∞l od roku 1954 hlinφkovΘ hlavy vßlc∙.
FinanΦn∞ slabou spoleΦnost zachrßnila v polovin∞ padesßt²ch let licenΦnφ v²roba italsk²ch minivozφtek Isetta s vlastnφm jednovßlcov²m motorem o objemu 250 cm3/ 8,8 kW nebo 300 cm3/ 9,6 kW . Od roku 1957 byla nabφzena v∞tÜφ Φty°mφstnß varianta BMW 600 vybavenß dvouvßlcov²m motorem o objemu 582 cm3. Ve spoluprßci s italsk²m designΘrem Michelotim vyvinula firma BMW °adu 700 se Φty°vßlcov²m motorem 1,6 l umφst∞n²m vzadu. B∞hem let 1959 a₧ 1965 zaznamenaly tyto sedany, kupΘ a kabriolety nemalΘ prodejnφ ·sp∞chy na evropsk²ch i zßmo°sk²ch trzφch. I v t∞chto t∞₧k²ch letech si vÜak firma BMW udr₧ovala v nabφdce luxusnφ vozy, nap°φklad kabriolety a kupΘ °ady 503 a mimo jinΘ i dnes ji₧ legendßrnφ sportovnφ roadster 507 (1956 a₧ 1959), pohßn∞n² vidlicov²m osmivßlcem o objemu 3,2l/117,6 kW. Modely 507 stejn∞ jako starÜφ typy 328 pat°φ mezi nejslavn∞jÜφ automobily BMW a dodnes jsou vyhledßvßny sb∞rateli z celΘho sv∞ta. V roce 1962 p°edstavila mnichovskß automobilka Φty°dve°ov² sedan °ady 1500 s motorem vp°edu a pohonem zadnφch kol, kter² p°edznamenal dalÜφ v²voj osobnφch voz∙ se stylizovanou leteckou vrtulφ ve znaku. ╪adu 1500 rozÜφ°il v²robce b∞hem nßsledujφcφho desetiletφ o modely 1600, 1800 a 2000, od poloviny 60. let pak nabφzel i dvoudve°ovΘ verze, jejich₧ oznaΦenφ konΦilo Φφslicφ 2. Koncem Üedesßt²ch let zahrnoval v²robnφ program BMW rovn∞₧ luxusnφ ÜestivßlcovΘ sedany 2500 a 2800 a elegantnφ kupΘ CS.#MAIN\50\50_05.RTF,BMW - Do r.1997
Historie do roku 1997
V sedmdesßt²ch letech byl do Φela firmy BMW zvolen Ebernhard von Kuenheim, kter² se v²znamnou m∞rou podφlel na vytvo°enφ nyn∞jÜφ struktury v²robnφho programu znaΦky. V tΘto funkci setrval a₧ do roku 1993. V roce 1972 se zaΦala vyrßb∞t prvnφ generace °ady 5, kterß v programu nahradila Φty°dve°ovΘ modely 1500 a₧ 2000. O t°i roky pozd∞ji p°edstavila firma BMW °adu 3 navazujφcφ na p°edchozφ dvoudve°ovΘ modely 1502 - 2002. Logick²m vy·st∞nφm pak byla v roce 1977 sedmiΦkovß °ada, st°φdajφcφ v nabφdce luxusnφ ÜestivßlcovΘ Φty°dve°ovΘ sedany BMW 3.0 a 3.3. V tΘto dob∞ zaΦala BMW uplat≥ovat dneÜnφ oznaΦovßnφ model∙, kde prvnφ Φφslice oznaΦuje °adu a zbylΘ dvojΦφslφ objem motoru v decilitrech.
V roce 1982 p°iÜla na trh druhß generace trojkovΘ °ady, reprezentovanß n∞kolika karosß°sk²mi variantami (Φty°dve°ov² sedan, dvoudve°ovΘ kupΘ a Φty°mφstn² kabriolet). èirokß byla i nabφdka pohonn²ch jednotek, na jejφm₧ vrcholu stßl v roce 1987 motor pro ÜpiΦkov² sportovnφ model M3.
Druhß generace p∞tkovΘ °ady BMW se zaΦala prodßvat v roce 1981 a v∙bec poprvΘ v historii firmy se v nφ objevil vzn∞tov² motor. Byl jφm °adov² Üestivßlec o objemu 2,4 l (model 524td). P°edposlednφ generace p∞tkovΘ °ady se p°edstavila v roce 1988, kdy vytvo°ila, podobn∞ jako dneÜnφ modely, etalon kvality ve vyÜÜφ st°ednφ t°φd∞. Nabφdku postupn∞ obohacovaly stßle v²konn∞jÜφ vozy, mezi nimi₧ dominovaly osmivßlcovΘ modely 530i a 540i a ÜpiΦkov² typ M5, vybaven² Üestivßlcem 3,8 l o v²konu 250 kW. V roce 1991 rozÜφ°il v²robce °adu 5 o prakticky °eÜenΘ kombi. V druhΘ polovin∞ 70. let a v 80. letech vyrßb∞la firma BMW rovn∞₧ v²konnß sportovnφ kupΘ °ady 6, na n∞₧ v roce 1990 navßzala dodnes nabφzen²m kupΘ °ady 8.
V srpnu roku 1994 koupila firma BMW spoleΦnost Rover Group a rozÜφ°ila tak svoji nabφdku o vozy Rover, Land Rover a MG. V roce 1995 podepsala smlouvu na dodßvku motor∙ BMW Rolls-Royce pro letadla McDonnell Douglas. Nedφlnou souΦßstφ firmy BMW je n∞kolik dce°in²ch spoleΦnostφ, z nich₧ nejznßm∞jÜφ jsou BMW Technik GmbH a BMW M GmbH. Prvnφ z nich se zab²vß v²vojem nov²ch automobil∙ a komplexnφm v²zkumem automobilovΘ dopravy.
BMW M GmbH je stoprocentnφm majetkem BMW AG. Pod jejφ aktivity pat°φ p°φprava zßvodnφch specißl∙ vΦetn∞ tovßrnφ podpory soukrom²ch t²m∙. Znßm∞jÜφ Φinnostφ divize M je ·prava sΘriov²ch automobil∙ BMW, kterΘ se honosφ oznaΦenφm M a jsou souΦßstφ oficißlnφ nabφdky automobilky BMW. V souΦasnΘ dob∞ se jednß o modely M3, M5, roadster Z3 HP a Z3 CoupΘ.#MAIN\50\50_11.RTF,BMW - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
V roce 1994 p°edstavila spoleΦnost BMW zkrßcenou t°φdve°ovou variantu trojkovΘ °ady s oznaΦenφm Compact, kterß se rßzem stala konkurencφ voz∙ VW Golf Φi Opel Astra. BMW Compact mß na rozdφl od konkurent∙ pohon zadnφch kol a vp°edu podΘln∞ ulo₧en² motor. KlasickΘ koncepci odpovφdajφ jφzdnφ vlastnosti, kterΘ jsou na suchΘm povrchu excelentnφ. Zßkaznφk si m∙₧e vybrat ze t°φ zß₧ehov²ch a jednΘ vzn∞tovΘ pohonnΘ jednotky. Model 316i je vybaven Φty°vßlecem 1,6 l o v²konu 75 kW, varianta 318ti mß motor 1,9 l s nejv∞tÜφm v²konem 103 kW, p°epl≥ovan² vzn∞tov² Φty°vßlec1,9 l verze 318tds disponuje v²konem 66 kW. Od roku 1997 se pod kapotami "zkrßcen²ch trojek" objevil prvnφ Üestivßlec 2,5 l o v²konu 125 kW, °adφcφ model BMW 323i Compact ke skupin∞ voz∙ GTI, kterΘ se vyznaΦujφ mal²mi rozm∞ry a v²konn²mi motory. Nejv²konn∞jÜφ Compact 323ti dosahuje rychlost 230 km/h a z 0 na 100 km/h zrychluje za 7,8 s. MΘn∞ frekventovan² je model 316g, kter² m∙₧e kombinovat pohon na benzφn a zemnφ plyn. SouΦßstφ standardnφ v²bavy vÜech automobil∙ BMW Compact je ABS, centrßlnφ zamykßnφ, posilovaΦ °φzenφ nebo patentovan² imobilizΘr EWS II.#MAIN\50\50_12.RTF,BMW - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Zßstupcem automobilky BMW ve st°ednφ t°φd∞ je trojkovß °ada, kterß vynikß nesmφrnou rozmanitostφ, nebo¥ kombinuje p∞t karosß°sk²ch verzφ s deseti motory. ╪ada 3 je zßrove≥ nejprodßvan∞jÜφ z celΘho v²robnφho programu mnichovskΘ automobilky. Mezi tuto rodinu se poΦφtß i kratÜφ model Compact, kter² se °adφ k automobil∙m ni₧Üφ st°ednφ t°φdy. Jako prvnφ z celΘ °ady p°iÜel na trh v roce 1991 Φty°dve°ov² sedan. Automobil vyvinut² v nov∞ vybudovanΘm V²zkumnΘm a v²vojovΘm centru FIZ, vynikß p°φkladn²mi jφzdnφmi vlastnostmi, na nich₧ mß zßsluhu p°edevÜφm centrßlnφ zadnφ nßprava s dvojicφ sfΘricky veden²ch p°φΦn²ch vzp∞r dopln∞n²ch jeÜt∞ jednoduch²mi podΘln²mi. ProblΘmy s nßhl²m vyboΦenφm zßd∞ vlivem prokluzu zadnφch kol °eÜφ nejmodern∞jÜφ elektronickΘ systΘmy. S v²jimkou nejlevn∞jÜφch model∙ je ka₧d² automobil BMW °ady 3 vybaven protiprokluzov²m systΘmem ASC+T, kter² prost°ednictvφm p°ibrz∩ovßnφ jednotliv²ch kol a sni₧ovßnφ toΦivΘho momentu motoru v²razn∞ zlepÜuje trakci a zvyÜuje stabilitu p°i zrychlenφ a zpomalenφ. Trojka, stejn∞ tak jako ka₧d² model BMW, ·toΦφ na city spφÜe sportovn∞ji zalo₧en²m °idiΦ∙m, kte°φ vÜak necht∞jφ nic slevit z nßrok∙ na komfort a kvalitu. Ihned po usednutφ se °idiΦ stßvß plnohodnotnou souΦßstφ vozidla a to je prßv∞ skuteΦnost, kterß odliÜuje vozy BMW od konkurence. Pro modelov² rok 1997 dostala trojkovß °ada mφrn∞ pozm∞n∞nou tvß° s v²razn∞jÜφmi ledvinami a decentn∞ p°estylizovan²m spoilerem. ╚ty°dve°ov² sedan m∙₧e b²t dodßn s jednφm z ji₧ zmi≥ovan²ch deseti motor∙, kterΘ majφ v²konovΘ rozp∞tφ od 66 kW a₧ do 236 kW.
Dva nejmenÜφ zß₧ehovΘ Φty°vßlce 1,6 l resp. 1,8 l jsou vybaveny jen dvouventilovou technikou, p°esto majφ v²kon 75 kW resp. 85 kW a jsou jimi vybavovßny typy 316i resp. 318i. ╚ty°vßlcovΘ modely jeÜt∞ dopl≥uje Φty°ventilov² motor (montovan² rovn∞₧ do roadsteru Z3), kter² z objemu 1,9 l dßvß nejv∞tÜφ v²kon 103 kW. VÜechny ostatnφ motory spalujφcφ benzφn jsou °adovΘ Üestivßlce. Pou₧itφm systΘmu VANOS, kter² podle otßΦek a zatφ₧enφ motoru plynule m∞nφ Φas otev°enφ sacφch kanßl∙, bylo dosa₧eno v²razn∞ lepÜφho pr∙b∞hu toΦivΘho momentu. BMW 320i mß nejv∞tÜφ v²kon 110 kW a nejv∞tÜφ toΦiv² moment vrcholφ hodnotou 190 Nm. Automobil s tφmto motorem zrychluje z 0 na 100 km/h za 9,9 s a dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 214 km/h. St°ednφ Üestivßlec v typu 323i nemß, jak by se podle oznaΦenφ mohlo zdßt, objem motoru 2,3 l, n²br₧ 2,5 l a nejv∞tÜφm v²konem 125 kW jist∞ uspokojφ i sportovn∞ji zalo₧enΘ °idiΦe. Typ 328i, sv²m oznaΦenφm evokujφcφ starΘ Φasy, mß motor o objemu 2,8 l/142 kW a velmi sluÜnou dynamiku ji₧ v nφzk²ch otßΦkßch, nebo¥ v rozmezφ 2000 a₧ 5500 1/min neklesß toΦiv² moment pod hodnotu 240 Nm (maximum 280 N.m p°i 3950 1/min). Na v²b∞r je samoz°ejm∞ i trojice vzn∞tov²ch pohonn²ch jednotek. NejmenÜφ Φty°vßlec v modelu 318tds je podporovßn v²fukov²m turbodmychadlem a dopln∞n chladiΦem stlaΦenΘho vzduchu, kter² mu zaruΦuje v²kon 66 kW. èestivßlec o objemu 2,5 l v modelu 325td disponuje v²konem 85 kW , v²konn∞jÜφ verze 325tds vybavenß chladiΦem stlaΦenΘho vzduchu mß ji₧ 105 kW a svojφ nejv∞tÜφ rychlostφ 214 km/h se °adφ mezi nejrychlejÜφ automobily se vzn∞tov²m motorem na sv∞t∞. Do rodiny voz∙ trojkovΘ °ady pat°φ jeÜt∞ model M3, kter² vÜak spadß do kategorie sportovnφch voz∙. VÜechny automobily BMW jsou vybavovßny p∞tistup≥ov²mi ruΦn∞ °azen²mi p°evodovkami, ke vÜem model∙m krom∞ 318tds je mo₧nΘ si objednat i samoΦinn² agregßt se Φty°mi, pop°φpad∞ p∞ti rychlostnφmi stupni. Pro automobily s motorem 2,8 l je p°ipravena novß adaptabilnφ p°evodovka ATM, kterß p°i rozhodovßnφ o p°e°azenφ bere v ·vahu i jφzdnφ styl °idiΦe.
Rok po p°edstavenφ sedanu uvedla firma BMW na trh dvoudve°ovΘ kupΘ a od n∞ho odvozen² kabriolet. AΦkoliv kupΘ stylisticky navazuje na v²chozφ sedan, jsou vÜechny karosß°skΘ dφly zcela novΘ. Kapota motoru je prodlou₧ena o osm centimetr∙, st°echa je zkrßcena, p°ednφ a zadnφ okna jsou vφce sklon∞na a dve°e majφ bezrßmovß boΦnφ okna. V porovnßnφ se sedanem mß kupΘ sportovn∞jÜφ charakter, dostateΦn² prostor pro zavazadla (405 l) a cestujφcφ na zadnφch sedadlech vÜak z∙stal zachovßn. Sportovnφ charakter je patrn² i ve v²b∞ru motor∙. Vzn∞tovΘ motory v nabφdce zastoupeny nejsou, stejn∞ tak jako dvouventilov² motor 1,8 l z modelu 318i.
V lΘt∞ roku 1995 obohatil v²robce trojkovou °adu o variantu kombi s oznaΦenφm Touring. V ₧ßdnΘm p°φpad∞ se nejednß o ryze u₧itkov² automobil, ale spφÜe o v∙z sportovn∞ reprezentativnφho charakteru. Zßkladnφ zavazadlov² prostor neopl²vß p°φliÜ velk²m objemem (370 l), po sklopenφ zadnφch sedadel jej vÜak lze zv∞tÜit a₧ na 1320 l. Vzhledem k vyÜÜφ celkovΘ hmotnosti jsou v nabφdce modely 318i, 320i, 323i, 328i, 318tds a 325tds.
P°esto₧e je trojkovß °ada stßle na vysokΘ technickΘ ·rovni, p°ipravuje se jejφ novß generace, kterß by se m∞la ve°ejnosti p°edstavit v prvnφ polovin∞ roku 1998.#MAIN\50\50_13.RTF,BMW - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Sedany BMW °ady 5 pat°φ mezi technicky a stylisticky nejzda°ilejÜφ vozy mnichovskΘ automobilky. Jejich design ctφ tradice znaΦky a zßrove≥ urΦuje dalÜφ sm∞r v²voje tvar∙ u voz∙ BMW. V roce 1997 p°ibyla v nabφdce karosß°skß varianta Touring, kterß je o 3 cm delÜφ ne₧ v²chozφ sedan (jeho dΘlka je 4775 mm) a kterß nabφzφ zavazadlov² prostor objemu 410 a₧ 1525 l.
Technickou lah∙dkou je konstrukce podvozku °ady 5. Unikßtnφ vφceprvkovß zadnφ nßprava je stejn∞ jako p°ednφ kompletn∞ vyrobena z hlinφkov²ch slitin. Pou₧itφm lehΦφho materißlu se poda°ilo uspo°it p°ibli₧n∞ 60 kg hmotnosti neodpru₧en²ch dφl∙. VÜechny modely BMW °ady 5 vynikajφ obratnostφ, snadnou ovladatelnostφ a p°φkladnou stabilitou v zatßΦkßch. Karoserie majφ sice stejnou hmotnost jako u p°edchozφ generace, jsou ovÜem mnohem tu₧Üφ, bezpeΦn∞jÜφ a prostorn∞jÜφ.
Standardnφ a p°φplatkovß v²bava p∞tkovΘ °ady BMW je opravdu obsßhlß a zarnuje mimo jinΘ ABS, protiprokluzov² systΘm ASC+T, xenonovΘ sv∞tlomety, navigaΦnφ za°φzenφ Carin, boΦnφ airbagy vΦetn∞ hlavov²ch vak∙, elektronick² podvozek EDC III Φi posilovΘ °φzenφ Servotronic pracujφcφ v zßvislosti na rychlosti vozidla.
Zßklad nabφdky pohonn²ch jednotek tvo°φ zß₧ehovΘ a vzn∞tovΘ Üestivßlce (520i, 523i, 528i, 525td, 525tds) montovanΘ rovn∞₧ do °ady 3, nadpr∙m∞rnou dynamiku pak vozu poskytujφ dva vidlicovΘ osmivßlce objemu 3,5 l a 4,4 l (535i a 540i), disponujφcφ v²konem 173 a 210 kW. Sedany a kombi BMW °ady 5 jsou standardn∞ vybavovßny klasickou p∞ti nebo Üestistup≥ovou (540i) p°evodovkou, objednat si m∙₧e zßkaznφk i p∞tistup≥ov² elektronicky °φzen²"automat", u benzinov²ch verzφ navφc se systΘmem Steptronic.
V roce 1998 by m∞l nabφdku °ady 5 obohatit sportovn∞ lad∞n² model M5, kter² mß ve v²robnφm programu BMW t°inßctiletou tradici. Prvnφ prototyp M5 mohli obdivovat nßvÜt∞vnφci autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1997. V∙z se od sΘriov²ch voz∙ °ady 5 liÜφ na prvnφ pohled upraven²mi nßraznφky, aerodynamicky tvarovan²mi zp∞tn²mi zrcßtky a elegantn∞ °eÜen²mi koly. V zßjmu zachovßnφ tradice nabφzφ novß generace M5 vφce ne₧ p°edchozφ. Jedinou cestou k dosa₧enφ tohoto cφle se ukßzala instalace osmivßlce, jeho₧ objem byl zv∞tÜen na 5 l a v²kon vylad∞n na 294 kW (toΦiv² moment vrcholφ v hodnot∞ 500 N.m). K dispozici budou dv∞ zßkladnφ varianty, ryze sportovnφ s tvrd∞ nastaven²m podvozkem a komfortnφ s luxusnφ v²bavou. Podle vyjßd°enφ firmy by cena novΘ "em p∞tky" nem∞la v²razn∞ji p°ekroΦit cenu p°edchozφho modelu.#MAIN\50\50_14.RTF,BMW - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Reprezentativnφ vozy nenapodobiteln∞ kombinujφcφ luxus a ryzφ sportovnφ styl - to jsou limuzφny BMW °ady 7. V²bava t∞chto automobil∙ zahrnuje tak°ka vÜe, co si m∙₧e zßkaznφk p°ßt, nechybφ maliΦkosti v podob∞ p°ednφch a boΦnφch airbag∙, zrcßtek omezujφcφch osln∞nφ, multifunkΦnφho volantu, automatickΘ klimatizace se samoΦinn²m ovlßdßnφm recirkulace, navigaΦnφho systΘmu s TV monitorem nebo protiprokluzovΘho systΘmu ASC+T propojenΘho s ABS. Jφzdnφ vlastnosti souΦasnΘ sedmiΦkovΘ °ady p°edstavenΘ v roce 1994 jsou p°φkladnΘ a v mezφch fyzikßlnφch zßkon∙ dovolujφ i razantnφ sportovnφ jφzdu.
V²jimeΦnosti automobil∙ BMW °ady 7 (dodßvajφ se s krßtk²m nebo prodlou₧en²m rozvorem - oznaΦenφ L) odpovφdajφ i pou₧itΘ pohonnΘ jednotky. Vloni obohatil nabφdku motor∙ vzn∞tov² Üestivßlec 2,5 l o v²konu 105 kW. Luxusnφ automobil s ·sporn²m vzn∞tov²m motorem je zvlßÜtnφ kombinace, kterß p°iÜla do prodeje a₧ po zßkaznick²ch "nßtlacφch". Ze stejnΘho d∙vodu se objevil pod kapotou sedmiΦkovΘ °ady dalÜφ Üestivßlec, tentokrßt se jednß o znßm² zß₧ehov² motor 2,8 l o v²konu142 kW. TradiΦnφmi zßstupci tΘto modelovΘ °ady jsou typy 735i/iL a 740i/iL s vidlicov²mi osmivßlcov²mi motory objem∙ 3,5 l/173 kW a 4,4 l/210 kW. Vrcholn²m modelem sedmiΦkovΘ °ady je typ 750i/iL pohßn∞n² dvanßctivßlcov²m V-motorem o objemu 5,4 l a v²konu 240 kW. V∙z je vybaven samoΦinnou p∞tistup≥ovou p°evodovkou Steptronic a systΘmem DSC 3-Dynamic Stability Control, pracujφcφm v p°φmΘm spojenφ s ABS. Tento stabilizaΦnφ systΘm monitoruje i p°φΦnΘ zrychlenφ a rotaci automobilu kolem svislΘ osy a v p°φpad∞ kritickΘ jφzdnφ situace nezßvisle p°ibrz∩uje jednotlivß kola, pop°φpad∞ sni₧uje v²kon motoru tak, aby v∙z z∙stal co nejdΘle ovladateln². Modely BMW 750i a 750iL dosahujφ nejv∞tÜφ rychlost 250 km/h a z 0 na 100 km/h zrychlujφ za 6,6 s.#MAIN\50\50_15.RTF,BMW - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Svou velikostφ pat°φ model BMW M3 do st°ednφ t°φdy automobil∙, sv²mi v²konov²mi parametry se vÜak zcela jednoznaΦn∞ hlßsφ do kategorie sportovnφch voz∙. Model M3, nabφzen² jako klasick² Φty°dve°ov² sedan, Φty°mφstn² kabriolet Φi decentn∞ stylizovanΘ kupΘ, je vybaven °adov²m Üestivßlcem 3,2 l, kter² bez p°epl≥ovßnφ dosahuje ·ctyhodnΘho v²konu 236 kW. Pou₧itφm osv∞dΦenΘho systΘmu VANOS, kter² m∞nφ Φasovßnφ sacφch i v²fukov²ch ventil∙, se v²robci poda°ilo zφskat velmi p°φznivou k°ivku toΦivΘho momentu, kterß v rozmezφ pou₧iteln²ch otßΦek neklesß pod hodnotu 270 N.m. Äe se jednß o skuteΦn∞ v²jimeΦn² automobil, dokazujφ i jφzdnφ v²kony. Zrychlenφ z 0 na 100 km/h zvlßdne "em trojka" b∞hem 5,5 s a neb²t elektronickΘho omezovaΦe, dosahoval by v∙z mnohem v∞tÜφ rychlosti ne₧ deklarovan²ch 250 km/h. Standardn∞ majφ modely M3 Üestistup≥ovΘ ruΦn∞ °azenΘ p°evodovky, na p°ßnφ lze tyto automobily vybavit sekvenΦnφ p°evodovkou SMG. Jednß se o p°epracovanΘ Üestistup≥ovΘ za°φzenφ s elektrohydraulick²m ovlßdßnφm, umo₧≥ujφcφm rychlΘ sekvenΦnφ °azenφ v poloze S (sekvenΦnφ - postupnΘ), p°φpadn∞ po p°esunutφ do polohy E vychutnßvat mo₧nosti samoΦinnΘ p°evodovky. Elektronika p°evodovky samoz°ejm∞ zabra≥uje p°etoΦenφ motoru a umo₧≥uje °azenφ bez ubrßnφ plynu.
KupΘ BMW °ady 8 majφ klasickΘ uspo°ßdßnφ pohonnΘ soustavy s vp°edu podΘln∞ ulo₧en²m motorem a pohonem zadnφch kol. Unikßtn∞ °eÜen² podvozek, opat°en² mimo jinΘ systΘmy ASC+T a DSC, zaruΦuje t∞mto automobil∙m tak°ka dokonalΘ jφzdnφ vlastnosti. Zßkladnφ variantou je model 840Ci, kterΘ pod dlouhou p°ednφ kapotou ukr²vß vidlicov² osmivßlec o v²konu 210 kW. Dvanßctivßlec objemu 5,5 l v modelu 850Ci disponuje v²konem 280 kW a mimo°ßdn²m toΦiv²m momentem vrcholφcφm v hodnot∞ 550 N.m. Automobily BMW osmiΦkovΘ °ady vynikajφ nejen jφzdnφmi parametry, ale i velmi ·Φinn²mi brzdami, p°esn²m °azenφm a jednoznaΦn²m °φzenφm Servotronic. Mo₧no °φci, ₧e jednou budou tyto malosΘriov∞ vyrßb∞nΘ vozy pat°it mezi sb∞ratelsky vyhledßvanΘ unikßty.
T°etφm ryze sportovnφm automobilem BMW je novinka roku 1997 - model Z3 CoupΘ, technicky a stylisticky vychßzejφcφ z roadsteru Z3. V souΦasnΘ dob∞ se jednß jedin² automobil podobnΘ koncepce. Pevnß st°echa nad hlavou samoz°ejm∞ sni₧uje emoce z jφzdy, proto majφ uzav°enΘ "zet-trojky" v²razn∞ sportovn∞jÜφ charakter, kter² doklßdajφ v²hradn∞ ÜestivßlcovΘ motory a rozsßhlejÜφ sΘriovß v²bava ne₧ je u roadster∙ Z3. Vrchol pohonn²ch jednotek pat°φ Üestivßlci z modelu M3, kter² se dodßvß v kombinaci s klasickou Üestistup≥ovou p°evodovkou. Model Z3 CoupΘ dokonale kombinuje emoce a logiku. ╪idiΦ se za volantem cφtφ podobn∞ jako v roadsteru, ale m∙₧e s sebou p°evß₧et i v∞tÜφ zavazadla.#MAIN\50\50_16.RTF,BMW - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Otev°enou variantu trojkovΘ °ady nabφzφ automobilka BMW s elektricky ovlßdanou plßt∞nou st°echou nebo pevnou st°echou. Pevn² rßm Φelnφho okna m∙₧e b²t dopln∞n v²suvn²mi ochran²mi oblouky za zadnφmi sedadly, kterΘ v p°φpad∞ nehody bleskurychle ochrßnφ hlavy cestujφcφch. Paleta motor∙ odpovφdß charakteru automobilu, zßkaznφk m∙₧e volit mezi nßsledujφcφmi typy: 318i, 320i, 323i, 328i, M3. AΦkoliv se nejednß o nejlevn∞jÜφ automobily, t∞Üφ se velkΘ popularit∞. Stejn∞ jako dvoudve°ovß kupΘ nabφzφ i kabriolety nadpr∙m∞rnΘ jφzdnφ vlastnosti, p°esnost ovlßdßnφ a prostor pro Φty°i osoby.
SouΦasn²m hitem je nov² roadster Z3, kter² koncepΦn∞ navazuje na legendßrnφ p°edch∙dce s typov²m oznaΦenφm 328, 507 a Z1. Originßln∞ stylizovan² BMW Z3 je konstruovßn tak, aby svΘmu majiteli zprost°edkoval dokonalΘ zß₧itky z jφzdy, plynoucφ z vynikajφcφch trakΦnφch schopnostφ a v²konn²ch pohonn²ch jednotek. Zßkladnφ verze, kterΘ se na trhu objevily v roce 1996, byly vybaveny Φty°vßlcov²mi motory 1,8 l/85 kW a 1,9 l/103 kW. Modelov² rok 1997 znamenal zavedenφ protiprokluzovΘho systΘmu ASC+T pro vÜechny modely a v²znamnΘ rozÜφ°enφ nabφdky motor∙. Vedle znamenitΘho Üestivßlce 2,8 l /142 kW je nynφ k mßnφ i Üestivßlec 3,2 l/236 kW montovan² do sportovnφho modelu M3. BMW Z3 M sv²mi v²konov²mi parametry p°edΦφ i konkurenΦnφ v∙z Porsche Boxster. èestivßlcovΘ modely BMW Z3 majφ v∞tÜφ rozchod zadnφch kol, bohatÜφ v²bavu a upraven² spojler pod p°ednφm nßraznφkem.#MAIN\60\60_01.RTF,Buick - Vznik
Vznik automobilky
Buick pat°φ k nejslavn∞jÜφm jmΘn∙m americkΘ automobilovΘ historie. Mezi sv∞tov²mi vßlkami a ve Φty°icßt²ch letech se novΘ vozy Buick objevovaly takΘ na Φeskoslovensk²ch silnicφch. V hierarchii znaΦek koncernu General Motors pat°φ Buicku spolu s Oldsmobilem mφsto ve vyÜÜφ t°φd∞ za Cadillakem, ale nad Chevroletem a Pontiakem.
David Dunbar Buick nejprve smaltoval vany, ale pak ho vφce zaujaly motory. Prvnφ vyrobil v roce 1899 a zßhy se pustil se sv²m ÜΘfkonstruktΘrem Walterem Marrem do stavby mechanick²ch voz∙. Na ja°e 1903 vznikla Buick Motor Company v Detroitu, zßhy se vÜak p°est∞hovala do Flintu (Michigan). Tam vyrobila prvnφ lehkΘ dvouvßlcovΘ modely a v roce 1993 oslavila devadesßt let existence.#MAIN\60\60_02.RTF,Buick - Do r.1918
Historie do roku 1918
Hlavnφm rozdφlem, kter² odliÜoval Buicky od stovek mal²ch v²robc∙ automobil∙ tΘ doby, byly motory s ventily v hlav∞ vßlc∙ (OHV). P°ednostφ bylo lepÜφ spalovßnφ paliva, a tφm v∞tÜφ ·Φinnost motoru. Prvnφ sΘriov² Buick modelu B m∞l dvouvßlcov² motor 2,6 litru, dvoustup≥ovou planetovou p°evodovku a pohon zadnφch kol °et∞zy. Prvnφ Φty°vßlce p°iÜly v roce 1907, kdy se stal Buick druh²m nejv∞tÜφm v²robcem automobil∙ v USA (po Fordovi). To vÜak u₧ nepat°il svΘmu zakladateli. William Crapo Durant o rok pozd∞ji postavil na Buicku zßklady General Motors, zalo₧il slavn² zßvodnφ t²m a vtiskl Buicku image silnΘho vozu (Power... became synonymous with Buick). Jen v roce 1909 Buicky vyhrßly 166 zßvod∙, jin²mi slovy dev∞t z deseti, jich₧ se ·Φastnily. V roce 1914 Buick zavedl Üestivßlce. Nenφ bez zajφmavosti, ₧e prezidentem Buicku byl od roku 1912 Walter P. Chrysler, kter² v Φele automobilky z∙stal sedm let, ne₧ se do Φela General Motors triumfßln∞ vrßtil William Crapo Durant. V modelovΘm roce 1918 v²roba dosßhla 126 222 voz∙.#MAIN\60\60_03.RTF,Buick - Do r.1945
Historie do roku 1945
Dlouhß lΘta vystaΦil Buick s Φty°vßlcov²mi a Üestivßlcov²mi motory. Vozy m∞ly snφmacφ hlavy vßlc∙ a brzdy na vÜechna Φty°i kola. V roce 1927 vyrobil dvoumiliont² automobil. SlavnΘ °adovΘ osmivßlce se objevily v roce 1931, a to hned ve t°ech objemov²ch variantßch. Ve t°icßt²ch letech se p°edstavily dalÜφ technickΘ novinky, jako jsou synchronizovanΘ p°evodovky, volnob∞₧ky a automatickΘ spojky. V²roba dosßhla rekordnφch 316 251 voz∙ v roce 1941, ale v ·noru 1942 byla zastavena a tovßrna p°eÜla na vojenskou v²robu.#MAIN\60\60_04.RTF,Buick - Do r.1970
Historie do roku 1970
Design prvnφch povßleΦn²ch voz∙ se od model∙ 1942 p°φliÜ neliÜil, ale Buick uvedl samoΦinnou p°evodovku Dynaflow. V roce 1949 zaΦala tradice krßsn²ch kupΘ Riviera (jmΘna voz∙ se postupn∞ opakujφ), v roce 1953 p°iÜly vidlicovΘ osmivßlce Roadmaster a Skylark, o dev∞t let pozd∞ji prvnφ motory V6. Jejich v²robnφ linku pak Buick prodal britskΘmu Roveru.#MAIN\60\60_05.RTF,Buick - Do r.1997
Historie do roku 1997
Teprve prvnφ palivovß krize 1973/74 zmenÜila americkΘ k°i₧nφky silnic a Buick v roce 1975 znovu zavedl motory V6. Pozd∞ji se vyrßb∞ly takΘ s p°epl≥ovßnφm turbodmychadly nebo mechanick²mi kompresory. V dubnu 1980 byl p°edstaven nov² Skylark, Buickova verze X-Caru General Motors s p°ednφm pohonem, souΦasn∞ skonΦila v²roba motor∙ V8. Buick u₧ v roce 1938 vyrobil prvnφ koncepΦnφ studii General Motors podle nßvrhu Harveye Earla, nazvanou Y-Job. DalÜφ vozy sn∙ nßsledovaly. K nejslavn∞jÜφm jmΘn∙m model∙ z vφce ne₧ devadesßtiletΘ historie Buicku pat°φ Special, Skylark, Le Sabre, Century, Electra, Roadmaster, Wildcat, Apollo atd. V modelovΘm roce 1986 se vyrobilo 850 103 voz∙. Dnes Buick prodßvß na americkΘm trhu roΦn∞ asi p∙l milionu voz∙, kterΘ stßle majφ pov∞st lepÜφch rodinn²ch automobil∙ se siln²mi motory. Ani sportovnφ image nep°iÜla zkrßtka. U₧ od roku 1986 je Buick v²hradnφm dodavatelem motor∙ 4.2 V6 pro formuli Indy Lights a p°epl≥ovanΘ Üestivßlce Buick/Menard pohßn∞jφ takΘ vozy nejpresti₧n∞jÜφ formule Indy Car.#MAIN\60\60_13.RTF,Buick - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
NejmenÜφ z model∙ Buick nese oznaΦenφ Skylark a v koncernu General Motors je konstrukΦn∞ sp°φzn∞n² s vozy Oldsmobile Achieva a Pontiac GrandAm. Vyrßbφ se jako Φty°dve°ov² sedan a dvoudve°ovΘ kupΘ, pouze se samoΦinnou p°evodovkou, ovÜem s v²b∞rem z dvojice motor∙: Φty°vßlce 2.4 DOHC 16V (110 kW) a Üestivßlce 3.1 V6 OHV (114 kW). Pohon je samoz°ejm∞ na p°ednφ kola. VÜechna kola jsou zav∞Üena nezßvisle, vp°edu jsou kotouΦovΘ brzdy, sΘriov∞ se montujφ ABS a dva airbagy. V∙z mß rozvor 2,62 m a dΘlku 4,79 m, pohotovostnφ hmotnost je od 1330 kg. T°i stupn∞ v²bavy Custom, Limited a Gran Sport. Ceny od 16 495 USD.
Nejprodßvan∞jÜφ model Buicku Le Sabre byl pro modelov² rok 1997 p°estylizovßn jak z vn∞jÜku, tak zevnit°. MechanickΘ skupiny s Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou a motor 3.8 V6 (151 kW) se nezm∞nil. Stejn∞ jako u k°i₧nφk∙ silnic z p°elomu Üedesßt²ch a sedmdesßt²ch let umo₧≥uje Le Sabre p°epravu Üesti osob, ale mß pohon p°ednφch kol, novΘ °φzenφ s variabilnφm ·Φinkem posilovaΦe a lepÜφ jφzdnφ vlastnosti. V∙z mß rozvor 2,81 m a dΘlku 5,10 m, pohotovostnφ hmotnost je od 1560 kg. Dva stupn∞ v²bavy Custom a Limited. Ceny od 22 620 USD.
Nejv∞tÜφ sedan znaΦky nesoucφ oznaΦenφ Park Avenue nahradil ve v²robnφm programu poslednφ Roadmaster s pohonem zadnφch kol. Park Avenue dokonΦuje p°estavbu v²robnφho programu na p°ednφ pohon a je postaven na shodnΘ podlahovΘ ploÜin∞ s presti₧nφm kupΘ Riviera a avantgardnφm sedanem Oldsmobile Aurora. Pro modelov² rok 1997 bylo p°ipraveno novΘ vydßnφ Park Avenue a lΘpe vybavenΘ Park Avenue Ultra. K nejv∞tÜφm zm∞nßm pat°φ novß v∞tÜφ karoserie s posφlenou torznφ tuhostφ, v∞tÜφ prosklenß plocha, prostorn∞jÜφ interiΘr, ale o n∞co menÜφ zavazadlov² prostor. Zßkladnφ pohonnou jednotkou je motor 3.8 V6 (151 kW) jako u Le Sabre a Riviery, ale Park Avenue Ultra mß verzi s p°epl≥ovßnφm mechanick²m kompresorem (176 kW). VÜechna kola jsou zav∞Üena nezßvisle, vp°edu na vzp∞rßch McPherson a vzadu na vleΦen²ch ramenech s vinut²mi pru₧inami, od roku 1997 jsou na vÜech kolech kotouΦovΘ brzdy s ABS, Park Avenue Ultra mß tvrdÜφ pΘrovßnφ Gran Touring. Technick²mi lah∙dkami jsou dφly pΘrovßnφ z hlinφku, bezpeΦnostnφ pßsy integrovanΘ v p°ednφch sedadlech a systΘm kontroly tlaku v pneumatikßch, kter² °idiΦe varuje p°i jeho poklesu (standard pro Park Avenue Ultra). V∙z mß rozvor 2,89 m a dΘlku 5,25 m, pohotovostnφ hmotnost je od 1700 kg. Ceny od 30 660 USD.
Buic Riviera je presti₧nφ model znaΦky, navazujφcφ na dlouhou °adu voz∙ stejnΘho jmΘna, kterΘ vynikaly designem a v²konn²mi motory. Poslednφ Riviera, aΦ na shodnΘ podlahovΘ ploÜin∞ s Oldsmobile Aurora, nenabφzφ motory V8, ale jen vidlicovΘ Üestivßlce 3.8, ovÜem takΘ v p°epl≥ovanΘ verzi 3.8 Series II Supercharged (176 kW), kterß Rivie°e ud∞luje zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 7,2 s. Dφky shodnΘmu rozvoru s Park Avenue (2,89 m) je takΘ kupΘ neobyΦejn∞ prostornΘ - mezi dvoudve°ov²mi vozy je p°edstihuje pouze Bentley Continental R - Riviera poskytuje mφsto i Üesti osobßm. P°evodovka je Φty°stup≥ovß samoΦinnß s elektronick²m p°emost∞nφm kapalinovΘho m∞niΦe, °eÜenφ podvozku odpovφdß sedanu Park Avenue Ultra. V∙z je dlouh² 5,26 m (nejvφce mezi dneÜnφmi Buicky) a mß pohotovostnφ hmotnost od 1685 kg. Ceny od 30 775 USD.
Vφce ne₧ Üedesßt let pou₧φvß Buick oznaΦenφ Century, p°iΦem₧ t∞chto model∙ prodal p°es dva miliony. Pro modelov² rok 1997 nahradil tΘm∞° jedenßct let star² typ na podlahovΘ ploÜin∞ A-Caru General Motors zcela nov² Century, dodßvan² ve dvou stupnφch v²bavy Custom a Limited. P°esto₧e se stylisticky p°ibli₧uje sv²m v∞tÜφm bratr∙m Le Sabre a Park Avenue, je postaven na shodnΘ podlahovΘ ploÜin∞ s vozy Pontiac Grand Prix a Oldsmobile Intrigue. Pohodlφ je hlavnφm kritΘriem, a proto u pΘrovßnφ Buick∙ nemajφ tvrdÜφ sportovnφ charakteristiky svΘ mφsto. Century se dodßvß v²hradn∞ s motorem 3.1 V6 (118 kW) a Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou. Automobil dosahuje rychlost 180 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 10,3 s. V∙z mß rozvor 2,77 m a dΘlku 4,94 m, pohotovostnφ hmotnost je od 1510 kg. Ceny od 19 500 USD.
MenÜφ model Regal je druh²m nejprodßvan∞jÜφm vozem Buick. Na ja°e 1997 byl zahßjen prodej novΘ generace (oznaΦena jako model 1997 a p∙l) s v∞tÜφ a prostorn∞jÜφ karoseriφ. Nov² Regal se dodßvß se stejn²mi motory a p°evodovkou jako Riviera, vΦetn∞ p°epl≥ovanΘ verze. Je postaven na podvozku s nezßvisle zav∞Üen²mi koly a kotouΦov²mi brzdami, mß rozvor 2,77 m a dΘlku 4,98 m. Pohotovostnφ hmotnost je od 1575 kg. Dva stupn∞ v²bavy LS a GS. Ceny od 22 000 USD.#MAIN\70\70_01.RTF,Cadillac - Vznik
Vznik automobilky
Cadillac proslul jako v²robce luxusnφch automobil∙ nejvyÜÜφ kvality. U₧ od dob jednovßlcovΘho Cadillacu, prvnφho modelu vyrobenΘho v roce 1903 firmou Cadillac Motor Car Company, se nesla jeho reputace vysokΘ kvality. V roce 1908 byly t°i vozy Cadillac rozebrßny, jejφch dφly promφchßny a znovu slo₧eny. VÜe fungovalo bezchybn∞. Zam∞nitelnost jednotliv²ch dφl∙ toti₧ nebyla tehdy b∞₧nß. Henry Leland, zakladatel znaΦky, tak dokumentoval p°esnost v²roby, kterou zφskal jako zbrojφ° pro Union Army. Dnes je Cadillac souΦßstφ General Motors, kde jeho vozy p°edstavujφ ÜpiΦku produkce a spolu s Lincolny se st°φdajφ v p°φzni americk²ch prezident∙.#MAIN\70\70_02.RTF,Cadillac - Do r.1918
Historie do roku 1918
Henry M. Leland na p°elomu stoletφ vyrßb∞l v Detroitu parnφ stroje a nßmo°nφ motory, a₧ se v roce 1901 dostal k nßvrhu jednovßlce pro v∙z Oldsmobile. Byl v²konn∞jÜφ ne₧ originßl, ale p°φprava v²roby by zdr₧ela rozb∞h sΘrie, a tak Lelanda odmφtli. Pou₧il tedy sv∙j motor v prvnφm Cadillacu, voze pojmenovanΘm po francouzskΘm cestovateli, jen₧ v osmnßctΘm stoletφ objevil Detroit. Modely A m∞ly okam₧it² ·sp∞ch a hned v prvnφm roce (1903) se velmi dob°e prezentovaly takΘ na zßvodech za mo°em, v Anglii. V tΘto zemi se takΘ t°i jednovßlcovΘ vozy podrobily zmφn∞nΘmu rozebrßnφ a zßm∞n∞ dφl∙. V roce 1903 bylo vyrobeno 2497 automobil∙, v roce 1905 vyjel prvnφ Φty°vßlec a u dalÜφho Modelu Thirty (1909) reklama hlßsala, ₧e je vyroben s p°esnostφ na jednu tisφcinu palce! U₧ tehdy m∞l o Cadillac zßjem William Durant, ÜΘf General Motors. Na t°etφ pokus se mu poda°ilo zßvod odkoupit. Zaplatil tΘm∞° 5,7 milionu dolar∙. Cadillac Motor Car Company se oficißln∞ stala souΦßstφ General Motors 29. Φervence 1909.
Od roku 1912 byl Cadillac prvnφm "vozem bez kliky", kdy₧ zavedl elektrick² spouÜt∞Φ podle vynßlezu Charlese Ketteringa, pozd∞jÜφho zakladatele Delco, dnes elektronickΘ divize General Motors. V roce 1915 Cadillac uvedl prvnφ ·sp∞Ün² osmivßlec "do V" v historii automobilovΘho pr∙myslu.#MAIN\70\70_03.RTF,Cadillac - Do r.1945
Historie do roku 1945
Ve dvacßt²ch letech Cadillac prosperoval, i kdy₧ krach na newyorskΘ burze p°eΦkal jen dφky partnerstvφ s General Motors. V tΘ dob∞ toti₧ prßv∞ uvedl ÜpiΦkov² model V16 se Üestnßctivßlcov²m motorem a pßr m∞sφc∙ po n∞m dvanßctivßlec V12. P°es hospodß°skou krizi prodal t∞chto v²jimeΦn²ch luxusnφch model∙ p°es patnßct tisφc b∞hem deseti let. Zßklad v²roby vÜak tvo°ily modely V8 a levn∞jÜφ vozy s novou znaΦkou La Salle, vyrßb∞nΘ v letech 1927 a₧ 1940. V souboji s Packardem se Cadillac vypracoval na Φ. 1 na americkΘm trhu luxusnφch voz∙, Lincoln zatφm jeÜt∞ nebyl vß₧nou konkurencφ. èΘfdesignerem byl jmenovßn legendßrnφ Harvey Earl, kter² zaΦal nßvrhem La Salle 1927. Jeho GM Art and Colour Section se pozd∞ji stala designersk²m centrem General Motors. Spolu se sv²m nßstupcem Billem Mitchellem vytvo°ili dlouhou °adu krßsn²ch automobil∙, u nich₧ poprvΘ uplatnili aerodynamickΘ prvky, jako sklon∞nΘ chladiΦe a dlouhΘ proudnicovΘ blatnφky. Mitchell∙v Cadillac Sixty, uveden² v roce 1938, je pova₧ovßn za jednu z nejp∙sobiv∞jÜφch automobilov²ch konstrukcφ. V roce 1941 vyrobil Cadillac rekordnφch 60 tisφc voz∙ a uvedl novou modelovou °adu 1942. Pak p°eÜel na vßleΦnou v²robu.#MAIN\70\70_04.RTF,Cadillac - Do r.1970
Historie do roku 1970
PovßleΦnß produkce zaΦala ihned mφrn∞ upraven²mi modely 1942, ale zßhy se objevila prvnφ k°φdla, je₧ Cadillac proslavila a pou₧φvala se a₧ do poΦßtku Üedesßt²ch let. Prodej vzrostl nad sto tisφc roΦn∞, v modelovΘm roce 1970 se prodalo rekordnφch 238 745 Cadillac∙. Od roku 1949 byl zßkladem produkce motor V8 s rozvodem OHV, kter² dφky krßtkozdvihovΘ koncepci s vysok²m kompresnφm pom∞rem vydr₧el ve v²rob∞ n∞kolik desetiletφ. Automobily dostaly znßmß jmΘna Fleetwood, Eldorado, De Ville, Sixty-Special, Seville, Biarritz atd. Ka₧d² rok se vozy zv∞tÜovaly, na zßdi m∞ly slavnß k°φdla, mohutnΘ chromovanΘ masky na p°φdi, interiΘr byl bohat∞ vybaven a p∙sobiv∞ ztvßrn∞n. Od obl²ch tvar∙ padesßt²ch let, jakΘ m∞l jeÜt∞ De Ville roΦnφku 1955, by¥ s v∞tÜφmi k°φdly, se design Cadillac∙ m∞nil a₧ po velkΘ pontonovΘ sedany, jako je Fleetwood Sixty roΦnφku 1961. V polovin∞ Üedesßt²ch let doÜlo k obratu - tv∙rci voz∙ se vrßtili k jednoduÜÜφm pontonov²m karoseriφm.#MAIN\70\70_05.RTF,Cadillac - Do r.1997
Historie do roku 1997
PoΦßtkem sedmdesßt²ch let se snφ₧ily v²kony motor∙, kterΘ p°eÜly na bezolovnat² benzin a musely plnit p°φsnΘ emisnφ p°edpisy. Po prvnφ energetickΘ krizi se karoserie zaΦaly zmenÜovat. P°esto Cadillac z∙stal krßlem trhu luxusnφch voz∙ v USA - v roce 1972 jich prodal 267 tisφc! V roce 1975 p°iÜel menÜφ sedan Seville s motorem V8 350 ci (5735 cm3), ale nejv∞tÜφ limuzφna full-size se pyÜnila osmivßlcem o zdvihovΘm objemu 8194 cm3! Pod kapotou Seville se dokonce na krßtk² Φas objevil vzn∞tov² motor Oldsmobile. V roce 1980 p°iÜla novß generace Seville s p°ednφm pohonem, ne·sp∞chem byl mal² Cimarron (dvojnφk Chevroletu Cavalier). Nov² hlinφkov² osmivßlec 4.1 se stal zßkladnφm motorem, na p°ednφ pohon p°eÜly takΘ De Ville, Fleetwood, a samoz°ejm∞ Eldorado. V²st°elkem byl sportovnφ kabriolet Cadillac AllantΘ, vyrßb∞n² od roku 1987 do poloviny devadesßt let ve spoluprßci s italskou karosßrnou Pininfarina. Byl to prvnφ v∙z s p°ednφm pohonem a motorem V8 o v²konu p°es 150 kW. V roce 1988 se motory Cadillac zv∞tÜily z 4.1 na 4.5, v roce 1991 dßle povyrostly na 4.9 (147 kW). Od roku 1992 se vyrßbφ novß generace Seville, STS (Seville Touring Sedan), Eldorado a Eldorado Touring CoupΘ. Revoluci znamenal p°echod na motory V8 Northstar s Φty°ventilov²m rozvodem DOHC v roce 1993, nejprve pro AllantΘ, nynφ pro celou modelovou °adu s v²jimkou Catery. Ve vozech Cadillac se objevily elektronickΘ prvky, jako aktivnφ pΘrovßnφ, protiprokluzovΘ a protiblokovacφ za°φzenφ, systΘm jφzdnφ stability, navigaΦnφ systΘm atd. Po modelovΘm roce 1996 v tichosti zmizel Fleetwood Brougham, poslednφ klasick² Cadillac s pohonem zadnφch kol, jeden z nejdΘle vyrßb∞n²ch americk²ch automobil∙, jeho₧ podvozek se hojn∞ vyu₧φval i pro sanitnφ a poh°ebnφ vozy. V modelovΘm roce 1997 se naopak objevil Cadillac Catera, americkß verze Opelu Omega MV6, vyrßb∞nß v Evrop∞.
#MAIN\70\70_13.RTF,Cadillac - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Cadillac Catera se p°edstavil poprvΘ na DetroitskΘm autosalonu 1994 jako LSE (Luxury Sedan Euro Style) a po Cimarronu je dalÜφm pokusem o vstup Cadillacu mezi menÜφ vozy. Catera (V-Car) se dodßvß z n∞meckΘho Rⁿsselsheimu do americkΘ obchodnφ sφt∞. Vychßzφ z Opelu Omega MV6, p°estylizovanΘho Dennisem Littlem a Dickem Rizzinem v duchu Cadillacu. Motor 3.0 V6 mß v²kon 149 kW/6000 ot/min a pohßnφ zadnφ kola prost°ednictvφm Φty°stup≥ovΘ samoΦinnΘ p°evodovky. Je paradoxem, ₧e Catera je dnes jedin²m Cadillacem s pohonem kol zadnφ nßpravy. Automobil zrychluje z 0 na 100 km/h za 8,5 s a dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 220 km/h.#MAIN\70\70_14.RTF,Cadillac - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Nejv∞tÜφ v²robce luxusnφch voz∙ na sv∞t∞ vyrßbφ menÜφ sedany Seville a Seville STS, kupΘ Eldorado a Eldorado TC a v∞tÜφ sedany De Ville a De Ville Concours. Pohonnou jednotkou je pokrokov² motor Northstar 4.6 s Φty°ventilov²m rozvodem DOHC, o zdvihovΘm objemu 4601 cm3, v²konu 205 kW/5600 ot/min nebo 224 kW/6000 ot/min, toΦivΘm momentu 400 resp. 407 N.m p°i 4400 a 4000 ot/min, kter² pohßnφ p°ednφ kola prost°ednictvφm Φty°stup≥ovΘ samoΦinnΘ p°evodovky GM Hydramatic s elektronickou regulacφ. VÜechna kola jsou nezßvisle zav∞Üena, vp°edu na vzp∞rßch McPherson a vzadu na vφceprvkovΘm zßv∞su, od modelovΘho roku 1997 se dodßvß systΘm jφzdnφ stability StabiliTrak na vÜechny modely s p°ednφm pohonem. Rozvor Seville 2820 mm, Eldorado 2740 mm a De Ville 2890 mm. Nejv∞tÜφ rychlost od 180 do 240 km/h. Voz∙ Seville ΦtvrtΘ generace se vyrßb∞lo 37 tisφc roΦn∞, Φφm₧ se stal na americkΘm trhu nej·sp∞Ün∞jÜφm luxusnφm automobilem.
Na frankfurtskΘm autosalonu IAA 97 p°edstavil General Motors nov² model Cadillac Seville 1998 pßtΘ generace. Prvnφ premiΘra Cadillacu mimo USA sv∞dΦφ o d∙le₧itosti, kterou v²robce p°iklßdß novΘmu modelu, urΦenΘmu pro trhy celΘho sv∞ta. P°esto₧e Seville 1998 stylisticky vychßzφ ze svΘho p°edch∙dce, je dΘlkou 4,99 m o 0,2 m kratÜφ, ale mß v∞tÜφ rozvor o 25 mm a rozchod o 52 mm. Jako d°φve se vyrßbφ ve dvou verzφch SLS (Seville Luxury Sedan) a STS (Seville Touring Sedan). Ob∞ majφ motor Northstar 4.6 (205 kW pro SLS, 224 kW pro STS), protiprokluzov² systΘm, StabiliTrak a elektronickou regulaci tlumiΦ∙ pΘrovßnφ. Cadillac Seville je nejv²konn∞jÜφm luxusnφm sedanem s p°ednφm pohonem.#MAIN\80\80_01.RTF,Chevrolet - Vznik
Vznik automobilky
Chevrolet je poslednφm velk²m jmΘnem americkΘho automobilovΘho pr∙myslu, kterΘ se stalo souΦßstφ General Motors. William Crapo Durant vytvo°il svΘ impΘrium spojenφm Buicku, Oldsmobile a Cadillacu do General Motors v zß°φ 1908. Za t°i roky vÜak musel vedenφ spoleΦnosti p°epustit bankΘ°∙m, a tak kontaktoval zßvodnφho jezdce Louise Chevroleta, aby mu zkonstruoval nov² levn² automobil, s nφm₧ cht∞l poko°it konkurenci. A tak se i stalo. Pozd∞ji vym∞nil akcie Chevroletu za akcie General Motors a do svΘho impΘria se vrßtil, by¥ nikoli nadlouho. Chevrolet se vÜak stal nej·sp∞Ün∞jÜφ znaΦkou General Motors.#MAIN\80\80_02.RTF,Chevrolet - Do r.1918
Historie do roku 1918
William Crapo Durant zalo₧il 3. listopadu 1911 spoleΦnost Chevrolet Motor Car Company v Detroitu a pov∞°il Louise Chevroleta konstrukcφ novΘho osobnφho vozu. Krom∞ toho vytvo°il dalÜφ spoleΦnost Little Motor Car ve Flintu a tovßrnu na motory Republic Motor Company v New York City, Φφm₧ zahßjil druhou etapu svΘ pozoruhodnΘ podnikatelskΘ kariΘry v automobilovΘm pr∙myslu. èv²carsk² rodßk Louis Chevrolet, kter² pro Duranta u₧ p∙sobil jako zßvodnφk, zkonstruoval prvnφ Chevrolet Six a jeÜt∞ v roce 1912 vzniklo 2 999 exemplß°∙. Byl to vÜak velk² v∙z, a proto Durant prosadil stavbu Little Six a Φty°vßlce sΘrie H, kdy₧ p°est∞hoval tovßrnu do nedalekΘho Flintu. To se Chevroletovi nelφbilo, z firmy odeÜel, zalo₧il Frontenac a v roce 1941 zem°el zapomenut v chudob∞. V tΘ dob∞ u₧ jezdilo po sv∞t∞ vφce ne₧ patnßct milion∙ voz∙, nesoucφch jeho jmΘno.#MAIN\80\80_03.RTF,Chevrolet - Do r.1945
Historie do roku 1945
Durant ovÜem nedopadl o mnoho lΘpe. ┌sp∞Ün∞ rozjel v²robu Φty°vßlc∙ i Üestivßlc∙ - v roce 1920 se vyrobilo 121 908 automobil∙ - ale povßleΦnß recese ho op∞t donutila odejφt z firmy, tentokrßt u₧ definitivn∞. Jeho Durant Motors neusp∞la, a tak skonΦil jako prodavaΦ hamburger∙. Chevrolet vÜak dßle sφlil, p°ekonal v prodejnφch Φφslech Forda a stal se americkou jedniΦkou. V roce 1927 bylo vyrobeno 1 193 212 automobil∙, z toho 69 217 v kanadsk²ch montß₧nφch zßvodech. Patnßctimiliont² v∙z vznikl v roce 1939, argentinsk² dealer Juan-Manuel Fangio zahßjil na Chevroletu svou ·sp∞Ünou kariΘru nejlepÜφho zßvodnφka sv∞ta. ZnaΦka byla nadßle Φ. 1 na americkΘm trhu p°ed Fordem a po vßlce svou pozici dßle upevnila.#MAIN\80\80_04.RTF,Chevrolet - Do r.1970
Historie do roku 1970
PovßleΦnß v²roba zaΦala modely 1942, ale pro rok 1949 p°iÜly novΘ Üestivßlce s pontonov²mi karoseriemi. V roce 1950 se objevilo kupΘ Bel Air, samoΦinnß p°evodovka Powerglide a Chevrolet poprvΘ vyrobil p°es 1,5 milionu voz∙ za rok. Hitem se brzy stal laminßtov² sportovnφ v∙z Corvette, vyrßb∞n² dodnes v pßtΘ generaci. èestivßlce doplnily silnΘ motory V8 a v²robnφ program nej·sp∞Ün∞jÜφ americkΘ znaΦky se ut∞Üen∞ rozr∙stal. PoΦßtkem Üedesßt²ch let se Chevrolet pokusil o revoluci modelem Corvair s motorem vzadu, ale neobvyklΘ jφzdnφ vlastnosti se zßhy projevily nehodami, Φeho₧ obratn∞ vyu₧il ochrßnce zßkaznφk∙ Ralph Nader - v nechvaln∞ znßmΘ kampani proti Corvairu se zaslou₧il o zastavenφ v²roby tohoto bezesporu v²jimeΦnΘho automobilu. V roce 1967 vyjelo prvnφ Camaro, odpov∞∩ Chevroletu na Ford Mustang. DalÜφ slavnΘ typovΘ °ady nesly jmΘna Nova, Impala, Malibu, Monte Carlo, Chevy II, Bel Air, Caprice, Chevelle, Biscayne atd. Vozy Chevrolet se vyrßb∞ly takΘ v Brazφlii, Ji₧nφ Africe, Argentin∞ a dalÜφch zemφch.#MAIN\80\80_05.RTF,Chevrolet - Do r.1997
Historie do roku 1997
Sedmdesßtß lΘta p°inesla zmenÜovßnφ americk²ch automobil∙ a postupn² p°echod na pohon p°ednφch kol, ale i posφlenφ segmentu terΘnnφch model∙ 4 x 4 a u₧itkov²ch Pick-up, kde slavφ Chevrolet dalÜφ velkΘ ·sp∞chy v tradiΦnφm souboji s Fordem. K postupn∞ obnovovan²m modelov²m °adßm stejnΘho jmΘna p°ibyly novΘ menÜφ vozy Chevette, Vega, Cavalier, Beretta, Corsica atd. Motor V8, p°ezdφvan² Small Block (mal² blok), se stal poΦtem 40 milion∙ exemplß°∙ nej·sp∞Ün∞jÜφm automobilov²m motorem vÜech dob a jeho filozofie je i zßkladem novΘho hlinφkovΘho V8, kter² se objevil v Corvette 1997 pßtΘ generace. Teprve v roce 1996 skonΦila v²roba model∙ Caprice/Impala, poslednφch sedan∙ s pohonem zadnφch kol, oblφben²ch takΘ u americk²ch taxikß°∙ a ve slu₧bßch dopravnφ policie.#MAIN\80\80_12.RTF,Chevrolet - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
NejmenÜφmi vozy Chevrolet jsou kupΘ a sedan Cavalier, jimi₧ automobilka Φelφ japonskΘ konkurenci. SouΦasn² model byl uveden na trh v roce 1995. Mß p°ednφ pohon, Φty°vßlcov² motor 2.2 OHV (88 kW) nebo 2.4 DOHC (110 kW), p∞tistup≥ovou p°evodovku s p°φm²m °azenφm nebo t°φ Φi Φty°stup≥ovou samoΦinnou, nezßvislΘ zav∞Üenφ vÜech kol, ABS a dva airbagy. Rozvor 2,64 m, dΘlka 4,58 m. Ceny od 11 480 dolar∙.#MAIN\80\80_13.RTF,Chevrolet - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Do tΘto t°φdy nßle₧φ v∞tÜina v²robk∙ Chevroletu. Nejnov∞jÜφ je sedan Malibu, uveden² v modelovΘm roce 1997. Modernφ v∙z s motory 3.1 V6 (103 kW) nebo s Φty°vßlcem 2.4 DOHC (110 kW), Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou a nezßvisl²m zav∞Üenφm vÜech kol bojuje na trhu s nej·sp∞Ün∞jÜφmi "americk²mi Japonci" - Hondou Accord a Toyotou Camry. Rozvor 2,72 m, dΘlka 4,84 m. Ceny od 17 000 dolar∙.
Zßkladem v²robnφho programu Chevroletu je sedan Lumina a jeho dvoudve°ovß verze Monte Carlo. Oba vozy se vyrßb∞jφ od roku 1995 v novΘ generaci na shodnΘ podlahovΘ ploÜin∞ s Üestivßlcov²mi motory V6 3.1 OHV (118 kW) nebo 3.4 DOHC (158 kW), Φty°stup≥ov²mi samoΦinn²mi p°evodovkami a vÜemi nezßvisle zav∞Üen²mi koly. Zßkaznφci mohou volit i sportovnφ provedenφ Z34. Pat°iΦnΘ image Lumin∞ dodßvajφ vφt∞zstvφ zßvodnφ verze s motorem V8 v serißlu NASCAR stock cars. Rozvor 2,73 m, dΘlka 5,10 m. Ceny od 17 495 dolar∙.#MAIN\80\80_15.RTF,Chevrolet - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
U₧ od roku 1967 pat°φ jmΘno Camaro sportovn∞ lad∞n²m model∙m kupΘ a kabriolet, postaven²m ovÜem na podlahov²ch ploÜinßch b∞₧n²ch cestovnφch voz∙. ╚tvrtß generace Camara (vyrßb∞nß od roku 1992) se p°edstavila pro modelov² rok 1998 s upravenou karoseriφ, siln∞jÜφmi motory a sΘriovou montß₧φ ABS a dvojice airbag∙. Motory jsou 3.8 V6 (134 kW) nebo 5.7 V8 (210 a 224 kW), p°evodovky s p∞ti nebo Üesti stupni a p°φm²m °azenφm, p°φpadn∞ Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Ceny od 16 740 dolar∙.
Legendßrnφ Corvette, kterß je symbolem americkΘho sportovnφho vozu, se v lednu 1997 doΦkala u₧ pßtΘ generace. AΦkoli se vzhledem p°φliÜ neliÜφ od svΘho p°edch∙dce, pod laminßtovou karoseriφ je vÜe jinak. Nov² hlinφkov² motor 5.7 V8 (254 kW) pohßnφ zadnφ kola (jako u Camara), ale Üestistup≥ovß mechanickß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß p°evodovka se p°est∞hovala dozadu k hnacφ nßprav∞. Automobil zrychluje z 0 na 100 km/h za necel²ch 5 s a dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 277 km/h. Ceny od 41 000 dolar∙.#MAIN\80\80_16.RTF,Chevrolet - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Chevrolet odvodil otev°enΘ vozy od model∙ Cavalier a Camaro ve spoluprßci se specializovanou americkou firmou ASC. Ceny od 18 435 (Cavalier), resp. 22 295 dolar∙. Zßkladnφ technickΘ ·daje a nabφdka motor∙ se od uzav°en²ch verzφ neliÜφ. Otev°enß verze Corvette pßtΘ generace se p°ipravuje.#MAIN\80\80_17.RTF,Chevrolet - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Chevrolet Blazer s pohonem vÜech kol mß nov² design od roku 1995, ale p°evzal motor 4.3 V6 (140 kW) z p°edchßzejφcφ generace. Ceny od 21 500 dolar∙. Dodßvß se v t°φdve°ovΘ a p∞tidve°ovΘ karoserii, stejn∞ jako v∞tÜφ Tahoe typick²ch hranat²ch tvar∙ (v²roba od 1992, p∞tidve°ov² od 1995). K dispozici jsou motory 5.7 V8 (188 kW) a Turbodiesel 6.5 V8 (132 kW). Ceny od 24 150 dolar∙.#MAIN\80\80_18.RTF,Chevrolet - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Novinkou modelovΘho roku 1977 je velkoprostorov² v∙z Venture urΦen² pro p°epravu a₧ osmi cestujφcφch, technicky sp°φzn∞n² s Opelem Sintra. Motor je 3.4 V6 (132 kW), ceny zaΦφnajφ od 20 500 dolar∙. V²robnφ program Chevroletu dopl≥ujφ minibusy klasickΘ koncepce s pohonem zadnφch kol, nazvanΘ Astro (takΘ ve verzi 4 x 4) a Express.#MAIN\90\90_01.RTF,Chrysler - Vznik
Vznik automobilky
Chrysler Corporation je sice nejmenÜφ automobilka z americkΘ "VelkΘ trojky", ale nejdynamiΦt∞ji se rozvφjejφcφ. V roce 1996 prodala na domßcφm trhu 2 450 826 osobnφch automobil∙, co₧ p°edstavuje nßr∙st o 13 %, nejvyÜÜφ mezi americk²mi v²robci. JeÜt∞ p°ed p∞ti lety byla v²roba Chrysleru o milion voz∙ menÜφ. V Üedesßt²ch letech bylo jmΘno Chrysler velmi znßm²m i v Evrop∞, proto₧e AmeriΦan∙m pat°ila francouzskß Simca (Talbot), britsk² koncern Rootes (Hillman, Sunbeam, Humber, Singer, Commer a Karier) a Üpan∞lsk² Chrysler Barreiros. Po krizi sedmdesßt²ch let svΘ evropskΘ automobilky prodala, aby se v roce 1988 po reorganizaci na evropsk² trh vrßtila. V roce 1991 vyvß₧ela vozy jen do 22 zemφ, nynφ mß vφce ne₧ 100 exportnφch trh∙. V roce 1996 vyvezla 222 035 automobil∙ (nßr∙st o 19 %), z toho do Evropy poprvΘ p°es sto tisφc (p°esn∞ 102 139 voz∙).
Walter P. Chrysler se po ·sp∞ÜnΘ kariΘ°e v automobilovΘm pr∙myslu rozhodl zalo₧it vlastnφ automobilku. V roce 1921 p°evzal dva menÜφ v²robce automobil∙ Chalmers a Maxwell a p°em∞nil je na Chryslera, zakoupil Dodge, vytvo°il novΘ znaΦky Plymouth a De Soto a vypracoval se na jednoho z nejv∞tÜφch v²robc∙ motorov²ch vozidel v USA. P°evzetφm Chalmerse a Maxwellu, znaΦek, kterΘ zßhy zruÜil, zφskal p°edevÜφm dealerskou sφ¥, sklßdajφcφ se z n∞kolika stovek zßstupc∙.#MAIN\90\90_02.RTF,Chrysler - Do r.1918
Historie do roku 1918
Walter Percy Chrysler je typick²m p°φkladem americkΘho selfmademana. ZaΦφnal jako pomocnφk na farm∞, uklφzel v lokomotivnφm depu a prodßval nejr∙zn∞jÜφ zbo₧φ, pak nastoupil u American Locomotive Company, kterß takΘ vyrßb∞la automobily. Tam hned vynikl jeho talent a zßhy putoval k Buicku, kde to dotßhl na generßlnφho °editele. Po devφti letech opustil General Motors, proto₧e pr² necht∞l Φekat v kancelß°i, a₧ se na n∞ho William Durant p°ijde podφvat.
Chalmers Motor Car Company vyrßb∞la v Detroitu od roku 1908 r∙znΘ typy automobil∙ se Φty°vßlcov²mi a Üestivßlcov²mi motory. Maxwell Motor Company zahßjila v²robu automobil∙ v roce 1905 v Tarrytownu (New York), od roku 1914 pokraΦovala v Detroitu. Jejφ produkce zahrnovala dvouvßlce, Φty°vßlce i Üestivßlce.#MAIN\90\90_03.RTF,Chrysler - Do r.1945
Historie do roku 1945
Kdy₧ v roce 1919 Walter Chrysler opustil Buick, byl bohat²m mu₧em. Durant mu musel zaplatit deset milion∙ dolar∙ za akcie a Chrysler odeÜel k automobilce Willys-Overland za plat milion dolar∙ roΦn∞, aby ji vyvedl z krize. Dlouho tam nepobyl - zkusil n∞co podobnΘho u Maxwell Motor Company, kterß prßv∞ koupila krachujφcφho Chalmerse. Stßle se vÜak zajφmal o Willys Six, kter² se pozd∞ji stal inspiracφ prvnφho Chrysleru. Jinß historka pravφ, ₧e Chrysler sed∞l doma a jeho man₧elka Della u₧ toho m∞la dost. Vybφdla ho, aby Üel n∞co d∞lat. Poslechl ji, a kdy₧ ho odmφtli na newyorskΘm autosalonu (1924), pronajal si hotelovΘ lobby a p°edstavil prvnφ v∙z se znaΦkou Chrysler. Bylo to v lednu 1924. Jeho model B-70 s Üestivßlcov²m motorem 3.3 a neobvykle vysok²m kompresnφm pom∞rem 4,7 : 1 (tehdy byl b∞₧n² 4 : 1) se stal okam₧it∞ hitem pro vysok² v²kon 68 konφ. Ralph De Palma u₧ v Φervenci 1924 vyhrßl slavn² zßvod do vrchu na horu Mt. Wilson v rekordnφm Φase, o rok pozd∞ji Malcolm Campbell krou₧il v Brooklands pr∙m∞rnou rychlostφ p°es 160 km/h a vozy Chrysler B-70 se objevily na startu 24 h Le Mans. Novß znaΦka na sebe upozornila ve velkΘm stylu. V roce 1925 se vyrobilo p°es 76 tisφc voz∙ a byla zalo₧ena filißlka Chrysler of Canada. V modelovΘm roce 1926 nßsledoval Φty°vßlec F-58, vlastn∞ dalÜφ v²voj vozu Maxwell. Prvnφ Imperial model 1926 byl Üestivßlec s v²konem 68 kW; model 1928 s vysokokompresnφ hlavou vßlc∙ a v²konem 82 kW byl inzerovßn jako "nejsiln∞jÜφ automobil Ameriky" a Chrysler se s nφm pustil do boje proti Lincoln∙m. Koncem dvacßt²ch let uvedl Chrysler levnΘ modely novΘ znaΦky Plymouth a dra₧Üφ presti₧nφ De Soto. Prvnφ znaΦka existuje dodnes, druhß zanikla po dvou milionech vyroben²ch voz∙ v listopadu 1960. B∞hem t°φ let se Chrysler vypracoval z 32. na ΦtvrtΘ mφsto mezi americk²mi v²robci automobil∙. Luxusnφ Imperialy karosoval LeBaron, Locke a Dietrich. Do roku 1931 byly Chryslery v∞tÜinou °adovΘ osmivßlce, za dalÜφ t°i roky p°iÜel revoluΦnφ Airflow, aerodynamick² sedan nezvykl²ch tvar∙, kter² vÜak p°edb∞hl svou dobu a prodßval se v menÜφch poΦtech ne₧ konvenΦnφ modely. PoΦßtkem Φty°icßt²ch let vzbudily pozornost studie nekonvenΦnφch otev°en²ch voz∙ Thunderbolt a Newport, vyrobenΘ po Üesti kusech a vystavovanΘ po cel²ch Stßtech. Jen₧e vßlka u₧ zaΦala a v lednu 1942 p°eÜel takΘ Chrysler na zbrojnφ v²robu. To u₧ byl prezidentem firmy K. T. Keller, pravß ruka Waltera Chryslera, kter² zem°el 18. srpna 1940. Byl prvnφm a poslednφm mu₧em, jen₧ v dob∞ rozdan²ch karet dokßzal vytvo°it nov² automobilov² koncern. Keller pak jeho firmu dovedl do povßleΦnΘ Θry.#MAIN\90\90_04.RTF,Chrysler - Do r.1970
Historie do roku 1970
Kdy₧ skonΦila vßlka v Evrop∞ i v Pacifiku, m∞l Chrysler problΘmy s p°echodem na civilnφ v²robu, rozb∞hl ji a₧ koncem roku 1946. Automobily tohoto roΦnφku, odvozenΘ z p°edvßleΦn²ch typ∙, se vlastn∞ tΘm∞° beze zm∞n vyrßb∞ly a₧ do roku 1948. Modely Town & Country, s d°ev∞n²mi liÜtami na karoserii, se rozÜφ°ily z kombi i na sedany a kabriolety. Objevila se slavnß jmΘna model∙ Windsor, Saratoga, New Yorker atd. Prvnφ povßleΦnß generace nov²ch model∙ se zrodila pro rok 1950, o rok pozd∞ji ji doplnil prvnφ motor V8 Hemi 331 ci (5,4 litru) s v²konem 132 kW. B∞hem roku 1953 se objevila samoΦinnß p°evodovka PowerFlite a klimatizaΦnφ jednotka Air Temp. V roce 1955 p°iÜel ÜpiΦkov² model 300 a z Imperialu se stala samostatnß znaΦka. SkonΦila a₧ o dvacet let pozd∞ji, kdy vzhledem k ropnΘ krizi poklesl zßjem o velkΘ k°i₧nφky silnic. Extravagantnφ designΘr Virgil Exner po Imperialu navrhl i dalÜφ menÜφ modely Chrysleru, model∙m 1957 (u₧ jen motory V8) pat°il presti₧nφ titul americkΘho Vozu roku. V roce 1957 p°iÜlo odpru₧enφ p°ednφch kol torznφmi tyΦemi, kterΘ u n∞kter²ch model∙ vydr₧elo a₧ do osmdesßt²ch let, tlaΦφtky ovlßdanß samoΦinnß p°evodovka TorqueFlite a elektronickΘ vst°ikovßnφ paliva Bendix pro Chryslery 300. Vrcholem konstrukce velkΘho americkΘho vozu byly ok°φdlenΘ k°i₧nφky silnic p°elomu padesßt²ch a Üedesßt²ch let, pojmenovanΘ tradiΦn∞ Windsor, Saratoga, New Yorker, 300, Newport, Town & Country (kombi), Cordoba (kupΘ) a Imperial. Chrysler Corporation v roce 1970 koupila britskou skupinu Rootes, sdru₧ujφcφ Üest tradiΦnφch znaΦek, a spojila ji s britsk²m Dodge, zφskala takΘ francouzskou automobilku Simca. Zatφmco ve VelkΘ Britßnii nesly vozy svß tradiΦnφ jmΘna, ve Francii se vedle Simky objevily v∞tÜφ osobnφ automobily Chrysler 160, 180 a 2 litres - zcela v americkΘm duchu. Motory Chrysler V8 byly rovn∞₧ oblφben²mi pohonn²mi jednotkami exkluzivnφch malosΘriov²ch automobil∙ Facel-Vega, Bristol, Jensen, Monica atd. V Üedesßt²ch letech Chrysler intenzivn∞ pracoval na v²voji plynovΘ turbφny pro pohon automobil∙ a v roce 1963 vyrobil ve spoluprßci s italskou karosßrnou Ghia padesßtikusovou ov∞°ovacφ sΘrii elegantnφch kupΘ Chrysler Turbine.#MAIN\90\90_05.RTF,Chrysler - Do r.1997
Historie do roku 1997
V polovin∞ sedmdesßt²ch let se americkΘ automobily zaΦaly zmenÜovat, klesal v²kon motor∙, znovu se objevily Φty°vßlce a p°iÜel p°ednφ pohon. SpoleΦnost Chrysler se dostala do t∞₧kostφ, prodala svΘ evropskΘ automobilky Simca a Rootes - u₧ se zdßlo, ₧e nep°e₧ije. Znovuzrozenφ Chrysler Corporation je vÜak Φφtankov²m p°φkladem americkΘho zßzraku. Nov² ÜΘf Lee Iacocca, znßm² mana₧er p∙vodem z italskΘho jihu, propuÜt∞n² od Forda, vytvo°il ze spoleΦnosti p°ed krachem op∞t prosperujφcφho automobilovΘho v²robce. V roce 1981 zavedl podlahovou ploÜinu K-Car s p°ednφm pohonem, kterß poslou₧ila mnoha r∙zn²m typ∙m osobnφch voz∙, a pro urychlenφ v²voje a snφ₧enφ nßklad∙ navßzal spoluprßci s japonskou Mitsubishi, kterß mu donedßvna dodßvala n∞kterΘ typy motor∙. Koupil a po restrukturalizaci op∞t prodal italskou Automobili Lamborghini, zφskal podφl na Maserati (v²sledkem byl takΘ luxusnφ kabriolet Chrysler TC by Maserati) a postupn∞ zavedl dlouhou °adu ·sp∞Ün²ch model∙ Le Baron, Le Baron CoupΘ a Convertible, New Yorker, Laser a Saratoga s p°ednφm pohonem. Od Forda si p°inesl myÜlenku velkoprostorovΘho vozu, realizoval ji, a po dlouhß lΘta je Chrysler Voyager v∙bec nej·sp∞Ün∞jÜφm americk²m automobilem tΘto kategorie. Koupil American Motors Corporation a zφskal nejen Eagle, ale p°edevÜφm legendßrnφ Jeep. Od General Motors p°etßhl Boba Eatona, dnes Chryslerova mu₧e Φφslo 1. Pak odeÜel Iacocca na odpoΦinek, ale pozd∞ji jeho reputace utrp∞la aktivnφ podporou akcionß°e Kirka Kerkoriana, kter² se pokusil ovlßdnout celou spoleΦnost. Na mφsto prezidenta nastoupil Bob Lutz, b²val² kapitßn nßmo°nφho letectva USA, a spolu s Eatonem vytvo°ili neobyΦejn∞ silnou dvojici, vedoucφ Chrysler Corporation k dalÜφm ·sp∞ch∙m. V roce 1991 bylo otev°eno Chrysler Technology Center (CTC) v Auburn Hills nedaleko Detroitu, kterΘ je nejen v²zkumn²m a v²vojov²m st°ediskem, ale od roku 1996 takΘ nov²m sφdlem firmy, kde pracuje celkem deset tisφc lidφ. V CTC vznikajφ vÜechny osobnφ automobily koncernu, koncepΦnφ studie i zßvodnφ vozy. Pod vedenφm ÜΘfin₧en²ra Francois Castainga, rodßka z Marseille, vznikla novß metoda v²voje automobil∙ se shodn²mi podlahov²mi ploÜinami, kterou pozd∞ji p°evzali ostatnφ v²robci. Zatφmco v osmdesßt²ch letech p°i racionalizaΦnφch opat°enφch vychßzely Chryslery z jedinΘ platformy K-Car, nynφ je v²voj v CTC veden t°emi sm∞ry (malΘ vozy, st°ednφ/minivany a velkΘ), Φφm₧ se poda°ilo vytvo°it vφce ne₧ deset zßkladnφch model∙. Prvnφm vozem, kter² byl kompletn∞ zkonstruovßn v CTC, je mal² Neon.
Na sv∞tov²ch autosalonech p°ekvapuje Chrysler koncepΦnφmi studiemi voz∙ budoucnosti. Pat°φ k nim takΘ retrospektivnφ kupΘ Atlantic s osmivßlcov²m °adov²m motorem, slo₧en²m ze dvou Φty°vßlc∙ Neon, a originßlnφ Phaeton, pohßn∞n² prototypov²m dvanßctivßlcem 5.4 (313 kW). Prvnφ kupΘ se objevilo na detroitskΘm autosalonu v roce 1995 jako vzpomφnka na slavnΘ dφlo Jeana Bugattiho, druh² roadster - se st°echou zapouÜt∞jφcφ se pod vφko zavazadlovΘho prostoru na dotek tlaΦφtka - p°edstavili v Detroitu o dva roky pozd∞ji. Chrysler Phaeton mß pohon zadnφch kol a neobyΦejn∞ velkß kola s pneumatikami rozm∞ru 245/55 R 22! P∙sobiv² vzhled vozu dokumentujφ jeho rozm∞ry: rozvor 3353 mm, dΘlka 5461 mm, Üφ°ka 1981 mm a v²Üka 1397 mm. MnohΘ z koncepΦnφch studiφ zßhy vstupujφ do sΘriovΘ v²roby. Jednφm z p°φklad∙ je sportovnφ Viper RT/10, prvnφ sΘriov² osobnφ v∙z s desetivßlcov²m motorem. DalÜφ novinkou Chrysleru jsou palivovΘ Φlßnky, kterΘ pro vznik elektrickΘ energie vyu₧φvajφ vodφku, jen₧ zφskßvajφ z benzinu. Tato technologie byla p°edstavena na detroitskΘm autosalonu r. 1997. V²voj elektromobil∙ tak lze urychlit nejmΘn∞ o deset let.
Chrysler mß ze vÜech americk²ch automobilek nejmladÜφ v²robnφ program. Mal² Neon, o n∞co v∞tÜφ Stratus/Cirrus, americkß st°ednφ t°φda Concorde/Vision a luxusnφ LHS/New Yorker reprezentujφ designΘrsk² sm∞r Chrysleru, oznaΦen² jako Cab Forward Design (s kabinou posunutou vp°ed), umo₧≥ujφcφ nejen lepÜφ vyu₧itφ obestav∞nΘho prostoru, ale i v∞tÜφ deformaΦnφ z≤ny v p°φpad∞ havßrie. Nej·sp∞Ün∞jÜφ velkoprostorov² v∙z Voyager/Town & Country (535 tisφc prodan²ch voz∙ v roce 1996 tvo°φ 55% americkΘho trhu v tomto segmentu) se od roku 1983 doΦkal u₧ t°etφ generace, vyrßb∞nΘ od modelovΘho roku 1996. Sportovnφ Viper, jedin² sΘriov∞ vyrßb∞n² v∙z s desetivßlcov²m motorem na trhu, se ·sp∞Ün∞ uplat≥uje ve vytrvalostnφch zßvodech t°φdy Gran Turismo. V²robnφ program dopl≥ujφ u₧itkovΘ modely Dodge Ram a Dakota, t°i °ady Jeep∙ Wrangler, Cherokee a Grand Cherokee, a neobvykl² sportovnφ roadster Plymouth Prowler ve stylu hot rods Φty°icßt²ch let. Do segmentu v zßmo°φ stßle populßrn∞jÜφch sportovn∞ u₧itkov²ch automobil∙ mφ°φ Dodge Durango. Nov∞ vyvinutΘ motory V6 z hlinφkovΘ slitiny, zcela navr₧enΘ na poΦφtaΦi, definitivn∞ uzav°ou kooperaci s Mitsubishi. DalÜφ sΘrii modelovΘ obm∞ny zahßjφ novß generace Concorde/Vision, p°edstavenß na autosalonu 1997 v Detroitu, pohßn∞nß prßv∞ t∞mito hlinφkov²mi Üestivßlci. Americk² zßzrak Chrysleru nenφ pohßdka, ale v²sledek cφlev∞domΘ a nep°etr₧itΘ prßce, zalo₧enΘ na vyhledßvßnφ t∞ch nejschopn∞jÜφch lidφ, jacφ jsou k dispozici. A to se Chrysleru da°φ.#MAIN\90\90_12.RTF,Chrysler - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
V²voj zcela novΘho automobilu Neon zaΦal v roce 1990 a na autosalonu ve Frankfurtu se v zß°φ 1991 objevila koncepΦnφ studie stejnΘho jmΘna s t°φvßlcov²m dvoudob²m motorem. O dva roky pozd∞ji se na tΘm₧e mφst∞ p°edstavil sΘriov² Chrysler Neon, na evropskΘ pom∞ry v∙z st°ednφ t°φdy, ale se siln²m dvoulitrov²m Φty°vßlcov²m motorem o v²konu 97 kW s rozvodem OHC a 110 kW s rozvodem 2xOHC. Dnes se Neon vyrßbφ jak v Φty°dve°ovΘ karoserii sedan, tak jako dvoudve°ovΘ kupΘ. P∞timφstn² v∙z se v USA prodßvß jako Plymouth, resp. Dodge Neon, znaΦku Chrysler nese pouze pro export. V zßkladnφ v²bav∞ jsou dva airbagy, ABS je na p°ßnφ.
Chrysler Neon mß pohon p°ednφch kol a vÜechna kola nezßvisle zav∞Üena. Automobil, vyrßb∞n² v Bellvidere (Illinois) a v Toluce (Mexico), zrychluje z 0 na 100 km/h za 8,8 s, resp. 8,5 s a dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 200/210 km/h. Spot°eba paliva Φinφ 5,8/7,6/10,7 litr∙ (OHC) nebo 6,0/8,0/11,4 litr∙ na 100 km (2xOHC).#MAIN\90\90_13.RTF,Chrysler - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Americk² V∙z roku 1995, Chrysler Cirrus/Stratus, pat°φ ke zcela novΘ generaci americk²ch automobil∙ s p∙sobiv²m designem a vynikajφcφmi jφzdnφmi vlastnostmi. V nabφdce jsou Φty°vßlcovΘ motory 2.0 (97 kW) s p∞tistup≥ovou p°evodovkou, Φty°vßlce 2.4 (110 kW) a Üestivßlce 2.5 (124 kW), v²hradn∞ se samoΦinnou p°evodovkou. VÜechna kola jsou nezßvisle zav∞Üena. Vysokou pasivnφ bezpeΦnost podtrhuje Chryslerovo °eÜenφ Cab Forward Design, dva airbagy a ABS, v²robce nabφzφ i integrßlnφ d∞tskou sedaΦku pro upevn∞nφ na zadnφ °adu sedadel. Pro export do Evropy slou₧φ verze Chrysler Stratus, v USA prodßvanß se znaΦkou Dodge. Exportnφ modely dostaly pro rok 1997 samoΦinnΘ Φty°stup≥ovΘ p°evodovky s °azenφm AutoStick (motory 2.5 V6).
Automobil s p°ednφm pohonem mß vÜechna kola nezßvisle zav∞Üena, vp°edu na dvojit²ch p°φΦn²ch ramenech, vzadu na vφceprvkovΘm zßv∞su. Zrychlenφ z 0 na 100 km/h zvlßdß v∙z za 10,5 s, nejv∞tÜφ rychlost udßvß v²robcehodnotou 210 km/h.
Luxusnφ kupΘ Chrysler Sebring vychßzφ ze spoluprßce s Mitsubishi, u₧φvß n∞kterΘ skupiny ze sportovnφho Mitsubishi Eclipse (Eagle Talon) a vyrßbφ se v tovßrn∞ Diamond Star v Normalu ve stßt∞ Illinois. V nabφdce jsou motory 2.0 16V (103 kW) a Üestivßlec 2.5 24V (120 kW), p°evodovka alternativn∞ p∞tistup≥ovß s p°φm²m °azenφm nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. VÜechna kola vozu jsou nezßvisle zav∞Üena, vp°edu na dvojit²ch p°φΦn²ch ramenech, vzadu na vφceprvkov²ch zßv∞sech. P∞timφstn² v∙z se v USA prodßvß od 16 976 dolar∙ a s v²konn∞jÜφm motorem zrychluje za 11 s. Nejv∞tÜφ rychlost se dle firemnφch ·daj∙ pohybuje t∞sn∞ nad hranicφ 200km/h.
Velk² osobnφ v∙z Chrysler Concorde, pro export Vision, vyu₧φvß rovn∞₧ Cab Forward Design, kter² poskytuje posßdce v∞tÜφ ochranu. Je to jeden z voz∙ sΘrie LH, pohodln² a prostorn² automobil s nezßvisle zav∞Üen²mi koly, nabφzen² s podΘln∞ ulo₧en²m motorem vp°edu a pohonem p°ednφch kol. Pro modelov² rok 1998 nabφzφ v²robce zcela novΘ celohlinφkovΘ vidllicovΘ motory o objemu 2,7 l /149 kW s rozvodem 2xOHC a 3,2 l/164 kW s rozvodem OHC.#MAIN\90\90_14.RTF,Chrysler - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Nejv∞tÜφ osobnφ automobil koncernu Chrysler, p°edstaven² jako studie na detroitskΘm autosalonu roku 1992 a zaveden² do v²roby o dva roky pozd∞ji, nese typovΘ oznaΦenφ LHS/New Yorker. Je postaven na shodnΘ podlahovΘ ploÜin∞ s °adou LH/Concorde/Vision, mß identick² rozvor, ale prodlou₧enou karoserii o 150 mm, co₧ zaruΦuje neb²val² prostor p°ed zadnφmi sedadly. JmΘno New Yorker nynφ nese exportnφ verze, po zkuÜenostech na americkΘm trhu se prodßvß jen provedenφ LHS, kterΘmu dßvali zßkaznφci p°ednost. Pohonnou jednotkou je vidlicov² Üestivßlec 3.5 l 2xOHC 24V o v²konu 157 kW, kter² pracuje ve spojenφ se Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou. P∞timφstn² sedan, v USA prodßvan² od 30 850 dolar∙, zrychluje z 0 na 100 km/h za 10,5 s a dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 205 km/h.#MAIN\90\90_15.RTF,Chrysler - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Supersportovnφ kupΘ Viper GTS s motorem vp°edu a pohonem zadnφch kol sice vychßzφ ze stejnojmennΘho roadsteru, ale p°es 80% dφl∙ je odliÜn²ch. Kuriozitou je desetivßlcov² motor 8.0 OHV (330 kW) s klasickou Üestistup≥ovou p°evodovkou, kter² vozu ud∞luje zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 4,1 s! KupΘ Viper se uplat≥uje v zßvodech automobil∙ t°φdy GT a jeho zßkladnφ provedenφ - se dv∞ma airbagy a bez ABS (nedodßvß se ani za p°φplatek), p°ijde na 72 124 dolar∙. V∙z vyrßb∞n² v Detroitu a vß₧φcφ 1590 kilogram∙ dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 298 km/h.#MAIN\90\90_16.RTF,Chrysler - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Otev°en² Φty°mφstn² v∙z Sebring, dodßvan² takΘ do Evropy jako Stratus Convertible, nahradil v nabφdce firmy po deset let vyrßb∞n² kabriolet Le Baron a zßhy se stal nejprodßvan∞jÜφm americk²m otev°en²m automobilem. AΦkoli se nov² model v Americe naz²vß Sebring, nenφ odvozen od stejnojmennΘho kupΘ, ale od sedanu Stratus, s nφm₧ sdφlφ shodnou podlahovou ploÜinu. Motory 2.4 (110 kW) a 2.5 V6 (124 kW) pochßzejφ rovn∞₧ ze Stratusu. Na evropsk² trh byl v∙z uveden v roce 1995 na frankfurtskΘm autosalonu. V Americe se Chrysler Sebring Convertible prodßvß od 20 685 dolar∙. Exportnφ modely dostaly pro rok 1997 samoΦinnΘ p°evodovky s °azenφm AutoStick (motor 2.5 V6).
Desetivßlcov² roadster Viper RT/10 se objevil jako koncepΦnφ studie v roce 1989, ale od roku 1992 se sΘriov∞ vyrßbφ. Pohonnß jednotka je shodnß jako u kupΘ, ale souΦinitel odporu vzduchu Φinφ 0,55 ve srovnßnφ s 0,35 u kupΘ. Viper je modernφ interpretacφ svalnatΘho roadsteru ve stylu Cobry Carrolla Shelbyho a p°ijde na 63 000 dolar∙.#MAIN\90\90_18.RTF,Chrysler - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Chrysler Town & Country (pro export Voyager) je spolu se sestersk²mi modely Plymouth Voyager a Dodge Caravan nej·sp∞Ün∞jÜφm velkoprostorov²m vozem v USA. Minivan s variabilnφm interiΘrem a p∞ti a₧ sedmi sedadly podle verze je k dispozici s motory 2.4 DOHC (110 kW), nebo s Üestivßlci V6 OHV: 3.0 (110 kW), 3.3 (116 kW) a 3.8 (122 kW), pro Evropu takΘ s p°epl≥ovan²m vzn∞tov²m Φty°vßlcem 2.5 (85 kW) italskΘho v²robce VM Motori. Dodßvß se rovn∞₧ v prodlou₧enΘ verzi Grand Voyager. Novß (t°etφ) generace Voyager∙, NS platform, p°iÜla na trh v modelovΘm roce 1996.#MAIN\100\100_11.RTF,Citroen - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Osobit∞ tvarovan² 4,1 m dlouh² v∙z Berlingo pat°φ do novΘ generace automobil∙, je₧ bo°φ mantinely mezi jednotliv²mi kategoriemi a dokß₧φ se p°izp∙sobit okam₧it²m po₧adavk∙m a zßlibßm sv²ch majitel∙ a u₧ivatel∙. K jeho zvlßÜtnostem pat°φ mimo jinΘ to, ₧e sedadla jsou umφst∞na "o hlavu" v²Ü, ne₧ u b∞₧n²ch osobnφch voz∙, tak₧e mß °idiΦ - ale i spolucestujφcφ - lepÜφ p°ehled o vÜem, co se d∞je okolo. Vφtan² je i bohat∞ dimenzovan² vnit°nφ prostor, vΦetn∞ odklßdacφ police umφst∞nΘ vp°edu pod stropem, ale takΘ dalÜφ prostory pro drobnΘ p°edm∞ty. Berlingo v p∞timφstnΘm provedenφ m∙₧e mφt bu∩ dvoudφlnΘ zadnφ dve°e, je₧ se otvφrajφ do stran, nebo pod oznaΦenφm Multispace jednodφlnou nahoru vyklßp∞cφ zadnφ st∞nu. V obou p°φpadech lze sklopenφm zadnφch sedadel zv∞tÜit objem zavazadlovΘho prostoru ze standardnφch 0,664 m3 a₧ na 2,8 m3 (m∞°eno po strop karoserie). Krom∞ zß₧ehov²ch motor∙ 1360 a 1761 cm3 o v²konu 55 a 66 kW se p∞timφstnΘ modely Berlingo dodßvajφ i s atmosfΘrick²m dieselem 1905 cm3, kter² dßvß 50 kW a umo₧≥uje velmi hospodßrn² provoz (pr∙m∞rn∞ spot°ebuje 6,7 l nafty na 100 km).
Novinkou v nabφdce automobilky Citroδn je 4,17 m dlouh² v∙z ni₧Üφ st°ednφ t°φdy s pon∞kud tajupln²m, ale zvuΦn²m jmΘnem Xsara (vzniklo synteticky a nechybφ v n∞m dnes ji₧ kultovnφ pφsmenko X). Citroδn Xsara navazuje na ·sp∞chy typu ZX, s nφm₧ mß konstrukΦn∞ blφzk² podvozek se zadnφ nßpravou se samo°iditeln²m ·Φinkem. Elegantn∞ tvarovanß dvouprostorovß karoserie typu Xsara, je₧ existuje v p∞tidve°ovΘm i t°φdve°ovΘm provedenφ, nabφzφ prostor a komfort konkurujφcφ automobil∙m st°ednφ t°φdy bez p°φvlastku "ni₧Üφ". Podobn∞ jako Saxo se i Xsara m∙₧e pochlubit robustnφm bezpeΦnostnφm obloukem vestav∞n²m do skeletu karoserie a takΘ d∙sledn²m odhluΦn∞nφm, k n∞mu₧ p°ispφvß sendviΦovß podlaha brßnφcφ p°enosu ne₧ßdoucφch zvuk∙ a vibracφ do prostoru pro cestujφcφ. Samoz°ejmostφ je variabilnφ zavazadlov² prostor (jeho objem se m∙₧e m∞nit od 0,408 a₧ do 1,19 m3), velmi dob°e p°φstupn² v²klopnou zadnφ st∞nou karoserie.
V p∞tidve°ovΘm provedenφ se Xsara prodßvß se zß₧ehov²mi motory 1360 cm3 (55 kW), 1580 cm3 (65 kW) a 1761 cm3 (Üestnßctiventilov² o v²konu 81 kW), ale takΘ se vzn∞tov²mi Φty°vßlci o objemu 1905 cm3 - atmosferick²m (50 kW) a p°epl≥ovan²m (66 kW). StejnΘ motory se postupn∞ objevφ i pod kapotou t°φdve°ov²ch model∙, je₧ jsou oznaΦovßna coby "rodinnß kupΘ" a poskytujφ prakticky stejn² vnit°nφ prostor, jako sedany. T°eÜniΦku na dortu jmΘnem Xsara tvo°φ sportovn∞ st°i₧enΘ kupΘ se specifickou v²bavou VTS a Üestnßctiventilov²m dvoulitrov²m motorem - o n∞m se vÜak zmφnφme a₧ na mφst∞ rezervovanΘm pro sportovnφ automobily.#MAIN\100\100_12.RTF,Citroen - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Elegantnφ 4,44 m dlouh² sedan Xantia pat°φ k uznßvan²m automobilov²m osobnostem st°ednφ t°φdy. Dφky plynokapalinovΘmu odpru₧enφ poskytuje v²jimeΦnou ·rove≥ jφzdnφho komfortu (a takΘ mo₧nost m∞nit sv∞tlou v²Üku vozu). P°ednφ pohon spolu se zadnφ nßpravou se samo°iditeln²m ·Φinkem (jejφ kola se v zatßΦkßch mφrn∞ natßΦejφ ve stejnΘm smyslu, jako kola p°ednφ) zaruΦujφ v²bornΘ jφzdnφ vlastnosti a vysokou mφru aktivnφ bezpeΦnosti. èarmantnφ Xantia je ovÜem i prakticky zalo₧enß - sklopnß zadnφ sedadla umo₧≥ujφ zv∞tÜit zavazadlov² prostor z 0,48 a₧ na 0,88 m3. Zßjemci o Citroδn Xantia nemajφ lehkou volbu - nabφdka motor∙ je vskutku bohatß. ZaΦφnß osmiventilov²m Φty°vßlcem 1761 cm3 (66 kW), pokraΦuje Üestnßctiventilovou verzφ tΘho₧ motoru o v²konu 81 kW a pokraΦuje trojicφ dvoulitrov²ch zß₧ehov²ch motor∙. Osmiventilov² dodßvan² v kombinaci se Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou mß v²kon 89 kW, Üestnßctiventilov² dvoulitr nabφzφ 97 kW a p°epl≥ovanß verze osmiventilovΘho Φty°vßlce 1998 cm3 (Turbo C.T.) nabφzφ 108 kW a velmi p°φzniv² pr∙b∞h toΦivΘho momentu. NejnßroΦn∞jÜφ zßkaznφci mohou zvolit nov² Φty°iadvacetiventilov² motor V6 o objemu 2946 cm3 a v²konu 140 kW, a¥ u₧ ve spojenφ s p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovkou, nebo Φty°stup≥ovou "inteligentnφ" automatikou (a ÜpiΦkovou v²bavou Exclusive). P°ipome≥me, ₧e Üestivßlec s p°φmo °azenou p°evodovkou, ale i ob∞ v²konn∞jÜφ dvoulitrovΘ verze jsou k mßnφ v provedenφ Activa, s elektronicky °φzen²m odpru₧enφm t°etφ generace Hydractive II spojen²m se za°φzenφm minimalizujφcφm naklßn∞nφ karoserie a v²razn∞ zvyÜujφcφm stabilitu vozu p°i rychl²ch pr∙jezdech zatßΦkami a p°i ·hybn²ch manΘvrech.
Xantia ovÜem existuje i v "naftov²ch" provedenφch: s p°epl≥ovan²m vzn∞tov²m Φty°vßlcem 1905 cm3 o v²konu 66 kW, ale takΘ s v∞tÜφm dvanßctiventilov²m turbo-dieselem 2088 cm3, jen₧ dßvß rovn²ch 80 kW, tak₧e s nφm elegantnφ sedan dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 190 km/h p°i pr∙m∞rnΘ sedmilitrovΘ spot°eb∞ nafty. Oba motory turbo-diesel, stejn∞ jako zß₧ehovΘ Φty°vßlce 1,8 a 2,0 l se montujφ i do 4,66 m dlouhΘho p∞tidve°ovΘho kombi Xantia Break. To se vyznaΦuje nejen elegantnφmi vn∞jÜφmi tvary, ale i bohat∞ dimenzovan²m (a variabilnφm) vnit°nφm prostorem, p°iΦem₧ prostor pro zavazadla lze sklopenφm zadnφch sedadel z 0,618 m3 zv∞tÜit a₧ na 1,69 m3.#MAIN\100\100_13.RTF,Citroen - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Vlajkovß lo∩ znaΦky s dvojit²m Üφpem, osobit∞ tvarovan² 4,7 m dlouh² sedan Citroδn XM, proÜel v Φervnu 1997 modernizacφ, p°i nφ₧ mimo jinΘ dostal nov² Φty°iadvacetiventilov² motor V6 o objemu 2946 cm3 a v²konu 140 kW, dodßvan² bu∩ spolu s p∞tistup≥ovou p°φmo °azenou p°evodovkou, nebo se Φty°stup≥ovou vφceprogramovou (neboli "inteligentnφ") samoΦinnou p°evodovkou ZF. Sedan XM s t°φlitrov²m Üestivßlcem dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 233 km/h (se samoΦinnou p°evodovkou 230 km/h) a zejmΘna ve ÜpiΦkovΘm provedenφ Exclusive bez okolk∙ mφ°φ do kategorie luxusnφch automobil∙. Vzhledem k prakticky °eÜenΘ dvouprostorovΘ karoserii s variabilnφm zavazadlov²m prostorem (objem 0,455 a₧ 1,46 m3) se m∙₧e uplatnit i jako rodinn² v∙z. Je toti₧ k mßnφ i s menÜφmi Φty°vßlcov²mi motory: zß₧ehov²m dvoulitrem v atmosfΘrickΘm i p°epl≥ovanΘm provedenφ (v²kon 97 a 108 kW), ale takΘ s motory turbo-diesel 2,1 l (80 kW) a 2,5 l (95 kW). S v²jimkou v∞tÜφho turbodieselu mß navφc zßkaznφk mo₧nost volby mezi p∞tistup≥ovou mechanickou a Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou.
Stejnß paleta motor∙ (vΦetn∞ novΘho Φty°iadvacetiventilovΘho t°φlitrovΘho V6) se montuje i do mimo°ßdn∞ prostornΘho p∞tidve°ovΘho kombi XM Break, je₧ p°i bezmßla p∞timetrovΘ dΘlce (4,96 m) poskytuje podle uspo°ßdßnφ mezi 0,75 a 1,96 m3 prostoru pro zavazadla.#MAIN\100\100_15.RTF,Citroen - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Pro milovnφky sportovn∞ st°i₧en²ch - ale zßrove≥ i praktick²ch - automobil∙ p°ipravil Citroδn t°φdve°ovΘ kupΘ Xsara VTS, je₧ se od sv²ch "krotk²ch" t°φdve°ov²ch sourozenc∙ na prvnφ pohled odliÜuje aerodynamickou ploÜkou na zßdi a patnßctipalcov²mi lit²mi koly opat°en²mi nφzkoprofilov²mi pneumatikami. Model VTS mß lehce snφ₧en² a "ost°eji" nalad∞n² podvozek odpovφdajφcφ jeho sportovnφmu charakteru. Srdcem rychlΘho vozu je Üestnßctiventilov² zß₧ehov² Φty°vßlec DOHC o objemu 1998 cm3 a v²konu 120 kW spojen² s p∞tistup≥ovou p°evodovkou s p°φm²m °azenφm. P°evodovka mß specifickΘ odstup≥ovßnφ umo₧≥ujφcφ optimßlnφ vyu₧itφ kvalit motoru, upraven byl i stßl² p°evod v rozvodovce, sportovn∞ lad∞nΘ posilovΘ °φzenφ mß jen 2,4 otßΦky volantu mezi krajnφmi polohami. Brzdovß soustava se Φty°mi kotouΦov²mi brzdami (p°ednφ s vnit°nφm chlazenφm) je standardn∞ dopln∞na protiblokovacφm za°φzenφm ABS. Atraktivnφ kupΘ dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 220 km/h, kilometr s pevn²m startem zvlßdne za 29,8 s a z 0 na 100 km/h dokß₧e sprintovat za 8,7 s.#MAIN\100\100_18.RTF,Citroen - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Velkoprostorov² 4,45 m dlouh² Citroδn Evasion se spolu s obdobn²mi vozy znaΦek Peugeot, Fiat a Lancia vyrßbφ v severofrancouzskΘm Valenciennes. K jeho charakteristick²m rys∙m pat°φ mimo jinΘ krßtkß °adicφ pßka umφst∞nß na p°φstrojovΘ desce vpravo vedle volantu a pßka ruΦnφ brzdy vlevo vedle °idiΦova sedadla. St°φdm∞ elegantnφ automobil se vyznaΦuje velmi dobr²m vyu₧itφm obestav∞nΘho prostoru a samoz°ejm∞ v tΘto kategorii povinn²m variabilnφm uspo°ßdßnφm interiΘru s rovnou podlahou a vyjφmateln²mi sedadly. Citroδn Evasion se z komfortnφho a₧ sedmimφstnΘho cestovnφho vozu dokß₧e b∞hem pßr minut prom∞nit ve dvoumφstnou dodßvku nabφzejφcφ a₧ 2,1 m3 pro nßklad. V∙z se t°emi °adami sedadel nabφzφ 0,34 m3 zavazadlovΘho prostoru, v p∞timφstnΘ ·prav∞ se dv∞ma °adami sedadel 1,15 m3. Evasion se dodßvß s dvoulitrov²m zß₧ehov²m Φty°vßlcem v atmosferickΘm i p°epl≥ovanΘm provedenφ (v²kon 89 a 108 kW), ale takΘ se dv∞ma motory turbo-diesel: menÜφ nabφzφ z objemu 1905 cm3 v²kon 66 kW, v∞tÜφ dvanßctiventilov² o objemu 2088 cm3 dßvß 80 kW a umo₧≥uje velkoprostorovΘmu vozu dosahovat rychlosti a₧ 175 km/h p°i pr∙m∞rnΘ spot°eb∞ 8,2 l nafty na 100 km.#MAIN\100\100_01.RTF,Citroen - Vznik
Vznik
Automobilku s dvojit²m Üφpem ve znaku zalo₧il v roce 1919 AndrΘ Citroδn (1878-1935). U₧ poΦßtkem stoletφ rozb∞hl Citroδn sv∙j prvnφ podnik na v²robu ozuben²ch kol se Üφpovit²m ozubenφm, je₧ se pozd∞ji stalo emblΘmem jeho automobilky. Od roku 1907 °φdil a reorganizoval pa°φ₧skou automobilovou tovßrnu Mors, v roce 1914 byl jako poruΦφk d∞lost°electva povolßn na frontu, ale u₧ v roce 1915 byl zpßtky v Pa°φ₧i. Navrhl ministerstvu vßlky, ₧e vybuduje zbrojovku schopnou vyrßb∞t 20 tisφc d∞lost°eleck²ch nßboj∙ denn∞. Od vlßdy dostal po₧ehnßnφ i subvence a b∞hem pouh²ch Üesti t²dn∙ stßly na nßb°e₧φ Javel, na jihozßpadnφm okraji Pa°φ₧e, novΘ budovy. JeÜt∞ p°ed koncem roku novß tovßrna dodßvala denn∞ 35 tisφc d∞lost°eleck²ch granßt∙ a AndrΘ Citroδn byl pov∞°en reorganizacφ zbrojovky v Roanne, ale i dalÜφmi ·koly stßtnφho zßjmu. Ihned po skonΦenφ vßlky se vÜak na nßb°e₧φ Javel vrßtil, aby organizoval konverzi. Za Φty°i m∞sφce se zbrojovka prom∞nila v modernφ automobilku a na ja°e 1919 se v pa°φ₧skΘm tisku objevily inzerßty na nov² Citroδn 10 HP - "prvnφ francouzsk² v∙z vyrßb∞n² ve velk²ch sΘriφch" . V kv∞tnu 1919 u₧ jeden podvozek a jeden kompletnφ automobil s otev°enou karoseriφ lßkaly zv∞davce i potencißlnφ kupce v prodejn∞ na Champs-ElysΘes, poΦßtkem Φervna se prvnφ zßkaznφk - jist² pan Testemolle - doΦkal svΘho vozu. Do konce roku se jich prodaly p°es dva tisφce, v roce nßsledujφcφm pak vφce ne₧ 12 tisφc. JmΘno Citroδn se prom∞nilo ve znaΦku a zaΦalo dob²vat sv∞t.#MAIN\100\100_03.RTF,Citroen - Do r.1945
Historie do roku 1945
Prvnφ Citroδn 10 HP (oznaΦovan² jako typ A) zkonstruoval Jules Salomon, kter² p°ed prvnφ sv∞tovou vßlkou pracoval u firem Zebre a Unic. P°esn∞ podle Citroδnov²ch p°edstav vytvo°il pom∞rn∞ jednoduch², ale solidnφ v∙z s kapalinou chlazen²m Φty°vßlcem 1327 cm3 o v²konu 13 kW ulo₧en²m v p°φdi a klasicky pohßn∞jφcφm zadnφ tuhou nßpravu. V∙z s rozvorem 2,83 m m∞l Φty°metrovou dΘlku a dosahoval rychlosti 65 km/h p°i pr∙m∞rnΘ spot°eb∞ 7,5 l benzφnu na 100 km. Zajφmavostφ bylo, ₧e u₧ tehdy m∞l prvnφ Citroδn 10 HP levostrannΘ °φzenφ. U₧ v Φervnu 1921 nßsledoval typ B 2 s motorem p°evrtan²m na 1452 cm3 (v²kon 15 kW), kter² se dodßval s mnoha r∙zn²mi karoseriemi - otev°en²mi i uzav°en²mi, vΦetn∞ landauletu vhodnΘho k taxislu₧b∞. Citroδn B 2 se vyrßb∞l do roku 1926, jeho celkovß produkce dosßhla 90 tisφc, zatφmco prvnφho typu A (10 HP) za t°i roky vzniklo 28 tisφc kus∙. P°ipome≥me, ₧e typ B 2 se stal mimo jinΘ zßkladem polopßsov²ch automobil∙, kterΘ pro firmu Citroδn vyvinul Gustave KΘgresse. Prvnφ se proslavily u₧ v roce 1922 p°i ·sp∞ÜnΘm pr∙jezdu Saharou, dalÜφ pak o dva roky pozd∞ji p°i africkΘ expedici Croisiere Noire, b∞hem nφ₧ mezi Colomb-BΘcharem a Madagaskarem najely p°es 20 tisφc kilometr∙.
Novinkou jara 1922 byl lidov² v∙z Citroδn 5 CV, jen 3,2 m dlouh² automobil o hmotnosti 550 kg se Φty°vßlcov²m motorem 856 cm3 o v²konu 8 kW. P∙vodnφ model byl pouze dvoumφstn², od roku 1923 se vÜak prodßvala i verze s prodlou₧en²m rozvorem a t°φmφstnou karoseriφ s Φlunovitou zßdφ. Stejn∞ jako dra₧Üφ typ B 2 se i mal² Citroδn 5 CV dal koupit na splßtky, co₧ samoz°ejm∞ znßsobilo jeho obchodnφ ·sp∞ch. Do ukonΦenφ v²roby v roce 1926 se prodalo p°es 80 tisφc t∞chto lidov²ch voz∙, je₧ tehdy v²razn∞ p°isp∞ly k motorizaci Francie. AndrΘ Citroδn nevßhal investovat i do silniΦnφho znaΦenφ (vÜak takΘ tabule nesly jeho znaΦku) a v roce 1925 se obrovsk² sv∞teln² nßpis Citroδn objevil i na pa°φ₧skΘ Eiffelov∞ v∞₧i. Jeho tv∙rci spot°ebovali 250 tisφc ₧ßrovek a 600 km drßt∙, jmΘno Citroδn vÜak z proslulΘ v∞₧e zß°ilo do noci a₧ do roku 1934.
V °φjnu 1924 byl p°edstaven Citroδn B 10, prvnφ v∙z svΘ znaΦky s celokovovou karoseriφ. KonstrukΦn∞ navazoval na typ B 2, m∞l stejn² jedenap∙llitrov² motor, s nφm₧ dosahoval rychlosti 70 km/h. Existoval se Φty°mφstnou otev°enou i uzav°enou karoseriφ a vyrßb∞l se jen do podzimu 1925, kdy jej nahradil modernizovan² typ B 12 se zdokonalen²m podvozkem a brzdami na vÜech Φty°ech kolech. V tΘ dob∞ u₧ Citroδn vyrßb∞l p°es 500 osobnφch a lehk²ch u₧itkov²ch voz∙ denn∞ a podle statistiky z roku 1926 jezdilo tehdy po francouzsk²ch silnicφch asi 600 tisφc automobil∙ - z toho 175 tisφc znaΦky Citroen. Ve stejnΘ dob∞ byly otev°eny poboΦnΘ zßvody v anglickΘm Sloughu a belgickΘm Bruselu, vozy Citroen se montovaly i v Itßlii a v N∞mecku.
Nej·sp∞Ün∞jÜφm vozem Citroδn druhΘ poloviny dvacßt²ch let byl typ B 14, pohledn² klasicky st°i₧en² automobil s celokovovou karoseriφ a motorem 1539 cm3 o v²konu 16 kW spojen²m s t°φstup≥ovou p°evodovkou. Vyrßb∞l se ve dvou desφtkßch r∙zn²ch provedenφ - vΦetn∞ u₧itkov²ch, taxφk∙ i polopßsov²ch model∙ - a proslul mimo jinΘ tφm, ₧e jako prvnφ velkosΘriov² v∙z dostal podtlakov² posilovaΦ brzd vyrßb∞n² v licenci Westinghouse. Do roku 1928 vzniklo 120 tisφc automobil∙ tΘto °ady a dalÜφch 18 tisφc z nich odvozen²ch u₧itkov²ch vozidel.
V °φjnu 1928 m∞la na pa°φ₧skΘm autosal≤nu premiΘru novß unifikovanß °ada voz∙ Citroδn s oznaΦenφm C4 a Citroδn C6. MenÜφ typ C4 pohßn∞l Φty°vßlcov² motor 1628 cm3 o v²konu 22 kW, v∞tÜφ C6 dostal do vφnku °adov² Üestivßlec 2440 cm3 nabφzejφcφ v²kon 33 kW, p°iΦem₧ oba motory m∞ly stejnΘ vrtßnφ i zdvih. Postupn∞ inovovanΘ vozy tΘto °ady s pru₧n∞ ulo₧en²mi motory p°evrtan²mi na 1767 a 2650 cm3 tvo°ily zßklad v²robnφho programu svΘ znaΦky a₧ do roku 1932 a jejich celkovß produkce p°ekroΦila hranici 300 tisφc kus∙ (z toho p°es 60 tisφc Üestivßlc∙). PolopßsovΘ vozy odvozenΘ z typ∙ C4 a C6 absolvovaly v letech 1931 a 1932 tisφce kilometr∙ slavnΘ asijskΘ expedice Croisiere Jaune, jejφ₧ dv∞ v∞tv∞ vedly mimo jinΘ p°es Himalßje a nap°φΦ pouÜtφ Gobi.
Na podzim 1932 byla p°edstavena novß °ada automobil∙ Citroδn 8 CV, 10 CV a 15 CV se zcela nov²mi karoseriemi vyu₧φvajφcφmi velkoploÜnΘ v²lisky. MenÜφ z obou Φty°vßlc∙ (8 CV) s motorem 1452 cm3 o v²konu 23,5 kW dostal p°ezdφvku Rosalie, obchodn∞ ·sp∞Ün∞jÜφ vÜak byl jeho v∞tÜφ sourozenec (10 CV) pohßn∞n² Φty°vßlcem 1767 cm3 o v²konu 26,5 kW. Prvnφho se do roku 1935 prodalo 39 tisφc kus∙, druhΘho p°es 49 tisφc, zatφmco v²roba ÜestivßlcovΘho modelu 15 CV s motorem 2650 cm3 (v²kon 41 kW) jen o mßlo p°ekroΦila 7 tisφc voz∙. V roce 1934 tyto automobily dostaly nezßvislΘ zav∞Üenφ p°ednφch kol, to u₧ vÜak automobilka Citroδn ₧ila ve vφru zcela jin²ch udßlostφ.
AndrΘ Citroδn toti₧ mezitφm zcela propadl myÜlence revoluΦnφho automobilu s pohonem p°ednφch kol, jeho₧ koncepci na nßb°e₧φ Javel p°inesl in₧en²r AndrΘ Lefebvre. P°i opakovan²ch cestßch do zßmo°φ se Citroδn nadchl pro americk² systΘm velkosΘriovΘ v²roby a v roce 1933 b∞hem n∞kolika m∞sφc∙ od zßklad∙ p°estav∞l nemalou Φßst automobilky s cφlem vyrßb∞t tisφc nov²ch voz∙ denn∞. Zatφmco m∞nily mφsto tisφce tun oceli a betonu, konstruktΘ°i a v²vojß°i rekordnφm tempem pracovali na projektu s k≤dov²m oznaΦenφm P.V. (Petite Voiture - tedy mal² v∙z). Autorem osobitΘho designu karoserie byl stylista Flaminio Bertoni (ano, to "i" na konci jmΘna je sprßvn∞), zatφmco Lefebvre se sv²m t²mem usilovn∞ pracoval na mechanick²ch Φßstech vozu. AndrΘ Citroδn byl v tΘ dob∞ pod velk²m tlakem v∞°itel∙ a jeho nov² v∙z prost∞ musel mφt ·sp∞ch. Po tom, co padla myÜlenka na samoΦinnou p°evodovku a n∞kolik dalÜφch v tΘ dob∞ nerealizovateln²ch °eÜenφ, byl 24. b°ezna 1934 revoluΦnφ Citroδn 7 CV s p°ednφm pohonem p°edstaven ve°ejnosti. èΘf automobilky se tak sna₧il p°esv∞dΦit banky, ₧e jeho velkolep² projekt je na dobrΘ cest∞ - nedota₧en² v²voj vozu se vÜak projevil stovkami reklamacφ a dalÜφ povß₧livou finanΦnφ ztrßtou.
V lΘt∞ 1934 se do v∞ci vlo₧il ÜΘf pneumatikß°skΘho koncernu Michelin, v²znamn² akcionß° spoleΦnosti Citroδn. Edouard Michelin prosadil do vedenφ automobilky tandem, kter² tvo°il jeho syn Pierre a zkuÜen² organizßtor Pierre Boulanger. Drastickß ·spornß opat°enφ, urychlenß lΘΦba d∞tsk²ch nemocφ vozu s p°ednφm pohonem (a mezitφm nßhradnφ v²roba a prodej automobil∙ klasickΘ koncepce), stejn∞ jako reorganizace spojenß s propuÜt∞nφm n∞kolika tisφc zam∞stnanc∙ - to vÜe m∞lo automobilce pomoci zpßtky na nohy. Zßrove≥ to ale znamenalo velkou osobnφ prohru pro jejφho zakladatele, kter² musel koncem roku 1934 sv∙j podφl p°enechat koncernu Michelin a v ·noru 1935 definitivn∞ opustil podnik, jemu₧ dal jmΘno. VyΦerpan² a morßln∞ zdeptan² AndrΘ Citroδn odeÜel z tohoto sv∞ta 3. Φervence 1935 a nedoΦkal se novΘho rozmachu automobilky s dvojit²m Üφpem ve znaku.
JeÜt∞ b∞hem roku 1934 se novß °ada voz∙ s oznaΦenφm Traction Avant (p°ednφ pohon) rozrostla. Vedle zßkladnφho typu 7 A s motorem 1303 cm3 o v²konu 23,5 kW se v lΘt∞ objevily v²konn∞jÜφ modely pohßn∞nΘ Φty°vßlci 1529, 1628 a 1911 cm3 o v²konu a₧ 34 kW, od zß°φ 1934 pak i prostorn∞jÜφ Citroδn 11 CV s motorem 1911 cm3 nabφzen² se Φty°mφstnou, ale i prodlou₧enou Üestimφstnou karoseriφ. SouΦßstφ nabφdky byly i kabriolety a ·hlednß kupΘ s krßtkou zaoblenou st°echou. VÜechny automobily tΘto °ady m∞ly ji₧ zmφn∞n² p°ednφ pohon (s motorem podΘln∞ za p°ednφ nßpravou), odpru₧enφ kol zkrutn²mi tyΦemi a samonosnΘ karoserie. Jen ve stßdiu prototyp∙ z∙stal projekt velkΘho osmivßlcovΘho vozu Citroδn 22 CV s motorem V8 o objemu 3,8 l - a samoz°ejm∞ s pohonem p°ednφch kol. N∞kolik t∞chto automobil∙ (vΦetn∞ jednoho kabrioletu) bylo vystaveno na pa°φ₧skΘm autosal≤nu v °φjnu 1934, ale takΘ pozd∞ji ve VarÜav∞ a Bruselu, k sΘriovΘ v²rob∞ osmivßlce vÜak nedoÜlo. Naopak Φty°vßlcovΘ vozy Traction Avant typu 7 a zejmΘna 11 si poΦφnaje rokem 1935 vedly velmi dob°e a v nßsledujφcφ sez≤n∞ u₧ automobilka na nßb°e₧φ Javel znovu vyd∞lßvala penφze. V roce 1936 opustilo tovßrnu p°es 30 tisφc voz∙ s p°ednφm pohonem, v roce 1937 u₧ bezmßla 50 tisφc a v roce 1938 jich bylo 55 tisφc, p°iΦem₧ nejv∞tÜφ podφl (p°es 36 tisφc voz∙) p°ipadal na typ 11 BL. Byl to prostorn² 4,4 m dlouh² sedan, kter² s motorem 1911 cm3 o v²konu 34 kW dosahoval nejv∞tÜφ rychlosti 110 km/h a pr∙m∞rn∞ spot°eboval kolem jedenßcti litr∙ benzφnu na 100 km.
Novinkou podzimu 1938 byl model 15 CV resp. 15 Six, v∙z s p°ednφm pohonem vybaven² °adov²m Üestivßlcem 2867 cm3 o v²konu 56 kW, s nφm₧ jezdil a₧ 125 km/h a vyslou₧il si titul "Krßl silnic". Existoval v p∞timφstnΘm i prodlou₧enΘm sedmimφstnΘm provedenφ se Üesti boΦnφmi okny, podobn∞ jako Φty°vßlcovΘ modely 11 Familiale. Do vßleΦnΘho p°eruÜenφ v²roby v roce 1941 vznikly jen dv∞ tisφcovky automobil∙ Citroδn 15 CV, znovu se vÜak objevily - stejn∞ jako Φty°vßlcovΘ modely s p°ednφm pohonem - v letech povßleΦn²ch.#MAIN\100\100_04.RTF,Citroen - Do r.1970
Historie do roku 1970
U₧ roce 1945 se v bombami zle poniΦenΘ automobilce na nßb°e₧φ Javel zaΦaly montovat prvnφ stovky automobil∙ - vesm∞s voz∙ Citroδn 11 s p°ednφm pohonem a Φty°vßlcov²m motorem 1911 cm3. V °φjnu 1946, na prvnφm povßleΦnΘm autosal≤nu v Pa°φ₧i, u₧ automobilka vedle Φty°vßlc∙ nabφzela i ÜestivßlcovΘ modely 15 Six. V²znamnß novinka, jejφ₧ v²voj zaΦal u₧ p°ed vßlkou, se vÜak teprve p°ipravovala. V °φjnu 1948 m∞l na pa°φ₧skΘm autosal≤nu premiΘru lidov² v∙z Citroen 2 CV, kompaktnφ 3,8 m dlouh² automobil s jednoduchou karoseriφ s plßt∞nou st°echou a vzduchem chlazen²m ploch²m dvouvßlcem 375 cm3 o v²konu pouh²ch 6,5 kW pohßn∞jφcφm p°ednφ kola. Automobil, kter² si zßhy vyslou₧il p°ezdφvku "Φty°i kola pod parapletem", ale i mnohΘ dalÜφ - vΦetn∞ p°φsloveΦnΘ "kachny", se zaΦal prodßvat a₧ na podzim 1949 a zßjem o n∞j p°edΦil vÜechna oΦekßvßnφ, tak₧e tovßrna v Levallois nestaΦila pokr²t poptßvku a zßkaznφci museli Φekat. Od jara 1951 existovala i dodßvkovß verze s nosnostφ 250 kg, v sez≤n∞ 1954 se zaΦal montovat v∞tÜφ dvouvßlec 425 cm3 o v²konu 9 kW, s nφm₧ "kaΦena" jezdila p°es 70 km/h.
Mezitφm proÜly inovacφ velkΘ vozy Citroδn s p°ednφm pohonem, v lΘt∞ 1952 dostaly rozm∞rn² kryt zavazadlovΘho prostoru a na ja°e 1954 se objevily ÜestivßlcovΘ modely 15 Six H s plynokapalinov²m odpru₧enφm zadnφ nßpravy. Do roku 1955 jich vznikly jen t°i tisφcovky a dnes pat°φ k velice vyhledßvan²m sb∞ratelsk²m kousk∙m. Celkem spat°ilo sv∞tlo sv∞ta p°es 47 tisφc Üestivßlcov²ch voz∙ tΘto °ady, v²roba Φty°vßlc∙ typu 11 pokraΦovala a₧ do lΘta 1957. VÜech automobil∙ °ady Traction Avant, poΦφnaje prvnφm typem 7 CV z roku 1934 a₧ po poslednφ "jedenßctky" z roku 1957 bylo vyrobeno p°es 759 tisφc.
Podzim roku 1955 p°inesl automobilovou revoluci jmΘnem Citroδn DS. Aerodynamicky tvarovan² 4,8 m dlouh² sedan byl pozoruhodn² nejen futuristick²mi liniemi karoserie, ale i plynokapalinov²m odpru₧enφm umo₧≥ujφcφm m∞nit sv∞tlou v²Üku nad vozovkou, dvouokruhovou soustavou strojnφch brzd, posilov²m °φzenφm a takΘ samoΦinn²m ovlßdßnφm spojky. Nemluv∞ o pohonu p°ednφch kol, kter² - stejn∞ jako osv∞dΦen² Φty°vßlec 1911 cm3 - p°evzal od sv²ch p°edch∙dc∙. "DΘeska" se rßzem stala pojmem a vyrßb∞la se pln²ch dvacet let, o n∞₧ v dob∞ svΘho vzniku p°edb∞hla historii. Mimochodem - v hovorovΘ francouzÜtin∞ se zkratka DS zßhy prom∞nila v "dΘesse", tedy "bohyn∞".
SΘriovß v²roba Citroδnu DS 19 se rozb∞hla v roce 1956, v °φjnu tΘho₧ roku debutoval levn∞jÜφ model ID 19 s klasickou spojkou, bez posilovaΦe °φzenφ a strojnφch brzd (t∞ch se doΦkal a₧ o p∞t let pozd∞ji). Od podzimu 1958 se vyrßb∞lo prostornΘ p∞timetrovΘ kombi ID 19, na podzim 1960 nßsledovaly elegantnφ kabriolety DS a ID karosovanΘ firmou Chapron, ale prodßvanΘ v obchodnφ sφti mate°skΘ automobilky. Od zß°φ 1965 se vyrßb∞ly modely DS 19 a DS 21 s nov²mi motory s p∞tilo₧iskov²m ulo₧enφm klikovΘho h°φdele, kterΘ z objemu 1985 a 2175 cm3 dßvaly v²kon 62 a 74 kW. NovΘ motory dostala i kombi s oznaΦenφm ID 19 a ID 21, zatφmco sedan ID si na nov² Φty°vßlec musel jeÜt∞ rok poΦkat. Velkß modernizace nßsledovala na podzim 1967, kdy se vozy DS a ID p°edstavily se zcela novou p°φdφ se Φty°mi sv∞tlomety, p°iΦem₧ vnit°nφ dvojice se p°i jφzd∞ do zatßΦky mechanicky natßΦela a osv∞tlovala i p°ekß₧ky Φφhajφcφ "za rohem". DalÜφ zm∞ny v²robnφho programu nßsledovaly o dva roky pozd∞ji: vedle model∙ D SpΘcial a D Super s motorem 1985 cm3 o v²konu 66 a 73 kW a sedan∙ DS 20 a DS 21 se objevil nov² Citroδn DS 21 Injection se Φty°vßlcem 2175 cm3, jen₧ dφky vst°ikovßnφ paliva Bosch dßval v²kon 92 kW. Jeho nßstupcem na Üpici v²robnφho programu se stal v lΘt∞ 1972 model DS 23 Injection s motorem p°evrtan²m na 2347 cm3 (v²kon 96 kW), k n∞mu₧ se dob°e hodila p∞tistup≥ovß p°evodovka. Nadßle se soub∞₧n∞ vyrßb∞ly i levn∞jÜφ modely D SpΘcial s dvoulitrov²m motorem, D Super 5 s motorem 2175 cm3 (78 kW) a p∞tistup≥ovou p°evodovkou a takΘ model DS 23 s karburßtorovou verzφ motoru 2347 cm3. Poslednφ sedan tΘto °ady opustil v²robnφ linku koncem dubna 1975, produkce model∙ kombi tiÜe skonΦila o Φtvrt roku pozd∞ji a jen sanitky odvozenΘ z typu DS se vyrßb∞ly jeÜt∞ v roce 1976. Celkem vzniklo tΘm∞° 1,5 milionu automobil∙ °ady DS/ID
Zatφmco v²roba mal²ch voz∙ Citroδn 2 CV ut∞Üen∞ nar∙stala (v roce 1960 p°ekroΦila hranici 150 tisφc kus∙), citeln∞ schßzel meziΦlßnek v²robnφho programu - automobil alespo≥ ni₧Üφ st°ednφ t°φdy. Suplovat jej m∞l kompaktnφ typ Ami 6 p°edstaven² v dubnu 1961. Nov² 3,9 m dlouh² sedan osobit²ch tvar∙ s negativnφm sklonem zadnφho okna vyu₧φval stejnou koncepci, jako lidov² typ 2 CV. Dostal vÜak do vφnku nejen prostorn∞jÜφ a "dosp∞le" vyhlφ₧ejφcφ karoserii, ale takΘ v∞tÜφ vzduchem chlazen² dvouvßlec 602 cm3 o v²konu 15 kW, s nφm₧ dosahoval rychlosti 105 km/h p°i pr∙m∞rnΘ ÜestilitrovΘ spot°eb∞. Ami 6 (Ami je francouzsky "p°φtel") se vyrßb∞l v novΘ tovßrn∞ v breta≥skΘm Rennes-la-Janais a na trhu si vedl velmi dob°e - u₧ v sezon∞ 1963 jeho roΦnφ produkce p°ekonala 100 tisφc kus∙. Na podzim 1964 nabφdku doplnilo p∞tidve°ovΘ kombi Ami 6 Break, jeho₧ obliba rychle p°edΦila p∙vodnφ sedan: nap°. v roce 1967 ze 169 tisφc prodan²ch voz∙ Ami 6 pln²ch 77 % (131 tisφc aut) tvo°ily kombφky. V b°eznu 1969 byl p°edstaven v²razn∞ inovovan² Ami 8 se spl²vavou zßdφ, kter² nahradil sedan Ami 6, p∙vodnφ kombi se vÜak vyrßb∞lo jeÜt∞ dalÜφho p∙l roku. Nov² Ami 8 p°evzal od svΘho p°edch∙dce dvouvßlec 602 cm3 nalad∞n² na v²kon 23 kW, krom∞ modern∞jÜφ karoserie se mohl pochlubit i p°ednφmi kotouΦov²mi brzdami.
Mezitφm se vÜak rodinka ·sp∞Ün²ch dvouvßlc∙ dßle rozrostla. V lΘt∞ 1967 se objevila modern∞ji tvarovanß sestra typu 2 CV jmΘnem Dyane vybavenß motorem 425 cm3 o v²konu 15 kW. Od ledna 1968 se nabφdka zdvojnßsobila: krom∞ modelu Dyane 4 s motorem 435 cm3 (17 kW) byla k mßnφ i dra₧Üφ Dyane 6 s dvouvßlcem 602 cm3 o v²konu 19 kW. V kv∞tnu 1968 debutoval Citroδn MΘhari, osobit∞ °eÜen² automobil s podvozkem Dyane, ale s lehkou otev°enou karoseriφ z probarvenΘho plastu ABS. Sklßdacφ plßt∞nß st°echa, sklopnΘ Φelnφ sklo a sklopnΘ zadnφ sedadlo - to vÜe pat°ilo k rys∙m tohoto hbitΘho vozu, jen₧ p°evzal jmΘno od rychlonoh²ch jezdeck²ch velbloud∙ k°i₧ujφcφch severoafrickΘ pouÜt∞.
Postupn∞ modernizovan² Citroδn 2 CV si vedl skv∞le. U₧ v roce 1966 zaznamenal rekordnφ v²robu p°es 168 tisφc voz∙, poΦφnaje modelov²m rokem 1970 pak byl k mßnφ - stejn∞ jako Dyane - s motory 435 a 602 cm3 o v²konu 17 a 21 kW.
PoΦßtkem roku 1968 p°evzala firma Citroδn v∞tÜinov² podφl v renomovanΘ italskΘ automobilce Maserati - v²sledkem spojenφ bylo luxusnφ Φty°mφstnΘ kupΘ Citroδn SM, je₧ debutovalo v b°eznu 1970 v Äenev∞ a jeho₧ p°ednφ kola pohßn∞l italsk² motor V6 o objemu 2670 cm3. B∞hem nßsledujφcφch p∞ti let vzniklo jen necel²ch 13 tisφc t∞chto pozoruhodn²ch automobil∙ (od roku 1974 s v∞tÜφm t°φlitrov²m Üestivßlcem), z nich₧ se asi 2500 prodalo v USA a Kanad∞.#MAIN\100\100_05.RTF,Citroen - Do r.1997
Historie do roku 1997
V °φjnu 1970 m∞l premiΘru Citroδn GS, zcela nov² 4,1 m dlouh² sedan ni₧Üφ st°ednφ t°φdy se spl²vavou, ale ost°e zakonΦenou zßdφ a vzduchem chlazen²m ploch²m Φty°vßlcem litrovΘho objemu pohßn∞jφcφm p°ednφ kola. Jako jedin² v∙z svΘ kategorie se Citroδn GS mohl pyÜnit plynokapalinov²m odpru₧enφm, je₧ zaruΦovalo nezvykle vysokou mφru jφzdnφho komfortu. I to byl jeden z d∙vod∙, pro n∞₧ mu mezinßrodnφ porota ud∞lila presti₧nφ titul "V∙z roku". Vedle zßkladnφho provedenφ s motorem 1015 cm3 o v²konu 40 kW se brzy objevily i v²konn∞jÜφ modely - nap°. GS 1220 o v²konu 44 kW a sportovn∞ji lad∞n² GS X 2 (46 kW), kterΘ dosahovaly rychlosti nad 150 km/h, znaΦnou oblibu si zφskalo i p∞tidve°ovΘ kombi GS Break se zadnφm oknem zabφhajφcφm a₧ do st°echy.
PoΦßtkem roku 1973 se litrov² Φty°vßlec objevil i pod kapotou modelu Ami Super, jen₧ vznikl kombinacφ karosΘrie Ami 8 a pohßn∞cφho ·strojφ vozu GS. B∞hem t°φ let vzniklo necel²ch 45 tisφc t∞chto automobil∙, zatφmco produkce dvouvßlcov²ch model∙ Ami 8 p°ekroΦila do roku 1978 Φφslo 755 tisφc, zatφmco jejich p°edch∙dc∙ °ady Ami 6 vyjelo do sv∞ta p°es milion. Voz∙ MΘhari se v letech 1968 a₧ 1987 vyrobilo tΘm∞° 145 tisφc, sympatickß Dyane ukonΦila kariΘru v lΘt∞ 1984 po vyrobenφ 1,4 milionu voz∙. Klasickß "kachna" 2 CV ovÜem pokraΦovala dßl, po n∞kolika inovacφch (nap°. montß₧ p°ednφch kotouΦov²ch brzd v roce 1981) se dob°e prodßvala a₧ do poloviny osmdesßt²ch let, pak vÜak zßjem o ni v²razn∞ klesal. V ·noru 1988 byla jejφ v²roba p°edßna z Levallois do portugalskΘho zßvodu Mangualde, odkud takΘ koncem Φervence 1990 vyjely poslednφ exemplß°e tohoto legendßrnφho vozu. Celkovß produkce osobnφch model∙ 2 CV dosßhla Φφsla 3,87 milionu, z nich₧ prakticky t°etinu tvo°ily vozy s motory 602 cm3 z let 1970 a₧ 1990.
V lΘt∞ 1974 byla ukonΦena v²roba v p∙vodnφ tovßrn∞ na nßb°e₧φ Javel (je₧ mezitφm dostalo jmΘno AndrΘ Citroδna) a poslednφ sΘrie voz∙ DS a ID se montovaly na severnφm p°edm∞stφ Pa°φ₧e, v Aulnay. V °φjnu 1974 m∞l v Pa°φ₧i premiΘru zcela nov² Citroδn CX, nßstupce "dΘesky" nabφzen² s dvoulitrov²m motorem o v²konu 75 kW, tentokrßt vÜak u₧ ulo₧en²m vp°edu nap°φΦ (DS m∞la motor podΘln∞ za p°ednφ nßpravou). Elegantnφ 4,6 m dlouh² v∙z s plynokapalinov²m odpru₧enφm zφskal pro znaΦku Citroδn dalÜφ titul "V∙z roku". Od ledna 1975 byl k mßnφ s v∞tÜφm Φty°vßlcem 2175 cm3 (81 kW), v prosinci 1975 se doΦkal vzn∞tovΘho motoru 2175 cm3 o v²konu 48 kW, poΦßtkem roku 1976 pak nßsledovalo prostornΘ p∞tidve°ovΘ kombi. DalÜφ variace na tΘma CX nßsledovaly - zejmΘna luxusnφ model Prestige s prodlou₧en²m rozvorem, ale takΘ rychl² model CX 2400 GTI a v²konn∞jÜφ dvouap∙llitrov² diesel. V roce 1976 se automobilka Citroδn stala souΦßstφ koncernu PSA Peugeot-Citroδn a na pa°φ₧skΘm autosal≤nu p°edstavila mal² koprodukΦnφ typ LN s lehce upravenou karoseriφ kupΘ Peugeot 104 a vzduchem chlazen²m dvouvßlcem 602 cm3 p°evzat²m z "kachny" 2 CV.
Novinkou podzimu 1978 byl Citroδn Visa, kompaktnφ v∙z nabφzen² bu∩ se vzduchem chlazen²m dvouvßlcem 652 cm3 z vlastnφ produkce, nebo s kapalinou chlazen²m Φty°vßlcem 1124 cm3 od firmy Peugeot. O rok pozd∞ji nßsledovala velkß modernizace typu GS, kter² spolu se zm∞nou nßzvu na GSA dostal karoserii s rozm∞rn²mi pßt²mi dve°mi v zßdi a v²konn∞jÜφ motor 1299 cm3 o v²konu 48 kW, s nφm₧ dosahoval rychlosti 160 km/h. Zatφmco p∙vodnφ typ GS byl od roku 1970 vyroben v poΦtu 1,9 milionu voz∙ (vΦetn∞ kombi a dodßvek), produkce inovovanΘho Citroδnu GSA do roku 1986 dosßhla Φφsla 577 tisφc. V sez≤n∞ 1981 proÜly modernizacφ typy Visa a LN - ten se p°ejmenoval na LNA. V zß°φ 1982 debutoval nov² sedan st°ednφ t°φdy - Citroδn BX s motory 1360 a 1580 cm3, plynokapalinov²m odpru₧enφm a 4,2 m dlouhou karoseriφ, jejφ₧ tvary vznikly v italskΘm studiu Bertone. Rok po premiΘ°e dostal Citroδn BX nov² vzn∞tov² motor 1905 cm3 o v²konu 47 kW, v Φervnu 1984 pak - spolu se zß₧ehov²mi motory - i samoΦinnou p°evodovku. Na p∞tidve°ovΘ kombi BX Break vyrßb∞nΘ ve spoluprßci s karosßrnou Heuliez si zßkaznφci museli poΦkat a₧ do lΘta 1985, u₧ od podzimu 1984 vÜak byl k mßnφ sportovn∞ lad∞n² sedan BX 19 GT se zß₧ehov²m Φty°vßlcem 1905 cm3 o v²konu 77 kW. Spolu s nφm debutoval i ÜpiΦkov² model CX 25 GTI Turbo, jemu₧ p°epl≥ovan² dvouap∙llitrov² Φty°vßlec o v²konu 123 kW ud∞loval nejv∞tÜφ rychlost 220 km/h. Zmφnku si zaslou₧φ i sout∞₧nφ specißl skupiny B, rychl² Citroδn BX 4 TC s pohonem Φty° kol vyvinut² pro sez≤nu 1986, jemu₧ vÜak zk°φ₧ila cestu zm∞na p°edpis∙.
V lΘt∞ 1986 proÜla inovacφ °ada voz∙ BX a takΘ nejrychlejÜφ model znaΦky Citroδn, sedan CX 25 GTI Turbo 2. Na podzim 1986 debutoval nov² mal² v∙z Citroδn AX, jen 3,5 m dlouh² automobil s t°φdve°ovou (o rok pozd∞ji pak i p∞tidve°ovou) karoseriφ a trojicφ zß₧ehov²ch motor∙ 954, 1124 a 1360 cm3, k nim₧ v sez≤n∞ 1988 p°ibyl i mal² diesel 1360 cm3. V kv∞tnu 1989 m∞la premiΘru novß vlajkovß lo∩ znaΦky Citroδn, luxusnφ 4,7 m dlouh² sedan XM s motorem vp°edu nap°φΦ, p°ednφm pohonem a elektronicky °φzen²m plynokapalinov²m odpru₧enφm novΘ generace. Krom∞ Φty°vßlcov²ch motor∙ - zß₧ehov²ch i vzn∞tov²ch, vΦetn∞ dvanßctiventilovΘho turbo-dieselu, dostal do vφnku i t°φlitrov² motor V6 o v²konu 123 kW, s nφm₧ dosahoval rychlosti nad 220 km/h. V nßsledujφcφ sez≤n∞ se pak pod kapotou nejdra₧Üφch model∙ XM Exclusive objevil i Φty°iadvacetiventilov² Üestivßlec o v²konu 147 kW. Krom∞ presti₧nφho titulu "V∙z roku" zφskal Citroδn XM i °adu dalÜφch mezinßrodnφch cen, k nim₧ vedle technick²ch kvalit vozu p°isp∞l i jeho osobit² design s Bertoneho podpisem.
Novinkou jara 1991 byl Φty°metrov² Citroδn ZX vypl≥ujφcφ mezeru mezi typy AX a BX a nabφzejφcφ modernφ podvozek s originßln∞ °eÜenou zadnφ nßpravou se samo°iditeln²m efektem. Koncem roku 1992 nßsledoval elegantnφ sedan st°ednφ t°φdy Xantia, na ja°e 1995 pak jeho nemΘn∞ ·hlednß verze kombi, mezitφm vÜak Citroδn na ja°e 1994 typem Evasion vstoupil i do kategorie velkoprostorov²ch voz∙. D∙kladnß obnova v²robnφho programu pokraΦovala na ja°e 1996 premiΘrou malΘho vozu Saxo, po n∞m p°iÜly na sv∞t osobnφ verze automobilu Berlingo a v lΘt∞ 1997 byl p°edstaven kompaktnφ v∙z st°ednφ t°φdy Xsara.#MAIN\100\100_10.RTF,Citroen - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Sympatick² 3,7 m dlouh² automobil s hudebnφm jmΘnem Saxo existuje ve t°φdve°ovΘm i p∞tidve°ovΘm provedenφ s variabilnφm zavazadlov²m prostorem a pestr²m v²b∞rem motor∙. Zß₧ehovΘ majφ objem 954, 1124, 1360 a 1587 cm3 a nabφzejφ v²kony 33, 40, 55 a 65 kW, vzn∞tov² Φty°vßlec 1527 cm3 dßvß v²kon 40 kW a kompkatnφ v∙z s nφm dosahuje rychlosti a₧ 158 km/h p°i pr∙m∞rnΘ spot°eb∞ 5,3 l nafty na 100 km. Pro milovnφky bezstarostnΘ jφzdy je k mßnφ Saxo s motorem 1,4 l spojen²m s t°φstup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou. Ti, kdo se rßdi svezou hbit∞, mohou zvolit v²hradn∞ t°φdve°ov² model Saxo VTS sportovnφho st°ihu pohßn∞n² Üestnßctiventilov²m motorem 1587 cm3 o v²konu 87 kW, samoz°ejm∞ v kombinaci s p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovkou. Saxo VTS jede a₧ 205 km/h, z 0 na 100 km/h dokß₧e sprintovat za 8,7 s a dφky "ost°eji" nalad∞nΘmu podvozku poskytuje vskutku p°φjemnΘ zß₧itky - ale i vysokou mφru aktivnφ bezpeΦnosti.#MAIN\110\110_01.RTF,Daewoo - Vznik
Vznik automobilky
Daewoo Motor Company je podle evropsk²ch m∞°φtek mladß automobilka, kterß vÜak b∞hem krßtkΘ doby proÜla p°ekotn²m v²vojem. U vzniku automobilky Daewoo stßla v listopadu roku 1965 spoleΦnost Shinjin Motor Company.#MAIN\110\110_05.RTF,Daewoo - Do r.1997
Historie automobilky do roku 1997
D∙le₧it²m milnφkem se v roce 1972 stalo vytvo°enφ spoleΦnΘho podniku s nejv∞tÜφm sv∞tov²m automobilov²m koncernem General Motors. Nejv²znamn∞jÜφm plodem tΘto spoluprßce byla licenΦnφ v²roba znßmΘho evropskΘho modelu Opel Rekord. O Φty°i roky pozd∞ji doÜlo k p°ejmenovßnφ automobilky na Saehan Motor Company. Na konci sedmdesßt²ch let, p°esn∞ji v roce 1978, zφskal v tΘto firm∞ padesßtiprocentnφ kapitßlov² podφl koncern Daewoo, Φφm₧ vznikla automobilka Daewoo Motor produkujφcφ krom∞ osobnφch automobil∙ i autobusy, nßkladnφ automobily a specißlnφ stavebnφ stroje. Aktivity koncernu Daewoo corporation majφ obrovsk² rozsah, kter² jej °adφ mezi padesßt nejv∞tÜφch spoleΦnostφ na sv∞t∞. V roce 1983 p°evzal koncern vedenφ v automobilce Daewoo Motor a od tohoto okam₧iku se ·sp∞Ün∞ rozvφjφ produkce osobnφch voz∙.
DalÜφm hmatateln²m v²sledkem d°φv∞jÜφ kooperaΦnφ smlouvy s GM bylo zahßjenφ v²roby licenΦnφho modelu Opel Kadet E, prodßvanΘho pod nßzvem Daewoo Racer / LeMans a pozd∞ji v modernizovanΘ podob∞ s oznaΦenφm Daewoo Cielo a Nexia. V nabφdce se poslΘze objevily i dalÜφ modely z programu GM.
V roce 1992 odkoupil Daewoo padesßtiprocentnφ podφl GM a zφskalo tak nejen samostatnost, ale i v²hled neomezenΘho exportu i na p°edtφm smluvn∞ zapov∞zenΘ trhy. V roce 1995 platnost t∞chto dohod vyprÜela a automobilka Daewoo se mohla vydat dob²vat i Evropu. Vstupem na star² kontinent zaΦal boj o Φas, nebo¥ v²robnφ program jako₧to poz∙statek spoluprßce s GM ji₧ nevyhovoval duchu doby. Krom∞ mnohamilionovΘ reklamnφ kampan∞ zaΦaly tedy i velkorysΘ investice Daewoo do v²zkumn²ch, v²vojov²ch i v²robnφch za°φzenφ ve VelkΘ Britßnii, N∞mecku, Polsku, Rumunsku a v ╚eskΘ republice (divize u₧itkov²ch vozidel AVIA).
Nemalou zßsluhu na neb²valΘm ·sp∞chu automobilky Daewoo mß i fakt, ₧e se korejc∙m poda°ilo "nakoupit" p°ednφ kapacity automobilovΘho pr∙myslu.
D∙kazem ·sp∞chu Daewoo jsou i fungujφcφ v²vojovß st°ediska ve VelkΘ Britßnii (design) a v N∞mecku (v²voj motor∙ a podvozkov²ch skupin). Krom∞ t∞chto st°edisek ji₧ pracujφ v²robnφ zßvody Daewoo v ╚φn∞, Polsku a Uzbekistßnu.
V souΦasnΘ dob∞ mß Daewoo Motor roΦnφ obrat 11,7 miliard dolar∙ a zam∞stnßvß tΘm∞° Üestadvacet tisφc lidφ. SouΦßstφ tohoto impΘria se m∞li stßt i v²vojß°i z firmy Lotus Engineering. V poslednφ chvφli vÜak Korejce p°edeÜli nemΘn∞ ambici≤znφ mana₧e°i z firmy KIA.
Koncern Daewoo poΦφtß s velk²m rozmachem svΘ automobilovΘ divize. V roce 1992 dosßhla jejφ produkce 180 000 automobil∙, v letoÜnφm roce se vÜak poΦφtß s prodejem 1,39 milionu, co₧ je tΘm∞° osminßsobek. Jeliko₧ novΘ modely Daewoo se objevujφ jako na b∞₧φcφm pßsu, oΦekßvß vedenφ automobilky prodej 2,5 mili≤nu automobil∙ v roce 2000, co₧ by automobilku za°adilo mezi 10 nejv∞tÜφch sv∞tov²ch v²robc∙. V poslednφch letech vzniklo takΘ mnoho prototyp∙ od luxusnφ limuzφny a₧ po malΘ m∞stskΘ elektromobily, kterΘ ukazujφ, jak hodlß tohoto nelehkΘho cφle tato mladß korejskß automobilka dosßhnout.#MAIN\110\110_10.RTF,Daewoo - MalΘ vozy
MalΘ vozy
V nejmenÜφ kategorii automobil∙ se Daewoo prezentuje sympatick²m modelem Tico. Jednß se o p∞tidve°ov² v∙z technicky vychßzejφcφ ze Suzuki Alto. Se svou dΘlkou necel²ch t°i a p∙l metru je Tico ideßlnφm vozidlem do m∞stsk²ch aglomeracφ, lze s nφm vÜak v p°φpad∞ pot°eby bez v∞tÜφch problΘm∙ p°ekonat i v∞tÜφ vzdßlenosti. InteriΘr byl navrhovßn s ohledem na co mo₧nß nejv∞tÜφ funkΦnost. Tato vlastnost vÜak nedomimuje vnit°nφmu prostoru na ·kor pohodlφ Φi estetiky zpracovßnφ, obΘ jsou na solidnφ ·rovni. InteriΘr je zajφmav² jeÜt∞ jednou vlastnostφ, vzhledem k vn∞jÜφm rozm∞r∙m karoserie p∙sobφ v∞tÜφm dojmem, ne₧ ve skuteΦnosti je. Zavazadlov² prostor v krßtkΘ zßdi je vÜak p°i plnΘm obsazenφ jen symbolick². Zadnφ sedadla jsou vhodnß pro p°evoz maximßln∞ dvou cestujφcφch.
O pohon se starß zß₧ehov² t°φvßlec o objemu 796 cm3. T°icet kilowat∙ ukryt²ch v tomto nezvykle malΘm motoru dokß₧e ud∞lit Ticu maximßlnφ rychlost a₧ 143 km/h. Dynamika jφzdy odpovφdß velikosti motoru, nenφ tedy nikterak osl≥ujφcφ. V m∞stskΘm provozu, kam je automobil p°evß₧n∞ urΦen, vÜak jφzda s Ticem neΦinφ problΘmy a v²kon motoru je jak₧tak₧ dostaΦujφcφ. Zrychlenφ z 0 na 100 km/h je mo₧no realizovat v Φase kolem dvaceti vte°in. Kompenzacφ za nevelk² v²kon je ekonomick² provoz, pr∙m∞rnß spot°eba toti₧ le₧φ pod hodnotou p∞ti litr∙ na sto kilometr∙. T°icetilitrovß palivovß nßdr₧ umo₧≥uje dostateΦn² akΦnφ rßdius. Tico se sΘriov∞ dodßvß s p∞tistup≥ovou p°evodovkou, na p°ßnφ je k dispozici i t°φstup≥ovß samoΦinnß.
Karoserie byla vyrobena na zßklad∞ poΦφtaΦov²ch simulacφ r∙zn²ch druh∙ kolizφ, ni₧Üφ ·rove≥ pasivnφ bezpeΦnosti dopl≥ujφ v²ztuhy boΦnφch dve°φ. Jφzdnφ vlastnosti jsou uspokojivΘ. PodvozkovΘ skupiny jsou tvo°eny vp°edu vzp∞rami McPherson a vzadu zav∞Üenφm se dv∞ma podΘln²mi vleΦn²mi rameny.
SΘriovß v²bava nenφ nikterak oslnivß, za p°φplatek si lze objednat klimatizaci nebo elektrickΘ ovlßdßnφ oken.
Na mezinßrodnφm autosalonu ve Frankfurtu byl ve°ejnosti poprvΘ p°edstaven automobil nesoucφ oznaΦenφ d'ARTS. Tato novinka zaujme ji₧ na prvnφ pohled sv²m lφbiv²m designem. Jednß se o vφce·Φelov² Φty°mφstn² automobil s p∞ti dve°mi o dΘlce 3,5 m. Automobil je pohßn∞n motorem o objemu 0,8 l, kter² s v²konem 38 kW ud∞luje vozu nejv∞tÜφ rychlost a₧ 143 km/h.
Podle plßn∙ by se m∞l d'ARTS zaΦφt prodßvat v Evrop∞ od podzimu 1998. Nabφdku budou tvo°it t°i verze s nßzvy City, Sport a Style. U₧ zßkladnφ verze City se bude moci pochlubit velmi sluÜnou zßkladnφ v²bavou, kterß zahrnuje vedle obou p°ednφch airbag∙ a ABS takΘ d∞tskou pojistku na zadnφch dve°φch. Verze Sport mß vedle spojler∙ takΘ snφ₧en² podvozek a Φtrnßctipalcovß kola. Pro individualisty je urΦena verze Style, jen₧ opl²vß vn∞jÜφmi dopl≥ky tak, ₧e se majitel anonymnity rozhodn∞ bßt nebude. Za p°φplatek lze mφt klimatizaci, elektrickΘ ovlßdßnφ oken, servo °φzenφ Φi interiΘr v k∙₧i.
V roce 1999 bude nabφdka motor∙ rozÜφ°ena jeÜt∞ o motory o objemu 1,0 l a 1,2 l. Krom∞ Ji₧nφ Koreje se bude d'ARTS vyrßb∞t rovn∞₧ v Polsku, Rumunsku a Indii.#MAIN\110\110_11.RTF,Daewoo - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Nexia (na n∞kter²ch trzφch je pou₧φvßn nßzev Cielo) je automobilem reprezentujφcφm znaΦku Daewoo v segmentu ni₧Üφ st°ednφ t°φdy. Nexia je modernizovan² model Racer, jen₧ byl v podstat∞ licenΦn∞ vyrßb∞n² Opel Kadet z osmdesßt²ch let. Neustßlß modernizace vÜak ud∞lala dneÜnφ Nexii srovnatelnou se sv²mi konkurenty ve svΘ t°φd∞. Jedin²m v²razn∞jÜφm nedostatkem Nexie v porovnßnφ s konkurencφ je design, z jeho₧ liniφ je jasn∞ patrn² ji₧ pon∞kud obstaro₧nφ vzor.
V nabφdce jsou t°i typy karoserie, Φty°dve°ov² sedan a t°φ a p∞tidve°ov² hatchback (vÜechny verze vychßzejφ z model∙ Opel). ╚ty°dve°ov² sedan se m∙₧e pochlubit na svojφ t°φdu mimo°ßdn∞ rozm∞rn²m zavazadlov²m prostorem, jeho₧ objem Φinφ 530 litr∙. Prostor pro cestujφcφ je ve vÜech provedenφch dostateΦn².
Nexii pohßn∞jφ alternativn∞ dv∞ verze Φty°vßlcovΘ patnßctistovky liÜφcφ se poΦtem ventil∙ na vßlec. SlabÜφ z nich mß dvouventilovou techniku a p°i 5 400 1/min dßvß v²kon 55 kW. Tento motor vÜak nenφ ₧ßdn² tahoun, nicmΘn∞ pro b∞₧nΘ pot°eby je jeho dynamika dostateΦnß. ╪idiΦi se sportovn∞jÜφm srdcem sßhnou nejspφÜe po Φty°ventilovΘ variant∞ s v²konem 66 kW. ╚ty°i ventily ve spalovacφm prostoru se projevujφ vedle v∞tÜφho v²konu takΘ p°φzniv∞jÜφm pr∙b∞hem toΦivΘho momentu, tak₧e nenφ nutnΘ tak Φasto °adit. Ob∞ pohonnΘ jednotky ud∞lujφ vozu maximßlnφ rychlost 170 km/h. Zrychlenφ z klidu na 100 km/h lze realizovat u obou motor∙ do t°inßcti sekund.
DalÜφm zßstupcem koncernu Daewoo v tΘto t°φd∞ je takΘ horkß novinka s nßzvem Lanos, kterß postupn∞ nahradφ ji₧ dosluhujφcφ model Nexia. Jednß se o prvnφ automobil vyvinut² vlastnφmi konstruktΘry (ovÜem ve spoluprßci s renomovan²mi firmami jako Italdesign Φi Porsche Engineering) v neobvykle krßtkΘ dob∞ t°iceti m∞sφc∙.
Lanos je k mßnφ jako klasick² Φty°dve°ov² sedan nebo jako t°φ- a p∞tidve°ov² hatchback. V p°φÜtφm roce se poΦφtß s rozÜφ°enφm nabφdky takΘ o Φty°mφstn² kabriolet, kter² byl ji₧ k vid∞nφ na n∞kolika autosal≤nech. Vozidlo je koncipovßno jako p∞timφstnΘ, na zadnφch sedadlech vÜak t°i dosp∞lΘ osoby p°i delÜφm cestovßnφ mnoho pohodlφ nenaleznou. Design Lanosu se nese zcela v jihokorejskΘm stylu, z Φelnφ masky je jasn∞ patrnß snaha o posφlenφ identity znaΦky, kterß je zdß se nezbytnß pro v²razn∞jÜφ ·sp∞chy.
Pod kapotu si lze vybrat jeden ze t°φ motor∙. NejmenÜφ s objemem 1,4 litru je schopen vyvinout v²kon 55 kW a maximßlnφ toΦiv² moment 115 N.m. Tφmto motorem pohßn∞n² Lanos dosahuje rychlosti a₧ 166 km/hod, pr∙m∞rnß spot°eba paliva se dle ·daje v²robce pohybuje pod hodnotou 8 l/100km. Prost°ednφ je v nabφdce patnßctistovka vychßzejφcφ z pohonnΘ jednotky Nexie se solidnφm v²konem 63 kW. Tento motor je se svou akceleracφ z klidu na 100 km/h ji₧ schopen uspokojit i horkokrevn∞jÜφ °idiΦe. Nejv²konn∞jÜφ je vÜak motor vlastnφ konstrukce E-Tec s objemem 1,6 litru a v²konem 78 kW. S takto vyzbrojen²m Lanosem se svi₧nΘ jφzd∞ ubrßnφ asi mßlokdo. Na zßmo°sk²ch trzφch je k mßnφ jeÜt∞ slabÜφ varianta s motorem 1,5 l. VÜechny motory pohßn∞jφ p°ednφ kola prost°ednictvφm standardn∞ dodßvanΘ p∞tistup≥ovΘ mechanickΘ nebo p°φplatkovΘ Φty°stup≥ovΘ samoΦinnΘ p°evodovky.
Daewoo Lanos se dodßvß ve t°ech stupnφch v²bavy, p°iΦem₧ nejbohatÜφ a takΘ nejdra₧Üφ provedenφ SX obsahuje mimo jinΘ bezpeΦnostnφ vzduchov² vak, ABS, elektricky ovlßdanß boΦnφ skla nebo audiosoupravu. Za p°φplatek je samoz°ejm∞ mo₧nΘ objednat nap°φklad klimatizaci.#MAIN\110\110_12.RTF,Daewoo - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Espero bylo nosn²m pilφ°em nabφdky Daewoo ve st°ednφ t°φd∞. Jednß se o p∞timφstn² Φty°dve°ov² t°φprostorov² sedan s nßpadn∞ jednoduch²mi liniemi karoserie. Jednoduchost designu a celkovΘ stylistyckΘ ztvßrn∞nφ majφ za nßsledek p°ekvapiv∞ nφzk² koeficient Φelnφho odporu vzduchu s hodnotou cx = 0,29. U Espera p°ekvapφ jeÜt∞ jedna hodnota, a to objem zavazadlovΘho prostoru, jen₧ Φinφ 560 litr∙. Prostornß karoserie nabφzφ dostatek mφsta pro nohy i na zadnφch sedadlech. Podvozek se sklßdß z nezßvisle zav∞Üen²ch kol na troj·helnφkov²ch ramenech a vzp∞rßch McPherson vp°edu a z tuhΘ nßpravy vzadu.
Espero se vyrßbφ se t°emi motory. NejslabÜφ s objemem 1,5 l se na tuzemsk² trh nedovß₧φ. Dßle je v nabφdce osmnßctistovka s v²konem 70 kW, je₧ umφ automobil rozpohybovat a₧ na rychlost 180 km/hod. Nejv²konn∞jÜφ dvoulitr nabφzφ 77kW, maximßlnφ rychlost tΘto verze le₧φ na hodnot∞ 185 km/hod, zrychlenφ z 0 na 100 km/h zvlßdne Espero ji₧ za 10,8 sekund. Tento model je znßm svojφ rozsßhlou zßkladnφ v²bavou, kterß zahrnuje mimo jinΘ airbag °idiΦe, elektrickΘ ovlßdßnφ skel dve°φ, posilovaΦ °φzenφ Φi centrßlnφ zamykßnφ. Za p°φplatek pak lze objednat klimatizaci a protiblokovacφ systΘm ABS.
Novinkou ve st°ednφ t°φd∞ je model Nubira. Podobn∞ jako Lanos je u₧ i Nubira v²sledek v²voje samotnΘho Daewoo. Design karoserie je nevtφrav∞ lφbiv² a je na n∞m takΘ patrnß snaha designΘr∙ vytvo°it novou firemnφ "uniformu" pro vÜechny modely Daewoo. Tou mß b²t maska chladiΦe vkomponovanß do kapoty motoru a rozd∞lenß na t°i Φßsti v novΘm stylu znaΦky. Nubira existuje jako Φty°dve°ov² a p∞tidve°ov² sedan nebo jako p∞tidve°ovΘ kombi. VÜechny karosß°skΘ varianty se liÜφ v celkov²ch dΘlkßch. Sedan m∞°φ 4467 milimetr∙, nejkratÜφ hatchback 4248 mm a kombi 4514 mm. RozdφlnΘ jsou rovn∞₧ objemy zavazadlovΘho prostoru. Po sklopenφ zadnφch sedadel lze do sedanu umφstit zavazadlo objemu 860 l, p∞tidve°ovß verze pojme 890 l a kombi 1840 l zavazadel. Podvozek je tvo°en vp°edu nezßvisle zav∞Üen²mi koly a nßpravou McPherson a vzadu vφceprvkov²m zßv∞sem.
V ╚eskΘ republice je mo₧nΘ volit mezi dv∞ma vst°ikov²mi motory o zdvihovΘm objemu 1,6 a 2,0 litru. Na ostatnφch trzφch je v nabφdce jeÜt∞ motor o objemu 1,5 l znßm² z Lanosu Φi pohonnß jednotka z Espera o objemu 1,8 litru. MenÜφ Üestnßctistovka nabφzφ maximßlnφ v²kon 78 kW a automobil s nφ umφ zrychlovat z 0 na 100 km/h za 11 sekund (nejv∞tÜφ rychlost dosahuje hodnoty 185 km/h) V²konn∞jÜφ dvoulitr je schopen sv²ch 99 kW transformovat na maximßlnφ rychlost 190 km/hod a zrychlenφ na stokilometrovou hranici za p∞kn²ch 9 sekund. Pr∙m∞rnß spot°eba paliva se u tohoto motoru pohybuje okolo 10 litr∙ naturalu na sto kilometr∙. Do vozu se standardn∞ montuje p∞tistup≥ovß mechanickß p°evodovka, na p°ßnφ lze mφt samoz°ejm∞ Φty°stup≥ovou samoΦinou.
O n∞co mßlo v∞tÜφ je dalÜφ, jen n∞kolik m∞sφc∙ starß novinka s nßzvem Leganza, kterß mß o poznßnφ luxusn∞jÜφ charakter. Jde ji₧ takΘ kompletn∞ o produkt automobilky Daewoo, tentokrßt je vÜak k mßnφ pouze jedinß varianta, a to Φty°dve°ov² sedan. Design Leganzy vychßzφ ze snahy vytvo°it firemnφ image spoleΦnΘ vÜem model∙m znaΦky Daewoo. Nosn²m pilφ°em tohoto image je krom∞ v²razn∞ zaoblen²ch tvar∙ karoserie zejmΘna unifikovan² tvar masky chladiΦe evokujφcφ logo znaΦky Daewoo. V∙z, stojφcφ na rozmezφ st°ednφ a vyÜÜφ st°ednφ t°φdy, se hodφ jak pro reprezentativnφ ·Φely, tak pro pou₧itφ jako rodinn² automobil. Tomu odpovφdß i dostateΦn∞ objemn² zavazadlov² prostor, kter² pojme 400 l zavazadel.
Prvnφ modely dostaly do vφnku motor vlastnφ konstrukce D-TEC o objemu 2,0 l. Tento modernφ motor se Φty°ventilovou techniku o v²konu 98 kW ud∞luje vozu nejv∞tÜφ rychlost 204 km/h. V kombinaci s p∞tistup≥ovou p°evodovkou umφ tento automobil zrychlit z 0 na 100 km/h b∞hem 10,2 sekund. Pr∙m∞rnß spot°eba se pohybuje okolo devφti litr∙ na sto kilometr∙. Automobil je vybaven kotouΦov²mi brzdami na vÜech Φty°ech kolech, p°ednφ kotouΦe majφ vnit°nφ chlazenφ. Podvozek mß nezßvisle zav∞Üena vÜechna kola, o dobrΘ jφzdnφ vlastnosti se starajφ dvojitß p°φΦnß ramena a vzp∞ry McPherson vp°edu i vzadu. Daewoo Leganza se na n∞kter²ch trtzφch prodßvß rovn∞₧ s motory o objemech 1,8 l, 2,0 l a 2,2 l.
K mßnφ jsou dva stupn∞ v²bavy, SX a CDX. Standardnφ v²bava zahrnuje airbagy, ABS (u verze CDX v kombinaci s protiprokluzov²m systΘmem TCS), servo°φzenφ a mimo jinΘ i klimatizaci. Na p°ßnφ lze mφt Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovku.#MAIN\110\110_13.RTF,Daewoo - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Segment vyÜÜφ st°ednφ t°φdy ovlßdß ve v²robnφm programu Daewoo stßle licenΦn∞ vyrßb∞n² model Arcadia, respektive modernizovanΘ verze vozu Opel Rekord nesoucφ oznaΦenφ Prince a Brougham.
Poz∙statkem z dob kapitßlovΘho propojenφ automobilky s americk²m koncernem GM je model Prince. Jednß se o v²razn∞ modernizovan² Opel Rekord, jen₧ Daewoo licenΦn∞ vyrßb∞l °adu let. Na elegantn∞ modernizovanΘ karoserii jsou stßle patrnΘ linie ji₧ zmi≥ovanΘho Recordu. Necel²ch p∞t metr∙ metru dlouhß karoserie prod∞lala omlazovacφ k·ru vÜude, kde se dalo. Pomocφ poΦφtaΦe byl zesφlen cel² skelet karoserie a do dve°φ byly p°idßny boΦnφ v²ztuhy. InteriΘr a palubnφ deska jsou a₧ na n∞kterΘ detaily srovnatelnΘ s modern∞jÜφ konkurencφ. Modernizacφ proÜly rovn∞₧ podvozkovΘ skupiny, tak₧e jφzdnφ vlastnosti odpovφdajφ standardu dneÜnφ doby.
Relativn∞ prostornß karoserie nabφzφ dostatek mφsta pro p∞t dosp∞l²ch osob plus 460 litr∙ dob°e p°φstupnΘho zavazadlovΘho prostoru. Pro pohon lze zvolit, jak je u Daewoo obvyklΘ, dvou- nebo Φty°ventilovou verzi motoru o objemech 1,8 l a 2,0 l (v²konnΘ spektrum od 70 do 94 kW).
Bohat∞ vybaven² interiΘr obsahuje mimo jinΘ i elektrickΘ ovlßdßnφ oken, nastaviteln² sloupek °φzenφ a klimatizaci. V tΘto t°φd∞ je pak p°ekvapiv∞ za p°φplatek ABS a airbag. Do automobilu se montuje standardn∞ p∞tistup≥ovß mechanickß p°evodovka.
Luxusn∞jÜφ alternativou modelu Prince je Brougham, technicky rovn∞₧ vychßzejφcφ z Opelu Record. Brougham mß solidn∞ji vzhlφ₧ejφcφ karoserii, kterß se vÜak od modelu Prince liÜφ jen v konstrukΦn∞ nepodstatn²ch detailech. Nejinak je tomu i u skeletu karoserie a podvozkov²ch skupin. InteriΘr a p°φstrojovß deska je op∞t identickß s modelem Prince, je vÜak podstatn∞ luxusn∞ji vybavena. Rozdφl je rovn∞₧ v nabφdce motor∙, u tohoto modelu je navφc k dispozici motor o objemu 2,2 l, kter² se vÜak dodßvß v²hradn∞ se Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou.
Vlajkovou lodφ firmy je model Arcadia, co₧ je licenΦn∞ vyrßb∞nß p°edchozφ generace Hondy Legend. Arcadia se od Legendu liÜφ snad jen znakem na volantu, automobil je toti₧ vyrßb∞n prakticky beze zm∞n. Tento fakt mß pro Arcadii za nßsledek i p°evzetφ vÜech klad∙ od svΘho p°edch∙dce, mezi n∞₧ pat°φ zejmΘna komfortnφ podvozek, bezpeΦnΘ jφzdnφ vlastnosti a ·plnost vybavenφ. Pod kapotou se skr²vß motor o objemu 3,2 l s v²konem 151 kW.#MAIN\120\120_01.RTF,Daihatsu - Vznik
Vznik automobilky
Daihatsu je nejstarÜφ japonskß automobilka. Vznikla v ╙sace roku 1907 jako Hatsudoki Seizo Co. P°es spalovacφ motory, t°φkolky a u₧itkovß vozφtka se v Üedesßt²ch letech dostala k v²rob∞ automobil∙. Jako souΦßst koncernu Toyota (Toyota mß podφl vφce ne₧ 15 %) dnes vyrßbφ automobily nejmenÜφch kategoriφ a elektromobily. V Japonsku mß ≤sackß automobilka Daihatsu Φty°i v²robnφ zßvody; s roΦnφ produkcφ kolem milionu vozidel je na ÜestΘm mφst∞ v Japonsku.#MAIN\120\120_03.RTF,Daihatsu - Do r.1945
Historie do roku 1945
╙sackß firma Hatsudoki Seizo zaΦala v roce 1907 s v²robou mal²ch spalovacφch motor∙. V roce 1919 vznikly prvnφ prototypy nßkladnφch automobil∙, ale od dvacßt²ch let se firma zam∞°ila na v²robu u₧itkov²ch t°φkolek. V roce 1930 se objevil prvnφ motor na benzin, od roku 1933 pou₧φvan² v t°φkolce, nazvanΘ Daihatsu-Go. Prvnφ automobil vznikl v roce 1937.#MAIN\120\120_04.RTF,Daihatsu - Do r.1970
Historie do roku 1970
V roce 1951 zm∞nila firma Hatsudoki jmΘno na Daihatsu Kogyo Co. PokraΦovala v²roba t°φkolek, ale objevila se i u₧itkovß Φty°kolovß vozidla, mj. v roce 1960 prvnφ Hijet.
V roce 1964 p°edstavila spoleΦnost Daihatsu prvnφ m∞stsk² automobil Compagno Berlina 800 se vzduchem chlazen²m dvouvßlcem, v roce 1966 nßsledoval mal² model Fellow se stejn²m motorem. V tΘm₧e roce Daihatsu vyrobilo prvnφ elektromobil. V roce 1967 navßzala spoleΦnost Daihatsu kontakt s Toyotou. Z tΘto spoluprßce vznikl sedan Consorte. V roce 1970 Daihatsu dodalo elektromobily pro sv∞tovou v²stavu v ╙sace. Daihatsu byla jednou z prvnφch japonsk²ch znaΦek, kterß p°eÜla k p°ednφmu pohonu, a to u modelu Fellow Max (1970).#MAIN\120\120_05.RTF,Daihatsu - Do r.1997
Historie do roku 1997
V roce 1974 firma zm∞nila svΘ jmΘno na Daihatsu Motor Co. (DMC) a zaΦala s v²robou prvnφho terΘnnφho automobilu s pohonem 4 x 4 Taft s litrov²m motorem. SouΦasn∞ p°iÜel od Toyoty p°evzat² model Charmant s karoseriemi sedan a kombi a motory o objemu 1,2 a 1,4 l. V roce 1976 zaΦala produkce novΘ generace malΘho u₧itkovΘho automobilu Hijet, jen₧ od tΘ doby dominuje v prodejnosti mezi u₧itkov²mi vozidly v Japonsku.
V roce 1976 se p°edstavila prvnφ m∞stskß mini s p°ednφm pohonem Domino a Cuore (oba v roce 1976). Na stejnΘm zßklad∞ jako Cuore vznikl model Mira (1980), minikupΘ Leeza (1982) a Opti s neobvyklou oblou karoseriφ (1992). Tyto modely jsou od poloviny osmdesßt²ch let nejprodßvan∞jÜφ °adou miniautomobil∙ v Japonsku a Cuore je celkov∞ druh²m nejprodßvan∞jÜφm modelem.
V roce 1977 rozÜφ°il v²robnφ program kompakt Charade, pohßn∞n² litrov²m t°φvßlcem. Charade o rok pozd∞ji zφskal ocen∞nφ Japonsk² automobil roku.Od roku 1984 p°iÜel do v²roby jednoduch² terΘnnφ automobil Rocky Diesel, kter² nahradil Taft, a v roce 1988 se p°edstavil mal² terΘnnφ automobil pro voln² Φas Feroza. Nejv∞tÜφ model sedan Applause - nßstupce Charmantu - se p°edstavil v roce 1989 jako prototyp MSX-90; o rok pozd∞ji nßsledovala sΘriovß produkce.
Automobilka Daihatsu je aktivnφ i v zahraniΦφ. V roce 1979 byla otev°ena evropskß poboΦka v Belgii v Bruselu, v tΘm₧e roce se p°edstavila v Austrßlii, v roce 1986 pak vznikla spoleΦnost Daihatsu America Inc. V roce 1984 se rozeb∞hla licenΦnφ v²roba Charade na Tchaj-wanu, Hijet se zaΦal vyrßb∞t v komunistickΘ ╚φn∞. Od roku 1990 zφskala licenci na Rocky korejskß Asia Motors. V roce 1992 zaΦala firma Piaggio vyrßb∞t Hijety v Itßlii; v Thajsku vznikla u₧itkovß varianta Cuore. Od roku 1992 b∞₧φ licenΦnφ v²roba i v IndonΘsii, a poΦφnaje rokem 1994 zaΦala produkce modelu Mira v licenci jako Proton Kancil takΘ v Malajsii.
V osmdesßt²ch letech dodßvala firma Daihatsu litrovΘ t°φvßlcovΘ motory pro nßstupce licenΦnφch anglick²ch Mini, kterΘ v re₧ii Alejandro De Tomasa vyrßb∞la v Itßlii firma Innocenti. Na podvozku Daihatsu Rugger (Rocky) stav∞l v Itßlii Bertone terΘnnφ modely Freeclimber (1989) a pozd∞ji Freeclimber II (1992) s motory BMW.#MAIN\120\120_10.RTF,Daihatsu - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Daihatsu se specializuje p°edevÜφm na v²robu m∞stsk²ch miniautomobil∙ tzv. kategorie Midget (trpaslφk), kterß mß v Japonsku p°i zdvihovΘm objemu do 660 cm3 v²raznß da≥ovß zv²hodn∞nφ. ╚ty°mφstnΘ m∞stskΘ mini Cuore (v Japonsku se Φast∞ji pou₧φvß oznaΦenφ Mira) mß dvou nebo Φty°dve°ovou karoserii s v²klopn²m vφkem ve strmΘ zßdi. Ve v²robnφm programu je od roku 1976. SouΦasnß generace se p°edstavila na ja°e 1994, resp. 1996. Vp°edu mß nap°φΦ ulo₧en² motor pohßn∞jφcφ p°ednφ kola, ve verzi Mira Turbo 4WD takΘ vÜechna Φty°i kola. Motory jsou vodou chlazenΘ t°φvßlce 0,66 l - dvouventilovΘ s v²kony 29 kW nebo 31 kW, t°φventilov² se stejn²m v²konem a Φty°ventilov² o v²konech 37 kW Φi 40 kW. T°φventilov² ve verzi turbo mß v²kon 47 kW. Na export je urΦen dvouventilov² Φty°vßlec 0,85 l s v²konem 32 kW. P°evodovky jsou p∞tistup≥ovß ruΦn∞ °azenß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß, pro variantu 4 x 4 t°φstup≥ovß samoΦinnß. DΘlka vozu je 3310 mm, rozvor 2280 mm, pohotovostnφ hmotnost se pohybuje od 570 do 690 kg. Na bßzi Cuore/Mira se vyrßbφ °ada dalÜφch variant, jako nap°φklad r∙znΘ u₧itkovΘ verze s neobvykl²mi karoseriemi, mal² off road Mira RV-4, nebo sportovnφ verze Mira TR-XX Avanzato R Φi Mira TR4. S mimo°ßdnou v²bavou a s exportnφm Φty°vßlcem 850 cm3 je v nabφdce Daihatsu Domino (pod jmΘnem Domino se v n∞kter²ch zemφch takΘ prodßvß Cuore).
Na stejnΘm zßklad∞, se stejn²mi motory, ale jen pro domßcφ trh je urΦeno kratÜφ dvoudve°ovΘ kupΘ 2+2 Leeza. Ve v²robnφm programu dobφhß i otev°enß verze Leeza Spider, p°edstavenß v roce 1992 jako studie FX-228.
Stejn² podvozek a pohonnΘ jednotky mß i neobvykl² dvoudve°ov² minisedan Opti obl²ch tvar∙ s mimo°ßdn∞ luxusnφ v²bavou, zahrnujφcφ nap°. klimatizaci, posilovΘ °φzenφ, elektricky ovlßdanß okna atd. Dodßvß se rovn∞₧ s pohonem vÜech kol a s posuvnou st°echou Canvas Top. Zajφmavosti je specißlnφ polootev°enß varianta Opti Targa. Navzdory pokusu o export do Evropy (èv²carsko) se Opti prodßvß jen v Japonsku s motorem 660 cm3. Z Opti v roce 1996 vzniklo mini v retro stylu Opti Classic.
Mal² kompakt Charade mß dvou Φi Φty°dve°ovou karoserii s v²klopn²m vφkem v ÜikmΘ zßdi. Vyrßbφ se od roku 1977 a v roce 1993 se v Äenev∞ p°edstavila jeho ji₧ Φtvrtß generace. Od roku 1995 existuje i s karoseriφ se stup≥ovitou zßdφ s oznaΦenφm Sedan, n∞kdy takΘ s pon∞kud matoucφm jmΘnem Shortback; v Japonsku se prodßvß pod nßzvem Charade Social. V roce 1995 Charade dostalo nov² tvar p°ednφ masky. èestnßctiventilovΘ Φty°vßlcovΘ motory jsou ulo₧eny vp°edu nap°φΦ a pohßnφ p°ednφ kola. Hatchbacky majφ objem 1,3 l s v²konem 62 kW, sedan se dodßvß s motorem 1,5 l a s v²konem 66 kW. èpiΦkovß dvoudve°ovß verze Charade GTI mß motor 1,6 l s v²konem 77 kW a sportovn∞ji odlad∞n² podvozek. V Japonsku se Charade dodßvß rovn∞₧ se Üestnßctiventilov²m litrov²m Φty°vßlcem o v²konu 40 kW, v p°epl≥ovanΘ verzi a₧ 66 kW, nebo s litrov²m dieselem dßvajφcφm 27 kW Φi ve verzi turbodiesel 37 kW. P°evodovky jsou ruΦn∞ °azenß p∞tistup≥ovß nebo samoΦinnß. Jen pro Japonsko je urΦena specißlnφ verze GTI vybavenß spoilery a oznaΦenß Charade De Tomaso. Daihatsu Charade je dlouh² 3750 mm (kompakt), resp. 4100 mm (sedan). Automobil se dodßvß i s posuvnou st°echou Canvas Top.
Jen pro Japonsko jsou urΦena jednomφstnß vozφtka Mini Sway a Eco Vehicle (Luciole), stejn∞ jako Φty°mφstnΘ Charade Social EV-K, pohßn∞nΘ elektromotory.#MAIN\120\120_11.RTF,Daihatsu - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Po technickΘ strßnce je modelu Charade velmi blφzk² pon∞kud v∞tÜφ p∞timφstn² sedan s typick²m rozm∞rn²m v²klopn²m vφkem ve stup≥ovitΘ zßdi Applause, p°edstaven² poprvΘ v Äenev∞ 1989 a modernizovan² roku 1993. Jeho poslednφ podoba se p°edstavila ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1997. V∙z mß nynφ v²raznou chromovanou masku chladiΦe, zm∞ny se dotkly i zßd∞ a interiΘru. Pod kapotou je ulo₧en Üestnßctiventilov² motoru o objemu 1,6 l, kter² disponuje v²konem 73 kW a toΦiv²m momentem 138 N.m. Motor pohßnφ p°ednφ kola (v Japonsku se prodßvß Applause i ve verzi se stßl²m pohonem vÜech kol) p°es p∞tistup≥ovou manußlnφ nebo Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovku. DΘlka Applause je 4350 mm. Applause se dodßvß i v luxusn∞ vybavenΘ verzi Limited, ve standardnφ v²bav∞ vozu jsou airbagy a ABS.#MAIN\120\120_12.RTF,Daihatsu - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
V rßmci spoluprßce s Toyotou vyrßbφ Daihatsu pod sv²m jmΘnem kombi Corolla Van s motory zß₧ehov²mi i vzn∞tov²mi o objemech 1,3 - 1,5 - 1,6 - 2,0 l.#MAIN\120\120_17.RTF,Daihatsu - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Daihatsu Rocky (v Japonsku se prodßvß pod jmΘnem Rugger, v n∞kter²ch zemφch takΘ jako Fourtak, Toyota jej prodßvß jako Blizzard) je po n∞kolika modernizacφch evergreenem v²robnφho programu Daihatsu. Vyrßbφ se od roku 1984, od roku 1993 s novou karoseriφ a pozm∞n∞n²m podvozkem. Jednoduch² Φty°mφstn² terΘnnφ automobil mß t°φdve°ovou karoserii. R∙znΘ Φty°vßlce - benzinov² 2,3 l s v²konem 67 kW, diesel 2,8 l o v²konu 54 kW nebo stejn∞ velk² turbodiesel 75 kW - pohßn∞jφ zadnφ kola a po p°φpadnΘm p°i°azenφ kola obou nßprav. Rocky mß od poslednφ modernizace p°ednφ kola nezßvisle zav∞Üena a vzadu tuhou nßpravu. Je dlouh² bu∩ 4165 mm (delÜφ verze Wagon s rozvorem 2530 mm), nebo 3840 mm (kratÜφ Hard Top nebo Soft Top s rozvorem 2205 mm).
Feroza (v Japonsku se naz²vß Rocky!) je mal² t°φdve°ov² Φty°mφstn² terΘnnφ automobil s uzav°enou nebo ΦßsteΦn∞ otev°enou karoseriφ. Pru₧n² Üestnßctiventilov² Φty°vßlec 1,6 l mß v²kon 70 kW. Feroza mß vp°edu nezßvisle zav∞Üenß kola, vzadu tuhou nßpravu. Sportovn∞ lad∞nß a obratnß Feroza je dlouhß 3775 mm. S pohonem zadnφch kol a p°i°aditeln²m pohonem vÜech kol (vyrßbφ se i verze se stßl²m pohonem vÜech kol) se navzdory malΘmu motoru v pr∙chodnosti terΘnem vyrovnß mnohem v∞tÜφm konkurent∙m.
Sm∞°ovßnφ terΘnnφch automobil∙ Daihatsu naznaΦila studie MS-X97, p°edstavenß na ja°e 1997 a kombinujφcφ vlastnosti m∞stskΘho vozidla a terΘnnφho automobilu. Na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1997 ji₧ m∞l tento mal² p∞tidve°ov² automobil 4x4 definitivnφ podobu a takΘ nßzev - Terios. V∙z pohßn∞n² motorem 1,3 l o v²konu 61 kW je dlouh² 3845 mm a prßzdn² vß₧φ 1045 kg. O zv²Üenou pr∙chodnost terΘnem se starß elektricky ovlßdan² zßv∞r mezinßpravovΘho diferencißlu - ve m∞st∞ °idiΦi pravd∞podobn∞ ocenφ snadnou ovladatelnost a manΘvrovatelnost vozu. Daihatsu Terios mß zavazadlov² prostor o objemu 205 l, kter² lze po sklopenφ zadnφch sedadel zv∞tÜit a₧ na 538 litr∙. Nejv∞tÜφ rychlost vozu je 145 km/h a pr∙m∞rnß spot°eba Φinφ 8,6 l/100 km.#MAIN\120\120_18.RTF,Daihatsu - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
VelkoprostorovΘ automobily jsou v centru zßjmu firmy Daihatsu. Jejich r∙znß nekonvenΦnφ °eÜenφ se pravideln∞ p°edstavujφ ve form∞ studiφ, jako je nap°φklad model FX-21, pohßn∞n² dvoudob²m litrov²m t°φvßlcem.
Od roku 1995 je ve v²rob∞ mikrovan Daihatsu Move. Ve Φty°dve°ovΘ Φty°mφstnΘ karoserii typu monobox je t°φvßlec 660 cm3 s v²konem 40 kW, nebo stejn∞ velk² p°epl≥ovan² Φty°vßlec Turbo dßvajφcφ 47 kW, p°φpadn∞ t°φvßlec 850 cm3 s v²konem 31 kW. Na ja°e 1997 se tento neobvykle tvarovan² automobil (dlouh² 3310 mm, ale vysok² 1700 mm a vß₧φcφ jen 745 kg) p°edstavil i na ÄenevskΘm autosalonu.
┌plnou novinkou je pozoruhodn² minivan Grand Move, postaven² na podvozku modelu Charade. V Japonsku se p°edstavil v roce 1996 jako typ Pyzar, v Evrop∞ m∞l premiΘru na ja°e 1997. V p∞tidve°ovΘ, Φty°mφstnΘ karoserii, blφ₧φcφ se tvarem kombi, je Üestnßctiventilov² Φty°vßlec 1,5 l o v²konu 66 kW, pohßn∞jφcφ p°es ruΦnφ p∞tistup≥ovou nebo Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovku p°ednφ kola nebo trvale vÜechna kola. Jeho dΘlka je 4060 mm, rozvor nßprav 2400 mm. Pohotovostnφ hmotnost Φinφ 990 kg.
Minidodßvka Daihatsu Hijet (v Japonsku Atrai) se vyrßbφ i v 3300 mm dlouhΘ Φty°mφstnΘ verzi minibus s litrov²m t°φvßlcem o v²konu 35 kW. V∞tÜφ jsou jen pro Japonsko dodßvanΘ minibusy Daihatsu Delta Wide a nov² Delta Wagon. Oba tyto vozy jsou dlouhΘ 4690 mm a pohßn∞nΘ benzinov²m dvoulitrem nebo dieselem o objemu 2,2 l. Hijet i Delta jsou ale spφÜ u₧itkovß vozidla, schopnß p°epravovat cestujφcφ a jejich zavazadla.#MAIN\140\140_01.RTF,Dodge - Vznik
Vznik automobilky
Dodge je nej·sp∞Ün∞jÜφ znaΦkou koncernu Chrysler Corporation. V roce 1995 bylo na americkΘm trhu prodßno 414 687 t∞chto osobnφch automobil∙, tedy dvakrßt vφce ne₧ Plymouth∙, dalÜφ znaΦky Chrysleru. K nej·sp∞Ün∞jÜφm model∙m pat°φ Intrepid (Chrysler Vision), Neon a Stratus. Dodge je rovn∞₧ v²znamn²m v²robcem nßkladnφch automobil∙, i kdy₧ automobilka v poslednφch letech svΘ aktivity omezila na kategorii Pick-up. Za druhΘ sv∞tovΘ vßlky se vÜak proslavila terΘnnφmi Ütßbnφmi vozy s pohonem 4 x 4.#MAIN\140\140_02.RTF,Dodge - Do r.1918
Historie do roku 1918
Brat°i Horace (1864 a₧ 1920) a John Dodge (1868 a₧ 1920) vstoupili do automobilovΘho pr∙myslu v roce 1903 na popud Henryho Forda, pro jeho₧ automobily vyrßb∞li motory, p°evodovky, nßpravy a dalÜφ dφly. Pak vÜak Ford zahßjil politiku sob∞staΦnosti, p°evedl v²robu vÜech dφl∙ do jednoho obrovskΘho zßvodu a brat°i Dodgeovi z∙stali bez prßce. Nelenili a vyprojektovali sv∙j prvnφ automobil Dodge Brothers Model 30-35 a v listopadu 1914 rozjeli sΘriovou v²robu. Prvnφ v∙z m∞l ihned ·sp∞ch, co₧ mezi 1600 registrovan²mi v²robci automobil∙ v USA rozhodn∞ nebylo snadnΘ. Dodge Brothers po Fordov∞ vzoru zavedli pßsovou v²robu a jako jedni z prvnφch vybudovali vlastnφ zkuÜebnφ okruh v Detroitu, na n∞m₧ automobily hned po opuÜt∞nφ linky testovali. Dodge Brothers 30-35 byl prvnφm americk²m vozem s celokovovou karoseriφ ve velkosΘriovΘ v²rob∞.#MAIN\140\140_03.RTF,Dodge - Do r.1945
Historie do roku 1945
V roce 1919 byla Dodge Brothers druhou nejv∞tÜφ automobilkou USA - prodala 106 tisφc voz∙, stßle vychßzejφcφch z prvnφho Φty°vßlcovΘho modelu 30-35. O rok pozd∞ji vÜak oba zakladatelΘ zem°eli na nßsledky nadm∞rnΘho po₧φvßnφ alkoholick²ch nßpoj∙. Jejich vdovy prodaly automobilku za 146 milion∙ dolar∙ newyorsk²m bankßm. Od nich v roce 1928 podnik koupil Walter P. Chrysler za 170 milion∙, reorganizoval ho a vytvo°il z n∞ho hlavnφ souΦßst svΘho impΘria. ZnaΦku Dodge spolu s De Soto umφstil do st°edu nabφdky mezi levnΘ Plymouthy a luxusnφ Chryslery. Vedle Φty°vßlc∙ p°idal Üestivßlce a v roce 1930 takΘ °adov² osmivßlec. Od tohoto roku nesly vozy znaΦku Dodge, kterß nahradila Dodge Brothers. V roce 1936 Dodge vyrobil 274 904 osobnφch voz∙, co₧ znamenalo ΦtvrtΘ mφsto v ₧eb°φΦku americk²ch v²robc∙. K 25. v²roΦφ p°ipravila automobilka novΘ Üestivßlce se zapuÜt∞n²mi sv∞tlomety v blatnφcφch. Poslednφmi p°edvßleΦn²mi modely byly Üestivßlce D22 Deluxe a Custom, vyrßb∞nΘ do ledna 1942, kdy tovßrna p°eÜla na zbrojnφ v²robu. V letech 1943 a₧ 1945 vyrobily zßvody Dodge v USA a Kanad∞ p°es p∙l milionu nßkladnφch voz∙ pro vßleΦnΘ ·Φely, zejmΘna legendßrnφ typ 4 x 4 Power Wagon.#MAIN\140\140_04.RTF,Dodge - Do r.1970
Historie do roku 1970
Po druhΘ sv∞tovΘ vßlce byla v²roba obnovena p°edvßleΦn²mi modely, osobnφmi i u₧itkov²mi, a pokraΦovala i produkce Power Wagonu. T∞₧iÜt∞ v²roby bylo v Üestivßlcφch, velkou novinkou roku 1953 se stal Red-Ram V8, prvnφ vidlicov² osmivßlec. V roce 1954 p°iÜla samoΦinnß p°evodovka PowerFlite a o rok pozd∞ji byl v²robnφ program osobnφch voz∙ zcela zm∞n∞n. NovΘ delÜφ modely Coronet, Royal a Custom Royal se objevily v nov²ch variantßch v °ad∞ karosß°sk²ch styl∙ od kupΘ po kombi Sierra. Ze Φty° motor∙ byly t°i V8 a pouze jeden °adov² Üestivßlec s L-hlavou. V roce 1958 se objevily prvnφ motory se vst°ikovßnφm paliva. VelkΘ ok°φdlenΘ k°i₧nφky silnic v Üedesßt²ch letech doplnily kompaktnφ modely Dart a Lancer. K oblφben²m model∙m pat°ily postupn∞ Polara, Charger, Monaco a nov² Coronet.
V padesßt²ch a Üedesßt²ch letech byl Dodge takΘ ·sp∞Ün²m v²robcem nßkladnφch voz∙ a populßrnφch Ükolnφch autobus∙. Pozd∞ji byla jejich v²roba omezena ve prosp∞ch voz∙ typu Pick-up. Automobily se znaΦkou Dodge se vyrßb∞ly takΘ v Anglii, Austrßlii, Kanad∞, èpan∞lsku a dalÜφch zemφch.#MAIN\140\140_05.RTF,Dodge - Do r.1997
Historie do roku 1997
Modelov² rok 1971 zastihl Dodge jako v²robce typick²ch americk²ch k°i₧nφk∙ silnic, p°edevÜφm s motory V8, vΦetn∞ slavnΘho sedmilitru Street Hemi 426. Na druhΘm konci sortimentu nabφzel Dodge importovanΘ Mitsubishi Colt. Po ot°esu, zp∙sobenΘm prvnφ palivovou krizφ, zaΦalo postupnΘ zmenÜovßnφ voz∙ Dodge. Poslednφm velk²m modelem byl Diplomat, kter² slou₧il i jako newyorsk² taxφk. SpoleΦn∞ s v²vojem Chrysleru p°eÜel i Dodge na podlahovou ploÜinu K-Car (p°ednφ pohon), s nφ₧ cel² koncern zachrßnil p°ed zßnikem legendßrnφ mana₧er Lee Iacocca. Na podvozku K-Car vznikla °ada voz∙ - od rodinn²ch sedan∙ p°es sportovnφ modely a luxusnφ limuzφny. Pat°ily k nim Dodge 400 a 600, Aries, Lancer, Spirit a sportovnφ Daytona, p°ipravenß ve spoluprßci s legendßrnφm Carrollem Shelbym.
V²roba t∞₧k²ch nßkladnφch automobil∙ byla ukonΦena v roce 1975 a Dodge pokraΦuje jen pick-upy -nap°. D-150S 4 x 2, dodßvkov²mi a lehk²mi terΘnnφmi vozy. Mezi malΘ vozy vstoupil Dodge Omni, americkß verze evropskΘho Talbotu Horizon. V rßmci koncernu Chrysler pokraΦuje v²roba nov²mi modely Neon, Stratus, Intrepid, Caravan a Avenger, pick-upy Ram, Dakota, i supersportovnφm vozem Viper, na americkΘm kontinentu prodßvan²m v²hradn∞ se znaΦkou Dodge. Ta si potrpφ rovn∞₧ na sportovnφ image, a proto nasazuje Stratusy do americkΘho mistrovstvφ Superturismo, Vipery GTS-R do zßvod∙ t°φdy GT; jejφ motory pohßn∞jφ Barberovy Ükolnφ formule a velkΘ Ram 1500 se z·Φast≥ujφ zßvod∙ na ovßlech NASCAR Pick-up.#MAIN\140\140_12.RTF,Dodge - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
V²voj zcela novΘho automobilu Neon zaΦal v roce 1990 a na autosalonu ve Frankfurtu v zß°φ 1991 se objevila koncepΦnφ studie stejnΘho jmΘna s t°φvßlcov²m dvoudob²m motorem. O dva roky pozd∞ji se tam p°edstavil sΘriov² Neon, na evropskΘ pom∞ry v∙z st°ednφ t°φdy, ale se siln²m dvoulitrov²m Φty°vßlcov²m motorem o v²konu 97 kW s rozvodem OHC a 110 kW s rozvodem 2x OHC. Dnes se vyrßbφ jak v Φty°dve°ovΘ karoserii sedan, tak jako dvoudve°ovΘ kupΘ. P°evodovka je p∞tistup≥ovß s p°φm²m °azenφm nebo t°φstup≥ovß samoΦinnß. P∞timφstn² v∙z se v USA prodßvß od 10 895 dolar∙ se dv∞ma airbagy, ABS je na p°ßnφ.#MAIN\140\140_13.RTF,Dodge - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Americk² "V∙z roku 1995", Dodge Stratus, pat°φ ke zcela novΘ generaci americk²ch automobil∙ s p∙sobiv²m designem a vynikajφcφmi jφzdnφmi vlastnostmi. V nabφdce jsou Φty°vßlcovΘ motory 2.0 l (97 kW) s p∞tistup≥ovou p°evodovkou, Φty°vßlce 2.4 l (110 kW) a Üestivßlce 2.5 l (124 kW), v²hradn∞ se samoΦinnou p°evodovkou. VÜechna kola jsou nezßvisle zav∞Üena. Vysokou pasivnφ bezpeΦnost podtrhuje Chryslerovo °eÜenφ Cab Forward Design, dva airbagy a ABS, v²robce nabφzφ i integrßlnφ d∞tskou sedaΦku pro upevn∞nφ na zadnφ °adu sedadel. V USA se Stratus prodßvß od 15 495 dolar∙.
Luxusnφ kupΘ Avenger vychßzφ ze spoluprßce s Mitsubishi - u₧φvß n∞kterΘ skupiny ze sportovnφho Mitsubishi Eclipse (Eagle Talon), vyrßbφ se v tovßrn∞ Diamond Star v Illinoisu. V nabφdce jsou motory 2.0 l 16V (103 kW) a Üestivßlec 2.5 l 24V (120 kW), p°evodovka alternativn∞ p∞tistup≥ovß s p°φm²m °azenφm nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. P∞timφstn² v∙z se v USA prodßvß od 14 576 dolar∙.
Nejv∞tÜφ osobnφ v∙z Dodge Intrepid vyu₧φvß rovn∞₧ Cab Forward Design, kter² poskytuje posßdce v∞tÜφ ochranu. Je to jeden z voz∙ sΘrie LH, pohodln² a prostorn² automobil s nezßvisle zav∞Üen²mi koly, nabφzen² s podΘln∞ ulo₧en²m motorem vp°edu a pohonem p°ednφch kol, bu∩ 3.3 l OHV (118 kW), nebo 3.5 l DOHC 24V (157 kW). P°evodovka je Φty°stup≥ovß samoΦinnß, u siln∞jÜφho modelu na p°ßnφ s p°φm²m °azenφm systΘmu AutoStick. Ceny v USA se u model∙ Intrepid pohybujφ od 19 955 dolar∙. Pro modelov² rok 1998 p°ijde novß generace s hlinφkov²mi motory V6 2.7 l (147 kW) a 3.2 l (162 kW).#MAIN\140\140_15.RTF,Dodge - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Supersportovnφ kupΘ Viper GTS s motorem vp°edu a pohonem zadnφch kol sice vychßzφ ze stejnojmennΘho roadsteru, ale p°es 80% dφl∙ je odliÜn²ch. Kuriozitou je desetivßlcov² motor 8.0 OHV (330 kW) s Üestistup≥ovou p°evodovkou, kter² vozu ud∞luje zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 4 s! KupΘ Viper se uplat≥uje v zßvodech automobil∙ t°φdy GT, jeho zßkladnφ provedenφ, se dv∞ma airbagy a bez ABS (nedodßvß se ani za p°φplatek) p°ijde na 72 124 dolar∙.#MAIN\140\140_16.RTF,Dodge - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Desetivßlcov² roadster Dodge Viper RT/10 se objevil jako koncepΦnφ studie v roce 1989, ale od roku 1992 se sΘriov∞ vyrßbφ. Pohonnß jednotka je shodnß jako u kupΘ, ale souΦinitel odporu vzduchu Φinφ 0,55 ve srovnßnφ s 0,35 u kupΘ. Viper je modernφ interpretacφ svalnatΘho roadsteru ve stylu Cobry Carrolla Shelbyho a p°ijde na 63 000 dolar∙.#MAIN\140\140_17.RTF,Dodge - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Novinkou, p°edstavenou na detroitskΘm autosalonu 1997, je terΘnnφ osobnφ automobil Dodge Durango, prvnφ model kategorie Sport-Utility Vehicles a₧ pro osm cestujφcφch. Vychßzφ z novΘho pick-upu Dakota 1997, ale nabφzφ ÜirÜφ v²b∞r pohonn²ch jednotek 3.9 l V6 (129 kW), 5.2 l V8 (169 kW) a 5.9 l V8 (184 kW). Vyrßbφ se s pohonem zadnφch nebo vÜech kol.#MAIN\140\140_18.RTF,Dodge - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Dodge Caravan je spolu se sestersk²mi modely Plymouth Voyager a Chrysler Town & Country nej·sp∞Ün∞jÜφm velkoprostorov²m vozem v USA. Minivan s variabilnφm interiΘrem je k dispozici s motory 2.4 l DOHC (110 kW), nebo s Üestivßlci V6 OHV: 3.0 l (110 kW), 3.3 l (116 kW) a 3.8 l (122 kW). V USA se a₧ sedmimφstn² v∙z prodßvß od 17 815 dolar∙.#MAIN\150\150_01.RTF,Ferrari - Vznik
Vznik automobilky
V roce 1929 zalo₧il Enzo Ferrari, tovßrnφ jezdec automobilky Alfa Romeo, vlastnφ firmu Scuderia Ferrari, v jejφm₧ znaku byl vzpφnajφcφ se k∙≥. O deset let pozd∞ji ji p°ejmenoval na Auto Avio Construzioni Ferrari. Po vßlce v roce 1946 Enzo Ferrari svojφ firmu kompletn∞ reorganizoval, dal jφ svΘ jmΘno a zam∞°il jejφ v²robnφ program v²hradn∞ na automobily.#MAIN\150\150_03.RTF,Ferrari - Do r.1945
Historie do roku 1945
Krßtce po zalo₧enφ firmy Auto Avio Costruzioni Ferrari p°edstavil Enzo Ferrari sv∙j prvnφ automobil, kter² oznaΦil Φφseln²m k≤dem 815 - 8 vßlc∙- 1,5 objem motoru.
╪adov² motor vozu tehdy dosahoval v²konu 55,5 kW. Automobil, jen₧ jeÜt∞ nesm∞l nΘst nßzev Ferrari (podmφnka d°φv∞jÜφ smlouvy s Alfou Romeo) dlouho vedl v zßvod∞ Mille Miglia v roce 1940, nakonec vÜak pro poruchu odpadl. Brzy nßsledoval upraven² model 815 B s nov²m motorem, kter² m∞l ventilov² rozvod OHC. V roce 1944 byla tovßrna vybombardovßna a jejφ nßroΦnß obnova trvala dva roky.#MAIN\150\150_04.RTF,Ferrari - Do r.1970
Historie do roku 1970
Prvnφm skuteΦn²m Ferrari byl typ 125 S s dvoumφstnou karosΘriφ spider, motorem V12 o objemu 1497 cm3 a v²konu 53 kW. Automobil debutoval na zßvod∞ v Piacenze roku 1947, p°i druhΘm nasazenφ ve VC ╪φma zvφt∞zil pr∙m∞rnou rychlostφ 88 km/h. V∙z m∞l trubkov² rßm, nezßvislΘ zav∞Üenφ p°ednφch kol a zadnφ nßpravu DeDion. DalÜφ model Ferrari 159 S vznikl namontovßnφm motoru o objemu 1903 cm3 a nejv∞tÜφm v²konu 88 kW do p∙vodnφho Üasi 125 S. ╚φselnΘ oznaΦenφ automobil∙ Ferrari v∞tÜinou udßvß objem jednoho vßlce v cm3. Roku 1948 p°iÜely na trh modely 166 Sport a Inter, jejich₧ vidlicov² dvanßctivßlec m∞l objem zv∞tÜen² na 1995 cm3. Automobily s nejr∙zn∞jÜφmi uzav°en²mi i otev°en²mi karoseriemi se s udr₧ely ve v²rob∞ a₧ do roku 1950, p°iΦem₧ v²kony motor∙ se pohybovaly v rozmezφ od 66 do 118 kW. Modely 166 MM zφskaly ΦetnΘ sportovnφ ·sp∞chy, vΦetn∞ vφt∞zstvφ v Le Mans Φi v zßvod∞ Mille Miglia. V roce 1950 zv∞tÜil v²robce objem motoru na 2341 cm3 a oznaΦenφ voz∙ zm∞nil na 195 Sport/Inter. Od roku 1951 vyrßb∞la automobilka novΘ modely 212 Inter a Export s motory V12/2562 cm3, jejich₧ v²kon pokr²val spektrum od 96 do 125 kW. KupΘ Φi kabriolety 212 Inter v∞tÜinou pochßzely z v∞hlasn²ch karosßren Vignale, Ghia, Fontana Φi Pininfarina. Ke sportovnφm ·Φel∙m byly Φasto pou₧φvßny 212 Export Touring Barchetta s dvoumφstnou otev°enou karoseriφ spider. B∞hem roku 1952 se takΘ vyrobilo 20 automobil∙ 225 S s motorem 2715 cm3 o v²konu 154 kW . V∞tÜinu model∙ z padesßt²ch let tvo°ily zßvodnφ Φi polozßvodnφ specißly, a tak nenφ divu, ₧e se jejich produkce poΦφtala na kusy, v²jimeΦn∞ na desφtky. Prvnφ velkoobjemov² sportovnφ v∙z Ferrari byl p°edstaven na pa°φ₧skΘm autosal≤nu v roce 1950 a m∞l oznaΦenφ 340 America. P°esto₧e byl automobil ·sp∞Ün² v zßvodech Mille Miglia Φi Le Mans, byl urΦen p°edevÜφm pro trh v USA. Jeho motor V12 objemu 4102 cm3 byl nalad∞n na v²kon 162 kW.
V roce 1952 p°iÜel do prodeje velmi ·sp∞Ün² model 250, kter² se po modernizaci z roku 1955 udr₧el v nabφdce cel²ch 12 let a z bran tovßrny jej vyjelo celkem 3500 kus∙. Jeho dvanßctivßlec o objemu 2953 cm3 m∞l nejd°φve v²kon 169 kW, pozd∞ji se vyÜplhal a₧ na hranici 221 kW. Modely Ferrari 250 GT se nabφzely p°edevÜφm s karoseriemi od Battisty "Pinin" Fariny nebo Franca Scagliettiho. Automobily byly pou₧φvßny mimo samotnΘho tovßrnφho t²mu i privßtnφmi jezdci jak na zßvodnφch drahßch, tak i v b∞₧nΘm provozu. Vzniklo takΘ n∞kolik specißlnφch verzφ jako nap°φklad 250 GT "Tour De France". Nejznßm∞jÜφm modelem tΘto °ady je 250 GTO (v letech 1962 a₧ 1964 vyrobeno 39 voz∙), kter² byl poslednφm zßvodnφm Ferrari s motorem vp°edu.
Ferrari 250 LM z roku 1964 bylo prvnφm vozem z Maranella s motorem uprost°ed. Jeho motor V12 o objemu 3286 cm3 disponoval v²konem 228 kW - pouze prototyp m∞l motor o objemu 2953 odpovφdajφcφ nomenklaturnφmu ΦφselnΘmu oznaΦenφ 250. V roce 1965 s tφmto automobilem zvφt∞zila posßdka J. Rindt / M. Gregory v Le Mans. Model 250 LM byl poslednφm "b∞₧n²m cestovnφm" Ferrari, s nφm₧ bylo mo₧no zßvodit na vrcholovΘ ·rovni.
V roce 1954 debutoval na ÄenevskΘm autosalonu typ 375 MM, o n∞kolik m∞sφc∙ pozd∞ji ho nßsledoval model 375 America, vyznaΦujφcφ se tφm, ₧e Ülo o prvnφ oficißlnφ spoluprßci s karosßrnou Pininfarina, kterß trvß dodnes. Po modelu 340 America to byl dalÜφ "·tok" na automobilov² trh v USA. V²kon velkΘho dvanßctivßlce o objemu 4522 cm3 byl u modelu 375 MM 250 kW a 221 kW u kupΘ America, kterΘ se vyrßb∞lo do roku 1956. Zdß se, ₧e v Maranellu dostal p°φle₧itost ka₧d² nad∞jn² projekt a konstruktΘ°i se p°edhßn∞li v nßpaditosti. R∙znorodosti v²robnφho programu nahrßvaly takΘ rozliΦnΘ variace karosΘriφ specializovan²ch dφlen umφst∞n²ch v Moden∞, Turφnu a okolφ. Pr∙b∞₧nΘ velmi ·sp∞ÜnΘ anga₧mß znaΦky v n∞kolika sportovnφch disciplφnßch (F1, F2, sportovnφ vozy, prototypy) si vynutilo prakticky roΦnφ obm∞nu automobil∙ a neustßl² horeΦn² v²voj.
V p°ehledu silniΦnφch Ferrari urΦen²ch spφÜe pro severoamerick² trh zb²vß jeÜt∞ typovß °ada 410. PremiΘra novΘho modelu se odehrßla v roce 1955 a kompletnφ kupΘ 410 Superamerica od designΘrskΘho studia Pininfarina se p°edstavilo o rok pozd∞ji. Model 410 Superamerica byl vybaven motorem V12 s objemem 4962 cm3 a ·ctyhodn²m v²konem 250 kW. Mezi vozy Ferrari 410 SA snad ka₧dΘho zaujme jen jedin² exemplß° aerodynamickΘho kupΘ s mohutn²mi ploutvemi od karosßrny Ghia. Ferrari 400 Superamerica s otev°enou nebo uzav°enou karosΘriφ Pininfarina se vyrßb∞lo v letech 1960 a₧ 1964.
Pininfarinovo kupΘ Ferrari 500 Superfast z roku 1964 navazovalo sv²m stylistick²m pojetφm na model 400 Superamerica "Aerodinamico" Serie II a jeho p∞tilitrov² vidlicov² dvanßctivßlec dßval v tehdejÜφ dob∞ ·₧asn² v²kon 294 kW.
Prezentace novΘ typovΘ °ady s karosΘriφ Pininfarina stav∞nΘ u Scagliettiho se odehrßla rovn∞₧ v roce 1964. KupΘ 275 GTB a spider 275 GTS nahradily typ 250 GT. Krom∞ karoserie byl nov² zejmΘna motor V12 o objemu 3286 cm3 a v²konu 191(GTS) a 206 kW (GTB). P°evodovka byla umφst∞nß spoleΦn∞ s diferencißlem u zadnφ nßpravy.
Od modelu 250 GTE 2+2 (1960) se Φty°mφstnΘ automobily staly nedφlnou souΦßstφ v²robnφho programu automobilky. V lΘt∞ 1963 se p°estavilo novΘ Φty°mφstnΘ Ferrari 330 GT 2+2. èasi automobilu bylo v podstat∞ p°evzato z typu 250 GTE 2+2, motor vÜak dostal v∞tÜφ objem. Do roku 1967 se vyrobilo 1080 kus∙ kupΘ 330 GT 2+2.
S nov²m motorem V12 objemu 4390 cm3 se p°edstavily i novΘ modely s Φφseln²m oznaΦenφm 365. Ferrari 365 GT 2+2 z podzimu 1967 nahradil typ 330 GT 2+2, kter² byl doposud nejv∞tÜφm, nejprostorn∞jÜφm a nejluxusn∞jÜφm vozem z Maranella. V²bava automobilu obsahovala mimo jinΘ i posilovaΦe brzd a °φzenφ, elektrickΘ stahovßnφ oken a klimatizaci. KupΘ 365 GT 2+2 se mohlo pochlubit relativn∞ velk²m prostorem pro cestujφcφ i zavazadla. Od roku 1969 firma nabφzela dalÜφ modely s Φφseln²m oznaΦenφm 365, konkrΘtn∞ kupΘ 365 GTC a od n∞j odvozen² kabriolet 365 GTS, kterΘ stylisticky a technicky vychßzely z model∙ 275.
Atraktivnφ novinkou roku 1969 bylo rovn∞₧ nov∞ tvarovanΘ kupΘ 365 GTB/4 znßmΘ pod oznaΦenφm Daytona, jeho₧ motor V12 nabφzel v²kon 259 kW. Stejnou pohonnou jednotkou se Φtve°icφ vaΦkov²ch h°φdel∙ byl vybaven i model 365 GTB/4 Spyder, kter² v nßsledujφcφch letech nahradil typ 365 GTS. Daytona byla schopna dosßhnout rychlosti a₧ 275 km/h a zrychlovat z 0 na 100 km/h b∞hem 5,9 s. Do roku 1974 vyrobili v Maranellu tΘm∞° 1300 exemplß°∙ Ferrari 365 GTB/4.
FinanΦnφ potφ₧e automobilky Ferrari vy°eÜil v roce 1969 Fiat, kter² se stal majitelem poloviny akciφ a umo₧nil maranellskΘ znaΦce prakticky neomezenΘ financovßnφ. JeÜt∞ p°ed tφm roku 1967 doÜlo k dohod∞ mezi Fiatem a Ferrari o spoluprßci na v²rob∞ typu Dino, kterß trvala do roku 1976.
Enzo Ferrari m∞l jedinΘho syna, kter² zem°el v roce 1959 na infekΦnφ zßn∞t ledvin. Na jeho poΦest se od roku 1968 vyrßb∞ly automobily Ferrari, kterΘ nesly jeho jmΘno. Prvnφm byl model Dino 206 GT s dvoulitrov²m morem V6, kter² vyrßb∞l Fiat. Motor byl ulo₧en nap°φΦ p°ed zadnφ nßpravou a byl spojen s ruΦn∞ °azenou p∞tistup≥ovou p°evodovkou. Mnohem v∞tÜφmu ·sp∞chu se t∞Üilo Dino 246 GT p°edstavenΘ roku 1969 s v²konn∞jÜφm motorem V6 o objemu 2,4 l, kterΘho se vyrobilo tΘm∞° 2500 kus∙.#MAIN\150\150_05.RTF,Ferrari - Do r.1997
Historie do roku 1997
V roce 1975 p°edstavil v²rovbce novΘ Dino 308 GT/4. Jak napovφdß oznaΦenφ, automobil dostal nov² motor, Φty°vaΦkov² vidlicov² osmivßlec o objemu 2927 cm3 a v²konu 176 kW. Nenφ bez zajφmavosti, ₧e autorem karoserie byl v tomto p°φpad∞ v²jimeΦn∞ Bertone. O rok pozd∞ji na tento v∙z konstrukΦn∞ navßzal model Ferrari 308 GT/4.
Nßstupcem Ferrari 308 GT/4 se v roce 1980 stal model Mondial 8, jeho₧ motor V8/2926 cm3 byl vybaven elektronick²m vst°ikovßnφm Digiplex a nabφzel v²kon 157 kW. V²roba Mondialu 8 skonΦila v roce 1982 montß₧φ 703. exemplß°e. Plynul² v²voj tΘto °ady pokraΦoval p°es Mondial Quattrovalvole se Φty°mi ventily ve vßlci, Mondial 3,2 a skonΦil poslednφ verzφ vyrßb∞nou jeÜt∞ v roce 1993 nazvanou Mondial T, kterß m∞la motor o v²konu 221 kW.
Na TurφnskΘm autosalonu v roce 1971 debutoval prototyp 365 GT/4 BB, sΘriov∞ se vÜak tento model zaΦal vyrßb∞t a₧ v °φjnu 1973. Motor V12 s ·hlem rozev°enφ vßlc∙ 180 stup≥∙ a dv∞ma pßry vaΦkov²ch h°φdel∙ m∞l objem 4390 cm3 a v²kon 280 kW. Jeho konstrukce vychßzela jako obvykle z motor∙ Ferrari F1. TutΘ₧ pohonnou jednotku s mφrn∞ zmenÜen²m v²konem pou₧ila automobilka v roce 1976 u podvozkov∞ a karosß°sky vylepÜenΘho modelu 512 BB. V roce 1981 byl motor vybaven elektronick²m vst°ikovßnφm paliva a v²kon novΘho modelu 512 BBi poklesl na 250 kW. Snφ₧enφ v²konu vÜak nebylo krokem zp∞t, naopak, motor byl p°i jφzd∞ pru₧n∞jÜφ a temperamentn∞jÜφ.
D∙stojn²m nßstupcem modelu 512 BBi se stal v roce 1984 typ Testarossa, jeho₧ podobn∞ koncipovan² dvanßctivßlcov² V-motor 4942 cm3 disponoval v²konem 287 kW. Pininfarina vyu₧il vzadu Üirok²ch bok∙, kterΘ ve vyÜÜφch rychlostech vytvß°ely pot°ebn² p°φtlak na zadnφ kola. Testarossa dosahovala rychlosti a₧ 291 km/h a zrychlovala z klidu na 100 km/h za 5,3 s. PokraΦovatelem tohoto vysokov²konnΘho stroje bylo v roce 1992 Ferrari 512 TR, kterΘ se mohlo pochlubit v²konem 315 kW.
Na podzim roku 1994 p°iÜla poslednφ modifikace, kterß dostala oznaΦenφ F 512 M. Krom∞ modernizovanΘ Φelnφ masky a novΘho uspo°ßdßnφ sv∞tlomet∙ bylo automobilu p°idßno n∞kolik konφ navφc. V²kon se pohyboval a₧ na hranici 342 kW. Poslednφ kusy typu F 512 M, tedy Ferrari s motorem V12 (·hel rozev°enφ vßlc∙ 180 stup≥∙) byly vyrobeny v Φervenci roku 1996.
V roce 1972 se zm∞nil Φty°mφstn² model 365 GT/4 2+2, kdy₧ dostal zcela novou karoserii. Pininfarina tentokrßt navrhl pom∞rn∞ hranatΘ tvary, kterΘ se vymykaly tradicφm znaΦky. Technika byla modernizovßna, v zßklad∞ vÜak odpovφdala starÜφmu modelu. RychlΘ kupΘ s 4,4 litrov²m motorem V12 o v²konu 235 kW se vyrßb∞lo do roku 1976, kdy ho nahradily opticky velmi podobnΘ modely 400 GT a 400 Automatic s dvanßctivßlcem objemu 4823 cm3/250 kW. Ferrari 400 Automatic bylo v∙bec prvnφm automobilem znaΦky se samoΦinnou p°evodovkou. EvoluΦnφ v²voj doplnil v roce 1979 motor se vst°ikovßnφm Bosch K-Jetronic a n∞kterΘ dalÜφ retuÜe. DalÜφm v²vojov²m stupn∞m tohoto "hranatΘho" Ferrari byl v roce 1985 model 412 a 412 Automatic. Kompletn∞ modernizovan² automobil byl vybaven p∞tilitrov²m motorem/250 kW a protiblokovacφm systΘmem ABS. Za dvanßct let v²roby model∙ 400 a 412 se jich prodalo tΘm∞° 2000 kus∙. PokraΦovatelem tradice pohodlnΘho Φty°mφstnΘho automobilu Ferrari je souΦasn² model 456 GT a 456 GTA, kter² automobilka prezentovala v roce 1993.
Autosalon v Pa°φ₧i roku 1975 byl mφstem p°edstavenφ v²znamnΘ novinky - typu 308 GTB s plastovou karosΘriφ navr₧enou ve studiu Pininfarina. Novinka v sob∞ kombinovala Üasi z modelu Dino 246 GT a motor V8/ 2927 cm3 z modelu 308 GT/4. O dva roky pozd∞ji m∞l premiΘru logick² souputnφk - model 308 GTS s karosΘrii targa. ZmenÜeninami typu 308 GTB/GTS se staly 208 GTB/GTS s motorem objemu 1991 cm3 a v²konem 114 kW, je₧ p°edevÜφm na domßcφm trhu nahradily modely Ferrari 208 GT/4. Modely 308 GTB/GTS se staly po dvou modernizacφch nej·sp∞Ün∞jÜφm modelem znaΦky poslednφch dvaceti let, kdy₧ se jich od roku 1976 do 1985 prodalo p°es 12 000 kus∙.
Kompletnφ modernizace typu 308 GTB/GTS prob∞hla v roce 1985, novinka nesla oznaΦenφ 328 GTB/GTS, m∞la zcela p°epracovan² interiΘr a nov² motor V8 o objemu 3185 cm3 a v²konu 199 kW. Po Φty°ech letech p°iÜel dalÜφ v²vojov² stupe≥ nejmenÜφch automobil∙ Ferrari - modely 348 TB a 348 TS s v²razn∞ji modifikovan²m vzhledem a v²konn∞jÜφm motorem 3,4 l. Tovßrna inzerovala nejvyÜÜφ v²kon 220 kW, nejv∞tÜφ rychlost 275 km/h a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 5,9 s. V roce 1993 navßzal na tuto typovou °adu plnohodnotn² kabriolet Ferrari 348 Spider a na podzim tΘho₧ roku byl zv²Üen v²kon motoru na 235 kW. V²roba tohoto mimo°ßdn∞ ·sp∞ÜnΘho Ferrari skonΦila v roce 1995, kdy ho nahradil dodnes vyrßb∞n² typ F 355.
V roce 1982 se zaΦaly vyrßb∞t automobily Ferrari vybavenΘ p°epl≥ovan²mi dvoulitrov²mi motory. Model 208 GTB Turbo se odliÜoval od p∙vodnφho typu 208 GTB/GTS turbodmychadlem KKK, elektronick²m vst°ikovßnφm Bosch K-Jetronic a v²konem v∞tÜφm tΘm∞° o 50 kW. Milnφkem dalÜφho v²voje typu 208 byl jarnφ autosalon v Turφnu roku 1986, kdy motor V8 ji₧ disponoval v²konem 187 kW .
V Äenev∞ 1984 debutovalo Ferrari 288 GTO, kterΘ osl≥ovalo sv²mi jφzdnφmi v²kony. V²robce pot°eboval v∙z vyrobit v poΦtu nutnΘm pro homologaci ve skupin∞ B. Automobil tvarov∞ vychßzel ze siluety 308 GTB, srdcem automobilu byl takΘ osmivßlec, ale s objemem 2855 cm3 a nejv∞tÜφm v²konem 294 kW. Oproti p∙vodnφmu podΘlnΘmu ulo₧enφ byl motor upevn∞n nap°φΦ a vybaven turbodmychadly IHI a elektronick²m vst°ikovßnφm Weber-Marelli. Cestovnφ verze, vybavenß mimo jinΘ klimatizacφ, dosahovala rychlosti 305 km/h a zrychlovala z 0 na 100 km/h za 5 s. V letech 1984 a₧ 1986 se vyrobilo 272 t∞chto pozoruhodn²ch voz∙.
V lednu 1987 p°i p°φle₧itosti 40. v²roΦφ zalo₧enφ automobilky p°ipravilo v²vojovΘ odd∞lenφ dalÜφ supersportovnφ model - typ Ferrari F40. Automobil m∞l uprost°ed ulo₧en² vidlicov² osmivßlec 2936 cm3, kter² se dv∞ma turbodmychadly poskytoval ·ctyhodn² v²kon 352 kW. Trubkovß struktura vozu nesla skv∞le aerodynamicky zpracovanou kevlarovou karoserii. Jejφ tv∙rce - v∞hlasn² Sergio Pininfarina vtiskl automobilu nezam∞niteln² charakter, kter² z n∞j ud∞lal legendu. Produkce Ferrari F40, kterΘ dosahovalo rychlosti 324 km/h, byla zahßjena v roce 1988 a skonΦila po 1331 vyroben²ch vozech v roce 1992.
Enzo Ferrari stßl v Φele svΘho podniku od roku 1947 do svΘ smrti v roce 1988. Vozy Ferrari zvφt∞zily b∞hem Enzova p∙sobenφ ve firm∞ v 5000 zßvodech a zφskaly 25x titul sv∞tovΘho Üampi≤na v r∙zn²ch automobilov²ch disciplφnßch. Po smrti Enza Ferrariho se Fiat stal majoritnφm akcionß°em firmy, nebo¥ zv²Üil sv∙j podφl ve Ferrari na 90 %.
Ferrari a vzpφnajφcφ se Φern² k∙≥ ve znaku jsou symbolem sportovnφch automobil∙ modernφ povßleΦnΘ generace. Slßvu si vydobyly nejen udßvan²mi nejv∞tÜφmi rychlostmi, v²konem a karoseriemi navrhovan²mi nejznßm∞jÜφmi italsk²mi designΘry, ale p°edevÜφm bezpoΦtem vφt∞zstvφ na zßvodnφch tratφch. Dodnes je automobilka pevn∞ spjata s automobilov²m sportem.#MAIN\150\150_15.RTF,Ferrari - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Ferrari b∞hem poslednφch p∞ti let zcela obm∞nilo v²robnφ program. NejmenÜφ, osmivßlcovß Ferrari nesou podle uspo°ßdßnφ st°echy oznaΦenφ F355 Berlinetta (kupΘ), GTS (kupΘ s odnφmateln²m st°ednφm dφlem st°echy) a Spider (kabriolet). Automobily sice vychßzejφ z p°edchozφch model∙ 348, prod∞laly vÜak tak d∙kladnou modernizaci, ₧e lze sm∞le hovo°it o zcela nov²ch vozech. P°ed zadnφ pohßn∞nou nßpravou podΘln∞ umφst∞n² vidlicov² osmivßlec mß zdvihov² objem 3496 cm3, p∞t ventil∙ ve vßlci a nejv∞tÜφ v²kon 280 kW. Ferrari F355 dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 295 km/h, p°iΦem₧ zrychlenφ z 0 na 100 km/h zvlßdß za 4,7 s. Design karoserie je dφlem studia Pininfarina, kterΘ v²born∞ skloubilo po₧adavky aerodynamiky a jemnosti tvar∙ s nßdechem sluÜivΘho retro stylu. Materißlem karoserie jsou hlinφkovΘ a ocelovΘ plechy. Motor a zadnφ nßprava jsou upevn∞ny na pomocnΘm rßmu, p°iΦem₧ Üasi tvo°φ tuhß prostorovß konstrukce.
Poslednφ novinkou automobilky je novΘ °azenφ, kterΘ je k dispozici pro vÜechny modely °ady 355. P°evodovka novΘho modelu Ferrari 355 F1 je shodnß s p∙vodnφ p°φmo °azenou Üestistup≥ovou, o jejφ ovlßdßnφ se vÜak starß elektronika a hydraulika. Tento systΘm se dv∞ma pßΦkami pod volantem p°evzat² p°φmo z voz∙ Formule 1 v²razn∞ zkracuje dobu pot°ebnou k p°e°azenφ, eliminuje p°φpadnΘ chyby °idiΦe a umo₧≥uje v∞novat se naplno °φzenφ vozu. DalÜφ v²hodou tohoto °eÜenφ je mo₧nost samoΦinnΘho °azenφ se t°emi programy, kterΘ se uplatnφ zejmΘna v m∞stskΘm provozu. ╪ada Ferrari F355 se vyznaΦuje v²born²mi jφzdnφmi vlastnostmi, v²konn²m motorem a v neposlednφ °ad∞ atraktivnφm designem.
V souΦasnosti nejstarÜφm vyrßb∞n²m automobilem Ferrari je Φty°mφstnΘ kupΘ 456 GT a 456 GTA (v produkci od roku 1993). Jednß se o rychlΘ 2+2 mφstnΘ kupΘ s motorem umφst∞n²m, stejn∞ jako u jeho podobn∞ koncipovan²ch p°edch∙dc∙, vp°edu. Vidlicov² dvanßctivßlec disponuje p°i objemu 5474 cm3 v²konem 325 kW. Nejv∞tÜφ rychlostφ 302 km/h a zrychlenφm z 0 na 100 km/h za 5,2 s jist∞ uspokojφ i ty nejnßroΦn∞jÜφ sportovn∞ zalo₧enΘ °idiΦe. V roce 1996 p°edstaven² model 456 GTA je vybaven namφsto klasickΘ Üestistup≥ovΘ p°evodovky Φty°stup≥ov²m "automatem" od americkΘ firmy FFD Ricardo. Design kupΘ 456 GT/GTA byl sv∞°en dvornφmu nßvrhß°i Pininfarinovi, kter² mu vtiskl naprosto osobit² charakter a skv∞lΘ aerodynamickΘ vlastnosti. Vybavenφ automobilu nepot°ebuje komentß°, nebo¥ obsahuje vÜe, co se v souΦasnosti montuje do podobn²ch voz∙ tΘto cenovΘ kategorie. Na objednßvku je mo₧nΘ obdr₧et i sadu p∞ti kufr∙, kterß se p°esn∞ vejde do zavazadlovΘho prostoru v zßdi.
DvoumφstnΘ kupΘ Ferrari 550 Maranello nahradilo v roce 1996 ve v²robnφm programu typ F 512 M s motorem V12 umφst∞n²m p°ed zadnφ nßpravou. Koncepce automobilu vychßzφ z Φty°mφstnΘho Ferrari 456 GT/GTA. Motor umφst∞n² vp°edu mß shodn² zdvihov² objem 5474 cm3, ale jin²m vylad∞nφm a ·pravou detail∙ se jeho v²kon vyhoupl a₧ na hranici 357 kW. Snad ji₧ ani nenφ nutnΘ zd∙raz≥ovat, ₧e vn∞jÜφ tvary karoserie jsou dφlem studia Pininfarina, kterΘ tradiΦn∞ odvedlo vynikajφcφ prßci. Design automobilu v sob∞ mistrn²m zp∙sobem kombinuje novΘ a starÜφ prvky pou₧φvanΘ u voz∙ Ferrari. Zajφmav²m stylistick²m prvkem jsou ₧raloΦφ prolisy za p°ednφmi koly, kterΘ jsou patrnΘ i na modelu Ferrari 250 GTO z roku 1962.#MAIN\150\150_16.RTF,Ferrari - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Otev°enΘ vozy reprezentuje kabriolet na bßzi F 355, kter² mß dov∞tek Spider a plßt∞nou stahovacφ st°echu. Jak ji₧ bylo uvedeno, motor, podvozek a interiΘr odpovφdajφ verzφm F 355 Berlinetta a GTS. Automobil vÜak navφc nabφzφ nep°ekonateln² zß₧itek z jφzdy s voln²m nebem nad hlavou.
Krßlem silnic bude jist∞ ten, kdo usedne za volant supersportovnφho modelu Ferrari F50. Automobil zkonstruovan² p°i p°φle₧itosti padesßtΘho v²roΦφ existence firmy byl odvozen p°φmo ze zßvodnφho monopostu Formule 1 z roku 1990. Vidlicov² dvanßctivßlec vozu mß objem 4698 cm3, p∞t ventil∙ pro ka₧d² vßlec a elektronick² management Bosch Motronic 2.7. Ferrari F50 vyrobenΘ pouze v limitovanΘ sΘrii 349 kus∙ nabφzφ v²kon 383 kW, nejvyÜÜφ rychlost 325 km/h a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 3,87 s. Na motor umφst∞n² podΘln∞ uprost°ed vozu navazuje Üestistup≥ovß p°evodovka s ruΦnφm °azenφm. Spodek automobilu je ploch² a vytvß°φ p°φsavn² aerodynamick² efekt. NezßvislΘ zav∞Üenφ kol typu Push Rod jen dokresluje z°ejmou podobnost s vozem F1. V²robce nabφzφ pro model F50 i pevnou odnφmatelnou st°echu hardtop.
#MAIN\160\160_05.RTF,FIAT - Do r.1997
Historie do roku 1997
ZaΦßtek sedmdesßt²ch let byl z hlediska Fiatu poznamenßn n∞kolika d∙le₧it²mi udßlostmi. Jednou z nich bylo zahßjenΘ v²roby v tovßrn∞ Togliatti, le₧φcφ na ·zemφ tehdejÜφho Sov∞tskΘho svazu. Tovßrna byla postavena s vyu₧itφm Fiatova know-how a zaΦala takΘ po technick²m dozorem italsk²ch odbornφk∙ vyrßb∞t licenΦnφ Fiat 124, kter² dostal nßzev Äiguli. "RuskΘ Fiaty" se zakrßtko zaΦaly exportovat i do ╚eskoslovenska, kde si svou robustnφ konstrukcφ, spolehlivostφ a relativn∞ vysokou technickou ·rovnφ zφskaly velikou oblibu. Samotn² Fiat p°iÜel po roΦnφ pauze na trh s dalÜφm nov²m modelem, kter² se znovu m∞l stßt legendou. Nov² v∙z se jmenoval Fiat 127 a byl to kompaktnφ rodinn² automobil o celkovΘ dΘlce 3645 mm.
P°es svΘ pom∞rn∞ omezenΘ vn∞jÜφ rozm∞ry nabφzel Fiat 127 a₧ p°ekvapiv∞ velk² vnit°nφ prostor. KonstruktΘrem vozu byl mlad² a talentovan² Pio Manz·, kter² vÜak bohu₧el krßtce po dokonΦenφ konstrukΦnφch pracφ tragicky zahynul. Fiat 127 m∞l motor o objemu 903 cm3, kter² vychßzel z motoru n∞kdejÜφ "osmsetpadesßtky" a dßval v²kon 45 konφ. Vynikajφcφmu vyu₧itφ prostoru napomohla i skuteΦnost, ₧e Fiat 127 m∞l motor umφst∞n² vp°edu nap°φΦ. ZpoΦßtku byl tento kompaktnφ v∙z nabφzen pouze ve dvoudve°ovΘm provedenφ s v²klopnou zadnφ st∞nou, pozd∞ji p°iÜly i t°φ- a Φty°dve°ovΘ varianty. V roce 1974 pak v∙z dostal i nov² motor o v²konu 50 konφ. "Stosedmadvacφtka" se ukßzala b²t automobilem mimo°ßdn∞ vÜestrann²m a pro zßkaznφky stßle zajφmav²m. Proto p°ichßzely dalÜφ a dalÜφ varianty, jako t°eba 127 Special, 127 Sport (to u₧ ovÜem po d∙kladnΘm face-liftu), stejn∞ jako varianta Fiorino, tedy lehk² u₧itkov² v∙z s mechanick²mi Φßstmi p°evzat²mi prßv∞ z Fiatu 127. Ten se na n∞kolik let stal v∙bec nejprodßvan∞jÜφm automobilem Evropy a za deset let svΘ produkce byl vyroben ve vφce ne₧ 4,5 milionu exemplß°∙. V roce 1972 p°iÜel Fiat s dalÜφ atraktivnφ sportovnφ verzφ, kterou ovÜem vyrßb∞l osv∞dΦen² partner Bertone. V∙z se jmenoval X 1/9 a byl pozoruhodn² umφst∞nφm svΘho motoru. Ten byl toti₧ ulo₧en p°ed zadnφ nßpravou nap°φΦ ke sm∞ru jφzdy. Nov² sportovnφ Fiat pohßn∞l bu∩ motor o objemu 1300 nebo 1500 cm3 a s nφm se tento v∙z se brzy stal mimo°ßdn∞ populßrnφm v zahraniΦφ, nap°φklad ve Spojen²ch stßtech, kde se dob°e prodßval jeÜt∞ v roce 1980. V roce 1972 pak Fiat p°edstavil dokonce dva novΘ vozy. Prvnφ nesl nßzev 132 a byl nßstupcem oblφbenΘ "stop∞tadvacφtky". Druh²m byl mal² Fiat 126, jen₧ nahradil pro zm∞nu nejmenÜφ "p∞tistovku". Vyst°φdat tento nanejv²Ü ·sp∞Ün² model jist∞ nebylo snadnΘ, ale "Centro Stile Fiat" odvedlo skv∞lou prßci, a tak si novß "stoÜestadvacφtka" zakrßtko zφskala stejnou popularitu jako jejφ p°edch∙dce. Nov² model byl o n∞co prostorn∞jÜφ ne₧ Fiat 500 a m∞l takΘ objemn∞jÜφ zavazadlov² prostor, nebo¥ nßdr₧ paliva konstruktΘ°i p°est∞hovali dozadu. Nov² v∙z dostal takΘ novou p°evodovku se synchronizovan²m 2., 3. a 4. rychlostnφm stupn∞m. Prvnφ provedenφ Fiatu 126 m∞lo zdvihov² objem 594 cm3 a v²kon 24 konφ, kter² vozu staΦil k nejvyÜÜφ rychlosti 105 km/h. NejmenÜφ Fiat se zßhy stal neobyΦejn∞ populßrnφm - a v roce 1980 u₧ po evropsk²ch silnicφch jezdilo vφce ne₧ dva miliony exemplß°∙ tohoto vozu. Rok 1972 byl ovÜem takΘ rokem nßstupu dalÜφho ·sp∞ÜnΘho modelu. Tφm se stal Fiat 132, nßstupce oblφbenΘ "stop∞tadvacφtky", z nφ₧ p°ebral v∞tÜinu mechanick²ch skupin. Jeho zßkladnφ motor m∞l objem 1585 cm3 a v²kon 98 k, pozd∞ji p°iÜel i agregßt s objemem 1,8 l a potΘ i 2,0 litru o v²konu 112 konφ. V poslednφch letech svΘ v²roby se Fiat 132 dokonce doΦkal i tehdejÜφ p°evratnΘ novinky: elektronickΘ °φdφcφ jednotky motoru Bosch L, kterß jeho motor posunula na kvalitativn∞ vyÜÜφ ·rove≥ a odstartovala novou vlnu zßjmu o tento v∙z.
Pak ovÜem p°iÜla ropnß krize - a mezinßrodnφ motoristickß obec se zaΦala orientovat spφÜe na menÜφ a lacin∞jÜφ automobily s ni₧Üφ spot°ebou. Fiat tomuto trendu rychle vyÜel vst°φc se sv²m modelem 131 Mirafiori, kter² byl vlastn∞ nßstupcem oblφbenΘ "stoΦty°iadvacφtky". Fiat Mirafiori m∞l mimo°ßdn∞ modernφ karosΘrii kombinovanou ovÜem s klasickou koncepcφ a osv∞dΦen²mi mechanick²mi skupinami. To bylo zßrukou maximßlnφ spolehlivosti, kterou vedenφ Fiatu v₧dycky pova₧ovalo za jeden z nejd∙le₧it∞jÜφch aspekt∙ v²roby osobnφch automobil∙. Motor novΘho modelu m∞l objem 1,3 litru a dva vaΦkovΘ h°φdele v hlav∞ vßlc∙. Dosahoval p°itom nejvyÜÜφho v²konu 65 konφ. Siln∞jÜφ varianta potom dostala motor 1,6 litru o v²konu 85 konφ. Fiat nabφzel model 131 jako dvou- nebo Φty°dve°ov² sedan, stejn∞ jako bohat∞ prosklenΘ p∞tidve°ovΘ kombi s nßzvem Panorama.
O Φty° roky pozd∞ji, v roce 1978, pak p°iÜel na trh bonb≤nek ve form∞ sportovnφho modelu Supermirafiori s dvouvaΦkov²mi Φty°ventilov²mi motory 1,3 a 1,6 litru s v²konem 82 resp. 98 k a nejvyÜÜφ rychlostφ 160 resp. 170 km/h. Ve stejnΘm roce se objevil i Mirafiori Racing s dvoulitrov²m motorem o v²konu 85 kW / 115 k. N∞kolik ·sp∞Ün²ch sportovn∞ lad∞n²ch model∙ potvrdilo, ₧e se Fiat 131 Mirafiori mimo°ßdn∞ hodφ pro sportovnφ ·pravy, a tak vznikl i vrcholn² typ 131 Rally, kter² v mal²ch sΘriφch vyrßb∞la firma Abarth - a to hned ve dvou modifikacφch. Prvnφ byla vysokov²konn²m sportovn∞ lad∞n²m cestovnφm vozem, druhß pak Φist∞ sout∞₧nφm automobilem, s nφm₧ Fiat takΘ v letech 1977, 1978 a 1980 zφskal v sout∞₧nφm mistrovstvφ sv∞ta titul sv∞tovΘho Üampi≤na.
Mezi rokem 1978 a 1980 p°iÜly dva modely zcela novΘ generace, stejn∞ jako konstrukΦn∞ novΘ dieselovΘ motory s mnoha technicky zajφmav²mi °eÜenφmi. Prvnφm nov²m vozem byl Fiat Ritmo, kter² zaujal zejmΘna elegantnφ a v²razn∞ aerodynamicky tvarovanou karosΘriφ, kterß se takΘ mohla pochlubit zcela nov²mi bezpeΦnostnφmi standardy. KoncepΦn∞ Ritmo, kterΘ bylo jak²msi ideov²m nßstupcem modelu 128, dokonale odpovφdalo tehdejÜφm (a vlastn∞ i dneÜnφm) p°edstavßm o modernφm malΘm voze. Ty ₧ßdaly motor umφst∞n² vp°edu nap°φΦ, pohon p°ednφch kol a p°ednφ i zadnφ nßpravu s nezßvisle zav∞Üen²mi koly. Fiat svΘ novΘ Ritmo nabφzel ve t°ech provedenφch jako Ritmo 60, 65 a 75, p°iΦem₧ Φφseln² k≤d v₧dy znamenal v²kon motoru v konφch. Konec sedmdesßt²ch a zaΦßtek osmdesßt²ch let p°inesl zv²Üen² zßjem o p∞tistup≥ovΘ p°evodovky, a proto Ritmo 60 a 65 mohlo mφt pßt² stupe≥ na p°ßnφ, zatφmco " p∞tasedmdesßtka" m∞la u₧ p∞tistup≥ovou p°evodovku jako souΦßst standardnφ v²bavy, ovÜem na p°ßnφ se tento v∙z dodßval takΘ se t°φstup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou. Ritmo bylo jen 3940 mm dlouhΘ, vß₧ilo mezi 860 a 900 kg a dφky svΘ aerodynamickΘ karoserii i pßtΘmu p°evodovΘmu stupni vykazovalo a₧ p°ekvapiv∞ nφzkou spot°ebu paliva. V roce 1981 p°iÜly takΘ dv∞ ost°ejÜφ verze: Ritmo Super 75 a 85, kde Φφslo v nßzvu odpovφdalo nejv∞tÜφmu v²konu v konφch. Ve stejnΘ dob∞ se takΘ objevily dva novΘ dieselovΘ motory pro model 131 Mirafiori - a sice atmosfΘrickΘ Φty°vßlce s objemem 2000 a 2500 cm3. Oba motory vyvinula francouzsko - italskß motorßrna S.O.F.I.M. ve m∞st∞ Foggia. Tuto spoleΦnost zalo₧ily spoleΦn∞ firmy Fiat, Alfa Romeo a Renault a jejφm cφlem bylo vyvinout, zkonstruovat a vyrßb∞t modernφ rychlob∞₧nΘ dieselovΘ motory pro nasazenφ ve vozech vÜech t°φ zmφn∞n²ch znaΦek. Tuto aktivitu si vy₧ßdal stßle vyÜÜφ zßjem zßkaznφk∙ o vysokootßΦkovΘ a v²konnΘ dieselovΘ motory. Oba agregßty se vyznaΦovaly neobyΦejn∞ modernφ konstrukcφ se vst°ikem paliva do vφrov²ch p°edkom∙rek, p°iΦem₧ menÜφ z nich dosahoval v²konu 60 a v∞tÜφ 72 konφ. Oba motory se na trhu zaΦaly okam₧it∞ t∞Üit velkΘmu zßjmu a nemalΘ procento produkce modelu 131 Mirafiori se pak prodßvalo prßv∞ s t∞mito vzn∞tov²mi agregßty. Stejnou cestou se zanedlouho vydalo i menÜφ Ritmo, kterΘmu v roce 1980 p°ipravil dieselov² motor doslova na mφru brilantnφ technik Lampredi. Agregßt o objemu 1714 cm3 dosahoval v²konu 55 konφ a vyznaΦoval se takΘ nejen v²hodnou k°ivkou pr∙b∞hu toΦivΘho momentu, ale i neΦekanou ₧ivostφ a zejmΘna tich²m chodem. Ritmo diesel jezdilo rychlostφ a₧ 140km/h.
V roce 1980 p°iÜel Fiat na trh s dalÜφm atraktivnφm mal²m vozem, kter² nesl nßzev Panda. Autorem designu byl dnes slavn² italsk² stylista Giorgio Giugiaro, jen₧ vytvo°il karoserii jednoduchou, hranatou - ale takΘ veskrze modernφ. Dφky jednoduch²m tvar∙m s p°evahou rovn²ch ploch byla v²roba vozu velmi jednoduchß a lacinß - a to m∞lo pochopiteln∞ pozitivnφ vliv i na jeho cenu. MajitelΘ novΘ Pandy vysoko oce≥ovali i funkΦnφ a relativn∞ velmi prostorn² interiΘr s mimo°ßdnou variabilitou, kter² bylo mo₧no p°izp∙sobit r∙zn²m zp∙sob∙m vyu₧itφ vozu. Prakticky cel² spodek Pandy byl chrßn∞n ochrann²mi dφly z lehkΘho plastu, mimo°ßdn∞ odolnΘho v∙Φi mechanickΘmu namßhßnφ. RovnΘ p°ednφ sklo m∞lo uprost°ed umφst∞n jedin² stφraΦ a v∙z nem∞l ₧ßdnΘ st°eÜnφ ₧lßbky, n²br₧ jen liÜtu odvßd∞jφcφ vodu, kterß byla vytvo°ena sva°en²mi plechy st°echy a boΦnφch panel∙ . Panda m∞la dvouvßlcov² motor o objemu 652 cm3 o v²konu 30 konφ - anebo siln∞jÜφ agregßt 0, 9 litru z Fiatu 127. Panda se prodßvala za cenu 3 970 000 - 4 702 000 lir a vyrßb∞la se a₧ do roku 1984. S rokem 1982 p°iÜel na trh nabrouÜen² model Panda Super, mimochodem prvnφ Fiat v historii, u n∞ho₧ byl tradiΦnφ Φervenobφl² znak s pφsmeny nahrazen p∞ti Üikm²mi pruhy, je₧ jsou dnes synonymem Fiatu. V roce 1983 p°iÜel Fiat s dalÜφm skv∞l²m mal²m vozem, kter² zaznamenal obrovsk² obchodnφ ·sp∞ch prakticky po celmΘm sv∞t∞, pochopiteln∞ zejmΘna u finanΦn∞ h∙°e situovan²ch vrstev. Tφm modelem byl Fiat Uno, kter² p°evzal mnoho technick²ch prvk∙ vΦetn∞ motoru ze slavnΘ"stosedmadvacφtky". Novinkou byla takΘ zadnφ nßprava zcela novΘ konstrukce se samostatn²m zav∞Üenφm kol a prostorov∞ velice v²hodnou stavbou. Uno m∞°ilo na dΘlku 3544 mm, na Üφ°ku 1548 a vysokΘ bylo 1432 mm, p°iΦem₧ jeho pohotovostnφ hmotnost Φinila pouh²ch 900 kg. Motor o objemu 903 cm3 dosahujφcφ v²konu 45 konφ byl pochopiteln∞ ulo₧en nap°φΦ nad p°ednφ nßpravou a dodßval vozu maximßlnφ rychlost 140 km/h. Pozd∞ji se do v²roby dostaly i varianty Uno 55, 60 a 75 S s motory 1,1 resp. 1,3 litru a v²kony korespondujcφmi s Φφsly v modelovΘm oznaΦenφ. Cena vozu zaΦφnala na hodnot∞ 7 344 000 lir - a Uno se ·sp∞Ün∞ prodßvalo a₧ do roku 1989. V mnoha zemφch se jeho nßzev stal synonymem pro modernφ mal², lacin² a ·sporn² v∙z s velmi dobr²mi jφzdnφmi v²kony. Uno se pozd∞ji doΦkalo takΘ experimentßlnφ samoΦinnΘ p°evodovky s prom∞nn²m p°evodem a oznaΦenφm "Uno-matic", jejφ₧ dokonalejÜφ verzi dnes Fiat dodßvß do modelu Punto. V roce 1985 dostalo Uno zcela nov² motor objemu 999 cm3 s oznaΦenφm Fire. Tento agregßt, ve svΘ dob∞ nesporn∞ nejpokrokov∞jÜφ evropsk² motor svΘ kategorie, kter² u₧ ze znaΦnΘ Φßsti navrhovaly poΦφtaΦe, se vyrßb∞l v supermodernφ motorßrn∞ ve m∞st∞ Termoli a vyznaΦoval se nap°φklad mal²m poΦtem souΦßstφ (273, tedy asi o 100 mΘn∞ ne₧ srovnatelnΘ agregßty) a takΘ nφzkou hmotnostφ (69 kg, tedy o 9 kg mΘn∞ ne₧ motor p∙vodnφ). Ve stejnΘm roce ovÜem Fiat p°edstavil i dalÜφ nov² v∙z s v²razn∞ v∞tÜφ t°φprostorovou karoseriφ. Klasick² sedan se jmenoval Regata a byl vyvinut s pou₧itφm mechanick²ch skupin ·sp∞ÜnΘho Ritma. Novß Regata byla k dispozici se t°emi typy motor∙ (1,3/68k, 1,5/ 82k a 1,6/100k), krom∞ toho vÜak byl v nabφdce takΘ dieselov² motor 1,7/ 58 k. Podobn∞ jako Ritmo se takΘ Regata prodßvala i v modifikaci E.S. (Energy saving), tedy jako v∙z se snφ₧enou spot°ebou. Ten m∞l nap°φklad specißlnφ pneumatiky, ekonometr, aerodynamickΘ deflektory - ale takΘ za°φzenφ, kterΘ p°i delÜφm stßnφ vypφnalo motor vozu. U Regaty 70 ES tak pr∙m∞rnß spot°eba podle ·daj∙ v²robce Φinila jen 5,2 litr∙ benzφnu na 100 km. DalÜφ verzφ byla Regata Weekend, prostornΘ prosklenΘ kombi se sympatick²m konstrukΦnφm trikem, kter² Fiat vyu₧φvß dodnes a kter²m je v²klopnß dolnφ Φßst zadnφho Φela vΦetn∞ nßraznφku.
V roce 1986 se Fiat stal takΘ stoprocentnφm vlastnφkem dalÜφ znßmΘ italskΘ znaΦky vyrßb∞jφcφ typicky italskΘ sportovnφ vozy, toti₧ firmy Alfa Romeo. Prvnφ model vznikl² ze spoluprßce Alfy a Fiatu byla Alfa Romeo 164. JeÜt∞ o rok d°φve ovÜem Fiat p°edstavil sv∙j nejv∞tÜφ model Croma, robustnφ a pohodln² v∙z pro dlouhΘ cesty, pat°φcφ do st°ednφ t°φdy. Croma byla vyvinuta v rßmci spoleΦnΘho projektu "Type 4", na n∞m₧ se podφlely takΘ firmy Lancia, Saab a Alfa Romeo. V²sledek tΘto spoluprßce pak u italsk²ch automobilek nesl nßzev Alfa Romeo 164, Fiat Croma a Lancia Thema, ÜvΘdskß automobilka sv∙j v∙z nazvala klasicky: Saab 9000. ╪ada motor∙ sahala u Cromy od benzinovΘho karburßtorovΘho Φty°vßlce 1,6 l a₧ k turbodieselu 2,4 l. BenzφnovΘ motory m∞ly p°itom zcela nov² systΘm CHT ( Controleld High Turbulence), sestßvajφcφ ze dvou r∙zn²ch sacφch kanßl∙, z nich₧ jeden se pou₧φval p°i ni₧Üφch a druh² p°i vyÜÜφch otßΦkßch. SystΘm CHT tak dovoloval daleko ·Φinn∞jÜφ rozvφ°enφ sm∞si a tedy i vyÜÜφ ·Φinnost spalovßnφ, stejn∞ jako ni₧Üφ spot°ebnu benzinu. Vrcholem nabφdky se pak stala Croma 2.0 -turbo i.e. o v²konu 155 konφ a maximßlnφ rychlosti 210 km/h. Velmi d∙le₧it² byl pro Fiat dalÜφ nov² v∙z, kter² byl p°edstaven v lednu 1988: model Tipo. Tipo bylo typick²m automobilem ni₧Üφ st°ednφ t°φdy s p∞tidve°ovou karoseriφ typu hatchback. Podobn∞ jako Croma m∞lo i Tipo n∞kterΘ mechanickΘ skupiny shodnΘ s dalÜφmi vozy vyrßb∞n²mi v rßmci koncernu. Jeho podlahovß ploÜina byla nap°φklad shodnß s Lanciou Dedra. Elegantnφ Tipo m∞lo pochopiteln∞ op∞t motor vp°edu nap°φΦ a pohßn∞nou p°ednφ nßpravu, p°iΦem₧ k dispozici bylo hned p∞t motor∙ o objemech 1,1 - 1,6 resp 1,7D a 1,9D. V luxusn∞jÜφ verzi äDigit" se Tipo vyznaΦovalo zcela digitalizovan²m p°φstrojov²m panelem. P∙vodnφ Tipo vydr₧elo ve v²robnφm programu do roku 1989, modely s ob∞ma atmosfΘrick²mi a jednφm p°epl≥ovan²m dieselov²m motorem 1,9 TD a₧ do roku 1991. Prßv∞ p°i v²rob∞ Tipa zaΦal Fiat praktikovat nov² zp∙sob prßce montß₧nφ linky, oznaΦovan² jako äisland production", p°i kterΘm byly jeÜt∞ vφce vyu₧ity montß₧nφ roboty a drasticky se tak snφ₧ilo riziko lidskΘho pochybenφ. Rok 1989 pak byl u italskΘ automobilky ve znamenφ druhΘ verze modelu Uno, kter² byl po faceliftu v²razn∞ oblejÜφ a dostal i elegantn∞jÜφ interiΘr. Vrcholn²m modelem se stalo UNO turbo i. e. s p°epl≥ovan²m benzinov²m motorem 1,4l o v²konu 116 konφ, kter² dßval vozu maximßlnφ rychlost 204 km/h.
Koncem osmdesßt²ch a poΦßtkem devadesßt²ch let postihla ovÜem Fiat vß₧nß technickß, organizaΦnφ, invenΦnφ i prodejnφ krize. Italskß automobilka, jako by opojena sv²mi nedßvnφmi prodejnφmi ·sp∞chy, najednou z°ejm∞ podcenila pot°ebu kontinußlnφho v²voje a d∙slednΘ marketingovΘ prßce, a tak se pozvolna Fiaty na evropsk²ch trzφch zaΦaly stßvat stßle mΘn∞ atraktivnφmi. Fiat najednou nem∞l proti zßplav∞ nov²ch model∙ konkurenΦnφch znaΦek co nabφdnout a v∞tÜinu voz∙ z jeho modelovΘ Ükßly navφc postihly nemalΘ problΘmy s kvalitou. Do tΘto situace p°iÜla novß Tempra, p°edstavenß v roce 1990, jejφ₧ mechanickΘ skupiny byly op∞t odvozeny od modelu Tipo. Tempra se prodßvala jako Φty°dve°ov² sedan nebo p∞tidve°ovΘ kombi a pohßn∞ly ji vp°edu nap°φΦ ulo₧enΘ motory 1,4 - 2,0 l nebo vzn∞tovΘ agregßty 1,9 D a 1,9 TD. Tempra Station Wagon se dokonce prodßvala i s pohonem vÜech Φty° kol. DalÜφm modelem krizovΘho obdobφ Fiatu byl typ Duna/Elba, technicky vychßzejφcφ z model∙ Tipo a Uno. JeÜt∞ p°ed tφm, ne₧ se Fiatu poda°ilo pomocφ obrovsk²ch investic a mimo°ßdnΘho nasazenφ negativnφ v²voj otoΦit, p°iÜel na trh v roce 1991 Fiat Cinquecento, miniautomobil, kter² se sna₧il navßzat na nehynoucφ slßvu n∞kdejÜφ p∞tistovky.
#MAIN\160\160_04.RTF,FIAT - Do r.1970
Historie do roku 1970
PovßleΦnΘ zaΦßtky Fiatu byly vφce ne₧ kruÜnΘ. Oba jeho hlavnφ zßvody v Lignottu a Mirafiori byly t∞₧ce poÜkozeny, zem∞ se nachßzela v t∞₧kΘ hospodß°skΘ depresi, pro v²robu automobil∙ chyb∞ly kvalitnφ suroviny - a ve vßlkou zniΦenΘ zemi takΘ pochopiteln∞ nebyl o novß auta velk² zßjem. D∙le₧it∞jÜφ byla v prvnφch povßleΦn²ch letech pochopiteln∞ v²roba nßkladnφch voz∙. T∞ch takΘ Fiat v roce 1940 vyprodukoval n∞kolik tisφc, zatφmco osobnφch automobil∙ jen n∞kolik set. V²razn∞jÜφ vzestup pak znaΦka zaznamenala v roce 1947, kdy u₧ se znaΦnou Φßst jejφch v²robnφch kapacit povedlo uvΘst do provozuschopnΘho stavu. V roce 1946 zem°el tehdejÜφ prezident Fiatu, senßtor Agnelli, po n∞m₧ nastoupil na mφsto generßlnφho °editele a p°edsedy p°edstavenstva profesor Valletta, mu₧, kter² se vedenφ koncernu ujal pevnou rukou a zakrßtko zavedl n∞kterΘ d∙le₧itΘ zm∞ny. Dokßzal nap°φklad zv²Üit zßkladnφ majetek znaΦky nejd°φve na 4 a potom dokonce a₧ na 12 miliard lir. Rychle se takΘ rozb∞hla produkce p°edvßleΦn²ch model∙, zejmΘna typ∙ 500 Topolino, 1100 a 1500 - a roΦnφ v²roba dosßhla v roce 1947 celkem 34 352 voz∙ vΦetn∞ u₧itkov²ch automobil∙. V roce 1949 pak poΦet celkov∞ vyroben²ch voz∙ p°ekroΦil hranici 79 000. O rok pozd∞ji potom p°iÜel prvnφ v∙z zkonstruovan² u₧ po vßlce. Byla to varianta ·sp∞ÜnΘ "p∞tistovky" s nßzvem 500 B a s vylepÜen²m motorem o v²konu 16,5 konφ a maximßlnφ rychlosti 95 km/h. Hned potΘ se objevil vφce·Φelov² model Giardiniera, nßsledovan² typem 500 C. Ten u₧ dostal modernizovanou karoserii vybavenou n∞kter²mi za°φzenφmi, kterß cestujφcφm v²razn∞ zp°φjem≥ovala jφzdu, nap°φklad topenφm vyu₧φvajφcφm teplΘho vzduchu p°ivedenΘho od motoru. S dalÜφ novinkou p°iÜel nßsledujφcφ model 1100E - a Ülo o °azenφ pod volantem, m≤du importovanou z USA.
Zcela nov²m povßleΦn²m modelem, kter² v sob∞ u₧ nesl mnoho skuteΦn∞ souΦasn²ch konstrukΦnφch prvk∙, byl typ 1400. Tento v∙z st°ednφ t°φdy u₧ m∞l blatnφky integrovanΘ do karoserie, ale zejmΘna takΘ samonosnou ocelovou karoserii a v²razn∞ podΦtvercov² motor (82x66), stejn∞ jako p°evodovku se synchronizovan²m 2. - 4. rychlostnφm stupn∞m. RevoluΦnφ model, kter² op∞t nesl jasn² rukopis konstruktΘra Giacosy, m∞l takΘ technicky velmi zda°ilΘ °eÜenφ p°ednφ nßpravy. Nezßvisle zav∞Üenß kola byla vedena p°φΦn²m ramenem, odpru₧ena vinut²mi pru₧inami a hydraulick²mi teleskopick²mi tlumiΦi v kombinaci s p°φΦn²m zkrutn²m stabilizßtorem. Navφc byl v∙z dφky novΘ konstrukci karoserie pohodln² a mimo°ßdn∞ tich², p°iΦem₧ posledn∞ jmenovanß vlastnost byla u Fiatu skuteΦnou novinkou. Model 1400 byl slavnostn∞ p°edstaven na ₧enevskΘm autosal≤nu v roce 1950 a Fiat jφm vφce ne₧ d∙sledn∞ oslavil svΘ padesßtΘ v²roΦφ. Cena modelu 1400 Φinila 1 275 000 lir a a₧ do roku 1954 se ho prodalo vφce ne₧ 77 000 kus∙. Zajφmav² automobil p°iÜel krßtce potΘ. Jmenoval se Campagnola a jeho konstrukce byla inspirovßna genißlnφm americk²m jeepem. V∙z se Φty°mi pohßn∞n²mi koly m∞l motor o objemu 1,9 litru a v²konu 53 konφ. P°evodovka sice jeÜt∞ nepoznala redukci, ale zato m∞la extrΘmn∞ "krßtk²" prvnφ rychlostnφ stupe≥, se kter²m dokßzal model Campagnola p°ekonat stoupßnφ a₧ 85%. Cappagnola se ukßzala b²t replikou vφce ne₧ zda°ilou. Dva zßvodnφ jezdci Butti a Racca s nφ mezi prosincem 1951 a lednem 1952 projeli za rekordnφch 11 dn∙, 4 hodiny a 54 minuty nap°φΦ Afrikou, z KapskΘho m∞sta a₧ do Al₧φru. DalÜφ neobyΦejn∞ zajφmavß konstrukce z roku 1952 se jmenovala 8V. èlo o dvousedadlov² v∙z s d∙sledn∞ aerodynamickou karoseriφ a vÜemi koly nezßvisle zav∞Üen²mi. Motor o objemu 2 litry m∞l dv∞ °ady po Φty°ech vßlcφch, kterΘ navzßjem svφraly ·hel 70░. P°i 6000 otßΦkßch za minutu dßval tento sportovn∞ lad∞n² osmivßlec 105 konφ a umo₧≥oval tak elegantnφmu sportovnφmu kupΘ nejvyÜÜφ rychlost 180 km/h. Pozd∞jÜφ verze se siln∞jÜφm motorem (127 k) dokonce jela p°es 200 km/h. Tento v∙z se s urΦit²mi ·pravami takΘ velice osv∞dΦil jako policejnφ auto. V roce 1953 p°iÜel dalÜφ model, kter² Fiatu p°inesl mnoho slßvy i prodejnφch ·sp∞ch∙. Jednalo se o projekt Φφslo 103 a v∙z se jmenoval Model 1100. Ten m∞l kompaktnφ Φty°dve°ovou samonosnou karoserii a prodßval se ve dvou ·rovnφch v²bavy za 945 000 nebo 975 000 lir. Motor o objemu 1089 cm3 dosahoval p°i 4400 otßΦkßch v²konu 36 konφ. Podle novΘ m≤dy byl v∙z rovn∞₧ vybaven Φty°stup≥ovou p°evodovkou se t°emi synchronizovan²mi stupni a °azenφm pod volantem. Od tohoto prodejn∞ mimo°ßdn∞ ·sp∞ÜnΘho modelu pak Fiat odvodil jeÜt∞ n∞kolik dalÜφch variant, z nich₧ z°ejm∞ nejzajφmav∞jÜφ byl typ Limousine TV (Turismo Veloce) s dvojit²m karburßtorem, jin²m Φasovßnφm ventil∙, v²konem zv²Üen²m na 50 konφ a maximßlnφ rychlostφ 135 km/h. V t∞chto i dalÜφm verzφch se Fiat 1100 skv∞le prodßval prakticky po celΘ Evrop∞, tak₧e se ho do roku 1057, kdy p°iÜla nov∞jÜφ verze D, prodalo p°es 365 000 kus∙. Padesßtß lΘta byla v∙bec dobou mohutnΘho rozmachu Fiatu. V²vojovΘ a konstrukΦnφ odd∞lenφ se p°ekonßvaly a produkovaly jeden ·sp∞Ün² v∙z za druh²m. V tΘ dob∞ byl technick²m °editelem Vittorie Valetta, pod jeho₧ vedenφm se Fiat ·sp∞Ün∞ anga₧oval takΘ v oblasti nßkladnφch voz∙, ale velk² ·sp∞ch zaznamenal i v leteckΘm pr∙myslu, kdy₧ postavil prvnφ tryskovΘ letadlo znaΦky: Fiat G 80. Logo Fiat se v tΘ dob∞ objevovalo i na v²konn²ch p°epl≥ovan²ch motorech pohßn∞jφcφch lod∞ Φi lokomotivy. V roce 1953 zam∞stnßval Fiat celkem 71 000 lidφ a jeho kapitßl vzrostl a₧ na 57 miliard lir. ZaΦßtkem padesßt²ch let vedenφ firmy takΘ rozhodlo vybudovat v²zkumnß a v²vojovß odd∞lenφ pro jednotlivΘ divize firmy. Proto mohl italsk² v²robce ve stejnΘm roce p°edstavit model 1400 diesel, sv∙j prvnφ osobnφ automobil s dieselov²m motorem. Fiat toti₧ vyu₧il agregßtu, kter² u₧ fungoval v jeho u₧itkovΘm voze 615 N. Ten z objemu 1900 cm 3 dßval p°i 3200 otßΦkßch v²kon 40 konφ a spot°eboval p°itom pr∙m∞rn∞ jen 6 litr∙ nafty na 100 km.
Velikou pozornost vzbudil v roce 1954 prototyp automobilu s turbφnov²m pohonem, kter² m∞l v²vojov²m pracovnφk∙m Fiatu slou₧it k ov∞°ovßnφ mo₧nosti vyu₧itφ tΘto koncepce pohonu pro eventußlnφ budoucφ sΘriovou v²robu. Fiat Turbina se ve°ejnosti p°edstavil na turφnskΘm autosalonu a p°i jφzdnφch zkouÜkßch na letiÜti Caselle pak pod vedenφm ÜΘfa testovacφch jezdc∙ Carla Salamana udivil zßstupce odbornΘho tisku vysok²mi dosahovan²mi rychlostmi. Trh ovÜem ₧ßdal automobily pon∞kud jinΘ, a tak v roce 1955 p°iÜel dalÜφ originßlnφ mal² v∙z, kter² se na dlouhß lΘta stal synonymem pro celou znaΦku Fiat a kter² m∞l takΘ obrovskΘ zßsluhy na masovΘ motorizaci Itßlie: Fiat 600. Ten dostal dvoudve°ovou Φty°mφstnou karoserii - a poprvΘ v novodobΘ historii firmy takΘ motor umφst∞n² vzadu. Fiat 600 se vyznaΦoval velmi kompaktnφmi rozm∞ry, jeho dΘlka Φinila jen 3215 mm a hmotnost 685 kg. èestistovka m∞la krßtkozdvihov² Φty°vßlcov² motor o objemu 633 cm3, jeho₧ konstruktΘrem nebyl nikdo jin² ne₧ slavn² ing. Giacosa. Ve svΘ prvnφ modelovΘ variant∞ tak Fiat 600 dosahoval v²konu 22 konφ p°i 4600 otßΦkßch za minutu, rozjel se a₧ na 100 km/h a spot°eboval p°itom jen 5,7 liru paliva. Dφky propracovanΘmu nezßvislΘmu zav∞Üenφ vÜech kol m∞l v∙z i velmi dobrΘ jφzdnφ vlastnosti - a navφc byl takΘ mimo°ßdn∞ lacin² (jen 590 000 lir). K nφzkΘ cen∞ doÜlo vedenφ koncernu zavßd∞nφm nov²ch technologiφ a dalÜφ racionalizacφ prßce. Ukßzalo se ovÜem, ₧e takΘ zßvod v Mirafiori u₧ pomalu p°estßvß staΦit nßrok∙m modernφ automobilovΘ produkce - a proto₧e starÜφ v²robnφ za°φzenφ v Lignottu bylo vyu₧φvßno u₧ jen pro v²robu zvlßÜtnφch model∙, bylo jasnΘ, ₧e se Fiat u₧ nadßle nem∙₧e obejφt bez novΘho zßvodu. Tak vznikla tovßrna Mirafiori Sud, spojenß s p∙vodnφm zßvodem tunelem. V roce 1956 se na trh dostala dalÜφ verze ji₧ velice oblφbenΘ "Üestistovky", varianta Multipla se Φty°mi dve°mi, kterou bylo mo₧no vyu₧φt jak pro p°epravu osob, tak i pro transport nßkladu. Ve velmi dob°e vyu₧itΘm interiΘru naÜla mφsto i dv∞ sklopnß nouzovß sedadla, tak₧e v∙z mohl pojmout celkem a₧ Üest osob. Tuto verzi pak Fiat vyrßb∞l i jako variantu urΦenou pro taxislu₧bu a celkem Multiplu vyprodukoval ve 132 000 kus∙. S modelem 600 Fiat znovu potvrdil svou pozici vedoucφho evropskΘho v²robce mal²ch voz∙, kterß jeÜt∞ posφlila s p°φchodem dalÜφho modelu. V roce 1957 se toti₧ objevil nov² Fiat 500. Ten se vyznaΦoval mimo°ßdn∞ vysp∞lou konstrukcφ a stal se tak bezesporu jednφm z nejdokonalejÜφch mal²ch voz∙ automobilovΘ historie. Fiat si p°i konstrukci novΘ "p∞tistovky" dal za ·kol postavit auto kratÜφ ne₧ t°i metry, kterΘ ovÜem vÜemi sv²mi technick²mi parametry v²razn∞ p°ekonß p°edchßzejφcφ model 500. UrΦit² konstrukΦnφ problΘm znamenal ovÜem motor, kter² musel b²t velmi mal², jeho objem nesm∞l p°esßhnout 500 cm3, p°itom ale musel mφt dostatek v²konu. Jeho konstruktΘrem se op∞t stal genißlnφ Giacosa, jen₧ se nakonec rozhodl pro jednoduchou ale technicky propracovanou verzi vzduchem chlazenΘho dvouvßlce s ·hlem mezi ob∞ma vßlci 180░. I p°es vyva₧ovacφ zßva₧φ na klikovΘm h°φdeli ovÜem tento agregßt vykazoval nemalΘ vibrace, a proto dostal v∙z specißlnφ pomocn² rßm, na kter² se motor montoval a jen₧ jeho vibrace dokßzal v²razn∞ utlumit. P°i objemu 479 cm3 a 4000 otßΦkßch za minutu dßval motor v²kon 13 konφ. ╚ty°stup≥ovß p°evodovka m∞la synchronizovanΘ t°i nejvyÜÜφ stupn∞. Hmotnost vozu nep°esßhla 470 kg, nejvyÜÜφ rychlost Φinila 85 km/h a spot°eba jen 4, 5 litru na 100 km. Je zajφmavΘ, ₧e ve°ejnost v nejmenÜφm Fiatu zpoΦßtku vid∞la jen motocykl na kolech a jejφ zßjem tak nebyl p°φliÜ velk². Pomalu ovÜem zaΦali potencißlnφ zßjemci objevovat p°ednosti Fiatu 500: mimo°ßdnou obratnost v m∞stskΘm provozu, schopnost pojmout Φty°i dosp∞lΘ osoby a nφzkou spot°ebu. U₧ v roce 1958 p°iÜla verze Sport s v²konem zv²Üen²m na 21,5 konφ, nßsledoval model s rozvorem prodlou₧en²m o 10 cm, potΘ modely D a F s upraven²mi motory. V roce 1968 p°iÜla na trh luxusnφ verze "p∞tistovky" - a kdy₧ v roce 1972 dlouhß kariΘra Fiatu 500 skonΦila, bylo vyrobeno celkem 3 678 000 t∞chto voz∙. Koncem padesßt²ch let vÜak p°iÜla i renesance Üestivßlcov²ch motor∙. Fiat je montoval do sv²ch model∙ 1800 a 2100. Tyto motory se vyznaΦovaly p°edevÜφm hlavami vßlc∙ s nov∞ tvarovan²mi spalovacφmi prostory, kterΘ napomßhaσy vyÜÜφ tepelnΘ ·Φinnosti a tedy i ni₧Üφ spot°eb∞ p°i vysokΘm v²konu. Jejich duchovnφm otcem byl ing. Aurelio Lampredi, kter² k Fiatu p°eÜel po mnoha letech konstrukΦnφ prßce u Ferrari. Jednou z konstrukΦnφch zajφmavostφ bylo odpru₧enφ p°ednφch kol, kterΘ m∞ly na starosti zkrutnΘ tyΦe. Ob∞ velkΘ limuzφny odpovφdaly sv²mi rovn²mi liniemi a velk²mi okny tehdejÜφmu vkusu a dob°e se prodßvaly. Odvozen²m modelem byl pak typ 2300 se zv²Üen²m v²konem a kotouΦov²mi brzdami na vÜech Φty°ech kolech. Tento model byl v nabφdce takΘ se samoΦinnou p°evodovkou, nebo s p°evodovkou polosamoΦinnou, ovlßdanou tlaΦφtkem na volantu. V roce 1961 pak p°iÜly dalÜφ, u₧ o n∞co menÜφ modely 1300 a 1500. Nejv∞tÜφ objem vyroben²ch a prodan²ch voz∙ ovÜem na p°elomu padesßt²ch a Üedesßt²ch let p°ipadal na modely 500 a 600.
V roce 1960 se po italsk²ch silnicφch pohybovalo celkem 2 431 000 automobil∙, z toho tΘm∞° dva miliony osobnφch. To znamenalo jedno auto na ka₧dΘho 21. obyvatele. Tato hodnota sice jeÜt∞ le₧ela pod tehdejÜφm evropsk²m pr∙m∞rem, ale pom∞r prodan²ch aut vzhledem k poΦtu obyvatel se zejmΘna dφky Fiatu v Itßlii neustßle zvyÜoval. Kdy₧ se tedy Fiat postaral o motorizaci ekonomicky slabÜφch vrstev obyvatelstva, bylo te∩ pot°eba vyrobit automobil takΘ pro vrstvy st°ednφ. Tato ·loha p°ipadla na modely 1300 a 1500, prostorn∞jÜφ a modern∞jÜφ nßstupce typu 1100. Oba m∞ly klasickou konstrukci s motorem vp°edu a pohonem zadnφch kol, nezßvisle zav∞Üenß p°ednφ kola a synchronizovanou p°evodovku s °azenφm pod volantem. V²kon motoru Φinil 65 resp. 72 konφ, v₧dy p°i 5200 otßΦkßch za minutu. ╚ty°dve°ovß p∞timφstnß karoserie o dΘlce 4030 mm p°ipomφnala americk² styl tΘ doby a vyznaΦovala se zdvojen²mi sv∞tlomety, stejn∞ jako chromov²mi liÜtami kolem celΘho vozu. TakΘ oba modely 1300/1500 zaznamenaly na trhu velik² ·sp∞ch, v neposlednφ °ad∞ dφky svΘ cen∞, kterß Φinila 1 190 000 resp.1 265 000 lir. Oba modely se pak s jist²mi vylepÜenφmi (nap°. se siln∞jÜφm motorem Φi podtlakov²m posilovaΦem brzd) vyrßb∞ly a₧ do roku 1967.
V roce 1964 pocφtila celß zßpadnφ Evropa znatelnou hospodß°skou recesi, kterß p°iÜla bez varovßnφ po delÜφ dob∞ ekonomickΘho r∙stu. V Itßlii se tato skuteΦnost projevila nap°φklad snφ₧enφm poΦtu nov∞ p°ihlaÜovan²ch voz∙ z 851 000 na 830 000 roΦn∞. Potφ₧e tak zasßhly i automobilov² pr∙mysl, kter² byl nucen sni₧ovat v²robu a vyrovnßvat sv²m zam∞stnanc∙m mzdu ze zvlßÜtnφho fondu. Ing. Valetta se ovÜem domnφval, ₧e trh pot°ebuje ke svΘmu o₧ivenφ zejmΘna sv∞₧φ vφtr ve form∞ novΘho modelu. Tak p°iÜel na sv∞t slavn² Fiat 850, kter² byl vlastn∞ jen variacφ na Fiat 600. Jeho rozvor se natßhl o 27 mm na 2027 mm, karoserie dostala o n∞co hranat∞jÜφ tvary a nßznak stup≥ovitΘ zßd∞, kter² v²znamn∞ zlepÜil jejφ aerodynamiku. Pohonnou jednotku byl motor o objemu 843 cm3 ulo₧en² vzadu a dodßvan² ve dvou provedenφch. Zßkladnφ s kompresnφm pom∞rem 8:1 m∞lo v²kon 40 konφ, varianta Super s kompresφ 8,8:1 pak 42 k. NejvyÜÜφ rychlost Φinila 120 resp. 125 km/h. Velkou popularitu si vydobyly takΘ sportovnφ verze "osmsetpadesßtky", CoupΘ a Spider, kterΘ p°iÜly na trh v roce 1965 a je₧ byly navr₧eny i vyrßb∞ny ve slavnΘ karosßrn∞ Carrozzeria Bertone. Oba vozy vynikaly svou dynamickou elegancφ a dφky v²konu zv²ÜenΘmu na 52 konφ jely a₧ 135 km/h. Oba modely si takΘ zφskaly velkou oblibu zejmΘna mezi mlad²mi motoristy, vÜak se takΘ prodalo celkem 237 000 t∞chto sportovnφch voz∙. DalÜφm legendßrnφm modelem, velmi dob°e znßm²m i na Φesk²ch silnicφch, byl typ 124. Model 125 nahradil ve v²robnφm programu dvojΦata 1300/1500, od nich₧ ovÜem po ·pravßch p°evzal v∞tÜinu mechanick²ch Φßstφ. Fiat 125 s klasickou stup≥ovitou karoseriφ se na dlouhß lΘta stal m∞°φtkem kvality ve st°ednφ t°φd∞.#MAIN\160\160_01.RTF,FIAT - Vznik
Vznik automobilky
V roce 1899 bylo italskΘ m∞sto Turφn v kraji Piemont zdßnliv∞ typicky klidn²m a₧ ospal²m provinΦnφm m∞steΦkem, jeho₧ pr∙myslovß v²roba a₧ na n∞kolik v²jimek nestßla za °eΦ. A p°itom v sob∞ u₧ tenkrßt Turφn nesl zßrodky p°φÜtφho pr∙myslovΘho velkom∞sta. U₧ v roce 1700 tu toti₧ vznikla velkß tovßrna na munici a v pr∙b∞hu devatenßctΘho stoletφ zaΦaly v jeho okolφ pracovat malΘ elektrßrny, stejn∞ jako zßvody na v²robu oceli. D∙le₧itß byla i technickß univerzita, kterß vychovala spoustu in₧en²r∙, ji₧ se pak v prvnφch dvou desetiletφch dvacßtΘho stoletφ zaslou₧ili o v²razn² pr∙myslov² r∙st regionu. Z t∞chto ko°en∙ tedy vyr∙staly p°edpoklady pro to, aby se Turφn zakrßtko stal jednφm z hlavnφch m∞st sv∞tovΘho automobilovΘho pr∙myslu. Automobil byl v dob∞ p°ed koncem minulΘho stoletφ jeÜt∞ velmi mlad²m vynßlezem, prvnφ v∙z pohybujφcφ se vlastnφ silou toti₧ zhotovili N∞mci Karl Benz a Gottlieb Daimler o pouh²ch 15 let d°φve. Je ale t°eba p°iznat, ₧e na vzniku skuteΦn∞ fungujφcφho automobilu m∞li sv∙j podφl takΘ italÜtφ technici. Prvnφ vozy, kterΘ nepot°ebovaly kon∞, se do Itßlie dostßvaly z Francie Φi N∞mecka a nesly znaΦky De Dion-Bouton, PhΘnix, Daimler a Marchand. TakovΘ vozy byly tenkrßt pochopiteln∞ pova₧ovßny za luxusnφ v²robky, kterΘ si mohl dovolit jen mßlokdo - ale kterΘ takΘ vzbuzovaly zßjem a nadÜenφ vÜude, kde se ukßzaly. Krßtce potΘ, co se v Itßlii objevila prvnφ auta, vznikly takΘ prvnφ vozy s italsk²m motorem. Nejprve Ülo o t°φkolky se znaΦkami Miari a Giusti. Ty byly zkonstruovßny podle patentu Enrica Bernardiho z Verony, jen₧ p∙sobil na univerzit∞ v Padov∞ jako profesor strojφrensk²ch obor∙. Jeho stroj se na tehdejÜφ dobu vyznaΦoval brilantnφ technikou a n∞kolika velice zajφmav²mi technick²mi detaily. Ve stejnΘm roce, tedy 1895, navrhl v Turφn∞ konstruktΘr Michele Lanza auto, kterΘ pak vyrobila dφlna brat°φ Martin∙. V tΘ dob∞ u₧ se v∞tÜina aktivit spojen²ch s nov²mi koΦßry bez konφ odehrßvala v n∞jakΘm spojenφ s Turφnem. Rok 1895 byl nap°φklad takΘ sv∞dkem prvnφch automobilov²ch zßvod∙, kterΘ se jely na trati Turφn - Asti - Turφn. Pozornost, kterou tento zßvod vzbudil, p°ivedla n∞kterΘ z jeho ·Φastnφk∙ k p°esv∞dΦenφ, ₧e je nejvyÜÜφ Φas zalo₧it takΘ v Itßlii tovßrnu na v²robu automobil∙.
Tahle tovßrna ovÜem m∞la b²t trochu jinß, ne₧ malΘ zßmeΦnickΘ Φi strojφrenskΘ dφlniΦky, kterΘ v tΘ dob∞ vÜude v okolφ vznikaly jako houby po deÜti. Jedna z nich pat°ila mu₧i jmΘnem Giovanni Ceirano. Tento potomek dynastie genißlnφch technik∙ se p°ed koncem minulΘho stoletφ zab²val v²robou jφzdnφch kol znaΦky Welleyes, kterou provozoval v dφln∞ umφst∞nΘ ve dvo°e jednoho z velk²ch dom∙ na Corso Vittorio Emanuele v Turφnu. Jednoho dne se ovÜem Ceirano dopracoval k p°esv∞dΦenφ, ₧e je povolßn k tomu, aby zaΦal vyrßb∞t automobily. Spojil se proto s in₧en²rem Aristidem Facciolim, kter² mu v²znamn∞ pomohl p°i konstrukci novΘho malΘho vozu. Ten oba nadÜenci spoleΦn∞ sklßdali kousek po kousku. NovΘ auto neslo - stejn∞ jako Ceiranova jφzdnφ kola - nßzev Welleyes. Psal se rok 1898. V tΘ dob∞ se smetßnka m∞sta Turφna, k nφ₧ pat°ili mφstnφ obchodnφci, bankΘ°i i podnikatelΘ dovß₧ejφcφ zahraniΦnφ strojφrenskΘ v²robky, schßzela v kavßrn∞ na Corso Vittorio zvanΘ Burello, kterß m∞la poslΘze vejφt do d∞jin sv∞tovΘho automobilismu. Tady se mφstnφ nadÜenci bavili o automobilech, o jednotliv²ch zahraniΦnφch znaΦkßch, o zßvodech - a takΘ o tom, jak by mohla vypadat prvnφ italskß automobilovß tovßrna. Nebyly to ovÜem jen planΘ kavßrenskΘ °eΦi. U₧ koncem jara 1899 se tu toti₧ narodil konkrΘtnφ projekt, jeho₧ poΦßtky provßzely p°φznivΘ okolnosti. Kapitßl do zaΦßtku se naÜel pom∞rn∞ snadno, technici, kte°φ o stavb∞ aut n∞co v∞d∞li, byli takΘ k dispozici a pion²°i myÜlenky tovßrnφ v²roby italsk²ch automobil∙ disponovali pot°ebn²mi vlastnostmi, tolik d∙le₧it²mi pro dosa₧enφ cφle: toti₧ ₧eleznou v∙lφ a vytrvalostφ na cest∞ za koneΦn²m ·sp∞chem.
1. Φervence 1899 se tak v palßci Bricherasio na Via Lagrange seÜlo dev∞t klφΦov²ch osobnostφ. Hostitelem byl Emanuele Cacherano di Bricherasio, dßle se dostavili Ludovico Scarfiotti, Giovanni Agnelli, Roberto Biscaretti di Ruffia, Michele Ceriano-Mayneri, Luigi Damevino, Alfonso Ferrero di Ventimiglia, Cesare Goria-Gatti a Carlo Racca. Tito pßnovΘ podepsali smlouvu o zalo₧enφ spoleΦnΘho podniku, do n∞ho₧ vlo₧ili celkem 800 000 lir. O deset dnφ pozd∞ji se uskuteΦnila takΘ registrace u notß°e - a bylo pot°eba ustavit prvnφ sprßvnφ radu. Prezidentem spoleΦnosti se tak stal prßvnφk Scarfiotti, viceprezidentem byl jmenovßn Ülechtic Bricherasio a sekretß°em byl Giovanni Agnelli, Φlov∞k, kter² byl ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ skuteΦn²m hnacφm motorem novΘ spoleΦnosti. Ta nejd°φve dostala jmΘno "Societß Anonima Fabbrica Italiana Automobili - Torino". Tenhle nßzev se ovÜem v∞tÜin∞ spoleΦnφk∙ zdßl p°φliÜ dlouh², a tak zaΦali pou₧φvat zkratku nejd∙le₧it∞jÜφch slov v n∞m obsa₧en²ch, toti₧ F.I.A.T. Z nφ se ovÜem postupem Φasu a neustßl²m u₧φvßnφm stal nov² nßzev, vyslovovan² jako jedno slovo, tedy bez teΦek.
Novß firma ovÜem - na popud prakticky zalo₧enΘho Agnelliho - zaΦφnala skuteΦn∞ od pφky. Odkoupila Ceiranovy patenty i vybavenφ jeho dφlny a p°evzala takΘ jejφ personßl. Krom∞ samotnΘho Ceirana tak do spoleΦnosti p°iÜli prvnφ zam∞stnanci: ing. Faccioli, konstruktΘr prvnφho vozu znaΦky Welleyes, jen₧ se stal prvnφm technick²m °editelem Fiatu - a dva d∞lnφci, jejich₧ jmΘna majφ u₧ dnes pevnΘ mφsto v automobilovΘ historii: Felice Nazzaro a Vincenzo Lancia. To vÜechno stßlo zatφm jen 30 000 lir. Te∩ bylo ovÜem nutno najφt mφsto pro stavbu novΘ tovßrny. To spoleΦnφci brzy objevili, Ülo o plochu 12 000 m2 na Corso Dante v cen∞ 7 lir za metr ΦtvereΦn². Tam takΘ Fiat velmi rychle zahßjil v²stavbu zcela novΘ tovßrny. Zatφmco se stav∞ly tovßrnφ budovy, p°epracoval ing. Faccioli technickΘ v²kresy p∙vodnφho stroje Welleyes a objednal takΘ zßkladnφ v²robnφ za°φzenφ. Stavba zatφm postupovala velmi rychle kup°edu a koncem ·nora 1900 u₧ byla hotova. V novΘ hale m∞l Fiat k dispozici nap°φklad 7 kovß°sk²ch v²hnφ, 30 soustruh∙, 7 vrtaΦek, 2 kalicφ pece a 2 brusky. P∙vodn∞ se poΦφtalo s tφm, ₧e by se v novΘ hale cel² v∙z vyrßb∞l od zaΦßtku a₧ do konce, pozd∞ji se ale spoleΦnφci shodli na tom, ₧e alespo≥ pro zaΦßtek sv∞°φ dodßvky n∞kter²ch karosß°sk²ch dφl∙ jin²m firmßm.
Hned 19. b°ezna roku 1900 pak FIAT vyrobil sv∙j prvnφ v∙z: Fiat 3,5 HP. Ten m∞l proti sob∞ umφst∞nß sedadla pro 2- 3 osoby, dvouvßlcov² motor v zßdi vozu a hadicovΘ chlazenφ. KonstruktΘrem vozu byl Marcello Alessio (nenφ ovÜem jasnΘ, zda pro svΘ technickΘ kvality Φi proto, ₧e jeho konstrukΦnφ kancelß° p°φmo sousedila s tovßrnou Fiat). Autorem motoru se dv∞ma horizontßln∞ ulo₧en²mi vßlci byl pak sßm Faccioli. Motor m∞l zdvihov² objem 697 cm3 a dßval v²kon 4, 2 ko≥sk²ch sil p°i 800 otßΦkßch za minutu. Ka₧d² vßlec m∞l dva ventily, p°iΦem₧ sacφ byl ovlßdßn samoΦinn∞, zatφmco v²fukov² ovlßdal vaΦkov² h°φdel. Ob∞ zadnφ kola byla pohßn∞na °et∞zy a toΦiv² moment se k nim od motoru p°enßÜel p°es k≤nickou spojku a t°φstup≥ovou p°evodovku. No₧nφ pßsovß brzda p∙sobila p°φmo na spojovacφ h°φdel. èasi bylo vyrobeno z pevn²ch d°ev∞n²ch hranol∙, kterΘ byly v mφstech nejv∞tÜφho namßhßnφ okovßny. V∙z m∞l ji₧ tenkrßt odpru₧enß kola. Prvnφ Fiat se vyznaΦoval pom∞rn∞ mal²m rozvorem (1470 mm) i rozchodem (1220 mm). Automobil vß₧il 420 kg a dosahoval rychlosti 35 km/h, p°iΦem₧ cena samotnΘho Üasi Φinila 4200 lir. Podle dochovan²ch informacφ se tehdy prodalo celkem osm voz∙, z nich₧ jeden dodnes stojφ v automobilovΘm muzeu Carla Biscarettiho v Turφnu. Zßjem o novΘ vozy znaΦky Fiat byl velmi sluÜn², vÜichni spoleΦnφci si vÜak na skuteΦn∞ prosperujφcφ v²robu museli jeÜt∞ n∞jak² Φas poΦkat. JeÜt∞ ve stejnΘm roce pak Faccioli podle prvnφho modelu zkonstruoval dalÜφ typ, Fiat 6 HP, jen₧ u₧ m∞l motor o objemu 1082 cm3, dßval p°i 1000 otßΦkßch v²kon 10 konφ a rozjel se a₧ na 60 km/h. To ostatn∞ zanedlouho potvrdil jeden ze t°φ prvnφch zam∞stnanc∙ a zßrove≥ testovacφ jezdec firmy, Vincenzo Lancia, kdy₧ p°i 220 km dlouhΘm zßvod∞ Vicenza - Padova zvφt∞zil vynikajφcφm pr∙m∞rem 47 km/h. Tento ·sp∞ch jasn∞ potvrdil kvality novΘ automobilky, a tak se Fiat mohl v klidu dßle rozvφjet.#MAIN\160\160_02.RTF,FIAT - Do r.1918
Historie do roku 1918
Velmi d∙le₧itß technickß zm∞na se u Fiatu objevila hned v prvnφm roce naÜeho stoletφ. Tehdy toti₧ p°iÜel nov² model, Fiat 8 HP, u n∞ho₧ si konstruktΘr Faccioli trochu zaexperimentoval - a umφstil motor nikoliv dozadu, ale dop°edu. Tφm se takΘ v p°ednφ Φßsti vozu poprvΘ objevila krßtkß kapota, pod kterou byl motor ukryt. Vp°edu se takΘ nachßzel chladiΦ, pracujφcφ nejd°φve jen s hadicov²m chlazenφm, ale pozd∞ji u₧ se i u tohoto typu objevil dokonalejÜφ chladiΦ s jednotliv²mi lamelami, modernφ technickΘ °eÜenφ, je₧ Fiat na Agnelliho pokyn okopφroval od Mercedesu. V roce 1901 se takΘ Fiat hned s osmi vozy modelu 8 HP z·Φastnil velikΘho etapovΘho zßvodu kolem Itßlie, m∞°φcφho cel²ch 1642 kilometr∙. Vedenφ tovßrny tu ani tak neÜlo o vφt∞zstvφ, jako spφÜe o prov∞°enφ schopnostφ novΘho modelu v t∞ch nejtvrdÜφch podmφnkßch. A Fiaty 8 HP obstßly se ctφ - vÜechny toti₧ vydr₧ely a₧ do cφle. To pro mladou italskou znaΦku znamenalo skv∞lou reklamu, zßkaznφci prolomili poΦßteΦnφ ned∙v∞ru a zaΦali si v sφdle tovßrny podßvat dve°e. Do konce roku tak Fiat prodal cel²ch 100 automobil∙!!! V tΘ dob∞ ovÜem zaΦalo dochßzet k vß₧n²m nßzorov²m neshodßm mezi Φleny p°edstavenstva a ÜΘfkonstruktΘrem Facciolim, kterΘ nakonec vy·stily ve Faccioliho odchod z Fiatu. Jeho mφsto zaujal ing. Giovanni Enrico, mu₧, jen₧ m∞l sice velikΘ zkuÜenosti s elektrick²mi stroji, ale prakticky ₧ßdnΘ s konstrukcφ a v²robou automobil∙. Co ovÜem novΘmu technickΘmu ÜΘfovi schßzelo na zkuÜenostech z automobilovΘho pr∙myslu, to bohat∞ vynahradily jeho organizaΦnφ schopnosti. Dφky jim dal Enrico dosud pon∞kud dobrodru₧nΘmu plßnovßnφ ve Fiatu mnohem v∞deΦt∞jÜφ a realistiΦt∞jÜφ charakter. Prvnφ v∙z, kter² vznikl pod nov²m technick²m vedenφm, byl model 12 HP, jen₧ se do v²roby dostal jeÜt∞ v roce 1901. Vzhled vozu i jeho technickΘ vlastnosti znamenaly proti dosavadnφm Fiat∙m zßsadnφ zm∞ny. ╚ty°vßlcov² motor m∞l nap°φklad dvoudφln² blok, objem 3770 cm3 a jeho v²kon Φinil 16 konφ p°i 1200 otßΦkßch za minutu. Nov² model p°inesl dokonce dv∞ zcela novß technickß °eÜenφ, kterß si Fiat dal patentovat - a sice samoΦinn² rozd∞lovaΦ a karburßtor s plovßkem. Ka₧d² vßlec m∞l automaticky ovlßdan² sacφ ventil naho°e v hlav∞ vßlce, zatφmco v²fukov² s mechanick²m ovlßdßnφm byl umφst∞n na boku vßlce. V∙z u₧ m∞l takΘ vodnφ chlazenφ s nucen²m ob∞hem a mechanick²m Φerpadlem. Na zßklad∞ ·sp∞ÜnΘho modelu 12 HP, kter² Fiat dokonce v n∞kolika kusech vyvezl do Francie, vznikla i zßvodnφ varianta 24 HP Corsa. Z n∞ho pak vychßzel model 24-32 HP, automobil, kter² znamenal velk² krok kup°edu nejen sv²m v²konem, ale takΘ v²razn∞ zm∞n∞n²m vzhledem. Stßle jeÜt∞ velmi omezen² trh osobnφmi automobily zaΦal pomalu zavrhovat nepohodlnß a neovladatelnß vozidla z pion²rsk²ch dob automobilismu - a zaΦal se zajφmat o pohodln∞jÜφ vozy s v²konn∞jÜφmi motory.
Fiat se p°izp∙sobil zkonstruovßnφm Φty°vßlcovΘho motoru o podstatn∞ vyÜÜφm zdvihovΘm objemu vßlc∙, ne₧ s jak²m se pracovalo dosud. Tentokrßt se jednalo o hodnotu 6371 cm3, s nimi₧ motor dosahoval v²konu 32 konφ. Objem motoru se pak postupn∞ zv∞tÜil a₧ na 7363 cm3. Nov² v∙z u₧ zase technicky pokroΦil o kousek dßl. M∞l u₧ toti₧ magnetovΘ zapalovßnφ s nφzk²m nap∞tφm, vφcekotouΦovou spojku a Φty°stup≥ovou p°evodovku. Prodßval se podle p°ßnφ zßkaznφka v uzav°enΘ Φi otev°enΘ verzi a se t°emi r∙zn²mi rozvory nßprav, dosahoval rychlosti 75 km/h a dokßzal se vypo°ßdat i se stoupßnφm o sklonu 17░. Automobil, u n∞ho₧ Fiat mimochodem poprvΘ v historii pou₧il nohou ovlßdan² pedßl plynu, vß₧il 1700 kg a stßl podle v²bavy 15 - 17 000 lir. V roce 1903 vyrobil Fiat cel²ch 132 kus∙ tohoto modelu. Fiat ovÜem vyrßb∞l i jinΘ typy osobnφch automobil∙, na jejich₧ v²rob∞ se podφlelo u₧ 400 zam∞stnanc∙. Rok 1903 byl pro turφnskou firmu d∙le₧it² i z jinΘho d∙vodu: tovßrna se toti₧ zaΦala anga₧ovat i v dalÜφch strojφrensk²ch odv∞tvφch, pustila se nap°φklad do v²roby nßkladnφch voz∙ a lodnφch motor∙. V nßsledujφcφm roce zaΦal Fiat vyrßb∞t sv∙j prvnφ model urΦen² zejmΘna na export. Jednalo se o skuteΦn∞ velk² v∙z nazvan² Fiat 60 HP s motorem o objemu 10,5 litru, v²konem 60 konφ a pozoruhodn²mi hodnotami vrtßnφ (154 mm) i zdvihu (160 mm). Podvozek tohoto mohutnΘho stroje m∞l rozvor bu∩ 2985 nebo dokonce 3520 mm. V roce 1905 koupil Fiat spoleΦnost Ansaldi a vytvo°il z nφ svou poboΦku pojmenovanou Brevetti - Fiat. Ta zaΦal vyrßb∞t nov² model s oznaΦenφm Brevetti, kter² se vyznaΦoval zejmΘna tφm, ₧e jako prvnφ v∙z italskΘ znaΦky nem∞l zadnφ kola pohßn∞nß °et∞zy, n²br₧ h°φdelem. V∙z m∞l krom∞ toho i dalÜφ novinku: jeho rßm se ve st°ednφ Φßsti sni₧oval, Φφm₧ se konstruktΘr∙m poda°ilo dosßhnout i o n∞co ni₧Üφ stavby karoserie. To znamenalo jednak ni₧Üφ t∞₧iÜt∞ a jednak takΘ mimo°ßdn∞ elegantnφ vzhled vozu, kter² pat°il k nejhezΦφm automobil∙m svΘ doby. DalÜφ neobyΦejn∞ d∙le₧itou technickou novinku Fiatu pak p°inesl rok 1906 a s nφm nov² model 24-40HP. Ten toti₧ jako prvnφ v∙z znaΦky dostal tlakovΘ mazßnφ se zubov²m Φerpadlem. V tΘ dob∞ byl u₧ Fiat na tehdejÜφ pom∞ry skuteΦn∞ velk²m podnikem. Pracovalo tu asi 2500 zam∞stnanc∙, roΦnφ produkce stoupla a₧ na 1149 automobil∙, z Φeho₧ 52 voz∙ tvo°ily autobusy a nßkladnφ vozy. Model 24-40 byl pro zajφmavost vyroben celkem v 557 exemplß°φch.
Pozitivnφ v²voj ovÜem nem∞l mφt dlouhΘho trvßnφ. V roce 1907 toti₧ Itßlii postihla t∞₧kß hospodß°skß krize, je₧ s sebou p°inesla takΘ velkΘ socißlnφ nap∞tφ. Fiat v uvedenΘm roce sice vyrobil dokonce 3637 automobil∙, ale podnik se i p°es tento v²robnφ rekord dostal hluboko do Φerven²ch Φφsel. Na druhΘ stran∞ Fiatu a zejmΘna prodeji jeho voz∙ v zahraniΦφ pomohly v²znamnΘ sportovnφ ·sp∞chy, kter²ch dosßhl jeden ze dvou prvnφch d∞lnφk∙ firmy a nynφ testovacφ a zßvodnφ jezdec Felice Nazarro. Ten dokßzal pro Fiat vyhrßt nejd∙le₧it∞jÜφ zßvody roku: Targu Florio na Sicφlii, Cφsa°sk² pohßr Taunus a k tomu i Velkou cenu Francie v Dieppe. Tyto triumfy jasn∞ dokumentovaly kvality italsk²ch voz∙ - a vedenφ Fiatu takΘ hned rozhodlo postavit sΘriovou repliku Nazarrova zßvodnφho vozu. Ta se zßhy stala nejpoveden∞jÜφm a nejprodßvan∞jÜφm vozem Fiatu. Auto neslo nßzev Fiat 28-40 HP, m∞lo Φty°vßlcov² motor o objemu 7363 cm3 a v²kon 40 konφ p°i 1400 otßΦkßch za minutu. V∙z byl vybaven vÜemi ÜpiΦkov²mi technick²mi vymo₧enostmi od magnetovΘho vysokonap∞¥ovΘho zapalovßnφ a₧ po tlakovΘ mazßnφ, i kdy₧ p°enos hnacφ sφly na kola jeÜt∞ obstarßvaly dva mohutnΘ °et∞zy. B∞hem dvou let Fiat prodal celkem 953 t∞chto voz∙, p°esto₧e jejich cena, 24 500 lir, nebyla prßv∞ lidovß. èΘfkonstruktΘrem ·sp∞ÜnΘho vozu byl ing. Guido Fornaca, kterΘho Agnelli po smrti ing. Enrica jmenoval do funkce technickΘho °editele Fiatu. A byla to volba nad jinΘ Ü¥astnß. Fornaca se ukßzal b²t mimo°ßdn∞ talentovan²m konstruktΘrem a jeho kreativnφ myÜlenky pat°ily v nßsledujφcφch letech k hlavnφm d∙vod∙m ·sp∞chu automobil∙ se znaΦkou Fiat. V tΘ dob∞ u₧ se Fiat zaΦal - by¥ ne bez potφ₧φ - vyma≥ovat z obdobφ krize. Jednφm z nejzajφmav∞jÜφch model∙ tΘ doby se stal jeho v∙z se Üestivßlcov²m motorem, slo₧en²m ze t°φ samostatn²ch dvouvßlcov²ch blok∙. Ten z objemu 7408 cm 3 dokßzal vyprodukovat 50 konφ. Model se jmenoval 35-45 HP (1908-1909) a byl urΦen v²hradn∞ na export. V tΘ dob∞ se toti₧ Fiat rozhodl pro velkou exportnφ expanzi, a tak zaΦal svΘ vozy posφlat na americk² i australsk² trh, kde vÜechny exportovanΘ modely doÜly a₧ p°ekvapiv∞ p°φznivΘho ohlasu.
V roce 1910 vznikl u Fiatu takΘ prvnφ italsk² taxφk. Jmenoval se Model 1 Fiacre a vyznaΦoval se zejmΘna vysokou hospodßrnostφ. KonstruktΘ°i pochopili, ₧e pro jφzdu ve m∞st∞ nenφ pot°eba zvlßÜt∞ vysokΘho v²konu, a vybavili tedy v∙z motorem o objemu "jen" 2200 cm3, kter² dßval v²kon 16 konφ a byl na tehdejÜφ dobu velice ·sporn². Jeho motor byl takΘ poprvΘ spojen se Φty°stup≥ovou p°evodovkou. Fiacre 1 m∞l rozvor 2700 mm a celkovß dΘlka kompaktnφho vozu Φinila pouh²ch 3730 mm. Velk²m p°ekvapenφm byla vÜak p°edevÜφm jeho cena, pouh²ch 14 500 lir. Dφky tomu se taxikß°sk² v∙z stal nejv∞tÜφm prodejnφm Ülßgrem v dosavadnφ historii znaΦky. Prodalo se toti₧ vφce ne₧ 2100 kus∙ tohoto automobilu , p°iΦem₧ mnohΘ z nich byly urΦeny pro Pa°φ₧, Lond²n nebo New York. RoΦnφ v²roba stoupala ka₧d²m rokem - a spolu s tφm musel Fiat neustßle zvyÜovat svΘ kapacity. PoΦet zam∞stnanc∙ se tak pomalu vyÜplhal a₧ na 3000 a celkov² kapitßl spoleΦnosti Φinil ·ctyhodn²ch dvanßct milion∙ lir. Kolem roku 1910 zaΦala firma vyrßb∞t takΘ prvnφ dieselovΘ motory pro italskΘ nßmo°nictvo, kterΘ je s ·sp∞chem pou₧φvalo p°edevÜφm ve sv²ch ponorkßch. V roce 1910 p°edstavil Fiat dalÜφ zajφmav² v∙z, kter² nesl nßzev Type 1. "JedniΦka" m∞la velmi mal² motor o objemu pouh²ch 1848 cm3, kter² dßval v²kon 15 konφ - ale Φinil tak p°i cel²ch 1700 otßΦkßch za minutu. To byly otßΦky na tehdejÜφ dobu neb²valΘ a Fiat tak ud∞lal prvnφ krok na cest∞ za vysokootßΦkov²mi motory, kterΘ ho pozd∞ji proslavily. Navφc byl Type 1 takΘ velmi ·sporn², kdy₧ spot°eboval jen asi 12 litr∙ benzφnu na 100 kilometr∙ jφzdy. P°itom dosahoval sluÜnΘ maximßlnφ rychlosti 65 km/h. Model 1 se vyrßb∞l takΘ jako u₧itkov² v∙z, kter² v nßkladovΘm prostoru uvezl a₧ p∙l tuny nßkladu. ╚φslo 1 v modelovΘm oznaΦenφ znamenalo, ₧e Fiat reviduje celou svou modelovou °adu, a tak vozy se siln∞jÜφmi motory byly oznaΦovßny stßle vyÜÜφmi Φφsly a₧ do devφtky. Zanedlouho vznikl i o n∞co v∞tÜφ Model 2, prvnφ automobil znaΦky Fiat, kter² doÜel uplatn∞nφ i v italskΘ armßd∞. Tyto vozy se osv∞dΦily zejmΘna v libyjskΘm ta₧enφ v roce 1912. PotΘ p°iÜly takΘ typy 4,5 a 6, kterΘ byly urΦeny zejmΘna na export do Spojen²ch stßt∙ americk²ch. Nejv∞tÜφ z nich m∞l objem motoru tΘm∞° dev∞t litr∙, v²kon 60 konφ - a dosahoval jako prvnφ sΘriov² Fiat rychlosti 100 km/h. D∙le₧it²m meznφkem v historii firmy potom byl slavn² Fiat Zero, kter² p°iÜel na trh dva roky p°ed zaΦßtkem prvnφ sv∞tovΘ vßlky. Jeho motor o objemu 1,9 litru dosahoval v²konu 19 konφ a takΘ neobyΦejn∞ vysok²ch otßΦek (a₧ 2000 otßΦek za minutu). Poznßvacφm znamenφm novΘho Zera vÜak byla p°edevÜφm jeho kompaktnφ a velice elegantnφ karoserie. Tu ze znaΦnΘ Φßsti navrhl talentovan² mlad² in₧en²r, jeho₧ jmΘno se za n∞kolik desetiletφ m∞lo stßt synonymem pro vrchol italskΘho karosß°skΘho um∞nφ. Jmenoval se Pinin Farina... Hned jeho prvnφ prßce pro Fiat slavila velk² ·sp∞ch. Model Zero byl toti₧ neobyΦejn∞ lehk², vß₧il jenom 900 kg, a dokßzal se rozjet a₧ na tehdy vφce ne₧ dostateΦn²ch 62 km/h. D∙le₧itß vÜak byla cena, kterß doslova Üokovala zßkaznφky i veÜkerou konkurenci. Fiat Zero toti₧ stßl pouh²ch 8 000 lir, tedy jen asi polovinu tehdy b∞₧n²ch cen.
V tΘ dob∞ ovÜem vrcholily vßleΦnΘ p°φpravy, a tak se Fiat krom∞ v²roby klasick²ch osobnφch automobil∙ musel zam∞°it takΘ na v²voj a v²robu nßkladnφch voz∙, vhodn²ch pro vyu₧itφ v armßd∞, kterΘ Fiat dodßval zejmΘna modely 15 a 18 BL. Stejn∞ tak ovÜem ve firm∞ vznikaly velice kvalitnφ leteckΘ motory, z nich₧ nejv∞tÜφ v∞hlas si vydobyl dvanßctivßlec do V o v²konu 750 konφ, na dlouhou dobu nejv²konn∞jÜφ leteck² motor svΘ t°φdy. Fiat vyrßb∞l i letadla, stejn∞ jako kompletnφ pohonnΘ jednotky pro lod∞. I v horeΦnΘm tempu vßleΦnΘ v²roby vÜak lidΘ ve vedenφ Fiatu dokßzali myslet na to, co bude po vßlce. DoÜli k nßzoru, ₧e p∙vodnφ provozy, v nich₧ firma zaΦφnala, u₧ nemohou staΦit, a tak se celΘ p°edstavenstvo v Φele s Giovannim Agnellim rozhodlo vyhledat novΘ prostory vhodnΘ pro stavbu modernφ tovßrny. Ty naÜli poblφ₧ m∞sta Lignotto, kde takΘ zanedlouho spoleΦn∞ polo₧ili zßkladnφ kßmen novΘho provozu.#MAIN\160\160_03.RTF,FIAT - Do r.1945
Historie do roku 1945
Rozjet v povßleΦnΘ Itßlii znovu v²robu automobil∙ bylo velice t∞₧kΘ, nebo¥ povßleΦnß krize p°inesla vÜechny p°edstavitelnΘ p°ekß₧ky jako potφ₧e se zφskßvßnφm kvalitnφch surovin, celkov∞ slabou ekonomickou situaci nebo nedostatek benzφnu. P°ed Fiatem tedy stßl nelehk² ·kol: p°ivΘst na trh v∙z kvalitnφ, ale p°itom lacin² a provozn∞ nenßroΦn². Tφm se m∞l stßt model 501 navr₧en² Carlem Cavallim.
Musφme se ovÜem v tΘto souvislosti zmφnit o povßleΦn²ch p°esunech na nejvyÜÜφch mφstech vedenφ Fiatu. Giovanni Agnelli byl toti₧ jmenovßn jeho prezidentem a ing. Fornaca zaujal jeho mφsto jako p°edsedy p°edstavenstva. Tφm se uvolnilo Fornacovo mφsto technickΘho °editele, kter²m byl nakonec jmenovßn prßv∞ Carlo Cavalli. ZajφmavΘ je, ₧e Cavalli nem∞l titul in₧en²ra z ₧ßdnΘho strojφrenskΘho ani obchodnφho oboru a dokonce ani techniku nikdy nestudoval. I kdy₧ byl technikem t∞lem i duÜφ a jako konstruktΘr doslova chrlil jedno genißlnφ °eÜenφ za druh²m, donutil ho jeho otec vystudovat prßva. Cavalli si ovÜem cestu k aut∙m stejn∞ naÜel. V roce 1905 nastoupil k Fiatu jako designΘr a zanedlouho se dokonce stal pravou rukou ing. Fornacy. Nov² v∙z do nov²ch podmφnek, kter² Cavalli navrhl a zkonstruoval, nesl pojmenovßnφ Fiat 501. Nov² model byl neobyΦejn∞ lehk² a jednoduch² - a p°itom takΘ mimo°ßdn∞ kompaktnφ. Jeho motor m∞l Φty°i vßlce s ventily v hlav∞, objem 1460 cm3 (vrtßnφ a zdvih 65 x 110 mm) a dßval 23 konφ p°i 2600 otßΦkßch za minutu. "P∞tsetjedniΦka" byla prßv∞ takov²m vozem, po n∞m₧ povßleΦnß Evropa volala, a tak se nov² Fiat zaΦal prodßvat vφce ne₧ dob°e. Vyrßb∞l se a₧ do roku 1926 - a to jako limuzφna, spider, kupΘ a sportovnφ v∙z o v²konu 26, 5 konφ a maximßlnφ rychlosti 100 km/h. V roce 1925 se poprvΘ u Fiatu u tohoto modelu objevily takΘ brzdy p°ednφch kol, dosud byly vÜechny Fiaty vybaveny jen zadnφmi brzdami. Nßstupci modelu 501 se staly typy 505 a 510, jejich₧ karoserie v mnoha bodech p°ipomφnala ·sp∞Ünou "p∞tsetjedniΦku". Obou typ∙ se dohromady prodalo asi 32 000 kus∙, co₧ byl vzhledem k jejich cen∞ (32 000 resp. 42 000 lir) nemal² prodejnφ ·sp∞ch.
Zcela novß etapa historie automobilky Fiat zaΦala v roce 1923, kdy byla slavnostn∞ otev°ena novß tovßrna v Lignottu. V tΘ dob∞ m∞l Fiat u₧ kolem 17 000 zam∞stnanc∙ - a to do tohoto poΦtu nepoΦφtßme jeÜt∞ lidi, zam∞stnanΘ v dalÜφch podnicφch, kterΘ Fiatu v tΘ dob∞ u₧ pat°ily, toti₧ nap°φklad dφlny firmy Diatto, PiemontskΘ ₧elezßrny, ocelßrny a dalÜφ podniky. V roce 1923 ovÜem p°iÜla t∞₧kß hospodß°skß krize jako dodateΦn² nßsledek prvnφ sv∞tovΘ vßlky - a ta zp∙sobila Fiatu doma i na exportnφch trzφch nemalΘ potφ₧e. Zßjem o novß auta dramaticky poklesl - a zßkaznφci, kte°φ z∙stali, cht∞li lacinΘ vozy s co nejni₧Üφmi provoznφmi nßklady.Takov²m vozem se stal miniautomobil Fiat 509 z roku 1925, ideßlnφ mal² v∙z pro celou Evropu, kter² se pro znaΦku stal dalÜφm velk²m ·sp∞chem nejen prodejnφm, ale i technick²m a v²robnφm. Model 509 vß₧il jen 800 kg, byl dlouh² 3,70 metru a rozvor jeho nßprav Φinil 2,55 metru. Jeho motor m∞l Φty°i vßlce a shora zav∞ÜenΘ ventily, °φzenΘ vaΦkov²m h°φdelem. Objem motoru Φinil pouh²ch 990 cm3, zato ovÜem byl tenhle agregßt mimo°ßdn∞ "toΦiv²": svΘho v²konu 22 konφ dosahoval p°i 3400 otßΦkßch za minutu, co₧ byla na tehdejÜφ dobu hodnota opravdu rekordnφ. Zato m∞l Fiat 509 jen t°φstup≥ovou p°evodovku a mechanickΘ brzdy, zatφmco v∞tÜφ typy p°ed nφm u₧ se mohly pochlubit brzdami hydraulick²mi. V∙z uhßn∞l rychlostφ a₧ 78 km/h a spot°eboval p°itom pouze 9 litr∙ benzφnu na 100 km. Zßkaznφk si mohl vybrat mezi karosΘriemi typu limuzφna, phaeton, kabriolet, spider, kupΘ a tzv. CoupΘ Royal. Nejlevn∞jÜφ spider stßl pouh²ch 16 000 lir, co₧ byla v tΘ dob∞ lßce skuteΦn∞ nevφdanß. To byl takΘ jeden z d∙vod∙, proΦ se Fiat 509 tak dob°e ujal i na zahraniΦnφch trzφch, zejmΘna ve VelkΘ Britßnii. V roce 1926 uvedl Fiat nov² typ 503, kter² vychßzel z ·sp∞ÜnΘho modelu 501, ovÜem d∙kladn∞ vylepÜenΘho. TakΘ tento v∙z dosßhl velikΘ obliby, prodalo se ho cel²ch 42 000 kus∙, na evropskΘ pom∞ry skuteΦn∞ zajφmav² poΦet.
V tΘ dob∞ ovÜem p°ichßzel z USA nov² styl ve stavb∞ osobnφch automobil∙. Amerika u₧ tehdy toti₧ byla p°esycena jednotvßrnostφ, do kterΘ ji nutila masovß produkce ji₧ p°ekonanΘho Fordu T. AmeriΦanΘ najednou zaΦali chtφt auta co nejv∞tÜφ, nejv²konn∞jÜφ, nejpohodln∞jÜφ - a takΘ nejnßpadn∞jÜφ. Tento trend se zΦßsti p°enesl i do Evropy, zejmΘna na v²robce, kte°φ svΘ vozy ·sp∞Ün∞ prodßvali prßv∞ v USA. Zßkaznφci tedy najednou zaΦali po₧adovat automobily tΘm∞° v²hradn∞ s Üestivßlcov²mi motory - a Fiat se musel sna₧it t∞mto p°ßnφm rychle vyhov∞t.
Mezi roky 1927 a 1931 tak v jeho konstrukΦnφch kancelß°φch vzniklo n∞kolik voz∙ s Üestivßlcov²mi motory, velmi tich²ch, v²konn²ch a pohodln²ch. Typ 520 m∞l nap°φklad objem 2444 cm3 a v²kon 46 konφ, nßsledoval v∞tÜφ 521 a nejv∞tÜφ 525 disponoval z objemu 3700 cm3 v²konem 88 k, kter² mu dopomßhal k maximßlnφ rychlosti 120 km/h. U t∞chto voz∙ u₧ byl takΘ jasn² odklon od n∞kdejÜφho kulatΘho tvaru chladiΦ∙, tak typickΘho pro Fiat. Stejn∞ tak se °φzenφ po americkΘm vzoru p°est∞hovalo z pravΘ strany na levou, co₧ ostatn∞ odpovφdalo i jφzd∞ po pravΘ stran∞ silnice. St°echa vp°edu pon∞kud p°esahovala p°es sloupky a suplovala tak sluneΦnφ clonu. MohutnΘ Üestivßlce ovÜem neznamenaly, ₧e by se Fiat hodlal zpronev∞°it svΘ pov∞sti v²robce mal²ch, spolehliv²ch a lacin²ch automobil∙. D∙kazem byl hned dalÜφ model 514, kter² nahradil typ 509. Nov² v∙z byl vybaven motorem o objemu 1,4 litru, kter² p°i 3800 otßΦkßch za minutu (!!!) dßval v²kon 28 konφ. Model 514 m∞l ve srovnßnφ se sv²m p°edch∙dcem ÜirÜφ a delÜφ karoserii a byl op∞t k dostßnφ v n∞kolika karosß°sk²ch variantßch a jeho cena dφky automatizaci a racionalizaci v²roby klesla znateln∞ pod ·rove≥ p°edchßzejφcφho typu 509. P°esto se nov² v∙z neprodßval tak dob°e, nebo¥ hospodß°skß situace byla neveselß a kupnφ sφla obyvatelstva nevelkß. Jednφm z nejkrßsn∞jÜφch evropsk²ch voz∙ desetiletφ se stala sportovnφ varianta 514 (pozd∞ji vznikly jeÜt∞ modifikace Mille Miglia a Coppa dele Alpi), dvousedadlov² kabriolet uÜlechtil²ch liniφ, podtr₧en²ch pon∞kud Üikmo postaven²m chladiΦem. I p°es vlnu zv²ÜenΘho zßjmu o menÜφ vozy Fiat neustoupil od svΘho "ÜestivßlcovΘho" programu, kter² v letech 1931 - 33 pokraΦoval v typech 522 a 524, jen₧ m∞l poprvΘ kompletnφ hydraulick² brzdov² systΘm. Pr∙b∞h dvacßt²ch let byl u Fiatu ve znamenφ avantgardnφch konstrukcφ Tranquilla Zerbiho. Ten byl podepsßn pod mnoha technicky nßroΦn²mi °eÜenφmi a nejednφm motorem, s nφm₧ Fiat slavil velkΘ ·sp∞chy. Jeho v²tvorem byl nap°φklad motor zßvodnφho vozu 404, kter² v roce 1922 vyhrßl Velkou cenu Francie. Krom∞ toho postavil celou sΘrii v²konn²ch leteck²ch motor∙, s nimi₧ Fiat dobyl mnoha v²Ükov²ch a rychlostnφch rekord∙. SvΘ mφsto v historii Fiatu u₧ ovÜem v tΘ dob∞ m∞l jistΘ i genißlnφ technik - samouk Carlo Cavalli. Ten byl toti₧ otcem jednoho z v∙bec nej·sp∞Ün∞jÜφch automobil∙ v celΘ historii znaΦky, modelu 508, znßmΘho spφÜe pod nßzvem Balilla. Fiat Balilla byl po modelu 509 druh²m skuteΦn∞ mal²m vozem, kter² vznikl v zßvod∞ Lignotto. Mal² ovÜem v tomto p°φpad∞ v∙bec neznamenalo oÜizen²: model 508 se vyznaΦoval vysok²m v²konem a vynikajφcφmi jφzdnφmi vlastnostmi, za co₧ vd∞Φil jednoduchΘ filozofii svΘho v²robce. Ta velela zabudovat i do tohoto malΘho vozu to nejlepÜφ, co tehdejÜφ automobilovß technika nabφzela, by¥ by to byly dφly a °eÜenφ, kterΘ byly a₧ dosud b∞₧nΘ jen ve vozech nejvyÜÜφch t°φd. Fiat sv∙j nov² model p°edstavil v roce 1932 na autosal≤nu v Milßn∞ a zp∙sobil tak skuteΦnou senzaci. Krom∞ elegantnφ karoserie a technickΘ dokonalosti zaujal Fiat Balilla odbornφky i motoristickou ve°ejnost takΘ svou cenou. Ta u modifikace Spider zaΦφnala u₧ na neuv∞°iteln²ch 9 900 lirßch - a to byla hodnota vzhledem ke kvalitßm vozu zcela bezkonkurenΦnφ. Fiat 508 m∞l litrov² motor, kter² mu dφky lehkΘ stavb∞ (pouze 685 kg) prop∙jΦoval velmi svi₧nou akceleraci. Navφc se mal² Fiat skv∞le ovlßdal a jeÜt∞ k tomu se mohl pochlubit takΘ hydraulick²mi brzdami, kterΘ ve t°icßt²ch letech stßle platily za luxusnφ zßle₧itost. Kvality novΘho vozu zßhy potvrdila takΘ zajφmavß dßlkovß jφzda. Dobov² tisk pak nadÜen∞ op∞voval v²sledek, kterΘho za volantem Balilly dosßhl Carlo Salamano, jen₧ dokßzal trasu Turφn - Neapol (973 km) zdolat za patnßct hodin pr∙m∞rem 73,8 km/h - a jeÜt∞ zpßteΦnφ cestu projel celou sedmdesßtkou. V lΘt∞ pak kavßrenskΘ kapely s oblibou hrßvaly foxtrot, slo₧en² na poΦest tohoto vozu.
"P°es strmΘ hory / letφ jako Üφp naÜe Balilla / p°iprav se na to, / ₧e naÜe Üt∞stφ zaΦφnß - s Balillou", pravil texta°. ┌sp∞Ün² Fiat m∞l objem 995 cm3, kompresnφ pom∞r 5,5:1 a v²kon 20 konφ p°i 3400 otßΦkßch za minutu, jednokotouΦovou suchou spojku, t°φstup≥ovou p°evodovku se zp∞tn²m chodem a Üikm²m ozubenφm, podΘln² ₧eb°inov² rßm, p∙leliptickΘ pru₧iny s hydraulick²mi tlumiΦi, rozvor 2250 mm, rozchod 1187/1200 mm. DΘlka vozu Φinila 3440 mm, maximßlnφ rychlost byla 80 km/h a spot°eba 8 litr∙ na 100 km. Podobn∞ jako ostatnφ vozy svΘ doby se i Balilla vyrßb∞la v mnoha karosß°sk²ch variantßch, nap°φklad jako Φty°mφstnß dvoudve°ovß limuzφna, Φty°dve°ov² phaeton, spider, kupΘ a pozd∞ji takΘ jako sportovn∞ lad∞n² model Mille Miglia s mimo°ßdn∞ povedenou dvoudve°ovou aerodynamickou karoseriφ a motorem s vyÜÜφm kompresnφm pom∞rem. Zajφmavou variantou byl takΘ pozd∞jÜφ model Coloniale, urΦen² pro vojenskΘ vyu₧itφ. U₧ b∞hem svΘ v²roby se Fiat 508 - Balilla stal skuteΦnou legendou. Celkem se nakonec vyrobilo a prodalo 113 000 kus∙ t∞chto voz∙. Grandi≤znφ ·sp∞ch Balilly pochopilo vedenφ Fiatu jako pokyn, kudy se mß budoucnost nejv∞tÜφho italskΘho v²robce nadßle ubφrat. A proto takΘ po n∞kolika nßsledujφcφch v∞tÜφch typech senßtor Agnelli jako prezident firmy rozhodl, ₧e Fiat musφ p°ijφt s dalÜφm mal²m vozem, jeÜt∞ o n∞co menÜφm ne₧ model 508. Agnelli se o svou koncepci rozd∞lil s tehdejÜφm technick²m °editelem firmy, ing. Antoniem Fessiou. Ten pak rozpracovßnφm konkrΘtnφch plßn∙ pov∞°il svΘho mladΘho spolupracovnφka, Danteho Giacosu, technika, kter² se v tΘ dob∞ zab²val p°evß₧n∞ v²vojem lodnφch motor∙. A prßv∞ tomuto mladΘmu mu₧i p°ipadl ·kol zkonstruovat v∙z, kter² m∞l v historii Fiatu hrßt zcela klφΦovou ·lohu. To auto se toti₧ jmenovalo Fiat 500 - Topolino a Giacosa mu v knize, kterou o svΘ prßci v italskΘ automobilce po mnoha letech napsal ("40 let konstruktΘrem u Fiatu") takΘ v∞noval mimo°ßdnou pozornost. V dob∞ v²voje se v∙z pracovn∞ jmenoval "Zero A" a podle Giacosov²ch pam∞tφ m∞l p∙vodn∞ b²t prvnφm Fiatov²m autem p°evratnΘ koncepce, tedy s motorem vp°edu a pohonem p°ednφch kol. Tato varianta se doΦkala takΘ v²roby n∞kolika zkuÜebnφch voz∙, kterΘ absolvovaly Φßst testovacφho programu. PotΘ se ovÜem vedenφ Fiatu rozhodlo z∙stat p°ece jen u klasickΘ koncepce. "Auto m∞lo mφt Φty°vßlcov² vodou chlazen² motor - a ode mne technick² °editel cht∞l, abych navrhl mal² v∙z, kter² bude funkΦnφ, pohodln² a bezpeΦn² a kter² takΘ bude ve v²rob∞ mimo°ßdn∞ lacin². Cφlem bylo, aby jeden kilogram tohoto 450 kg vß₧φcφho auta bylo mo₧no prodßvat za 12 lir, mφsto sedmnßcti, co₧ byla nap°φklad cena jednoho kila auta v p°φpad∞ slavnΘ Balilly. ZpoΦßtku se nßm skoro zdßlo, ₧e prezident Agnelli ₧ßdß nemo₧nΘ, ale pak jsme se p°ece jen naplno zabrali do prßce a pokusili se jeho zadßnφ splnit," vzpomφnß konstruktΘr ve sv²ch pam∞tech.
Giacosa se svΘho ·kolu nakonec zhostil genißlnφm zp∙sobem, p°i n∞m₧ zcela pominul zßsady pro umφst∞nφ motoru, kterΘ dosud vÜichni konstruktΘ°i p°ed nφm bez v²hrady ctili. Nov² model byl pak v koneΦnΘm nßvrhu autem neobyΦejn∞ jednoduch²m. V p°ednφ Φßsti rßmu m∞l v∙z dva podΘlnΘ nosnφky , dopln∞nΘ jednφm p°φΦn²m nosnφkem prstencovitΘho tvaru. K tomuto nosnφku byly p°ipevn∞ny ·chyty nezßvislΘho zav∞Üenφ p°ednφch kol, chladiΦ, °φzenφ, ale i motor a p°evodovka. Ta ovÜem byla p°ipevn∞na p°φmo k nosnφku, zatφmco motor byl zav∞Üen nad nφ, co₧ konstruktΘr∙m uÜet°ilo spoustu mφsta. Motor m∞l Φty°i vßlce a zdvihov² objem celkem 569 cm3 a byl poprvΘ v historii firmy vybaven hlavou z hlinφkovΘ slitiny. Dφky krßtkΘ stavb∞ motoru pak klikovΘmu h°φdeli staΦila jen dv∞ hlavnφ lo₧iska. Agregßt pak p°i 4000 otßΦek za minutu produkoval nejv∞tÜφ v²kon 13 konφ. P°ednφ kola byla zav∞Üena na p°φΦnΘm listovΘm peru a ustavena p°φΦn²mi rameny, zatφmco o vedenφ zadnφch kol se staraly Φtvrteliptickß listovß pera dopln∞nΘ hydraulick²mi tlumiΦi pΘrovßnφ. Ve druhΘ sΘrii pak dostalo Topolino prodlou₧enΘ Üasi a p∙leliptickß pera pro zadnφ nßpravu. Chladicφ vzduch se k chladiΦi dostßval maskou slo₧enou z jednotliv²ch ₧eber a nßdr₧ byla umφst∞na vp°edu nad motorem, dφky Φemu₧ v∙z nepot°eboval palivovΘ Φerpadlo. "Mal² velk² Fiat", jak mu ve firm∞ zaΦali brzy °φkat, byl p°i rozvoru 2000 mm dlouh² 3215, Üirok² 1275 mm a vß₧il 535 kg. Fiat 500 s typicky zakulacenou maskou p°iÜel na trh v Φervnu roku 1936 - a okam₧it∞ se stal prodejnφm bestsellerem jak v Itßlii, tak i na zahraniΦnφch trzφch, k Φemu₧ p°ispφvala i jeho cena: 8 900 lir. "Nejvφce nadÜeni vÜak byli zdr₧enlivφ AngliΦanΘ", pφÜe ve svΘ knize Giacosa. "╚asopis The Light Car v∞noval p∞tistovce dokonce bßse≥, v nφ₧ ji p°irovnßvß k malΘ myÜce z dφlny Walta Disneye. Oprßvn∞n∞, nebo¥ Topolino skuteΦn∞ znamenß myÜku. Zatφmco tedy Fiat 500 slavil ·sp∞chy u motoristickΘ ve°ejnosti i odborn²ch novinß°∙, pracovali u₧ konstruktΘ°i Fiatu na novΘm, o n∞co v∞tÜφm voze, kter² m∞l nahradit ·sp∞Ünou Balillu. I na tomto modelu se v²razn∞ podφlel Giacosa, ovÜem jeho ÜΘfkonstruktΘrem byl ing. Fessia. Vznikl tak model 1100, kter² m∞l rovn∞₧ aerodynamicky tvarovanou karoserii se zakulacenou kapotou motoru. Zajφmavou novinkou byl p°φstup do zavazadlovΘho prostoru z vnit°ku vozu, po odklopenφ zadnφho sedadla.#MAIN\160\160_10.RTF,FIAT - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Ve t°φd∞ mal²ch automobil∙ dnes Fiat nabφzφ sv∙j model Cinquecento, co₧ v p°ekladu znamenß p∞t set. Ten zcela nepokryt∞ t∞₧φ ze slßvy legendßrnφ malΘ p∞tistovky, jakkoliv u₧ pod jeho kapotou po dvouvßlcovΘm vzduchem chlazenΘm motoru s p∙llitrov²m objemem nenφ ani stopy. Nov² Fiat Cinquecento je typicky mal²m m∞stsk²m automobilem, se kter²m se skv∞le manΘvruje v neprodyÜnΘm provozu ╪φma nebo Milßna, ale kter² takΘ ud∞lß v²bornou slu₧bu jako rodinn² v∙z na silnicφch zvln∞nΘho Toskßnska nebo vyprahlΘ Kalßbrie. NejmenÜφ Fiat m∙₧e pohßn∞t zßkladnφ motor o objemu 0,9 litru a v²konu 29 kW (40 k). U₧ ten dßvß velmi lehkΘmu autu obstojnΘ dynamickΘ vlastnosti. DalÜφm agregßtem pro Cinnquecento s p°φdomkem Sporting je potom Φty°vßlec o objemu 1,1 litru a v²konu 40 kW (55 k). Ten u₧ z miniaturnφho Fiatu d∞lß malΘho "draveΦka", kter² je na silnici schopen "vytrestat" i mnohem siln∞jÜφ vozy. Vd∞Φφ za to mj. p°ekvapiv∞ dobr²m jφzdnφm vlastnostem, kterΘ v °idiΦi obΦas vytvß°ejφ dojem, ₧e sedφ v trochu vyÜÜφ a prostorn∞jÜφ motokß°e, ale i nφzkΘ pohotovnostnφ hmotnosti, kterß Φinφ 710 resp 735 kg. Cinquecento vÜak m∙₧e b²t vybaveno i dvouvßlcov²m vzduchem chlazen²m motorem s dvakrßt ulo₧en²m klikov²m h°φdelem navazujφcφm na n∞kdejÜφ agregßty z model∙ 500 nebo 126. Ten mß dnes objem 0,7 litru a v²kon 22 kW (30 k). Vzhledem ke sv²m miniaturnφm vn∞jÜφm rozm∞r∙m (dΘlka 3227, Üφ°ka 1485 mm) nabφzφ mal² Fiat a₧ p°ekvapiv∞ hodn∞ vnit°nφho prostoru, kter² lze navφc upravovat podle zp∙sobu vyu₧itφ vozu. Dvoudve°ov² automobil s ost°e useknutou v²klopnou zßdφ je zßm∞rn∞ vybaven v pom∞rn∞ spartßnskoΘm stylu, aby mohla b²t cena zßkladnφho modelu co nejni₧Üφ. Dφky p°φstupnΘ cen∞, dobr²m u₧itn²m i jφzdnφm vlastnostem a takΘ sluÜn²m dynamick²m schopnostem je Fiat Cinquecento zvlßÜt∞ v jihoevropsk²ch zemφch prodejnφ hv∞zdou nejmenÜφho segmentu.
Mezi mal²mi vozy mß vÜak Fiat jeÜt∞ jedno mimo°ßdn∞ ₧havΘ ₧elφzko v ohni. Jmenuje se Fiat Punto a je dalÜφm z °ady genißlnφch a prodejn∞ mimo°ßdn∞ ·sp∞Ün²ch mal²ch voz∙, kterΘ historii Fiatu lemujφ jako b∞lostnΘ patnφky piemonstkΘ silnice. P°φchod Punta (p°edstaveno v roce 1993) se mimochodem pova₧uje takΘ za okam₧ik, kdy se Fiat dokßzal vypo°ßdat se svou vleklou krizφ a rozb∞hnout ke dneÜnφ nespornΘ konjunktu°e. O kvalitßch Punta sv∞dΦφ mimo jinΘ i skuteΦnost, ₧e v roce 1995 zφskalo titul "Auto roku". Tv∙rcem jeho elegantnφ a stylisticky netradiΦnφ karoserie se zadnφmi skupinov²mi svφtilnami "Üplhajφcφmi" vzh∙ru po sloupcφch, je slavn² italsk² nßvrhß° Giugiaro. Fiat Punto, kter² sv²mi rozm∞ry stojφ na pomezφ mezi mal²mi vozy a ni₧Üφ st°ednφ t°φdou, je na ΦeskΘm trhu nabφzen jako t°φ- nebo p∞tidve°ov² v∙z s kolmo spadajφcφ zßdφ, kterß zßrove≥ tvo°φ v²klopnou st∞nu. Zßkaznφk si m∙₧e vybrat ze Üesti variant motor∙ a takΘ ze Φty° ·rovnφ v²bavy. NejslabÜφ motor mß objem 1,1 l, z n∞ho₧ dßvß v²kon 40 kW (55k). Nßsledujφ Φty°vßlec 1242 cm3 o v²konu 44 kW (60 k) a zcela nov² agregßt Fire 1,2 16v (z Lancie Y) o tΘm₧e objemu, kter² disponuje v²konem 63 kW. SlabÜφ z obou motor∙ nabφzφ Fiat takΘ ve spojenφ se samoΦinnou p°evodovkou Selecta, kterß na rozdφl od naprostΘ v∞tÜiny "automat∙" na naÜem trhu pracuje s plynule m∞niteln²m p°evodem a tedy zcela bez Ükubßnφ p°φ °azenφ jednotliv²ch rychlostnφch stup≥∙. Nov² motor Fire 1,2 16v zaΦal Fiat montovat rovn∞₧ do sportovn∞ lad∞nΘho t°φdve°ovΘho modelu Punto Sporting 16v. Pro milovnφky dynamick²ch vzn∞tov²ch motor∙ jsou potom p°ipraveny dva agregßty o objemu 1698 cm3, oba p°epl≥ovanΘ turbodmychadlem. Prvnφ motor dosahuje v²konu 46 kW (63 k), druh² potom 51 kW (72k). Vrcholem nabφdky je ovÜem dravΘ Punto GT s p°epl≥ovan²m benzφnov²m motorem o objemu 1,4 l a v²konem 98 kW (133 konφ), kter² z kompaktnφho Punta d∞lß ost°e nabrouÜen² sportovnφ v∙z. O kvalitßch Fiatu Punto jasn∞ vypovφdß i skuteΦnost, ₧e se v roce 1996 stal absolutn∞ nejprodßvan∞jÜφm vozem nejen v ╚eskΘ republice, ale dokonce i v celΘ Evrop∞! Punto ovÜem Fiat nabφzφ takΘ jako vzruÜujφcφ kabriolet s nßzvem Punto Cabrio.
To ve svΘm interiΘru nabφzφ dostatek mφsta pro Φty°i dosp∞lΘ osoby a obejde se dokonce bez stylisticky ruÜivΘho ochrannΘho oblouku. Jeho funkci p°ebφrß vyztu₧enß karoserie stejn∞ jako zpevn∞n² rßm p°ednφho okna. VÜechny modely Fiatu Punto se mohou u₧ v zßkladnφm provedenφ pochlubit bohatou v²bavou, k nφ₧ pat°φ nap°φklad elektronick² imobilizΘr, airbag °idiΦe, t≤novanß skla a dalÜφ prvky.
Mezi mal²mi vozy mß ovÜem Fiat jeÜt∞ jednu horkou novinku, p°edstavenou na frankfurtskΘm autosal≤nu 1997. Jednß se o model Palio Weekend kombi odvozen² od tzv. "sv∞tovΘho vozu" italskΘ automobilky. Palio i Palio Weekend se prozatφm vyrßb∞jφ a takΘ s velk²m ·sp∞chem prodßvajφ v Brazφlii, ale Fiat by zvlßÜt∞ s kombφkem rßd za·toΦil i na evropskΘ trhy, kde se tento kompaktnφ, ellegantnφ a ·Φeln² v∙z mimo jinΘ stane konkurentem èkody Felicia Combi. Palio se vyrßbφ se t°emi motory o objemu 1,0 - 1,6 litru, p°iΦem₧ ten nejsiln∞jÜφ je vybaven Φty°ventilovou technikou a rozvodem 2xOHC, dφky Φemu₧ Φinφ hodnota nejv∞tÜφho v²konu 78 kW/106 k.#MAIN\160\160_11.RTF,FIAT - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
V ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞ reprezentujφ italsk² automobilov² gigant dvojΦata Bravo a Brava, kterß vloni nahradila p°edchßzejφcφ model Tipo. Ten se v souboji s osv∞dΦen²m souhv∞zdφm VW Golf a Opel Astra p°φliÜ prosadit nedokßzal, ovÜem jeho nßstupci Bravo a Brava si vedou daleko lΘpe. Oba tyto p°φbuznΘ modely jsou mimochodem dalÜφm projevem novΘ kostrukΦnφ a marketingovΘ vlny, kterß u₧ n∞kolik let Fiat nese stßle nahoru - a byly vyvinuty za rekordnφch 32 m∞sφc∙.
Oba vozy vychßzejφ ze stejnΘ technickΘ i designΘrskΘ koncepce a majφ takΘ shodnou p°ednφ Φßst karoserie. Rozdφl je ovÜem v tom, ₧e Bravo mß t°φdve°ovou karoserii s ost°e spadajφcφ zßdφ, zatφmco Brava je p∞tidve°ovß a jejφ spl²vajφcφ zß∩ mß tvar p°ipomφnajφcφ klasick² sedan s naznaΦenou stup≥ovitou zßdφ. TakΘ nerozluΦnß dvojice Bravo/Brava zaujme n∞kter²mi nov²mi a pozoruhodn²mi stylistick²mi i technick²mi detaily, a¥ u₧ jde t°eba o zadnφ skupinovΘ svφtilny (u Brava jsou sdru₧enΘ do ovßlu pod spoleΦn²m tmav²m sklem, u Bravy rozd∞lenΘ do t°φ horizontßlnφch "prou₧k∙"), v²ztuhy chrßnφcφ p°i nehod∞ prostor pro cestujφcφ p°ed "vpßdem" zavazadel nebo neobvykle tvarovanß p°φstrojovß deska s tzv. "nezciziteln²m" rßdiem. Vn∞jÜφ rozm∞ry Brava i Bravy ve srovnßnφ s jejich p°edch∙dcem znateln∞ povyrostly a z toho pochopiteln∞ t∞₧φ i vnit°nφ prostor. Model Brava se v ╚eskΘ republice prodßvß se t°emi vφceventilov²mi benzφnov²mi motory a dv∞ma turbodiesely. NejmenÜφ agregßt mß objem 1,4 l, t°i ventily pro vßlec a dosahuje nejv∞tÜφho v²konu 59 kW (80 k). Motor 1,6 u₧ pracuje se dv∞ma vaΦkov²mi h°φdeli v hlav∞ a celkem Üestnßcti ventily; dßvß v²kon 76 kW (103 k) - a k tomuto motoru si m∙₧ete objednat takΘ samoΦinnou Φty°stup≥ovou p°evodovku. Vysok² v²kon s p°ekvapiv∞ tich²m a kultivovan²m chodem pak kombinuje Üestnßctiventilov² motor 1,8 l s osmi protizßva₧φmi, jen₧ vyprodukuje 83 kW (113 k). Turbodiesely majφ v₧dy objem 1,9 litru; prvnφ z nich dßvß 55 kW (75 k) a druh² dokonce 74 kW (100 k). Brava se prodßvß ve t°ech ·rovnφch v²bavy (S, SX a ELX), p°iΦem₧ u₧ v rßmci tΘ zßkladnφ dostanete nap°φklad imobilizΘr, t°etφ brzdovΘ sv∞tlo, v²Ükov∞ nastaviteln² volant i sedadlo °idiΦe, rßdio Φi t≤novanß skla. Nabφdka motor∙ pro model Bravo je obdobnß, ovÜem motor 1,8 je nahrazen v²konn²m p∞tivßlcov²m dvoulitrem (108 kW / 147 k), jen₧ spojuje hedvßbn² b∞h kultivovanΘho Üestivßlce s dravostφ nabrouÜenΘho Φty°vßlce zßvodnφho vozu. Dvacetiventilov² p∞tivßlec je urΦen v²hradn∞ pro sportovnφ model HGT, p°iΦem₧ tato t°i pφsmena znamenajφ pro Bravo takΘ nejvyÜÜφ ·rove≥ v²bavy. Kompaktn∞jÜφ dvoudve°ov² Fiat Bravo lßkß zßkaznφky krom∞ nadΦasovΘ elegance svΘ karoserie zejmΘna mladistv²m Üarmem, lehk²m sportovnφm nßdechem, vynikajφcφmi jφzdnφmi vlastnostmi a nadpr∙m∞rn²mi jφzdnφmi v²kony. Prostorn∞jÜφ Brava je naproti tomu zam∞°ena spφÜe na zßkaznφky, kte°φ akcentujφ mimo°ßdnou ·rove≥ jφzdnφho pohodlφ a vnit°nφho prostoru. SpoleΦnΘ jsou pak ob∞ma Fiat∙m v ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞ bohatß zßkladnφ v²bava a vysokß ·rove≥ aktivnφ i pasivnφ bezpeΦnosti.#MAIN\160\160_12.RTF,FIAT - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Model Marea, pat°φcφ do st°ednφ t°φdy, ve v²robnφm programu automobilky nahradil hned dva starÜφ modely: Tempru a Cromu. Podobn∞ jako ostatnφ Fiaty se od v∞tÜiny souΦasnΘ produkce v segmentu na prvnφ pohled liÜφ mimo°ßdnou elegancφ a typicky italsk²m karosß°sk²m stylem, zd∙raz≥ujφcφm spφÜe nadΦasovΘ linie ne₧ lφbivost za ka₧dou cenu. Marea, vychßzejφcφ z podvozkovΘ ploÜiny modelu Bravo/Brava, je koncipovßna jako automobil na dlouhΘ cesty a tomu odpovφdß velmi peΦliv∞ odhluΦn∞n² interiΘr, stejn∞ jako mimo°ßdn² jφzdnφ komfort. Ten podtrhuje i ergonomickΘ tvarovßnφ interiΘru, v n∞m₧ se opakujφ hlavnφ spl²vavΘ linie karoserie. Motor je pochopiteln∞ umφst∞n vp°edu, pohßnφ p°ednφ kola a je spojen s manußlnφ p∞tistup≥ovou p°evodovkou (nebo se Φty°stup≥ov²m "automatem" u modelu 1,6 ELX Automatic). Pod kapotou vozu se m∙₧e skr²vat jeden z Üesti zß₧ehov²ch a vzn∞tov²ch motor∙. BenzφnovΘ agregßty 1,6 a 1,8 l a 2,0 l (nedodßvß se pro Mareu Weekend) stejn∞ jako turbodiesely TD 75 a TD 100 jsou shodnΘ s agregßty °ady Bravo / Brava. Zcela nov² je ovÜem dalÜφ turbodiesel, neobyΦejn∞ pru₧n² p∞tivßlec o objemu 2,4 l a v²konu 91 kW (124 k). Mimo°ßdn²m vozem, spl≥ujφcφm vÜechny atributy ideßlnφho automobilu ·sp∞ÜnΘho, mladΘho a dynamickΘho mana₧era, je ovÜem Marea 2.0 HLX s p∞tivßlcov²m motorem o v²konu 106 kW (147 k) p°evzat²m z modelu Lancia Kappa. V²konn² p∞tivßlec, p°ipomφnajφcφ sv²m distinguovan²m projevem spφÜe velkoobjemov² Üestivßlec a sv²mi sportovnφmi sklony pak ostr² zßvodnφ Φty°vßlec, je prßvem chloubou italsk²ch motorß°∙. Vynikajφcφm dynamick²m schopnostem dokonale odpovφdß i tvrdÜφ nalad∞nφ podvozku s perfektnφmi jφzdnφmi vlastnostmi a "kratÜφ" odstup≥ovßnφ p°evodovky. Bohatß v²bava vΦetn∞ velmi kvalitnφho rßdia je potom zßrukou, ₧e se vßm ve Fiatu Marea 2.0 HLX i ty nejdelÜφ cesty prom∞nφ v pot∞Üenφ.
V kombi Marea Weekend se designΘrskΘmu t²mu poda°ilo navrhnout v∙z prostorn² a p°itom krßsn², jeho₧ zavazadlov² prostor nabφzφ objem a₧ 1550 l! Ideßlnφm vozem pro slu₧ebnφ ·Φely je potom Marea Weekend 2,4 TD HLX 125, kterß spojuje vφce ne₧ dostateΦn² v²kon motoru s mimo°ßdnou nabφdkou prostoru, vrcholnou v²bavou a rozumnou spot°ebou - a je tedy ideßlnφm vozem do prßce, kter² vÜak rozhodn∞ neuÜkodφ image svΘho u₧ivatele. Ob∞ verze Marey nabφzφ Fiat ve t°ech ·rovnφch v²bavy, p°iΦem₧ u₧ nejni₧Üφ SX zahrnuje nap°φklad imobilizΘr, airbag °idiΦe, v²ÜkovΘ nastavenφ volantu i sedadla °idiΦe, rßdio, elektricky ovlßdanß p°ednφ okna, centrßlnφ zamykßnφ atd. S v²bavou HLX pak bez p°φplatku dostanete takΘ ABS, klimatizaci, rßdio s Üesti reproduktory a ovlßdßnφ na volantu, dva airbagy, kola z lehk²ch slitin atd.#MAIN\160\160_15.RTF,FIAT - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Fiat CoupΘ je mezi souΦasn²mi evropsk²mi sportovnφmi automobily typu kupΘ zjevem zcela v²jimeΦn²m - a prvnφm d∙vodem pro toto konstatovßnφ je jeho design, kter² se zcela vymykß standard∙m b∞₧n²m v p°φsluÜnΘm segmentu. Fiat CoupΘ, p°edstaven² v roce 1993, toti₧ kombinuje hypermodernφ designΘrskΘ postupy s karosß°sk²mi prvky, kterΘ nßs rßzem p°enesou do padesßt²ch Φi Üedesßt²ch let. Modernφ a revivalistickΘ karosß°skΘ postupy pak v souhrnu vytvß°ejφ mohutn² estetick² dojem, dφky n∞mu₧ Fiat CoupΘ prost∞ nep°ehlΘdnete. OstrΘ zßseky ohraniΦujφcφ spodnφ stranu blatnφk∙ a zd∙raz≥ujφcφ klφnovit² profil vozu, jemnΘ muldy na polyakrylßtu kryjφcφm hlavnφ svtlomety, brutßln∞ vyΦnφvajφcφ a zßm∞rn∞ p°edimenzovan² chromovan² uzßv∞r nßdr₧e nebo ost°e spadajφcφ zß∩ se Φty°mi kulat²mi sv∞tly - to vÜechno jsou prvky, kterΘ naznaΦujφ, ₧e tohle auto se od b∞₧nΘho sportovnφho pr∙m∞ru nemßlo liÜφ. èokujφcφ designΘrskΘ postupy pokraΦujφ i v interiΘru, a tak nap°φklad tam, kde prakticky vÜechny ostatnφ vozy majφ mohutnΘ p°φstrojovΘ panely bohat∞ oblo₧enΘ m∞kk²mi plasty, najdeme u Fiatu CoupΘ spartßnskΘ kruhovΘ p°φstroje zasazenΘ do plechovΘho pßsu lakovanΘho v odstφnu karoserie. Mßlokdo by p°itom °ekl, ₧e mß CoupΘ n∞co spoleΦnΘho s ji₧ nevyrßb∞n²m modelem Tipo - a p°ece je tomu tak: Fiat CoupΘ toti₧ z tohoto vozu p°evzal celou nezm∞n∞nou podlahovou ploÜinu. ZajφmavΘ je, ₧e se turφnskß znaΦka segmentu sΘriov²ch sportovnφch voz∙ ·sp∞Ün∞ vyh²bala tΘm∞° dvacet let, aby se jφ pak dφky Fiatu CoupΘ povedl triumfßlnφ nßvrat. KupΘ typu 2+2 mß pom∞rn∞ tuh² podvozek a velmi dobrΘ jφzdnφ vlastnosti, kterΘ ostatn∞ doslova vy₧adujφ jeho v²konnΘ motory. Prvnφm z nich je agregßt 1,.8l 16 V o v²konu 130 konφ. Takto vybaven² Fiat CoupΘ u₧ dovoluje ost°ejÜφ sportovnφ svezenφ, ale velmi dob°e se cφtφ takΘ p°i civilnφ a₧ ·spornΘ jφzd∞. CoupΘ s tφmto motorem je tedy urΦeno p°evß₧n∞ zßjemc∙m, pro n∞₧ je d∙le₧it² vzhled jejich auta a kte°φ si dokß₧φ odep°φt sportovnφ jφzdu na hranici fyzikßlnφch zßkon∙. èpiΦkov²m kouskem turφnsk²ch motorß°∙ je ovÜem dneÜnφ vrcholn² agregßt pro CoupΘ - dvoulitrov² dvacetiventilov² p∞tivßlec, kter² u₧ znßme z p°edchßzejφcφch model∙. V tomto p°φpad∞ ovÜem motor disponuje p°epl≥ovßnφm turbodmychadlem, kterΘ mu dßvß nejen ·ctyhodn² v²kon 220 konφ, ale takΘ charakteristiku velmi "ostrΘho" zßvodnφho motoru, jen₧ si nejvφce libuje ve vysok²ch otßΦkßch. V²konnΘmu motoru odpovφdajφ takΘ vynikajφcφ jφzdnφ vlastnosti a p°esnΘ °φzenφ, a tak Φlov∞k z hodnot jako zrychlenφ z nuly na 100 km/h za 6,5 s a maximßlnφ rychlost 250 km/h rozhodn∞ nemusφ mφt strach. K tomu vÜemu nabφzφ Fiat CoupΘ na svou kategorii objemn² zavazadlov² prostor (tΘm∞° 300 litr∙), kter² bohat∞ staΦφ pro lehkß cestovnφ zavazadla dvou osob. ┌rovni a schopnostem vozu odpovφdß i jeho zßkladnφ v²bava. Do nφ toti₧ pat°φ airbag °idiΦe, ABS, klimatizace, elektrickΘ ovlßdßnφ oken i zrcßtek, ale takΘ ko₧enΘ Φaloun∞nφ Φi kola z lehk²ch slitin. S touto v²bavou se pak Fiat CoupΘ stßvß obdivovanou perlou ka₧dΘho parkoviÜt∞.#MAIN\160\160_16.RTF,FIAT - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Mezi otev°en²mi vozy nabφzφ Fiat, znaΦka pochßzejφcφ ze slunnΘ Itßlie, zßkaznφk∙m hned dv∞ varianty. Ta prvnφ je urΦena zejmΘna mlad²m motorist∙m kte°φ majφ rßdi vφtr ve vlasech, nad hlavou modrΘ nebe a kte°φ se necht∞jφ nechat svazovat konvencemi. Punto Cabrio pochopiteln∞ vychßzφ z uzav°enΘho modelu Punto, u n∞ho₧ ovÜem designΘ°i kv∙li chyb∞jφcφm sloupk∙m st°echy museli efektnφ trik se zadnφmi skupinov²mi svφtilnami "Üplhajφcφmi" po sloupku nahradit konvenΦn∞jÜφm °eÜenφm. Punto Cabrio si i na zadnφch sedadlech zachovßvß dost mφsta pro dva dosp∞lΘ cestujφcφ a je tedy plnohodnotn²m Φty°mφstn²m vozem. Obejde se navφc bez b∞₧nΘho bezpeΦnostnφho rßmu, jeho₧ roli p°ebφrß vyztu₧enß karoserie znamenajφcφ pochopiteln∞ o n∞co vyÜÜφ pohotovostnφ hmotnost a takΘ zesφlen² rßm p°ednφho okna. Punto Cabrio se dodßvß bu∩ s motorem o objemu 1,2 litru a v²konu 44 kW (60 konφ), nebo s nov²m agregßtem Fire 1,2 16v o v²konu 62 kW. Velkou v²hodou Punta Cabrio je skuteΦnost, ₧e nabφzφ typickΘ v²hody otev°enΘho vozu, ani₧ by za n∞ zßjemce musel zaplatit v²razn∞ vφce ne₧ za analogick² automobil s pevnou karoseriφ.
Barchetta je dalÜφm dokladem neobyΦejnΘ schopnosti turφnsk²ch konstruktΘr∙, jak za pou₧itφ mechanick²ch skupin b∞₧nΘho sΘriovΘho vozu vyvinout nßdhernΘ, atraktivnφ a doslova vzruÜujφcφ auto pro voln² Φas. Tyto vozy v poslednφ dob∞ velice napomohly k profilovßnφ Fiatu jako dynamickΘ a zdravΘ znaΦky, kterß vφ co chce a kterß jde tφm sprßvn²m sm∞rem. Dvoumφstn² spider Barchetta vychßzφ z b∞₧nΘho Fiatu Punto. TakΘ Barchetta, jejφ₧ prostΘ a p°itom elegantnφ a harmonickΘ linie p°i troÜe p°edstavivosti skuteΦn∞ mohou p°ipomφnat malou bßrku, mß tedy motor vp°edu a pohon p°ednφch kol. O ten se starß modernφ Üestnßctiventilov² motor 1,8 l 16V o v²konu 96 kW/131 konφ. Motor d∞lß z pom∞rn∞ lehkΘho vozu (s 1060 dokonce o 10 kg lehΦφ ne₧ Punto) velice dynamick² automobil, ale akceleruje takΘ ochotn∞ u₧ od nφzk²ch otßΦek a umo₧≥uje tak i poklidnou plynulou jφzdu bez zbyteΦn∞ ΦastΘho °azenφ. Sportovn∞ nalad∞n² °idiΦ se vÜak od Barchetty doΦkß velmi milΘho p°ekvapenφ. To p°inßÜφ hlavn∞ neobvyklß tuhost jejφ karoserie, kterß se ani p°i rychlΘ jφzd∞ po nerovnΘm provrchu nekroutφ a dßvß tak vyniknout kvalitnφmu podvozku s velmi dobr²mi jφzdnφmi vlastnostmi. Karoserie Barchetty byla navr₧ena tak, ₧e jejφ krßsa vynikß zejmΘna se slo₧enou st°echou - ale ani kdy₧ jednoduchou plßt∞nou st°echu natßhnete, nep°estßvß b²t malß turφnskß bßrka pastvou pro oΦi ostatnφch °idiΦ∙. Sklßp∞cφ mechanismus st°echy je jednoduch², ale ·Φinn² a dovoluje st°echu slo₧it do prostoru mezi op∞radly obou sedadel a zavazadlov²m prostorem. Odklßdacφ prostor pro st°echu je vybaven samostatn²m plechov²m vφkem - a tak st°echa ve slo₧enΘm stavu beze stopy z mizφ uvnit° karoserie. Jako sprßvn² sporotovnφ v∙z se Barchetta dodßvß v²hradn∞ s manußlnφ p∞tistupovou p°evodovkou. S nφ takΘ dosahuje zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 12,3 sekundy a nejvyÜÜφ ryclosti 170 km/h. Jakkoliv pom∞rn∞ spartßnskß sklßp∞cφ st°echa evokuje atmosfΘru stroze vybaven²ch kabriolet∙ padesßt²ch let, m∙₧e se posßdka Barchetty t∞Üit na velmi bohatou zßkladnφ v²bavu. Jejφmi souΦßstmi jsou nap°φklad determßlnφ skla, elektrickΘ ovlßdßnφ oken, centrßlnφ zamykßnφ, v²Ükov∞ staviteln² volant Φi airbag °idiΦe a imobilizΘr. Na p°ßnφ si m∙₧ete doobjednat jeÜt∞ nejen ABS, ale takΘ klimatizaci, metalφzu, kola z lehk²ch slitin nebo t°eba Φaloun∞nφ z kvalitnφ k∙₧e...#MAIN\160\160_18.RTF,FIAT - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
TakΘ Fiat mß v nabφdce velkoprostorov² automobil, kter² mimochodem vznikl jako souΦßst spoleΦnΘho projektu s koncernem PSA. TΘm∞° identickΘ vozy tak m∙₧eme potkat nap°φklad pod jmΘnem Peugeot 806 Φi Citroδn Evasion. Velkoprostorov² Fiat Ulysse vyrßb∞n² v Francii se p°itom vyznaΦuje p∙dorysem jen o mßlo rozm∞rn∞jÜφm ne₧ t°eba model Marea, v∙z st°ednφ t°φdy, a tak manΘvrovßnφ s Ulyssem nenφ ani v hustΘm velkom∞stskΘm provozu nijak nßroΦnΘ. Fiat Ulysse vynikß velk²m vnit°nφm prostorem, ale i mimo°ßdn∞ variabilnφm interiΘrem, kter² umo₧≥uje p°estav∞t sedadla podle momentßlnφ pot°eby, a dokonale tak vnit°nφ prostor vyu₧φt pro kombinovanou p°epravu cestujφcφch a zavazadel Φi nßkladu. Ulysse se dodßvß se t°emi motory. Prvnφm z nich je benzφnov² Φty°vßlec 2,0 litru o v²konu 89 kW/121 k. Druhß varianta dopl≥uje tento motor turbodmychadlem, kterΘ motoru rßzem dßvß nejv∞tÜφ v²kon 108 kW / 147 k. Zv²Üen² v²kon pak z Ulysse d∞lß malΘ "letadlo", kdy₧ dynamickΘ mo₧nosti i pln∞ nalo₧enΘho vozu v²razn∞ p°edΦφ i ta nejoptimistiΦt∞jÜφ oΦekßvßnφ. Mo₧nostem motoru odpovφdajφ i velmi sluÜnΘ jφzdnφ vlastnosti, kterΘ vozu umo₧≥ujφ i ve vysok²ch rychlostech p°φjemn∞ jistΘ pr∙jezdy zatßΦkami, ani₧ by p°itom podvozek svou tvrdostφ n∞jak omezoval jφzdnφ pohodlφ. Velmi dobr²m dojmem p∙sobφ i turbodiesel 2,1 TD s nep°φm²m vst°ikovßnφm paliva, dopln∞n² jeÜt∞ mezichladiΦem stlaΦenΘho vzduchu. Ten dosahuje nejvyÜÜφho v²konu 80 kW/109 k, ale bl²skne se navφc mohutn²m toΦiv²m momentem dosahovan²m u₧ p°i velmi nφzk²ch otßΦkßch. Tato kombinace dovoluje i pln∞ nalo₧enΘmu vozu ukßzkovou akceleraci za vÜech re₧im∙ prßce motoru bez zbyteΦnΘho °azenφ. VÜechny modifikace Fiatu Ulysse jsou vybaveny p°esnou p∞tistup≥ovou manußlnφ p°evodovkou, je₧ ovÜem nepracuje s klasickou °adicφ pßkou, n²br₧ jen s kratiΦk²m "joystickem" vyΦnφvajφcφm z p°φstrojovΘ desky. RuΦnφ brzda je navφc umφst∞na vlevo vedle sedadla °idiΦe - a tak mezi p°ednφmi sedadly zb²vß zcela rovn² prostor, vyu₧iteln² nap°φklad pro p°epravu dlouh²ch p°edm∞t∙. Na Φesk² trh se Ulysse dodßvß jako p∞ti- nebo Üestimφstn² v∙z, p°iΦem₧ vÜem variantßm jsou spoleΦnΘ bohatΘ odklßdacφ prostory v celΘm interiΘru, stejn∞ jako vysokß ·rove≥ zßkladnφ v²bavy. Ta nap°φklad u modelu 2,1 TD zahrnuje elektrickΘ ovlßdßnφ p°ednφch oken, protiblokovacφ brzdov² systΘm ABS, determßlnφ skla, kola z lehk²ch slitin, samoΦinnou klimatizaci, airbag °idiΦe nebo elektricky ovlßdanß a vyh°φvanß zrcßtka. U modelu s dvoulitrov²m benzφnov²m motorem lze navφc poΦet mφst z p∞ti rozÜφ°it a₧ na sedm Φi osm.#MAIN\170\170_03.RTF,Ford - Do r.1945
Historie do roku 1945
Na mφsto, kterΘ v roce 1915 jako bohßΦ opustil James Couzens, nastoupil o Φty°i roky pozd∞ji Edsel Ford, jedin² syn zakladatele spoleΦnosti. Zatφmco jeho otec se k masovΘ v²rob∞ automobil∙ musel bolestn∞ vypracovßvat z farmß°skΘho prost°edφ, Edsel byl odmaliΦka vychovßvßn k tomu, aby rodinnou firmu jednou p°evzal. A jestli₧e byl Edsel ve sv²ch Üestadvaceti letech jmenovßn prezidentem Ford Motor Company, nebyl to ze strany jeho otce ₧ßdn² dßrek rozmazlenΘmu synßΦkovi, ale dob°e uvß₧en² krok, kter²m posφlil pozici svΘ rodiny ve vedenφ firmy a zßrove≥ do jejφho Φela postavil schopnΘho mana₧era. Sßm Henry se vÜak v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nebyl ochoten vzdßt role mu₧e, kter² rozhoduje. U₧ proto, ₧e v tΘ dob∞ byl u₧ tak trochu nßrodnφm americk²m hrdinou: p°φb∞h chudΘho farmß°skΘho synka, kter² dokßzal z niΦeho vybudovat automobilovΘ impΘrium vyrßb∞jφcφ lacinΘ vozy pro ka₧dΘho, dokonale vyhovoval sklonu prost²ch AmeriΦan∙ obdivovat v²znamnΘ selfmademany. Henry Ford hrßl ve spoleΦnosti nadßle prvnφ housle a krom∞ jinΘho se vφce ne₧ kdykoliv p°edtφm zaΦal starat takΘ o blaho sv²ch zam∞stnanc∙. Vid∞l toti₧ svou firmu po°ßd tak trochu jako rodinu, jφ₧ se pochopiteln∞ cφtil b²t hlavou, tak₧e se nap°φklad svΘ d∞lnφky a techniky r∙zn²mi vnitropodnikov²mi p°edpisy a vyhlßÜkami sna₧il uΦit, jak ₧e majφ vlastn∞ ₧φt. Tento paternalistick² zp∙sob vedenφ firmy, b∞₧n² v devatenßctΘm stoletφ, se ovÜem ve stoletφ dvacßtΘm u₧ p°e₧il, a tak podobnΘ aktivity v∞tÜina zam∞stnanc∙ nep°ijφmala prßv∞ s velk²m nadÜenφm. SpφÜe ovÜem dokßzali ocenit Fordovou snahu o budovßnφ firemnφch sportoviÜ¥, stejn∞ jako jeho programy na podporu mlad²ch a talentovan²ch zam∞stnanc∙.
Rok 1919 nebyl ovÜem pro Ford Motor Company d∙le₧it² jen p°φchodem novΘho prezidenta, ale takΘ otev°enφm dalÜφ vlastnφ tovßrny. Ta byla skuteΦn²m divem tehdejÜφ techniky i organizace - a cesta k nφ v∙bec nebyla lehkß. I p°es zm∞ny a problΘmy, kterΘ p°inesla prvnφ sv∞tovß vßlka, toti₧ poptßvka po Fordu T stßle rostla a p∙vodnφ v²robnφ kapacity u₧ zase zdaleka nestaΦily. Henry Ford proto zaΦal hledat mφsto pro novou tovßrnu, a₧ naÜel prostor, kter² mu dokonale vyhovoval. VÜechny jeho po₧adavky splnila obrovskß plocha v River Rouge, asi deset kilometr∙ od Detroitu. M∞la ovÜem jednu vadu: p°etφnala ji ₧eleznice spojujφcφ Detroit s Irontownem a Toledem. Henry Ford se takovou maliΦkostφ ovÜem nenechal vyvΘst z konceptu - a celou ₧eleznici prost∞ koupil. To byl ostatn∞ jeho zp∙sob, jak se vypo°ßdat s problΘmy: v₧dy se neomyln∞ vydal tou nejjednoduÜÜφ a nejefektivn∞jÜφ cestou.
Dφky tomu se mu v River Rouge poda°ilo prakticky beze zbytku uskuteΦnit sen o komplexnφ v²rob∞. Jeho tovßrnφ komplex toti₧ zahrnoval rozsßhlΘ doky, ₧elezniΦnφ p°ekladiÜt∞, velkokapacitnφ sklady koksu a ₧eleznΘ rudy, vysokou pec, pece na v²robu koksu a takΘ slΘvßrnu zabφrajφcφ plochu dvanßcti hektar∙, v tΘ dob∞ nejv∞tÜφ za°φzenφ svΘho druhu na sv∞t∞. Ford tak p°φmo v mφst∞ mohl vyrßb∞t kvalitnφ ocel i litinu a z nφ pak odlΘvat bloky motor∙ Φi kovat klikovΘ h°φdele. Tovßrna byla slavnostn∞ otev°ena v roce 1919 a pro Henryho Forda se stala dokonalou ilustracφ jeho slov, ₧e je t°eba, aby "prßce p°iÜla za d∞lnφkem". Fordova snaha o racionalizaci a zachovßnφ vlastnφch kvalitativnφch standard∙ vedla Henryho a₧ ke koupi uheln²ch i rudn²ch dol∙, k°emencov²ch lom∙, stejn∞ jako rozlehl²ch les∙. Stav∞l rovn∞₧ hut∞, sklßrny, pily, textilnφ tovßrny i zßvody na v²robu um∞lΘ k∙₧e, zaΦal kupovat i ₧eleznice a budovat vlastnφ lod∞nice. To vÜechno jej Φinilo zcela sob∞staΦn²m, suroviny i komponenty mu mohly dodßvat jeho vlastnφ podniky.
V²roba ji₧ slavnΘ "PlechovΘ Lφzinky", tedy Fordu T, se tak mohla stßle zvyÜovat a cena vozu p°itom neustßle klesala. VelkΘ ·sp∞chy slavil jedin² Ford∙v model i v zahraniΦφ a Henry jej dokonce zaΦal prodßvat i v porevoluΦnφm Rusku, jakkoliv to americkΘ vlßd∞, ost°e kritizujφcφ komunistick² re₧im Moskvy, bylo pramßlo po chuti.
Otec a syn FordovΘ kladli u₧ v tΘ dob∞ velik² d∙raz na hustotu a kvalitu sφt∞ sv²ch dealer∙. Mnoh²m malom∞stsk²m obchodnφk∙m neuv∞°iteln² boom zßjmu o Ford T pomohl k velk²m pen∞z∙m - ale Ford Motor Company od sv²ch partner∙ ₧ßdala, aby nejen brali, n²br₧ takΘ dßvali. SpoleΦnost si vytvo°ila specißlnφ p°epadovΘ komando slo₧enΘ ze zkuÜen²ch obchodnφch a technick²ch inspektor∙, kte°φ bez ohlßÜenφ objφ₧d∞li jednotlivΘ prodejce a hodnotili jejich kvalitu. Zajφmaly je i takovΘ maliΦkosti, jako dostatek propagaΦnφch materißl∙ Ford Motor Company v ka₧dΘm showroomu, nebo obleΦenφ prodavaΦ∙. ╚asto dokonce Fordovi inspekto°i navÜtφvili n∞kterΘho z majitel∙ jejich voz∙ v oblasti s ₧ßdostφ, aby se s nimi rozd∞lil o svΘ zkuÜenosti s mφstnφm zßstupcem znaΦky. S postupn∞ klesajφcφmi cenami takΘ Ford pomalu ale vytrvale sni₧oval dealerskou mar₧i, tedy rozdφl mezi cenou, za nφ₧ prodejce v∙z koupφ od v²robce - a za kterou jej prodßvß zßkaznφkovi. To jednotlivΘ dealery nutilo prodßvat stßle vφce automobil∙, pokud cht∞li zabrßnit sni₧ovßnφ sv²ch p°φjm∙.
V roce 1920 vÜak rßzem bylo vÜechno jinak. Po velkΘm pr∙myslovΘm rozmachu p°ichßzejφcφcm po prvnφ sv∞tovΘ vßlce, se toti₧ ozvaly prvnφ p°φznaky hospodß°skΘ deprese. V roce 1922 Ford jeÜt∞ staΦil za 58 milion∙ dolar∙ koupit spoleΦnost Lincoln Motor Company, ale konjunktura u₧ nem∞la mφt dlouhΘho trvßnφ. PoΦty prodan²ch voz∙ se zaΦaly sni₧ovat a spoleΦnost za°φzenß na stßle v∞tÜφ a v∞tÜφ prodeje se pomalu dostßvala do problΘm∙, kterΘ musela °eÜit nov²mi bankovnφmi ·v∞ry. P°esto jeÜt∞ v roce 1923 dosßhl celkov² objem v²roby Fordu T svΘho vrcholu. Za rok bylo vyrobeno neuv∞°iteln²ch 2 011 125 t∞chto voz∙, tedy jedno novΘ auto ka₧d²ch deset sekund. V poΦtech prodan²ch voz∙ byl Ford T 4,5x lepÜφ ne₧ druh² nej·sp∞Ün∞jÜφ americk² v∙z, Chevrolet z koncernu General Motors. Ford T se ovÜem zaΦal pomalu p°e₧φvat. Fordovou v²hodou bylo, ₧e zatφmco jeho soupe°i se sna₧ili p°ivßd∞t ka₧doroΦn∞ na trh novΘ modely, on do konstrukce nov²ch voz∙ dlouhß lΘta nadvlßdy svΘho "TΘΦka" neinvestoval prakticky nic. Jeho nßklady byly tedy podstatn∞ ni₧Üφ a v²roba tudφ₧ v²razn∞ lacin∞jÜφ. Na druhΘ stran∞ u₧ ale "TΘΦko" konkurenci technicky nestaΦilo. To se nejlΘpe prokßzalo v roce 1925, kdy ostatnφ v²robci hlßsili vzr∙st poΦtu prodan²ch aut, zatφmco Ford oznßmil o 60 000 aut mΘn∞. P°esto ovÜem nadßle vyrßb∞l cel²ch 60% americkΘ automobilovΘ produkce. èedesßtilet² Ford se ovÜem se soumrakem svΘho ·sp∞ÜnΘho modelu nemohl smφ°it. O rok pozd∞ji vÜak Φφsla promluvila jeÜt∞ jasn∞ji, kdy₧ Ford prodal o p∙l milionu voz∙ mΘn∞ ne₧ p°ed rokem. Ve Spojen²ch stßtech se dostßvala ke slovu u₧ druhß generace motorist∙ - a ti cht∞li jezdit v n∞Φem jinΘm ne₧ v poctivΘm, ale pramßlo atraktivnφm tahounovi, kter² vozil jejich rodiΦe. To velice nahrßvalo Chevroletu, kter² se zaΦal na Ford T pomalu dotahovat. "Chevy" se vyznaΦoval modern∞jÜφm vzhledem a lepÜφ v²bavou ne₧ Ford∙v model T. M∞l nap°φklad u₧ v zßkladnφm vybavenφ prvky, kterΘ si motoristΘ k jednoduchΘmu Fordu museli dokupovat, jako t°eba elektrick² spouÜt∞Φ. DalÜφm problΘmem p°i koupi fordky byla skuteΦnost, ₧e Ülo o auto vyrßb∞nΘ bez v²razn²ch zm∞n u₧ od roku 1908, zatφmco takov² Chevrolet byl vozem konstrukΦn∞ nejmΘn∞ o deset let mladÜφm. Jednotlivφ deale°i, kte°φ se s ·padkem zßjmu o model T setkßvali ka₧d² den, dokonce vysφlali delegace p°φmo do Detroitu a sna₧ili se vedenφ firmy p°im∞t k zavedenφ novΘho modelu. Ford se pak jeÜt∞ v roce 1926 naposledy pokusil svΘho milßΦka zachrßnit, kdy₧ nechal v²razn∞ snφ₧it podvozek a zaΦal auto nabφzet takΘ v srnΦφ Üedi, fΘnixovΘ hn∞di a jarnφ zeleni, ale ani to u₧ zastaralΘmu "TΘΦku" nepomohlo. 31. kv∞tna tak sjel z montß₧nφ linky v River Rouge definitivn∞ poslednφ americk² Ford modelu T. Nesl po°adovΘ Φφslo 15 007 033! V²roba "PlechovΘ Lφzinky" pak sice jeÜt∞ n∞kolik m∞sφc∙ dobφhala ve Fordov²ch tovßrnßch v Anglii, Belgii a Itßlii - ale p°esto si vedenφ Ford Motor Company muselo polo₧it zßsadnφ otßzku: Co te∩? A Ford - Zakladatel vy°eÜil problΘm po svΘm. Na p∙l roku zastavil kompletnφ v²robu a za tu dobu vym∞nil veÜkerΘ v²robnφ za°φzenφ a vytvo°il novΘ v²robnφ linky. Z nich pak zaΦal sjφ₧d∞t nov² Ford A jen₧ pochopiteln∞ nem∞l nic spoleΦnΘho se sv²m jmenovcem z roku 1903. Tenhle v∙z u₧ se vyznaΦoval podobnou v²bavou jako jeho dobovφ konkurenti, a¥ u₧ to byly brzdy na vÜech Φty°ech kolech ("TΘΦko" m∞lo brzdy jen zadnφ), hydraulickΘ tlumiΦe pΘrovßnφ, bezpeΦnostnφ skla v oknech nebo st∞raΦe. Ford A se na americkΘm trhu chytil a zaΦal se hned velmi dob°e prodßvat. V prvnφm roce se prodalo 727 000 voz∙, co₧ ovÜem m∞lo jeÜt∞ hodn∞ daleko do ·sp∞ch∙ p°edchßzejφcφho modelu. Situace na trhu se mezitφm v²razn∞ zm∞nila. Model A m∞l Φty°vßlcov² "spodov²" motor s rozvodem SV, ale AmeriΦanΘ si u₧ zaΦali zvykat na dokonalejÜφ pohonnΘ jednotky. Do obliby p°ichßzely zejmΘna Üesti- a osmivßlce. Tomuto trendu se musel p°izp∙sobit i Ford, a tak jeho v²voj urychlen∞ p°ipravil agregßt s nßzvem V8, kter² ·sp∞Ün∞ p°edstavil v roce 1932. Ford V8 byl na tehdejÜφ dobu podivuhodn²m d∙kazem vysp∞lΘ Fordovy technologie a dosud nevφdanou prezentacφ mo₧nostφ tehdejÜφ slΘvßrenskΘ techniky. Situace na trhu vÜak byla stßle slo₧it∞jÜφ. P°φmo v Americe Fordu ·sp∞Ün∞ konkuroval Chevrolet stejn∞ jako dalÜφ nov² v∙z, Plymouth Saloon od firmy Chrysler. V Evrop∞ byla situace jeÜt∞ o n∞co obtφ₧n∞jÜφ. Tady pat°ila znaΦnß Φßst trhu francouzsk²m firmßm Peugeot, Citroδn a Renault, dob°e si vedl italsk² Fiat, znaΦnou Φßst kolßΦe si ukously takΘ britsk² Austin a Morris. Proti t∞mto voz∙m poslal Ford do Evropy sv∙j model Y, prvnφ automobil znaΦky, zkonstruovan² s ohledem na evropskΘ provoznφ podmφnky. Auto m∞lo motor o objemu pouh²ch 993 cm3 a bylo vybaveno synchronizovanou p°evodovkou. Model Y uvezl Φty°i osoby a stßl pouh²ch 120 liber.
Krom∞ konkurence na zahraniΦnφch trzφch se Ford musel pot²kat i s dalÜφmi problΘmy. ZaΦφnal toti₧ pomalu mφt potφ₧e i s odbory, kterΘ se v jeho spoleΦnosti sna₧ily d∞lnφk∙m zajistit v²hodn∞jÜφ pracovnφ podmφnky. Ford se ovÜem na cest∞ k uskuteΦn∞nφ sv²ch sn∙ nedal zastavit naprosto niΦφm - a tak odbory ve sv²ch tovßrnßch jednoduÜe zakßzal, jakkoliv p∙sobenφ odbor∙ bylo v tΘ dob∞ v Americe u₧ uzßkon∞no. Ford si ovÜem svou v∙li dokßzal prosadit, a tak se d∞lnφci v jeho zßvodech o odbory prost∞ op°φt nemohli. Ka₧d² d∞lnφk, kter² nedokßzal udr₧et tempo v²robnφ linky, byl takΘ bez problΘm∙ okam₧it∞ propuÜt∞n - a t°eba mluvenφ bylo p°i prßci v²slovn∞ zakßzßno, pokud se ovÜem d∞lnφci nemuseli domlouvat p°i n∞jakΘ v²robnφ operaci. Prßce na rychle b∞₧φcφm pßsu znamenala pro mnohΘ ze zam∞stnanc∙ stßle v∞tÜφ psychickΘ nap∞tφ, stßle v∞tÜφ stres. Nemohli si na chvilinku vydechnout, nemohli promluvit s kolegou a nemohli dokonce ani ovlivnit rychlost pßsu. To p°inßÜelo neustßle se zvyÜujφcφ socißlnφ nap∞tφ. Na druhΘ stran∞ v tΘ dob∞, konkrΘtn∞ ve dvacßt²ch a t°icßt²ch letech tohoto stoletφ, p°ichßzely z venkova do m∞st za v²hodn∞jÜφ pracφ tisφce lidφ - a Ford tak m∞l z Φeho vybφrat. U₧ proto, ₧e p°i prßci na pßsu nepot°eboval kvalifikovanΘ montΘry, staΦili mu lidΘ nekvalifikovanφ, kte°φ se za n∞kolik okam₧ik∙ nauΦili vykonßvat jedin² "sv∙j" v²robnφ ·kon.
Jak u₧ bylo °eΦeno, odbory do Fordov²ch zßvod∙ nesm∞ly. V roce 1937 ovÜem ΦlenovΘ odbor∙ United Automobile Workers of America obsadili vÜechny p°φstupovΘ cesty k tovßrn∞ v River Rouge a zaΦali Fordov²m d∞lnφk∙m rozdßvat nßborovΘ letßΦky. To se jim ovÜem sna₧ili p°ekazit ΦlenovΘ jednoho z detroitsk²ch pouliΦnφch gang∙ (Fordovi odp∙rci tvrdili, ₧e je najal prßv∞ on) - a doÜlo k nßsiln²m srß₧kßm. V∞tÜina fotograf∙, kte°φ se cel² st°et sna₧ili zdokumentovat, byla zbita a p°iÜla o filmy, p°esto se obrßzky zachycujφcφ brutßlnφ ·tok na odborovΘ aktivisty dostal do novin - a vznikl skandßl, kter² Fordovi v oΦφch ve°ejnosti p°φliÜ nepomohl. K podobn²m incident∙m doÜlo v krßtkΘ dob∞ i v n∞kolika dalÜφch Fordov²ch tovßrnßch - a v²sledkem bylo vß₧nΘ varovßnφ, kterΘho se Ford Motor Company dostalo od vlßdnφ Nßrodnφ komise pro pracovnφ vztahy. Pod jejφm tlakem pak FordovΘ p°ece jen museli odbor∙m vstup do sv²ch tovßren povolit.
Henry Ford, v tΘ dob∞ u₧ vφce ne₧ sedmdesßtilet², si zaΦal uv∞domovat, ₧e americk² automobilov² pr∙mysl u₧ zdaleka nenφ takov², jak² by ho cht∞l mφt. Fordovi ovÜem jeÜt∞ po°ßd zb²vala spousta energie. Vrhl se proto i do jin²ch oblastφ. Anga₧oval se v projektu velkΘ hydroelektrßrny, zalo₧il tovßrnu na v²robu letadel, postavil modelovou vesnici a muzeum, aby tak pro dalÜφ generace zachoval prost°edφ, ze kterΘho sßm vyÜel - a pustil se takΘ do v²roby traktor∙. V tomhle oboru se mu od poΦßtku zaΦalo da°it a jeho traktor pro malΘ farmß°e, zvan² Fordson, takΘ v menÜφm m∞°φtku zopakoval ·sp∞ch automobilovΘho Fordu T. Ale ani automobilce se koncem t°icßt²ch let nevedlo nijak Üpatn∞. M∞la nap°φklad svΘ montß₧nφ poboΦky u₧ ve Francii, Itßlii, Belgii, Britßnii, N∞mecku a èpan∞lsku.
V roce 1941 se SpojenΘ stßty zapojily do druhΘ sv∞tovΘ vßlky a Fordovy zßvody pat°ily ke klφΦov²m dodavatel∙m techniky pro americkou armßdu. V roce 1943 ovÜem spoleΦnost postihla t∞₧kß rßna, kdy₧ na rakovinu ₧aludku zem°el jejφ dev∞taΦty°icetilet² prezident a jedin² Henryho syn Edsel. Edsel∙v syn Henry Ford II, kter² by m∞l b²t jeho logick²m nßstupcem, v tΘ dob∞ slou₧il v americkΘm nßmo°nictvu, a tak star² Henry Ford nevid∞l jinΘ v²chodisko, ne₧ aby se vedenφ spoleΦnosti ujal znovu sßm. V tΘ dob∞ u₧ mu bylo osmdesßt let a sil mu ji₧ mnoho nezb²valo. NepoΦφtal ovÜem se ₧ensk²m ₧ivlem, konkrΘtn∞ se svou man₧elkou Clarou a Eleanor, vdovou po Edselovi, je₧ zd∞dila man₧elovy akcie a m∞la tedy ve spoleΦnosti hlasovacφ prßvo. Ob∞ dßmy dosßhly spoleΦn∞ toho, ₧e Henry Ford II byl propuÜt∞n z armßdy a mohl se zapojit do prßce v rodinnΘ firm∞ - a pak dlouhΘ m∞sφce tlaΦily zakladatele spoleΦnosti k tomu, aby Henrymu II p°edal pozici prezidenta. Pot°ebovaly na to dva roky, ale v roce 1945 byl Henry Ford II prezidentem Ford Motor Company p°ece jenom jmenovßn, kdy₧ jeho p°edch∙dce z tΘto funkce u₧ naposledy odstoupil.#MAIN\170\170_01.RTF,Ford - Vznik
Vznik automobilky
30. Φervence 1863 se na farm∞ v Greenfieldu, asi 15 kilometr∙ od Detroitu v americkΘm stßt∞ Michigan, narodil Henry Ford. Henry byl nejstarÜφ ze Üesti d∞tφ, po n∞m jeÜt∞ p°iÜli na sv∞t t°i brat°i a dv∞ sestry. Henryho rodiΦe byli irÜtφ emigranti, kte°φ se do Ameriky vyst∞hovali kolem roku 1843. Rok i m∞sφc Henryho narozenφ byly pro americkou historii mimochodem neobyΦejn∞ v²znamnΘ. Prßv∞ v Φervenci 1863 se toti₧ u Gettysburgu odehrßla jedna z klφΦov²ch bitev vßlky Severu proti Jihu, po nφ₧ se pora₧enß ji₧anskß armßda pod vedenφm generßla Leeho u₧ nedokßzala vzchopit a nakonec v roce 1865 kapitulovala. V celΘ vßlce zahynulo kolem p∙l milionu mu₧∙. Po vφt∞zstvφ Seve°an∙ vÜak doÜlo ke sjednocenφ a SpojenΘ stßty pak proÜly velmi rychl²m v²vojem, p°inßÜejφcφm zßsadnφ zm∞ny, je₧
vytvo°ily prost°edφ k pozd∞jÜφmu grandi≤znφmu ·sp∞chu Henryho Forda jako v²robce automobil∙.
ObΦanskß vßlka pot°ebovala stßle vφce munice, uniforem, zbranφ - a to m∞lo za nßsledek po°ßd rychlejÜφ a v²konn∞jÜφ v²robu, kterß se po vßlce velmi rychle p°eorientovala na intenzivnφ v²robu mφrovou. V roce 1869 pak bylo dokonΦeno propojenφ v²chodnφho a zßpadnφho pob°e₧φ USA prvnφ ₧elezniΦnφ tratφ. Rozvoj ₧eleznice m∞l zßsadnφ v²znam pro osφdlovßnφ nov²ch oblastφ. Ve stejnΘ dob∞ doÜlo i k dramatickΘmu skoku ve v²voji hutnφho pr∙myslu, kdy₧ vznikla prvnφ martinskß pec, umo₧≥ujφcφ lacinou a snadnou v²robu vysoce kvalitnφ oceli. V roce 1865 byl krom∞ toho v ·dolφ °eky Allegheny v Pensylvßnii polo₧en i prvnφ americk² ropovod, dodßvajφcφ zßkladnφ surovinu nov∞ vznikajφcφmu petrolejß°skΘmu pr∙myslu. Krom∞ pr∙myslov²ch odv∞tvφ se mohutn∞ rozvφjelo i zem∞d∞lstvφ. Äeleznice usnadnila p°φstup k obrovsk²m pozemk∙m na zßpad∞ USA, kam se po nßsledujφcφch padesßt let zaΦaly st∞hovat statisφce zem∞d∞lc∙ - osadnick²ch rodin pochßzejφcφch Φasto z Evropy. Prßv∞ tito lidΘ a jejich potomci pak vytvo°ili v²znamn² odbyt pro v²robky americkΘho pr∙myslu - vΦetn∞ automobilovΘho. Tak byly polo₧eny zßklady k ·sp∞chu americkΘho strojφrenskΘho pr∙myslu, jen₧ se zanedlouho m∞l stßt chloubou severoamerickΘho kontinentu.
Henry Ford vyr∙stajφcφ na osam∞lΘ farm∞ m∞l o tom vÜem jen velmi kusΘ informace, i kdy₧ mimo°ßdn² vztah k technice byl jeho charakteristickou vlastnostφ u₧ od nej·tlejÜφho v∞ku. Jeho otec William Ford ovÜem ze svΘho syna p°φliÜ velkou radost nem∞l. Doufal toti₧ p∙vodn∞, ₧e mu jednou svou farmu p°edß, jen₧e Henry zem∞d∞lstvφ doslova nenßvid∞l a zem∞d∞lsk²m pracem se ·sp∞Ün∞ vyh²bal. Nebyl ovÜem ani zdaleka lφn² - a jakmile dostal n∞jakou mechanickou prßci, od opravy dve°nφch pant∙ a₧ po nabrouÜenφ kosy, pustil se do nφ s obrovsk²m nadÜenφm a p°ekvapiv²m fortelem. Jinak ale pova₧oval farma°enφ za ztrßtu Φasu. " JakΘ je to pl²tvßnφ", napsal dokonce pozd∞ji v jednom ze sv²ch novinov²ch Φlßnk∙," kdy₧ musφ lidskß bytost trßvit hodiny a dny za pomalu se pohybujφcφm pßrem konφ. " Henryho zato vzruÜovaly mo₧nosti, kterΘ odkr²vala modernφ technika a je₧ by podle jeho nßzoru Φasto bylo mo₧no pou₧φt po ulehΦenφ d°iny prßv∞ na farmßch a pastvinßch. Jen₧e technick² pokrok si v tΘ dob∞ mnoho cest do zem∞d∞lstvφ najφt nedokßzal, zab²val se jin²mi oblastmi, a tak farmß°i museli pracovat stejn∞ namßhav∞ a neefektivn∞ jako jejich praprad∞dovΘ o sto let d°φve.
MladΘho Henryho v tΘ dob∞ proto daleko vφce ne₧ farma°enφ zaΦaly zajφmat hodinky, snad proto, ₧e to bylo jedinΘ preciznφ technickΘ za°φzenφ, se kter²m se na farm∞ mohl dostat do styku. Od fascinace p°esn²m hodinov²m strojkem b∞₧nΘ u jeho vrstevnφk∙ se vÜak brzy dostal k dokonalΘmu pochopenφ mechanismu - a za Φas spravoval hodinky ÜirokΘmu okolφ. Henryho nßzory na farmß°sk² ₧ivot ho stßle vφce odcizovaly jeho otci, o n∞m₧ byl p°esv∞dΦen, ₧e sv∙j ₧ivot na farm∞ trestuhodn∞ promrhal. Henry tohle prost∞ nebyl ochoten podstoupit. Otec, tvrd² farmß° pova₧ujφcφ city za zbyteΦnou ztrßtu Φasu, zase svΘho syna hodnotil hlavn∞ podle jeho vztahu k prßci na farm∞ - a tak nenφ divu, ₧e si ti dva rozum∞li stßle mΘn∞. Kdy₧ pak v roce 1876 Henryho matka zem°ela p°i dalÜφm porodu, nezbylo zvφdavΘmu jinochovi nic, co by ho na farm∞ jeÜt∞ dr₧elo. N∞jak² Φas sice jeÜt∞ z∙stal, ale u₧ v roce 1879 farmu opustil a dal se v Üestnßcti letech najmout jako mechanik. To u₧ jeho obdobφ hodinß°skΘ vyst°φdala epocha obdivu k parnφm stroj∙m. Kdy₧ dokonce v roce 1877 poprvΘ na cest∞ do m∞sta potkal silniΦnφ parnφ lokomotivu, zp∙sobil malou dopravnφ zßcpu, kdy₧ se nekompromisn∞ vrhl na °idiΦe parostroje a zahrnul ho spoustou otßzek ohledn∞ techniky jeho vozidla. V tomhle sm∞ru m∞l Henry Üt∞stφ: detroitskß dφlna, kterß ho p°ijala do prvnφho zam∞stnßnφ, se toti₧ zab²vala prßv∞ parnφmi stroji. Od prvnφho mφsta k zalo₧enφ vlastnφ v²roby automobil∙ vÜak Henrymu Fordovi jeÜt∞ zb²val po°ßdn² kus cesty. I kdy₧ myÜlenkami na vlastnφ firmu se zab²val u₧ v tΘ dob∞. P∙vodn∞ uva₧oval o hodinß°stvφ, ale spoΦφtal si, ₧e by se mu v²roba hodinek nevyplatila. U₧ v tΘ dob∞ ovÜem doÜel ke genißln∞ jednoduchΘ myÜlence, kterou si takΘ zaznamenal do svΘho denφku. Äe toti₧ pr∙myslovß v²roba m∙₧e b²t velmi ·sp∞Ünß jen tehdy, kdy₧ se poda°φ najφt zp∙sob, jak levn∞ vyrßb∞t n∞co, co ka₧d² pot°ebuje. A pozd∞ji si jeÜt∞ p°ipsal: "lidΘ n∞kdy nev∞dφ, co vlastn∞ cht∞jφ, pokud jim to n∞kdo ne°ekne". Kdy₧ se nad tφm zamyslφme, dojdeme k nßzoru, ₧e v tΘto v∞t∞ mladiΦk² mechanik vlastn∞ u₧ tenkrßt vyslovil zßkladnφ ideu modernφ reklamy...
V tΘ dob∞ se ovÜem Fordova ₧ivotnφ drßha od techniky vrßtila zpßtky k farma°enφ. Jeho otec mu toti₧ v roce 1884 v∞noval Üestnßct hektar∙ lesa. Doufal toti₧, ₧e syn u₧ zmoud°el a ₧e ho tφmto zp∙sobem dostane zpßtky na farmu. Henry p°ekvapiv∞ p°ijal a na dalÜφch p∞t let se stal nadÜen²m p∞stitelem lesa a majitelem pily. Nadto si postavil d∙m a v roce 1888 se o₧enil s mφstnφ dφvkou Clarou Bryantovou. Krßtce po svatb∞ ovÜem v Henrym znovu zaplßla celo₧ivotnφ, fatßlnφ a neuhasitelnß vßÜe≥ pro techniku. Chvφli jeÜt∞ odolßval, ale koncem lΘta 1891 p°ece jen nalo₧il vÜechen sv∙j nßbytek na v∙z a odst∞hoval se i s Clarou do Detroitu. NßhodnΘ setkßnφ mu zajistilo mφsto v Detroit Edison Electricity Company - a Ford se v oboru, kter² v tΘ dob∞ za₧φval obrovsk² rozmach, rychle vypracoval, jakkoliv mu elekt°ina do tΘ doby p°φliÜ mnoho ne°φkala. Za Φty°i roky u₧ byl hlavnφm in₧en²rem v detroitskΘ elektrßrn∞. Zßliba v mechanice a v motorech ho ovÜem neopouÜt∞la. Vybudoval si malou dφlnu nejd°φve v kuchyni a potom v k∙ln∞ u domu, kde bydlel, a sna₧il se postavit spalovacφ motor vlastnφ konstrukce. D°φve ne₧ fungujφcφho motoru se ovÜem doΦkal potomka: v roce 1893 se toti₧ narodil jeho jedin² syn Edsel. Jen mßlokdo si dokß₧e p°edstavit, jak obtφ₧nΘ bylo sestavit motor a pak i cel² automobil jen ze souΦßstek, kterΘ si konstruktΘr sßm a prakticky na kolen∞ vyrobil. Henry se pro ten ·Φel spojil s mechanikem Bishopem - a za dva roky se jim p°ece jen poda°ilo vytvo°it nehezkΘ monstrum na kolech z bicyklu pohßn∞n²ch gumov²m pßsem. Stroj pojmenovan² "Kvadricykl" m∞l ovÜem jednu obrovskou v²hodu: skuteΦn∞ jezdil.
Pravda ale je, ₧e prvnφ jφzda zaΦala zßsadnφmi komplikacemi. Ukßzalo se toti₧, ₧e v∙z neprojede dve°mi k∙lny, kde ho oba nadÜenci postavili. A tak nedoΦkav² a k nep°φΦetnosti rozzu°en² Ford vzal sekeru a kus p°ednφ st∞ny k∙lny prost∞ uboural. Za hroznΘho lijßku se pak v∙z asi ve Φty°i hodiny rßno vydal na svou prvnφ cestu. Po krßtkΘm Φase ovÜem Ford se sv²m prvnφm v²tvorem p°estal b²t spokojen. A ₧e byl v₧dycky mu₧em Φinu, automobil bez vßhßnφ za 200 dolar∙ prodal a zaΦal stav∞t dalÜφ.
Brzy ho vÜak Φekalo t∞₧kΘ rozhodovßnφ. Jeho ΦastΘ jφzdy po m∞st∞ toti₧ nez∙staly bez odezvy a Fordovi nad°φzenφ zaΦali pochybovat, zda Henry v∞nuje svΘ prßci v elektrßrn∞ dostatek pozornosti, kdy₧ mu jeÜt∞ zb²vß Φas na podobnΘ hlouposti, jako je jeho samohyb. Aby si Forda vyzkouÜeli, nabφdli mu pov²Üenφ na generßlnφho °editele s podstatn∞ vyÜÜφm platem - ale takΘ s jednou podmφnkou: ₧e si p°estane hrßt s auty. Ford pr² probd∞l deset nocφ, ne₧ se definitivn∞ rozhodl riskovat a jφt za svou vßÜnφ. Zahodil tedy kariΘru v elektrßrn∞ a dal dohromady skupinku mφstnφch podnikatel∙, kterß byla ochotna investovat do jeho futuristickΘ vize masovΘ v²roby jednoduch²ch automobil∙. V roce 1899, tedy ve sv²ch Üestat°iceti letech, tak Ford s n∞kolika spoleΦnφky zalo₧il Detroit Automobile Company, v nφ₧ se pochopiteln∞ takΘ stal hlavnφm in₧en²rem. A pro₧il tu dalÜφ Üok. Jakkoliv byl toti₧ Ford velmi zdatn² elektrotechnik i mechanik, nem∞l velkΘ pon∞tφ o sv∞t∞ obchodu, o urΦovßnφ cen, stanovovßnφ norem, vyplßcenφ dividend, platb∞ danφ a podobn²ch problΘmech. Navφc se krßtce po zalo₧enφ novΘ spoleΦnosti ve vypjat²ch situacφch ukßzalo, ₧e je Ford arogantnφ individualista, kter² mß problΘmy s pracφ ve skupin∞ lidφ a jen₧ ka₧d² nesouhlas se sv²mi nßzory pova₧uje za ·tok proti svΘ osob∞. Ford byl prost∞ p°esv∞dΦen, ₧e mß v₧dycky pravdu, a nßsledkem toho Φasto ignoroval vÜechny d∙kazy, podporujφcφ jinΘ ne₧ jeho nßzory. To samoz°ejm∞ vedenφ mladΘ spoleΦnosti na klidu nep°idßvalo. Hromadily se problΘmy, p°ib²valy dluhy a tovßrna za patnßct m∞sφc∙ vyrobila jen n∞kolik mßlo voz∙. Fordovi chlebodßrci nakonec nevydr₧eli a v listopadu 1900 celou spoleΦnost zase rozpustili, rozprodali za°φzenφ i materißl a Henryho Forda propustili. Vedoucφ in₧en²r ovÜem neum∞l prohrßvat, a tak na poslednφ sch∙zi sprßvnφ rady rad∞ji ani neÜel.
Pro Forda i jeho rodinu pak nastaly t∞₧kΘ Φasy. Henry toti₧ nemohl sehnat ₧ßdnou vyhovujφcφ prßci a nem∞l ani prakticky ₧ßdnΘ ·spory. Musel dokonce opustit sv∙j d∙m a uch²lit se s rodinou zpßtky na otcovu farmu. Vφra ve vlastnφ schopnosti a odvaha podnikat ho ovÜem neopustily ani v t∞₧k²ch dobßch. B∞hem n∞kolika m∞sφc∙ dokßzal Ford p°esv∞dΦit n∞kolik podφlnφk∙ z nedßvno rozpuÜt∞nΘ firmy, aby ho podpo°ili jeÜt∞ jednou. A tak vznikla Henry Ford Company, spoleΦnost tentokrßt ovÜem orientovanß na v²robu zßvodnφch automobil∙. Dnes nenφ jasnΘ, zda se pro zßvodnφ vozy rozhodl sßm Ford nebo jeho °editelΘ, d∙le₧itΘ vÜak je, ₧e projekt m∞l znaΦn² ·sp∞ch. V jednom ze sv²ch voz∙ se Ford nap°φklad stal americk²m Üampi≤nem pro rok 1901. O t°i roky pozd∞ji pak jeho v²robek p°ekonal mφli rekordnφm pr∙m∞rem 147 km/h. Ani Henry Ford Company ovÜem nem∞la dlouhΘho trvßnφ, vydr₧ela jen Üestnßct m∞sφc∙ a pak se Ford se sv²mi partnery podle starΘho zvyku op∞t rozeÜel. Ti ovÜem tentokrßt firmu nezruÜili, n²br₧ pokraΦovali dßl pod nov²m jmΘnem Cadillac. Ford mezitφm spolu s cyklistick²m zßvodnφkem Tomem Cooperem pokraΦoval ve stavb∞ zßvodnφch aut, ale ani tohle partnerstvφ mu p°φliÜ dlouho nevydr₧elo. Henry si tak vybudoval pov∞st excelentnφho technika, kter² ovÜem naprosto s nik²m nevyjde.
Po roce 1900 u₧ v Americe nebylo p°φliÜ obtφ₧nΘ po°φdit si vlastnφ auto. ╚lov∞k musel ovÜem n∞jakΘ firm∞ dßt objednßvku, slo₧it zßlohu - a pak Φekat, a₧ jeho v∙z bude hotov. ProΦ by si ale ka₧d² zßjemce nemohl koupit auto, kterΘ by bylo bez Φekßnφ k dispozici v prodejn∞, t°eba jako Üicφ stroj nebo jφzdnφ kolo, °φkal si Henry Ford. V roce 1903 u₧ m∞l tuhle myÜlenku dokonale propracovanou. Pochopil, ₧e v²robce automobil∙ musφ zßkaznφky lßkat do sv²ch prodejen, mφsto aby Φekal, a₧ se mu sami ozvou. Äe jim takΘ musφ nabφdnout automobil, ve kterΘm okam₧it∞ mohou odjet - a ₧e je p°edevÜφm jeÜt∞ p°ed tφm musφ p°esv∞dΦit, ₧e auto je v∞c, bez kterΘ se prost∞ neobejdou. Kdy₧ se tohle povede, bude zßjemc∙ o nov² v∙z tolik, ₧e se jeho cena bude moci snφ₧it tak, aby auto p°estalo b²t luxusnφm zbo₧φm a stalo n∞Φφm, co si m∙₧e po°φdit prakticky ka₧d². To byla v tΘ dob∞ myÜlenka skuteΦn∞ revoluΦnφ, nebo¥ vÜechny tehdy vyrobenΘ automobily zhotovovali vysoce kvalifikovanφ °emeslnφci stejn∞ pomalu a pracn∞ jako kdysi Henry Ford sv∙j prvnφ automobil.
Na druhΘ stran∞ si Ford uv∞domoval, ₧e uskuteΦn∞nφ jeho myÜlenky nebude zase ·pln∞ snadnΘ. Masovß v²roba automobil∙ toti₧ vy₧aduje velikΘ investice jeÜt∞ p°ed tφm, ne₧ se jedin² v∙z prodß. Je t°eba postavit nebo pronajmout tovßrnu, zakoupit pot°ebnΘ stroje, najmout d∞lnφky, zaplatit nßklady na v²voj a konstrukci vozu. K tomu bylo pot°eba velk²ch poΦßteΦnφch investic, kterΘ si Ford ovÜem nemohl dovolit. A sehnat mohovitΘho partnera pro n∞ho bylo stßle t∞₧Üφ. Tvrdohlav² a samolib² Henry nem∞l v Detroitu p°φliÜ dobrou pov∞st, se t°emi skupinami investor∙ u₧ se rozeÜel a nikdo dalÜφ s nφm necht∞l nic mφt. A₧ na jednoho mu₧e. Ten se jmenoval Alexander Malcomson a byl to nejv∞tÜφ detroitsk² obchodnφk s uhlφm. Malcomson Fordovi d∙v∞°oval a z°ejm∞ k tomu nejvφce p°isp∞ly ·sp∞chy jeho zßvodnφch voz∙. Velkoobchodnφk s uhlφm tedy dal dohromady n∞kolik sv²ch finanΦn∞ siln²ch p°ßtel a spoleΦn∞ navrhli Fordovi zalo₧enφ novΘ spoleΦnosti, orientovanΘ v²hradn∞ na v²robu komerΦnφch, sΘriov²ch automobil∙ pro ka₧dΘho. Novß firma vznikla v roce 1903 a nesla nßzev Ford Motor Company. Malcomson se stal jejφm prezidentem, na Forda, kter² do novΘ firmy investoval zΦßsti vlastnφch a zΦßsti vyp∙jΦen²ch 25 500 dolar∙, zbyla pozice viceprezidenta.#MAIN\170\170_02.RTF,Ford - Do r.1918
Historie do roku 1918
TradiΦnφ roztr₧ka mezi Fordem a jeho spoleΦnφky na sebe ani v novΘ firm∞ nenechala dlouho Φekat. Tentokrßt Ülo o nßzor na to, jakΘ pro montß₧ novΘho vozu pou₧φvat souΦßsti. Ford si cht∞l vÜechno vyrßb∞t sßm, zatφmco jeho partne°i byli pro nßkup souΦßstek od dodavatel∙. A tato myÜlenka nakonec p°ekvapiv∞ zvφt∞zila.
Prvnφ Fordovy vozy se stav∞ly od Üasi nahoru. Skupinky dvou a₧ t°φ mechanik∙ pracovaly v₧dy na Φty°ech autech zßrove≥ - a pot°ebnΘ dφly jim p°itom dodßvali "zßsobovaΦi", pomocnφ d∞lnφci, kte°φ souΦßstky nosili ze skladu. Kvalifikovanφ mechanici se p°i prßci museli hodn∞ natahovat, oh²bat - a jejich prßce byla plnß prostoj∙. Propl²tvan² Φas Forda rozΦiloval a₧ k nep°φΦetnosti, jednak proto, ₧e znamenal zbyteΦnΘ finanΦnφ ztrßty, a jednak proto, ₧e doslova urß₧el jeho smysl pro hospodßrnost, kterΘmu se kdysi paradoxn∞ nauΦil na farm∞. Prvnφm jeho krokem ke zv²Üenφ produktivity proto bylo zavedenφ jistΘ formy lavic nebo podstavc∙, na nich₧ se rozpracovanΘ vozy p°esouvaly od jednoho t²mu d∞lnφk∙ ke druhΘmu. Vφc se v tΘ dob∞ ud∞lat nedalo, neexistovaly toti₧ ₧ßdnΘ standardizovanΘ souΦßstky a auta se po°ßd vyrßb∞la ruΦn∞. I p°esto vyrobila Ford Motor Company za prvnφ rok svΘho fungovßnφ p°es 600 automobil∙ modelu A . Po n∞m pak nßsledovaly vylepÜenΘ verze s oznaΦenφm B, C, F, K, N, R a S, p°iΦem₧ chyb∞jφcφ pφsmena pat°ila prototyp∙m, kterΘ se do v²roby nikdy nedostaly. U₧ b∞hem n∞kolika m∞sφc∙ od zahßjenφ v²roby se o Fordovy vozy zaΦalo zajφmat i zahraniΦφ. Asi po Üesti m∞sφcφch nap°φklad vyexportoval Henry Ford dva modely A do VelkΘ Britßnie. Tam si je objednal jist² Percival Perry, kter² takΘ zφskal od Forda prßvo zastupovat jeho znaΦku ve svΘ zemi po nßsledujφcφch p∞t let. ZahraniΦnφ poptßvka zaΦala rychle stoupat, a tak v roce 1904 vyvß₧el Ford svΘ vozy takΘ do Kanady a Austrßlie a ve stejnΘm roce dokonce zalo₧il i svou kanadskou poboΦku. To ovÜem neznamenalo, ₧e by se Ford Motor Company nemusela pot²kat s vß₧n²mi problΘmy. Ten nejv∞tÜφ v∞zel jako ji₧ tradiΦn∞ v samotnΘm Henrym, kter² byl konstruktΘrem samoukem - a to pochopiteln∞ velmi limitovalo jeho mo₧nosti. Ford toti₧ nedokßzal Φφst technickΘ nßkresy a plßny a °φdil se tedy v prßci svou intuicφ. Tvrdil sice, ₧e kdy₧ vezme do ruky konkrΘtnφ souΦßstku, okam₧it∞ poznß, zda je dob°e navr₧enß a vyrobenß - ale to bylo pro spoleΦnost trochu mßlo a znateln∞ to brzdilo jejφ technick² pokrok. Velmi individußlnφ produkce zvyÜovala v rozporu s p∙vodnφmi plßny nßklady, jeden Ford∙v model st°φdal druh² a jejich cena zaΦala pomalu Üplhat na ·rove≥ luxusnφch aut. V tΘto kategorii ovÜem panovala ostrß konkurence a Ford vlastn∞ nemohl nabφdnout nic, co by jinφ v²robci neum∞li ud∞lat stejn∞ nebo spφÜ lΘpe. VÜak takΘ ve srovnßnφ s n∞kter²mi tehdy vyrßb∞n²mi vozy vypadala Fordova auta neohraban∞ a t∞₧kopßdn∞. A tak se Henry Ford zase musel vrßtit ke svΘ p∙vodnφ myÜlence "auta pro ka₧dΘho", se kterou svΘ podnikßnφ vlastn∞ zaΦφnal. P°edstavoval si p°itom naprosto obyΦejn² v∙z bez vÜech p°φkras a zbyteΦnostφ, auto, kterΘ zvlßdne rozbitΘ cesty americk²ch farmß°sk²ch stßt∙ a je₧ dokonce dokß₧e p°ekodrcat Φerstv∞ zoranΘ pole. Proto m∞l jeho nov² v∙z takΘ mφt v²razn∞ v∞tÜφ sv∞tlou v²Üku, ne₧ bylo do tΘ doby zvykem. Navφc cht∞l Ford postavit auto tak jednoduchΘ, aby ho dokßzali opravit zem∞d∞lÜtφ mechanici se sv²mi b∞₧n∞ pou₧φvan²mi nßstroji - a tak robustnφ, aby bez velk²ch oprav vydr₧elo slou₧it spoustu let. Zt∞lesn∞nφ tΘhle myÜlenky m∞lo nΘst nßzev Ford T.
Henry Ford si ovÜem i v tomto p°φpad∞ poΦφnal tak, jak byl v₧dycky zvykl². To jest neuvß₧en∞ a netakticky. Ani₧ svou myÜlenku jakkoliv konzultoval se sprßvnφ radou firmy, oznßmil v roce 1905 jedn∞m detroitsk²m novinßm, ₧e vyrobφ roΦn∞ deset tisφc aut, kterß bude prodßvat za cenu 400 dolar∙. Reakcφ jeho spoleΦnφk∙ bylo pochopitelnΘ zd∞Üenφ a hn∞v a situace nevyhnuteln∞ sm∞°ovala k dalÜφ roztr₧ce, kterΘ ostatn∞ Fordovu kariΘru lemovaly jako b∞lostnΘ patnφky michiganskΘ silnice. Tentokrßt u₧ byl ovÜem Henry siln∞jÜφ ne₧ kdykoliv p°ed tφm. Bezohledn²m pleticha°enφm a Φachrovßnφm se mu poda°ilo vytlaΦit a vyplatit vÜechny spoleΦnφky, kter²m se jeho plßny nelφbily - a to vΦetn∞ mecenßÜe Malcomsona. V listopadu roku 1905 tak u₧ vlastnil 58% akciφ spoleΦnosti, co₧ mu dßvalo mo₧nost kontrolovat jejφ Φinnost. Z d∙le₧it²ch lidφ ve vedenφ firmy pak krom∞ Forda z∙stal u₧ jen generßlnφ °editel James Couzens. Pro Forda samotnΘho to byl velk² zlom. U₧ d°φve, b∞hem svΘho p∙sobenφ v Detroit Automobile Company, se pevn∞ rozhodl "odejφt, rozhodnut nedat si u₧ nikdy porouΦet" - a tenhle cφl se mu o pßr let pozd∞ji koneΦn∞ splnil. Zßkladem pozd∞jÜφho grandi≤znφho Fordova ·sp∞chu byla nesporn∞ schopnost vydßvat se po neproÜlapan²ch cestßch a pou₧φt prost°edk∙, jejich₧ v²znam a ·Φinnost v tΘ dob∞ jeÜt∞ nikdo jin² - a tφm mΘn∞ konkurence - nedokßzal docenit. Do tΘto oblasti takΘ spadala spoluprßce se sd∞lovacφmi prost°edky, p°esn∞ji °eΦeno s tiskem. Ford byl prvnφm v²robcem automobil∙, jen₧ se opravdu vß₧n∞ zaΦal zab²vat oblastφ, kterou dnes naz²vßme Public Relations. O svΘ plßny se toti₧ cφlev∞dom∞ rozd∞loval s novinß°i, kte°φ o nich ve sv²ch novinßch zase nadÜen∞ informovali Üirokou ve°ejnost. Ta se zßhy dozv∞d∞la, ₧e jeho novΘ auto bude "Ford od zaΦßtku a₧ do konce", co₧ znamenalo, ₧e si Fordova tovßrna bude vÜechny pot°ebnΘ dφly a komponenty vyrßb∞t sama. Ji₧ zab∞hnut² v²robnφ zßvod v Detroitu se ovÜem Fordovi pro tyto plßny nehodil, p°ipadal mu u₧ zastaral² - a proto se zakladatel sΘriovΘ automobilovΘ v²roby rozhodl postavit nov² zßvod na n∞kdejÜφm zßvodiÜti Highland Park t∞sn∞ za hranicemi tehdejÜφho Detroitu. V novinßch se rovn∞₧ objevil nßsledujφcφ Ford∙v slib: "Postavφm automobil pro velk² zßstup. Dost velk² pro rodinu, ale p°itom dost mal², aby v n∞m mohl jezdit jeden Φlov∞k a aby se o n∞j takΘ dokßzal starat. V∙z bude vyroben z nejlepÜφch materißl∙ podle nejjednoduÜÜφch nßvrh∙, jakΘ m∙₧e modernφ in₧en²rstvφ vytvo°it - a budou na n∞m pracovat nejlepÜφ lidΘ, jakΘ lze zφskat. Jeho cena bude tak nφzkß, ₧e si ho bude moci dovolit ka₧d², kdo mß sluÜn² plat, a bude si tak i se svou rodinou moci u₧φvat radostn²ch hodin v bo₧φ p°φrod∞. " Po tomhle Üoku p°iÜel druh², kdy₧ Ford oznßmil, ₧e hodlß vyrßb∞t jen jeden model - a potom takΘ t°etφ, kdy₧ uΦinil svΘ slavnΘ prohlßÜenφ ohledn∞ barvy jφm vyrßb∞n²ch voz∙. " Zßkaznφci mohou mφt auto v jakΘkoliv barv∞, kterou si budou p°ßt, pokud to bude Φernß", nechal se zaΦφnajφcφ tovßrnφk slyÜet. To byla v zaΦßtku naÜeho stoletφ novinka. V USA toti₧ u₧ tehdy platilo heslo "nßÜ zßkaznφk, nßÜ pßn", kterΘ v²robc∙m automobil∙ velelo vyrßb∞t vozy ve vÜech barevn²ch odstφnech, kterΘ si jen zßkaznφk poruΦφ.
D∙le₧itΘ byly pro zahßjenφ prvnφ skuteΦn∞ masovΘ v²roby automobil∙ na tΘto planet∞ roky 1905 - 1907. Tehdy toti₧ Henry Ford se sv²m mal²m v²vojov²m t²mem pracoval na nßvrhu svΘho revoluΦnφho vozu. Nejd°φve vznikl model v poloviΦnφ velikosti, kter² Ford vyzkouÜel, nechal ho rozebrat a znovu slo₧it - a nßsledovaly dalÜφ zkouÜky. PotΘ vznikl prvnφ prototyp v m∞°φtku 1:1, kter² Ford osobn∞ a d∙kladn∞ vyzkouÜel. Absolvoval toti₧ v aut∞ se sv²mi p°ßteli, mimochodem strojnφmi in₧en²ry, nßroΦnou loveckou v²pravu po Wisconsinu, p°i nφ₧ najel celkem 2183 kilometr∙ a spot°eboval 309 litr∙ benzinu. Tvrd² test mimo jinΘ ukßzal, ₧e vozu jeden litr pohonnΘ hmoty staΦil na ujetφ p°ibli₧n∞ sedmi kilometr∙, co₧ byla hodnota na tehdejÜφ dobu neobyΦejn∞ p°φznivß. Ford T p°estßl cel² test ve velmi dobrΘ form∞ - a nadÜen² Henry Ford p°ikßzal, aby jeho tovßrna okam₧it∞ zaΦala pracovat na p°φprav∞ v²roby. A souΦasn∞ zaΦal potencißlnφ zßjemce o sv∙j v∙z bombardovat desφtkami inzerßt∙ v dennφm tisku. Ve v∞tÜin∞ z nich stßlo, ₧e nov² automobil bude "siln², rychl² a odoln² - a bude to v∙z, kter² dob°e vypadß a je tak dobr², jak vypadß. LepÜφ vlastnosti a lepÜφ materißly nenajdete na ₧ßdnΘm jinΘm automobilu bez ohledu na jeho cenu. LepÜφ auto se nevyrßbφ, ani ho vyrobit nelze", tvrdil sebev∞dom² Ford∙v inzerßt. "Nov² model", pravilo se v novinßch dßle, "se bude prodßvat za 850 dolar∙. To je o n∞kolik stovek dolar∙ mΘn∞, ne₧ kolik stojφ nejlevn∞jÜφ z dosavadnφch automobil∙. "
Nutno p°iznat, ₧e v∞tÜina Φtenß°∙ se na inzerßt zpoΦßtku dφvala velmi ned∙v∞°iv∞. Nikdo tehdy jeÜt∞ netuÜil, ₧e ohlaÜuje nejen revoluci ve v²rob∞ automobil∙, ale takΘ p°evrat v ₧ivotnφm stylu nejprve americkΘ a potom i evropskΘ spoleΦnosti.
"Fordovo Φty°vßlcovΘ cestovnφ auto pro p∞t pasa₧Θr∙ o v²konu dvaceti konφ", dnes legendßrnφ model T - to byl skuteΦn∞ v∙z, kter² m∞l b∞hem n∞kolika let zm∞nit sv∞t...
Inzerßt, kter² vychßzel v roce 1908, uvßd∞l hned deset poboΦek Fordovy spoleΦnosti ve Spojen²ch stßtech a po jednΘ v Lond²n∞, Pa°φ₧i a Torontu, kde si zßjemci nov² Ford T mohli prohlΘdnout a hned takΘ objednat. Ford Üel ale jeÜt∞ mnohem dßl. Jeho cφlem bylo, aby si i obyvatelΘ americkΘho venkova mohli nov² v∙z po°φdit stejn∞ snadno jako t°eba nov² klobouk Φi boty. Pro tento ·Φel zaΦal budovat Üirokou sφ¥ dealer∙ z °ad mφstnφch podnikatel∙ a obchodnφk∙. Ka₧d² dealer musel mφt prostor pro vystavenφ nov²ch voz∙, kter² zßkaznφk∙m slou₧il jako vzorkovna a byl vlastn∞ analogiφ dneÜnφho showroomu. Ford od sv²ch koncesionß°∙ navφc ₧ßdal absolutnφ exkluzivitu (kterou, jak znßmo, v∞tÜina v²robc∙ po₧aduje i dnes). To znamenß, ₧e ka₧d² dealer se musel zavßzat, ₧e bude prodßvat prßv∞ jen automobily se znaΦkou Ford v modrobφlΘm ovßlu. Zßkladem Fordova velkorysΘho marketingovΘho plßnu bylo z°φzenφ dealerstvφ v ka₧dΘm americkΘm m∞st∞, kterΘ m∞lo vφce ne₧ 2000 obyvatel. K jasnΘ identifikaci p°ispφvalo i ji₧ zmφn∞nΘ Fordovo logo: nep°ehlΘdnutelnΘ, jasn∞ ΦitelnΘ a nezam∞nitelnΘ, logo, kterΘ na ·sp∞chu Fordov²ch voz∙ m∞lo a mß nezanedbateln² podφl. Henry Ford se p°itom zdaleka nespokojil jen s uveden²mi teritorii: v roce 1910, kter² byl v USA ve znamenφ dalÜφho dynamickΘho budovßnφ jeho prodejnφ sφt∞, pronikl se sv²mi vozy takΘ do Japonska, èpan∞lska a Rakousko - Uherska. O rok pozd∞ji u₧ zalo₧il i svou prvnφ tovßrnu mimo ·zemφ USA. Stalo se v britskΘm Manchesteru - a tovßrna tu nevznikla na zßklad∞ n∞jakΘho zbo₧nΘho p°ßnφ prosadit se na britskΘm trhu, ale prßv∞ proto, ₧e BritovΘ ₧ßdali stßle vφce Fordov²ch automobil∙ - a postavit tovßrnu p°φmo v mφst∞ prodeje bylo pro Forda prost∞ lacin∞jÜφ a jednoduÜÜφ, ne₧ dovß₧et auta a₧ z Ameriky. V prvnφm roce v²roby tak v Britßnii vzniklo vφce ne₧ 3000 exemplß°∙ Fordu T. O dva roky pozd∞ji - v roce 1913 - pak Ford otev°el dalÜφ mimoamerick² montß₧nφ zßvod, tentokrßt ve francouzskΘm Bordeaux. Jestli₧e jeden z jeho reklamnφch slogan∙ na zaΦßtku v²roby Fordu T tvrdil..." auto, kterΘ dß sv∞tu kola", zdßlo se, ₧e to opravdu nebylo jen planΘ vychloubßnφ.
V tΘ dob∞ se u₧ Ford T stal skuteΦn²m spoleΦensk²m fenomΘnem a lidov² humor na tento stroj okam₧it∞ vytvo°il desφtky vtip∙. Henry Ford se vÜak nerozΦiloval, kdy₧ slyÜel o svΘm v²tvoru mluvit jako o "prdφtku" nebo o "PlechovΘ Lφzince". Dob°e v∞d∞l, ₧e takovΘ p°ezdφvky Φi anekdoty znamenajφ jen dalÜφ reklamu a ₧e v∞tÜina z t∞ch, kte°φ si z jeho vozu d∞lajφ legraci, si nakonec stejn∞ koupφ prßv∞ tohle auto. Prodejnφ v²sledky tak jako tak ukazovaly, ₧e Ford m∞l genißlnφ nßpad, kdy₧ se rozhodl vyrßb∞t auto robustnφ a s vysok²m podvozkem, kterΘ dokß₧e p°ekonat obtφ₧nΘ Üt∞rkovΘ cesty plnΘ kolejφ, d∞r a v²mol∙. TotΘ₧ platφ o motoru Fordu T, kter² byl tak jednoduch², ₧e ho bez problΘm∙ dokßzal opravit ka₧d² farmß° Φi podomek vybaven² jen t∞mi nejzßkladn∞jÜφmi mechanick²mi v∞domostmi. D∙kazem sprßvnosti Fordovy filozofie bylo takΘ 10 607 voz∙ prodan²ch v prvnφm roce v²roby. Nikdy p°edtφm nedokßzal ₧ßdn² automobilov² v²robce prodat takov² poΦet voz∙ jednoho modelu - a Henry Ford tφmhle v²sledkem navφc splnil i slib, kter² vyslovil v novinßch. K tomu p°isp∞la i skuteΦnost, ₧e Ford dodr₧el rovn∞₧ sv∙j druh² slib, t²kajφcφ se ceny - a prodßval Model T za 850 dolar∙. Do roku 1913 pak dokßzal svou produkci zdvojnßsobit - a to byl stav, kterΘmu mohli ostatnφ v²robci pouze zßvistiv∞ p°ihlφ₧et.
Grandi≤znφ ·sp∞ch Fordu T ovÜem p°inßÜel i svΘ problΘmy. Nßsledkem velkorysΘ tiskovΘ kampan∞ a velmi dobr²ch zkuÜenostφ s ji₧ prodan²mi vozy p°ekonal zßjem ve°ejnosti o Ford T vÜechna oΦekßvßnφ - a Ford prost∞ vÜechny zßkaznφky nedokßzal uspokojit. Ti, na n∞₧ se nedostalo, pak pochopiteln∞ p°echßzeli ke konkurenci. Ford v tΘ dob∞ i p°es vÜechnu snahu o racionalizaci vyrßb∞l stßle ruΦn∞ a to pro objem v²roby znamenalo nep°ekroΦitelnß omezenφ. Henryho Forda p°itom velice lßkala mo₧nost p°ejφt k masovΘ v²rob∞. Mnozφ historici oznaΦujφ naÜeho hrdinu dokonce za otce masovΘ v²roby, ale to je velik² omyl. Princip pr∙myslovΘ velkov²roby toti₧ v Americe existoval ji₧ vφce ne₧ sto let, ale Henry Ford byl prvnφ, kdo jeho zßsady dokßzal p°enΘst i do automobilovΘ bran₧e. Pr∙kopnφkem byl v tomto sm∞ru E. Whitney, v²robce ruΦnφch paln²ch zbranφ v New Havenu (Connecticut). Ten dostal v roce 1798 od vlßdy Spojen²ch stßt∙ nalΘhavou zakßzku na v²robu deseti tisφc muÜket. V tΘ dob∞ se ka₧dß zbra≥ jeÜt∞ vyrßb∞la individußln∞, co₧ ovÜem p°i takovΘm objemu prßce a tak ÜibeniΦnφm termφnu prost∞ nebylo mo₧nΘ. Whitney proto nechal zhotovit tak p°esnΘ a v²konnΘ stroje, aby byly schopnΘ vyrßb∞t jednotlivΘ Φßsti puÜek s takovou p°esnostφ, ₧e se pak tyto dφly mohly pou₧φt k sestavenφ libovolnΘ muÜkety. Vzßjemn∞ zam∞nitelnΘ souΦßstky m∞ly i dalÜφ v²hodu: kdy₧ se n∞kterß muÜketa porouchala, staΦilo jen sßhnout do skladu, vym∞nit nefunkΦnφ souΦßst - a puÜka byla zase okam₧it∞ schopna st°elby. Tuto metodu pak p°ejali i v²robci z ostatnφch pr∙myslov²ch odv∞tvφ, tak₧e zaΦßtkem osmnßctΘho stoletφ se v Americe masov∞ vyrßb∞ly takΘ hodinky, Üicφ stroje, jφzdnφ kola nebo psacφ stroje. To ovÜem byly ve srovnßnφ s automobilem velice jednoduchΘ mechanismy a masovß v²roba aut byla n∞Φφm technologicky daleko nßroΦn∞jÜφm...
Ford se ovÜem p°i rozva₧ovßnφ, jak svou spoleΦnost uΦinit jeÜt∞ racionßln∞jÜφ a v²konn∞jÜφ, tΘto myÜlenky chytil a dokßzal ji dovΘst a₧ do velmi efektivnφch konc∙. "Zßkladnφm principem masovΘ v²roby", napsal ostatn∞ v jednom ze sv²ch Φlßnk∙, " je, ₧e prßce musφ p°ijφt za Φlov∞kem, ne Φlov∞k za pracφ". Napln∞nφ tΘto ideje dosßhl Ford sestavenφm pohyblivΘ v²robnφ linky, navazujφcφ voln∞ na myÜlenku americkΘho mlynß°e Evanse, kter² u₧ v prvnφ polovin∞ osmnßctΘho stoletφ ve svΘm ml²n∞ instaloval °et∞z v∞der, je₧ transportovala zrno od vstupu do ml²na a₧ do chvφle, kdy ze zrna vznikala mouka ·hledn∞ svßzanß v bφl²ch pytlφch.
Tenhle princip ovÜem nestaΦil. UΦitelem Henryho Forda se vÜak stal takΘ Frederick Winslowe Taylor, americk² in₧en²r, kter² byl otcem myÜlenky tzv. "v∞deckΘho °φzenφ". Ta tvrdila, ₧e se produktivita prßce dß v²razn∞ zv²Üit, pokud se ovÜem do nejmenÜφch detail∙ prostuduje ka₧dß operace, jφ₧ se ten kter² d∞lnφk zab²vß, a zaznamenß se ka₧d² vykonan² pohyb. To m∙₧e vΘst ke zjednoduÜenφ ka₧dΘho postupu t°eba tφm, ₧e se materißl a souΦßstky umφstφ do nejp°φhodn∞jÜφ pozice, co₧ d∞lnφkovi uÜet°φ nßmahu i Φas. Kdy₧ je pak Φas pot°ebn² pro provedenφ ka₧dΘ operace dokonale zm∞°en, dß se jeho cena takΘ p°esn∞ propoΦφtat a vyΦφslit v pen∞zφch. TΘto kalkulace lze vyu₧φt pro stanovenφ odm∞ny za jednotlivΘ ·kony, stejn∞ jako k vypoΦφtßnφ celkovΘ hodnoty prßce odvedenΘ p°i v²rob∞ jednoho vozu.
V∞tÜinu t∞chto myÜlenek Ford p°evzal a zavedl je do v²roby ve svΘm novΘm zßvod∞ v Highland Parku. Nebylo to ovÜem snadnΘ a p°echod na nov² systΘm trval asi sedm let. Ford si kv∙li tomu jeÜt∞ najal odbornφka na produktivitu prßce, jistΘho Waltera Flanderse, kter² prßci p°i v²rob∞ jednoho vozu rozΦlenil na celkem 29 jednotliv²ch drobn∞jÜφch operacφ. Flanders p°itom kolem pßsu rozestavil skupinu nekvalifikovan²ch d∞lnφk∙, z nich₧ ka₧d² se b∞hem krßtkΘ doby nauΦil dokonale vykonßvat prßv∞ jen svou jednoduchou dφlΦφ operaci. PotΘ Flanders d∙kladn∞ sledoval pr∙b∞h linky od zaΦßtku a₧ do konce a p°i tom zkoumal jednotlivΘ ·koly, rozd∞loval a zaklßdal novΘ dφlΦφ v²robnφ linky, kde d∞lnφci provßd∞li takovΘ v²robnφ operace, kterΘ by chod hlavnφ linky zbyteΦn∞ zdr₧ovaly. Vedle toho probφhaly takΘ experimenty na hlavnφ montß₧nφ lince. Nejprve se o pohyb vozu po lince starali dva mu₧i, kte°φ rozpracovan² v∙z tßhli na lan∞. Ty pozd∞ji nahradil k∙≥ a potΘ rumpßl. To p°ineslo velmi atraktivnφ v²sledky. ╚as pot°ebn² k sestavenφ celΘho auta tak klesl z dvanßcti a p∙l na necel²ch Üest hodin. D∙le₧it² v²sledek, k n∞mu₧ Ford se sv²mi spolupracovnφky dosp∞l, byla i nutnost dodßvat d∞lnφkovi rozpracovan² v²robek ve v²Üi jeho pasu, tak, aby se k n∞mu nemusel sh²bat Φi natahovat, co₧ by ho p°ipravovalo o Φas a energii.
D∙sledky zavedenφ masovΘ v²roby v Highland Parku byly p°φmo neuv∞°itelnΘ. V roce 1913 tak tovßrna vyrobila celkem 168 200 kus∙ Fordu T - a v roce nßsledujφcφm, kdy u₧ v²roba stoprocentn∞ probφhala na v²robnφch linkßch, opustilo brßny tovßrny dokonce neuv∞°iteln²ch 248 307 automobil∙. Na v²robu jednoho vozu pot°eboval H. Ford 93 sekund. To mu ovÜem nestaΦilo: jeho cφlem bylo vyrobit jeden v∙z ka₧dou minutu. Ruku v ruce se stßle vyÜÜφ produktivitou se sni₧ovala i cena vlastnφho v²robku. Po°ßd ni₧Üφ ceny byly takΘ jednφm z velk²ch Fordov²ch cφl∙. "Kdykoliv snφ₧φm cenu svΘho vozu o jedin² dolar, zφskßm tφm tisφc nov²ch kupc∙", tvrdil. A byl v tomto sm∞ru velice d∙sledn². Dokonce se mu poda°ilo p°ekonat i jeho vlastnφ slib z roku 1908, ₧e toti₧ nabφdne AmeriΦan∙m auto za pouh²ch 400 dolar∙. Dostal se jeÜt∞ daleko nφ₧e - a₧ na neuv∞°iteln²ch 260 dolar∙!
ObrovskΘ tempo Fordovy v²roby brzy odhalilo takΘ nedostatky v celΘm systΘmu. N∞kte°φ dodavatelΘ, bez nich₧ se Ford p°ece jenom neobeÜel, toti₧ nedokßzali udr₧et krok s tempem jeho v²roby. Jejich dodßvky se stßvaly nepravideln²mi a na v²robnφ lince nßsledkem toho dochßzelo k v²padk∙m. Krom∞ toho n∞kte°φ v²robci komponent∙ ve snaze udr₧et ∩ßbelskΘ Fordovo tempo nedokßzali zajistit stoprocentnφ kontrolu a dodßvali nekvalitnφ souΦßstky. Ford tak pochopil, ₧e nenφ v∙bec jednoduchΘ nutit dodavatele dodr₧ovat kvalitativnφ standardy b∞₧nΘ v jeho vlastnφch tovßrnßch - a rozhodl se pevn∞ vybudovat novΘ zßvody, v nich₧ by si vyrßb∞l vlastnφ souΦßstky. To bylo ostatn∞ jen pokraΦovßnφ ji₧ fungujφcφho trendu, kter² Fordovi velel produkovat v∞tÜinu souΦßstek vlastnφ silou a jen ty nejvφce specializovanΘ polo₧ky odebφrat od dodavatel∙. Ford∙v cφl - vyrßb∞t ·pln∞ vÜechno ve vlastnφ firm∞ - tak u₧ byl doslova na dosah ruky.
Jednφm z nejd∙le₧it∞jÜφch partner∙, kter² Fordovi vydr₧el u₧ od zalo₧enφ Ford Motor Company v roce 1903, byl generßlnφ °editel firmy James Couzens. TakΘ on byl neobyΦejn∞ cti₧ßdostiv² a takΘ on m∞l na strmΘm vzestupu spoleΦnosti obrovsk² podφl. Ford se s Couzensem ovÜem v roce 1915 nepohodl - tentokrßt Ülo o to, jak by se Fordovy tovßrny m∞ly zapojit do zßsobovßnφ armßd vßlΦφcφch v prvnφ sv∞tovΘ vßlce. V²sledkem bylo, ₧e Couzens prohlßsil, ₧e s Fordem u₧ nem∙₧e spolupracovat - a z firmy definitivn∞ odeÜel. P∙vodnφ investice 900 dolar∙, kterΘ jako podφlnφk slo₧il v roce 1903, mu tak po dvanßcti letech vynesla na tehdejÜφ dobu neuv∞°itelnou sumu: vφce ne₧ 29 milion∙ dolar∙!#MAIN\170\170_04.RTF,Ford - Do r.1970
Historie do roku 1970
Henry Ford zem°el 7. dubna 1947 ve svΘm dom∞ v Dearbonu. ZvlßÜtnφ shodou okolnostφ v ten den doÜlo k velkΘmu v²padku elektrickΘho proudu, a tak byl Ford∙v d∙m osv∞tlen jen svφΦkami a petrolejov²mi lampami, podobn∞ jako tomu bylo v den, kdy se Henry I. narodil. Henry Ford byl nesporn∞ jednou z nejv∞tÜφch osobnostφ v historii sv∞tovΘho pr∙myslu. Jen mßlo lidφ p°ed nφm i po n∞m dokßzalo jeÜt∞ b∞hem svΘho ₧ivota tak siln∞ ovlivnit ₧ivotnφ styl milion∙ lidφ, jako se to poda°ilo prßv∞ Fordovi. Henry Ford dal sv∞tu kola a jeho p°φsp∞vek k pr∙myslovΘmu a spoleΦenskΘmu v²voji dvacßtΘho stoletφ byl, je a v₧dycky bude nep°ehlΘdnuteln².
Stav, v n∞m₧ spoleΦnost p°ebφral Henry Ford II , byl ovÜem velice neut∞Üen². Jednφm z d∙vod∙ byla skuteΦnost, ₧e se firma b∞hem vßlky soust°e∩ovala zejmΘna na vßleΦnou v²robu a zanedbßvala nßsledkem toho svΘ komerΦnφ aktivity.
V Evrop∞ bylo navφc mnoho Fordov²ch tovßren vybombardovßno, nebo utrp∞ly Ükody v p°φm²ch bojφch - a krom∞ toho su₧oval v∞tÜinu evropsk²ch zemφ po vßlce katastrofßlnφ nedostatek vÜech surovin, tak₧e se v²roba znovu rozbφhala jen s nejv∞tÜφmi obtφ₧emi. V²zkum i v²voj krom∞ toho b∞hem vßleΦn²ch let stßly, a tak auta, se kter²mi Ford zaΦφnal obnovovat svou v²robu, byla v∞tÜinou modely roku 1939 - anebo vozy konstrukΦn∞ jeÜt∞ starÜφ. Aby byla v∞c jeÜt∞ slo₧it∞jÜφ, byly si navzßjem n∞kterΘ evropskΘ Fordovy tovßrny t∞mi nejv∞tÜφmi konkurenty. Jejich v²robky soupe°ily na jednotliv²ch trzφch o p°φze≥ zßkaznφk∙, tovßrny m∞ly konkurenΦnφ sφt∞ prodejc∙ - a to pochopiteln∞ neumo₧≥ovalo efektivnφ spoluprßci nap°φklad p°i v²rob∞ velk²ch sΘriφ identick²ch dφl∙ a komponent∙, jak to u Forda b∞₧n∞ fungovalo prßv∞ v Americe. Na druhΘ stran∞ ovÜem Ford mohl t∞₧it z devφzy, kterou ostatnφ nem∞li. Byla jφ obrovskß zßkladna v podstat∞ spokojen²ch zßkaznφk∙, kte°φ nikdy v ₧ivot∞ nem∞li jin² v∙z ne₧ Ford a kte°φ u znaΦky hodlali setrvat i nadßle. SpoleΦnost i jejφ vedenφ takΘ v dob∞ boomu modelu T zφskali nemalΘ sebev∞domφ a zkuÜenosti, kterΘ se v t∞₧k²ch dobßch po druhΘ sv∞tovΘ vßlce velice hodily. Henry Ford II nastupoval do pozice ÜΘfa firmy jako osmadvacetilet² zelenßΦ, kter² toho o v²rob∞ automobil∙ p°φliÜ mnoho nev∞d∞l. LΘta, kterß by jinak v∞noval studiu a zφskßvßnφ zkuÜenostφ v oboru, toti₧ strßvil v armßd∞, o to byla jeho pozice t∞₧Üφ. Ford ovÜem v tΘto situaci ud∞lal v²born² krok. Obklopil se toti₧ mlad²mi a v²konn²mi mana₧ery s univerzitnφm vzd∞lßnφm, lidmi, kte°φ ji₧ m∞li zkuÜenosti s vedoucφ pracφ v jin²ch pr∙myslov²ch odv∞tvφch, v automobilovΘ firm∞ vÜak byli novφ. Jeho t²m "nov²ch koÜ¥at" tak do spoleΦnosti p°inesl novΘ pohledy a sv∞₧φ myÜlenφ. ╚len∙m novΘho managementu nebylo u Ford∙ nic svatΘ, okam₧it∞ zaΦali z hlediska nßklad∙ a efektivity prov∞°ovat vÜechny Fordovy metody, vΦetn∞ t∞ch, kterΘ u znaΦky fungovaly u₧ desφtky let a o kter²ch si vÜichni mysleli, ₧e jsou dokonalΘ.
Dφky tomu se brzy poda°ilo najφt nemalΘ rezervy a jeÜt∞ dßle racionalizovat v²robu. V dubnu 1949 pak Ford zaΦal vyrßb∞t auta, kterß byla vyvinuta a zkonstruovßna u₧ po vßlce a nem∞la tedy nic spoleΦnΘho s p°edvßleΦn²mi konstrukcemi.
Padesßtß lΘta p°inesla v USA v²raznΘ hospodß°skΘ o₧ivenφ. Vlßda zahßjila velkolep² program stavby tisφc∙ kilometr∙ dßlniΦnφ sφt∞, kterß propojila jih USA se severem a zßpad s v²chodem, a mnoho rodin si zaΦalo po°izovat druhΘ auto. To byla situace pro Forda nanejv²Ü p°φznivß. V²roba i prodej Üly op∞t nahoru. V roce 1957 p°edstavil Ford nov² model pojmenovan² podle jedinΘho syna Henryho Forda - Edsel. 29. dubna 1959 byl ve Fordov∞ zßvod∞ v Dearbonu vyroben u₧ padesßtimiliont² v∙z znaΦky Ford. Jednalo se o model Galaxie Town Sedan. Ve stejnΘm roce p°edstavil Ford sv∙j nov² model Falcon, pom∞rn∞ mal² na americkΘ pom∞ry. O dva roky pozd∞ji nßsledoval dalÜφ nov² model, pat°φcφ tentokrßt do st°ednφ t°φdy, Ford Fairlane. Äßdn² z nich vÜak velk² obchodnφ ·sp∞ch nep°inesl.
V roce 1962 Ford oslavil dalÜφ malΘ jubileum: z jeho motorßrny toti₧ vyjel ·sp∞Ün² motor V8 s neuv∞°iteln²m po°adov²m Φφslem 30 000 000! Osmivßlce se toti₧ mezitφm staly standardem b∞₧nΘho americkΘho vozu a Ford∙v vidlicov² agregßt byl mezi motoristickou ve°ejnostφ neobyΦejn∞ oblφben². FMC se pro Üedesßtß lΘta rozhodla pro dv∞ zßkladnφ v²robnφ strategie. Tou prvnφ bylo nesna₧it se za ka₧dou cenu budovat stßle novΘ a novΘ zßvody - ale spφÜe v t∞ch ji₧ pracujφcφch hledat zp∙soby, jak jeÜt∞ dßle zv²Üit produktivitu a "vy₧dφmat" z konkrΘtnφ tovßrny jeÜt∞ vφce vyroben²ch voz∙. Druh²m sm∞rem byl ne·prosn² boj, kter² vedenφ spoleΦnosti vyhlßsilo ÜpatnΘ kvalit∞, zmetk∙m a nedod∞lk∙m. Ford v tΘ dob∞ investoval obrovskΘ penφze do svΘ vnitropodnikovΘ kontroly kvality - a tyhle investice se mu zakrßtko bohat∞ vrßtily. Kvalita dφl∙ i zpracovßnφ Üla toti₧ v²razn∞ nahoru a zßjem zßkaznφk∙ rovn∞₧. U₧ v roce 1963 pak z bran Ford motor Company vyjel Üedesßtimiliont² v∙z. NovΘ modely p°ichßzely rychle za sebou: v roce 1964 Ford zaujal se sportovn∞ lad∞n²m Φty°mφstn²m Mustangem - a o rok pozd∞ji p°iÜel s novinkou z ·pln∞ jinΘ oblasti, toti₧ s u₧itkov²m Fordem Bronco s pohonem vÜech kol. Mustang, kter² dokonale odpovφdal nßrok∙m tehdejÜφch motorist∙ na individualitu a rychlost, se na americkΘm trhu dokonale chytil, tak₧e v roce 1966, po necel²ch dvou letech v²roby, sjel z pßsu u₧ miliont² v∙z tΘto typovΘ °ady.
Ve stejnΘm roce p°edstavila spoleΦnost takΘ nov² model Mercury Cougar. O rok pozd∞ji p°ekonal Ford pomyslnou rysku se sedmdesßti miliony vyroben²ch automobil∙, tentokrßt modr²m Fordem Galaxie 500.
Ve stejnΘ dob∞ se Ford vydal i za zßkaznφky v asijskopacifickΘ oblasti, kdy₧ pro n∞ na Filipφnßch zaΦal vyrßb∞t mal² Ford Fiera. JeÜt∞ aktivn∞jÜφ vÜak byla Ford Motor Company v Evrop∞. Tady nap°φklad u₧ v roce 1961 sjel z v²robnφho pßsu miliont² v∙z vyroben² v n∞meckΘm Kolφn∞ nad R²nem a v dalÜφm roce se rozjela tovßrna v belgickΘm Genku. V roce 1964 pak byl Ford - znovu v Kolφn∞ - prvnφm evropsk²m v²robcem automobil∙, jen₧ p°i konstrukci zaΦal pou₧φvat poΦφtaΦ. Nßsledujφcφ rok p°inesl Evrop∞ jeden z nejzajφmav∞jÜφch u₧itkov²ch voz∙ druhΘ poloviny dvacßtΘho stoletφ - a sice Ford Transit. Ten vznikl na zßklad∞ spoluprßce mezi britsk²m a n∞meck²m Fordem a zavedl do kategorie u₧itkov²ch vozidel d∙le₧itΘ novΘ vlastnosti, kter²mi tato auta dosud p°φliÜ neopl²vala: eleganci, pohodlφ a ovladatelnost. V roce 1966 se pak p°es milionovou hranici dostaly takΘ populßrnφ Ford Cortina a Anglia. Velmi d∙le₧it² byl pro Forda rok 1967. Tehdy byla toti₧ zalo₧ena jeho evropskß odno₧ s nßzvem Ford of Europe se sφdlem v britskΘm Essexu. Od tohoto roku byly vÜechny celoevropskΘ aktivity Fordu plßnovßny a °φzeny - pochopiteln∞ po konzultacφch s Detroitem - prßv∞ odtud. D∙le₧it² byl ovÜem rok 1968, v n∞m₧ skonΦila v²roba Fordu Anglia, jen₧ byl nahrazen nov²m modelem jmΘnem Escort. S tφm m∞l Ford velkΘ plßny, hodlal z n∞ho toti₧ uΦinit "evropskΘ auto". A to se mu, jak dob°e vφme, takΘ dokonale povedlo. V dalÜφm roce pak p°iÜel sportovnφ Ford Capri a Fordovy obchody v Evrop∞ se zaΦaly skv∞le rozbφhat. V roce 1970 byl prezidentem spoleΦnosti Ford Motor Company jmenovßn neobyΦejn∞ schopn² mana₧er jmΘnem Lee Iacocca.#MAIN\170\170_05.RTF,Ford - Do r.1997
Historie do roku 1997
PoΦßtek sedmdesßt²ch let probφhal - a to nejen pro Ford Motor Company - ve znamenφ energetickΘ krize. RopnΘ embargo vysoko vyÜroubovalo ceny benzinu a po celΘm sv∞t∞ tak rychle vzr∙stala obrovskß vlna zßjmu o malß auta s nφzkou spot°ebou. To dokonale nahrßlo japonsk²m v²robc∙m, kte°φ se sna₧ili vÜemi prost°edky zvyÜovat v²robu, nebo¥ znaΦnou Φßst sv²ch voz∙ bez problΘm∙ dokßzali vyvΘzt t°eba do Evropy Φi Ameriky. V Americe navφc v roce 1975 veÜel v platnost zßkon, podle n∞ho₧ sm∞l pr∙m∞rn² dojezd na jeden galon u vÜech vyrßb∞n²ch model∙ ka₧dΘ automobilky Φinit minimßln∞ 27,5 mil - a to a₧ do roku 1985.
V roce 1971 uve°ejnil Ford malou statistiku o sv²ch evropsk²ch aktivitßch. Ukßzalo se, ₧e na starΘm kontinentu p∙sobφ celkem na 3 809 000 ΦtvereΦn²ch metrech a ₧e roΦn∞ vyrßbφ vφce ne₧ 1, 3 milion∙ automobil∙. V roce 1976 p°iÜel evropsk² Ford s dalÜφm revoluΦnφm vozem, kter² tentokrßt pat°il do kategorie mal²ch aut. Novinka se jmenovala Ford Fiesta a dnes je to jeden z nejprodßvan∞jÜφch Fordov²ch voz∙ v∙bec, jakkoliv u₧ s prvnφ Fiestou mnoho spoleΦnΘho nemß.
V roce 1978 se cel² top management Ford Motor Company vydal na nßmluvy do Japonska. èΘfovΘ spoleΦnosti tam cht∞li vybrat ideßlnφho partnera, s nφm₧ by Ford nadßle mohl spolupracovat ve sv²ch rozsßhl²ch mezikontinentßlnφch aktivitßch. Fordovi odbornφci toti₧ u₧ tenkrßt pochopili, ₧e doba bude i od nejv∞tÜφch automobilov²ch koncern∙ ₧ßdat kooperaci a integraci a ₧e pro osam∞lΘ vlky u₧ zanedlouho na sv∞tovΘm automobilovΘm v²slunφ mnoho mφsta nezbyde. Jeho vedenφ tak postupn∞ navÜtφvilo vÜechny d∙le₧itΘ japonskΘ automobilky. Pro n∞kterΘ evropskΘ aktivity se Ford potom skuteΦn∞ spojil s Nissanem, zatφmco v Americe zaΦal v roce 1979 intenzivn∞ spolupracovat s Mazdou, v nφ₧ mß dnes americkß automobilka nemal² podφl. To u₧ m∞la za sebou n∞meckß poboΦka dßvno oslavu deseti milion∙ vyroben²ch voz∙. V nßsledujφcφm roce otev°el Ford novou tovßrnu na v²robu motor∙ ve Walesu, ale jeÜt∞ d∙le₧it∞jÜφ byl fakt, ₧e takΘ p°edstavil zcela novou generaci ·sp∞ÜnΘho Escortu, tentokrßt u₧ s pohßn∞n²mi koly p°ednφ nßpravy. Tent²₧ Escort se podle novΘ Fordovy strategie o rok pozd∞ji stal jeho prvnφm "sv∞tov²m vozem", tedy modelem urΦen²m s n∞kter²mi ·pravami pro prodej na vÜech sv∞tov²ch trzφch. V roce 1982 definitivn∞ skonΦila kariΘra evropsk²ch model∙ Taunus/Cortina, kterΘ se rozlouΦily vφce ne₧ d∙stojn∞: vφce ne₧ Φty°mi miliony vyroben²ch voz∙. T°φprostorovΘ sedany Taunus/Cortina nahradila Sierra, vyznaΦujφcφ se na tehdejÜφ dobu futuristickou karoseriφ, v nφ₧ se krom∞ poΦφtaΦovΘ konstrukce z·roΦily i tisφce hodin v aerodynamickΘm tunelu. Postupn∞ p°ichßzely - a¥ u₧ v Evrop∞ Φi Americe - dalÜφ a dalÜφ modely, z nich₧ pro nßs nejd∙le₧it∞jÜφm byl prvnφ Ford Scorpio, luxusnφ v∙z vyÜÜφ st°ednφ t°φdy, kter² byl poprvΘ p°edstaven v roce 1985 a hned o rok pozd∞ji takΘ zφskal presti₧nφ evropskou cenu "Automobil roku 1986". V nßsledujφcφm roce zem°el Henry Ford II, kter² p°ivedl Ford Motor Company z t∞₧k²ch povßleΦn²ch zaΦßtk∙ k nepopiratelnΘ prosperit∞. Henry II se takΘ velice zaslou₧il o rozÜi°ovßnφ zahraniΦnφch aktivit Ford Motor Company, stejn∞ jako o navazovßnφ spoluprßce s netradiΦnφmi partnery - a to se v budoucnu ukßzalo jako poΦφnßnφ velice moudrΘ.
V roce 1989 byla pak p°edstavena novß generace Fiesty a o rok pozd∞ji Ford koupil tradiΦnφho v²robce britsk²ch sportovnφch voz∙: Jaguar Cars Ltd. ZaΦßtek devadesßt²ch lety byl u Forda ve znamenφ spoleΦnΘho projektu s koncernem Volkswagen. Oba partne°i tak vytvo°ili joint-venture pod nßzvem Autoeuropa, kter² zaΦal v Portugalsku od roku 1995 vyrßb∞t novou velkoprostorovou limuzφnu, ji₧ dnes VW prodßvß jako Sharan a Ford pod nßzvem Galaxy. V roce 1993 pak Ford p°iÜel s nov²m ambici≤znφm projektem "sv∞tovΘho vozu" st°ednφ t°φdy jmΘnem Ford Mondeo. O rok pozd∞ji takΘ Mondeo zφskal titul "Auto roku 1994" - a Ford s nφm po jeho nedßvnΘm face-liftu dodnes slavφ velkΘ prodejnφ ·sp∞chy prakticky na vÜech sv∞tov²ch trzφch.#MAIN\170\170_10.RTF,Ford - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Kategorie mal²ch voz∙ je pro evropskou odno₧ Fordu tradiΦn∞ oblastφ velk²ch prodejnφch ·sp∞ch∙ - a to u₧ od roku 1976, kdy vyjela prvnφ generace Fordu Fiesta. V souΦasnΘ dob∞ vÜak mß Ford v nabφdce jeÜt∞ jeden menÜφ v∙z, kter² je souΦasn∞ toho Φasu i jeho nejnov∞jÜφm modelem - Ford Ka. K jeho v²voji doÜlo potΘ, co marketing spoleΦnosti zjistil, ₧e mezi motoristickou ve°ejnostφ existuje krom∞ mimo°ßdnΘho zßjmu o malΘ vozy typu Fordu Fiesta rovn∞₧ poptßvka po jeÜt∞ menÜφm automobilu, kter² by slou₧il p°evß₧n∞ pro m∞stsk² provoz, poskytoval sluÜn² komfort dv∞ma dosp∞l²m osobßm, byl neobyΦejn∞ obratn² a takΘ dynamick², aby se mohl svi₧n∞ pohybovat ve velkom∞stskΘ dopravnφ d₧ungli. A prßv∞ takov²m vozem je Ford Ka, kter² Ford uvedl na Φesk² trh na ja°e roku 1997. "KßΦko" je autem, kterΘho si nem∙₧ete nevÜimnout, u₧ proto, ₧e prost∞ vypadß jinak ne₧ vÜechna ostatnφ atuta, kterß m∙₧ete potkat na silnici. To se t²kß nejen tvar∙ karoserie, ale takΘ zp∙sobu, jak²m nßraznφky zasahujφ a₧ do boku vozu a tvo°φ znaΦnou Φßst plochy blatnφk∙, kterΘ jsou tak velmi dob°e chrßn∞ny proti poÜkozenφ. Ford Ka p°ebφrß podlahovou ploÜinu i podvozek z v∞tÜφ Fiesty, co₧ znamenß, ₧e mß prakticky "v ka₧dΘm rohu kolo" a tedy i mimo°ßdnou stabilitu spolu s vynikajφcφmi jφzdnφmi vlastnostmi. Stejn∞ jako zevn∞jÜek vozu je pon∞kud extravagantnφ - i kdy₧ velmi ·Φeln² - takΘ jeho interiΘr. Ka ovÜem nenφ jen nouzov²m miniautomobilem se spartßnsku v²bavou. V rßmci zßkladnφ v²bavy toti₧ dostanete nap°φklad t≤novanß skla, vyh°φvanΘ zadnφ okno, pylov² filtr, airbag °idiΦe, analogovΘ hodiny Φi posilovaΦ brzd, za p°φplatek pak m∙₧ete mφt i druh² airbag, v²Ükov∞ nastavitelnΘ sedadlo °idiΦe, rßdio, posilovaΦ °φzenφ, klimatizaci, imobilizΘr, centrßlnφ zamykßnφ, ABS nebo metalφzu. Na Φesk² trh se Ford Ka dodßvß s motorem 1,3 Endura E o v²konu 44 kW / 60 k a dosahuje s nφm nejvyÜÜφ rychlosti 155 km/h.
Pevn²m prodejnφm pilφ°em znaΦky mezi mal²mi automobily je ovÜem Ford Fiesta. DneÜnφ Fiesta je technicky prakticky toto₧nß s Mazdou 121, co₧ nep°ekvapφ, zvlßÜt∞ kdy₧ si uv∞domφme, ₧e Fordu pat°φ 33,45 % akciφ tΘto japonskΘ automobilky a ob∞ propojenΘ spoleΦnosti jsou tak nejv∞tÜφm v²robcem automobil∙ na sv∞t∞. Za dvacet let svΘ existence si Fiesta prßvem vydobyla pov∞st jednoho z nejlepÜφch mal²ch voz∙ na trhu, auta estetickΘho a spolehlivΘho, kterΘ nabφzφ velmi dobr² pom∞r mezi cenou a u₧itnou hodnotou. DneÜnφ Fiesta mß samoz°ejm∞ pohon p°ednφch kol, motor ulo₧en² vp°edu nap°φΦ a stylisticky velmi zda°ilou t°φ- nebo p∞tidve°ovou karoserii. Zßkaznφk si m∙₧e vybrat ze t°φ motor∙, z nich₧ hned ten prvnφ je lah∙dkou zejmΘna pro °idiΦe, kte°φ si i s mal²m vozem cht∞jφ do sytosti u₧φvat radosti z dynamickΘ jφzdy. Motor s oznaΦenφm 1,25 Zetec SE 16V, na jeho₧ v²voji spolupracoval Ford s Yamahou, mß blok i hlavu motoru z lehk²ch hlinφkov²ch slitin a je ve svΘ kategorii dφky ÜestnßctiventilovΘ technice, Φty°bodovΘmu vst°ikovßnφ paliva i mnoha dalÜφm technick²m finesßm nejen nejmenÜφ, ale i nejlehΦφ a nejv²konn∞jÜφ pohonnou jednotkou svΘ kategorie prodßvanou na evropsk²ch trzφch. D∙le₧itΘ ovÜem je i to, ₧e Zetec 1,25 dßvß Fiest∞ a₧ neΦekanΘ dynamickΘ vlastnosti. Motor o v²konu 55 kW a nejv∞tÜφm toΦivΘm momentu 110 Nm (tedy stejnΘm jakΘho dosahuje i agregßt 1,8 D) reaguje na pokyny plynu velmi aktivn∞ u₧ v nφzk²ch otßΦkßch a radostn∞ se pak vytßΦφ a₧ k hodnot∞ 6400 otßΦek za minutu. Nenφ p°itom nijak hluΦn² a chovß se veskrze kultivovan∞. Nenφ tedy divu, ₧e se v testech renomovan²ch motoristick²ch Φasopis∙ a rubrik p°i hodnocenφ tohoto agregßtu Φasto objevily v²razy jako "skv∞l²" Φi dokonce "genißlnφ". Motor ve spojenφ s velmi dobr²mi jφzdnφmi vlastnosti Fiesty d∞lß z vozu ideßlnφ mal² automobil, stejn∞ tak dob°e vyu₧iteln² v m∞stskΘm provozu, jako k cestßm na dlouhou vzdßlenost. Druh²m motorem je osv∞dΦen² benzφnov² Φty°vßlec 1,3 Endura E, vyroben² u₧ ve vφce ne₧ 6 milionech exemplß°∙. Endura 1,3 dosahuje v²konu 36 nebo 44 kW a je ideßlnφm kompromisem mezi pot°ebn²m v²konem, sluÜn²m toΦiv²m momentem a velmi nφzkou spot°ebou. MotoristΘ vyznßvajφcφ p°edevÜφm ·spornost se pak z°ejm∞ rozhodnou pro motor 1,8 Endura diesel/44 kW. Ten °idiΦe rychle p°esv∞dΦφ p°edevÜφm solidnφm "zßtahem" u₧ od nejni₧Üφch otßΦek, ale takΘ sv²m tich²m a kultivovan²m chodem, stejn∞ jako minimßlnφ spot°ebou. P°i rychlosti 90 km/h se toti₧ tento agregßt spokojφ s pouh²mi 4,4 litry nafty na 100 km - a ve m∞st∞ mu staΦφ 6,8 litr∙. Ford Fiesta se na ΦeskΘm trhu prodßvß s manußlnφ p∞tistup≥ovou p°evodovkou, kterß se po poslednφch konstrukΦnφch ·pravßch vyznaΦuje neobyΦejnou p°esnostφ a snadnostφ °azenφ spojen²mi s tich²m chodem a velikou ₧ivotnostφ. Krom∞ toho ovÜem svou Fiestu m∙₧ete mφt takΘ se samoΦinnou p°evodovkou CTX, kterß na rozdφl od ostatnφch "automat∙" pracuje s plynule se m∞nφcφm p°evodov²m pom∞rem, tak₧e odpadß jakΘkoliv Ükubßnφ p°i zm∞n∞ rychlostnφch stup≥∙. Fiesta se v ╚eskΘ republice prodßvß ve t°ech v²bavßch, pojmenovan²ch Flair, Fun a Ghia. VÜechny Fiesty majφ v zßkladnφ v²bav∞ airbag °idiΦe, imobilizΘr a nßraznφky v barv∞ vozu. Provedenφ Flair je k dispozici v²hradn∞ s motory 1,3 l a 1,8D, modely Fun a Ghia jsou vybaveny v²hradn∞ motory 1,25 Zetec. Nemalou Φßst obliby novΘ Fiesty mß "na sv∞domφ" takΘ jejφ interiΘr, jeho₧ oblΘ a ergonomickΘ tvary doslova lßkajφ k usednutφ. TakΘ Fiesta, stejn∞ jako vÜechny ostatnφ Fordy na naÜem trhu, chrßnφ zdravφ sv²ch cestujφcφch mnoha bezpeΦnostnφmi prvky, nap°φklad deformaΦnφmi z≤nami karoserie, boΦnφmi v²ztuhami, zpevn∞n²mi sloupky dve°φ, stejn∞ jako t°φbodov²mi samonavφjecφmi bezpeΦnostnφmi pßsy s napφnaΦi a blokovacφm za°φzenφm nebo na p°ßnφ dodßvan²mi airbagy.#MAIN\170\170_11.RTF,Ford - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
TakΘ mezi vozy ni₧Üφ st°ednφ t°φdy nabφzφ Ford auto, kterΘ u₧ se na evropsk²ch trzφch stalo legendou a je₧ takΘ v Evrop∞ pat°φ mezi nejprodßvan∞jÜφ automobily v∙bec, toti₧ Ford Escort. Ten mß pov∞st spolehlivΘho a nenßroΦnΘho rodinnΘho vozu s nφzk²mi provoznφmi nßklady a vysokou u₧itnou hodnotou. V "ost°ejÜφch" verzφch pak ud∞lß radost sportovn∞ zalo₧en²m jezdc∙m a jako Escort Cosworth pak nadchne i ty nejzh²Φkan∞jÜφ motoristickΘ dravce. Na v∞tÜin∞ evropsk²ch trh∙ je Escort nerozluΦn²m konkurentem dvojice VW Golf - Opel Astra, prodejnφch leader∙ v ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞. Po poslednφm faceliftu vystupuje Escort jako elegantnφ v∙z p°irozen²ch a zaoblen²ch liniφ, kter² na prvnφ pohled poznßte podle ovßlnΘ masky chladiΦe (podobnΘ ostatn∞ vÜem ostatnφm evropsk²m Fordov²m model∙m), stejn∞ jako mφrn∞ stoupajφcφho klφnovitΘho profilu boku vozu s elegantnφm prolisem.
Ford Escort se na naÜem trhu prodßvß ve t°ech karosß°sk²ch verzφch, tedy jako dvoudve°ov² sedan s v²klopnou zadnφ st∞nou, p∞tidve°ov² hatchback nebo p∞tidve°ovΘ kombi. Na zßpadoevropsk²ch trzφch se rovn∞₧ nabφzφ jako kabriolet. K dispozici je p∞t pohonn²ch jednotek, kterΘ jsou ulo₧eny shodn∞ vp°edu nap°φΦ a pohßn∞jφ p°ednφ kola. NejmenÜφ mß objem 1,4 litru a v²kon 55 kW. Nßsledujφcφ motor o objemu 1,6 l dßvß u₧ v²kon 66 kW. JeÜt∞ vφce v²konu i toΦivΘho momentu ovÜem nabφzφ motor 1,8 l o v²konu 85 kW. Tento agregßt mß rovn∞₧ Φty°i ventily ve vßlci a podobn∞ jako Üestnßctistovka pat°φ do slavnΘ rodiny Zetec, p°iΦem₧ tento nßzev zd∙raz≥uje shodnΘ konstrukΦnφ prvky s agregßtem, s nφm₧ Ford vyhrßl sv∞tov² Üampionßt formule jedna. Motory ZETEC se samoz°ejm∞ vyznaΦujφ elektronicky °φzen²m zapalovßnφm systΘmu EDIC, kterΘ se obejde bez rozd∞lovaΦe, stejn∞ jako poΦφtaΦem °φzen²m vst°ikovßnφm paliva. Nad pr∙m∞r tyto agregßty vysoko vynikajφ zejmΘna sv²m tich²m a klidn²m chodem, stejn∞ jako ochotou akcelerovat u₧ od nφzk²ch otßΦek a rovn∞₧ i velmi nφzk²mi emisemi. Pro p°φznivce ·spornΘ jφzdy se vzn∞tov²m motorem je potom p°ipraven na spot°ebu nenßroΦn², ale p°itom p°ekvapiv∞ ₧iv² turbodiesel o objemu 1,8 litru a v²konu 51 kW, kter² v provedenφ s chladiΦem stlaΦenΘho vzduchu disponuje dokonce v²konem 66 kW. ╚esk² zßkaznφk si m∙₧e u Escortu vybrat ze dvou ·rovnφ v²bavy- Algarve a Tuscany. VÜechny modely majφ ve standardnφ v²bav∞ posilovΘ °φzenφ, imobilizΘr, centrßlnφ zamykßnφ a airbag °idiΦe. Escort disponuje takΘ vÜemi vymo₧enostmi modernφ techniky, kterΘ se starajφ o ochranu zdravφ jeho posßdky. Jeho karoserie mß vp°edu i vzadu deformaΦnφ z≤ny, kterΘ se p°i nßrazu p°edem naprogramovan²m zp∙sobem zbortφ a absorbujφ tak kinetickou energii, v boΦnφch dve°φch jsou v²ztuhy chrßnφcφ posßdku proti nßraz∙m z boku, sedadla jsou tvarovßna tak, aby cestujφcφ p°i nßrazu nemohl podklouznout pod pßsem. To vÜechno d∞lß z Escortu velmi atraktivnφ automobil ni₧Üφ st°ednφ t°φdy, ideßlnφ jako rodinn² nebo slu₧ebnφ v∙z.#MAIN\170\170_12.RTF,Ford - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Ve st°ednφ t°φd∞ zaznamenal Ford velk² ·sp∞ch se sv²m "sv∞tov²m vozem" jmΘnem Ford Mondeo, kter² se velmi dob°e prodßvß nejen v Evrop∞. Mondeo se vyrßbφ od roku 1993, letos ovÜem dostalo v²razn² face-lift, kter² zasßhl nejen jeho karoserii, ale i podvozek, motory a celkovΘ odhluΦn∞nφ vozu. Pro evropsk² Ford je dnes Mondeo mimochodem vlajkovou lodφ, nebo¥ odpov∞dnost za model Scorpio, stojφcφ o t°φdu v²Üe, p°ebral americk² Ford. TakΘ Mondeo dnes zcela jasn∞ dßvß najevo svou p°φsluÜnost k modelovΘ Ükßle voz∙ s modrobφl²m ovßlem ve znaku. Jeho Üirokß ovßlnß maska chladiΦe, na ni₧ plynule navazujφ zeÜikmenΘ sv∞tlomety, je navφc jasn²m identifikaΦnφm znamenφm, podle n∞ho₧ tento v∙z okam₧it∞ poznßte. Stejn∞ tak "vyÜpulenß" zß∩ s netradiΦn∞ tvarovan²mi zadnφmi skupinov²mi svφtilnami je zcela typickß a nezam∞nitelnß. Mezi p°ednφ maskou a zadnφm Φelem nabφzφ pak Mondeo neobyΦejn∞ elegantnφ karoserii vychßzejφcφ z forem klasick²ch sedan∙, kterß ovÜem dφky sv∞₧φmu designΘrskΘmu myÜlenφ Fordov²ch stylist∙ spojuje dynamick² vzhled s d∙stojnou elegancφ. Jednφm slovem: novΘ Mondeo je velmi hezkΘ a takΘ velmi prostornΘ auto, kterΘ mß sv∙j osobit² styl - a to je devφza, jφ₧ se dnes m∙₧e pochlubit jen mßlokter² sΘriov∞ vyrßb∞n² osobnφ automobil. TakΘ Mondeo si m∙₧ete objednat ve t°ech karosß°sk²ch variantßch, toti₧ jako Φty°dve°ov² sedan, p∞tidve°ov² v∙z se spl²vajφcφ zßdφ nebo velice prostornΘ p∞tidve°ovΘ kombi. VÜechny majφ vp°edu nap°φΦ ulo₧en² motor pohßn∞jφcφ kola p°ednφ nßpravy, p°iΦem₧ v nabφdce je celkem p∞t pohonn²ch jednotek, Φty°i zß₧ehovΘ a jedna vzn∞tovß. BenzφnovΘ motory zaΦφnajφ Φty°vßlcem 1,6 Zetec E, kter² se - podobn∞ jako celß °ada Zetec - vyznaΦuje n∞kter²mi konstrukΦnφmi prvky stejnojmenn²ch motor∙, je₧ Fordu pomohly k titulu mistra sv∞ta voz∙ formule 1. NejmenÜφ Φty°vßlec tedy mß dva vaΦkovΘ h°φdele v hlav∞ vßlc∙ a Φty°i ventily pro ka₧d² vßlec. Motor vybaven² vysp∞lou elektronickou °φdφcφ jednotkou se sekvenΦnφm vst°ikovßnφm paliva tak dßvß nejv∞tÜφ v²kon 66 kW - a dokß₧e p°itom splnit i ty nejp°φsn∞jÜφ platnΘ emisnφ normy ES. DalÜφm agregßtem je 1,8 Zetec E, vybaven² podobn²mi vymo₧enostmi jako jeho menÜφ kolega. V²kon tohoto agregßtu u₧ ovÜem Φinφ 85 kW. Vrcholn²m reprezentantem Φty°vßlcov²ch motor∙ pro Mondeo je pak dalÜφ Φlen pokrokovΘ rodiny Zetec s oznaΦenφm 2.0 Zetec E. Ten u₧ °idiΦi nabφzφ 96 kW v²konu, ani₧ by se ovÜem charakteristika motoru nep°φjemn∞ zm∞nila a nutila °idiΦe nap°φklad k ΦastΘmu °azenφ. O dalÜφ stupφnek v²Üe stojφ Üestivßlcov² motor do V se zdvihov²m objemem 2,5 litru a celkem 24 ventily, jen₧ dßvß v²kon 125 kW. Tento Üestivßlec s nßzvem Duratec pat°φ k absolutnφ ÜpiΦce mezi evropsk²mi Üestivßlci do V a vyznaΦuje se sametov∞ klidn²m a tich²m b∞hem stejn∞ jako mimo°ßdnou ochotou reagovat na seÜlßpnutφ plynu bez ohledu na to, zda je na otßΦkom∞ru prßv∞ 1500 nebo 5000 otßΦek za minutu. Pro milovnφky vzn∞tov²ch motor∙ mß pak Ford i u Mondea p°ipraven ·sporn² ale neobyΦejn∞ dynamick² Φty°vßlcov² turbodiesel 1,8 s mezichladiΦem stlaΦenΘho vzduchu a oxidaΦnφm katalyzßtorem v²fukov²ch plyn∙. Ten dosahuje v²konu 66 kW a dodßvß i pln∞ zatφ₧enΘmu Mondeu a₧ p°ekvapivou dynamiku. P°i nedßvnΘm faceliftu dostalo Mondeo p°epracovan² podvozek, kter² vedle vysokΘho stupn∞ aktivnφ bezpeΦnosti posßdce vozu nabφzφ takΘ jeÜt∞ v²razn∞ zv²ÜenΘ jφzdnφ pohodlφ, srovnatelnΘ se ÜpiΦkov²m standardem ve st°ednφ t°φd∞. Navφc majφ novß Mondea zvlßÜtnφ pomocn² rßm nesoucφ motor, kter² v²razn∞ tlumφ p°enos vibracφ a hluku od motoru do kabiny. VÜechny varianty Fordu Mondeo pat°φ takΘ k nejzda°ilejÜφm voz∙m st°ednφ t°φdy, pokud jde o pasivnφ bezpeΦnost. Jejφm zßkladem je zpevn∞nß karoserie, poskytujφcφ posßdce v p°φpad∞ nehody dostatek prostoru pro p°e₧itφ, stejn∞ jako nap°φklad boΦnφ v²ztuhy, sni₧ujφcφ ohro₧enφ posßdky p°i boΦnφch nßrazech, napφnaΦe bezpeΦnostnφch pßs∙, nebo poslednφ v²k°ik bezpeΦnostnφ techniky: boΦnφ airbagy, je₧ se dodßvajφ na p°ßnφ. V ╚eskΘ republice se Mondeo prodßvß ve v²bav∞ CLX, GLX a Ghia.
St°ednφ t°φda v USA
NejmenÜφm p°edstavitelem znaΦky modrobφlΘho ovßlu je po ukonΦenφ v²roby modelu Aspire v∙z ni₧Üφ st°ednφ t°φdy Escort, jen₧ je technicky velmi podobn² svΘmu o n∞co menÜφmu evropskΘmu jmenovci. Americk² Escort byl vyvinut ve spoluprßci s automobilkou Mazda a na trh se dodßvß jako Φty°dve°ov² sedan Φi kombi. V∙z je pohßn∞n °adov²m Φty°vßlcem 2,0 l o v²konu 81 kW. Americkou analogiφ v Evrop∞ prodßvanΘho Mondea je model Contour, na rozdφl od svΘho evropskΘho p°φbuznΘho se ovÜem vyrßbφ pouze jako Φty°dve°ov² sedan. V∙z se prodßvß bu∩ s dvoulitrov²m Φty°vßlcem 2,0 l/93 kW, nebo s vidlicov²m Üestivßlcem 2,6 l o v²konu 127 kW.#MAIN\170\170_13.RTF,Ford - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Zßstupcem znaΦky s modrobφl²m ovßlem ve znaku ve vyÜÜφ st°ednφ t°φd∞ je Ford Scorpio, prostorn² a pohodln² v∙z, kter² je ve svΘ nyn∞jÜφ druhΘ generaci na prvnφ pohled nßpadn² svou futuristicky tvarovanou karosΘriφ. Neobvykl² tvar masky chladiΦe s mohutn²m chromovßnφm, netradiΦn∞ tvarovanΘ p°ednφ sv∞tlomety, stejn∞ jako mohutnß zß∩ se spojen²mi skupinov²mi svφtilnami probφhajφcφmi p°es celou Üφ°ku vozu, to jsou nep°ehlΘdnutelnΘ znaky, dφky nim₧ si dneÜnφ Scorpio nem∙₧ete s jin²m vozem splΘst snad ani za v²razn∞ snφ₧enΘ viditelnosti. Sv²m vzhledem takΘ Scorpio jasn∞ naznaΦuje svou blφzkou p°φbuznost s vozy, je₧ koncern Ford vyrßbφ a prodßvß v Americe. Fordovi stylistΘ se u Scorpia v∞dom∞ vydali pon∞kud neproÜlapanou cestou a v²sledek jejich prßce mß zd∙raz≥ovat luxus a individualitu, tedy dva z hlavnφch parametr∙, jimi₧ se Scorpio vyznaΦuje. TakΘ Ford z∙stal ve vyÜÜφ st°ednφ t°φd∞ v∞rn² osv∞dΦenΘ a stßle ₧ßdanΘ klasickΘ koncepci, tak₧e Scorpio mß vp°edu podΘln∞ ulo₧en² motor a pohon zadnφch kol. Zßkladnφ pohonnou jednotkou pro ╚eskou republiku je Üestnßctiventilov² Φty°vßlec 2,3 litru o v²konu 108 kW, kter² Scorpiu sedan prop∙jΦuje nejvyÜÜφ rychlost 210 km/h. Vrcholnou motorizaci potom p°edstavuje Üestivßlec do V o objemu 2,9 litru vybaven² 24 ventily. Ten se m∙₧e pochlubit nejen vysok²m v²konem 152 kW, ale takΘ mohutn²m toΦiv²m momentem, sametov∞ klidn²m a tich²m chodem a zejmΘna i schopnostφ akcelerovat bez °azenφ p°i prakticky jak²chkoliv otßΦkßch. T°etφ mo₧nostφ je potom Φty°vßlcov² turbodiesel 2,5 TD, kter² nabφzφ v²kon 85 kW. Oba Φty°vßlce jsou spojeny v₧dy s p∞tistup≥ovou manußlnφ p°evodovkou, zatφmco Üestivßlec se na p°ßnφ dodßvß takΘ se Φty°stup≥ovou p°evodovkou samoΦinnou. Ob∞ karosß°skΘ verze, tedy sedan i kombi, se dodßvajφ ve dvou ·rovnφch v²bavy: CLX a Ghia. U₧ v²bava CLX ovÜem zahrnuje spoustu prvk∙, na n∞₧ jsme jinde zvyklφ jen za p°φplatek. Sem pat°φ nap°φklad v²konnΘ polyelipsoidnφ sv∞tlomety se zv²Üenou ·Φinnostφ, p°ednφ i zadnφ kotouΦovΘ brzdy s vnit°nφ ventilacφ, t≤novanß skla, elektricky vyh°φvanß a ovlßdanß vn∞jÜφ zp∞tnß zrcßtka, elektricky ovlßdanß skla p°ednφch dve°φ s tzv. "jednodotekov²mi" tlaΦφtky, v²Ükov∞ nastaviteln² volant, tempomat, protiblokovacφ brzdov² systΘm ABS, bezpeΦnostnφ nafukovacφ vak °idiΦe, p°esnΘ analogovΘ hodiny, v²Ükov∞ stavitelnΘ sedadlo °idiΦe nebo centrßlnφ zamykßnφ s kmitoΦtov²m dßlkov²m ovlßdßnφm vybaven²m tzv. "plovoucφm k≤dem" znemo₧≥ujφcφm okopφrovßnφ. Na p°ßnφ lze potom Scorpio sedan CLX vybavit jeÜt∞ airbagem pro spolujezdce, elektronickou klimatizacφ, elektronicky °φzen²m protiprokluzov²m systΘmem, elektricky ovlßdan²m st°eÜnφm oknem, vyh°φvan²mi p°ednφmi sedadly, koly z lehk²ch slitin a spoustou dalÜφch atraktivnφch prvk∙. Pro Scorpio Kombi GLX si pak zßkaznφk m∙₧e p°iobjednat takΘ nap°φklad st°eÜnφ konzoly, samoΦinnΘ vyrovnßvßnφ sv∞tlΘ v²Üky vozu p°i zatφ₧enφ, st∞raΦ a ost°ikovaΦ zadnφho okna a mnoho jin²ch polo₧ek. V²bava Ghia jde pochopiteln∞ jeÜt∞ dßl a nabφzφ nap°φklad klimatizaci se samostatnou regulacφ teploty pro pravou a levou stranu vozu, interiΘr vylo₧en² t°ikrßt leÜt∞nou d²hou z o°echovΘho ko°ene, chromovanΘ prahy, elektricky ovlßdanß zadnφ okna, osv∞tlenφ prostoru pro nohy cestujφcφch vp°edu i vzadu, nebo t°eba ovlßdßnφ funkcφ kvalitnφho autorßdia p°φmo z volantu atd. VysokΘho standardu dosahuje Scorpio takΘ v oblasti pasivnφ bezpeΦnosti. Jeho samonavφjecφ bezpeΦnostnφ pßsy majφ pochopiteln∞ v²Ükov∞ stavitelnΘ ·chyty, ale takΘ napφnaΦe a blokovacφ za°φzenφ, tedy systΘmy, kterΘ p°i nehod∞ zaruΦujφ maximßlnφ ·Φinnost bezpeΦnostnφch pßs∙. D∙le₧itß je i vysokß pevnost karoserie, kterß mß zpevn∞nΘ prahy, sloupky a zßv∞sy dve°φ a je₧ takΘ disponuje boΦnφmi v²ztuhami chrßnφcφmi cestujφcφ p°i nßrazech z boku. Shrnuto a podtr₧eno: Ford Scorpio je dynamick², pohodln² a bezpeΦn² v∙z pro dlouhΘ cesty.
Pro ty, kdo na on∞ch dlouh²ch cestßch pot°ebujφ p°epravovat jeÜt∞ velkΘ mno₧stvφ zavazadel, nßkladu nebo t°eba sportovnφch pot°eb, je potom urΦen mimo°ßdn∞ prostorn² kombφk jmΘnem Ford Scorpio Kombi, o kterΘm u₧ byla °eΦ. Nejv∞tÜφ kombi v nabφdce evropskΘho Forda netrpφ Φastou nectnostφ sv²ch konkurent∙, kte°φ v honb∞ za co nejv∞tÜφm prostorem pro zavazadla omezujφ mφsto pro cestujφcφ na zadnφch sedadlech. Ve Scorpiu Kombi najde dostatek pohodlφ a prostoru pro nohy , ramena i hlavy p∞t dosp∞l²ch osob - a zavazadlov² prostor se p°itom po°ßd m∙₧e pochlubit impozantnφmi rozm∞ry. Jeho dΘlka p°i zßkladnφ poloze sedadel Φinφ 1108 mm, Üφ°ka 1080 mm a v²Üka (a₧ po st°echu) 798 milimetr∙. MotoristiΦtφ novinß°i velmi vysoko hodnotφ fakt, ₧e aΦkoliv u₧iteΦnß hmotnost Fordu Scorpio Kombi p°esahuje hodnotu 600 kg, z∙stßvajφ jeho jφzdnφ vlastnosti i komfort p°i malΘm zatφ₧enφ velmi dobrΘ.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda v USA
Jednφm z nejprodßvan∞jÜφch model∙ americkΘho Forda je model Taurus, vyrßb∞n² jako Φty°dve°ov² sedan nebo kombi. Automobil s pom∞rn∞ futuristicky tvarovanou karoseriφ v²robce nabφzφ s t°φlitrov²mi motory V6/108 a 149 kW, pop°φpad∞ s vidlicov²m osmivßlcem 3,4 l o v²konu 175 kW.#MAIN\170\170_14.RTF,Ford - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy (pouze v USA)
VelkΘ silniΦnφ k°i₧nφky, tolik typickΘ pro Ameriku, zastupuje ve v²robnφm programu Fordu model Crown Victoria, kter² mß na p°ßnφ zßkaznφk∙ jeÜt∞ klasickou koncepci, tedy motor vp°edu a pohon zadnφ nßpravy. TΘm∞° 5,5 m dlouh² automobil se nabφzφ pouze s jedin²m motorem, a to s vidlicov²m osmivßlcem, kter² p°i zdvihovΘm objemu 4,6 l dßvß v²kon 142 kW.#MAIN\170\170_15.RTF,Ford - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Pro zßjemce o sportovnφ vozy mß Ford v Evrop∞ p°ipraven sv∙j model Probe, t°φdve°ovΘ sportovnφ kupΘ 2+2. Podvozek a mechanickΘ skupiny p°ebφrß Probe z vozu Mazda MX-6, v p°φÜtφm roce se ovÜem oΦekßvß Probe novΘ generace, postaven² na technickΘm zßklad∞ Fordu Mondeo. Hnacφ jednotky pod kapotou modelu Probe pohßn∞jφ v₧dy p°ednφ kola - a m∙₧e se jednat bu∩ o civiln∞jÜφ dvoulitr s v²konem 85 kW, nebo o v²konn² a kultivovan² Üestivßlec do V o objemu 2,5 litru, jen₧ disponuje v²konem 120 kW. V souΦasnΘ dob∞ se Ford Probe do ╚eskΘ republiky nedovß₧φ.
Novinkou mezi sportovnφmi vozy Ford je atraktivn∞ stylizovanΘ kupΘ Puma, postavenΘ na modifikovanΘm podvozku modelovΘ °ady Fiesta. Automobil pohßnφ zcela nov² motor 1,7 l Zetec-SE, kter² se systΘmem variabilnφho Φasovßnφ ventil∙ disponuje v²konem 92 kW. Ford Puma s nφm dosahuje rychlosti 203 km/h a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 9,2 s.
Sportovnφ vozy v USA
Nejnov∞jÜφm sportovnφm vozem ve v²robnφm programu je elegantn∞ tvarovanΘ kupΘ Escort ZX2, pohßn∞nΘ Üestnßctiventilov²m Φty°vßlcem 2,0 l o v²konu 97 kW.
Na legendßrnφ sportovnφ model ze Üedesßt²ch let dnes navazuje sportovnφ Mustang, prodßvan² v mnoha variantßch, vyhovujφcφch r∙zn²m typ∙m motorist∙ od drsn²ch sportsman∙ a₧ po jezdce vyznßvajφcφ spφÜ luxus a dojem, jak²m jejich v∙z p∙sobφ navenek. Ford Mustang se vyrßbφ v²hradn∞ s vidlicov²mi motory. Zßkladnφ Üestivßlcovß verze o objemu 3,8 l disponuje v²konem 112 kW. èpiΦkov² osmivßlec 4,6 l montovan² do modelu Mustang Cobra se m∙₧e pochlubit ·ctyhodn²m v²konem 227 kW. Takto vybaven² v∙z dosahuje rychlosti 240 km/h a z 0 na 100 km/h zrychluje za 5,5 s. Do Evropy rovn∞₧ dodßvanΘ kupΘ 2+2 Ford Probe se ji₧ brzy p°estane vyrßb∞t a v polovin∞ roku 1998 jej nahradφ nov² sportovnφ automobil postaven² na podvozku modelu Mondeo.#MAIN\170\170_16.RTF,Ford - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy (pouze v USA)
Kabriolety Ford Mustang dodßvß v²robce na trh pouze s motorem 3,8 l V6/112 kW a 4,6 l/160 kW.#MAIN\170\170_17.RTF,Ford - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Ve svΘ evropskΘ produkci Ford pochopiteln∞ nemohl vynechat ani terΘnnφ vozy. Proto₧e ovÜem automobilka nem∞la ve svΘ nabφdce ₧ßdn² terΘnnφ v∙z, odpovφdajφcφ bez velk²ch ·prav evropsk²m podmφnkßm, vyvinula ve spoluprßci s japonsk²m Nissanem model Maverick, spφÜe v∙z pro voln² Φas ne₧ klasick² terΘnnφ automobil, technicky shodn² s modelem Nissan Terrano II. Maverick se dodßvß s p°epl≥ovan²m vzn∞tov²m motorem o objemu 2,7 litru, vybaven²m mezichladiΦem stlaΦenΘho vzduchu a v²konnou elektronickou °φdφcφ jednotkou. Inovovan² motor tak dßvß v²kon 92 kW a vyznaΦuje se takΘ v²hodn²m pr∙b∞hem toΦivΘho momentu, vrcholφcφm hodnotou 278 Nm. DalÜφ motorovou variantou je zß₧ehov² Φty°vßlec 2,4 l o v²konu 85 kW. Maverick, nabφzen² podobn∞ jako Terrano II v krßtkΘm t°φdve°ovΘm, nebo dlouhΘm p∞tidve°ovΘm provedenφ, disponuje bohatou standardnφ v²bavou, velmi dobr²m komfortem odpru₧enφ, kvalitnφm zpracovßnφm a vynikajφcφmi vlastnostmi v lehΦφm a st°ednφm terΘnu. Ford Maverick na evropskΘm trhu jeÜt∞ dopl≥uje model Explorer, pohßn∞n² vidlicov²m Üestivßlcem 4,0 l o v²konu 150 kW.
TerΘnnφ vozy v USA
Velmi oblφbenou kategorii velk²ch a pohodln²ch terΘnnφch voz∙ obsazuje Ford sv²mi modely Explorer a Expedition, pro jejich₧ pohon jsou urΦeny v²hradn∞ vidlicovΘ motory V6 Φi V8 pokr²vajφcφ zdvihov²mi objemy od 4,0 l do 5,4 l v²konovΘ spektrum 119 a₧ 171 kW. Bestsellery na americkΘm trhu jsou pikapy Ford Ranger a modely °ady F 150 a 250, kterΘ se alternativn∞ nabφzejφ i s pohonem 4x4.#MAIN\170\170_18.RTF,Ford - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
V kategorii velkoprostorov²ch limuzφn nabφzφ Ford na evropskΘm trhu sv∙j model Galaxy, kter² byl vyvinut jako technicky identickΘ dvojΦe Volkswagenu Sharan ve spoleΦnΘm podniku obou automobilek. Galaxy se v²born∞ prodßvß zejmΘna na britskΘm trhu a tuto skuteΦnost pravd∞podobn∞ jeÜt∞ zd∙raznφ dva novΘ motory (Φty°vßlec 2,3 l / 108 kW a turbodiesel VW 1,9 TDI / 66 kW), kterΘ dopl≥ujφ zß₧ehov² dvoulitr/84 kW a Üestivßlec VR6 2,8 l/128 kW z produkce koncernu Volkswagen. Posledn∞ jmenovan²m motorem je vybaven model s pohonem vÜech kol, kter² se poprvΘ p°edstavil na zaΦßtku roku 1997. Galaxy lßkß svΘ zßkaznφky zejmΘna rozm∞rn²m a variabilnφm vnit°nφm prostorem, vysokou ·rovnφ jφzdnφho komfortu a velmi dobr²mi jφzdnφmi vlastnostmi. Na Φesk² trh Ford sv∙j model Galaxy v souΦasnΘ dob∞ nedovß₧φ, co₧ ostatn∞ platφ o i velmi prostornΘm modelu Windstar.
VelkoprostorovΘ vozy v USA
Velkoprostorov² model Windstar, exportovan² rovn∞₧ do Evropy, se nabφzφ s vidlicov²mi Üestivßlci 3,0 l/112 kW a 3,8 l/149 kW. Automobil koncipovan² pro p°epravu a₧ 7 osob byl m∞l b²t v blφzkΘ budoucnosti nßhradou za typ Aerostar. V∞tÜφm souputnφkem modelu Windstar je Ford Econoline s motory V8 a V10.#MAIN\180\180_01.RTF,Honda - Vznik
Vznik
V roce 1946 zφskal Soichiro Honda vy°azenΘ vojenskΘ pomocnΘ dvoudobΘ motory a zaΦal je montovat do jφzdnφch kol. Ve vßlkou zniΦenΘm Japonsku m∞la jeho motokola obrovsk² ·sp∞ch. Vyd∞lanΘ penφze pou₧il jako zßkladnφ kapitßl spoleΦnosti Honda Motor Co., kterou zalo₧il 24. zß°φ 1948. Ta svou Φinnost zaΦala jako v²robce motokol, sk·tr∙ a motocykl∙ vlastnφ konstrukce. PotΘ, co se stala nejv∞tÜφm v²robcem jednostop²ch vozidel na sv∞t∞, rozÜφ°ila svou Φinnost od roku 1962 na v²robu automobil∙.
Honda je nejv∞tÜφm producentem motocykl∙ na sv∞t∞ s roΦnφ v²robou p°es 4 miliony stroj∙, nicmΘn∞ dominantnφ pozici zaujφmß s 80 % podφlu na obratu v²roba a prodej automobil∙. Jejich roΦnφ produkce se pohybuje kolem dvou milion∙ kus∙. Honda je t°etφm nejv∞tÜφm v²robcem automobil∙ v Japonsku a pohybuje se v prvnφ desφtce ve sv∞t∞. T°etφ oblastφ v²robnφch aktivit Hondy jsou motorovΘ jednotky pro nejr∙zn∞jÜφ ·Φely (generßtory, motorovΘ Φluny, zahradnφ stroje atd.).
┌st°edφ spoleΦnosti Honda Motor Co. Ltd. sφdlφ v Tokiu. V souΦasnΘ dob∞ mß Honda Φty°i hlavnφ v²robnφ automobilovΘ zßvody v Japonsku, dalÜφ t°i ve Spojen²ch stßtech a v Kanad∞, po jednom ve VelkΘ Britßnii a v Ji₧nφ Africe. Montß₧nφ zßvody jsou rovn∞₧ v n∞kolika v²chodoasijsk²ch zemφch a ve Venezuele.
Zakladatel firmy Soichiro Honda (nar. 1907) byl v roce 1989 jako prvnφ Japonec uveden do americkΘ automobilovΘ sφn∞ slßvy a roku 1990 dostal zlatou medaili automobilovΘ federace FIA. Zem°el v srpnu roku 1991.#MAIN\180\180_04.RTF,Honda - Do r.1970
Historie do roku 1970
Hned prvnφ mal² motocykl Dream se setkal s takov²m prodejnφm ·sp∞chem, ₧e se v²roba musela rychle rozÜφ°it do n∞kolika nov²ch v²robnφch zßvod∙. Velk² podφl na vzestupu firmy m∞l finanΦnφ partner Soichira Hondy Takeo Fujisawa, kter² pomohl p°ekonat n∞kolik kritick²ch obdobφ v poΦßtcφch spoleΦnosti.
V roce 1962 Honda p°edstavila prvnφ automobily, jejich₧ konstrukce vychßzela ze zkuÜenostφ se stavbou motocykl∙. Jednalo se o malΘ u₧itkovΘ vozidlo T360, jeho₧ vp°edu ulo₧en² motor pohßn∞l zadnφ kola dvojit²m °et∞zem a mal² sportovnφ roadster Sport S 500. Vozy pou₧φvaly Φty°dobΘ vzduchem chlazenΘ dvouvßlce s rozvodem OHC. U roadsteru m∞l motor o objemu 531 cm3 v²kon 32 kW p°i otßΦkßch 8000 1/min (!). Na podzim roku 1964 byly uvedeny do prodeje sportovnφ roadster a kupΘ S 600 se zv∞tÜen²m dvouvßlcov²m motorem.
V roce 1966 nßsledovaly dalÜφ malΘ sportovnφ modely - S 800, S 800M a S 800 CoupΘ. Automobil S 800 m∞l ji₧ pohon zadnφch kol h°φdelem. Byl vrcholem prvnφ generace vychßzejφcφ z motocyklovΘ konstrukce a sledujφcφ stejn² postup, s jak²m Honda usp∞la na dvou kolech. Hlavnφ d∙raz byl kladen na mimo°ßdn∞ v²konn² Φty°vßlec 2xOHC (dosahoval neuv∞°iteln²ch otßΦek 11 000 1/min!) a extrΘmn∞ lehkou p°evodovku, zatφmco rßmovß konstrukce podvozku s nedostateΦn²m odpru₧enφm a tlumenφm byla zastaralß a m∞la za d∙sledek vysokou pohotovostnφ hmotnost. P°esto se modely Honda S 800 v²born∞ prodßvaly a usp∞ly i v zßvodech.
Prvnφ miniautomobil N360 byl poprvΘ vystaven v Tokiu v roce 1966 a poslΘze se vyrßb∞l na export i s v∞tÜφm motorem jako N500 (automobily se zdvihov²m objemem 360 cm3, pozd∞ji 660 cm3, tzv. midgety, m∞ly v Japonsku da≥ovß zv²hodn∞nφ). Toto jen 2,5 m dlouhΘ vozφtko p°ebφralo koncepci britsk²ch Mini. P°ednφ kola pohßn∞l vzduchem chlazen² dvouvßlec o v²konu 23 kW (u N500 29 kW). V roce 1968 se p°edevÜφm pro Evropu objevila i verze N600. Honda N360 byla t°i roky po sob∞ nejprodßvan∞jÜφm automobilem v Japonsku. V roce 1966 vznikl i mal² terΘnnφ automobil s motorem objemu 360 cm3.
Honda se od zahßjenφ v²roby automobil∙ systematicky v∞nuje zßvodnφ Φinnosti. V letech 1964 a₧ 1968 se s vlastnφmi automobily ·Φastnila i zßvod∙ formule 1. Mnoha ·sp∞ch∙ dosßhly malΘ sportovnφ automobily °ady S. Motory Honda zφskaly vav°φny takΘ v zßvodech formule 2.#MAIN\180\180_05.RTF,Honda - Do r.1997
Historie do roku 1997
V roce 1970 vznikl sportovnφ miniautomobil s oznaΦenφm Z, pou₧φvajφcφ mechaniku z modelu N360 a od roku 1971 zaΦala v²roba vylepÜenΘ verze nejmenÜφho modelu N360 nazvanß Life. MalΘ modely N, Z a Life s dvouvßlcov²mi vzduchem chlazen²mi motory 360 cm3 pohßn∞jφcφmi p°ednφ kola byly urΦeny pro domßcφ trh, ve verzφch N600 a Z600 se p°edstavily i v Evrop∞.
V roce 1970 zaΦala v²roba prvnφho automobilu st°ednφ t°φdy - sedanu N1300, kter² byl ji₧ p°edtφm vystaven v Tokiu 1968. Automobil m∞l ji₧ mnohem propracovan∞jÜφ koncepci ne₧ p°edchozφ modely. Tento automobil se Φty°vßlcov²m motorem OHC umφst∞n²m vp°edu nap°φΦ m∞l pohon p°ednφch kol. PodobnΘ koncepce bylo i nßsledujφcφ kupΘ 145.
V roce 1972 se dostala do v²roby prvnφ generace kompaktnφ modelovΘ °ady Civic s p°ednφm pohonem. Nejprve pou₧φvala Φty°vßlcov² motor 1,2 l, od roku 1973 takΘ revoluΦnφ nφzkoemisnφ Φty°vßlec 1,5 l CVCC urΦen² p°edevÜφm pro USA, kde se Civiky staly velmi populßrnφ. V roce 1980 se p°edstavil sedan Ballade se spoleΦn²m zßkladem s Civicem a v roce 1983 jej nßsledovalo malΘ kupΘ p∙vodn∞ oznaΦovanΘ Ballade Sports CRX. Nßsledujφcφ t°etφ generace modelovΘ °ady Civic/Ballade se stala japonsk²m Automobilem roku 1983-84, pßtß generace Civiku zφskala tento titul na obdobφ 1991-92 a souΦasnß ji₧ Üestß generace byla takto ocen∞na na lΘta 1995-96. Od roku 1992 se sportovnφ CRX (takΘ se uvßdφ jako Civic CRX) dodßvß i s otev°enou karoseriφ typu Targa del Sol a pod nßzvem Ferio se prodßvß Civic ve Φty°dve°ovΘ verzi sedan. V rßmci modelovΘ °ady Civic se roku 1987 objevila rovn∞₧ varianta Shuttle. Civic Shuttle m∞l neobvyklou p∞tidve°ovou karoserii typu monobox, kterß svou v²Ükou a uspo°ßdßnφm vnit°nφho prostoru p°edznamenala dnes velmi populßrnφ kategorii minivan∙ v ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞. V∙z se dodßval do roku 1994 s motory 1,4 l nebo ve verzi 4WD 1,6 l.
V roce 1976 zaΦala v²roba prvnφ generace Accordu, p∙vodn∞ v podob∞ sportovnφho kupΘ se Φty°vßlcov²m motorem 1,6 l CVCC. Jako sedan st°ednφ t°φdy se p°edstavil a₧ v roce 1981. Ten u₧ vychßzel z americk²ch zkuÜenostφ Hondy a stal se na tamnφm trhu velmi oblφben²m. N∞kolikrßt byl nejprodßvan∞jÜφm automobilem v USA a trvale se umφs¥uje na jednom z p°ednφch mφst v prodejnosti. Nßsledujφcφ generace modelovΘ °ady Accord/Vigor se stala japonsk²m Automobilem roku 1985/86.
Hlavnφm trhem Hondy se stala Severnφ Amerika, kde se prodßvß tΘm∞° polovina celkovΘ produkce automobilky. Aby lΘpe vyhov∞la po₧adavk∙m tamnφch zßkaznφk∙, otev°ela Honda v²zkumnΘ a v²vojovΘ st°edisko v Ohiu a od roku 1982 mß v Marysvillu v²robnφ zßvod. V²robnφ linky zde opouÜt∞jφ Accordy. Postupn∞ p°ibyly dalÜφ zßvody v East Liberty (Ohio) a v Allistonu v Kanad∞. Mimo°ßdn∞ ·sp∞ÜnΘ z americkΘ produkce je p°edevÜφm kombi Accord Wagon (Aerodeck) uvedenΘ na trh v roce 1990. Dßle se zde vyrßbφ Accord CoupΘ (od roku 1988), kompaktnφ Civic a v Americe vyvinut² Civic Coupe (1992). V Kanad∞ se od roku 1986 vyrßbφ Accord i Civic. Honda v Americe prodßvß dv∞ t°etiny automobil∙ zde vyroben²ch a Φßst produkce odsud naopak vyvß₧φ, tak₧e je t°etφm nejv∞tÜφm v²vozcem automobil∙ z USA. AmerickΘ modely Accord Wagon, Accord Coupe i Civic Coupe jsou nejprodßvan∞jÜφ americkß auta v Japonsku. Dφky tomu je Honda nejv∞tÜφm dovozcem automobil∙ do Japonska. Kombi Accord pod jmΘnem Aerodeck a Accord Coupe se od roku 1991 vyvß₧φ i do Evropy. Honda mß v USA zastoupenφ i prost°ednictvφm divize Acura vybudovanΘ v roce 1986. Ta prodßvß reprezentaΦnφ verze automobil∙ Honda pod znaΦkou Acura. V roce 1987 zφskala Acura cenu spokojen²ch zßkaznφk∙ p°ed Hondou a toto ocen∞nφ udr₧ela p∞t let po sob∞.
╚innost Hondy v Evrop∞ °φdφ centrßla Honda Motor Europe (HME) v Belgii, evropskΘ v²vojovΘ studio je v n∞meckΘm Offenbachu, ale nejd∙le₧it∞jÜφ Φinnost Hondy v Evrop∞ se odehrßvß ve VelkΘ Britßnii. V roce 1965 vznikla spoleΦnost HUK (Honda United Kingdom). Ji₧ v roce 1979 Honda uzav°ela smlouvu s British Leyland, resp. s jeho Φßstφ Austin-Rover Group a na zßklad∞ tΘto dohody se Honda a Rover staly navzßjem vlastnφky Φßsti akciφ. Model Rover Acclaim z roku 1981 vznikl na bßzi Hondy Ballade. Postupn∞ vÜechny modelovΘ °ady Roveru vznikaly odvozenφm z automobil∙ znaΦky Honda a pou₧φvaly celky dodßvanΘ Hondou. Naopak Rover montoval ve sv²ch zßvodech od roku 1986 automobily Honda Ballade. V roce 1985 Honda otev°ela vlastnφ v²robnφ zßvod ve Swindonu, kde se od roku 1989 vyrßb∞ly motory pro Rover. Roku 1992 vyjel ze Swindonu prvnφ britsk² Accord, vyrßb∞n² rovn∞₧ jako Rover 600. V Evrop∞ se tento americk² hit nejprve neprosadil. Usp∞l a₧ model odvozen² z dalÜφ generace z roku 1993. Tato generace Accordu se op∞t stala japonsk²m automobilem roku 1993-94 a nejlepÜφm dovß₧en²m automobilem roku v USA.
Mal² m∞stsk² kompakt nazvan² City p°iÜel do v²roby v roce 1981. V²robnφ program Hondy se v²znamn∞ rozÜφ°il v roce 1985, kdy se p°edstavila dvoudve°ovß Quint Integra (Quintet) se Üikmou zßdφ, novΘ m∞stskΘ mini Today a p°edevÜφm luxusnφ "hi-tech" sedan Legend. Legend s motorem V6 3,2 l se stal vrcholn²m modelem v nabφdce Hondy. Velk² sedan pozd∞ji doplnilo i noblesnφ kupΘ (1987). V USA se Legend prodßvß pod znaΦkou Acura a shodn² je i reprezentaΦnφ Rover 800. KupΘ Prelude z roku 1987 s technick²m zßkladem podobn²m s °adou Accord se stalo prvnφm automobilem na sv∞t∞ pou₧φvajφcφm °φzenφ vÜech Φty° kol (4WS). Technick²m vrcholem se ve svΘ dob∞ stalo presti₧nφ kupΘ NSX, kterΘ se p°edstavilo v roce 1989 jako odpov∞∩ na italskΘ superautomobily. NSX vyu₧φvß °adu prvk∙ vychßzejφcφch z konstrukce automobil∙ formule 1.
Od roku 1988 rozÜφ°il nabφdku model ni₧Üφ st°ednφ t°φdy - Φty°dve°ov² rodinn² sedan Concerto. Ten od roku 1989 vyrßb∞l Rover v Anglii jako Hondu Concerto i pod nßzvem Rover 400. V roce 1992 byla smlouva Hondy s Roverem rozÜφ°ena na spoleΦn² v²voj nov²ch model∙. Nad∞jn∞ se rozvφjejφcφ spoluprßci ukonΦil na ja°e 1994 nßkup majoritnφho podφlu akciφ skupiny Rover n∞meckou spoleΦnostφ BMW. V roce 1994 p°iÜel do v²roby Civic 5D, prvnφ model Hondy vyvinut² specißln∞ v Evrop∞ pro zdejÜφ zßkaznφky, kter² nahradil ne·sp∞ÜnΘ Concerto (Civic 5D byl jeÜt∞ rovn∞₧ zßkladem novΘho Roveru 400). Po n∞m p°iÜel i "Euro" Accord vyu₧φvajφcφ subdodßvky od 200 evropsk²ch dodavatel∙ z 11 zemφ.
Honda p°edstavila poΦßtkem devadesßt²ch let °adu automobil∙ urΦen²ch v²hradn∞ pro japonsk² trh. Mal² dvoumφstn² spider Beat (1991) m∞l dvanßctiventilov² t°φvßlec 660 cm3 o v²konu 47 kW ulo₧en² nap°φΦ p°ed zadnφ nßpravou. V²roba tohoto sportovnφho midgetu byla nßhle zastavena v roce 1995. Z dalÜφch model∙ jmenujme mal² v∙z Domani na bßzi Civicu a °ada luxusnφch model∙ odvozen²ch z Accordu jako Inspire a Vigor (1992), Ascot, Ascot Innova a Rafaga (1993).
Honda nadßle systematicky rozÜi°uje svou nabφdku. V roce 1994 byl p°edstaven velkoprostorov² automobil Odyssey, pozd∞ji v Evrop∞ uveden² pod jmΘnem Shuttle, a v roce 1995 p°iÜel prvnφ terΘnnφ vφce·Φelov² automobil CR-V.
Honda spolupracuje i s jin²mi automobilkami. Ve svΘ prodejnφ sφti v Japonsku nabφzφ od roku 1990 terΘnnφ vozidla Jeep Wrangler, Cherokee a Grand Cherokee. V roce 1992 zaΦala v rßmci spoluprßce s Roverem s prodejem terΘnnφch Land Rover∙. Od roku 1992 mß Honda smlouvu o v²voji automobil∙ v Ji₧nφ Koreji pod znaΦkou Daewoo. Roku 1993 podepsala Honda smlouvu s Isuzu Motor o dodßvkßch terΘnnφch automobil∙ pro japonsk² a americk² trh.
Honda se v∞novala zßvod∙m formule 1 jako dodavatel motor∙. Velmi t∞snß spoluprßce p°edevÜφm s t²mem McLaren p°inesla nejen celou °adu vφt∞zstvφ a °adu titul∙ mistr∙ sv∞ta jezdc∙ i konstruktΘr∙, ale p°edevÜφm byla ideßlnφm Ükolφcφm zßzemφm pro mladΘ techniky firmy p°ed jejich zaΦlen∞nφm do v²voje sΘriov²ch automobil∙. P°i zßvodech se ov∞°ovaly technickΘ novinky, jako elektronickΘ °φdφcφ systΘmy, konstrukce pohonn²ch jednotek CVCC a VTEC, konstrukce zav∞Üenφ kol atd. Ty se poslΘze objevily i v osobnφch automobilech. V tomto ohledu je vyu₧itφ motoristickΘho sportu pro sΘriovou produkci realizovanΘ Hondou zcela unikßtnφ. Po n∞kolikaletΘm dominovßnφ v zßvodech F1 obrßtila Honda svou pozornost k americk²m zßvod∙m Indycar, kde byla rovn∞₧ ·sp∞Ünß. Ve formuli 1 se ·Φastnφ prost°ednictvφm sesterskΘ firmy Mugen. Firmu Mugen zalo₧il syn Soichira Hondy Hirotoshu Honda spolu s Masao Kimurou a v∞nuje se p°edevÜφm ·pravßm sportovnφch automobil∙ Honda. Nabφzφ rovn∞₧ kity pro sportovnφ ·pravu dalÜφch model∙. Specißlnφch zßvod∙ se u₧ od roku 1990 s ·sp∞chem pravideln∞ ·Φastnφ vozidlo na solßrnφ pohon Honda Dream.
Automobilka Honda jako prvnφ uvedla na trh celou °adu technick²ch novinek. V konstrukci motor∙ to byly nap°φklad ·sporn² t°φventilov² kom∙rkov² motor CVCC (1973), motory s prom∞nliv²m Φasovßnφm ventil∙ VTEC (1989), VTEC-2 (1995) a ekonomickß verze VTEC-E (1991) nebo motor ULEV plnφcφ nejnov∞jÜφ americkΘ emisnφ limity. V oblasti podvozkov²ch skupin to byla lehkß hlinφkovß nosnß struktura a dvojitΘ troj·helnφkovΘ zßv∞sy vÜech kol (systΘm Honda Double Wishbone). Mezi systΘmy aktivnφ bezpeΦnosti to byly elektronicky °φzen² systΘm °φzenφ vÜech kol 4WS, protiprokluzov² systΘm TCS, systΘm INTRAC kombinujφcφ 4WD, ABS a TCS pro dosa₧enφ otimßlnφch mo₧nostφ ovlßdßnφ vozidla °idiΦem, navigaΦnφ systΘm, elektronick² systΘm °φzenφ samoΦinnΘ p°evodovky s plynulou zm∞nou p°evod∙ CVT, samoΦinnß p°evodovka p°izp∙sobujφcφ se zp∙sobu jφzdy °idiΦe (tzv. "fuzzy-logic") a nejnov∞ji systΘm rozd∞lenφ toΦivΘho momentu ATTS kompenzujφcφ p°irozenou nedotßΦivou charakteristiku automobil∙ s p°ednφm pohonem. NovΘ konstrukΦnφ prvky Honda p°edstavuje na koncepΦnφch vozidlech, z nich₧ se n∞kterΘ ji₧ dostaly do sΘriovΘ v²roby. Ukßzkou sni₧ovßnφ spot°eby paliva pomocφ ÜpiΦkovΘ techniky je kombinace motoru VTEC s p°evodovkou CVT. Do v²roby se p°ipravuje americk²m p°edpis∙m CUV (Clean Urban Vehicles) vyhovujφcφ automobil s elektrick²m pohonem Honda EV.
P°i prodeji automobil∙ v Japonsku Honda pou₧φvß t°i tzv. obchodnφ kanßly, co₧ jsou dealerskΘ sφt∞ specializovanΘ v₧dy jen na n∞kterΘ modely. Jsou jimi Primo zam∞°enΘ na rodinnΘ modely (Ascot Innova, Civic, Civic Ferio, Domani, Integra, Today, Acty, CR-V, Odyssey, Street a Jeep), Clio prodßvajφcφ reprezentaΦnφ modely (Legend, Ascot, Inspire, Accord, Accord Coupe, Accord Wagon, Sabre, City, Domani, Odyssey, Jazz, Horizon a Jeep) a pro sportovnφ automobily je to Verno (NSX, Vigor, Prelude, Rafaga, Integra CoupΘ a Hard top, CR-X del Sol, Odyssey, CR-V, Saber, Crossroad a Jeep).#MAIN\180\180_10.RTF,Honda - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Japonskou specialitou jsou malΘ modely. NejmenÜφm je m∞stskΘ vozφtko Today, skv∞l² dvoudve°ov² Φi Φty°dve°ov² midget, vyrßb∞n² v dneÜnφ podob∞ v retrostylu od roku 1993. Jeho p°ednφ kola pohßnφ dvanßctiventilov² t°φvßlec 660 cm3 s v²konem v rozmezφ 35 a₧ 43 kW. Vyrßbφ se i se samoΦinnou p°evodovkou a pohonem vÜech kol. Today je dlouh² 3295 mm, mß rozvor 2330 mm a vß₧φ jen 660 kg.
Novinkou roku 1997 je konvenΦnφ m∞stsk² miniautomobil - midget Life dlouh² jen 3,3 m. ╚ty°mφstn² Φty°dve°ov² automobil s v²klopnou zßdφ pohßnφ dvanßctiventilov² t°φvßlec 656 cm3 o v²konu 35 kW p°es p∞tistup≥ovou ruΦn∞ °azenou nebo t°φstup≥ovou samoΦinnou p°evodovku. Automobil vß₧φ 750 kg a je vybaven na nejvyÜÜφ ·rovni vΦetn∞ dvojice airbag∙. Plßnovanß roΦnφ produkce je 100 000 kus∙ a poΦφtß se i s v²vozem.
Zcela nov² model p°edstaven² koncem roku 1996 je mal² kompakt Logo se dvou nebo Φty°dve°ovou karoseriφ s v²klopn²m vφkem ve strmΘ zßdi. ╚ty°vßlec objemu 1,3 l mß v²kon 49 kW, p°evodovka je alternativn∞ p∞tistup≥ovß mechanickß, t°φstup≥ovß samoΦinnß nebo samoΦinnß CVT. P°i dΘlce 3750 mm mß v∙z rozvor 2360 mm a vß₧φ 790 kg.
Dvoudve°ov² model City s elegantnφ karoseriφ podobnou starÜφm generacφm Civicu nahradil poΦßtkem roku zcela nov² stejnojmenn² model specißln∞ urΦen² pro asijskΘ trhy. Mß ji₧ masku chladiΦe ve stylu nejnov∞jÜφ generace velk²ch automobil∙ Honda. ╚ty°vßlec 1,3 l s v²konem 70 kW pohßnφ p°es p∞tistup≥ovou mechanickou nebo Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovku p°ednφ kola. ╚ty°dve°ov² sedan se stup≥ovitou zßdφ je dlouh² 3850 mm, mß rozvor 2500 mm a vß₧φ 940 kg.#MAIN\180\180_11.RTF,Honda - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
U₧ Üestou generacφ je kompaktnφ modelovß °ada Civic, v tΘto podob∞ p°edstavenß v roce 1995. Karoserie jsou dvoudve°ovß s v²klopn²m vφkem ve strmΘ zßdi, Φty°dve°ov² sedan se stup≥ovitou zßdφ (v Japonsku se jmenuje Civic Ferio) nebo dvoudve°ovΘ kupΘ vyrßb∞nΘ v USA. Bohatß je i nabφdka Üestnßctiventilov²ch Φty°vßlc∙. Pro dvoudve°ov² kompakt jsou urΦeny motory 1,4 l (55 kW) a 1,6 l (84 kW nebo 93 kW). Sedan i kompakt se dßle nabφzφ s motorem 1,4 l (66 kW), 1,5 l VTEC-2 (84 kW) a 1,6 l (118 kW). Coupe se dodßvß jen s motorem 1,6 l o v²konu 93 kW. P°evodovky jsou alternativn∞ p∞tistup≥ovß mechanickß, Φty°stup≥ovß samoΦinnß nebo samoΦinnß CVT. K velmi dobr²m jφzdnφm vlastnostem Civik∙ napomßhß v tΘto kategorii unikßtnφ pou₧itφ zav∞s∙ vÜech kol s dvojit²mi troj·helnφkov²mi rameny. Kompaktnφ Civic je dlouh² 4190 mm, sedan a kupΘ 4460 mm, rozvor je spoleΦn² 2620 mm. Hmotnost se pohybuje v rozmezφ 1030 kg a₧ 1175 kg.
Pod oznaΦenφm Civic 5D (5 door, tedy p∞tidve°ov²) se v Anglii vyrßbφ specißln∞ pro Evropu urΦen² Φty°dve°ov² sedan s v²klopn²m vφkem ve stup≥ovitΘ zßdi. Na poΦßtku roku 1997 proÜel tento model v²raznou modernizacφ, vedoucφ p°edevÜφm k lepÜφmu vyu₧itφ vnit°nφho prostoru. Automobil se dodßvß s motory 1,4 l (84 kW), 1,5 l VTEC-2 (84 kW) a 1,6 l (84 kW, 93 kW nebo 118 kW), stejn∞ jako ostatnφ modely °ady Civic. Novinkou ale je nov² ÜpiΦkov² Üestnßctiventilov² Φty°vßlec VTEC 1,8 l s v²konem 124 kW a poprvΘ u Hondy i turbodiesel 2,0 l s v²konem 63 kW s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva, p°evzat² od Roveru. Civic 5D je dlouh² 4330 mm a mß rozvor 2620 mm. Hmotnost se pohybuje mezi 1040 kg a 1180 kg.
V britskΘm zßvod∞ firmy Honda ve Swindonu byla nedßvno zahßjena v²roba modelu Civic Aerodeck. Toto elegantn∞ °eÜenΘ kombi dΘlky 4425 mm (je o 100 mm delÜφ ne₧ sedan) bude zpoΦßtku nabφzeno se zß₧ehov²mi motory 1,8 l VTEC/124 kW a 1,5 l VTEC/84 kW a ruΦn∞ °azen²mi p∞tistup≥ov²mi p°evodovkami. V krßtkΘ dob∞ k nim p°ibudou motory 1,4 l/66 kW a 1,6 l/84 kW.
V Tokiu v roce 1995 se p°edstavilo a v roce 1997 bylo uvedeno do prodeje kombi pro voln² Φas Orthia s podvozkem Civiku a s pohonem p°ednφch nebo vÜech kol. Automobil pou₧φvß motory 1,8 l VTEC o v²konu 103 kW a 2,0 l o v²konu 107 kW.
╚ty°dve°ov² konzervativnφ sedan se stup≥ovitou zßdφ Domani, technicky shodn² s Civicem, v Japonsku nahradil model Concerto. Pou₧φvß motory 1,6 l VTEC nebo 1,8 l VTEC a prodßvß se rovn∞₧ ve verzi s pohonem vÜech kol.
Honda vyrßbφ Civiky rovn∞₧ na Filipφnßch, v Thajsku, v Malajsii, v IndonΘzii a na Tchajvanu. V Ji₧nφ Africe vyrßbφ sestersk² podnik pod jmΘnem Ballade Φty°dve°ov² sedan se stup≥ovitou zßdφ vyvinut² na bßzi Civiku s motory VTEC 1,5 l a 1,6 l. Specißln∞ pro Ji₧nφ Afriku se montuje verze motoru 1,8 l s v²konem 97 kW.
Na autosalonu v Tokiu v roce 1997 p°edstavila Honda sportovn∞ lad∞n² model Civic Type R vybaven² motorem 1,6 l VTEC 2xOHC, kter² disponuje pozoruhodn²m v²konem 136 kW p°i 8200 1/min. Tento atraktivn∞ vyhlφ₧ejφcφ t°φdve°ov² v∙z dopln∞n² nezbytn²mi sportovnφmi anatomick²mi sedadly a k°φdlem na zadnφ v²klopnΘ st∞n∞ zcela jist∞ uspokojφ sv²mi v²konov²mi a jφzdnφmi parametry i ty nejnßroΦn∞jÜφ °idiΦe. #MAIN\180\180_12.RTF,Honda - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Novß sportovnφ °ada Φty°dve°ov²ch sedan∙ st°ednφ t°φdy Integra z roku 1993 je modernizovan² model Quint/Quintet. Velikostφ se automobil °adφ mezi Civic a Accord. Pou₧φvß ÜestnßctiventilovΘ Φty°vßlce 1,8 l o v²konu 106 kW nebo verzi 1,8 l VTEC o v²konu 127 kW, p°φpadn∞ 132 kW. V Japonsku se v∙z dodßvß i s motory 1,6 l o v²konech 88 kW a 103 kW. ╚ty°dve°ov² nebo dvoudve°ov² sedan se stup≥ovitou zßdφ mß pohßn∞nß p°ednφ kola. DΘlka je 4525 mm, rozvor 2620 mm (jako Civic) a vß₧φ 1200 kg. V USA se prodßvß jako Acura Integra.
Accord prod∞lal v roce 1996 dalÜφ modernizaci. Klasick² sportovnφ sedan s motorem vp°edu nap°φΦ pohßn∞jφcφm p°ednφ kola se v evropskΘ podob∞ od verzφ pro Japonsko a pro Ameriku liÜφ. Evropsk² Accord se dodßvß s r∙zn²mi pohonn²mi jednotkami. èestnßctiventilov² Φty°vßlec 1,8 l mß v²kon 85 kW, dvoulitr 100 kW a varianta 2,2 l dßvß 110 kW Φi ve verzi VTEC 107 kW nebo 140 kW. Accord se nabφzφ takΘ s turbodieselem 2,0 l s p°φm²m vst°ikovßnφm a mezichladiΦem stlaΦenΘho vzduchu p°evzat²m od Roveru. Tento motor mß v²kon 77 kW. P°evodovky jsou p∞tistup≥ovß mechanickß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Podobn∞ jako ostatnφ modely Hondy i Accordy vynikajφ velmi dobr²mi jφzdnφmi vlastnostmi dosa₧en²mi pou₧itφm zav∞Üenφ vÜech kol na dvojit²ch troj·helnφkov²ch ramenech, podobn∞ jako u zßvodnφch automobil∙. ╚ty°dve°ov² sedan je dlouh² 4675 mm, rozvor je 2720 mm. V∙z vß₧φ 1275 kg a₧ 1345 kg.
V USA se Accord vyrßbφ jako sportovnφ kupΘ, kombi Station Wagon, v Evrop∞ znßm∞jÜφ jako Aerodeck, Φi jako elegantnφ Φty°dve°ov² sedan. Novinkou v americkΘm Accordu je t°φlitrov² vidlicov² Üestivßlec VTEC disponujφcφ v²konem 147 kW.
Do konce roku 1997 bylo vyrobeno ve sv∞t∞ p°es 9,3 milionu vozidel s oznaΦenφm Accord. Nejnov∞jÜφ Üestß generace Accord∙ byla postavena na spoleΦnΘ platform∞, p°esto vÜak umo₧≥uje jednotliv²m region∙m (USA, Evropa, Japonsko a Asie) postavit vlastnφ specifickΘ verze. Evropskß varianta Accordu novΘ generace se na evropskΘm trhu objevφ na sklonku roku 1998. Japonskß verze, p°edstavenß prototypy na tokijskΘm autosalonu v roce 1997 (Accord, Torneo a Accord Wagon), bude vybavena mnoha nejmodern∞jÜφmi systΘmy a konstrukΦnφmi prvky, mimo jinΘ nov²m p∞tiprvkov²m dvojit²m lichob∞₧nφkov²m zßv∞sem zadnφch kol Φi systΘmem VSA-Vehicle Stability Assist. Nov² japonsk² Accord dostane do vφnku motory 1,8 l VTEC, 2,0 VTEC LEV, 2,0 l 2xOHC VTEC a 2,3 l VTEC.#MAIN\180\180_13.RTF,Honda - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Od Accordu je odvozeno n∞kolik dalÜφch model∙, kterΘ se v Evrop∞ neprodßvajφ. Svou v²bavou a velikostφ pohonn²ch jednotek, p°φpadn∞ i v∞tÜφ dΘlkou p°esahujφ hranice st°ednφ t°φdy. Od roku 1993 se Φty°dve°ov² sedan Accord s motory 2,0 l a 2,2 l v Japonsku prodßvß jako evoluΦnφ model pod jmΘnem Ascot Innova v zaoblenΘm stylu CRX, s luxusnφm interiΘrem, °adou nadstandardnφch dopl≥k∙ a zvlßÜt∞ vyztu₧enou nosnou strukturou karoserie. Ascot, kter² v roce 1993 vyst°φdal model Inspire, je japonskß varianta Accordu s rozvorem prodlou₧en²m na 2770 mm (dΘlka je 4555 mm) liÜφcφ se vp°edu podΘln∞ ulo₧en²m p∞tivßlcov²m motorem o objemu 2,0 l (118 kW) nebo 2,5 l (132 kW). Rafaga je luxusnφ variantou Ascotu. Honda Inspire je dalÜφ Accord s podΘln∞ ulo₧en²mi p∞tivßlci 2,0 a 2,5 l a rozvorem prodlou₧en²m na 2840 mm (dΘlka je 4840 mm), ÜirÜφ karoseriφ a maskou z Legendu. Luxusnφ variantou Inspire je jeho dvojΦe Saber - nßstupce ortodoxnφho americkΘho sedanu se stup≥ovitou zßdφ Vigor prodßvanΘho rovn∞₧ pod znaΦkou Acura. Inspire a Saber se vyvß₧φ i do USA.#MAIN\180\180_14.RTF,Honda - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Nov² Legend z roku 1996 se vyrßbφ u₧ jen se Φty°dve°ovou karoseriφ sedan. Luxusnφ reprezentaΦnφ automobil s mimo°ßdn∞ bohatou zßkladnφ v²bavou pohßnφ nov² motor V6 3,5 l s elektronicky °φzenou Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou, p°izp∙sobujφcφ svou Φinnost zp∙sobu jφzdy °idiΦe, a s protiprokluzov²m za°φzenφm TCS. Legend je dlouh² 4980 mm, mß rozvor 2910 mm a vß₧φ 1675 kg. K jeho siln²m strßnkßm pat°φ mimo°ßdn∞ nφzkß hladina vnit°nφho hluku a ÜpiΦkovß klimatizaΦnφ soustava. V USA se Legend prodßvß takΘ pod znaΦkou Acura.#MAIN\180\180_15.RTF,Honda - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
KupΘ Honda (v USA Acura) Integra Type R se spoilerem na zßdi p°edstavenΘ v roce 1993 vychßzφ konstrukΦn∞ ze sedanu Integra. Üestnßctiventilov² motor 1,8 l mß v²kon 106 kW, v nabφdce je i verze 1,8 l VTEC s v²konem odliÜn²m v japonskΘ a americkΘ verzi v rozmezφ 132 kW a₧ 147 kW. DΘlka je 4380 mm a hmotnost 1145 kg. Od konce roku 1997 se zaΦala Honda Integra Type R prodßvat takΘ v Evrop∞ s motorem 1,8 VTEC z Civicu 5D VTi, ale o v²konu zv²ÜenΘm na 140 kW a jen s p∞tistup≥ovou ruΦn∞ °azenou p°evodovkou.
╚ty°mφstnΘ dvoudve°ovΘ kupΘ Prelude bylo ukßzkou technick²ch inovacφ Hondy. Novß generace p°edstavenß koncem roku 1996 vychßzφ mnohem vφce vst°φc usedlejÜφmu vkusu zßkaznφk∙, a to p°edevÜφm designem karoserie. èestnßctiventilov² motor 2,0 l mß v²kon 98 kW, p°evodovky jsou ruΦn∞ °azenß p∞tistup≥ovß nebo Φty°stup≥ov² automat. Ve ÜpiΦkovΘ verzi VTi mß Prelude motor 2,2 l (136 kW), pou₧φvß nov² elektronick² systΘm °φzenφ vÜech kol (E-4WS), sekvenΦn∞ °azenou samoΦinnou p°evodovku a zcela nov² systΘm aktivnφ bezpeΦnosti ATTS zvyÜujφcφ jistotu p°i rychlΘm projφ₧d∞nφ zatßΦek. Model Prelude je dlouh² 4545 mm (rozvor 2585 mm) a vß₧φ 1240 kg nebo 1319 kg.
Supersportovnφ kupΘ NSX vyu₧φvß v konstrukci °adu prvk∙ ov∞°en²ch p°i automobilov²ch zßvodech F1. Motor umφst∞n² p°ed zadnφ nßpravou je t°φlitrov² V6 VTEC dßvajφcφ v²kon 202 kW. Od roku 1997 se dodßvß i s motorem 3,2 l o v²konu 216 kW. P°evodovka je novß mechanickß Üestistup≥ovß nebo samoΦinnß Φty°stup≥ovß kombinovanß s menÜφm v²konem motoru 188 kW. Nosnou strukturu vozu tvo°φ pozoruhodnß hlinφkovß sko°epina, ke kterΘ jsou p°ipevn∞ny vφceprvkovΘ lichob∞₧nφkovΘ zßv∞sy kol p°φmo odvozenΘ ze zßvodnφch automobil∙.#MAIN\180\180_16.RTF,Honda - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Novinkou roku 1995 se stala otev°enß verze NSX-T s odnφmateln²m st°eÜnφm dφlem. TakΘ NSX se v USA prodßvß pod znaΦkou Acura. Mal² dvoumφstn² sportovnφ model CRX Hardtop del Sol s karoseriφ typu Targa vznikl na bßzi °ady Civic. Pohonnou jednotkou je Üestnßctiventilov² Φty°vßlec 1,6 l o v²konu 93 kW nebo 118 kW. P°evodovka je p∞tistup≥ovß mechanickß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. CRX je dlouh² rovnΘ 4 m, mß rozvor 2370 mm a vß₧φ 1090 kg.
Na tokijskΘm autosalonu 1995 se p°edstavila studie roadsteru SSM s dvoulitrov²m p∞tivßlcem VTEC a se sekvenΦnφ samoΦinnou p°evodovkou. Tento nekompromisn∞ sportovnφ automobil dΘlky 3985 mm je vybaven celou °adou technick²ch novinek. Motor je v tuhΘ hlinφkovΘ nosnΘ sko°epin∞ ulo₧en vp°edu a pohßnφ zadnφ kola. Do v²roby by se automobil m∞l dostat v roce 1998 p°i p°φle₧itosti padesßtΘho v²roΦφ zalo₧enφ spoleΦnosti Honda.#MAIN\180\180_17.RTF,Honda - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Honda pod sv²m jmΘnem prodßvß v Japonsku n∞kolik p°evzat²ch terΘnnφch automobil∙. P∞tidve°ov² Isuzu Bighorn/Trooper (takΘ Opel Monterey) se prodßvß jako Honda Horizon s motory 3,1 l turbodiesel s mezichladiΦem stlaΦenΘho vzduchu a v²konem 92 kW nebo s motorem V6 3,2 l o 147 kW. T°φdve°ov² pickup Isuzu Amigo mß pod oznaΦenφm Honda Jazz Φty°vßlcov² diesel 3,1 l s v²konem 88 kW. V Americe je v prodeji Φty°dve°ov² terΘnnφ automobil Honda Passport se Φty°vßlcem 2,6 l o v²konu 88 kW nebo s motorem V6 3,2 l s v²konem 129 kW, co₧ je p°evzat² Isuzu Rodeo. V rßmci spoluprßce s Roverem prodßvß Honda v Japonsku p∞tidve°ov² Land Rover Discovery V8 (3,9 l, OHV, 132 kW) pod nßzvem Honda Crossroad.
Jako prvnφ vlastnφ terΘnnφ automobil se pohonem vÜech kol se v °φjnu 1995 p°edstavil p∞tidve°ov² model CR-V postaven² na podvozku vytvo°enΘm z voz∙ Odyssey a Civic. Originßlnφ koncepce Hondy CR-V (Compact Recreational Vehicle) sluΦuje do jedinΘho vozidla vlastnosti velkoprostorovΘho vozu, cestovnφho automobilu a lehkΘho terΘnnφho vozu. KonstrukΦn∞ pozoruhodnß je zejmΘna soustava pohonu vÜech kol Real Time 4WD se samoΦinn∞ zapφnateln²m pohonem zadnφ nßpravy. Pro CR-V vyvinula Honda zcela nov² celohlinφkov² Üestnßctiventilov² motor 2,0 l, kter² p°i velmi kompaktnφ konstrukci disponuje v²konem 96 kW. P°evodovka je bu∩ klasickß s ruΦnφm °azenφm, nebo samoΦinnß Φty°stup≥ovß s logick²m °φzenφm Grade Logic se Üesti programy °azenφ. Ve standardnφ v²bav∞ vozu najdeme dva airbagy, imobilizΘr, centrßlnφ zamykßnφ, ost°ikovaΦe sv∞tlomet∙ Φi klimatizaci.#MAIN\180\180_18.RTF,Honda - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Model Odyssey, v Evrop∞ prodßvan² pod jmΘnem Shuttle, je velkoprostorov² automobil vznikl² na bßzi podvozkov²ch skupin Accordu a vyrßb∞n² v jedinΘ verzi se Φty°vßlcem 2,2 l (107 kW) a se samoΦinnou p°evodovkou. Okam₧it∞ po uvedenφ na trh v roce 1994 se Odyssey stal takov²m prodejnφm hitem v Japonsku i v USA, ₧e jeho ·sp∞ch zaskoΦil dokonce i v²robce. èesti a₧ sedmimφstn² automobil s vyjφmatelnou t°etφ °adou sedadel je dlouh² 4750 mm, mß rozvor 2830 mm a vß₧φ 1470 kg.
Koncem roku 1996 se v Japonsku p°edstavil mladistv² Φty°mφstn² minivan S-MX se dv∞ma °adami sedadel, p°estaviteln²mi na l∙₧ko. Pohßnφ jej Üestnßctiventilov² dvoulitr o v²konu 96 kW, p°evodovka je Φty°stup≥ovß samoΦinnß a k dispozici jsou verze s pohonem p°ednφch kol nebo 4x4. Automobil je dlouh² 3950 mm a vß₧φ 1330 kg. DalÜφm nov²m modelem tΘto koncepce je v kv∞tnu 1996 uveden² minivan F-MX, pozd∞ji p°edstaven² pod oznaΦenφm Stepwgn. Podle uspo°ßdßnφ interiΘru je p∞ti a₧ osmimφstn². Dvoulitr o v²konu 92 kW p°es Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovku pohßnφ p°ednφ nebo vÜechna kola. Stepwgn je dlouh² 4600 mm, mß rozvor 2800 mm a vß₧φ 1450 kg.#MAIN\190\190_01.RTF,Hyundai - Vznik
Vznik automobilky
ZnaΦka Hyundai vznikla v Soulu z p∙vodn∞ oprßvßrenskΘ dφlny pro nßkladnφ i osobnφ automobily, kterou zalo₧il v roce 1940 syn rolnφka Chung Ju-yung (nar. 1915). V roce 1946 se z dφlny stal zßvod Hyundai Auto Service Center. Chung∙v podnik m∞l rychle velk² ·sp∞ch a v roce 1947 polo₧il zßklady ke vzniku Hyundai Construction & Engineering Co. Po korejskΘ vßlce byla tato spoleΦnost nejv∞tÜφm stavebnφm podnikem v Koreji a postupn∞ rozÜi°ovala svou p∙sobnost do dalÜφch oblastφ podnikßnφ.
Roku 1967 byla zalo₧ena Hyundai Motor Company (HMC). Na poΦßtku se v HMC montovaly automobily v licenci a se znaΦkou Ford. V roce 1975 zahßjil Hyundai v²robu prvnφho vlastnφho malΘho modelu Pony vyvinutΘho ve spoluprßci s japonskou automobilkou Mitsubishi Motors Co. Dnes je Hyundai vedoucφ znaΦkou mezi korejsk²mi automobilkami.
Automobilka v Ulsanu, m∞st∞ p°ezdφvanΘm Hyundai City, je dnes jednou z nejv∞tÜφch a p°itom zßsluhou rozsßhlΘho vyu₧itφ automatizace a robotizace takΘ jednou z nejmodern∞jÜφch na sv∞t∞. Tento komplex p∞ti v²robnφch zßvod∙ mß dnes roΦnφ kapacitu v²roby 1 350 000 automobil∙. P°itom veÜkerΘ vybavenφ tovßren pochßzφ z vlastnφch zdroj∙ Hyundaie. Krom∞ ·st°edφ HMC, zkuÜebnφ drßhy a dalÜφch provoz∙ je souΦßstφ komplexu i p°φstav zajiÜ¥ujφcφ p°φm² export automobil∙ do zßmo°φ. Nßkladnφ automobily, autobusy a minibusy (celkem vφce ne₧ 30 typ∙) se montujφ rovn∞₧ v zßvodech Chunju a Asan. Na vysokΘ technickΘ ·rovni automobil∙ znaΦky Hyundai mß velk² podφl Φinnost spoleΦnosti KEFICO, zalo₧enΘ v roce 1987. Vznikla jako joint-venture Hyundai Motor Co., Hyundai Electronic Industries Co., n∞meckΘ spoleΦnosti Robert Bosch a Mitsubishi Electronic Co. SpoleΦnost vyvφjφ a vyrßbφ elektronickΘ °φdφcφ systΘmy pro motorovß vozidla.
Chloubou HMC je rovn∞₧ nedßvno otev°enΘ v²zkumnΘ a v²vojovΘ st°edisko v Namyangu le₧φcφm severn∞ od Soulu, kterΘ pat°φ mezi deset nejv∞tÜφch v²vojov²ch center na sv∞t∞. DalÜφ v²vojovΘ st°edisko mß HMC i ve Spojen²ch stßtech v Ann Arbor ve stßt∞ Michigan (bylo otev°eno v roce 1990).
Ze souΦasnΘ produkce p°es milion automobil∙ roΦn∞ vφce ne₧ t°etinu Hyundai exportuje, p°evß₧n∞ do Severnφ Ameriky a do Austrßlie. Proto takΘ HMC v roce 1989 otev°el montß₧nφ zßvod rovn∞₧ v kanadskΘm Bromontu. Od roku 1992 se vozy Hyundai prodßvajφ i v Evrop∞ (jako prvnφ ve Francii). B∞hem roku 1997 bude zahßjena v²roba modelu Accent a minibus∙ takΘ v Turecku. DalÜφ montß₧nφ zßvody se p°ipravujφ v Polsku, na Ukrajin∞ a v Rusku, ale takΘ ve Vietnamu a v ╚φn∞. Do roku 2000 hodlß HMC dosßhnout roΦnφ produkce p°es 2 miliony automobil∙ a za°adit se mezi deset nejv∞tÜφch automobilek sv∞ta.
Skupina Hyundai Business Group (HBG) dnes pat°φ k nejv∞tÜφm pr∙myslov²m seskupenφm na sv∞t∞. Oblast jejφ Φinnosti zahrnuje v²stavbu velk²ch investiΦnφch celk∙, stavbu zaoceßnsk²ch lodφ, v²voj a v²robu elektroniky vΦetn∞ poΦφtaΦovΘ a satelitnφ techniky, metalurgii a strojφrenskΘ podniky. Hyundai mimo jinΘ dodal vlakovΘ soupravy pohybujφcφ se na magnetickΘm polÜtß°i, kterΘ byly uvedeny do provozu p°i p°φle₧itosti Sv∞tovΘ v²stavy Expo v Soulu v roce 1993. SouΦßstφ koncernu jsou i finanΦnφ a pojiÜ¥ovacφ spoleΦnosti. Hyundai je rovn∞₧ jednφm z nejv∞tÜφch sv∞tov²ch producent∙ hudebnφch nßstroj∙ a sportovnφch pot°eb.#MAIN\190\190_04.RTF,Hyundai - Do r.1970
Historie do roku 1970
V prosinci 1967 byla zalo₧ena Hyundai Motor Company (HMC) na ji₧nφm pob°e₧φ v Ulsanu. Na zßklad∞ smlouvy s americkou spoleΦnostφ Ford Motor Company v roce 1968 zaΦala s licenΦnφ kusovou v²robou a montß₧φ nßkladnφch i osobnφch automobil∙ a autobus∙ se znaΦkou Ford. Prvnφm v²robkem byl licenΦn∞ montovan² model Cortina.#MAIN\190\190_05.RTF,Hyundai - Do r.1997
Historie do roku 1997
Hyundai Motor Co. navßzala spoluprßci s japonskou automobilkou Mitsubishi s cφlem p°ipravit v²robu vlastnφch automobil∙ na zßklad∞ licenΦn∞ vyrßb∞n²ch dφl∙. Mitsubishi od poΦßtku nejen pomohla sv²m know-how, ale zφskala v HMC rovn∞₧ majetkov² podφl (15 %). V²sledkem spoluprßce s Mitsubishi se stal prvnφ v Ji₧nφ Koreji vyvinut² a vyroben² osobnφ automobil. V roce 1974 se na autosalonu v Turφn∞ p°edstavil Hyundai Pony. M∞l podvozek a motor p°evzat² z Mitsubishi Colt 1200, ale od japonskΘho originßlu se mimo jinΘ liÜil evropskou karoseriφ, na kterΘ pracovalo studio Ital Design pod taktovkou slavnΘho Giugiara. V²roba se rozb∞hla v roce 1975 a o rok pozd∞ji zaΦal i v²voz. Od roku 1977 dostal Pony rovn∞₧ motor 1,4 l.
V roce 1978 se p°edstavil v∞tÜφ licenΦnφ model Hyundai Granada urΦen² pouze pro domßcφ trh. Roku 1982 nßsledoval modernizovan² Pony 2, nov∞ vyrßb∞n² rovn∞₧ se Φty°dve°ovou verzφ karoserie. Ve v²voznφ verzi pro Kanadu se tento automobil naz²val takΘ Stellar (1983). Konzervativn∞ tvarovan² kompaktnφ sedan Stellar navzdory svΘ technickΘ zaostalosti p°eΦkal zm∞nu koncepce p∙vodnφho Pony a vydr₧el ve v²robnφm programu p°es deset let.
V roce 1985 se p°edstavil Hyundai Excel, vyvinut² z novΘ generace Mitsubishi Colt/Lancer jako prvnφ Hyundai s p°ednφm pohonem. Karoserie se dodßvaly ve verzφch oznaΦovan²ch jako hatchback a notchback. Excel se od roku 1986 zaΦal vyvß₧et do Spojen²ch stßt∙ takΘ pod jmΘnem Presto a stal se tam dokonce v roce 1988 nejprodßvan∞jÜφm dovß₧en²m automobilem.
Roku 1986 se pouze v Ji₧nφ Koreji p°edstavil velk² luxusnφ model Grandeur, co₧ je licenΦn∞ vyrßb∞n² Mitsubishi Debonair. Dosavadnφ zkuÜenosti HMC zhodnotila v podob∞ novΘho sedanu vyÜÜφ t°φdy Sonata p°edstavenΘm dva roky po Grandeuru. Zßkladem Sonaty byl Mitsubishi Galant p°ekarosovan² op∞t u studia Ital Design. Od roku 1989 se Sonata dodßvß i s nov²m motorem V6 a s ·sp∞chem se rovn∞₧ vyvß₧φ, p°edevÜφm do Spojen²ch stßt∙.
V roce 1989 se p°edstavila dalÜφ generace Pony, co₧ byl Giugiarem p°epracovan² Excel z roku 1985. Tento model se v n∞kter²ch zemφch prodßval nadßle pod jmΘnem Excel a ve Spojen²ch stßtech se s motorem 1,5 l nabφzel rovn∞₧ jako Mitsubishi Precis. Karoserie byly t°φ-, Φty°- nebo p∞tidve°ovΘ a motory m∞ly zdvihov² objem 1,3 nebo 1,5 l.
V roce 1990 rozÜφ°il v²robnφ program prvnφ model, pro kter² neexistovala p°φmß paralela s n∞kter²m automobilem Mitsubishi - Ülo o sportovnφ kompaktnφ kupΘ 2+2 na bßzi podvozkov²ch skupin Pony nazvanΘ SCoupΘ, vybavenΘ Φty°vßlcem1,5 l se vst°ikovßnφm a v²konem 62 kW. Od roku 1992 se dodßvß takΘ ve verzi turbo s v²konem 85 kW.
DalÜφm meznφkem se stal rok 1991, kdy do v²roby p°iÜel kompaktnφ sedan Lantra (v Ji₧nφ Koreji a v Americe zvan² Elantra) vyvinut² na bßzi Mitsubishi Lancer, op∞t s karoseriφ navr₧enou ve st°edisku Ital Design. Tento model st°ednφ t°φdy s p°ednφm pohonem pou₧φval ÜestnßctiventilovΘ motory Mitsubishi DOHC 1,6 nebo 1,8 l, pro n∞kterΘ trhy se takΘ dodßval i s motorem 1,5 l. SouΦasn∞ se p°edstavila °ada vlastnφch dvanßctiventilov²ch Φty°vßlc∙ nazvan²ch Alpha a p°evodov²ch ·strojφ. Jednalo se o ·pln∞ prvnφ kompletnφ pohonnou jednotku vyvinutou pouze v Ji₧nφ Koreji. S tφmto motorem v p°epl≥ovanΘ verzi vyhrßlo SCoupΘ americk² zßvod do vrchu Pikes Peak v roce 1992. Od tΘho₧ roku motory Alpha pohßnφ automobily modelovΘ °ady Pony/Excel a SCoupΘ. Zßrove≥ p°iÜla na trh novß generace velkΘ luxusnφ limuzφny Grandeur. O rok pozd∞ji se objevila modernizovanß Sonata II s karoseriφ navr₧enou tradiΦnφm partnerem Giugiarem. Grandeur i Sonatu pohßn∞ly motory Mitsubishi, alternativn∞ dvoulitrov² Φty°vßlec 16V nebo t°φlitrov² motor V6- v Sonat∞ se pro Ji₧nφ Koreu a USA objevoval rovn∞₧ Φty°vßlec o objemu 1,8 l. V prvnφ polovin∞ roku 1994 p°edstavila automobilka Hyundai nov² model Accent (nahradil typ Excel), kter² s motorem Alpha byl v²sledkem vlastnφho v²voje.
B°ezen 1995 byl datem p°edstavenφ velkΘho sedanu Marcia a sedanu st°ednφ t°φdy Avante. Oba modely byly urΦenΘ jen pro domßcφ trh. Avante byl ovÜem ve skuteΦnosti p°edpremiΘrou novΘ generace exportnφ Lantry p°ipravenΘ na rok 1996. V tΘm₧e roce zaΦala v²roba novΘho motoru Alpha DOHC 1500 a p°edstavil se i nov² ekologick² koncepΦnφ motor Beta 1800.
Velkou pozornost vzbudily koncepΦnφ studie Hyundai Concept design (HCD). HCD-I byl technick²mi novinkami p°ekypujφcφ dvoumφstn² kabriolet nezvykl²ch tvar∙. PoprvΘ se p°edstavil v Detroitu v roce 1992. Krßtce nato se objevilo elegantnφ kupΘ HCD-II s neobvykl²m uspo°ßdßnφm vnit°nφho prostoru. Z n∞ho pozd∞ji vznikl produkΦnφ model Hyundai CoupΘ. V lednu 1995 se op∞t v Detroitu objevila studie HCD-III vytvo°enß v americkΘm v²vojovΘm st°edisku Hyundaie. Snadnou p°estavbou st°echy, oznaΦovanΘ "Multi Configuration Roll Top", je mo₧nΘ vytvo°it z automobilu podle pot°eby dvoumφstnΘ kupΘ, kupΘ 2+2, kabriolet Φi pickap. P°itom konstrukce podvozku umo₧≥uje i jφzdu v terΘnu. K technick²m lah∙dkßm konceptu HCD-III pat°φ elektronick² navigaΦnφ systΘm NAVITAC. VÜechna Φty°i kola pohßnφ p°es p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovku p°epl≥ovan² Üestnßctiventilov² dvoulitr s prom∞nliv²m Φasovßnφm ventil∙. Motor mß nejv∞tÜφ v²kon 177 kW. V nejbli₧Üφ dob∞ by m∞la b²t zahßjena kusovß v²roba tohoto vφce·ΦelovΘho automobilu.#MAIN\190\190_10.RTF,Hyundai - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Na autosalonu v Soulu v roce 1997 se p°edstavil Φty°dve°ov² miniautomobil H.M.X dΘlky 3,5 m, urΦen² pro p°epravu p∞ti osob. Pro jeho pohon zvolil v²robce litrov² Φty°vßlec o v²konu 43 kW (59 k). Koncepce tohoto mikrovanu vznikla v technickΘ spoluprßci s partnerskou firmou Mitsubishi. O tom, ₧e sΘriovß v²roba se skuteΦn∞ blφ₧ila, sv∞dΦila i prezentace tohoto modelu v zß°φ 1997 ve Frankfurtu nad Mohanem. Vyzrßlß a do detail∙ dovedenß podoba nynφ ji₧ p∞tidve°ovΘho mikrovanu MX dostala nßzev Atos. Vedle p∞tice dosp∞l²ch pojme v∙z i 0,263 m3 zavazadel. Po sklopenφ zadnφch sedadel vzroste objem pro nßklad a₧ na 1,084 m3. PßtΘ dve°e se vyklßpφ vzh∙ru, zajφmavΘ jsou skupinovΘ sv∞tlomety vΦlen∞nΘ do zadnφch sloupk∙ karoserie, zatφmco mlhovka a odrazky jsou v masivnφm nßraznφku.Na ΦeskΘm trhu by se Hyundai Atos m∞l objevit v prvnφ polovin∞ roku 1998, a to ve t°ech stupnφch v²bavy GL, GLS a Super.#MAIN\190\190_11.RTF,Hyundai - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Nßstupcem °ady Pony/Excel je prvnφ Hyundai zcela vyvinut² v Ji₧nφ Koreji. Accent, p∙vodn∞ oznaΦovan² tΘ₧ k≤dem X-3, ovÜem koncepΦn∞ vychßzφ ze svΘho p°edch∙dce. Automobil m∞l premiΘru na podzim roku 1994 a v pr∙b∞hu roku 1997 byl v²razn∞ modernizovßn. Krom∞ lehkΘho faceliftingu, kter² novΘmu Accentu p°idal na dynamiΦnosti, doznal v∙z i dalÜφch konstrukΦnφch zlepÜenφ, zejmΘna na podvozkov²ch skupinßch. Do modelovΘho roku 1998 vstupuje inovovan² model Accent se t°emi karosß°sk²mi variantami, a to jako Φty°dve°ov² sedan se stup≥ovitou zßdφ, nebo jako t°φ Φi p∞tidve°ov² hatchback. Nabφdku pohonn²ch jednotek tvo°φ p∞t zß₧ehov²ch motor∙ pokr²vajφcφch v²konovΘ spektrum od 44 do 73 kW. Zßklad tvo°φ dvanßctiventilovΘ Φty°vßlce Alpha o objemu 1,3 l disponujφcφ v²konem 44, 55 Φi 62 kW podle zem∞ urΦenφ. Pro nßroΦn∞jÜφ zßkaznφky je urΦen Φty°vßlcov² motor o zdvihovΘm objemu 1,5 l, kter² dßvß v²kon 65 kW Φi 73 kW (rozvod 2xOHC) u t°φdve°ovΘho sportovnφho modelu Accent GT.#MAIN\190\190_12.RTF,Hyundai - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Novß generace Lantry (v n∞kter²ch zemφch Elantra), p°edstavenß na podzim 1995 a do prodeje uvedenß v roce 1996, je dalÜφm modelem kompletn∞ vyvinut²m vlastnφmi silami Hyundaie. ╚ty°dve°ov² p∞timφstn² sedan st°ednφ t°φdy mß pohon p°ednφch kol. Lantra mß bezpeΦnostnφ v²bavu pln∞ srovnatelnou s evropsk²mi a japonsk²mi automobily, vΦetn∞ v²ztuh karoserie, plnoobjemov²ch nafukovacφch bezpeΦnostnφch vak∙ Φi Φty°kanßlovΘho protiblokovacφho systΘmu ABS. OblΘ tvary dodßvajφ Lant°e dobrΘ aerodynamickΘ vlastnosti (souΦinitel odporu cx = 0,33) a p°itom majφ originßlnφ tvarovßnφ. Automobil mß rovn∞₧ modern∞ °eÜen² a prostorn² interiΘr.
Hyundai Lantra se v roce 1998 bude nabφzet s modernφmi Üestnßctiventilov²mi zß₧ehov²mi motory Beta o zdvihovΘm objemu 1,6 l /84 kW a pro n∞kterΘ trhy jeÜt∞ s motorem 1,8 l o v²konu 94 kW. Novinkou je vrcholn² motor °ady Beta - dvoulitr s v²konem 102 kW, p∙vodn∞ p°edstaven² v modelu CoupΘ a turbodiesel objemu 1,9 l p°evzat² od automobilky Peugeot. P°evodovky jsou p∞tistup≥ovß mechanickß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Lantra je dlouhß 4420 mm p°i rozvoru nßprav 2550 mm. Pohotovostnφ hmotnost Φinφ podle motoru 1205 a₧ 1240 kg.
Nedlouho po sedanu se p°edstavila dalÜφ karosß°skß varianta - prvnφ korejskΘ kombi. Nadpr∙m∞rn∞ prostorn² a vybaven² automobil Lantra Combi (objem zavazadlovΘho prostoru 1786 litr∙), pro n∞kterΘ trhy oznaΦovanΘ jako Lantra Wagon nabo Lantra Maxx, pou₧φvß shodnΘ motory jako verze sedan kombinovanΘ s p∞tistup≥ovou p°evodovkou s ruΦnφm °azenφm Φi Φty°stup≥ov²m "automatem". Lantra Combi je dlouhß 4450 mm, a to p°i stejnΘm rozvoru 2550 mm jako sedan. Pohotovostnφ hmotnost Φinφ 1172 a₧ 1232 kg. Na konec roku 1998 se p°ipravujφ malΘ stylistickΘ zm∞ny karoserie, kterΘ by voz∙m Lantra m∞ly dodat v∞tÜφ identicitu.#MAIN\190\190_13.RTF,Hyundai - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
V roce 1996 slavila premiΘru Sonata 3. generace, urΦenß pro modelov² rok 1997. Zm∞nila se nejen maska chladiΦe, ale ·pravy doznalo rovn∞₧ ulo₧enφ motoru, p°evodovka, brzdy a pΘrovßnφ. Beze zm∞n z∙stala nabφdka vp°edu nap°φΦ ulo₧en²ch motor∙. Jsou jimi dvoulitrov² Φty°vßlec 16V s nejv∞tÜφm v²konem 92 kW (pro n∞kterΘ zem∞ takΘ s v²konem 70 kW) nebo t°φlitr V6 o v²konu 107 kW. Oba motory ji₧ pln∞ vyhovujφ nov²m emisnφm limit∙m normy Euro 2. Pouze pro domßcφ trh je urΦena varianta s motorem 1,8 l o v²konu 81 kW. K dispozici je p∞tistup≥ovß ruΦn∞ °azenß p°evodovka nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Sonata III stßle jeÜt∞ spolu s motory vyu₧φvß °adu dφl∙ p°evzat²ch od Mitsubishi. TradiΦn∞ nejsiln∞jÜφ strßnkou Sonaty v porovnßnφ s konkurencφ z∙stßvß rozm∞rn² a bohat∞ vybaven² vnit°nφ prostor, a to za p°φznivou po°izovacφ cenu a s velk²mi garancemi. TakΘ bezpeΦnostnφ v²bava je na vysokΘ ·rovni, v∙z je vybaven i Φty°kanßlov²m ABS. Sonata III je dlouhß 4700 mm a mß rozvor nßprav 2700 mm. Pohotovostnφ hmotnost je od 1381 do 1443 kg podle zvolenΘho motoru. Na konci roku 1998 p°edstavφ Hyundai zcela novou generaci Sonaty s modernφmi motory Delta o objemu 2,0 l, 2,0 l V6 a 2,5 l V6. V roce 1999 p°ijde na trh model Sonata Kombi a verze s pohonem vÜech kol.
V roce 1995 se na autosalonu v Soulu p°edstavil dalÜφ, o n∞co v∞tÜφ luxusnφ sedan st°ednφ t°φdy Hyundai Marcia, urΦen² pouze k prodeji v Ji₧nφ Koreji. Technickou zvlßÜtnostφ tΘto obdoby Mitsubishi Sigma/Diamante je elektronicky °φzenΘ pΘrovßnφ. Hyundai Marcia pohßnφ bu∩ nejv²konn∞jÜφ verze ÜestnßctiventilovΘho dvoulitru s v²konem 107 kW nebo motor V6 2x DOHC o objemu 2,5 l a v²konu 127 kW. Marcia je dlouhß 4770 mm (rozvor nßprav 2700 mm) a pohotovostnφ hmotnost Φinφ 1430 kg.#MAIN\190\190_14.RTF,Hyundai - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Na vrcholu nabφdky je jen pro Koreu vyrßb∞nß luxusnφ reprezentaΦnφ limuzφna ortodoxnφch tvar∙ Grandeur. Jde o licenΦnφ Mitsubishi Debonair, pohßn∞n² Üestnßctiventilov²m Φty°vßlcov²m dvoulitrem o v²konu 107 kW nebo t°φlitrov²m motorem V6 s v²konem 151 kW. Krom∞ t∞chto v²konn∞jÜφch verzφ motor∙ znßm²ch ze Sonaty se Grandeur dodßvß rovn∞₧ s dalÜφmi motory Mitsubishi - Φty°vßlcem 2,5 l (127 kW) a v∞tÜφ verzφ V6 3,5 l (165 kW). P°evodovka je samoΦinnß Φty°stup≥ovß. ╚ty°vßlce se dodßvajφ i s p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovkou. Tento v Koreji nesmφrn∞ oblφben² model velmi konzervativnφch tvar∙ mß p°ednφ pohon a je vybaven modernφ technikou. Je dlouh² 4980 mm a mß rozvor 2745 mm. Pohotovostnφ hmotnost je podle motoru 1520 a₧ 1760 kg. Podle ·rovn∞ v²bavy, s mal²mi stylistick²mi odchylkami, ale p°edevÜφm s prodlou₧en²m rozvorem na 2860 mm se rovn∞₧ dodßvß s oznaΦenφm Dynasty.
#MAIN\190\190_15.RTF,Hyundai - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Sportovnφ automobily v nabφdce Hyundaie reprezentuje CoupΘ s p°ednφm pohonem. Tento model vznikl na zßklad∞ podvozkov²ch skupin nejnov∞jÜφ generace sedanu st°ednφ t°φdy Lantra a p°edstavil se poprvΘ v roce 1996. CoupΘ, ve Spojen²ch stßtech a Ji₧nφ Koreji prodßvanΘ jako Tiburon, vyst°φdalo nep°φliÜ vyda°en² model SCoupΘ. P∙sobivΘ tvary tohoto kupΘ 2+2 vychßzφ z americkΘ studie HCD-II z roku 1992. CoupΘ pohßnφ zcela nov² Üestnßctiventilov² dvoulitrov² Φty°vßlec, vychßzejφcφ ze st°ednφ °ady motor∙ Hyundai Beta, zde je ve verzi FX o v²konu 102 kW. V n∞kter²ch zemφch se prodßvß rovn∞₧ s motorem 1,6 l o v²konu 84 kW a pro USA je urΦen motor 1,8 l s v²konem 97 kW. P°evodovky jsou alternativn∞ p∞tirychlostnφ mechanickß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Zßrukou v²teΦn²ch jφzdnφch vlastnostφ je zav∞Üenφ kol obou nßprav odlad∞nΘ u automobilky Porsche. Na p°ßnφ je k dispozici Φty°kanßlov² protiblokovacφ brzdov² systΘm ABS. CoupΘ je dlouhΘ 4340 mm a mß rozvor nßprav 2475 mm. Pohotovostnφ hmotnost Φinφ 1230 kg, nejv∞tÜφ rychlost 201 km/h. Na vrcholu nabφdky je nejluxusn∞ji vybavenß verze 2,0i GLS se Üestnßctiventilov²m dvoulitrem. V Soulu 1997 bylo CoupΘ vystaveno i s hlinφkovou nosnou strukturou, lehΦφ o 147 kg, a v otev°enΘ verzi.
#MAIN\190\190_17.RTF,Hyundai - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
SpoleΦnost Hyundai Motor Co. sice terΘnnφ automobily nevyrßbφ, p°esto jsou offroady 4x4 se znaΦkou Hyundai v Koreji Φasto k vid∞nφ. TerΘnnφ automobily Hyundai Galloper 4WD toti₧ od roku 1991 v licenci Mitsubishi vyrßbφ v²hradn∞ pro domßcφ trh sesterskß spoleΦnost Hyundai Precision & Industry Co., zab²vajφcφ se jinak p°edevÜφm v²robou lokomotiv. Galloper 4WD je nejrozÜφ°en∞jÜφm terΘnnφm automobilem v Ji₧nφ Koreji. Nabφzφ se, stejn∞ jako originßl Mitsubishi Pajero, se t°φdve°ovou karoseriφ nebo jako p∞tidve°ov² Wagon s motory diesel a turbodiesel 2,5 l nebo s benzinov²m t°φlitrov²m motorem V6. Galopper se od lΘta 1997 dodßvß ve t°φdve°ovΘ verzi s motorem 2,5 l TD takΘ do n∞kter²ch evropsk²ch zemφ. Do roku 2000 by jej m∞l nahradit nov² offroad z vlastnφho v²voje HMC.#MAIN\190\190_18.RTF,Hyundai - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Minibus Hyundai H100, v Ji₧nφ Koreji znßm² pod oznaΦenφm Grace, se vyrßbφ se vzn∞tov²m motorem 2,5 l o v²konu 57 kW a ve svΘm Üesti nebo osmimφstnΘm uspo°ßdßnφ s pohotovostnφ hmotnostφ 1540 kg je p°edevÜφm vφce·Φelov²m u₧itkov²m vozidlem. Ve v²robnφm programu HMC je u₧ deset let, souΦasnß verze se p°edstavila v roce 1993 (s malou modernizacφ v roce 1996) a v tΘm₧e roce zaΦal jejφ v²voz.
Velkou novinkou jara 1997 se stala oΦekßvanß premiΘra prvnφho korejskΘho minivanu v sΘriovΘ podob∞. Hyundai H-1 vychßzφ vst°φc nejnov∞jÜφmu m≤dnφm trend∙m a nabφzφ p°ita₧livΘ spojenφ mezi osobnφm automobilem resp. minivanem kategorie MPV a lehk²m u₧itkov²m vozidlem. Proto se nov² H-1 dodßvß ve dvou verzφch. S kratÜφm rozvorem, bohatÜφ v²bavou a zadnφmi koly odpru₧en²mi vinut²mi pru₧inami vychßzφ vφce vst°φc zßjemc∙m o minivan, zatφmco delÜφ verze vybavenß vzadu listov²mi pery je vφce u₧itkov²m vozidlem. PoΦet sedadel je podle zvolenΘ verze 3, 6, 7, 9 nebo 12. Do v²bavy pat°φ vÜechny bezpeΦnostnφ prvky vΦetn∞ Φty°kanßlovΘho ABS Φi dvojice airbag∙. Sedmimφstnß verze s krßtk²m rozvorem se bude od roku 1998 vyrßb∞t rovn∞₧ s pohonem vÜech kol. Sedmimφstnß verze H-1 nabφzφ bohatou variabilitu vnit°nφho uspo°ßdßnφ vΦetn∞ otoΦn²ch sedadel. V nabφdce jsou t°i motory. Zß₧ehov² osmiventilov² Φty°vßlec 2,4 MPI SOHC mß v evropskΘ verzi v²kon 84 kW. Turbodiesel 2,5 l mß pro Evropu v²kon 59 kW nebo 63 kW. Nep°epl≥ovan² diesel 2,6 l s v²konem 62 kW nenφ urΦen pro evropskΘ trhy. P°evodovky jsou p∞tirychlostnφ mechanickß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. U₧itkovß verze H-1 je ve vÜech rozm∞rech v∞tÜφ ne₧ H 100. Osobnφ verze H-1 mß dΘlku 4695 mm (prodlou₧enß 5035 mm) a rozvor nßprav 2810 mm (dlouhß 3080 mm).#MAIN\200\200_01.RTF,Jaguar - Vznik
Vznik automobilky
Malokterß automobilovß znaΦka zφskala tak velkou proslulost jako britsk² Jaguar. A to p°esto, ₧e v historii automobilovΘ v²roby nepat°φ k nejstarÜφm firmßm. Vloni oslavila Üedesßtiny a takΘ na poΦest 35.v²roΦφ nejslavn∞jÜφho vozu E-Type p°edstavila nov² XK-8, prvnφ Jaguar s osmivßlcov²m motorem. SpoleΦnost Jaguar Cars na Browns Lane v Coventry se stala pojmem. Po skromn²ch zaΦßtcφch, kdy zakladatel Sir William Lyons pou₧φval motory jin²ch v²robc∙, po vßlce rozvinula konstrukci vlastnφch Üestivßlc∙ sΘrie XK a prokßzala jejich kvality p∞tinßsobn²m vφt∞zstvφm ve 24 h Le Mans. Od roku 1971 p°idala dvanßctivßlce (v letech 1988 a 1990 triumf v Le Mans zopakovaly) a v roce 1996 p°iÜla se zcela nov²m osmivßlcem Advanced Jaguar AJ-V8. Vzhledem k tomu, ₧e firma zaΦφnala jako karosßrna, byly tvary voz∙ neobyΦejn∞ zda°ilΘ. Vrcholem se stal sportovnφ automobil E-Type, vyrßb∞n² ve t°ech sΘriφch v letech 1961 a₧ 1975, dodnes pova₧ovan² za nejkrßsn∞jÜφ britsk² automobil. Na Φesk² trh se Jaguar oficißln∞ vrßtil po vφce ne₧ padesßti letech. PoΦßtkem roku 1993 vzniklo zastoupenφ Jaguar Praha, divize a.s. Motokov, kterΘ vloni prodalo tΘm∞° Φty°i desφtky nov²ch voz∙ Jaguar a Daimler.#MAIN\200\200_03.RTF,Jaguar - Do r.1945
Historie do roku 1945
Mlad² motocyklov² nadÜenec William (Bill) Lyons uvid∞l jednoho dne stylisticky zda°il² postrannφ vozφk k motocyklu. Hned se domluvil s jeho tv∙rcem Billem Walmsleyem a jakmile byl plnolet², zalo₧il pro jeho v²robu firmu Swallow Sidecar Company v Blackpoolu s kapitßlem 1000 liber. Jejich Swallow (= vlaÜtovka) s nadΦasovou hlinφkovou konstrukcφ zßhy zaujal klientelu a produkce prudce vzr∙stala.
Nez∙stalo u sajdkßr. V roce 1927 debutoval Austin Seven, mal² automobil, kter² nejvφce proslavil Herberta Austina. Stal se nejen pilφ°em motorizace v Anglii, ale vyrßb∞l se takΘ v Americe, Francii, Japonsku a N∞mecku, kde byl zßkladem automobilovΘ v²roby BMW! Bill Lyons na podvozek Sevenu vytvo°il elegantnφ dvousedadlovou karoserii a dostal objednßvku na 500 kus∙ od vedoucφch lond²nsk²ch garß₧φ Henlys. Po Austinu Seven Swallow nßsledovaly dalÜφ zda°ilΘ karoserie na druh² nejrozÜφ°en∞jÜφ britsk² v∙z Morris Cowley. V²roba se tak rozrostla, ₧e Lyons firmu p°est∞hoval do Coventry, kolΘbky britskΘho automobilovΘho pr∙myslu. Od roku 1929 Swallow Coachbuilding Company karosovala rovn∞₧ vozy Fiat, Swift, Standard a Wolseley.
Williama Lyonse vÜak neuspokojovalo oblΘkat podvozky jin²ch tv∙rc∙. Na Lond²nskΘm autosalonu 1931 p°edstavil sv∙j prvnφ v∙z, vyroben² ve spoluprßci se Standard Motor Company, kterß dodßvala motory. Na rozdφl od jin²ch automobil∙ tΘ doby m∞l dynamickou siluetu s dlouhou p°φdφ a velmi nφzkou stavbu. Vzbudil doslova senzaci. Dostal jmΘno SS jako Swallow Standard. O dva roky pozd∞ji vyhrßl nßroΦnou Alpskou sout∞₧, a tak zaΦala dlouhß Ü≥∙ra sportovnφch ·sp∞ch∙.
Po roce 1934 Bill Walmsley firmu opustil a Lyons hledal novΘho in₧en²ra. NaÜel Williama Heynese, kter² pak stßl v Φele konstrukΦnφho odd∞lenφ cel²ch p∞tat°icet let! ZpoΦßtku spolupracoval takΘ s legendßrnφm Harrym Weslakem, jen₧ vlo₧il svou magickou ruku na motory. V roce 1935 v²kon vzrostl ze 75 na 105 konφ hlavn∞ pou₧itφm shora °φzen²ch ventil∙, Heynes zkonstruoval nov² nφzk² podvozek a Lyons navrhl elegantnφ karoserii sportovnφho st°ihu. Nov² v∙z dostal i novΘ jmΘno SS Jaguar 2.5 litre. VyÜlo z n∞kolika nßvrh∙ reklamnφ agentury, a i kdy₧ m∞l Lyons v²hrady, nakonec souhlasil. ÄßdnΘ jinΘ jmΘno toti₧ nevyjad°ovalo totΘ₧ ve vÜech sv∞tov²ch jazycφch: sφlu, eleganci a rychlost.
Sportovnφ model se jmenoval SS Jaguar 100, proto₧e dosahoval u₧ tehdy rychlosti sto mil za hodinu, tedy 160 km/h. Hned vyhrßl slavnou RAC Rallye a pro rok 1937 m∞l Lyons k dispozici kompletnφ °adu motor∙ 1.5, 2.5 a 3.5 litre. Navzdory vysok²m v²kon∙m byly Jaguary pom∞rn∞ levnΘ. Tehdy se prodßvaly od 298 do 465 liber za kus. Lyons znovu prokßzal svΘ um∞leckΘ cφt∞nφ nßdhern²m designem uzav°enΘho kupΘ SS Jaguar 100 (1938). B∞hem vßlky se v²roba osobnφch automobil∙ zastavila. Tovßrna stav∞la sajdkßry pro armßdu, vyrßb∞la k°φdla a Φßsti trup∙ vojensk²ch letadel, zejmΘna pro slavnΘ Spitfiry a Wellingtony, kterΘ vyhrßly Bitvu o Britßnii. Pr∙myslovΘ m∞sto Coventry bylo cφlem n∞meck²ch nßlet∙. Srovnaly se zemφ nejen °adu automobilek, ale i slavnou katedrßlu.#MAIN\200\200_04.RTF,Jaguar - Do r.1970
Historie do roku 1970
B∞hem vßlky obyvatelΘ m∞sta Coventry organizovali protinßletovΘ hlφdky. Jednu z nich tvo°ili osobn∞ Lyons s Heynesem, doplnili je Wally Hassan a Claude Baily. B∞hem slu₧by p°em²Üleli o povßleΦnΘm rozvoji. Stanovili si vysokΘ cφle. Vyvinout nov² motor pokrokovΘ konstrukce, kter² by byl nejlepÜφ na sv∞t∞. To se jim takΘ poda°ilo. PovßleΦn² Üestivßlec Jaguar XK se stal legendou.
William Lyons stanovil, ₧e nov² motor musφ mφt v²kon nejmΘn∞ 160 konφ (118 kW). Vznikl prvnφ Üestivßlec sΘrie XK 3.4 litre, pozd∞ji dopln∞n² verzemi 2.4, 3.8 a 4.2 litre. Byl to jedineΦn² motor se dv∞ma vaΦkov²mi h°φdeli v hlavßch vßlc∙, neobyΦejn∞ pru₧n², s v²konem zßhy p°evyÜujφcφm 160 konφ. Zatφmco povßleΦn² sedan Mk.V m∞l jeÜt∞ starΘ motory, novΘ Üestivßlce XK se prvn∞ objevily ve sportovnφch roadsterech XK-120 a v sedanu Mk.VII usedlΘho tvaru, kter² se na silnici choval tak°ka jako na trati 24 h Le Mans, kde jeho sportovnφ brat°i v letech 1951 a₧ 1957 dobyli p∞t velk²ch vφt∞zstvφ. Vynikajφcφ jφzdnφ vlastnosti cestovnφ limuzφny Mk.VII takΘ slavily obrovsk² triumf na sportovnφm poli, kdy₧ s nφ Ronnie Adams vyhrßl Rallye Monte Carlo 1956.
V²roba se soust°e∩ovala na prostornΘ cestovnφ vozy sportovnφho charakteru a ΦistokrevnΘ sportovnφ modely. Do roku 1956 se tovßrnφ t²m Jaguaru oficißln∞ z·Φast≥oval nejv∞tÜφch zßvod∙. Jaguar 3.4 C-Type zvφt∞zil p°i prvnφm startu v Le Mans v roce 1951. O dva roky pozd∞ji se tam poprvΘ objevil s kotouΦov²mi brzdami a voz∙m C-Type pat°ilo prvnφ, druhΘ a ΦtvrtΘ mφsto. Jejich nßstupce, D-Type proudnicovΘho tvaru s vertikßlnφ stabilizaΦnφ plochou za otev°en²m kokpitem, vyhrßl slavnou Φty°iadvacetihodinovku jeÜt∞ t°ikrßt.
ProdukΦnφ sportovnφ vozy sφlily. KupΘ a kabriolety XK-140 a XK-150 se t∞Üily obrovskΘmu zßjmu a staly se nej·sp∞Ün∞jÜφmi Jaguary v exportu na zahraniΦnφ trhy, zejmΘna do USA. Paraleln∞ probφhala v²roba velk²ch limuzφn Mk.VIII a Mk.IX ve stylu Rolls-Royce, ale nepom∞rn∞ levn∞jÜφch. V roce 1957 byla tovßrna vß₧n∞ poÜkozena po₧ßrem. Znamenalo to konec v²roby D-Type a jeho supersportovnφ verze XK-SS, kterß vznikla v pouh²ch 16 exemplß°φch. Po₧ßr zniΦil vÜechny p°φpravky a stejnΘmu osudu se jen se Üt∞stφm vyhnul sportovnφ sedan 3.4, z n∞ho₧ pozd∞ji vznikl legendßrnφ automobil Mk.2. èedesßtß lΘta znamenala pro Jaguar Cars obrovskΘ ·sp∞chy. Na ÄenevskΘm autosalonu 1961 debutoval Jaguar E-Type, nßdhernΘ kupΘ plynul²ch k°ivek, dodnes pova₧ovanΘ za nejkrßsn∞jÜφ britsk² v∙z. Vyrßb∞lo se i jako kabriolet. Samoz°ejm∞ s motory XK, od roku 1971 jako prvnφ Jaguar s nov²m dvanßctivßlcem. Jeho v²robu v provedenφ kupΘ i kabriolet vÜak zastavila ropnß krize v polovin∞ sedmdesßt²ch let. Pozd∞ji se ukßzalo, ₧e to bylo ukvapenΘ rozhodnutφ. DalÜφ model XJ-S navzdory osobitΘmu kouzlu nedokßzal E-Type nikdy plnohodnotn∞ nahradit, a tak je za jeho nßstupce pova₧ovßn a₧ letos uveden² osmivßlec XK-8, p°ipraven² rovn∞₧ v uzav°enΘ i otev°enΘ karosß°skΘ verzi. ZnaΦnou popularitu si zφskaly takΘ Φty°dve°ovΘ vozy Mk.2, v tΘ dob∞ nejlepÜφ sportovnφ sedany na sv∞t∞. ZejmΘna s motory XK 3.4 (210 konφ) a 3.8 (220 konφ) jim nikdo na silnici nestaΦil. Sm∞r k velk²m limuzφnßm naznaΦil Mk.X, prvnφ se zcela samonosnou karoseriφ, zatφmco sedan S-Type byl kompromisem mezi Mk.2 a velk²m Mk.X. Motor 3.8 povyrostl na 4.2, ale ani to nestaΦilo. V roce 1971 se objevil nov² dvanßctivßlec 5.3 litre. VyÜel z experimentßlnφho motoru pro sportovnφ prototyp XJ-13 (1966), kter² vÜak nikdy do zßvod∙ nenastoupil a z∙stal v jedinΘm exemplß°i.
V tΘ dob∞ se takΘ rozr∙stalo impΘrium Jaguar Cars. Firma p°evzala v²robce motor∙ Coventry-Climax, kterΘ v Üedesßt²ch letech vlßdly zßvod∙m formule 1, dalÜφ motorß°skou firmu Meadows, kde zavedla licenΦnφ v²robu vzn∞tov²ch motor∙ Jaguar-Cummins, nejstarÜφ britskou automobilku Daimler a tovßrnu na u₧itkovΘ vozy a autobusy Guy Motors. Zatφmco pod znaΦkou Daimler dodnes vznikajφ jeÜt∞ luxusn∞jÜφ verze uzav°en²ch voz∙ Jaguar, od roku 1964 vyrßb∞nß sΘrie nßkladnφch voz∙ Guy Big J (neboli Velk² Jaguar) v krizi britskΘho pr∙myslu sedmdesßt²ch let znaΦku nezachrßnila. Dnes stojφ na mφst∞ tovßrny supermarket.#MAIN\200\200_05.RTF,Jaguar - Do r.1997
Historie do roku 1997
V roce 1968 uveden² sedan novΘ generace XJ-6 se stal zßkladem v²roby sedmdesßt²ch let a jeho vylepÜenß koncepce je v podstat∞ rovn∞₧ zßkladem dneÜnφch Φty°dve°ov²ch Jaguar∙. Nejprve se Üestivßlcem XK, pozd∞ji i s dvanßctivßlcem (1972). Nov² XJ-6 (tovßrnφ oznaΦenφ XJ-40) nßsledoval o osmnßct let pozd∞ji, spoleΦn∞ s nov²m Üestivßlcov²m motorem AJ-6. Tyto vozy, vΦetn∞ poslednφ inovace v roce 1994 (tovßrnφ oznaΦenφ X-300), jsou dodnes klasick²m p°φkladem modernφho cestovnφho automobilu nadΦasovΘho designu, vysok²ch v²kon∙, velkΘho pohodlφ a vynikajφcφch jφzdnφch vlastnostφ. Zm∞nil se takΘ systΘm pohonu, kdy₧ v∞tÜina zßkaznφk∙ ₧ßdala samoΦinnΘ p°evodovky. V nabφdce byly do lo≥skΘho roku nejen Üestivßlce 3.2 a 4.0 a dvanßctivßlec 6.0 litre, ale takΘ sportovnφ motor XJR 4.0 s v²konem 235 kW (320 konφ), p°epl≥ovan² mechanick²m kompresorem typu Roots. Loni po dvaceti letech skonΦila v²roba luxusnφho kupΘ a kabrioletu XJ-S, kter² po E-Type zastßval v nabφdce funkci sportovnφho modelu.
Po expanzi Üedesßt²ch let p°iÜla krize a sluΦovßnφ britsk²ch automobilov²ch firem. Jaguar se se sv²mi poboΦkami dostal do koncernu British Leyland, ale naÜt∞stφ byl z tohoto seskupenφ 29.Φervence 1984 op∞t vyjmut a jeho akcie rozprodßny zßjemc∙m. Tφm byl zjevn∞ zachrßn∞n p°ed zßnikem, proto₧e z kdysi p°edlouhΘho seznamu znaΦek koncernu zbyly jen Rover a v okleÜt∞nΘ podob∞ Leyland. Jaguar (vΦetn∞ Daimleru) se koncem roku 1989 stal majetkem americkΘ Ford Motor Company, kterß spoleΦnosti s roΦnφ v²robou 30 tisφc automobil∙ zajistila p°φstup k nejnov∞jÜφm technologiφm a metodßm v²roby. K prvnφm p°ednostem tohoto spojenφ pat°φ zv²Üenß kvalita, umocn∞nß t°φletou tovßrnφ zßrukou, a to vÜe p°i zachovßnφ samostatnΘ existence v∞hlasnΘ znaΦky.
Koncem osmdesßt²ch let se Jaguar vrßtil k vrcholn²m automobilov²m zßvod∙m sportovnφch prototyp∙ a v letech 1988 a 1990 op∞t dominoval v Le Mans. Vznikla °ada zajφmav²ch konstrukcφ vΦetn∞ poΦetn∞ omezen²ch sΘriφ silniΦnφch specißl∙ XJR-15 a XJ-220. ZejmΘna XJ-220 s p°epl≥ovan²m Üestivßlcov²m motorem JV-6 Turbo vzbudil velkou pozornost jako nejrychlejÜφ sΘriov² v∙z sv∞ta, schopn² jet rychlostφ p°es 320 km/h.#MAIN\200\200_14.RTF,Jaguar - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Ji₧ v roce 1996 p°i premiΘ°e sportovnφch voz∙ XK8 se o novΘm vidlicovΘm osmivßlci hovo°ilo jako o pohonnΘ jednotce budoucnosti, s nφ₧ by znaΦka Jaguar m∞la vstoupit do p°φÜtφho tisφciletφ. V roce 1997 nahradil tento motor pohonnΘ jednotky V12 (v produkci od roku 1971) a AJ6 (1983). Nov² osmivßlec, dnes nabφzen² ve t°ech provedenφch, toti₧ p°edstavuje absolutnφ sv∞tovou ÜpiΦku. Nesmφrn∞ kompaktnφ a lehk² motor mß ji₧ v nejslabÜφ verzi o objemu 3248 cm3 pom∞rn∞ sluÜn² v²kon 179 kW (240 k) a toΦiv² moment 316 N.m. S touto pohonnou jednotkou se dodßvajφ dv∞ varianty. Prvnφ je ji₧ podle oznaΦenφ XJ Sport 3,2 sportovn∞ji zam∞°enß ne₧ komfortn∞jÜφ XJ8 3.2. Ob∞ verze zrychlujφ z klidu na 100 km/h b∞hen 8,5 s a dosahujφ nejv∞tÜφ rychlosti 225 km/h. ╚ty°litrovß varianta s elektronicky °φzen²m systΘmem Φasovßnφ vaΦkov²ch h°φdel∙, je₧ ovlßdajφ sacφ ventily, se m∙₧e pochlubit ·ctyhodn²m v²konem 216 kW (290 k). Op∞t existuje sportovn∞jÜφ verze oznaΦenß XJ8 4.0 a luxusn∞jÜφ s tradiΦnφm nßzvem Sovereign 4.0. Vrchol souΦasnΘ nabφdky motor∙ z Coventry tvo°φ mechanick²m dmychadlem Eaton p°epl≥ovan² osmivßlec, kter² se montuje do model∙ Jaguar XJR Supercharged.
Posledn∞ jmenovan² osmivßlec, kombinovan² v²hradn∞ s p∞tistup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou z produkce firmy Mercedes-Benz (jednß se o jeden z nejdokonalejÜφch v²robk∙ svΘho druhu, opat°en² Φty°mi druhy °azenφ), schopnou pracovat s toΦiv²m momentem pohybujφcφm se na hranici 500 N.m, Φinφ z Jaguaru XJR Supercharged nejdynamiΦt∞jÜφ a nejrychlejÜφ luxusnφ limuzφnu sv∞tovΘ produkce. Zrychlenφ z klidu na 100 km/h, b∞hem n∞ho₧ p°evodovka pouze jednou bez jakΘhokoliv trhnutφ p°e°adφ, lze skuteΦn∞ nazvat skokem Üelmy. S hodnotou 5,6 s se mohou pom∞°ovat pouze sportovnφ automobily Porsche nebo Aston Martin. Jaguar XJR Supercharged dosahuje rychlost 250 km/h, ale, neb²t elektronickΘho omezovaΦe, pohybovala by se jeho rychlost na hranici 280 a₧ 300 km/h.
Ka₧dΘ v²konovΘ variant∞ pohonnΘ jednotky a jednotlivΘmu modelu p°izp∙sobil v²robce odlad∞nφ podvozku a standardn∞ jej doplnil elektronicky °φzen²m stabilizaΦnφm systΘmem ASC, zajiÜ¥ujφcφm automobilu optimßlnφ trakΦnφ schopnosti. ╚ty°litrovΘ modely dostaly navφc do vφnku vypφnatelnΘ protiprokluzovΘ za°φzenφ TC, verze XJR je pak jako jedinß vybavena osv∞dΦen²m elektronicky °φzen²m systΘmem CATS, kter² v zßvislosti na provoznφch podmφnkßch samoΦinn∞ upravuje charakteristiky tlumiΦ∙. Ji₧ samotnΘ uspo°ßdßnφ a geometrie obou nßprav zabezpeΦuje novΘ generaci voz∙ Jaguar vynikajφcφ jφzdnφ parametry a vysok² cestovnφ komfort. Ten je jeÜt∞ znßsoben posilov²m °φzenφm pracujφcφm v zßvislosti na rychlosti vozidla a kinematikou zßv∞s∙ kol, kterß zabra≥uje podΘlnΘmu naklßp∞nφ vozu p°i prudkΘ akceleraci Φi intenzivnφm brzd∞nφ.
Do modelovΘho roku 1998 vstupujφ automobily z Coventry nejenom s nov²mi motory, ale i modernizovan²mi prvky bezpeΦnosti, ochrany proti zcizenφ a p°edevÜφm bohatÜφ v²bavou, kterß musφ nutn∞ uspokojit i ty nejnßroΦn∞jÜφ zßkaznφky a skalnφ p°φznivce presti₧nφ znaΦky Jaguar.#MAIN\200\200_15.RTF,Jaguar - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Model XK8 potvrzuje nadvlßdu Jaguaru mezi sv∞tov²mi v²robci nejpresti₧n∞jÜφch vysokov²konn²ch sportovnφch voz∙. ╚ty°litrov² osmivßlec Advanced Jaguar V8 dodßvß kombinaci v²konu a toΦivΘho momentu, kterΘ se nevyrovnß ₧ßdn² jin² motor tΘto t°φdy. Nejv∞tÜφ v²kon dosahuje hodnoty 216 kW (290 k) a toΦiv² moment nikdy neklesß pod 80 procent nejv∞tÜφ hodnoty 393 N.m v rozsahu otßΦek 1400 a₧ 6400. Stejn∞ pru₧nß elektronickß p∞tistup≥ovß samoΦinnß p°evodovka dßvß hladkΘ zm∞ny p°evod∙ s vysoce pozitivnφ charakteristikou p°φmΘho pohonu v ka₧dΘm p°evodovΘm stupni. PohonnΘ ·strojφ v tΘto kombinaci zrychlφ uÜlechtilΘ kupΘ b∞hem 6,7s z 0 na 100 km/h a umo₧≥uje dosßhnout nejv∞tÜφ rychlost 251 km/h. V∙z je vybaven na ·rovni luxusnφch limuzφn. SΘriovß v²bava s klimatizaΦnφ jednotkou a elektricky vyh°φvan²mi vn∞jÜφmi zrcßtky je podpo°ena °adou drobn²ch detail∙. PΘrovßnφ je pln∞ nezßvislΘ na obou nßpravßch se soust°edn²mi pru₧inami a tlumiΦi. ZaruΦuje to tΘm∞° dokonal² radißlnφ pohyb kol, redukujφcφ opot°ebenφ pneumatik za souΦasn∞ zlepÜenΘho ovlßdßnφ vozu a p°esnosti °φzenφ. ExtrΘmnφ stabilitu, p°ilnavost k vozovce a ovladatelnost jeÜt∞ zlepÜuje na p°ßnφ dodßvan² systΘm aktivnφho pΘrovßnφ CATS (Computer Active Technology Suspension), zahrnujφcφ elektronickou regulaci tlumiΦ∙ a sportovnφ osmnßctipalcovß litß kola. CATS se dodßvß pouze pro kupΘ, ale sportovnφ kola odliÜenß od sΘriov²ch sedmnßctipalcov²ch sedmipaprskov²m designem, jsou k dispozici rovn∞₧ se standardnφm pΘrovßnφm jak pro kupΘ, tak pro kabriolet.#MAIN\200\200_16.RTF,Jaguar - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Kabriolet XK8 s nov²m systΘmem otevφracφ st°echy uzavφrß kruh mezi vÜestrannostφ kabrioletu a vysok²mi v²kony kupΘ. Ovladatelnost kabrioletu je od kupΘ prakticky nerozeznatelnß, podpodlahovΘ v²ztuhy zaruΦujφ stejnou tuhost a eliminujφ vibrace. TakΘ aerodynamick² hluk je minimßlnφ. Pln∞ automatickß st°echa s mechanizovan²m ovlßdßnφm se zavφrß Φi otevφrß za mΘn∞ ne₧ 20 sekund na dotek tlaΦφtka. Jak kupΘ, tak kabriolet nabφzejφ dva kontrastujφcφ styly interiΘru Sport a Classic. Pohonnß jednotka je shodnß s kupΘ.#MAIN\210\210_01.RTF,Jeep - Vznik
Vznik automobilky
Jeep p∙vodn∞ nebyl znaΦkou automobil∙, ale oznaΦenφm jejich druhu. Americkß armßda vypsala konkurs na vφce·ΦelovΘ vozidlo, tedy General Purpose, a zkratka G.P. se Φte jako D₧φ-Pφ. Od toho u₧ nebylo daleko k p°episu Jeep, a tak se navφc jmenovala populßrnφ postaviΦka kreslen²ch p°φb∞h∙ t°icßt²ch let, kterß bez problΘm∙ prochßzela zdφ. JmΘno Jeep se natolik v₧ilo pro terΘnnφ osobnφ automobily, ₧e se prakticky stalo synonymem a lidΘ oznaΦujφ jako d₧φpy i jinΘ automobily ne₧ ty, kterΘ p∙vodn∞ vznikly v automobilce Willys-Overland a kterΘ b∞hem let v rßmci f·zφ a reorganizacφ byly vyrßb∞ny firmami Kaiser Jeep Corporation, American Motors Corporation a dnes Chrysler Corporation. Licence Jeepu byla prodßna do t°φ desφtek zemφ a dalÜφ automobilky jejich konstrukci napodobovaly. Zkrßtka Jeep je legendou a nejslavn∞jÜφm terΘnnφm automobilem na sv∞t∞.#MAIN\210\210_02.RTF,Jeep - Do r.1918
Historie do roku 1918
Tv∙rcem Jeepu byla automobilka Willys-Overland, zalo₧enß v roce 1909 na zßkladech p∙vodnφ Overland Company, kterß vyrßb∞la osobnφ automobily od roku 1903. V roce 1907 se John North Willys, dealer z Elmiry ve stßt∞ New York, ujal vedenφ spoleΦnosti, kdy₧ zjistil, ₧e mu pro finanΦnφ potφ₧e nemohla dodat po₧adovanΘ vozy. V roce 1909 ji p°ejmenoval na Willys-Overland Company, pohltil dalÜφ v²robce automobil∙ Marion, zφskal tovßrnu v Toledu, kde se dodnes vyrßb∞jφ Jeepy, p°evzal tovßrnu Duesenberg v New Jersey, f·zoval s Edwards Motor Car Company a stal se i spoleΦnφkem leteckΘho pr∙kopnφka Glenna Curtisse. Zatφmco v roce 1908 vyrobil 465 voz∙, o dva roky pozd∞ji u₧ jich z bran tovßrny vyjelo 18 200 kus∙.#MAIN\210\210_03.RTF,Jeep - Do r.1945
Historie do roku 1945
Po intermezzu s Walterem P.Chryslerem, kter² v roce 1923 vedl spoleΦnost na ₧ßdost banky Chase-Manhattan, od nφ₧ pot°ebovala p∙jΦku, zφskal Willys svou holdingovou spoleΦnost Willys Corporation zßhy zp∞t chytr²m manΘvrovßnφm. Z roΦnφ produkce padesßti tisφc voz∙ v roce 1921 stoupla v²roba o Φty°i roky pozd∞ji na trojnßsobek. Willys vsadil na ÜoupßtkovΘ motory systΘmu Knight (vozy po nich dostaly jmΘno Willys-Knight), pokraΦoval ve v²rob∞ Overland∙ (do 1926, znaΦka krßtce obnovena jeÜt∞ 1939) a v roce 1927 uvedl levn² Whippet, kter² se pozd∞ji vyrßb∞l takΘ v ÜestivßlcovΘm provedenφ. Z rekordnφ produkce 231 360 automobil∙ v roce 1928 vÜak po krachu na newyorskΘ burze produkce stßle klesala a₧ na 22 102 voz∙ v roce 1941 a nezachrßnil ji ani nov² Willys Americar (1941).
Do konkursu na lehk² vφce·Φelov² armßdnφ automobil s pohonem vÜech kol se p°ihlßsily spoleΦnosti American Bantam, Ford a Willys-Overland. Kupodivu prßv∞ nejmΘn∞ znßm² Bantam, pokraΦovßnφ americkΘ filißlky britskΘho Austinu, p°edstavil prvnφ v∙z GP (Jeep) konstruktΘra Karla Probsta, kter² navrhl klasickΘ tvary Jeepu. American Bantam takΘ vyrobil prvnφch 2643 Jeep∙, ale pak byla produkce p°id∞lena Fordov²m zßvod∙m pro jejich nejlepÜφ zßzemφ. William S.Knudsen, b²val² prezident General Motors a tehdy poradce prezidenta Franklina Delano Roosevelta vÜak rozhodl, ₧e bude vybrßno nejlepÜφ °eÜenφ, spojujφcφ p°ednosti vÜech t°φ prototyp∙. ╚ty°vßlcov² motor Willys Go-Devil 2,2 litru SV (45 kW) byl nejsiln∞jÜφ a nejpru₧n∞jÜφ, a tak dostala p°ednost konstrukce Willys-Overland Jeep MB (dalÜφ v²voj MA a prototypu Quad). T°φstup≥ovß p°evodovka s dvoustup≥ovou redukcφ, pohon vÜech kol, rßm ze dvou podΘlnφk∙ a p°φΦek, otev°enß karoserie bez dve°φ se sklopn²m Φelnφm sklem, kapalinovΘ brzdy a Üestnßctipalcovß kola se staly charakteristick²mi znaky vozu. Ani Ford nep°iÜel zkrßtka. V rßmci stßtnφ armßdnφ zakßzky vyrßb∞l Willys Jeep MB v licenci.
B∞hem vßleΦn²ch let se Willys Jeep nesmφrn∞ osv∞dΦil na stran∞ spojeneck²ch armßd a podφlel se na jejich vφt∞zstvφ. Do konce vßlky vyrobil Willys-Overland 362 841 Jeep∙ typu MB a Ford p°idal dalÜφch 281 448 tΘm∞° identick²ch vozidel. JeÜt∞ p°ed koncem vßlky Willys-Overland oznßmil, ₧e bude vyrßb∞t civilnφ verzi Jeepu, oznaΦenou CJ-2A (Civilian Jeep). P°φliÜ se od vßleΦnΘho modelu neliÜila, rezerva vÜak nebyla na zßdi, ale na boku. Zßkaznφci si na p°ßnφ mohli p°iobjednat v²stupnφ h°φdele pomocn²ch pohon∙ vp°edu i vzadu, navr₧en²ch p°edevÜφm pro zem∞d∞lskΘ nß°adφ. Civilnφ Jeepy m∞ly takΘ v∞tÜφ hlavnφ sv∞tlomety. John North Willys zem°el v srpnu 1935 a Willys Jeep, nejslavn∞jÜφ automobil nesoucφ jeho jmΘno, nikdy nevid∞l.#MAIN\210\210_04.RTF,Jeep - Do r.1970
Historie do roku 1970
Po vßlce slßva Jeepu neopadla. Stal se vφce·Φelov²m civilnφm automobilem a jeho v²robce dodßval celou °adu nß°adφ, p°φsluÜenstvφ a dopl≥k∙, kterΘ jeho univerzßlnost dßle rozÜφ°ily. Nebylo divu, ₧e civilnφ Jeepy CJ-2A a jejich zdokonalenΘ verze CJ-3A a CJ-3B byly znßmΘ takΘ pod nßzvem Jeep Universal. Pracovaly na americk²ch farmßch, se zav∞Üen²m pluhem nahrazovaly traktory, montovaly se na n∞ kompresory, elektrickΘ generßtory, svß°ecφ agregßty, hnacφ °emenice, hasiΦskΘ nßstavby atd. V roce 1949 si v²robce nechal znaΦku Jeep registrovat. To u₧ vyrßb∞l prodlou₧enΘ verze Stake Truck (pick-up s pohonem 4x2 nebo 4x4) a osobnφ Station Wagon, prvnφ americk² v∙z kombi s celokovovou karosΘriφ. V roce 1951 se v Toledu ve stßt∞ Ohio vyrobilo 119 tisφc Jeep∙. Pro americkou armßdu vzniklo 60 tisφc Jeep∙ MC (M-38), kterΘ se pozd∞ji staly zßkladem dalÜφho civilnφho modelu CJ-5 Universal. Willys Station Wagon se vyrßb∞l do Üedesßt²ch let, dostal bohat∞ chromovanou masku a pozd∞ji z n∞ho znßm² designer Brooks Stevens odvodil Jeep Rural, novΘ provedenφ pro v²robu v brazilskΘ filißlce. Od roku 1949 byl k dispozici takΘ Üestivßlcov² motor. Zajφmav²m pokusem byla stavba sportovnφch roadster∙ Jeepster, kterΘ sv²m vzhledem Jeep nezap°ely a pozd∞ji se v licenΦnφm provedenφ Ebro uplatnily ve èpan∞lsku.
V roce 1953 se Willys-Overland stal souΦßstφ pr∙myslovΘho koncernu Kaiser a v²roba pokraΦovala klasick²mi typy CJ-3B, CJ-5 a prodlou₧en²m CJ-6, "mechanickou mulou" (Mechanical Mule) pro armßdu, dodßvkov²mi a nßkladnφmi verzemi, mezi nimi₧ se objevily takΘ trambusovΘ kamiony °ady FC (Forward Control) a levnΘ verze dodßvkov²ch voz∙ Jeep Dispatcher s pohonem jen jednΘ nßpravy. Model CJ-5 se vyrßb∞l t°icet let.
Zcela novou konstrukcφ, kterß v roce 1963 doplnila klasickΘ Jeepy, byla sΘrie Wagoneer/Gladiator, novΘ velkΘ Jeepy s pohonem 4x2 a 4x4, kterΘ ve verzi Grand Wagoneer V-8 p°e₧ily a₧ do poΦßtku devadesßt²ch let. Tehdy se poprvΘ u Jeepu objevilo alternativnφ nezßvislΘ zav∞Üenφ p°ednφch kol a samoΦinnß p°evodovka. Wagoneer dostal °adov² Üestivßlec Tornado, jedin² americk² sΘriov² motor tΘ doby s rozvodem OHC. Jeepy sφlily a tak o dva roky pozd∞ji v²robce nabφdl Üestivßlce Dauntless V-6 pro °adu CJ a osmivßlce Vigilante V-8 pro Gladiatory (nßkladnφ verze) a Wagoneery (osobnφ kombi).
V roce 1967 uspo°ßdala spoleΦnost Kaiser Jeep Corporation turnΘ po v²chodnφ Evrop∞, jejφ vozy se p°edstavily takΘ v Praze, ale ze znßm²ch politick²ch d∙vod∙ k ₧ßdnΘmu obchodu nedoÜlo, i kdy₧ o automobily Jeep byl velk² zßjem. VßleΦnΘ Jeepy MB z dodßvek UNRRA jezdily po naÜich silnicφch ve velkΘm mno₧stvφ. V polovin∞ Üedesßt²ch let bylo k dispozici p°es 70 model∙ zßkladnφch °ad CJ, DJ (Dispatcher), FC (nßkladnφ) a Wagoneer/Gladiator. Automobily Jeep se vyrßb∞ly ve filißlkßch a licenΦn∞ v mnoha zemφch, jmenujme jen Argentinu, Brazφlii, Austrßlii, Francii (Hotchkiss), Japonsko (Mitsubishi), Izrael, Indii atd. KlasickΘ modely CJ inspirovaly tv∙rce podobn²ch terΘnnφch voz∙, p°edevÜφm znaΦek Land Rover, Toyota, Nissan, Daihatsu, Suzuki, Delahaye, Cournil, ale i dnes nov²ch Asia, Auverland, Ssangyong, Dallas a dalÜφch. V roce 1970 Kaiser prodal Jeep automobilovΘmu koncernu American Motors a ten v²robu terΘnnφch voz∙ nejen dßle rozvinul, ale zkuÜenosti vyu₧il i pro prvnφ americkΘ osobnφ automobily AMC Eagle s pohonem vÜech kol. V²robu rozd∞lil na civilnφ modely v Toledu a vojenskΘ vozy v South Bend (Indiana). Druhß v∞tev AM General se pozd∞ji osamostatnila a vyvinula nßstupce vojenskΘho Jeepu, znßmΘho jako Hummer. Krom∞ toho vyrobila velkou sΘrii dodßvkov²ch model∙ Jeep Dispatcher 100 s pohonem zadnφ nßpravy a Φty°vßlcem o v²konu 59 kW. Tyto vozy jsou urΦeny pro mobilnφ v²b∞rΦφ poÜtovnφch schrßnek.#MAIN\210\210_05.RTF,Jeep - Do r.1997
Historie do roku 1997
Automobily Jeep prochßzely neustßl²m v²vojem a poΦet r∙zn²ch typ∙ a modifikacφ byl obrovsk². V roce 1970 skonΦila v²roba slavnΘho Φty°vßlce Hurricane s F-hlavou a vidlicov²ch Üestivßlc∙, objevily se novΘ °adovΘ Üestivßlce a mohutnΘ vidlicovΘ osmivßlce vysok²ch v²kon∙. Novinkou sezony 1973 se stal systΘm stßlΘho pohonu Φty° kol Quadra-Trac, kter² na rozdφl od minul²ch pohon∙ dovoloval ka₧dΘmu kolu vlastnφ otßΦky, i kdy₧ zßv∞ry diferencißl∙ byly samoz°ejm∞ k dispozici. Wagoneer dostal menÜφho bratra Cherokee (1974), v roce 1976 v∞tÜφ CJ-7 doplnil menÜφ CJ-5, ale palivovß krize sedmdesßt²ch let vedla ke zmenÜovßnφ objem∙ vßlc∙ i v²kon∙. Po roce 1979, kdy American Motors vykßzala zisk 84 milion∙ dolar∙, se firma dostala do t∞₧kostφ a ty skonΦily a₧ v b°eznu 1987, kdy celou spoleΦnost p°evzala Chrysler Corporation. JeÜt∞ p°edtφm p°iÜel na trh nov² Cherokee, intern∞ oznaΦen² jako model XJ, kter² se vyrßbφ dodnes s Φty°vßlci 2.5 l a Üestivßlci 4.0 l (d°φve 4.2 l ), p°φpadn∞ vzn∞tov²m p°epl≥ovan²m motorem (nejprve Renault 2.1 l, pak VM Motori 2.5 l). OdvozenΘ provedenφ Comanche Pick-up zßhy Chrysler zruÜil, aby nekonkurovalo jeho vlastnφm model∙m Dodge Pick-up. Nov² Wrangler (YJ), nßstupce dlouhΘ °ady CJ, debutoval v roce 1986. Op∞t se dodßval jak v otev°enΘm provedenφ s plßt∞nou st°echou, tak s pevnou st°echou Hard-Top. T°etφ modelovou °adou z∙stßval a₧ do roku 1992 velk² Wagoneer, p°edevÜφm s motorem V-8. Pak ho nahradil nov² Grand Cherokee, intern∞ oznaΦen² ZJ, luxusnφ terΘnnφ osobnφ automobil s Üestivßlcem 4.0 l nebo osmivßlcem Chrysler 5.2 l V-8, od roku 1993 prvnφ terΘnnφ v∙z s airbagem °idiΦe.
╪ada Cherokee (ZJ) se dv∞ma nebo Φty°mi boΦnφmi dve°mi proÜla v²raznou modernizacφ pro modelov² rok 1997. Klasick² Wrangler (nynφ TJ) se o rok d°φve doΦkal kompletnφ modernizace s pΘrovßnφm vinut²mi pru₧inami (p∙vodn∞ listovß pera) a nßvratem ke kulat²m sv∞tlomet∙m. V∙z dostal do vφnku celkem 80% nov²ch dφl∙, by¥ se na prvnφ pohled od legendßrnφ °ady CJ p°φliÜ neliÜφ. U₧ od roku 1989 Jeep nabφzφ protiblokovacφ systΘm brzd ABS. DoÜlo rovn∞₧ k p°evedenφ v²roby do nov²ch zßvod∙ v rßmci koncernu Chrysler. Cherokee a Wrangler se nadßle vyrßb∞jφ v Toledu, ale modely Grand Cherokee vyjφ₧d∞jφ ze zßvodu na Jefferson North Avenue v Detroitu. B∞hem let se jednotlivΘ akΦnφ modely oznaΦovaly jmΘny Chief, Laredo, Renegade, Sahara, Sport, Country, Pioneer, Limited a dalÜφmi, nez°φdka spoleΦn²mi n∞kolika typov²m °adßm. Na americkΘm trhu je nej·sp∞Ün∞jÜφ luxusnφ Grand Cherokee, jeho₧ roΦnφ odbyt p°ekraΦuje 250 tisφc, a pro Evropu se montuje ve spoluprßci se Steyr-Daimler-Puch v rakouskΘm Grazu. V roce 1996 se v Evrop∞ prodalo 14 780 voz∙ Cherokee a 18 484 Grand Cherokee. Jeepy se montujφ takΘ v Egypt∞, ╚φn∞, Thajsku, Malajsii, IndonΘsii a Venezuele, do konce desetiletφ bude obnovena v²roba v Argentin∞ a nov∞ zavedena ve Vietnamu. V²voj Jeepu neustßvß, klasickΘ modely od CJ-2A pro Wrangler 1997 jsou p°φm²mi nßstupci originßlnφho Jeepu MB, a typick² vzhled dostaly i studie Icon se samonosnou karoseriφ a Dakar, prodlou₧enΘ kombi Wrangler, p°edstavenΘ na DetroitskΘm autosalonu 1997.#MAIN\210\210_17.RTF,Jeep - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Nov² Jeep Wrangler je pßt²m automobilem tΘto znaΦky, kter² zφskal presti₧nφ titul V∙z 4x4 roku 1997 od proslulΘho Φasopisu 4 Wheel & Off-Road. ÄßdnΘmu jinΘmu v²robci se to tolikrßt nepoda°ilo. Oproti svΘmu p°edch∙dci mß projekt TJ p°es osmdesßt procent nov²ch dφl∙, tuh² rßm s namontovanou karoseriφ, novΘ pΘrovßnφ Quadra-Coil s vinut²mi pru₧inami, jinou p°φstrojovou desku a na p°ßnφ airbagy °idiΦe i spolujezdce. SystΘm Command-Trac umo₧≥uje p°ejφt z pohonu dvou na pohon Φty° kol i p°i rychlosti do 90 km/h. V∙z se dodßvß v provedenφ SE, Sport a Sahara, s plßt∞nou st°echou Soft-Top nebo pevnou Hard-Top. Automobil je vybaven Φty°vßlcem objemu 2,5 l/87 kW, nebo Φty°litrov²m Üestivßlcem, kter² disponuje v²konem 130 kW. Standardn∞ se dodßvß p∞tistup≥ovß p°evodovka, pro Φty°litrov² model na p°ßnφ t°φstup≥ovß samoΦinnß. Brzdy jsou vp°edu kotouΦovΘ, vzadu bubnovΘ, u modelu 4.0 l na p°ßnφ ABS. ╚ty°vßlec dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 142, Üestivßlec pak 174 km/h.
Jeep Cherokee, jedin² model Jeepu vyrßb∞n² v jejich p∙vodnφm rodiÜti v Toledu, proÜel v²raznou modernizacφ pro modelov² rok 1997, i kdy₧ rozdφly nejsou na prvnφ pohled p°φliÜ patrnΘ. Sm∞°ujφ p°edevÜφm ke snφ₧enφ souΦinitele odporu vzduchu a aerodynamickΘho hluku. Cherokee byl prvnφ v∙z kategorie SUV (Sports Utility Vehicles), kter² dostal samonosnou konstrukci karoserie namφsto ₧eb°inovΘho rßmu, odvozenΘho z Pick-upu. Alternativn∞ se dodßvß Command-Trac s voliteln²m pohonem vÜech nebo jen zadnφch kol (lze °adit i p°i rychlosti do 90 km/h), Φi stßl² pohon vÜech kol Selec-Trac. Vyrßb∞jφ se t°i v²bavy SE, Sport a Country. Model 1997 dostal mj. novou m°φ₧ku chladiΦe, zapuÜt∞nß poziΦnφ sv∞tla, dva airbagy v zßkladnφ v²bav∞, jednodφlnß okna v p°ednφch dve°φch, v∞tÜφ zp∞tnß zrcßtka, jinß sedadla, p°φstrojovou desku z Wrangleru, kliky dve°φ z Grand Cherokee, novΘ nßraznφky a boΦnφ liÜty, topenφ a ventilaci z pick-upu Dodge Dakota (o 40 % lepÜφ v²m∞na vzduchu ve voze), zaoblenΘ hrany karoserie apod. PohonnΘ jednotky se nezm∞nily: nabφdku tvo°φ Φty°vßlec 2.5 l /89 kW resp. Üestivßlec 4.0 l /131 kW, p°evodovka je p∞tistup≥ovß s p°φm²m °azenφm nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Se Üestivßlci se na p°ßnφ dodßvß ABS. Pro Evropu se objevil Jeep Cherokee Turbodiesel, nejprve s motorem Renault 2.1 l, pozd∞ji s italsk²m VM Motori 2.5 l o v²konu 85 kW. Samonosnß t°φdve°ovß nebo p∞tidve°ovß karoserie mß dΘlku 4240 mm, Üφ°ku 1790 mm a v²Üku 1625 mm. Se Üestivßlcov²m motorem dosahuje automobil nejv∞tÜφ rychlost 180 km/h.
Nejv∞tÜφ a nejlΘpe vybaven² model Grand Cherokee, vlajkovß lo∩ vÜech Jeep∙, se p∙vodn∞ zrodil jako nßhrada Cherokee, ale proto₧e se starÜφ typ stßle dob°e prodßvß, vyrßb∞jφ se oba. K dispozici je pohon zadnφch kol, voliteln² pohon vÜech nebo zadnφch kol Selec-Trac (pro Laredo), nebo stßl² pohon vÜech kol Quadra-Trac (pro Laredo V-8, TSi, Limited a Orvis Edition), kter² rozd∞luje toΦiv² moment od tΘm∞° 100 % na zadnφ nßpravu podle pot°eby po ztrßt∞ adheze takΘ na p°ednφ kola. Dodßvajφ se motory 4.0 l /131 kW pro Laredo, TSI a Limited a slavn² osmivßlec Chrysler 5.2 l V-8 /156 kW pro Orvis Edition a na p°ßnφ pro vÜechny ostatnφ modely. Pro Evropu je rovn∞₧ v nabφdce italsk² p°epl≥ovan² vzn∞tov² motor VM Motori. Grand Cherokee se dodßvß v n∞kolika v²bavßch a v °ad∞ barevn²ch kombinacφ.
Jeep Grand Cherokee vyrßb∞n² se samonosnou p∞tidve°ovou karoseriφ rozm∞r∙ 4489 mm x 1800 mm x 1708 mm dosahuje s nejv²konn∞jÜφm motorem nejv∞tÜφ rychlosti 180 km/h.
Novinkou modelovΘho roku 1998 je dosud nejv²konn∞jÜφ Grand Cherokee Limited LX s osmivßlcov²m motorem OHV o zv∞tÜenΘm zdvihovΘm objemu na 5.9 litru. Chrysler p°edpoklßdß, ₧e tento luxusn∞ vybaven² v∙z vytvo°φ novou v²seΦ segmentu terΘnnφch voz∙, exkluzivnφho provedenφ a v²jimeΦn²ch v²kon∙. V²roba pro Evropu se rozb∞hla koncem roku 1997 v rakouskΘm Grazu.
Jeep Grand Cherokee Limited LX pohßnφ vidlicov² osmivßlec 5.9 l o v²konu 177 kW/4050 1/min a toΦivΘm momentu 472 N.m/3050 1/min, kter² se vytßΦφ a₧ na 5250 1/min. Motor umo₧≥uje vozu zrychlovat z 0 na 100 km/h za 8,2 s a dosahovat nejv∞tÜφ rychlost 200 km/h (elektronicky omezena). V∙z mß stßl² pohon vÜech kol Quadra-Trac, pohotovostnφ hmotnost 1933 kg, a p°i u₧iteΦnΘ hmotnosti 550 kg m∙₧e vlΘci brzd∞n² p°φv∞s do 3500 kg.#MAIN\220\220_01.RTF,Kia - Vznik
Vznik automobilky
Kia Motors Corporation je nejstarÜφ korejskou automobilkou, kterß byla zalo₧ena u₧ v roce 1944. Za poslednφch deset let to byla v₧dy spoleΦnost Kia Motors, kterß mezi vÜemi korejsk²mi firmami v automobilovΘm pr∙myslu dosahovala nejrychlejÜφho r∙stu. Dnes je spoleΦnost, v nφ₧ majφ jist² kapitßlov² podφl takΘ Ford a Mazda, druh²m nejv∞tÜφm v²robcem automobil∙ v Ji₧nφ Koreji. Kia, kterß m∙₧e vyu₧φvat v²hod spojenφ americkΘho know-how s japonskou d∙slednostφ a korejskou pracovitostφ, u₧ mnohokrßt ve°ejn∞ deklarovala sv∙j cti₧ßdostiv² cφl: stßt se do roku 2000 desßtou nejv∞tÜφ sv∞tovou automobilkou s roΦnφ v²robou alespo≥ p∙l druhΘho milionu voz∙!
P°ipome≥me, ₧e koncern Kia sdru₧uje mnoho samostatn²ch podnik∙ p∙sobφcφch v r∙zn²ch odv∞tvφch. Vedle osobnφch i nßkladnφch automobil∙ jsou to t°eba takΘ elektronickΘ systΘmy, ale i bankovnictvφ, marketing nebo t°eba v²roba ₧elezniΦnφch voz∙ a lokomotiv .
P°ed vφce ne₧ padesßti lety, konkrΘtn∞ v roce 1944, ovÜem Kia zaΦφnala jako firma, zab²vajφcφ se v²robou nßhradnφch souΦßstek k jφzdnφm kol∙m. ZaΦßtkem padesßt²ch let (1952) se pak pustila i do cel²ch bicykl∙ vlastnφ znaΦky - a od nich byl u₧ jen kr∙Φek k zahßjenφ v²roby mal²ch sk·tr∙ s typov²m oznaΦenφm C - 100, kterΘ z bran tovßrny zaΦaly vyjφ₧d∞t v roce 1961. DalÜφm schodem na cest∞ ke vzniku velkΘ automobilky pak nebyla miniauta, jak by se dalo Φekat, ale hned produkce u₧itkov²ch vozidel. Tφm prvnφm byl v roce 1962 t°φkolov² model K - 360, praktickß u₧itkovß t°φkolka. O dalÜφch jedenßct let pozd∞ji, v roce 1973, u₧ si Kia troufla i na zahßjenφ vlastnφ v²roby benzφnov²ch motor∙ a o rok pozd∞ji pak z montß₧nφ linky sjel historicky prvnφ skuteΦn² osobnφ automobil se znaΦkou Kia na masce, kter² mimochodem byl i v∙bec prvnφm osobnφm autem vyroben²m v Ji₧nφ Koreji. Jmenoval se Kia Brisa S - 1000.#MAIN\220\220_05.RTF,Kia - Do r.1997
Historie automobilky do roku 1997
V roce 1975 pronikly kvality vozu Kia Brisa i za hranice Ji₧nφ Korey, a tak se v∙z zaΦal i exportovat do n∞kter²ch dalÜφch asijsk²ch zemφ. Jednalo se ovÜem o u₧itkovou verzi B - 1000, praktick² a spolehliv² pick-up. V roce 1976 p°iÜel nov² model, mal² osobnφ v∙z Kia K - 303. O t°i roky pozd∞ji se potom rozjela takΘ produkce vlastnφch dieselov²ch motor∙. Velkou pomoc pro v²voj nov²ch voz∙ i hnacφch jednotek znamenala pro Kiu zpoΦßtku intenzivnφ spoluprßce s japonsk²mi v²robci, zejmΘna s Mazdou. Kia ovÜem v licenci vyrßb∞la takΘ francouzskΘ vozy, konkrΘtn∞ Peugeoty 604, stejn∞ jako italsk² Fiat 132. Od roku 1983, kdy Kia rovn∞₧ zahßjila v²robu vφce·ΦelovΘho u₧itkovΘho vozu pro zem∞d∞lskΘ ·Φely, je jejφm kapitßlov²m podφlnφkem japonskß Mazda, kterΘ pat°φ 8%, a od roku 1990 rovn∞₧ i Ford (10%).
D∙le₧it²m meznφkem v historii automobilky byl ovÜem takΘ rok 1986, v n∞m₧ firma poprvΘ p°edstavila sv∙j mal² v∙z jmΘnem Pride/Festiva. V nßsledujφcφm roce p°iÜel i velk² sedan Concord - a v roce 1988 mohla Kia oslavit ji₧ prvnφ milion celkem vyroben²ch a prodan²ch automobil∙. V dalÜφm roce spat°il sv∞tlo sv∞ta model Capital, dalÜφ sedan postaven² na bßzi Mazdy, urΦen² vÜak v²hradn∞ pro asijsk² trh. V roce 1990 dokonΦila Kia v²stavbu svΘ chlouby: neobyΦejn∞ modernφ tovßrny Asan Bay. Ta disponuje plochou 3,3 milionu ΦtvereΦn²ch metr∙, na nφ₧ bychom naÜli jen skuteΦn∞ ÜpiΦkovou v²robnφ technologii. Asan Bay vyrßbφ klφΦovΘ modely Sephia, Sportage, Potentia, Capital a Credos, kterΘ m∙₧e takΘ hned vypravit na cestu za zahraniΦnφmi zßkaznφky: souΦßstφ tovßrny je toti₧ i ob°φ nalo∩ovacφ molo, kde se prßv∞ vyrobenΘ vozy hned nalo₧φ na lod∞, je₧ je rozvezou na konkrΘtnφ exportnφ trhy. Maximßlnφ roΦnφ produkce tovßrny Φinφ asi 650 000 nov²ch voz∙, kterΘ tu vyrßbφ p°ibli₧n∞ 11 500 zam∞stnanc∙. Ve stejnΘm roce takΘ v²vojovΘ pracoviÜt∞ firmy dostalo k dispozici superpoΦφtaΦ Cray, s nφm₧ dnes pracuje v∞tÜina konstruktΘr∙ ÜpiΦkov²ch automobilov²ch v²robc∙ a jen₧ umo₧≥uje v²raznΘ zrychlenφ a zkvalitn∞nφ v²vojov²ch pracφ, vΦetn∞ zßt∞₧ov²ch simulacφ a "virtußlnφch" bariΘrov²ch zkouÜek (crash- test∙) provßd∞n²ch pouze v softwaru poΦφtaΦe. Rok 1990 byl takΘ datem zrodu v∙bec prvnφho korejskΘho Φty°vßlcovΘho motoru se Φty°mi ventily na vßlec a rozvodem 2xOHC. O rok pozd∞ji se automobilce rovn∞₧ poda°ilo poprvΘ se sv²mi v²robky proniknout na star² kontinent, kdy₧ sem zaΦala vyvß₧et malou Kiu Pride, nejprve do VelkΘ Britßnie. Stejn∞ tak se ovÜem rok 1991 stal pro firmu d∙le₧it²m, pokud jde o nßstup nov²ch model∙. Kia toti₧ na tokijskΘm autosalonu p°edstavila hned dva novΘ modely, kterΘ se pozd∞ji m∞ly stßt vozy prodejn∞ neobyΦejn∞ ·sp∞Ün²mi: toti₧ sedan ni₧Üφ st°ednφ t°φdy jmΘnem Sephia a terΘnnφ Sportage. V roce 1992 se takΘ rozb∞hla v²roby Sephie - a vedle nφ takΘ Kia uvedla nov² velk² luxusnφ sedan jmΘnem Potentia, urΦen² pouze pro domßcφ trh. V²roba Sportage se pak rozjela o rok pozd∞ji - a ve stejnΘ dob∞ p°edstavila Kia sv∙j sedan Sephia takΘ na evropskΘm trhu. Sephia je mimochodem prvnφm vozem, kter² automobilka pova₧uje za stoprocentn∞ vlastnφ konstrukci. Kompletnφ p°echod na vozy navr₧enΘ vlastnφm v²vojem (mnohΘ z dosavadnφch model∙ byly variacemi na r∙znΘ modely Mazdy) pak Kia prod∞lßvß prßv∞ v souΦasnΘ dob∞. V roce 1994 Kia zaΦala vyrßb∞t kompaktnφ v∙z Avella (prodßvan² v Americe pod nßzvem Ford Aspire) - a krom∞ toho p°evedla v²robu modelu Sportage do slavnΘ n∞meckΘ firmy Karmann v Osnabrⁿcku. Tφm se poda°ilo jeÜt∞ zv²Üit kvalitu tak, aby s nφ na zh²ΦkanΘm zßpadoevropskΘm trhu nebyly ₧ßdnΘ problΘmy - a navφc takΘ ud∞lat ze Sportage "evropskΘ" auto, pro n∞₧ platφ vÜechny v²hody pro v²robky zemφ EvropskΘ unie. DalÜφ zajφmavou novinku jmΘnem Kia Clarus / Credos pak p°inesl rok 1995. Jednß se o prostorn² a pohodln² v∙z vyÜÜφ st°ednφ t°φdy, kter² dnes u₧ znßme i z naÜich silnic. Ve stejnou dobu p°iÜel takΘ v Evrop∞ do prodeje model Sephia Leo, p∞tidve°ov² hatchback odvozen² ze znßmΘho sedanu Sephia.
Kia dnes dφky svΘmu v²robnφmu zßvodu a zkuÜebnφmu centru v Asan Bay disponuje jednou z v∙bec nejmodern∞jÜφch velk²ch automobilov²ch tovßren na sv∞t∞, p°iΦem₧ k tovßrn∞ pat°φ takΘ velk² zkuÜebnφ polygon odpovφdajφcφ i nejnßroΦn∞jÜφm po₧adavk∙m. Krom∞ toho disponuje spoleΦnost rovn∞₧ velmi dob°e vybaven²mi v²vojov²mi centry, kterß jsou podle poslednφch sv∞tov²ch trend∙ umφst∞na vÜude tam, kde perspektivnφ trh klade na osobnφ auta pon∞kud jinΘ po₧adavky ne₧ ostatnφ exportnφ teritoria. V²vojovß st°ediska znaΦky Kia bychom tak naÜli v Tokiu, Detroitu Φi Los Angeles, tedy vÜude tam, kde vlastnφ v²voj spoleΦnosti Kia Motors m∙₧e stav∞t takΘ na velmi dobrΘ spoluprßci s uznßvan²mi subdodavateli, jak²mi jsou nap°φklad firmy Bosch Φi Siemens. Ji₧ od roku 1993 podnikß Kia d∙slednou a velkoryse pojatou invazi na evropskΘ trhy, kde spoleΦnost pot°ebuje roΦn∞ uplatnit statisφce automobil∙, aby do roku 2000 mohla splnit sv∙j cφl s ji₧ zmφn∞n²m p∙l druh²m milionem vyroben²ch a prodan²ch voz∙. V souΦasnΘ dob∞ zam∞stnßvß Kia asi 29 000 lidφ, kte°φ mimo ji₧ jmenovan²ch zßvod∙ a v²vojov²ch center pracujφ takΘ ve starÜφm v²robnφm za°φzenφm v Sohari nebo v zahraniΦnφch centrßlßch v HiroÜim∞, Torontu, Lond²n∞ Φi Kßhi°e. StarÜφ tovßrna v Sohari je dnes u₧ rovn∞₧ vybavena ÜpiΦkovou technologiφ a vyrßbφ tu Üirokou Ükßlu automobil∙ od kompaktnφho vozu Avella a₧ k lehk²m i t∞₧k²m u₧itkov²m voz∙m. RoΦnφ produkce Φinφ asi 350 000 automobil∙, p°iΦem₧ tovßrna zam∞stnßvß na 740 000 m2 asi 9600 lidφ.
Kia se v poslednφ dob∞ stala znßmou i sv²mi neutuchajφcφmi aktivitami sm∞°ujφcφmi jak k v²voji alternativnφch pohon∙, tak i k neustßlΘmu zvyÜovßnφ bezpeΦnosti osobnφch automobil∙. Do tΘto oblasti nap°φklad pat°φ ·sp∞ÜnΘ pokusy s vozy KSV (Kia Solar Vehicle), s automobilem, jeho₧ motor spaluje metanol - anebo s vozem na vodφkov² pohon. Zajφmav² je takΘ hybridnφ v∙z KEV - 4. Ten mß jako hlavnφ pohonnou jednotku v²konn² elektromotor, v p°φpad∞ nutnosti ovÜem lze p°epnout na mal² spalovacφ motorek o objemu 800 cm 3, kter² souΦasn∞ slou₧φ i k dobφjenφ hlavnφho motoru. Je zajφmavΘ, ₧e takto vybaven² v∙z vyu₧φvajφcφ lehk²ch kosmick²ch materißl∙ dojede s jednφm nabitφm akumulßtor∙ vφce ne₧ 180 km a ₧e se p°itom m∙₧e pohybovat rychlostφ a₧ 180 km/h!
Stejn∞ tak se Kia piln∞ anga₧uje i v automobilovΘm sportu. Skupina terΘnnφch voz∙ Sportage ·sp∞Ün∞ absolvovala Rallye Pa°φ₧ - Dakar, Kia u₧ mß vav°φny z IndonΘzskΘ rallye - a takΘ u nßs jezdφ s podporou ΦeskΘho importΘra Kia Sportage p°ipravenß pro dßlkovΘ sout∞₧e a °φzenß znßm²m sout∞₧nφm jezdcem Josefem Kakrdou. V kuloßrech se dokonce mluvφ o tom, ₧e se Kia velice zajφmß o mo₧nosti ·Φasti v serißlu formule jedna...
Automobilka Kia dnes vyrßbφ celou °adu osobnφch voz∙, na kterΘ na vÜech evropsk²ch trzφch platφ zßruka t°i roky nebo 100 000 km na motor a vÜechny mechanickΘ dφly, stejn∞ jako 6 let na proreziv∞nφ karoserie.#MAIN\220\220_10.RTF,Kia - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Zßkladnφm modelem firmy Kia na domßcφm trhu (ale i n∞kter²ch exportnφch teritoriφch) je Kia Pride, jen₧ se pod jmΘnem Ford Festiva prodßval i v USA. Pride technicky vychßzφ ze starÜφ Mazdy 121 a Kia tento v∙z nabφzφ hned ve t°ech karosß°sk²ch verzφch: jako t°φ- a p∞tidve°ov² hatchback, nebo Φty°dve°ov² sedan. Pride je ostatn∞ takΘ poslednφ novinkou automobilky pro Φesk² trh, kterou Φeskß poboΦka firmy p°edstavila na brn∞nskΘm autosalonu v roce 1997 a od tΘ doby ji v ╚eskΘ republice takΘ prodßvß. Kia Pride se dodßvß s dvouventilov²m Φty°vßlcov²m motorem o objemu 1,1 litru a v²konem 41 kW/56 k, nebo i s Φty°ventilov²m agregßtem 1,3 litru, kter² dßvß v²kon 47 kW/64 k. Kia Pride nenφ vzhledem ke svΘmu p∙vodu ₧ßdn²m designΘrsk²m ani technick²m v²st°elkem, je to ovÜem automobil, kter² poctiv∞ odvede svoji prßci (v USA ho dokonce jako mimo°ßdn∞ v²hodnou koupi doporuΦoval Φasopis Consumer Report) a kter² takΘ vzhledem ke svΘ nφzkΘ cen∞ urΦit∞ na ΦeskΘm trhu najde dostatek zßkaznφk∙.
Kia Avella, vyvinutß ve spoluprßci s Mazdou zejmΘna pro severoamerick² trh, se v USA prodßvß pod nßzvem Ford Aspire. V∙z se dodßvß ve t°φ- a p∞tidve°ovΘ verzi, kterΘ mohou b²t vybaveny dv∞ma motory Mazda. SlabÜφ z nich mß objem 1,3 l a v²kon 56 kW, siln∞jÜφ pak z objemu 1498 cm3 produkuje 74 kW v²konu. Motor je pochopiteln∞ umφst∞n vp°edu nap°φΦ a pohßnφ p°es p∞tistup≥ovou manußlnφ p°evodovku p°ednφ kola. Na p°ßnφ je ovÜem k dispozici i samoΦinnß p°evodovka. O Avellu se starajφ hned t°i automobilky: Ford je toti₧ zodpov∞dn² za prodej vozu, Mazda auto vyvinula a Kia ho p°i dodr₧enφ vysok²ch kvalitativnφch standard∙ vy₧adovan²ch americk²m trhem vyrßbφ.#MAIN\220\220_11.RTF,Kia - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
V ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞ boduje Kia dφky svΘmu st∞₧ejnφmu modelu jmΘnem Sephia, s nφm₧ v²robce slavφ zajφmavΘ prodejnφ ·sp∞chy i na ΦeskΘm trhu. V ╚R je v∙z k dispozici ve dvou karosß°sk²ch provedenφch, jako Φty°dve°ov² sedan Sephia a p∞tidve°ov² v∙z se spl²vavou v²klopnou zßdφ jmΘnem Sephia Leo. Ob∞ma voz∙m je spoleΦnß elegantnφ karoserie beze vÜech m≤dnφch v²st°elk∙, vyznaΦujφcφ se ·st°ednφ klφnovitou liniφ. Karoserie skr²vß na ni₧Üφ st°ednφ t°φdu a₧ p°ekvapiv∞ prostornou kabinu, vÜak takΘ importΘr po faceliftu prodßvß auto se sloganem "Velk² v∙z". InteriΘr Sephie je typick² dostatkem prostoru nad hlavami cestujφcφch vzadu, stejn∞ jako dostateΦn²m mno₧stvφm mφsta pro jejich lokty a hlavn∞ kolena. Nenφ p°itom t°eba mluvit o tom, ₧e °idiΦ a jeho spolujezdec majφ k dispozici tolik prostoru, kolik si ho jenom mohou p°ßt. Zavazadlov² prostor Φty°dve°ovΘ verze mß objem 370 litr∙, u modelu Sephia Leo, kter² je o 100 milimetr∙ kratÜφ, Φinφ jeho zßkladnφ velikost 320 litr∙. V²hodou je pak velk² ·hel otev°enφ vφka (resp. pßt²ch dve°φ), kter² umo₧≥uje pohodln² p°φstup k zavazadlovΘmu prostoru. Oba vozy mohou b²t vybaveny bu∩ Φty°ventilov²m benzinov²m motorem 1xOHC o objemu 1, 5 litru a v²konu 59 kW/80 k, nebo siln∞jÜφm agregßtem 1,8 l 16V, vybaven²m u₧ dv∞ma vaΦkov²mi h°φdeli v hlav∞ vßlc∙, jen₧ dßvß nejv∞tÜφ v²kon 82 kW/113 k. Zatφmco prvnφ motor velmi p°φjemn∞ p°ekvapφ svou ochotou vytßΦet se u₧ z nφzk²ch otßΦek a p°i rozumnΘ jφzd∞ takΘ velice p°ijatelnou spot°ebou, druh² agregßt umo₧≥uje ostrou sportovnφ jφzdu, ani₧ by p°itom byl p°φliÜ ₧φzniv². Motory jsou b∞₧n∞ spojeny s p∞tistup≥ovou manußlnφ p°evodovkou, na p°ßnφ vÜak je mo₧no dostat Sephii takΘ se samoΦinnou Φty°stup≥ovou p°evodovkou vybavenou elektronick²m °φzenφm. Sv²mi jφzdnφmi vlastnostmi a charakteristikou odpru₧enφ mφ°φ Kia Sephia spφÜe k vysokΘmu jφzdnφmu komfortu. To znamenß, ₧e odpru₧enφ je pom∞rn∞ m∞kkΘ, tak₧e k posßdce p°enßÜφ jen minimum terΘnnφch nerovnostφ. M∞kΦφ nalad∞nφ vÜak v ₧ßdnΘm p°φpad∞ neznamenß ÜpatnΘ jφzdnφ vlastnosti. Tady konstruktΘ°i firmy Kia odvedli skuteΦn∞ dobrou prßci, tak₧e se v Sephii urΦit∞ nemusφte bßt ost°ejÜφch pr∙jezd∙ obtφ₧n²mi zatßΦkami. Stejn∞ tak pat°φ k p°ednostem vozu Kia Sephia velmi dobrß sm∞rovß stabilita, malß citlivost na boΦnφ vφtr, ale i takΘ v²konn² posilovaΦ °φzenφ a ·ΦinnΘ brzdy. To vÜechno jsou vlastnosti, kterΘ z vozu Φinφ, zejmΘna v podmφnkßch ╚eskΘ republiky, velmi ₧ßdan² rodinn² v∙z pro ka₧dodennφ vyu₧itφ. Sephia je na tom dob°e, i pokud jde o pasivnφ bezpeΦnost, v kterΘ₧to oblasti t∞₧φ p°edevÜφm ze svΘ velice pevnΘ karoserie. VÜak takΘ vyhlßsili n∞meΦtφ novinß°i Kiu Sephia za v∙z s nejpevn∞jÜφ strukturou karoserie ve svΘ t°φd∞. Mo₧nß byste neΦekali, ₧e prßv∞ Kia Sephia zvφt∞zila ve velkΘ anket∞ presti₧nφho n∞meckΘho automobilovΘho Φasopisu Auto Motor und Sport zkoumajφcφ spokojenost motorist∙ s jejich vozy. Sephia jasn∞ vyhrßla ve svΘ t°φd∞, kdy₧ ji respondenti oznaΦili za auto, s nφm₧ jsou v danΘm segmentu po roce provozu nejvφce spokojeni.
Sephia se dodßvß ve dvou stupnφch v²bav, p°iΦem₧ u₧ ten prvnφ s oznaΦenφm SLX je podle zvyku automobilky dosti bohat². Zahrnuje toti₧ v²Ükov∞ staviteln² volant, loketnφ op∞ru s integrovanou schrßnkou vp°edu, t°etφ brzdovΘ sv∞tlo, d∞lenΘ zadnφ op∞radlo, t≤novanß skla, digitßlnφ hodiny, kvalitnφ autorßdio s p°ehrßvaΦem, signalizaci zapnutΘho osv∞tlenφ a dalÜφ prvky. Model Leo mß navφc v zßkladnφ cen∞ vyh°φvßnφ a st∞raΦ zadnφho okna. Luxusn∞jÜφ verze GTX potom bez p°φplatku nabφzφ nap°φklad elektrickΘ ovlßdßnφ vÜech oken i vn∞jÜφch zp∞tn²ch zrcßtek, centrßlnφ zamykßnφ, v²Ükov∞ stavitelnΘ sedadlo °idiΦe, otßΦkom∞r Φi osv∞tlenφ spφnacφ sk°φ≥ky a zavazadlovΘho prostoru i dalÜφ atraktivnφ prvky. Na p°ßnφ pak lze Kiu Sephia vybavit airbagem pro °idiΦe i spolujezdce, protiblokovacφm brzdov²m systΘmem ABS nebo v²konnou klimatizacφ.
Na frankfurtskΘm autosalonu 1997 vystavila Kia zcela p°epracovanou Sephii, oznaΦovanou jako Sephia II. Nov² v∙z mß jeÜt∞ elegantn∞jÜφ karoserii se dv∞ma kruhov²mi a dv∞ma ovßln²mi sv∞tlomety (verze se spl²vajφcφ zßdφ,Φty°dve°ov² sedan mß sv∞tlomety ovßlnΘ) a rozm∞rn²mi zadnφmi skupinov²mi svφtilnami. V²razn∞ p°epracovßn byl i interiΘr Sephie II, kde jsou nynφ vÜechny ovlßdacφ prvky novΘ p°φstrojovΘ desky v naprosto bezproblΘmovΘm dohledu i dosahu °idiΦe, p°iΦem₧ v∙z dostal rovn∞₧ zcela nov² volant. Jeho p°ednφ sedadla se nynφ vyznaΦujφ v²razn²m anatomick²m tvarovßnφm, kterΘ cestujφcφm zajiÜ¥uje dostateΦnΘ boΦnφ vedenφ i v rychle projφ₧d∞n²ch zatßΦkßch. Pro sedan je u novΘho vozu k dispozici pouze motor 1,5 l s v²konem zv²Üen²m na 65 kW/89 k, pro verzi se spl²vajφcφ zßdφ je v nabφdce i motor o objemu 1,8 l, jeho₧ v²kon nynφ Φinφ 81 kW/110 k. B∞hem p°φÜtφho roku nadto bude mo₧nΘ objednat si Sephii takΘ s ·sporn²m atmosfΘrick²m dieselov²m motorem o objemu 1,9 l. NovΘ modely budou mφt i podstatn∞ bohatÜφ v²bavu, p°iΦem₧ dva airbagy se stanou souΦßstφ u₧ i tΘ nejzßkladn∞jÜφ v²bavy.
V n∞kter²ch zemφch se Sephia prodßvß takΘ se Üestnßctiventilov²m motorem 1,6 l, stejn∞ jako neobyΦejn∞ elegantnφ kabriolet s nßzvem Sephia Convertible, urΦen² zatφm pouze pro asijskΘ trhy.#MAIN\220\220_12.RTF,Kia - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
TakΘ ve st°ednφ t°φd∞ Kia vyrßbφ a ·sp∞Ün∞ prodßvß vozy, kterΘ v Evrop∞ pravd∞podobn∞ nikdy neuvidφme. Ji₧ letit², ale stßle prodejn∞ velice ·sp∞Ün² je nap°φklad model Concord, sedan postaven² na bßzi Mazdy 626 v typickΘm velkorysΘm asijskΘm karosß°skΘm stylu. Concord je klasick² Φty°dve°ov² sedan pohßn∞n² motory 1,8 a 2,0 litru, p°iΦem₧ v∞tÜφ z nich se dodßvß i v provedenφ 2xOHC. Nov∞jÜφ model Capital se vyznaΦuje kompaktn∞jÜφ karoseriφ a m∙₧e mφt pod kapotou motory 1,5 l s rozvodem 1xOHC Φi 2xOHC.
Ve st°ednφ t°φd∞, p°esn∞ji °eΦeno na jejφ hornφ hranici, mß pak Kia jeÜt∞ jeden velice zajφmav² v∙z, kter² se mohutn∞ dovß₧φ i do Evropy a kter² ji₧ takΘ zaznamenal nepominutelnΘ prodejnφ ·sp∞chy i na ΦeskΘm trhu. Jednß se o model Clarus, prodßvan² v USA pod nßzvem Credos. Clarus je v∙z, u n∞ho₧ Üli konstruktΘ°i po jasn∞ vyt²ΦenΘ cest∞, ani₧ by se nechali zavßd∞t k n∞jak²m kompromis∙m. ╪φdili se ·dajn∞ pouze heslem: "Tvar sleduje funkci". TakΘ proto mß v∙z design, kter² na prvnφ pohled zaujme. Kia v∙z v ╚eskΘ republice prodßvß s reklamnφm sloganem "Ve stylu korejskΘho tygra" - a maska vozu opravdu tyg°φ zjev trochu p°ipomφnß. N∞kdo vidφ p°ednφ Φßst vozu jako Üirok² p°ßtelsk² ·sm∞v, jinΘmu zase navozuje dojem agresivity, ale v ka₧dΘm p°φpad∞ je to zjev, kter² na silnici nep°ehlΘdnete. Zbytek vozu se vyznaΦuje p°irozen²mi zaoblen²mi liniemi, je₧ v pozorovateli vzbuzujφ uklid≥ujφcφ a p°φv∞tiv² dojem. KlidnΘ a oblΘ linie dokonce vozu p°inesly cenu "Good Design". Elegantnφ karoserie pat°φ k aerodynamick²m p°ebornφk∙m, kdy₧ jejφ koeficient aerodynamickΘho odporu Φinφ pouh²ch 0,29. Za to vd∞Φφ zaoblen²m tvar∙m, kterΘ ovÜem nijak nejsou na Ükodu mimo°ßdn∞ prostornΘmu interiΘru. KonstruktΘ°i Clarusu se sice jeÜt∞ pon∞kud inspirovali Mazdou 626, korejsk² v∙z je ovÜem o 20 mm ÜirÜφ a mß p°i stejnΘ dΘlce o 50 mm v∞tÜφ rozvor. Na tom hodn∞ vyd∞lal interiΘr Clarusu, v n∞m₧ je prakticky na vÜech sedadlech k dispozici velmi sympatick² nadbytek prostoru. S tφm by zajistΘ souhlasili zejmΘna cestujφcφ na zadnφch sedadlech, kte°φ majφ nad hlavou i pro nohy tolik mφsta, ₧e nev∞dφ, co s nφm. Clarus v tomto sm∞ru velice p°ipomφnß VW Passat, uznßvanΘho rekordmana t°φdy. Velmi dob°e se pochopiteln∞ sedφ i °idiΦi a spolujezdci, kte°φ majφ k dispozici anatomickß sedadla se sluÜnou schopnostφ boΦnφho vedenφ. ╪idiΦ si to svΘ jeÜt∞ m∙₧e v²Ükov∞ nastavit a p°izp∙sobit sv²m pot°ebßm i sklon sedßku. S rozm∞ry interiΘru pochopiteln∞ koresponduje takΘ objem zavazadlovΘho prostoru, kter² Φinφ vφce ne₧ dostateΦn²ch 424 litr∙.
PracoviÜt∞ °idiΦe pot∞Üφ sv²mi ukßzkov²mi ergonomick²mi kvalitami, kdy₧ vÜechny p°φstroje a ovlßdacφ prvky jsou ve snadnΘm dohledu i dosahu °idiΦe a vytvß°ejφ navφc i mimo°ßdn∞ estetick² celek. Tak velk² a luxusn∞ nalad∞n² v∙z musφ pochopiteln∞ u₧ v zßkladnφm provedenφ disponovat bohatou v²bavou. Do tΘ zßkladnφ s pojmenovßnφm SLX nap°φklad pat°φ v²Ükov∞ staviteln² volant i sedalo °idiΦe, imobilizΘr, elektrickΘ ovlßdßnφ p°ednφch oken, dßlkovΘ ovlßdßnφ vφΦka nßdr₧e i vφka zavazadlovΘho prostoru, atd. Do vyÜÜφ v²bavy s nßzvem GLX pak pat°φ nap°φklad elektrickΘ ovlßdßnφ vÜech oken, dva airbagy, ABS a mnoho dalÜφch prvk∙. Na p°ßnφ lze objednat nap°φklad elektronicky °φzenou klimatizaci a dalÜφ atraktivnφ prvky zvlßÜtnφ v²bavy. Velk² rozvor vozu si velmi dob°e dokß₧e poradit s nerovnostmi na silnici a dßvß tak autu vysokou ·rove≥ jφzdnφho komfortu, kter² jen podporuje pom∞rn∞ m∞kkΘ odpru₧enφ. K jφzdnφmu pohodlφ takΘ v²znamn∞ p°ispφvß jen velmi nφzkß ·rove≥ vnit°nφho hluku: oba dodßvanΘ motory jsou dostateΦn∞ tichΘ samy o sob∞ a kabin∞ Clarusu se navφc dostalo velmi d∙slednΘho odtlumenφ. Pokud jde o motory, jsou k dispozici dva benzinovΘ Φty°vßlce, umφst∞nΘ v₧dy nap°φΦ nad p°ednφ nßpravou a pohßn∞jφcφ p°ednφ kola. Prvnφ mß objem 1,8 litru a je vyzbrojen dv∞ma vaΦkov²mi h°φdeli obsluhujφcφmi v₧dy Φty°i ventily v hlav∞ vßlc∙. Jeho nejv∞tÜφ v²kon Φinφ 85 kW/115 k a motor je spojen s p∞tistup≥ovou manußlnφ p°evodovkou, kterß ovÜem m∙₧e b²t na p°ßnφ nahrazena Φty°stup≥ov²m "automatem". Druh²m motorem je potom rovn∞₧ Φty°vßlcov² Üestnßctiventilov² dvoulitr 2xOHC o v²konu 98 kW (133 k), kter² dßvßvß Clarusu vφce ne₧ dostateΦnΘ dynamickΘ vlastnosti s maximßlnφ rychlostφ 195 km/h. Svezenφ s vozem Kia Clarus je velmi p°φjemn²m zß₧itkem, auto navenek p∙sobφ nav²sost elegantn∞ a reprezentativn∞ a je navφc k mßnφ za velmi rozumnou cenu, tak₧e se nem∙₧eme divit, ₧e zßjem o tento exotick² automobil stßle stoupß.
O velikΘ p°ekvapenφ se na frankfurtskΘm autosalonu 1997 postaral zcela nov² model Kia Clarus Kombi, neobyΦejn∞ elegantnφ a prostorn² automobil. Ve srovnßnφ s v²chozφm modelem mß Clarus Kombi p°epracovanou p°ednφ Φßst, jφ₧ nynφ dominuje vφko motoru s v²razn²m prolisem tvaru V, stejn∞ jako dvojitΘ hlavnφ sv∞tlomety a "blinkry" prota₧enΘ hluboko do boku vozu. Zadnφ v²klopnΘ vφko sahß a₧ k nßraznφku a umo₧≥uje tak posßdce snadnou manipulaci se zavazadly Φi nßkladem. TakΘ interiΘr vozu doznal zßsadnφch zm∞n, co₧ platφ jak o mimo°ßdn∞ snadno Φiteln²ch p°φstrojφch, tak t°eba i o prostoru zadnφch sedadel, kde majφ nynφ cestujφcφ jeÜt∞ vφce prostoru pro nohy. V²jimeΦnou variabilitu interiΘru podtrhuje i skuteΦnsot, ₧e u zadnφho sedadla lze sklopit nejen op∞radlo, ale i samotn² sedßk. Po jeho sklopenφ vznikne prostornß rovnß plocha, vhodnß i pro dopravu velmi rozm∞rn²ch p°edm∞t∙. Zßkladnφ objem zavazadlovΘho prostoru Φinφ 497 litr∙, po sklopenφ sedadel a vyu₧itφ celΘho objemu a₧ po st°echu vÜak m∙₧ete poΦφtat s ·lo₧n²m prostorem, kter² pat°φ k nejv∞tÜφm ve t°φd∞. Clarus Kombi je k dipozici pouze se siln∞jÜφm z obou motor∙ a mß u₧ v zßkladnφ v²bav∞ ABS Φi dva velkoobjemovΘ airbagy.#MAIN\220\220_13.RTF,Kia - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
TakΘ ve vyÜÜφ st°ednφ t°φd∞ bychom v produkci automobilky Kia naÜli vozy, kterΘ jsou urΦeny v²hradn∞ pro asijskΘ trhy. Typick²m zßstupcem tΘto kategorie je Kia Potentia, klasick² Φty°dve°ov² sedan s pohonem zadnφch kol. Ten m∙₧e b²t pohßn∞n bu∩ Φty°vßlcem o objemu 2,2 litru a v²konu 88 kW, nebo i Üestivßlcem do V s objemem t°φ litr∙, celkem s Φty°iadvaceti ventily a v²konem 147 kW. Krom∞ klasickΘ volby mezi p∞tistup≥ovou manußlnφ a Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou nabφzφ tento v∙z nap°φklad takΘ mo₧nost nastavenφ tuhosti odpru₧enφ.
#MAIN\220\220_16.RTF,Kia - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
TakΘ mezi sportovnφmi vozy m∙₧e Kia nabφdnout velmi zajφmavou alternativu.Tou je model Elan, kter² Kia p°evzala od slavnΘ britskΘ firmy Lotus. Elan ovÜem ani zdaleka nenφ jen okopφrovan² v∙z stejnΘho jmΘna. Kia ho toti₧ podrobila d∙kladnΘmu v²voji, trvajφcφmu 35 m∞sφc∙, do n∞ho₧ investovala p°es 70 miliard won∙. Sportovnφ Elan tak dnes i p°es objem svΘho motoru 1,8 l m∙₧e sm∞le soupe°it i s b∞₧n²mi t°φlitrov²mi sportovnφmi vozy. Jeho motor 1,8 l 2xOHC dßvß v²kon 151 konφ a dokß₧e v∙z rozjet a₧ na 230 km/h, p°iΦem₧ sprint z 0 na 100 km/h Elan zvlßdne za 7,4 sekundy. Elegantnφ "spor¥ßk" se stahovacφ st°echou a unikßtnφm pßte°ov²m rßmem z ultralehk²ch slitin se b∞hem roku 1997 zaΦal exportovat i do Evropy.#MAIN\220\220_17.RTF,Kia - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
V segmentu terΘnnφch voz∙ mß Kia rovn∞₧ co °φci - a to i v Evrop∞, kde je v tΘto t°φd∞ velice nabitß konkurence. JihokorejskΘ ₧elφzko v ohni se jmenuje Sportage a je to spφÜe v∙z pro voln² Φas s velmi dobr²mi terΘnnφmi schopnostmi, kompletn∞ vyvinut² firmou Kia Motors, ale vyrßb∞n² pro evropskΘ ·Φely u firmy Karmann v n∞meckΘm Osnabrⁿcku. Posledn∞ jmenovanß skuteΦnost mß pro evropsk² prodejnφ ·sp∞ch vozu velk² v²znam. Dφky pov∞sti firmy Karmann (mimo jinΘ je dr₧itelem certifikßtu ISO 9001 a 9002) a kvalit∞ jejφch zam∞stnanc∙ toti₧ Sportage zφskßvß punc velmi kvalitnφho n∞meckΘho v²robku, kter² mß vliv nejen na koneΦnou cenu, ale takΘ na poptßvku evropsk²ch motorist∙. Sportage se na evropsk²ch trzφch uvedla velice dob°e a jejφ prodej nesporn∞ podpo°il i fakt, ₧e ji renomovan² evropsk² Φasopis Off Road vyhlßsil ve svΘ anket∞ "TerΘnnφm vozem roku 1996".
Kia Sportage se vyznaΦuje netradiΦnφ, ale pln∞ funkΦnφ i velmi elegantnφ karoseriφ, kterß se u nßs prodßvß jen v p∞tidve°ovΘ podob∞. V∙z je symbi≤zou vlastnostφ, kterΘ se dnes od terΘnnφho auta oΦekßvajφ: nabφzφ toti₧ dostatek v²konu a dobrΘ jφzdnφ vlastnosti pro rychlou jφzdu po silnicφch a dßlnicφch, kvalitnφ terΘnnφ schopnosti pro v²lety mimo zpevn∞nΘ cesty a navφc i esteticky zda°ilou karoserii v kombinaci s velmi dobrou ·rovnφ jφzdnφho komfortu, to vÜechno p°itom za p°ijatelnou cenu. K dispozici jsou t°i druhy motor∙. Tφm prvnφm je benzinov² Φty°vßlec 2,0 l 1xOHC o v²konu 70 kW/ 95 k. Shodn² motor s rozvodem 2xOHC, Φty°mi ventily na vßlec, zv²Üenou kompresφ a upravenou elektronikou potom dßvß 94 kW/ 128k. T°etφ motor spaluje naftu, jednß se toti₧ o dvoulitrov² turbodiesel o v²konu 62 kW/84 k, kter² se vyznaΦuje nejen velmi nφzkou spot°ebou, ale takΘ v²hodn²m pr∙b∞hem toΦivΘho momentu, ideßlnφm pro zp∙sob jφzdy v terΘnu. Motor je spojen s dob°e odstup≥ovanou manußlnφ p∞tistup≥ovou p°evodovkou, na p°ßnφ m∙₧e ovÜem Sportage dostat Φty°stup≥ov² elektricky °φzen² "automat". Pro jφzdu v terΘnu pak °idiΦ za pou₧itφ p°φdavnΘ p°evodovky m∙₧e za°adit i pohon p°ednφch kol resp. redukci do pomala, s nφ₧ se Kia vypo°ßdß i s p°ekvapiv∞ slo₧it²m terΘnem. P°i prudk²ch v²jezdech v∙z zvlßdne podΘln² nßklon 36░, boΦnφ m∙₧e b²t dokonce jeÜt∞ o dva stupn∞ v∞tÜφ. TerΘnnφ schopnosti Sportage jsou v∙bec lepÜφ, ne₧ by Φlov∞k od neagresivn∞ vyhlφ₧ejφcφho vozu Φekal - a to i p°esto, ₧e Kia nemß ani jeden zßv∞r diferencißlu. TerΘnnφ kvality Kiy Sportage vÜak posouvajφ v²Üe i velmi dobrΘ jφzdnφ vlastnosti, vychßzejφcφ rovn∞₧ z mimo°ßdn∞ tuhΘ a v krutu odolnΘ karoserie. I v obtφ₧nΘm a nelehkΘm terΘnu p∙sobφ v∙z tak°ka nezniΦiteln²m dojmem a dokß₧e ve zdravφ p°estßt i "trhacφ" zkouÜku na trati plnΘ hlubok²ch zßludn²ch d∞r, b∞hem jejφho₧ absolvovßnφ mß °idiΦ obΦas pocit, ₧e prßv∞ urazil kolo. Tady je pot°eba zd∙raznit jeÜt∞ jeden kladn² rys sv∞dΦφcφ o velmi dobrΘ prßci firemnφch specialist∙ na podvozky: kdy₧ toti₧ Sportage donutφte p°ekonat podobnΘ vra₧ednΘ terΘnnφ ·seky, ocenφte velmi vlφdnΘ nastavenφ ·tlumu tlumiΦ∙ pΘrovßnφ, dφky kterΘmu v aut∞ nepoletujete jako hadr na holi ani v situaci, kdy jde pΘrovßnφ "na doraz". V²hodou jsou i samoΦinnΘ zßmky hlav p°ednφch kol, kter²m po v²jezdu z terΘnnφho ·seku staΦφ vy°adit pohon vÜech kol a trochu couvnout, aby automaticky odpojily p°ednφ hnacφ h°φdele. TerΘnnφ schopnosti vozu pak s p°ehledem hlφdajφ ·ΦinnΘ brzdy.
Uvnit° Sportage najdete dostatek prostoru na p°ednφch i zadnφch sedadlech, stejn∞ jako objemn² zavazadlov² prostor, kter² jeÜt∞ lze zv∞tÜit sklopenφm jednΘ nebo obou Φßstφ zadnφho op∞radla. Velkou p°ednostφ Sportage je neobyΦejn∞ bohatß v²bava, do nφ₧ mimo jinΘ pat°φ vÜechna elektricky ovlßdanß okna i zp∞tnß zrcßtka, v²Ükov∞ staviteln² volant, centrßlnφ zamykßnφ s dßlkov²m ovlßdßnφm, imobilizΘr, v terΘnu velmi cennß op∞rka pro levou °idiΦovu nohu Φi samosvorn² diferencißl.#MAIN\230\230_01.RTF,Lada - Vznik
Vznik automobilky
Prvnφ kapitoly automobilky v Togliatti se zaΦaly psßt v roce 1966, kdy byla ministerstvem automobilovΘho pr∙myslu tehdejÜφho SSSR a prezidentem koncernu FIAT podepsßna smlouva o v²stavb∞ v²robnφho zßvodu. Technologie byla objednßna na zßklad∞ velmi peΦlivΘho v²b∞rovΘho °φzenφ, a tak se do tovßrny nakoupilo za°φzenφ jen od renomovan²ch zahraniΦnφch firem, mimo jinΘ od znaΦek Kuka, Thyssen Φi Bosch. Projektovanß kapacita byla 680 000 vozidel roΦn∞. Podle nejnov∞jÜφch statistik se roΦnφ produkce v poslednφch letech pohybuje okolo hranice 600 000 voz∙. S vozy VAZ se u nßs objevila prvnφ velice sluÜnß automobilovß technika s vysokou u₧itnou hodnotou za p°ijatelnou cenu. Ve srovnßnφ s tehdejÜφmi automobilkami v²chodnφho bloku vynikala vozidla z Togliatti nekolφsajφcφ kvalitou, na Φem₧ m∞li zpoΦßtku zßsluhu italÜtφ kontrolo°i. Vol₧sk² automobilov² zßvod pat°il v prvnφch letech skuteΦn∞ k nejmodern∞jÜφm sv∞tov²m automobilkßm. V tehdejÜφm Sov∞tskΘm svazu byl naprosto bez konkurence, a¥ ji₧ poΦtem varßb∞n²ch vozidel, tak i jejich kvalitou a v²robnφ technologiφ. Doma si tuto pozici udr₧el dodnes, ve sv∞t∞ nikoliv. Po letech bylo t°eba technologii obnovit, uskuteΦnit generßlnφ opravy n∞kter²ch za°φzenφ... V nep°φliÜ ut∞Üen²ch hospodß°sk²ch podmφnkßch zem∞ dolehly ekonomickΘ potφ₧e i na togliattskou automobilku, kterß vÜak stßle pat°φ k nej·sp∞Ün∞jÜφm exportnφm podnik∙m v zemi. VAZ byl v roce 1994 privatizovßn. Akciovß spoleΦnost mß podφlnφky mezi prßvnick²mi osobami a zam∞stnanci zßvodu.#MAIN\230\230_05.RTF,Lada - Do r.1997
Historie do roku 1997
Prvnφ vozy sjely z montß₧nφ linky v roce 1970. Jednalo se o typ VAZ 2101, u nßs prodßvan² pod obchodnφm oznaΦenφm Äiguli, pozd∞ji Lada 1200. Vozidlo konstrukΦn∞ vychßzelo z Automobilu roku 1966 - Fiatu 124. Oproti italskΘ p°edkloze byl vÜak zesφlen podvozek a karoserie. V∙z byl vybaven nov²m motorem zdvihovΘho objemu 1198 cm3, kter² disponoval v²konem 44 kW. Ji₧ rok po zahßjenφ v²roby typu VAZ 2101 opouÜtφ pßs kombi VAZ 2102. Oba typy pat°ily dobr²ch patnßct let mezi nejprodßvan∞jÜφ a nejoblφben∞jÜφ osobnφ vozy na ΦeskΘm trhu. Zßhy sjφ₧dφ z t°etφ montß₧nφ linky togliattskΘho zßvodu typ VAZ 2103 (s motorem objemu 1452 cm3/55 kW) a v roce 1974 rozÜi°uje nejv∞tÜφ automobilka tehdejÜφho v²chodnφho bloku nabφdku o model VAZ 21011. V tΘ dob∞ se ji₧ pln∞ rozb∞hlo sportovnφ odd∞lenφ automobilky a souΦasn∞ se realizovaly prvnφ pokusy s vodφkov²mi motory a elektromobily. Model VAZ 2103 (Lada 1500) se od verze 2101 liÜil nejen v²konn∞jÜφm motorem, ale i uΦinn∞jÜφ brzdovou soustavou, v²bavou interiΘru a karosß°sk²mi ·pravami (Φty°i sv∞tlomety). Model VAZ 21011 m∞l motor zdvihovΘho objemu 1293 cm3 o v²konu 49 kW. Nßsledn² model VAZ 2106 s motorem objemu 1568 cm3 ve svΘ dob∞ nejkomfortn∞jÜφ interiΘr a ve srovnßnφ s patnßctistovkou i dalÜφ kosmetickΘ ·pravy karoserie.
V roce 1982 uvedla vol₧skß automobilka na trh nov² typ VAZ 2105, jeho₧ motor m∞l poprvΘ v d∞jinßch ruskΘho automobilovΘho pr∙mysl pohon vaΦkovΘho h°φdele ozuben²m °emenem. DynamiΦt∞jÜφ jφzdu nabφzela modifikace VAZ 21053 s p∙vodnφm osv∞dΦen²m motorem zdvihovΘho objemu 1452 cm3. Po "nulap∞tce" nßsledoval typ VAZ 2107, kter² uzavφral v²vojovou etapu, na jejφm₧ poΦßtku stßl VAZ 2101 (90 % dφl∙ obou voz∙ bylo spoleΦn²ch!). VAZ 2107 dostal do vφnku motor shodn² s modelemVAZ 21053. V tΘ dob∞ je ji₧ na sv∞t∞ kombi VAZ 2104, kterΘ si v krßtkΘ dob∞ zφskßvß u zßkaznφk∙ velikou oblibu a s drobn²mi ·pravami se na nßÜ trh dovß₧φ doposud pod oznaΦenφm VAZ 21044i (s motorem objemu 1,7 l vybaven²m jednobodov²m vst°ikovßnφm od firmy General Motors).
Zßvod v Togliatti rozÜφ°il v roce 1985 v²robnφ program o typ 2108 - o automobil novΘ generace s pohonem p°ednφch kol a motorem objemu 1,3 L umφst∞n²m vp°edu nap°φΦ. V∙z m∞l h°ebenovΘ °φzenφ, nezßvislΘ zav∞Üenφ kol a zcela novou dvouprostorovou karoserii. Na v²voji vozu se ji₧ nepodφleli italÜtφ konstruktΘ°i a jen dφlΦφ °eÜenφ byla sv∞°ena renomovan²m sv∞tov²m firmßm. "NulaosmiΦka" se zrodila do doby silnΘ zahraniΦnφ konkurence, p°iΦem₧ jejφ hlavnφ devizou byla nφzkß po°izovacφ cena. Zdaleka se vÜak ji₧ nejednalo o byteln² rusk² rodinn² automobil, jako tomu b²valo u p°edchozφch typov²ch °ad. VAZ 2108, u nßs znßm² pod oznaΦenφm Lada Samara, dodnes p°edstavuje ve srovnßnφ s p∙vodnφ koncepcφ prvnφch voz∙ VAZ subtiln∞jÜφ techniku s modern∞jÜφm pohonn²m ·strojφm (p∞tistup≥ovß p°evodovka) a lepÜφmi jφzdnφmi vlastnostmi. Pozd∞ji k zßkladnφm model∙m s dvouprostorovou karoseriφ p°ibyl sedan se stup≥ovitou zßdφ.#MAIN\230\230_11.RTF,Lada - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Nej₧hav∞jÜφ novinkou na ΦeskΘm trhu je t°φprostorov² Φty°dve°ov² sedan Lada 2110i, kter² se naÜim motorist∙m poprvΘ p°edstavil na autosalonu v Brn∞ v roce 1997. Tento automobil nabφzφ prostorn² interiΘr, pom∞rn∞ sluÜnou zßkladnφ v²bavu a dobrΘ jφzdnφ parametry. K pohonu vozu slou₧φ °adov² osmiventilov² Φty°vßlec zdvihovΘho objemu 1499 cm3, kter² disponuje v²konem 56 kW. V²robce udßvß u Lady 2110i nejv∞tÜφ rychlost 170 km/h a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 14 s. Ladu 2110 nabφzφ v²robce rovn∞₧ se Üestnßctiventilov²m motorem tΘho₧ objemu, u n∞ho₧ se v²kon pohybuje t∞sn∞ pod hranicφ 70 kW. V nejbli₧Üφ budoucnosti zahßjφ vol₧sk² automobilov² zßvod prodej modelu kombi Lada 2111, po n∞m₧ by m∞l nßsledovat p∞tidve°ov² hatchback 2112. Na autosalonu v Moskv∞ v roce 1996 vzbudila pozornost sportovnφ varianta Lada 110 2.0 Gti vybavenß Üestnßctiventilov²m Φty°vßlcem 1996 cm3, jeho₧ v²kon 110 kW umo₧≥uje vozu dosahovat rychlost 215 km/h.
Lada Samara se dnes vyrßbφ bu∩ jako Φty°dve°ov² sedan se stup≥ovitou zßdφ, nebo jako t°φ- Φi p∞tidve°ov² hatchback. Nabφdku motor∙ tvo°φ Φty°vßlce objem∙ 1,1 l/39 kW, 1,3 l/49 kW a 1,5 l/52 kW. Na Φesk² trh se dovß₧φ pouze patnßctistovky s vφcebodov²m vst°ikovßnφm, kterΘ podle typu karoserie nesou oznaΦenφ Samara 21083, Samara 21093 a Samara 21099. Na zßpadoevropsk²ch trzφch se prodßvß takΘ ve Finsku vyrßb∞nß verze Samara Baltic, kterß mß krom∞ kvalitn∞jÜφho zpracovßnφ bohatÜφ standardnφ v²bavu. Na ruskΘm trhu se Samary nabφzejφ rovn∞₧ s motorem Wankel o v²konu 103 kW.
Ve v²robnφm programu vol₧skΘ automobilky z∙stßvajφ i nadßle sedany a kombi °ady Lada 21073 a Lada 21044. Tyto vozy, vybavenΘ vst°ikov²m Φty°vßlcem objemu 1690 cm3/62 kW se rovn∞₧ dovß₧ejφ na Φesk² trh.#MAIN\230\230_17.RTF,Lada - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
V roce 1975 zahßjila vol₧skß automobilka v²robu vozu VAZ 2121. Tento lehk² terΘnnφ automobil, ve sv∞t∞ prodßvan² pod obchodnφm oznaΦenφm Lada Niva, Niva Φi Tajga, si okam₧it∞ zφskal oblibu nejen na domßcφm trhu, ale i v zahraniΦφ (roΦnφ produkce Φinφ asi 50 000 voz∙). Na ΦeskΘm trhu se Niva objevila a₧ v roce 1982 a dodnes zde pat°φ mezi nejprodßvan∞jÜφ vozidla typu off-road. Ve sv∞t∞ prodej vozu ji₧ p°ekroΦil hranici jednoho milionu kus∙. Lada Niva byla samoz°ejm∞ v pr∙b∞hu let n∞kolikrßt modernizovßna, v souΦasnΘ dob∞ ji pohßnφ bu∩ vst°ikov² (jednobodovΘ vst°ikovßnφ od GM) benzinov² motor 1,7 l/62 kW, nebo na n∞kter²ch vybran²ch trzφch vzn∞tov² Φty°vßlec Peugeot 1,9 l o v²konu 47 kW. U nejnov∞jÜφho provedenφ mß Niva zadnφ dve°e prota₧eny a₧ k podlaze, co₧ znamenß velice vφtanou ·pravu zejmΘna pro ty, kte°φ p°evß₧ejφ v∞tÜφ nßklady. V tΘto souvislosti je t°eba p°ipomenout, ₧e se na ΦeskΘm trhu objevilo provedenφ se zaplechovan²mi zadnφmi boΦnφmi okny a p°epß₧kou za sedadly °idiΦe a spolujezdce. O toto vozidlo, nabφzenΘ pod nßzvem Lada Niva 21214 Praktik majφ zßjem zejmΘna drobnφ podnikatelΘ, lesßci a chalupß°i. Nutno °φci, ₧e dynamika voz∙ Lada Niva nenφ nikterak nadpr∙m∞rnß. Zrychlenφ z 0 na 100 km/h zvlßdnou automobily za 19 s, p°iΦem₧ dosahujφ rychlosti 140 km/h. V terΘnu si ovÜem vozy vÜe vynahradφ. Dφky vysokΘ sv∞tlΘ v²Üce, mo₧nosti zapnout redukovan² p°evod a zßv∞r mezinßpravovΘho diferencißlu zvlßdne Niva i pom∞rn∞ t∞₧k² terΘn.
Na zßpadoevropsk²ch trzφch se prodßvß akΦnφ fun car Niva California 2, nabφzejφcφ celou °adu atraktivnφch dopl≥k∙.#MAIN\240\240_01.RTF,Lancia - Vznik
Vznik automobilky
Firmu zalo₧il v listopadu 1906 zßvodnφ jezdec znaΦky F.I.A.T. Vincezo Lancia spoleΦn∞ se sv²m p°φtelem Claudiem Fogolinem. V Turφn∞ vyrßb∞nΘ automobily Lancia jsou pov∞stnΘ v²konnostφ i komfortem. Automobilovou produkci obohatily mnoha nov²mi technick²mi °eÜenφmi, proslavily je ·sp∞chy v automobilovΘm sportu. Od roku 1969 se znaΦka Lancia zaΦlenila do koncernu Fiat. SouΦasnß produkce p°esahuje hranici 100 000 automobil∙ roΦn∞, dalÜφch asi 50 000 se vyrßbφ pod znaΦkou Autobianchi.#MAIN\240\240_02.RTF,Lancia - Do r.1918
Historie do roku 1918
Prvnφ automobil se znaΦkou Lancia vyjel v roce 1908. Automobily, oznaΦovanΘ postupn∞ pφsmeny °eckΘ abecedy, p°inesly n∞kolik modernφch konstrukΦnφch prvk∙. Od kv∞tna 1915 byla Lancia za°azena mezi vßleΦnΘ podniky a vyrßb∞la vojenskß vozidla a leteckΘ motory.#MAIN\240\240_03.RTF,Lancia - Do r.1945
Historie do roku 1945
Rovn∞₧ povßleΦnΘ modely p°inßÜely technickΘ inovace. SkuteΦn∞ revoluΦnφm modelem byla Lambda, p°edstavenß v roce 1922. Byl to prvnφ automobil na sv∞t∞ s ocelovou samonosnou konstrukcφ. Lambda p°inesla i dalÜφ p°evratnou novinku, pro dalÜφ v²voj automobilovΘ konstrukce mo₧nß jeÜt∞ p°evratn∞jÜφ, nezßvisle zav∞Üenß p°ednφ kola. V roce 1932 vyjela Augusta jako prvnφ lacin∞jÜφ model znaΦky, pozoruhodn² celoocelovou karoseriφ a hydraulick²mi brzdami, ale p°edevÜφm jako prvnφ automobil, u n∞ho₧ se konstruktΘ°i cφlen∞ sna₧ili snφ₧it spot°ebu paliva.
V roce 1937 zem°el ve v∞ku 56 let Vincenzo Lancia na infarkt, tak₧e se ji₧ nedoΦkal p°edstavenφ svΘho mistrovskΘho dφla Aprilia, dalÜφho trumfu znaΦky zßsluhou vÜech nezßvisle zav∞Üen²ch kol, aerodynamickΘ karoserie a motoru V4.#MAIN\240\240_04.RTF,Lancia - Do r.1970
Historie do roku 1970
Zßkladem povßleΦnΘ v²roby byla Aurelia (1950) s prvnφm sΘriov∞ vyrßb∞n²m motorem V6 na sv∞t∞ a s p°evodovkou a spojkou umφst∞nou vzadu u rozvodovky. Nßsledoval velk² sedan Flaminia (1957), po kterΘm p°iÜel prvnφ italsk² automobil s p°ednφm pohonem, motorem boxer a kotouΦov²mi brzdami na vÜech kolech, sportovnφ sedan Flavia (1960) a malΘ temperamentnφ kupΘ Fulvia (1965).
Vincenzo Lancia, aΦ b²val² zßvodnφk, nepodporoval sportovnφ Φinnost sv²ch automobil∙. Jeho syn Gianni Lancia se rozhodl vyrovnat ostatnφm italsk²m znaΦkßm a s p°edstavenφm Aprilie zahßjil rozsßhl² zßvodnφ program. Lancie zφskaly vφt∞zstvφ v °ad∞ velk²ch zßvod∙, ale vstup do Formule 1 v roce 1954 byl u₧ nad mo₧nosti firmy. V roce 1955 byl Gianni Lancia nucen odprodat v∞tÜinov² podφl finanΦnφ skupin∞ Pesenti. Ani technicky vysp∞lΘ modely, kvalita v²roby a sportovnφ ·sp∞chy neodstranily p°etrvßvajφcφ potφ₧e. P°ed krachem zachrßnil Lancii na podzim roku 1969 FIAT, kter² do nφ kapitßlov∞ vstoupil.#MAIN\240\240_05.RTF,Lancia - Do r.1997
Historie do roku 1997
Ze spoluprßce s Fiatem vzeÜla Beta, prvnφ Lancia s motorem a p°evodovkou ulo₧en²mi vp°edu nap°φΦ (1972, od roku 1980 se vyrßb∞la i jejφ t°φprostorovß verze Trevi). Technickou ÜpiΦku ve svΘ dob∞ p°edstavoval velk² Φty°dve°ov² model Gamma s karoseriφ od Pininfariny (1976). Ukßzkou dokonalΘho propojenφ sΘriovΘ produkce a sportovnφho programu se stala prvnφ generace modelu Delta s karoseriφ od Giorgetta Giugiara (1979, automobil roku 1980). Jako klasick² sedan odvozen² od Delty se v roce 1982 p°edstavil model Prisma. Z t∞snΘ spoluprßce s Fiatem vznikly luxusnφ Thema (1984) - jako paralelnφ model k Fiatu Croma, na jeho₧ v²voji se podφlel i ÜvΘdsk² Saab - a dvojΦe s Fiatem Tipo Dedra (1989). K technick²m zajφmavostem tohoto obdobφ pat°ilo pou₧itφ p°epl≥ovßnφ pomocφ dmychadla Volumex (1982) a zavedenφ stßlΘho i p°i°aditelnΘho pohonu vÜech kol od roku 1986, vyvinutΘho ve spoluprßci s rakouskou firmou Steyr-Puch.
NejmenÜφm modelem v nabφdce Lancie se od roku 1985 stal miniautomobil Y10, vyrßb∞n² rovn∞₧ pod znaΦkou Autobianchi, kterß se v roce 1975 dostala pod kontrolu Lancie. Firma Autobianchi vznikla v roce 1955 jako p°φm² pokraΦovatel firmy Bianchi, proslavenΘ v²robou jφzdnφch kol, motocykl∙ i automobil∙. Po p°evzetφ Fiatem v roce 1967 se pod znaΦkou Autobianchi vyrßb∞ly malΘ modely spoleΦnΘ konstrukce s Fiaty a v roce 1974 Lancia p°evzala v²robu p°edch∙dce Y10 Autobianchi A 112.
Lancia se systematicky v∞novala automobilov²m sout∞₧φm, v nich₧ b∞hem dvaceti let dosßhla ·sp∞chy, kter²m se nem∙₧e rovnat ₧ßdnß jinß znaΦka. Milnφky konstrukce automobil∙ pro rallye se staly Fulvia HF, Stratos HF, Rally 037, Delta S4 a Delta HF Integrale. VelkΘ ·sp∞chy Lancia dosßhla i na okruhov²ch zßvodech.#MAIN\240\240_10.RTF,Lancia - MalΘ vozy
MalΘ vozy
NekonvenΦnφ luxusnφ m∞stskΘ mini novΘ generace Y navazuje na model Y 10. Od roku 1995 mß novou atraktivnφ dvoudve°ovou karoserii s nabφdkou "Kaleidos", umo₧≥ujφcφ mo₧nost volby ze 112 barev! Modulßrnφ koncernovΘ Φty°vßlce FIRE jsou v Y ve velikostech 1,2 l (44 kW) a 1,4 l 12V (59 kW), od jara 1997 je doplnila verze 1,2 l 16V (63 kW). P°evodovky jsou p∞tistup≥ovΘ mechanickΘ, s motorem 1,2 l alternativn∞ takΘ Üestirychlostnφ nebo samoΦinnß s plynulou zm∞nou p°evodovΘho pom∞ru ECVT. DalÜφ novinkou jara 1997 je zßkladnφ varianta zvanß Elefantino nebo "Blue Elephant" (Modr² slon) s motorem 1,1 l (40 kW) p°evzat²m z Punta a v²bavou zam∞°enou specißln∞ na nejmladÜφ zßkaznφky. Lancia Y je dlouhß pouze 372 cm p°i rozvoru nßprav 238 cm a vß₧φ 850 a₧ 910 kg. V n∞kter²ch zemφch, p°edevÜφm v Itßlii, se prodßvß rovn∞₧ pod oznaΦenφm Autobianchi Y10.#MAIN\240\240_11.RTF,Lancia - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Druhß generace Delty se p°edstavila v Äenev∞ 1993 ve stylistickΘ linii sedan∙ Dedra. ╚ty°dve°ovß Delta a na ja°e 1995 p°edstavenß dvoudve°ovß Delta HPE majφ karoserie s v²klopn²m vφkem v ÜikmΘ zßdi. Pro Deltu jsou p°ipraveny zß₧ehovΘ Φty°vßlce 1,6 l 16V (76 kW), 1,8 l 16V (83 kW) a 1,8 l 16V VVT (96 kW) i turbodiesel 1,9 l (66 kW). Delta HPE se navφc dodßvß takΘ ve verzi HF s motorem 2,0 l turbo s v²konem 142 kW. P°evodovka je ve vÜech p°φpadech p∞tirychlostnφ mechanickß a pohßn∞na jsou p°ednφ kola. Delta je dlouhß 4010 mm a mß rozvor 2540 mm. Pohotovostnφ hmotnost se pohybuje mezi 1130 a 1330 kg.
Technicky i stylisticky shodn² jsou sedan se stup≥ovitou zßdφ Dedra a kombi Dedra Station Wagon. Nabφdka pohonn²ch jednotek je podobnß jako u Delty, ale krom∞ motor∙ 1,8 l 16V (83 kW), 1,8 l 16V VVT (96 kW) a turbodieselu 1,9 l (66 kW) jsou navφc p°ipraveny i zß₧ehovΘ Φty°vßlce 1,6 l s v²konem 66 kW a Üestnßctiventilov² dvoulitrov² s dvojicφ vyva₧ujφcφch h°φdel∙ o v²konu 102 kW. P°evodovky jsou p∞tistup≥ovΘ mechanickΘ. Pouze s karoseriφ sedan a v kombinaci se samoΦinnou Φty°stup≥ovou p°evodovkou se dodßvß rovn∞₧ dvouventilov² motor 2,0 l (83 kW). Dedra sedan i S.W. jsou dlouhΘ 4345 mm a majφ rozvor nßprav shodn∞ s Deltou 2540 mm.
S karoseriφ S.W. je stßle jeÜt∞ k mßnφ rovn∞₧ ÜpiΦkov² model Dedra Integrale se dvoulitrov²m Φty°vßlcem p°epl≥ovan²m turbodmychadlem (102 kW) a s pohonem vÜech kol systΘmem Viscodrive. Od b∞₧n²ch model∙ se liÜφ posφlen²m brzdov²m systΘmem a aktivnφm pΘrovßnφm ACS, p°izp∙sobujφcφm charakteristiku tlumenφ kvalit∞ povrchu vozovky.Novß generace Lancie Dedra bude p°edstavena v pr∙b∞hu roku 1998.#MAIN\240\240_13.RTF,Lancia - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Nßstupcem Themy v roli reprezentaΦnφho koncernovΘho automobilu je velk² model k, neboli Kappa, poprvΘ p°edstaven² v roce 1994. Od roku 1997 se dodßvß i jako kombi Station Wagon. Vp°edu nap°φΦ ulo₧en² motor pohßnφ p°ednφ kola. DynamickΘ luxusnφ automobily Kappa a Kappa S.W. se dodßvajφ s °adou pohonn²ch jednotek. Jsou mezi nimi Üestnßctiventilov² Φty°vßlec 2,0 l turbo (151 kW), zß₧ehovΘ p∞tivßlce 20V velikosti 2,0 l (114 kW) nebo 2,4 l (129 kW) a t°φlitr V6 24V (150 kW). Vzn∞tovΘ motory zastupujφ p∞tivßlcovΘ turbodiesely 2,1 l (80 kW) nebo 2,4 l (91 kW). P°evodovky jsou k dispozici p∞tistup≥ovß mechanickß nebo samoΦinnß Φty°stup≥ovß (pouze v kombinaci s motory 2,0 l 20V a 3,0 l V6). Kappa je dlouhß 4690 mm a mß rozvor nßprav 2700 mm. Podle motoru je pohotovostnφ hmotnost Φty°dve°ovΘho sedanu od 1440 kg do 1510 kg, v p°φpad∞ kombi S.W. se pohybuje mezi 1510 kg a 1610 kg. Sedany Kappa jsou na p°ßnφ vybavovßny elektronick²m navigaΦnφm systΘmem Route Planner.#MAIN\240\240_15.RTF,Lancia - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Nßvrat Lancie mezi automobily kategorie GT, spojujφcφ sportovnφ v²konnost s vysok²m komfortem cestovßnφ, p°edstavuje zcela novΘ kupΘ Kappa s karoseriφ, jejφ₧ linie cφlen∞ p°ipomφnajφcφ Flaminii navrhlo ve spoluprßci s Pininfarinou Lancia Centro Style. KupΘ je kratÜφ ne₧ sedan (4570 mm) zßsluhou rozvoru, zkrßcenΘho na 2580 mm. Sportovnφ charakter podtrhuje uspo°ßdßnφ interiΘru, charakteristickΘ citem pro detail. PohonnΘ jednotky jsou p∞tivßlec 2,4 l 20 V o v²konu 129 kW s mechanickou p°evodovkou, t°φlitrov² V6 24V o v²konu 150 kW se samoΦinnou elektronicky °φzenou Φty°stup≥ovou p°evodovkou a Üestnßctiventilov² Φty°vßlec 2,0 l turbo s v²konem 151 kW. Do zßkladnφ v²bavy pat°φ nap°. ABS, dvojice airbag∙ Φi elektricky p°estavitelnß sedadla od renomovanΘho v²robce Recaro. V porovnßnφ s konkurenΦnφmi sportovnφmi automobily Kappa CoupΘ vynikß obrovit²m zavazadlov²m prostorem s objemem 505 l.#MAIN\240\240_18.RTF,Lancia - Velkopr. vozy
VekoprostorovΘ vozy
SpoleΦn∞ se spoleΦnostφ Peugeot/Citroδn a s Fiatem vznikl velkoprostorov² automobil Z (Zeta), nesoucφ typickΘ znaky Lancie. V porovnßnφ se sv²mi sourozenci 806, Evasion a Ulysse charakterizuje Zetu vysok² standard v²bavy. Motor je ulo₧en vp°edu nap°φΦ a pohßnφ p°ednφ kola. Lancia Zeta pou₧φvß zß₧ehov² Φty°vßlcov² dvoulitr turbo s v²konem 108 kW. V roce 1997 nabφdku nov∞ rozÜφ°il ·sporn² turbodiesel 2,1 l s v²konem 80 kW. P°evodovka je mechanickß p∞tistup≥ovß. Zeta je dlouhß 4470 mm a mß rozvor 2825 mm. Pohotovostnφ hmotnost je 1615 kg. Uvnit° variabiln∞ °eÜenΘ karoserie nalezne podle zp∙sobu uspo°ßdßnφ sedadel dostatek prostoru 5 a₧ 8 osob.#MAIN\250\250_01.RTF,Land Rover - Vznik
Vznik automobilky
Land-Rover vznikl t∞sn∞ po skonΦenφ druhΘ sv∞tovΘ vßlky jako pomocnφk farmß°∙. Brzy se ukßzalo, ₧e si hranat² v∙z hrub²ch tvar∙ s pohonem vÜech kol dokß₧e poradit tΘm∞° s ka₧d²m terΘnem. Vedle Land Roveru s ryze u₧itkov²m charakterem, se v Φervnu 1970 objevil Range Rover, s nφm₧ bylo mo₧no projφ₧d∞t bahno d₧unglφ nebo cestovat v r≤b∞ na veΦernφ galapremiΘru. V roce 1978 se uskuteΦnil plßn na o₧ivenφ v²roby terΘnnφch Rover∙. Od roku 1988 jsou terΘnnφ Rovery prezentovßny pod samostatnou znaΦkou Land Rover Ltd.
#MAIN\250\250_05.RTF,Land Rover - Do r.1997
Historie automobilky do roku 1997
Land Rover se stßl²m pohonem vÜech kol se v polovin∞ sedmdesßt²ch let dodßval se dv∞ma rozvory karoseriφ, kterΘ byly souΦasn∞ pojmenovßnφm model∙ - 88 a 109, (mφry jsou uvedeny v palcφch). V Äenev∞ v roce 1979 se objevil p°φr∙stek s delÜφ karoseriφ a s motorem Rover V8 o objemu 3532 cm3 a v²konu 85 kW. Op∞t v Äenev∞, tentokrßt v roce 1983, p°iÜla modernizace delÜφ varianty a oznaΦenφ se zv∞tÜilo na model 110. V Φervnu 1984 se modernizace doΦkala takΘ kratÜφ verze, tentokrßt dostala oznaΦenφ 90. Nabφdku zß₧ehov²ch pohonn²ch jednotek (°adov² Φty°vßlec 2,5 l/62 kW, vidlicov² osmivßlec 3,5 l/100 kW) rozÜφ°ila roku 1985 varianta se vzn∞tov²m motorem 2,5 l a v²konem 51 kW, od podzimnφho autosalonu v Birminghamu p°ibyl jeÜt∞ stejn², ale p°epl≥ovan² diesel o v²konu 80 kW.
Typovß °ada Range Rover s motorem V8 3,5 l m∞la dlouho jedin² model, kter² dostal v Φervenci 1981 k p∙vodnφ t°φdve°ovΘ jeÜt∞ p∞tidve°ovou karoserii. V nßsledujφcφch letech dostaly vozy Range Rover do vφnku vst°ikovßnφ paliva a samoΦinnΘ p°evodovky. Na autosalonu v Turφn∞ v roce 1986 p°iÜlo rozÜφ°enφ nabφdky o p°epl≥ovan² vzn∞tov² motor 2,5 l/89 kW a o rok pozd∞ji se designΘrsk²ch zm∞n doΦkal jak exteriΘr, tak interiΘr. V listopadu roku 1988 se nabφdka zv∞tÜila o jeÜt∞ luxusn∞ji vybaven² model Range Rover Vogue se zß₧ehov²m vidlicov²m osmivßlcem s objemem 3,5 l a v²konem 124 kW, kter² byl postupn∞ zv∞tÜovßn a₧ na 4.2 l a 149 kW (1992-model LSE). V roce 1981 se specißly Range Rover (na jejich stavb∞ se podφlela firma Tom Walkinshaw Racing) z·Φastnily dßlkovΘho marat≤nu Pa°φ₧-Dakar a posßdka R. Metge/R. Giroux zφskala pro znaΦku presti₧nφ vφt∞zstvφ v celkovΘ klasifikaci. Range Rover se stal cφlem r∙zn²ch ·prav n∞kolika tuningov²ch firem, kterΘ jej vybavovali jeÜt∞ luxusn∞jÜφm interiΘrem a individualistick²mi dopl≥ky. Do prodlou₧enΘho rozvoru montovali t°etφ pßr dve°φ, n∞kdy i druhou zadnφ nßpravu. Mnoho t∞chto unikßt∙ bylo objednßno naftov²mi Üejky.
Na autosal≤nu IAA ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1989 se sv∞tla reflektor∙ odrß₧ela od novinky Discovery, kterß se ukßzala b²t velmi dobr²m kompromisem mezi rustikßlnφm a tvrd∞ spartßnsk²m Defenderem a luxusnφ limuzφnou do terΘnu - Range Roverem. T°φdve°ovΘ kombi Discovery (o rok pozd∞ji i p∞tidve°ovß varianta) mß shodnΘ Üasi s Defenderem, ale modernφ a pohodlnou karoserii odvozenou z Range Roveru. Ihned po uvedenφ na trh na podzim 1989 se stal ve VelkΘ Britßnii nejprodßvan∞jÜφm automobilem s pohonem 4x4, kter² se zdßl b²t ideßlnφ zejmΘna pro voln² Φas st°ednφch a vyÜÜφch vrstev. Discovery p°evzal po Range Roveru Ütafetu v dobrodru₧nΘ sout∞₧i p°ejezd∙ po nesjφzdn²ch ·zemφch Camel Trophy. Pod kapotou alternoval zß₧ehovΘmu motoru V8 3,5 l s nejvyÜÜφm v²konem 114 kW (155 k) znßm² turbodiesel 2,5 l s v²konem 83 kW (113 k).#MAIN\250\250_16.RTF,Land Rover - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Land Rover Defender je v nabφdce v otev°enΘ verzi pick-up s plechovou kabinou °idiΦe s jednou nebo dv∞ma °adami sedadel a nebo dokonce v celootev°enΘm provedenφ s nouzovou plßt∞nou st°echou, kterß je vhodnß pro ozbrojenΘ slo₧ky a do tropick²ch oblastφ.#MAIN\250\250_17.RTF,Land Rover - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Z°ejm∞ nejznßm∞jÜφm automobilem znaΦky je nezniΦiteln² Land Rover Defender (nßzev Defender se pou₧φvß od roku 1990), jeho₧ lehkß hlinφkovß karoserie se b∞hem Φty°iceti let nijak moc nezm∞nila. Ob∞ tuhΘ nßpravy tuto skuteΦnost jen dokreslujφ. V²robce oznaΦuje svΘ modely podle dΘlky rozvor∙ nßprav v palcφch. V souΦasnosti jsou k mßnφ modely 90, 110 a 130. Paletu nabφzen²ch motor∙ tvo°φ pouze dv∞ pohonnΘ jednotky, a to turbodiesel 2,5 l/83 kW s p°φm²m vst°ikovßnφm a chladiΦem stlaΦenΘho vzduchu a dßle pak zß₧ehov² vidlicov² osmivßlec 3,9 l, kter² disponuje nejv∞tÜφm v²konem 134 kW. Model 90 s maximßlnφ kapacitou sedmi p°epravovan²ch osob existuje v t°φdve°ovΘm provedenφ Soft Top s plßt∞nou st°echou, Pick Up, Hard Top a v p∞tidve°ovΘm provedenφ Station Wagon (model s barevn²mi pruhy nese oznaΦenφ County). Defender 110 m∙₧e p°epravovat a₧ dvanßct osob (t°φdve°ov² Soft Top, Pick Up. High Capacity Pick Up=HCPU, Hard Top-p∞tidve°ov² Station Wagon a County. Defender 130 (a₧ pro 12 osob) nabφzφ v²robce v Φty°dve°ovΘm provedenφ Crew Cab, Double Cab, HCPU nebo ve dvoudve°ovΘ verzi Single Cab.
St°ednφ °adou terΘnnφch automobil∙ automobilky Land Rover je model Discovery, kter² spojuje prostupnost terΘnem Defenderu s komfortem Range Roveru. V b°eznu roku 1993 byl vybaven rozÜφ°enou a vylepÜenou paletou zß₧ehov²ch motor∙: p°ibyl Üestnßctiventilov² zß₧ehov² Φty°vßlec o objemu 1994 cm3 s vφcebodov²m vst°ikovßnφm paliva a nejv∞tÜφm v²konem 100 kW (136 k). K dispozici je krom∞ p°epl≥ovanΘho Φty°vßlcovΘho dieselu 2,5 l i osmivßlec s objemem 3,9 l o v²konu 134 kW. Karoserie vynikß velkou nabφdkou vnit°nφho prostoru a pr∙chodnostφ terΘnem. Vyrßbφ se dv∞ karosß°skΘ varianty, kterΘ se odliÜujφ poΦtem dve°φ.
Nejluxusn∞jÜφ automobil mß tradiΦnφ oznaΦenφ Range Rover. Jeho zatφm poslednφ generace se vyrßbφ od roku 1994, kdy se po celkovΘ modernizaci dostal op∞t na vrchol sv∞tovΘ nabφdky luxusnφch terΘnnφch automobil∙. Vliv automobilky BMW, pod kterou Land Rover pat°φ, se projevila i v nabφdce motor∙, kdy₧ p°epl≥ovan² vzn∞tov² Üestivßlec s v²konem 100 kW (136 k) dodßvß prßv∞ n∞meckß automobilka. Dßle jsou k dispozici dva vidlicovΘ osmivßlce Rover, liÜφcφ se zdvihov²m objemem a v²konem. MenÜφ motor znßm² z modelu Discovery disponuje z objemu 3,9 l v²konem 140 kW. Vrchol nabφdky terΘnnφch automobil∙ Rover tvo°φ Range Rover s osmivßlcem 4,6 l, kter² dßvß sluÜn²ch 169 kW. Na motory navazuje bu∩ p∞tistup≥ovß ruΦn∞ °azenß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß p°evodovka. Jako vÜechny automobily znaΦky mß i Range Rover stßl² pohon vÜech kol. Karoserie je v²hradn∞ p∞tidve°ovß a nabφzφ dostatek prostoru p∞ti cestujφcφm. S benzinov²mi motory dosßhne tento dvoutunov² v∙z rychlosti 190 respektive 200 km/h, ale ani za hodnotu 170 km/h se turbodiesel nemusφ styd∞t.
Nov² model Freelander-v∙z pro voln² Φas, bo°φ tradiΦnφ technickΘ a technologickΘ postupy znaΦky. Automobil vyrßb∞n² v krßtkΘ i dlouhΘ verzi opat°il v²robce samonosnou karoseriφ, nezßvisl²m zav∞Üenφm vÜech kol, viskoznφ spojkou k rozd∞lenφ hnacφ sφly na ob∞ nßpravy a nap°φΦ ulo₧en²m Φty°vßlcov²m motorem. Zß₧ehov² mß zdvihov² objem 1,8 l, turbodiesel pak 2,0 l.#MAIN\260\260_01.RTF,Lexus - Vznik
Vznik automobilky
Lexus vznikl v roce 1989 jako dce°innß spoleΦnost automobilky Toyota. Ta pro svΘ luxusnφ automobily vytvo°ila novou znaΦku, jejφ₧ jmΘno nesm∞lo p°ipomφnat japonsk² p∙vod. Lexusy se vyrßbφ v Japonsku v zßvodech Toyoty a vyvß₧φ se p°edevÜφm do Spojen²ch stßt∙ a Kanady. Od roku 1990 se dodßvajφ i do vybranΘ prodejnφ sφt∞ n∞kter²ch evropsk²ch stßt∙ a v Japonsku. Pod znaΦkou Lexus se objevujφ i exportnφ verze model∙ z v²robnφho programu Toyoty. Automobily znaΦky Lexus zφskaly za svou krßtkou historii °adu ocen∞nφ. K nejcenn∞jÜφm pat°φ opakovanß umφst∞nφ na Φele studiφ spokojenosti zßkaznφk∙ uskuteΦ≥ovanΘ v USA spoleΦnostφ J.D.Power, a ve statistikßch spolehlivosti.#MAIN\260\260_05.RTF,Lexus - Do r.1997
Historie do roku 1997
V roce 1983 ulo₧il nejvyÜÜφ p°edstavitel Toyoty pan Eiji Toyoda vedenφ automobilky ·kol vytvo°it nejlepÜφ luxusnφ limuzφnu. Do prßce se dalo 1400 technik∙, konstruktΘr∙ a marketingov²ch expert∙. Pod vedenφm Shiro Sasakiho se pustili do anal²zy vÜech luxusnφch automobil∙ sv∞tovΘ produkce. Vedoucφ in₧en²r projektu Shigeo Suzuki charakterizoval stanovenΘ po₧adavky slovy: "Dosa₧enφ ·rovn∞ sv∞tovΘho standardu pro nßs nebylo v ₧ßdnΘ oblasti dostateΦn²m cφlem!". Toyota Motor Corporation investovala do v²voje a testovßnφ v pr∙b∞hu Üesti let miliardu dolar∙. P°itom zφskala na 300 patent∙. Klasick² sedan LS 400 do luxusnφch automobil∙ p°inesl maximßlnφ vyu₧itφ ÜpiΦkov²ch technologiφ. Aby se zd∙raznila mimo°ßdnost produktu, vytvo°ila pro n∞j Toyota novou znaΦku Lexus. Slavnostnφ premiΘru m∞la na autosalonu v Detroitu v roce 1988. P°ijetφ Lexusu v Americe i v Japonsku bylo velmi ·sp∞ÜnΘ (200 000 automobil∙ prodan²ch b∞hem prvnφch t°φ let). Tomu p°isp∞la i °ada ohodnocenφ a cen vΦetn∞ titulu Automobil roku 1990 v Japonsku. V Evrop∞ se Lexus LS 400 zprvu nesetkal s tak pronikav²m ·sp∞chem, nebo¥ prvnφ dovezenΘ automobily nem∞ly podle evropsk²ch m∞°φtek dobrΘ jφzdnφ vlastnosti.
V roce 1990 vytvo°ilo na stejnΘm podvozku americkΘ designΘrskΘ studio kupΘ SC 300/400, kterΘ zφskalo v roce 1992 ocen∞nφ "Dovß₧en² automobil roku" v USA. DalÜφ typy ES 250 (1990), ES 300 (1992) a GS 300 (1993) jsou luxusnφmi exportnφmi verzemi model∙ Toyoty.#MAIN\260\260_13.RTF,Lexus - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Klasick² Φty°dve°ov² sedan Lexus ES 300 je paralelnφ verzφ Toyoty Windom z roku 1991, co₧ je japonskß luxusnφ varianta Toyoty Camry. Pohßnφ jej t°φlitrov² Üestivßlec V6 o v²konu 188 konφ p°es Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovku. Jako jedin² Lexus mß pohon p°ednφch kol.
Sportovn∞ pojat² Φty°dve°ov² sedan GS 300 s karoseriφ Giorgetta Giugiara vznikl na bßzi modelu Toyota Crown Majesta a v Japonsku se prodßvß jako Toyota Aristo. Poslednφ verze modelu GS 300 se p°edstavila v zß°φ 1997 na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem. Karoserie dostala v²razn∞jÜφ design se Φtve°icφ samostatn²ch p°ednφch sv∞tlomet∙, interiΘr po modernizaci nabφzφ jeÜt∞ v∞tÜφ prostornost. P∙vodnφ Üestivßlec 3,0 l mß nynφ nejv∞tÜφ v²kon 163 kW (p∙vodn∞ 156 kW), rozvod je vybaven variabilnφm Φasovßnφm ventil∙ a elektronicky °φzenou Ükrticφ klapkou. Novinkou je p∞tistup≥ovß samoΦinnß p°evodovka, kterß p°izp∙sobuje °azenφ jφzdnφmu stylu °idiΦe a systΘm jφzdnφ stability VSC. Zm∞ny se dotkly i konstrukce podvozku, zejmΘna zav∞Üenφ zadnφch kol. D∙stojn² sedan zrychluje z 0 na 100 km/h za 8,2 s a dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 230 km/h. PosilovΘ °φzenφ mß progresivnφ charakteristiku v zßvislosti na rychlosti jφzdy. Podobn∞ jako jeho v∞tÜφ bratr nabφzφ Lexus GS 300 vysoce nadstandardnφ bezpeΦnostnφ a luxusnφ v²bavu. Nov² Lexus GS 300 je dlouh² 4805 mm, mß rozvor nßprav 2800 mm a pohotovostnφ hmotnost 1665 kg.
Specißlnφ verzi GS 300 T3 vyvinulo v roce 1995 zßvodnφ odd∞lenφ Toyota Team Europe (TTE), kterΘ se v Kolφn∞ nad R²nem v∞nuje v²voji vozidel pro automobilovΘ sout∞₧e. V jeho pΘΦi vzrostl v²kon Üestivßlce z p∙vodnφch 153 kW na 161 kW. S ·pravami karoserie i podvozku a s jin²mi koly mß sportovn∞jÜφ vzhled i v²kony.#MAIN\260\260_14.RTF,Lexus - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Nejnov∞jÜφ generace Lexusu LS 400 se p°edstavila ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1997. P°inesla navenek jen n∞kolik zm∞n, vφce novinek je ovÜem skryto pod kapotou a v interiΘru. Lexus LS 400 se na konzervativnφ zßkaznφky obracφ klasick²mi nadΦasov²mi liniemi.Tvar karoserie se od roku 1988 zm∞nil jen v detailech. Od uvedenφ do prodeje v roce 1989 byly v zßkladnφ v²bav∞ airbagy, ABS, protiprokluzov² systΘm TRC, posilovΘ °φzenφ s progresivnφ charakteristikou a za p°φplatek systΘm samoΦinnΘ regulace sv∞tlΘ v²Üky "Lexus Ride Control" umo₧≥ujφcφ nastavit i charakteristiku tlumenφ podvozku. Postupn∞ se zaΦaly montovat i plynovΘ tlumiΦe s vestav∞nou pru₧inou omezujφcφ naklßn∞nφ vozidla v zatßΦkßch. Nynφ p°ibyl nap°φklad satelitnφ navigaΦnφ systΘm. Vynikajφcφ je potlaΦenφ hluku a p°enosu vibracφ tlumicφmi prvky, pru₧n²m ulo₧enφm motoru a sendviΦov²mi tlumicφmi st∞nami. Zajφmavostφ je projekΦnφ trojrozm∞rn² systΘm informujφcφ na p°φstrojovΘ desce °idiΦe o Φinnosti jednotliv²ch skupin vozu. P°ibyl i systΘm VSC kontrolujφcφ jφzdnφ stabilitu automobilu. Zadnφ kola pohßnφ vp°edu podΘln∞ ulo₧en² Φty°litrov² vidlicov² osmivßlec se Φty°mi ventily ve vßlci, kter² disponuje v²konem 209 kW a nejv∞tÜφm toΦiv²m momentem 398 N.m. Motor dostal variabilnφ Φasovßnφ ventil∙ a elektronicky °φzenou Ükrticφ klapku. Inteligentnφ °φdicφ jednotka samoΦinnΘ p∞tistup≥ovΘ p°evodovky se p°izp∙sobuje zp∙sobu jφzdy °idiΦe a spolupracuje s hlavnφm poΦφtaΦem motoru. Celkovß dΘlka vozu Φinφ 4995 mm, rozvor nßprav 2850 mm a pohotovostnφ hmotnost 1780 kg. Na kvalit∞ v²roby mß podφl i pou₧itφ laserem °φzen²ch robot∙. To umo₧≥uje pro tyto automobily poskytovat mimo°ßdnΘ zßruky. V Japonsku se Lexus LS 400 prodßvß pod nßzvem Celsior. Od roku 1998 by m∞l b²t Lexus LS 400 dodßvßn i s nov²m motorem V12 5,0 l p°evzat²m z modelu Toyota Century. Tato pohonnß jednotka °φzenß inteligentnφ elektronikou novΘ generace dosahuje v²konu 206 kW a toΦivΘho momentu 480 N.m#MAIN\260\260_15.RTF,Lexus - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Ve v²vojovΘm st°edisku Toyoty ve Spojen²ch stßtech v kalifornskΘm Newport Beach vzniklo na podvozku LS 400 luxusnφ kupΘ SC 400/300. V∙z mß motor ulo₧en² vp°edu podΘl a pohßn∞jφcφ zadnφ kola. Model SC 400 pohßnφ Φty°ventilov² osmivßlec do V s objemem 4,0 l o v²konu 194 kW. ╚ty°stup≥ovß samoΦinnß p°evodovka s inteligentnφm °φzenφm ECT vyu₧φvß spoleΦn² poΦφtaΦov² systΘm s motorem. Verze SC 300 mß °adov² Üestivßlec 3,0 l s v²konem 168 kW a krom∞ samoΦinnΘ Φty°stup≥ovΘ p°evodovky ECT nabφzφ i p∞tistup≥ovou ruΦn∞ °azenou. Do v²bavy pat°φ unikßtnφ hi-fi soustava Lexus Premium Sound System od firmy Nakamichi. KupΘ je dlouhΘ 4850 mm, mß rozvor 2690 mm a vß₧φ 1610 kg. V Japonsku se prodßvß pod historick²m jmΘnem Toyota Soarer.#MAIN\260\260_17.RTF,Lexus - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Od roku 1995 se v americkΘ prodejnφ sφti Lexus objevil i velk² terΘnnφ automobil LX 450, co₧ je Toyota Land Cruiser 80 se Üestivßlcov²m zß₧ehov²m motorem 4,5 l o v²konu 158 kW. Automobil mß stßl² pohon vÜech kol a p°i dΘlce 4820 mm vß₧φ 2260 kg.#MAIN\280\280_15.RTF,Maserati - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Dvoudve°ovΘ kupΘ 2 + 2 samonosnΘ konstrukce Ghibli (nemß se stejnojmenn²m modelem z roku 1966 nic spoleΦnΘho) pohßnφ vp°edu umφst∞nΘ vidlicovΘ Üestivßlce 24V Biturbo- dvoulitr o v²konu 225 kW nebo motor 2,8 l disponujφcφ v²konem 211 kW. KupΘ se dodßvß se Üestistup≥ovou p°evodovkou Getrag, v∞tÜφ alternativn∞ i se Φty°stup≥ovou samoΦinnou ZF. Ghibli je dlouhΘ 4225 mm (rozvor 2515 mm), vß₧φ 1365 kg a dosahuje rychlosti 265 km/h. V roce 1994 se p°edstavila jeho modernizovanß verze. Pro amatΘrskΘ zßvodnφky se po°ßdß serißl zßvod∙ Ghibli Open Cup s mφrn∞ upraven²mi automobily o v²konu 243 kW. Specialitou je verze Primatist v barv∞ nßmo°nφ mod°e s d°evem oblo₧en²m interiΘrem, pohßn∞nß motorem Biturbo/225 kW, p°evzat²m z rekordnφho motorovΘho Φlunu.#MAIN\280\280_01.RTF,Maserati - Vznik
Vznik automobilky
Strojvedoucφ Rodolfo Maserati z italskΘho kraje Regio Emilia m∞l Üest syn∙ (sedm² zem°el krßtce po narozenφ). P∞t z nich se od mlßdφ zajφmalo o stroje, pouze Mario se stal v²tvarnφkem. NejstarÜφ Carlo zaΦφnal u bicykl∙ a p°es motocykly se dostal k automobil∙m. Byl ·sp∞Ün²m zßvodnφkem a technikem, ale ve v∞ku 29 let roku 1911 zem°el. Zb²vajφcφ Φtve°ice brat°φ Alfieri, Ettore, Ernesto a Bindo sbφrala zkuÜenosti u r∙zn²ch v²robc∙, ale Carlova v∞hlasu ₧ßdn² nedosßhl. Spojili se a v prosinci 1914 v Bologni zalo₧ili spoleΦnost "Societß Anonima Officine Alfieri Maserati". Prvnφ automobil nesoucφ jmΘno Maserati byl vyroben roku 1926. Maska chladiΦe nesla znak, vytvo°en² Mario Maseratim - stylizovan² symbol m∞sta Bologna, Neptun∙v trojzubec. Do zaΦßtku Üedesßt²ch let jmΘno Maserati nechyb∞lo na startovnφ listin∞ ₧ßdnΘho v²znamn∞jÜφho automobilovΘho zßvodu, ale prvnφ Maserati urΦen² pro b∞₧n² silniΦnφ provoz se objevil a₧ po 2. sv∞tovΘ vßlce. Dnes je Maserati souΦßstφ koncernu Fiat. V dφlnßch na Viale Ciro Menotti v Moden∞ vyrßbφ asi 350 zam∞stnanc∙ okolo tisφce exkluzivnφch automobil∙ roΦn∞. V polovin∞ roku 1997 p°evedl FIAT rozhodujφcφ kapitßlov² podφl v Maserati na firmu Ferrari- dce°inou spoleΦnost koncernu.#MAIN\280\280_03.RTF,Maserati - Do r.1945
Historie do roku 1945
Brat°i MaseratiovΘ zaΦali v roce 1926 s v²robou vlastnφch zßvodnφch automobil∙ v Bologni na Ponte Vecchio. V krßtkΘ dob∞ se automobily Maserati, pohßn∞nΘ p°epl≥ovan²mi motory, staly jedn∞mi z nej·sp∞Ün∞jÜφch a spolu s Alfou Romeo a Bugatti tvo°ily legendßrnφ trojlφstek dominujφcφ zßvod∙m na poΦßtku t°icßt²ch let. K nej·sp∞Ün∞jÜφm pat°il model 8C-3000 z roku 1932. Rozvoj firmy v roce 1932 znaΦn∞ zabrzdila smrt Alfieriho a doΦasn² odchod Binda z firmy. P°esto znaΦka Maserati zφskala °adu vφt∞zstvφ, vΦetn∞ mnoha nejpresti₧n∞jÜφch Velk²ch cen. Bez finanΦnφho zßzemφ sΘriovΘ produkce, pouze z omezenΘho prodeje zßvodnφch automobil∙, konkurovali brat°i MaseratiovΘ i n∞meck²m koncern∙m.
D∙sledky hospodß°skΘ krize p°inutily bratrskou trojici vyhledat finanΦnφ pomoc u obchodnφka Adolfo Orsiho, kter² spolu se sv²m synem Omerem p°evzal v roce 1937 kontrolu firmy a p°est∞hoval ji do Modeny. Prvnφ zßvodnφ automobil postaven² v re₧ii Orsi∙ dosßhl dvou vφt∞zstvφ p°i 500 mil Indianapolis v letech 1939 a 1940.#MAIN\280\280_04.RTF,Maserati - Do r.1970
Historie do roku 1970
Ernesto Maserati od roku 1943 pracoval na novΘm nep°epl≥ovanΘm ÜestivßlcovΘm motoru, kter² se stal zßkladem °ady A6G. V roce 1947 skonΦila desetiletß smlouva Orsi∙ s bratry Maseratiov²mi. VzßjemnΘ rozpory doÜly tak daleko, ₧e brat°i MaseratiovΘ opustili svou firmu, vrßtili se do Bologni a zalo₧ili novou firmu OSCA. V padesßt²ch letech pat°ily automobily OSCA mezi ·sp∞ÜnΘ maloobjemovΘ konstrukce, ale s ochabujφcφ konstrukΦnφ aktivitou brat°φ p°eÜla OSCA v roce 1963 pod kontrolu v²robce motocykl∙ a vrtulnφk∙ MV Agusta. Brat°i MaseratiovΘ zde pracovali a₧ do svΘho odchodu na odpoΦinek v roce 1966.
ZnaΦka Maserati pokraΦovala v ·sp∞ÜnΘ zßvodnφ Φinnosti, kterß vyvrcholila legendßrnφm modelem 250/F, s nim₧ J. M. Fangio zφskal tituly mistra sv∞ta v letech 1954 (spoleΦn∞ s Mercedesem) a 1957. PotΘ firma svou ·Φast na zßvodech ukonΦila a postupn∞ omezovala i v²robu zßvodnφch automobil∙ pro soukromΘ t²my. P°ednost dostala malosΘriovß v²roba automobil∙ GT.
V roce 1947 na ₧enevskΘm autosalonu p°edstavili OrsiovΘ projekt automobilu GT na bßzi motoru A6G. Paraleln∞ se zßvodnφmi verzemi vzniklo i kupΘ 2 + 2 a dvoumφstn² roadster. Kusovß v²roba s r∙zn²mi karoseriemi, jako t°eba kupΘ Pininfarina, pokraΦovala do roku 1957. A₧ v roce 1957 v Äenev∞ debutoval sportovnφ model 3500 GT s karoseriφ Alemano Touring. Toto kupΘ 2 + 2 pohßn∞l °adov² Üestivßlec 3,5 l, odvozen² ze zßvodnφho 250/F. Tento mimo°ßdn∞ ·sp∞Ün² model uΦinil z Maserati v letech 1958 a₧ 1964 nejv∞tÜφho producenta nejrychlejÜφch automobil∙ na sv∞t∞. Na zßklad∞ modelu 3500 GT vznikla °ada model∙ s r∙zn∞ velk²mi motory a s odliÜn²mi karoseriemi. Objevila se i verze 5000 GT Alemano s motorem V8 a otev°en² Convertible s karoseriφ Vignale. Na zkrßcenΘm podvozku postavil Vignale v roce 1962 kupΘ 2 + 2 Sebring. Jeho luxusn∞jÜφ verze s motorem V8 se jmenovala Mexico, v roce 1968 ji nahradilo Indy. V listopadu 1963 p°ekvapil luxusnφ Φty°dve°ov² sedan Quattroporte s karoseriφ od Pietro Fruy. PodobnΘ sedanu byly i Fruovo kupΘ Due Posti, pozd∞ji p°ejmenovanΘ na Mistral, a otev°en² 2 + 2 Convertible.
Do kategorie superautomobil∙ se v roce 1966 za°adilo dvoumφstnΘ kupΘ (vyrßb∞l se i spider) Ghibli, vzniklΘ na bßzi Mexica a pohßn∞nΘ civilnφ verzφ poslednφho zßvodnφho osmivßlce V8 4,7 litru, kter² byl umφst∞n vp°edu v karoseriφ Ghia, jejφ₧ genißln∞ vyvß₧enΘ linie navrhl Giugiaro. Ghibli bylo technicky i stylisticky vrcholem celΘ tΘto °ady. Od roku 1965 zφskala prost°ednictvφm n∞meckΘ spoleΦnosti Rheinstahl A. G. rozhodujφcφ vliv na vedenφ firmy britskß skupina Chipstead Motors a v roce 1968 prodali OrsiovΘ znaΦku Maserati francouzskΘ automobilce Citroδn.#MAIN\280\280_05.RTF,Maserati - Do r.1997
Historie do roku 1997
Nov² motor Maserati V6 byl u₧ vyvinut pro luxusnφ Citroδn SM, kter² se takΘ v Moden∞ montoval, a objevil se i v kupΘ Ligier JS2. Na konstrukci podvozkov²ch skupin a p°evod∙ nov²ch model∙ Maserati se projevila spoluprßce s techniky Citroδnu. S jejich pomocφ v roce 1971 vznikl prvnφ model s motorem V8 p°ed zadnφ nßpravou - agresivnφ kupΘ Bora s karoseriφ od Giugiara. Jeho civiln∞jÜφ verzφ se stal Merak s motory V6. Nßstupce Ghibli, kupΘ Khamsin z roku 1974 s karoseriφ Bertone, m∞l stßle motor V8 vp°edu. V tΘm₧e roce novΘ Quattroporte II s karoseriφ od Bertoneho uzav°elo souvislou v²vojovou °adu zapoΦatou v roce 1926. Naftovß krize zasßhla italskΘ v²robce drah²ch automobil∙. Citroδn se sßm dostal do potφ₧φ a nedokßzal zabrßnit krachu Maserati.
Maserati v roce 1975 p°eÜlo - s finanΦnφ pomocφ italskΘ vlßdy - do vlastnictvφ b²valΘho zßvodnφka a konstruktΘra Argentince Alejandro De Tomasa. Ten obnovil a zreorganizoval v²robu. Roku 1976 p°edstavil hranatΘ kupΘ Kyalami, co₧ byl De Tomaso Longchamp s motorem Maserati V8. Objevila se i t°etφ generace Quattroporte s karoseriφ Giugiaro a jejφ pokraΦovßnφ pod jmΘnem Royale. Novou obchodn∞ ·sp∞Ünou Θru zaΦal De Tomaso v roce 1981 p°edstavenφm kupΘ Biturbo, pohßn∞nΘho motorem V6 se dv∞ma turbodmychadly. Na spoleΦn²ch podvozkov²ch dφlech vznikly v osmdesßt²ch letech postupn∞ r∙znΘ verze: sportovnφ kupΘ 2 + 2, zvanΘ postupn∞ Biturbo S, 228, 222, Chubasco a Ghibli, dvoumφstnΘ kupΘ Karif, otev°en² Spider a Φty°dve°ovΘ sedany 420, 425, 430 a 422. èpiΦkovΘ dvoumφstnΘ kupΘ Shamal z roku 1989 se liÜilo pou₧itφm motoru Biturbo V8.
Po v²raznΘm o₧ivenφ zaΦala v²roba op∞t stagnovat. Sv∙j majetkov² podφl postupn∞ zvyÜoval Fiat, a₧ v kv∞tnu 1993 zcela p°evzal kontrolu a do Φela firmy ustanovil Eugenia Alzatiho. Ten okam₧it∞ zredukoval v²robnφ program na souΦasnΘ dv∞ zßkladnφ modelovΘ °ady Ghibli a novou generaci Quattroporte.#MAIN\280\280_14.RTF,Maserati - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
NovΘ Quattroporte se p°edstavilo v Turφn∞ 1994. ╚ty°iadvacetiventilov² motor V6 p°epl≥ujφ dv∞ turbodmychadla. Dvoulitr mß nejv∞tÜφ v²kon 211 kW, v∞tÜφ verze o objemu 2,8 l s menÜφ kompresφ disponuje v²konem jen 209 kW, ale mß ·ctyhodn² toΦiv² moment. Novinkou roku 1996 a chloubou firmy je motor "Otto cilindri" V8 3,2 l 32V s v²konem 247 kW. P°evodovky jsou Üesttistup≥ovß ruΦn∞ °azenß Getrag nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß ZF.
Podvozkovß ploÜina tentokrßt nenφ zd∞d∞nß z °ady Biturbo, ale je zcela novß. PoprvΘ u Maserati jsou brzdy dopln∞ny ABS. DΘlka modelu Quattroporte Φinφ 4550 mm, rozvor nßprav 2650 mm, pohotovostnφ hmotnost se pohybuje v rozmezφ 1515 a₧ 1647 kg. VÜechny motory zaruΦujφ vozu dosa₧enφ maximßlnφ rychlosti 260 a₧ 270 km/h.#MAIN\280\280_16.RTF,Maserati - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Dvoulitrov² motor V6 biturbo s v²konem 225 kW, umφst∞n² p°ed zadnφ nßpravou, pohßnφ i atraktivnφ Barchettu Stradale. Ta je urΦena p°edevÜφm k zßvod∙m, ovÜem otypovßna je i jejφ silniΦnφ verze. Po vyrobenφ padesßtikusovΘ sΘrie v letech 1991 a₧ 1994 byla v²roba zastavena. V roce 1996 se Barchetta vrßtila do nabφdky s v²robou jen na zakßzku. Dvoumφstn² automobil s centrßlnφ nosnou trubkou, typickou pro konstrukce Alejandra De Tomasa, dosahuje p°i pohotovostnφ hmotnosti 905 kg rychlosti p°es 300 km/h.#MAIN\290\290_18.RTF,Mazda - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
P°edstavitelem velkoprostorov²ch voz∙ v nabφdce Mazdy je ji₧ od roku 1988 model MPV (Multi Purpose Vehicle), urΦen² zprvu jen pro severoamerick² trh, kde se jich prodalo p°es 300 tisφc. Na TokijskΘm autosalonu 1995 slavila debut druhß generace MPV s restylingem p°φd∞ a interiΘru, rozÜφ°en²mi prvky pasivnφ i aktivnφ bezpeΦnosti a p°edevÜφm se zcela nov²m p°epl≥ovan²m vzn∞tov²m motorem WL-T 2499 cm3 (85 kW). Sedmimφstn² automobil je klasickΘ koncepce s pohonem kol tuhΘ zadnφ nßpravy, alternativn∞ s pohonem vÜech kol (jen V6), p°φpadn∞ s p∙vodnφm zß₧ehov²m motorem V6 2954 cm3 (113 kW). P°evodovka je p∞tistup≥ovß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Mazda MPV mß rozvor 2805 mm, celkovΘ rozm∞ry 4670 x 1825 x 1785 mm, pohotovostnφ hmotnost od 1720 kg a velmi prostorn² interiΘr s variabilnφm uspo°ßdßnφm. Standardnφ v²bava je na ·rovni osobnφch model∙, v ·rovni GLX se montujφ sΘriov∞ ABS, dva airbagy, klimatizace, ost°ikovaΦe p°ednφho i zadnφho okna, v²Ükov∞ nastaviteln² volant, elektrickΘ ovlßdßnφ oken, imobilizΘr s alarmem, centrßlnφ zamykßnφ, st°eÜnφ nosiΦ a dalÜφ prvky. ╚ty°i boΦnφ dve°e a velkß zadnφ v²klopnß st∞na usnad≥ujφ vstup do vozu.#MAIN\290\290_01.RTF,Mazda - Vznik
Vznik automobilky
Mazda Motor Corporation nepat°φ v Japonsku k nejv∞tÜφm automobilkßm, ale tradiΦn∞ k technicky nejprogresivn∞jÜφm s bohat²m v²robnφm programem. Jako jedinß automobilka na sv∞t∞ vyrßbφ sΘriov∞ rotaΦnφ spalovacφ motory systΘmu Wankel, k nim₧ v devadesßt²ch letech p°idala modifikaci klasickΘho zß₧ehovΘho motoru s tzv. Millerov²m cyklem.
Historie Mazdy se pφÜe p°es t°i Φtvrt∞ stoletφ, p°esto₧e p∙vodnφ firma Toyo Cork Kogyo Company jeÜt∞ motorovß vozidla nevyrßb∞la. Jak napovφdß jejφ nßzev, byla zalo₧ena v HiroÜim∞ roku 1920 na v²robu korkov²ch zßtek. K nim pozd∞ji p°idala nß°adφ a o jedenßct let pozd∞ji p°edstavila prvnφ Mazdu - nßkladnφ t°φkolku motocyklovΘho typu. V roce 1950 se objevila prvnφ Φty°kolovß u₧itkovß vozidla a teprve v roce 1960 spoleΦnost vstoupila mezi v²robce osobnφch automobil∙ dvousedadlov²m minivozem Mazda R360 CoupΘ. Od roku 1960 do dneÜnφch dn∙ vyrßb∞la nep°ebernΘ mno₧stvφ model∙ osobnφch a u₧itkov²ch automobil∙, autobus∙, sportovnφch a zßvodnφch voz∙, zkonstruovala °adu koncepΦnφch studiφ a v roce 1984 zm∞nila svΘ jmΘno z Toyo Kogyo Co.Ltd. na dneÜnφ Mazda Motor Corporation. JednoznaΦn∞ tak vyjad°uje jak v²robnφ program, tak znaΦku v²robk∙. Dosud vyrobila Mazda 30 milion∙ motorov²ch vozidel, z toho 20 milion∙ osobnφch. V roce 1997 doÜlo k poslednφ ·prav∞ znaku automobilky, kter² nynφ reprezentujφ rozmßchlß k°φdla v ovßlu.#MAIN\290\290_03.RTF,Mazda - Do r.1945
Historie do roku 1945
Firma Toyo Cork Kogyo, p°φm² p°edch∙dce spoleΦnosti Mazda Motor Corporation, byla zalo₧ena v HiroÜim∞ 30.ledna 1920. Vznikla na zßkladech firmy Kiyotani Shokai, v²robce korku a korkov²ch p°edm∞t∙. Po prvnφ sv∞tovΘ vßlce se Kiyotami Shokai dostala do finanΦnφch obtφ₧φ p°edevÜφm pro obnoven² dovoz korku z Evropy a obtφ₧nΘ hospodß°skΘ klima povßleΦnΘho Japonska. Hiroshima Chochiku Bank, tehdejÜφ finanΦnφ partner firmy, po jejφm ·padku p°evzal kontrolu a reorganizoval ji jako Toyo Cork Kogyo. Za zakladatele spoleΦnosti je pova₧ovßn Jujiro Matsuda, kter² ve t°inßcti opustil Ükolu a proÜel °adou zam∞stnßnφ. V₧dy se sna₧il vyu₧φvat pokrokovΘ v²robnφ technologie, v roce 1906 zalo₧il Matsuda Seisakusho Co.Ltd. na v²robu Φerpadel a o Φtrnßct let pozd∞ji stanul v Φele reorganizovanΘ Toyo Cork Kogyo Company.
V²roba korkov²ch p°edm∞t∙ byla hlavnφ nßplnφ spoleΦnosti dalÜφch sedm let, ne₧ v roce 1927 p°ibyly nß°adφ a nßstroje, a proto se jmΘno firmy zm∞nilo na jednoduÜÜφ Toyo Kogyo Co.Ltd. Strojφrenskß v²roba se rozvφjela natolik rychle, ₧e koncem roku 1930 m∞la spoleΦnost p°ipravenou nßkladnφ t°φkolku. Byl to vlastn∞ motocykl s rozÜφ°en²m rßmem, kter² vzadu ukonΦovala pom∞rn∞ velkß lo₧nß plocha a dv∞ kola s disky z lisovanΘho plechu. Dochovan² exemplß° v tovßrnφm muzeu Mazda Motor Corporation v HiroÜim∞ mß vzduchem chlazen² jednovßlcov² motor 654 cm3 a u₧iteΦnou hmotnost 400 kg. V roce 1931 se vyrobilo jen 66 t°φkolek, ale produkce ve t°icßt²ch letech stßle vzr∙stala. Prvnφ export sm∞°oval v roce 1932 do ╚φny. V roce 1940 vzniklo n∞kolik prototyp∙ mal²ch osobnφch automobil∙. Slibn² v²voj vÜak p°eruÜila druhß sv∞tovß vßlka. Nejt∞₧Üφ okam₧ik p°iÜel 6. srpna 1945, kdy na HiroÜimu dopadla atomovß bomba. Zßvody Toyo Kogyo byly umφst∞ny jen 5,3 km od epicentra v²buchu, naÜt∞stφ stφn∞ny p°φrodnφm valem, tak₧e v∞tÜina budov z∙stala zachovßna. P°esto Toyo Kogyo p°eruÜila prßci a zam∞°ila svou energii na pomoc ob∞tem v²buchu. Vzhledem k nedostatku materißl∙ a surovin byla produkce obnovena a₧ v prosinci 1945. Do konce roku vzniklo deset nov²ch t°φkolek.#MAIN\290\290_04.RTF,Mazda - Do r.1970
Historie do roku 1970
HiroÜimskß tovßrna rozÜφ°ila v²robnφ program v roce 1950 na t°i r∙znΘ modely u₧itkov²ch voz∙ CA (Φty°kolov²), CF (Φty°kolov² kompaktnφ pro hasiΦe) a CT (t°φkolov², takΘ ve verzi pro dopravu osob). V²voj se ale nezastavil a Toyo Kogyo navßzala spoluprßci s mnoha zahraniΦnφmi partnery p°i zavßd∞nφ modernφch technologiφ. Jako prvnφ japonskß automobilka u₧ v roce 1954 zavedla v²poΦetnφ techniku (IBM), s dalÜφmi americk²mi partnery uzav°ela smlouvy o technickΘ spoluprßci: s leteckou firmou Fairchild Hiller (lehkΘ slitiny, 1956), Corn Products (formovacφ materißly, 1954), Canadian Nickel (odlitky, 1959), Micromatic Hone (honovacφ stroje, 1963) a Chrysler Corporation (prßÜkovß metalurgie, 1963). V ·noru 1961 koupila licenci na rotaΦnφ motory NSU Wankel, jejich konstrukci pod vedenφm Kenichi Yamamota dovedla k praktickΘmu vyu₧itφ v silniΦnφch vozidlech a jako jedinß automobilka je vyrßbφ dodnes.
V²robnφ program padesßt²ch let tvo°ily u₧itkovΘ modely. V roce 1952 se objevila prvnφ t°φkolovß dvoutuna, roku 1957 dosßhla v²roba Mazdy exemplß°e s po°adov²m Φφslem 200 000, v roce 1958 p°ibyl mal² Φty°kolov² nßkladnφ Romper, o rok pozd∞ji kompaktnφ nßkladnφ t°φkolka, jejφ₧ v²roba p°etrvala dlouho do Üedesßt²ch let. Obrat znamenalo uvedenφ malΘ elegantnφ Mazdy R360 CoupΘ s dvouvßlcov²m vzduchem chlazen²m Φty°dob²m motorem 360 cm3 o v²konu 12 kW ulo₧en²m v zßdi, kter² p∙vabnΘmu vozφku o hmotnosti 395 kg ud∞loval rychlost 90 km/h. Povzbuzena ·sp∞chem p°ipravila Mazda Φty°dve°ovou verzi Carol (1962), nejprve op∞t s motorem 360 cm3, tentokrßt ovÜem Φty°vßlcov²m s kapalinov²m chlazenφm, kter² dßval v²kon tΘm∞° 15 kW. Pozd∞ji vzrostl objem motoru na 600 cm3 a Mazda tak vstoupila mezi v²robce osobnφch voz∙.
Prvnφ motory Wankel z japonskΘ produkce vzbudily pozornost na TokijskΘm autosalonu v roce 1963. Jednalo se o dva unifikovanΘ stroje s jednotkov²m objemem komory 400 cm3, dvourotorov² m∞l v²kon 60 kW a Φty°rotorov² 103 kW. Motory byly pozoruhodnΘ kompaktnφmi rozm∞ry a nφzkou hmotnostφ p°i vysok²ch v²konech. Mazda 110S Cosmo Sport byla prvnφm automobilem na sv∞t∞, pohßn∞n²m dvourotorov²m motorem Wankel. Elegantnφ sportovnφ kupΘ se p°edstavilo na TokijskΘm autosalonu 1964 a v kv∞tnu 1967 se rozb∞hla jeho sΘriovß v²roba.
V prvnφ polovin∞ Üedesßt²ch let debutovaly osobnφ vozy ni₧Üφ t°φdy Familia se Φty°vßlcov²mi motory 800 a 1000 cm3, z nich₧ se pozd∞ji vyvinula nejpopulßrn∞jÜφ °ada osobnφch voz∙ Mazda 323, vyrßb∞nß postupn∞ v mnoha generaΦnφch obm∞nßch. Objemy klasick²ch Φty°vßlcov²ch motor∙ vzr∙staly na 1500, 1800 a 2000 cm3. Sortiment se neustßle zv∞tÜoval a na p°elomu Üedesßt²ch a sedmdesßt²ch let Mazda udivovala rok co rok nov²mi modely. MnohΘ z automobil∙ existovaly jak s klasick²mi pφstov²mi motory, tak s dvourotorov²mi rotaΦnφmi motory Wankel.
V roce 1963 vyjel z hiroÜimskΘho zßvodu miliont² automobil (Carol 600), o t°i roky pozd∞ji ji₧ dvoumiliont² (Familia 1000) a v roce 1969 t°φmiliont², p°edstavovan² Mazdou 1500 Luce zlatΘ barvy. Jejφ karoserii vytvo°il slavn² Giorgetto Giugiaro, p∙sobφcφ tehdy v italskΘ karosßrn∞ Bertone. V nßkladnφch vozech se objevily vzn∞tovΘ motory, vyrobenΘ podle licence znßmΘ britskΘ firmy Perkins, kterou Mazda zφskala v roce 1965. V roce 1967 takΘ Mazda oficißln∞ vstoupila na evropsk² trh, o t°i roky pozd∞ji zahßjila export do USA.
K zajφmav²m model∙m konce Üedesßt²ch let pat°ila p°edevÜφm Mazda 110S Cosmo Sport, prvnφ osobnφ automobil s dvourotorov²m rotaΦnφm motorem podle licence NSU Wankel, zaveden² do sΘriovΘ v²roby. Dvoumφstn² automobil futuristick²ch tvar∙ se stal symbolem produkce Mazdy p°elomu Üedesßt²ch a sedmdesßt²ch let, p°esto₧e vznikl pouze v 1176 exemplß°φch (v rozmezφ let 1967 a₧ 1972). Prvnφ prototyp dopravil z v²robnφho zßvodu v HiroÜim∞ na Tokijsk² autosalon v zß°φ 1964 sßm prezident automobilky Tsuneji Matsuda. V∙z pozoruhodnΘho designu s nφzkou karoseriφ, dlouhou zßdφ ve stylu americk²ch dream cars a malou kabinkou pro dv∞ osoby vzbudil obrovskou pozornost. Po zkouÜkßch, p°i nich₧ prototypy najely asi 600 tisφc kilometr∙, byla p°ipravena malosΘriovß v²roba. Pokrokov² automobil se p°edstavil takΘ u nßs na v²stav∞ ╚lov∞k a automobil v Praze.
Dvourotorov² motor Mazda 10A s objemem komor 2x 491 cm3 dßval nejprve v²kon 81 kW/7000 1/min, pozd∞ji a₧ 94 kW. O pln∞nφ motoru se staral Φty°hrdlov² karburßtor Zenith Stromberg, p°evodovka byla jeÜt∞ Φty°stup≥ovß a motor pohßn∞l kola zadnφ nßpravy typu De Dion. Vp°edu byly kotouΦovΘ, vzadu bubnovΘ brzdy. V∙z se samonosnou karoseriφ m∞l celkovΘ rozm∞ry 4140 x 1595 x 1165 mm, rozvor nßprav 2200 mm a pohotovostnφ hmotnost 940 kg. Dosahoval rychlosti 185 km/h. Bylo vÜak t°eba p°esv∞dΦit zßkaznφky o schopnostech Wankelova motoru. A tak rok po oficißlnφm uvedenφ na trh se Cosmo Sport objevil na zßvodnφ drßze. V srpnu 1968 debutovaly dva vozy v Marathonu de la Route, Φty°iaosmdesßtihodinovΘm zßvod∞ na n∞meckΘm okruhu Nⁿrburgring. Jeden vydr₧el. V konkurenci BMW, Lancie a Porsche dojel na p∞knΘm ΦtvrtΘm mφst∞. Tak zaΦala ·Φast Mazdy ve vytrvalostnφch zßvodech.
Ani tento ·sp∞ch nevyvolal u zasv∞cen²ch p°ekvapenφ. Mazda v roce 1965 dokonΦila v Miyoshi, asi sedmdesßt kilometr∙ severn∞ od HiroÜimy, supermodernφ zkuÜebnφ drßhu vΦetn∞ rychlostnφho okruhu a specißlnφch tratφ s rozliΦn²mi povrchy. O rok pozd∞ji dostav∞la novΘ v²robnφ haly v HiroÜim∞ a pro₧φvala nejv∞tÜφ rozmach ve svΘ historii. Zatφmco v roce 1960 nabφzela jedin² osobnφ v∙z, miniautomobil typu R360 CoupΘ, o deset let pozd∞ji u₧ vyrßb∞la desφtku r∙zn²ch model∙.
V roce 1966 se objevil pick-up B-sΘrie 1500, v roce 1967 dostaly vozy ni₧Üφ t°φdy Familia siln∞jÜφ motory 1,0 a 1,2 l, z Familie bylo odvozeno kupΘ R-100 se stejn²m motorem Wankel, jak² pohßn∞l Cosmo Sport, objevily se takΘ kombi a pick-up Familia. V∞tÜφ °ada Luce s elegantnφ Φty°dve°ovou karoseriφ Bertone m∞la siln∞jÜφ motor 1,8 l, alternativn∞ samoΦinnou p°evodovku a karosß°skou variantu kombi. V roce 1969 nßsledovaly velkΘ kupΘ R-130 (Wankel), prvnφ Mazda s p°ednφm pohonem, a takΘ prvnφ sedan s rotaΦnφm motorem Wankel, odvozen² z Familie. Pro rok 1970 byly zcela nov²mi vozy sedan a kupΘ Mazda 616/Capella s motorem 1,6 l, dodßvanΘ pod oznaΦenφm RX-2 ve verzi s motorem Wankel 2x 573 cm3 (96 kW). V roce 1970 p°ekroΦila celkovß v²roba voz∙ s motory Wankel (Cosmo Sport, R-100, RX-4 Luce a RX-2 Capella) hranici sto tisφc (p°esn∞ 102 351). Tehdy byla firma Toyo Kogyo stßle rovn∞₧ v²robcem vrtn²ch souprav pro rozruÜovßnφ kamene, obrßb∞cφch stroj∙, formovacφho pφsku pro slΘvßrny a klasick²ch m∞rek pro strojφrenskou v²robu.
P°i prvnφm startu vyhrßlo kupΘ R-100 s motorem Wankel Velkou cenu Singapuru v lednu 1969 a v srpnu tΘho₧ roku vedlo jeÜt∞ po 80 hodinßch Φty°iaosmdesßtihodinovΘho marat≤nu na Nⁿrburgringu, aby nakonec posßdka Evropan∙ Enevera, de Fierlanta, Bertinchampse a Kellenerse obsadila pßtΘ mφsto. StejnΘ umφst∞nφ pat°ilo Mazd∞ R-100 i ve 24 h Spa. V lΘt∞ 1970 se motor Mazda Wankel poprvΘ objevil ve 24 h Le Mans v britskΘm podvozku Chevron B-16, ale na vφt∞zstvφ si musel poΦkat pln²ch jedenadvacet let. Celkem vzniklo 95 706 voz∙ R-100 s motory Wankel.
Mazda oslavila padesßtiny studiφ supersportovnφho kupΘ RX-500 s dvourotorov²m motorem Wankel, ulo₧en²m p°ed zadnφ nßpravou, s karosΘriφ z plast∙ a koncov²mi svφtilnami, kterΘ oznamujφ i zrychlovßnφ a zpomalovßnφ jφzdy. V∙z byl p°ekvapenφm TokijskΘho autosalonu 1970. V roce 1970 Mazda vyrobila celkem 429 000 vozidel, z toho 205 327 u₧itkov²ch, a 94 108 automobil∙ vyvezla.#MAIN\290\290_05.RTF,Mazda - Do r.1997
Historie do roku 1997
Mazda tak v∞°ila rotaΦnφm motor∙m Wankel, ₧e v polovin∞ sedmdesßt²ch let vyrßb∞la sedm r∙zn²ch model∙ s touto pohonnou jednotkou. V²roba voz∙ s motory Wankel dosßhla vrcholu v roce 1973, kdy se jich vyrobilo celkem 239 871 v p∞ti modelech vΦetn∞ pick-upu B-sΘrie. Jejich v²voz do Evropy zahßjila v dubnu 1970 modelem RX-2 (nejprve do èv²carska). N∞kterΘ byly jen alternativou voz∙ s klasick²mi motory, jinΘ specißlnφmi konstrukcemi. Dv∞ zßkladnφ provedenφ dvourotorov²ch motor∙ postupn∞ zv∞tÜovaly objem jednΘ komory na 573 cm3 (typ 12A) a na 654 cm3 (typ 13B). ZejmΘna motor Mazda 13B se stal zßkladem pro ·Φast v automobilovΘm sportu a vznikly i pohonnΘ jednotky se t°emi a Φty°mi rotory. Nej·sp∞Ün∞jÜφ modely s Wankely v sedmdesßt²ch letech byly sedany a kupΘ RX-2, RX-3 a RX-4, vyrobenΘ v sΘriφch p°ibli₧n∞ 250 tisφc kus∙. V b°eznu 1971 se dokonce objevil lehk² autobus Mazda Rotary s motorem 2x 654 cm3 o v²konu 93 kW/6000 1/min s bohat∞ prosklenou karoseriφ pro 21 cestujφcφch. Pak nastalo vyst°φzliv∞nφ, v²roba se soust°edila na motor typu 13B a na sportovnφ automobil RX-7, kter²ch se ve t°ech generacφch vyrobilo p°es p∙l milionu.
Wankelovy motory typu 10A s objemem 2x 491 cm3 se naposledy objevily v nov²ch vozech RX-3 Savanna, uveden²ch na trh v roce 1971. Pozd∞ji je ovÜem nahradily v∞tÜφ 12A i v t∞chto vozech. KupΘ RX-3 Savanna se stalo p∞timiliont²m vyroben²m vozem znaΦky a ·sp∞Ün²m vyslancem Mazdy v automobilov²ch zßvodech. P∞tkrßt vyhrßlo domßcφ mistrovstvφ cestovnφch voz∙ Fuji Grand Champion a b∞hem p∞ti let dobylo p°es stovku vφt∞zstvφ. V roce 1972 nßsledoval sedan RX-4 s motorem 13B (pro Evropu 12A), odvozen² od modelu Luce s pφstov²m motorem, a 1975 dalÜφ kupΘ Cosmo, tentokrßt s typov²m oznaΦenφm RX-5 a motorem 13B o v²konu 99 kW. Klasickß pφstovß verze RX-5 nesla poprvΘ oznaΦenφ Mazda 121 a m∞la motor 1,8 l (65 kW). Tato °ada se stala japonsk²m Vozem roku 1975.
V roce 1971 se objevila nejen Savanna/RX-3, ale takΘ Grand Familia/808 (pozd∞ji 818) s pφstov²m motorem 1,3 l, v roce 1973 novß Luce 1,8 l (prvnφ Mazda 929) a tΘho₧ roku p°esßhl celkov² poΦet exportovan²ch voz∙ jeden milion. Zajφmavou kuriozitou byl velk² sedan Roadpacer, karosΘriφ p°ipomφnajφcφ americkΘ Chevrolety. Podobnost to nebyla nßhodnß, v roce 1975 uveden² Üestisedadlov² automobil m∞l v karoserii australskΘho Holdenu Premier (souΦßst General Motors jako Chevrolet) dvourotorov² motor Wankel 2x 654 cm3 o v²konu 99 kW, t°φstup≥ovou samoΦinnou p°evodovku a tuhou zadnφ nßpravu, jejφ₧ kola byla pohßn∞na. Za t°i roky vznikla sΘrie 800 kus∙. Na druhΘm konci nabφdky pro domßcφ trh byl miniautomobil Chantez 360, kter² se na ÄenevskΘm autosalonu 1973 p°edstavil i jako elektromobil s trakΦnφm elektrick²m motorem 8 kW.
Zßkladem nabφdky v polovin∞ sedmdesßt²ch let byly vozy Familia 1000 a 1300, znaΦenΘ takΘ jako Familia Presto, jinak jen modernizovanΘ Familie, vyrßb∞nΘ od roku 1967. V ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞ pak v∞tÜφ Grand Familia/818 s motory 1,3 a 1,6 l, ve verzi Wankel znaΦenß RX-3/Savanna. O stupe≥ v²Üe byla Mazda Capella/616 s motory 1,6 a 1,8 l, ve verzi Wankel znßmß jako RX-2. VyÜÜφ st°ednφ t°φdu p°edstavovala Luce 1800/929, s Wankelem oznaΦovanß jako RX-4. VÜechny t°i v∞tÜφ modelovΘ °ady se dodßvaly jak s karoseriφ Φty°dve°ov² sedan, tak i ve verzi dvoudve°ovΘ kupΘ. V roce 1977 se objevila prvnφ Familia, oznaΦenß pro v²voz dnes slavn²m modelov²m Φφslem 323, a rovn∞₧ prvnφ 626 (Capella). Nßsledovalo prvnφ sportovnφ kupΘ RX-7/Savanna, vyrobenΘ do konce roku 1985 v 500 561 exemplß°φch. VÜechny zmφn∞nΘ vozy byly stßle klasickΘ koncepce, s podΘln∞ ulo₧en²m motorem vp°edu a pohonem zadnφch kol. V roce 1978 p°esßhla v²roba automobil∙ s motory Wankel hranici jednoho milionu. Mazda RX-7 se stala japonsk²m Vozem roku 1978. S v²jimkou kupΘ RX-7 vÜak v²roba ostatnφch model∙ s motory Wankel klesala. NejdΘle z∙stal ve v²rob∞ v∙z RX-4 Luce (p°es 248 tisφc exemplß°∙ do roku 1986), nßsledovan² RX-2 Capella (225 003 voz∙ do 1978), RX-3 Savanna (286 757 voz∙ do 1977), RX-5 Cosmo (p°es 104 tisφc do 1986) a u₧itkov²mi Rotary Pick-up B-sΘrie (16 272 voz∙ do 1977).
V²znamnou zm∞nou byl v roce 1979 kapitßlov² vstup americkΘ Ford Motor Company, kterß zφskala 25% akciφ Toyo Kogyo Co. Ltd. TΘho₧ roku p°ekroΦila celkovß produkce voz∙ Mazda deset milion∙. Jubilantem byla Capella s dvoulitrov²m motorem. V roce 1974 otev°ela Mazda novΘ v²vojovΘ centrum. V²roba vzn∞tov²ch motor∙, urΦen²ch p°edevÜφm pro u₧itkovΘ modely Titan, p°esßhla p∞l milion∙ exemplß°∙. Mazda dßle rozvinula licenci od britskΘho Perkinse, vyrßb∞la p∞t typ∙ vzn∞tov²ch motor∙ a jeden z nich dokonce dodßvala zpßtky firm∞ Perkins Group do britskΘho Peterboroughu.
V roce 1980 vyrobila Mazda 1 194 576 motorov²ch vozidel, co₧ ji tehdy °adilo na t°etφ mφsto mezi japonsk²mi v²robci automobil∙ (za Toyotou a Nissanem) a na devßtΘ mφsto ve sv∞t∞. Mazda v₧dy pat°ila spolu s Hondou k technicky nejprogresivn∞jÜφm japonsk²m automobilkßm, velkΘ prost°edky v∞novanΘ na v²voj neobvykl²ch °eÜenφ se vÜak zcela nevrßtily a spoleΦnost t∞₧ce zasßhly ob∞ ropnΘ krize. Konkurence vyd∞lßvala na prodeji konvenΦnφch automobil∙, zatφmco technicky a designersky nßpaditΘ Mazdy vy₧adovaly v∞tÜφ investice, kterΘ se nikdy zcela nevrßtily. Mßlokterß automobilka vyvinula tolik sportovnφch voz∙, Φi od jednoho modelu vyrßb∞la tolik karosß°sk²ch variant jako Mazda. Do poloviny roku 1980 p°edstavovala celkovß produkce Mazdy za celou dobu existence 12,7 milionu voz∙, z toho 3,7 milionu °ady Familia, 1,1 milionu Capella, 1,1 milionu Luce, 1,1 milionu lehk²ch nßkladnφch voz∙ Porter, 1,2 milionu pick-up∙ B-sΘrie (Proceed), 845 tisφc st°edn∞ t∞₧k²ch nßkladnφch voz∙ T-sΘrie a prvnφ E-sΘrie, 625 tisφc Grand Familiφ, 530 tisφc dodßvkov²ch F a E-sΘrie, 247 tisφc sportovnφch RX-7 atd.
DalÜφ desetiletφ zaΦalo symbolicky velk²m ·sp∞chem, kdy₧ Mazda RX-7 zvφt∞zila v zßvod∞ 24 hodiny Spa-Francorchamps 1981 jako prvnφ v∙z s rotaΦnφm motorem systΘmu Wankel. Druhß generace Mazdy Familia (323/GLC) zφskala titul japonskΘho "Vozu roku 1981" mezi 137 nov²mi modely (!) a stala se prvnφ Mazdou s motorem vp°edu nap°φΦ a pohonem p°ednφch kol. Nov² model s t°φdve°ovou (nebo p∞tidve°ovou) karoseriφ hatchback slavil velkΘ ·sp∞chy v Evrop∞, v Japonsku dßvali zßkaznφci p°ednost Φty°dve°ovΘmu sedanu. Novß 323 p°iÜla s motory 1,1, 1,3 a 1,5 l. V²roba kombi 323 pokraΦovala s pohonem zadnφch kol (Ülo o provedenφ z prvnφ generace °ady 323). V roce 1981 byly zalo₧eny prodejnφ filißlky v USA a evropskΘ reprezentaΦnφ st°edisko. Na TokijskΘm autosalonu debutovala novß Φty°dve°ovß Luce/929 s motory 2,0 l a Wankel 2x 573 cm3, dopln∞nß konstrukΦn∞ sp°φzn∞n²mi nov²mi modely Cosmo se stejn²mi motory, ale odliÜn²m designem s v²klopn²mi sv∞tlomety v p°φdi, dodßvan²mi rovn∞₧ jako dvoudve°ovΘ kupΘ. O rok pozd∞ji p°iÜly na trh nov² sedan a kupΘ 626/Capella s p°ednφm pohonem, zßhy zvolenΘ japonsk²mi "Vozy roku 1982". V srpnu 1982 dostaly motory Wankel poprvΘ p°epl≥ovßnφ turbodmychadlem, nejprve u sedan∙ Luce/Cosmo a v zß°φ 1983 ve sportovnφm kupΘ RX-7.
V roce 1984 se spoleΦnost p°ejmenovala na dneÜnφ Mazda Motor Corporation. To u₧ m∞la k dispozici nov² v²robnφ zßvod v Hofu (1982), aerodynamick² tunel v Miyoshi (1983) a takΘ zφskala 8 % akciφ korejskΘ Kia Motors Corporation, se kterou uzav°ela smlouvu o technickΘ spoluprßci u₧ v roce 1967. Korejci vyrßb∞li svΘ prvnφ vozy podle licencφ Mazdy. V dubnu 1986 p°ekroΦila v²roba voz∙ s motory Wankel 1,5 milionu a tΘho₧ roku byl vyroben dvacetimiliont² v∙z. Oslavencem byl tentokrßt sedan 929 Luce. Do zahraniΦφ se vyvezla polovina vÜech vyroben²ch automobil∙. Od roku 1983 se vyrßb∞la novß generace lehk²ch u₧itkov²ch voz∙, valnφk∙, panelov²ch dodßvek i minibus∙ s oznaΦenφm E-sΘrie (v Japonsku Bongo), z jejich₧ konstrukce vychßzejφ dodnes vyrßb∞nΘ automobily E-sΘrie se zß₧ehov²mi motory 2,0 l a vzn∞tov²mi 2,2 l. Nejv∞tÜφ Mazdou je nßkladnφ v∙z T-sΘrie (v Japonsku Titan), v pr∙b∞₧n∞ modernizovanΘm provedenφ vyrßb∞n² dodnes. NejmenÜφm u₧itkov²m vozem byl naopak Porter s u₧iteΦnou hmotnostφ 350 kg, nejprve s dvoudob²m motorem 360 cm3 a pozd∞ji s Φty°dob²m dvouvßlcem 550 cm3.
Modelovß nabφdka se postupn∞ zv∞tÜovala. Mazda 323 s p°ednφm pohonem byla v roce 1985 modifikovßna, objevila se takΘ verze s pohonem vÜech kol a motorem Turbo 1600 (103 kW). Novinkou byl rovn∞₧ motor 1,6 l (77 kW) ve sportovnφ verzi GT a vzn∞tov² motor 1,7 l (44 kW). P°ibylo taktΘ₧ kombi 323 (Familia Wagon) s pohonem p°ednφch kol. Ve v∞tÜφch osobnφch vozech se objevily vzn∞tovΘ motory 2,0 l (typ RF pro 626) a 2,2 l (typ S2 pro 929). V °adßch 626 a 929 existovaly takΘ verze kombi.
Druhß generace Mazdy RX-7 se od poΦßtku roku 1986 dodßvala s dvourotorov²mi motory Wankel 2x 654 cm3 o v²konu 110 kW v atmosfΘrickΘ verzi a 136 kW s p°epl≥ovßnφm turbodmychadlem vybaven²m chladiΦem stlaΦenΘho vzduchu. Siln∞jÜφ model dosahoval rychlosti 225 km/h. Mazda RX-7 se stala nej·sp∞Ün∞jÜφm produkΦnφm vozem na americk²ch okruzφch. Kdy₧ v srpnu 1985 dvojice Baldwin-Kline vyhrßla 500 mil Road Atlanta, p°ekonala sedmaÜedesßt²m vφt∞zstvφm dosavadnφ rekord Porsche. V dalÜφch letech zv²Üila RX-7 poΦet vφt∞zstvφ p°es stovku, pat°ila jφ okruhovß mistrovstvφ v USA, Belgii a VelkΘ Britßnii, stejn∞ jako titul mistra rallye severoamerickΘho kontinentu a vytrvalostnφch zßvod∙ v Austrßlii. Specißln∞ upravenß RX-7 ustavila rekord t°φdy C/GT rychlostφ 383,7 km/h na dn∞ vyschlΘho solnΘho jezera v Bonneville (1986).
V roce 1986 byla v Japonsku uvedena novß generace Luce/929, poprvΘ rovn∞₧ s motory V6, o rok pozd∞ji zaΦala v²roba v americkΘm zßvod∞ v Michiganu. Ve spoluprßci s Fordem se zrodila prvnφ malß Mazda 121 (Ford Festiva, Kia Pride), Capella/626 proÜla restylingem a RX-7 dostala otev°enou verzi kabriolet. V roce 1988 p°iÜly na trh modely Capella Cargo (626 kombi), kupΘ Persona pro domßcφ trh a velkoprostorov² automobil MPV, zpoΦßtku urΦen² jen pro severoamerick² trh. PoΦßtkem nßsledujφcφho roku vzbudil senzaci na autosalonu v Chicagu sportovnφ roadster MX-5. Familia/323 s p°ednφm pohonem veÜla do t°etφ generace a pro domßcφ trh vznikl miniautomobil Carol (ve spoluprßci se Suzuki). U typu 626 WS bylo v roce 1987 zavedeno °φzenφ vÜech Φty° kol.
V osmdesßt²ch letech Mazda dßle posφlila tradiΦnφ spoluprßci se sv²mi partnery. PokraΦovala ve spoleΦnΘ v²rob∞ samoΦinn²ch p°evodovek JATCO (Japan Automatic Transmission Company) s Nissanem, kdy₧ Ford z aliance vytvo°enΘ u₧ v roce 1969 odstoupil, ale s Fordem a Matsushitou vytvo°ila spoleΦn² podnik Japan Climate Systems (1987) na v²robu klimatizaΦnφch jednotek a topenφ pro automobily. V americkΘ tovßrn∞ Mazda Motor Mfg. Corp. (USA) ve Flat Rocku (Michigan) vyrßb∞la automobilka nejen Mazdy 626 a jejich verzi kupΘ MX-6, ale takΘ kupΘ Ford Probe prvnφ generace. V roce 1987 otev°ela Mazda druhΘ v²zkumnΘ centrum v Yokoham∞, s NEC zalo₧ila spoleΦn² podnik NALDEC pro v²robu elektronickΘho p°φsluÜenstvφ automobil∙ a uzav°ela dohodu se Suzuki o prodeji mal²ch voz∙ v sφti Mazdy. Od roku 1985 pracuje Φφnskß kancelß° v Beijingu, v °φjnu 1988 zalo₧ila firma evropskou centrßlu Mazda Motor Europe v Bruselu, americkΘ v²vojovΘ centrum v Kalifornii a svΘ americkΘ aktivity soust°edila do novΘ firmy Mazda Motor of America Inc. V roce 1989 vytvo°ila Mazda novΘ prodejnφ sφt∞ Eunos a Autozam pro domßcφ trh, stala se importΘrem voz∙ Citroδn a zalo₧ila dv∞ poboΦky, do nich₧ p°evedla v²robu vrtn²ch za°φzenφ a obrßb∞cφch nßstroj∙. Na TokijskΘm autosalonu v roce 1989 se objevil dvanßctivßlcov² motor Mazda s vßlci do W (t°φ°adov²), se Üesti vaΦkov²mi h°φdeli a 48 ventily. Dvanßctivßlec o zdvihovΘm objemu 3981 cm3 a v²konu 221 kW byl p∙vodn∞ koncipovßn pro novou luxusnφ limuzφnu Mazda. Jejφ v²roba se vÜak nikdy nerozb∞hla a p°ednost dostal p°epl≥ovan² Üestivßlec s tzv. Millerov²m cyklem, zvyÜujφcφm ·Φinnost motoru. Na autosalonech se p°edstavily dalÜφ koncepΦnφ studie. Pat°ily k nim modulßrnφ sportovnφ v∙z MX-04 s v²m∞nn²mi panely karoserie (od buggy po sportovnφ kupΘ), vφce·Φelov² jednoprostorov² v∙z Pair s r∙zn²mi p°φv∞sy, sportovnφ minikupΘ AZ-550 ve t°ech variantßch, terΘnnφ Proceed Field Cruiser, kupΘ TD-R s k°φdlov²mi dve°mi apod.
Vstup do devadesßt²ch let p°inesl Mazd∞ obrovsk² ·sp∞ch ve slavnΘm zßvod∞ 24 h Le Mans, kdy se v roce 1991 stala jeho prvnφm japonsk²m vφt∞zem a takΘ prvnφm vφt∞zem s rotaΦnφm motorem Wankel. Sportovnφ prototyp Mazda 787B °φzen² evropskou posßdkou Johnny Herbert (GB), Volker Weidler (D) a Bertrand Gachot (B) projel prvnφ cφlem s nßskokem dvou okruh∙ p°ed vozem Jaguar a dosßhl pr∙m∞rnΘ rychlosti 205,3 km/h. Byl pohßn∞n Φty°rotorov²m motorem Mazda Wankel R-26B o objemu 4x 654 cm3 a v²konu 515 kW/9000 1/min. Triumfem tak skonΦila slavnß Θra ·Φasti t²mu Mazdaspeed v Le Mans, kde se tovßrnφ prototypy Mazda Wankel objevovaly od sezony 1983. Rok po vφt∞zstvφ se zm∞nily p°edpisy, a tak t²m Mazdaspeed p°ipravil vozy MX-R 01 s pφstov²mi desetivßlcov²mi motory 3500 MV-10 (konstrukce Judd). Jeden z nich obsadil ΦtvrtΘ mφsto v roΦnφku 1992. Po dalÜφ zm∞n∞ technick²ch p°edpis∙ se Mazdaspeed vrßtil v polovin∞ devadesßt²ch let do Le Mans s vozy Kudzu Mazda, pohßn∞n²mi t°φrotorov²mi motory Wankel (1995 sedmΘ mφsto). Mazdy 323 Turbo 4WD sbφraly ·sp∞chy v rallye MS, ME i nßrodnφch Üampionßtech vΦetn∞ ΦeskΘho. Mazda p°ipravila vozy i pro okruhovΘ zßvody t°φdy Superturismo (323, Lantis, Xedos 6).
Nej·sp∞Ün∞jÜφ modelovß °ada voz∙ ni₧Üφ st°ednφ t°φdy Mazda 323 doznala v roce 1991 poslednφ facelift, stßle p°ipomφnajφcφ prvnφ model s p°ednφm pohonem, ne₧ byla v polovin∞ roku 1994 nahrazena zcela novou generacφ osobnφch voz∙ 323, vyrßb∞nou dodnes v mnoha odliÜn²ch karosß°sk²ch variantßch. Naopak malß Mazda 121 se koncem roku 1990 p°edstavila v siln∞ pozm∞n∞nΘ podob∞ s motory 1,3 a 1,5 l a vzbudila pozornost neobvykl²mi obl²mi tvary a velk²m vnit°nφm prostorem. Na podzim 1991 p°iÜla novß generace 626/Cronos s karoseriφ obl²ch tvar∙ (Φty°dve°ov² sedan a p∞tidve°ov² hatchback), poprvΘ takΘ s motorem V6, o rok pozd∞ji nßsledovaly novΘ kupΘ MX-6 a luxusnφ sedan Xedos 6 (Eunos 500). JeÜt∞ pozd∞ji p°edstavila Mazda v∞tÜφ model Xedos 9 (rok 1993, Eunos 800). V roce 1991 byly zavedeny do v²roby sportovnφ kupΘ MX-3 (Eunos Presso) a novß generace velk²ch sedan∙ 929/Sentia, ve spoluprßci s Fordem pak vznikly terΘnnφ osobnφ vozy Proceed Marvie 4x4 pro japonsk² a Navajo pro americk² trh. Pod novou znaΦkou Autozam se objevil dvousedadlov² sportovnφ miniautomobil AZ-1 s k°φdlov²mi dve°mi (1992). P°edzv∞stφ novΘ generace 323 se stal sedan Lantis, p°edstaven² na TokijskΘm autosalonu v roce 1993. T°etφ generace sportovnφho kupΘ RX-7 (kabriolet byl zruÜen), p°edstavenß v °φjnu 1991, je takΘ nejv²konn∞jÜφ. Dvourotorov² motor Wankel 2x 654 cm3 s p°epl≥ovßnφm dvojicφ turbodmychadel dosahuje v²konu 180 kW ve verzi pro Evropu a 187 kW pro japonsk² trh. Lah∙dkou je takΘ , uvedenΘ jeÜt∞ o rok d°φve, a vyrßb∞nΘ v²hradn∞ pro domßcφ trh s dvourotorov²m motorem o v²konu 169 kW, ale jako prvnφ na sv∞t∞ takΘ s t°φrotorov²m 3x 654 cm3 o v²konu 206 kW. Rychlost obou sportovnφch voz∙ dosahovala hranice 250 km/h. Novß Mazda RX-7 byla zvolena japonsk²m "Vozem roku 1991/92". Velkoprostorov² v∙z MPV se vyrßbφ rovn∞₧ s pohonem vÜech kol a v roce 1995 dostal nov² p°epl≥ovan² vzn∞tov² motor WL-T 2500 s t°φventilov²m rozvodem.
Mazda vyvφjφ takΘ alternativnφ systΘmy pohon∙. ZnßmΘ je jejφ ·silφ o v²voj spolehlivΘho vodφkovΘho motoru, kter² vypouÜtφ z v²fuku jen vodnφ pßru. KonstruktΘ°i pro spalovßnφ vodφku upravili motory Wankel a p°edstavili je nejen v sΘriov²ch vozech, ale takΘ v experimentßlnφch vozidlech - nap°. ve studii HR-X a nov∞jÜφ HR-X2. Ve v²voji jsou takΘ modernφ palivovΘ Φlßnky, plynovΘ motory, vφcepalivovΘ pohonnΘ jednotky a elektromobily. Elektrick² pohon Mazda aplikovala nejen na lehkΘ u₧itkovΘ vozy E-sΘrie, ale i na osobnφ modely 323 Hatchback a sportovnφ roadster MX-5.
Z americkΘho zßvodu Mazdy ve Flat Rocku se stala firma AutoAlliance International, spoleΦn² podnik Mazdy a Fordu, kter² s 3700 zam∞stnanci vyrßbφ p°es 200 tisφc voz∙ Mazda 626/MX-6 a Ford Probe (druhΘ generace) roΦn∞. Automobily Mazda se licenΦn∞ vyrßb∞jφ nebo montujφ mimo Japonsko v dalÜφch 21 zemφch od Portugalska po Zimbabwe. Pro n∞kterΘ trhy Mazda vyvinula specißlnφ modely (nap°.sedan MR-90 pro IndonΘsii). V Japonsku zam∞stnßvß Mazda vφce ne₧ 30 tisφc lidφ v Üesti zßvodech v HiroÜim∞ (hlavnφ zßvod a zßvod Ujina), Hofu I a II, Hofu-Nakanoseki (slΘvßrna, p°evodovky) a v Miyoshi (vzn∞tovΘ motory, zkuÜebnφ drßha). Automobilka v HiroÜim∞ m∙₧e pod jednou st°echou vyrßb∞t a₧ 710 tisφc voz∙ roΦn∞, zßvod Hofu I 230 tisφc voz∙ a nejnov∞jÜφ Hofu II okolo 160 tisφc automobil∙. Vvojovß st°ediska jsou v HiroÜim∞ a Yokoham∞; v zahraniΦφ v USA a v N∞mecku (Oberursel, od kv∞tna 1990). Na domßcφm trhu prodßvß Mazda svΘ vozy takΘ se znaΦkami Eunos, Autozam (ob∞ od 1989) a Anfini (od 1991) v samostatn²ch prodejnφch sφtφch, v n∞kter²ch i po restylingu (nap°. Anfini MS-8, verze Mazdy 626), Φi dokonce specißlnφ modely (nap°. Autozam AZ-1 a Carol). Eunos je navφc dovozcem francouzskΘho Citroδnu a Autozam italskΘ Lancie. Ve spoleΦnΘ sφti Autorama (Mazda/Ford) se na japonskΘm trhu prodßvajφ nejen Fordy, ale pod touto znaΦkou i n∞kterΘ modely Mazdy.
V Φervnu 1996 zv²Üil Ford Motor Company sv∙j podφl v Mazd∞ na 33,4% a Skot Henry D.G.Wallace, Ford∙v mu₧ od roku 1971 a pozd∞ji tichΘ Φφslo 2 u Mazdy (za Yoshihirem Wadou), byl jmenovßn nov²m prezidentem japonskΘ spoleΦnosti. Jeho hlavnφm ·kolem je vrßtit bilanci do oblasti Φern²ch Φφsel, i kdy₧ se hospodß°skß situace Mazdy po propadu poΦßtkem devadesßt²ch let postupn∞ zlepÜuje. Wallace chce snφ₧it poΦet podlahov²ch ploÜin, kter²ch mß nynφ Mazda dvacet vΦetn∞ u₧itkov²ch voz∙, vtisknout znaΦce celosv∞tovΘ image a op∞t zv²Üit v²robnφ poΦty, kterΘ v roce 1995 klesly na 809 tisφc automobil∙. Rßd by vrßtil Mazdu ze ÜestnßctΘho mφsta mezi prvnφch deset automobilek sv∞ta a zv²Üil podφl na sv∞tovΘm trhu z 1,5 na 2,5 procenta.#MAIN\290\290_10.RTF,Mazda - MalΘ vozy
MalΘ vozy
T°etφ generace malΘho vozu Mazda 121 je konstrukΦn∞ sp°φzn∞na s nov²m Fordem Fiesta a vyrßbφ se na stejnΘ v²robnφ lince v britskΘm Dagenhamu. Mal² v∙z s t°φdve°ovou nebo p∞tidve°ovou karoseriφ hatchback pohßn∞jφ vp°edu nap°φΦ ulo₧enΘ Φty°vßlcovΘ motory. Zßkaznφk m∙₧e volit ze t°φ pohonn²ch jednotek: zß₧ehovΘho Φty°vßlce 1299 cm3 OHV o v²konu 44 kW, novΘho motoru Zetec 16V 1242 cm3 (55 kW) a vzn∞tovΘho motoru 1753 cm3 (44 kW). Mazda 121 se dodßvß s p∞tistup≥ovou p°evodovkou s p°φm²m °azenφm, u nejv²konn∞jÜφho motoru na p°ßnφ takΘ se samoΦinnou s plynule m∞niteln²m p°evodem CVT (Continuously Variable Transmission). VÜechna kola jsou zav∞Üena nezßvisle na vzp∞rßch McPherson a p°φΦn²ch ramenech vp°edu, vzadu na vleΦen²ch ramenech spojen²ch pru₧nou p°φΦkou. Brzdy jsou vp°edu kotouΦovΘ, vzadu bubnovΘ, ABS a Traction Control se dodßvajφ na p°ßnφ u dvou nejlΘpe vybaven²ch model∙ 1.25 GLX a GT. V∙z mß rozvor 2446 mm, celkovΘ rozm∞ry 3828 x 1634 x 1334 mm a pohotovostnφ hmotnost podle typu 1005 a₧ 1117 kg. Nejv∞tÜφ rychlost v po°adφ uveden²ch motor∙ je 159, 170 (CVT 160) a 158 km/h; zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 12,7 a₧ 17,4 s a spot°eba paliva p°i 90 km/h 4,8; 4,6 (CVT 5,0) a 4,4 l paliva na 100 km. S v²jimkou nejlevn∞jÜφch model∙ je v zßkladnφ v²bav∞ airbag °idiΦe a imobilizΘr. VÜechny vozy majφ p°edpφnaΦe bezpeΦnostnφch pßs∙ a boΦnφ v²ztuhy ve dve°φch. I na tento model se vztahuje t°φletß zßruka Mazdy.
P∞tidve°ovΘ kombi Mazda 121/Demio zatφm na asijskΘm, australskΘm a novozΘlandskΘm trhu nahrazuje Mazdu 121 druhΘ generace (Autozam Revue), vyrßb∞nou v letech 1990-95. Vychßzφ ze studie BU-X (Tokijsk² autosalon 1995) a bylo zvoleno japonsk²m Vozem roku 1996/97. Prostornß karoserie s variabilnφm interiΘrem je postavena na rozvoru 2390 mm, v∙z mß celkovΘ rozm∞ry 3800 x 1670 x 1535 mm a pohotovostnφ hmotnost 910 a₧ 990 kg. Dodßvajφ se Φty°vßlcovΘ motory 16V 1323 cm3 (61 kW) s p∞tistup≥ovou p°evodovkou a 1498 cm3 (74 kW) s Φty°stup≥ovou samoΦinnou, kterΘ samoz°ejm∞ pohßn∞jφ p°ednφ kola.
T°φdve°ov² miniautomobil Mazda Carol pro domßcφ trh se prodßvß v sφti Autozam. Technicky je sp°φzn∞n² s vozem Suzuki Alto, ale mß karosΘrii Mazda. T°φvßlcov² motor 657 cm3 OHC (38 kW) pohßnφ p°ednφ kola prost°ednictvφm p∞tistup≥ovΘ p°evodovky, p°φpadn∞ t°φstup≥ovΘ samoΦinnΘ, existujφ i verze s pohonem vÜech kol a p°epl≥ovßnφm motoru (47 kW). Rozvor je 2335 mm, celkovΘ rozm∞ry 3295 x 1395 x 1420 mm, pohotovostnφ hmotnost zaΦφnß u 610 kg. V nabφdce jsou takΘ p∞tidve°ovΘ kombi AZ Wagon (Suzuki Wagon R) a u₧itkovΘ modely Scrum Van a Truck (Suzuki Carry).#MAIN\290\290_11.RTF,Mazda - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Nej·sp∞Ün∞jÜφ typovou °adou Mazdy je 323/Familia, dosud vyrobenß v n∞kolika generacφch a vφce ne₧ deseti milionech exemplß°∙ s r∙zn²mi motory a v mnoha karosß°sk²ch variantßch. Pro evropskΘ trhy se od modelovΘho roku 1997 dodßvajφ Φty°dve°ov² sedan, nov² t°φdve°ov² hatchback, t°φdve°ovΘ kupΘ a p∞tidve°ovΘ kupΘ 323F. Ke zm∞nßm doÜlo i v nabφdce pohonn²ch jednotek. Byla takΘ posφlena ·Φinnost brzdovΘho systΘmu.
SamonosnΘ karoserie jednotliv²ch verzφ Mazdy 323 vznikaly nezßvisle v designersk²ch st°ediscφch spoleΦnosti na celΘm sv∞t∞ a p°ednost dostal nejlepÜφ nßvrh bez ohledu na to, zda pochßzel z Japonska, USA, Φi N∞mecka. V²sledkem je zda°ilß °ada model∙, kterΘ jsou postaveny na shodnΘ podlahovΘ ploÜin∞ s rozvorem nßprav 2605 mm resp. 2505 mm u t°φdve°ov²ch model∙, nezßvisl²m zav∞Üenφm vÜech kol vp°edu na p°φΦn²ch ramenech a vzp∞rßch McPherson, vzadu na dvojit²ch p°φΦn²ch ramenech s vinut²mi pru₧inami. H°ebenovΘ °φzenφ mß posilovaΦ s progresivnφm ·Φinkem. VÜechny typy majφ vp°edu kotouΦovΘ brzdy s vnit°nφm chlazenφm a vzadu bubnovΘ brzdy (u Üestivßlcov²ch 323F kotouΦovΘ i vzadu), v nabφdce je Φty°senzorov² protiblokovacφ systΘm ABS, rovn∞₧ pro vÜechny modely. Velkou pΘΦi v∞novali konstruktΘ°i pasivnφ i aktivnφ bezpeΦnosti, struktura karoserie vyhovuje nejp°φsn∞jÜφm kritΘriφm p°edpis∙ ES, USA i Japonska, nechyb∞jφ airbagy a boΦnφ v²ztuhy. U model∙ 1997 byl unifikovßn design p°φstrojovΘ desky pro vÜechny vozy s v²jimkou 323F. InteriΘry nabφzejφ dostatek mφsta na pohodln²ch sedadlech, zavazadlov² prostor mß objem od 0,300 (t°φdve°ovΘ kupΘ) po 0,427 m3 (sedan).
Mazda 323 Sedan je nej₧ßdan∞jÜφm modelem s nejprostorn∞jÜφm interiΘrem. ╚ty°dve°ov² v∙z se stup≥ovitou zßdφ mß celkovΘ rozm∞ry 4340 x 1695 x 1420 mm a pohotovostnφ hmotnost 1010 a₧ 1140 kg podle provedenφ. Dodßvajφ se Φty°vßlcovΘ zß₧ehovΘ motory 1324 cm3 (55 kW), 1489 cm3 (66 kW) a 1840 cm3 (85 kW); vzn∞tov² motor 1998 cm3 (53 kW) nahradil d°φv∞jÜφ p°epl≥ovan² 1686 cm3 (60 kW). Nejv∞tÜφ rychlost se pohybuje do 194 km/h podle motoru, spot°eba paliva v mimom∞stskΘm provozu je 6,2 a₧ 7,1 l/100 km benzinu resp. 5,5 l nafty. Mazda 323F se zda°il²m designem p∞tidve°ovΘ karoserie, kter² zφskal ocen∞nφ Nejkrßsn∞jÜφ v∙z sv∞ta 1995 od italskΘho vydavatelstvφ Automobilia, mß celkovΘ rozm∞ry 4245 x 1695 x 1355 mm, pohotovostnφ hmotnost 1080 a₧ 1190 kg a vedle motor∙ 1489 cm3 (66 kW) a 1840 cm3 (85 kW) se dodßvß takΘ s vidlicov²m Üestivßlcem 1995 cm3 (108 kW), kter² vozu ud∞luje nejv∞tÜφ rychlost 208 km/h a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 9,4 s. Spot°eba paliva podle ES 93/116 Φinφ 7,6/13,3/9,7 l/100 km. Nejnov∞jÜφm dopln∞nφm tΘto °ady je Mazda 323 HB. T°φdve°ov² hatchback mß celkovΘ rozm∞ry 4040 x 1695 x 1405 mm, pohotovostnφ hmotnost 980 a₧ 1105 kg a dodßvß se se stejn²mi motory jako sedan, s v²jimkou zß₧ehovΘ osmnßctistovky. Mazda 323 CoupΘ s t°φdve°ovou karoseriφ s prosklenou zadnφ st∞nou vznikla v evropskΘm designerskΘm centru v Oberurselu. Mß celkovΘ rozm∞ry 4035 x 1695 x 1405 mm, pohotovostnφ hmotnost 1035 a₧ 1075 kg a dodßvß se s motory 1489 cm3 (66 kW) a 1840 cm3 (85 kW). V siln∞jÜφ verzi zrychluje z 0 na 100 km/h za 11,8 s, dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 173 km/h a mß spot°ebu 6,3 l/100 km v mimom∞stskΘm provozu.#MAIN\290\290_13.RTF,Mazda - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Mazda 929 je jedin²m sedanem v nabφdce Mazdy, kter² nemß p°ednφ pohon, ale klasickou koncepci s motorem podΘln∞ vp°edu a pohonem zadnφ nßpravy. SouΦasnß generace se vyrßbφ od roku 1991, pro modelov² rok 1996 proÜla restylingem, v²razn∞ zjem≥ujφcφm linie vozu. Prostorn² sedan se dodßvß p°edevÜφm na japonsk² a americk² trh. Motor je vidlicov² Üestivßlec 2954 cm3 s Φty°ventilov²m (151 kW) nebo t°φventilov²m rozvodem (118 kW), p°evodovka Φty°stup≥ovß samoΦinnß, podvozek s nezßvisle zav∞Üen²mi koly a kotouΦov²mi brzdami. V∙z mß rozvor 2850 mm, celkovΘ rozm∞ry 4895 x 1795 x 1420 mm a pohotovostnφ hmotnost od 1530 kg. Dosahuje rychlosti a₧ 220 km/h.
Nejdra₧Üφ sedan Mazdy pro evropsk² trh je Xedos 9 - automobil s luxusnφ v²bavou a ÜpiΦkovou technikou. Jako jedin² na sv∞t∞ uplat≥uje motor s tzv. Millerov²m cyklem v sΘriovΘ v²rob∞, v provedenφ 4WS mß °φzenß vÜechna kola a souborem prvk∙ bohatΘ v²bavy pat°φ k tomu nejlepÜφmu, co mohou japonskΘ automobilky v tΘto t°φd∞ nabφdnout. V USA se prodßvß jako Mazda Millenia, v Japonsku jako Eunos 800. Xedos 9 mß v zßkladnφ verzi Üestivßlcov² motor 2497 cm3 (125 kW), ulo₧en² vp°edu nap°φΦ a pohßn∞jφcφ p°ednφ kola. P°evodovka je p∞tistup≥ovß s p°φm²m °azenφm nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß s elektronickou °φdicφ jednotkou, vÜechna kola jsou nezßvisle zav∞Üena na p°φΦn²ch ramenech a vzp∞rßch McPherson, kotouΦovΘ brzdy na vÜech kolech majφ vnit°nφ chlazenφ a protiblokovacφ systΘm ABS, standardn∞ se dodßvß takΘ protiprokluzov² Traction Control. Bohatß v²bava zahrnuje ko₧enΘ Φaloun∞nφ, dva airbagy, imobilizΘr s alarmem, elektrickΘ ovlßdßnφ oken, zp∞tn²ch zrcßtek a p°ednφch sedadel, tempomat, automatickou klimatizaci atd. V∙z mß rozvor 2750 mm, celkovΘ rozm∞ry 4825 x 1770 x 1395 mm a pohotovostnφ hmotnost od 1415 kg. Pocit dobr²ch jφzdnφch vlastnostφ m∙₧e jeÜt∞ umocnit alternativnφ °φzenφ vÜech kol. Nejv∞tÜφ rychlost je 220 km/h, zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 8,6 s a spot°eba paliva 6,8/8,4/12,6 l/100 km.
Pro mΘn∞ nßroΦnΘ je k dispozici Xedos 9 se Üestivßlcov²m motorem 1995 cm3 (105 kW) a p∞tistup≥ovou p°evodovkou, kter² dosahuje rychlosti 202 km/h. Lah∙dkou je provedenφ 2.3 V6 Miller Cycle s originßlnφm zß₧ehov²m p°epl≥ovan²m motorem V6 2254 cm3, kter² k dosa₧enφ vysokΘho v²konu 156 kW a enormnφho toΦivΘho momentu 295 N.m vyu₧φvß tzv. Millerova cyklu, upravujφcφho expanznφ a kompresnφ pom∞r opo₧d∞n²m zavφrßnφm sacφch ventil∙. Xedos 9 s tφmto revoluΦnφm motorem dosahuje rychlosti 235 km/h, zrychluje z 0 na 100 km/h za 9,5 s a spot°ebuje 6,3/8,0/11,8 l paliva na 100 km.#MAIN\290\290_16.RTF,Mazda - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Od uvedenφ na ChicagskΘm autosalonu v roce 1989 se ji₧ vyrobilo p°es 400 tisφc sportovnφch roadster∙ MX-5 v postupn∞ modernizovan²ch verzφch. Mazda MX-5 svou koncepcφ p°ipomφnß slavn² Lotus Elan prvnφ generace. Mß motor ulo₧en² podΘln∞ vp°edu a pohon zadnφch kol, spojen² s pohonnou jednotkou pßte°ov²m rßmem systΘmu PPF (Power Plant Frame). Prvnφ vozy m∞ly Φty°vßlcovΘ ÜestnßctiventilovΘ motory 1598 cm3 DOHC (85 kW), ale ve druhΘ fßzi Mazda od roku 1993 vytvo°ila levn∞jÜφ provedenφ 1598 cm3 OHC (66 kW) a v²konn∞jÜφ 1840 cm3 (96 kW). Na tokijskΘm autosalonu v roce 1997 p°edstavila Mazda novou generaci modelu MX-5 s v²konn∞jÜφmi motory 1,6 l/92 kW a 1,8 l/107 kW s rozvodem 2xOHC, p°epracovan²m podvozkem a inovovan²m interiΘrem. Automobil se zpoΦßtku bude na evropskΘ trhy dodßvat s p∞tistup≥ovou p°evodovkou, na domßcφm trhu je k mßnφ rovn∞₧ Üestistup≥ovß p°evodovka v kombinaci s motorem 1,8 l.#MAIN\290\290_12.RTF,Mazda - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Spolu s menÜφ °adou 323 je 626 nejoblφben∞jÜφm modelem Mazdy. Poslednφ generace 626, uvedenß na trh v roce 1997, proÜla v²razn²mi zm∞nami a lßkß zßkaznφky nadΦasov²m designem, velk²m vnit°nφm prostorem a Üirok²m rozsahem zßkladnφ v²bavy. Mazda 626 se dodßvß jako p∞tidve°ov² hatchback, Φty°dve°ov² sedan a nejnov∞ji i jako praktickΘ kombi (premiΘru m∞lo ve Frankfurtu na podzim 1997). V nabφdce jsou zatφm t°i ÜestnßctiventilovΘ Φty°vßlcovΘ zß₧ehovΘ motory DOHC 1,8 l (67 kW), 2,0 l (85 kW) a 2,0 l (100 kW). Pracujφ ve spojenφ s p∞tistup≥ov²mi mechanick²mi p°evodovkami, dvoulitry mohou mφt i Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovku. Ve v²voji je ovÜem zbrusu nov² Üestnßctiventilov² vzn∞tov² motor 2,0 l s p°epl≥ovßnφm a s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva, kter² by se m∞l v °ad∞ 626 objevit v pr∞b∞hu roku 1998. Prßce horeΦnat∞ pokraΦujφ i na zß₧ehovΘm dvoulitru s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva GDI. Mazda 626 je nynφ velmi dob°e vybavena, a to i bezpeΦnostnφmi prvky. Ke standardnφ dvojici airbag∙ si lze p°iobjednat i boΦnφ ochrannΘ vaky, ABS je samoz°ejmostφ. Model Mazda 626 GT s motorem o v²konu 100 kW mß ji₧ v zßkladnφ v²bav∞ dva Φelnφ a dva boΦnφ airbagy, ABS, protiprokluzov² systΘm, palubnφ poΦφtaΦ, samoΦinnou klimatizaci, tempomat a elektricky ovlßdanß okna. Nov² model je dlouh² 4575 mm (kombi 4660 mm) a mß rozvor nßprav 2610 mm (kombi 2670 mm).
Automobil luxusnφho charakteru, technicky sp°φzn∞n² s Mazdou 626, ale s pozm∞n∞nou karoseriφ a bohatÜφ v²bavou - to je Xedos 6. Vyrßbφ se v supermodernφ tovßrn∞ v Hofu a jednou ze zajφmavostφ jeho v²roby je nanßÜenφ vrchnφho nßt∞ru na rotujφcφ karoserie. Dosahuje se tak neobyΦejnΘ kvality a lesku laku. Pohonnou jednotkou Xedosu 6 je Üestivßlec K8-ZE ve verzi 1995 cm3 (103 kW), kter² vozu s pohotovostnφ hmotnostφ 1190 kg ud∞luje nejv∞tÜφ rychlost 214 km/h, zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 9,3 s a spot°ebu 6,0/7,5/10,5 l/100 km. Rozvor nßprav je 2610 mm, celkovΘ rozm∞ry 4560 x 1700 x 1355 mm. Pro n∞kterΘ trhy se montuje Φty°vßlcov² motor 1598 cm3 (79 kW). SΘriovΘ vybavenφ zahrnuje dva airbagy, kotouΦovΘ brzdy s ABS, automatickou klimatizaci atd. Montuje se p∞tistup≥ovß p°evodovka, na p°ßnφ Φty°stup≥ovß samoΦinnß.#MAIN\290\290_15.RTF,Mazda - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
T°etφ generace legendßrnφho sportovnφho vozu Mazda RX-7 je symbolem hiroÜimskΘ znaΦky, presti₧nφm modelem a poslednφm p°e₧φvajφcφm automobilem s rotaΦnφm motorem systΘmu Wankel. Podvozek s nezßvisle zav∞Üen²mi koly a velk²mi kotouΦi brzd s vnit°nφm chlazenφm p°ipomφnß zßvodnφ automobily, jφzda s RX-7 je skuteΦn²m po₧itkem dφky neobyΦejnΘ dynamice: maximßlnφ rychlosti 250 km/h, v²konnovΘ hmotnosti 7,1 kg/kW a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 5,3 s. Kompaktnφ dvourotorov² motor Wankel 2x 654 cm3 s p°epl≥ovßnφm dvojicφ turbodmychadel je ulo₧en vp°edu a pohßnφ zadnφ kola prost°ednictvφm p∞tistup≥ovΘ p°evodovky a svornΘho ÜnekovΘho diferencißlu Torsen. V²kon v poslednφ verzi dosahuje 177 kW/5000 1/min a nejv∞tÜφ toΦiv² moment 296 N.m/5000 1/min. V∙z jezdφ na Üestnßctipalcov²ch kolech, mß rozvor 2425 mm, celkovΘ rozm∞ry 4280 x 1750 x 1230 mm a dobyl nespoΦtu ·sp∞ch∙ na zßvodnφch tratφch, vΦetn∞ triumf∙ ve vytrvalostnφch zßvodech, kde prokßzal oprßvn∞nost koncepce Wankelova motoru. V Japonsku a v USA se prodßvß takΘ se samoΦinnou p°evodovkou.
Kompaktnφ sportovnφ kupΘ MX-3 s motorem vp°edu nap°φΦ a pohonem p°ednφch kol se na trhu objevilo v roce 1991 se Üestivßlcov²m motorem K8-ZE o objemu jen 1845 cm3, kter² dlouho pat°il k nejmenÜφm pohonn²m jednotkßm V6 v sΘriovΘ v²rob∞. Jeho v²kon 100 kW postaΦuje k dosa₧enφ nejv∞tÜφ rychlosti 202 km/h a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 8,3 s. Spot°eba paliva je 7,1/8,8/11,1 l/100 km. Vynikajφcφ jφzdnφ vlastnosti zaruΦuje nezßvislΘ zav∞Üenφ vÜech kol na vzp∞rßch McPherson, kotouΦovΘ brzdy s ABS a h°ebenovΘ °φzenφ. V∙z mß rozvor 2495 mm, celkovΘ rozm∞ry 4220 x 1695 x 1310 mm a pohotovostnφ hmotnost od 1115 kg. P∞tistup≥ovou p°evodovku m∙₧e nahradit Φty°stup≥ovß samoΦinnß, pro n∞kterΘ trhy se MX-3 dodßvß takΘ se Φty°vßlcov²m motorem 1598 cm3 (79 kW). Do v²bavy pat°φ dva airbagy, elektrickΘ st°eÜnφ okno, sportovnφ sedadla Φi elektrickΘ ovlßdßnφ oken a zrcßtek.#MAIN\290\290_17.RTF,Mazda - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Mal² terΘnnφ automobil Levante konstrukΦn∞ odpovφdß t°φdve°ov²m a p∞tidve°ov²m model∙m Suzuki Vitara. Mazda pro tyto vozy dodßvß vzn∞tovΘ motory 1998 cm3 (56 kW), se kter²mi se takΘ vyvß₧ejφ pod p∙vodnφ znaΦkou, a v Japonsku je prodßvß rovn∞₧ s originßlnφmi Üestivßlci Suzuki 1998 cm3 (103 kW). Modely Proceed Marvie/Navajo jsou velkΘ terΘnnφ vozy, vyvinutΘ ve spoluprßci s Ford Motor Company. Vychßzejφ konstrukΦn∞ z model∙ Ford Explorer. Nejnov∞jÜφ Proceed Marvie mß vzn∞tov² motor Mazda WL-T 2499 cm3 (92 kW), p°i°aditeln² pohon vÜech kol, nezßvisle zav∞Üenß p°ednφ kola a tuhou zadnφ nßpravu. P∞tidve°ov² sedmisedadlov² v∙z mß rozvor nßprav 3000 mm, celkovΘ rozm∞ry 4990 x 1810 x 1815 mm a pohotovostnφ hmotnost 1830 kg.#MAIN\300\300_01.RTF,Mercedes - Vznik
Vznik automobilky
N∞meckß automobilka Mercedes-Benz je nejstarÜφm v²robcem automobil∙ na sv∞t∞. Svou historii odvozuje od vynßlezu prvnφch voz∙ pohßn∞n²ch spalovacφm v²buÜn²m motorem, na jejich₧ v²voji pracovali pr∙kopnφci Gottlieb Daimler a Carl Benz. V roce 1996 oslavila stodesßtΘ v²roΦφ v koncernu Daimler-Benz, v n∞m₧ tvo°φ jeho nejd∙le₧it∞jÜφ souΦßst. V poslednφch letech rozÜφ°ila svou p°φtomnost i do t°φd, v nich₧ d°φve nep∙sobila, a p°ipravuje novΘ neobvyklΘ modely. Zßjmy koncernu Daimler-Benz AG tvo°φ vedle v²roby osobnφch a u₧itkov²ch vozidel takΘ leteck² a kosmick² pr∙mysl (Daimler-Benz Aerospace), elektronika a elektrotechnika (AEG), v²roba pr∙myslov²ch motor∙, finanΦnφ slu₧by a dalÜφ podnikatelskΘ aktivity.#MAIN\300\300_02.RTF,Mercedes - Do r.1918
Historie do roku 1918
Gottlieb Daimler (1834-1900), syn peka°e se Schorndorfu, se vyuΦil zbrojφ°em a vyst°φdal °adu zam∞stnßnφ u strojφrensk²ch firem, ne₧ v roce 1872 nastoupil u v∞hlasnΘho v²robce motor∙ Otto und Langen z Deutzu. Tam s pomocφ svΘho kolegy Wilhelma Maybacha (1846-1929) zkonstruoval prvnφ prakticky pou₧iteln² Φty°dob² motor (1882). O rok pozd∞ji se osamostatnil, v zahradnφm domku vedle rodinnΘ vily v Bad Cannstadtu u Stuttgartu stroj dßle zdokonalil jako prvnφ rychlob∞₧n² motor s osmi sty otßΦkami za minutu (1883). Sv∙j motor, stojat² jednovßlec 0,46 litru/1,1 k, zabudoval do samohybnΘho koΦßru v roce 1886, a tak vznikl jeho prvnφ automobil, kter² se pohyboval rychlostφ a₧ 15 km/h. V roce 1890 spolu s Maybachem zalo₧il Daimler Motoren Gesellschaft a zahßjil sΘriovou v²robu motorov²ch voz∙. Maybach zkonstruoval dvouvßlce a Φty°vßlce Phoenix, kterΘ pohßn∞ly modern∞jÜφ vozy Daimler, a spoleΦnost prodala v²robnφ prßva do Francie (Panhard-Levassor) a VelkΘ Britßnie (Daimler Co.). V roce 1896 vyjel prvnφ nßkladnφ v∙z s motorem vzadu pod lo₧nou plochou. Nedlouho po Daimlerov∞ smrti, kdy vedenφ spoleΦnosti p°evzal jeho syn Paul (1869-1945), Maybach vyvinul prvnφ Mercedes z typu Phoenix 24 HP. Stalo se tak na ₧ßdost Emila von Jellineka, rakouskΘho konzula v Nice, kter² financoval a propagoval Daimlerovy v²robky. V∙z dostal jmΘno Jellinekovy dcery Mercedes - to se zalφbilo, a tak se stalo novou znaΦkou namφsto Daimleru. Wilhelm Maybach se po roce 1910 osamostatnil, vyrßb∞l luxusnφ vozy a motory, ale jeho tovßrna ve Friedrichshafenu se v Üedesßt²ch letech stala souΦßstφ Daimler-Benz. Se znaΦkou Mercedes vzniklo mnoho typ∙ osobnφch a u₧itkov²ch voz∙, p°iÜly exportnφ ·sp∞chy a sportovnφ vφt∞zstvφ.
Gottlieb Daimler s Carlem Benzem (1844-1929), synem strojv∙dce z Karlsruhe, nikdy nespolupracoval. Benz od roku 1880 experimentoval s dvoudob²m motorem a v roce 1886 rovn∞₧ postavil prvnφ motorov² v∙z, na rozdφl od Daimlera t°φkolov². V n∞m o dva roky pozd∞ji Benzova ₧ena Berta s d∞tmi absolvovala pamßtnou jφzdu z Mannheimu do Pforzheimu. Benzova tovßrna v Mannheimu zahßjila ·sp∞Ünou v²robu koΦßr∙ bez konφ a dodßvala motory i jin²m v²robc∙m (mj. i pro prvnφ Φesk² v∙z PrΣsident z Kop°ivnice). V letech 1895-99 vzrostla roΦnφ produkce ze sta na vφce ne₧ Üest stovek voz∙. Konzervativnφ Benz vÜak ustrnul ve v²voji a svou firmu opustil. V jeho dφle pokraΦovali jinφ a vozy Benz se ·sp∞Ün∞ prodßvaly - a takΘ vφt∞zily na zßvodnφch tratφch.#MAIN\300\300_03.RTF,Mercedes - Do r.1945
Historie do roku 1945
V roce 1926 se automobilky Daimler (Mercedes) a Benz spojily do novΘ firmy Mercedes-Benz, kterß nabφdla velk² sortiment osobnφch a u₧itkov²ch voz∙, pr∙myslov²ch a leteck²ch motor∙; po urΦitΘ ΦasovΘ obdobφ vyrßb∞la takΘ letadla, kolejovß vozidla a motorovΘ Φluny. Benz p°inesl do spoleΦenstvφ vzn∞tovΘ motory (od roku 1923 je montoval do nßkladnφch voz∙) a v²kyvnΘ polonßpravy, Daimler p°φsloveΦnou kvalitu. SpoleΦnost byla v Φele technickΘho pokroku a zavßd∞la novß technickß °eÜenφ: nezßvislΘ zav∞Üenφ kol (1931), vozy s motory vzadu (1934), osobnφ vozy se vzn∞tov²mi motory (1936), vst°ikovßnφ paliva (od 1936 na leteck²ch motorech) atd. Osobnφ vozy dostßvaly jmΘna n∞meck²ch m∞st (Stuttgart, Mannheim, Nⁿrburg), pozd∞ji typovΘ Φφslo podle zdvihovΘho objemu motoru (nap°. 320 = 3,2 litru). P°ekvapenφm berlφnskΘho autosalonu roku 1936 byl typ 260 D se vzn∞tov²m motorem 2,6 litru/33 kW, jeden ze dvou prvnφch sΘriov²ch "diesel∙" na automobilovΘm trhu. Presti₧ znaΦce zφskaly modely z t°icßt²ch let s motory p°epl≥ovan²mi mechanick²mi dmychadly typu Roots, zvlßÜt∞ pak °ada sportovnφch model∙ S, SS, SSK a SSKL z let 1926-34, konstruovanß Ferdinandem Porschem. Mezi zßkaznφky byli prominenti tehdejÜφho sv∞ta. V²kony Üestivßlc∙ SSKL 7,1 litru dosahovaly a₧ 221 kW, a zejmΘna Rudi Caracciola za jejich volantem jel od vφt∞zstvφ k vφt∞zstvφ. A₧ do Vatikßnu k pape₧skΘmu dvoru se dostal velk² Mercedes 770, °adov² osmivßlec 7,7 litru/150 kW, presti₧nφ model let 1930-43. Na autosalonu 1931 v Pa°φ₧i se p°edstavil mal² typ 170, ale s Üestivßlcov²m motorem 1,7 litru/24 kW, pozd∞ji nahrazen² oblφben²m Φty°vßlcem 170 V, kter² se stal i zßkladem povßleΦnΘ v²roby. V∞tÜina voz∙ Mercedes-Benz tΘ doby m∞la ÜestivßlcovΘ motory, Φty°vßlce se objevily takΘ v sΘrii model∙ s motory vzadu (130 H, 170 H) - naopak presti₧nφ kompresorovΘ modely m∞ly osmivßlce (500 K, 540 K).
Pod rouÜkou stßtnφ propagandy vstoupil Mercedes-Benz (a Auto Union) ve t°icßt²ch letech do zßvod∙ Grand Prix. Vφt∞zstvφ St°φbrn²ch Üφp∙ s kompresorov²mi motory v nejv∞tÜφch zßvodech tΘ doby se stala legendami - za volanty Mercedes∙ se o n∞ zaslou₧ili p°edevÜφm Rudi Caracciola, Luigi Fagioli, Manfred von Brauchitsch, Hermann Lang a Richard Seaman. V²kony p°epl≥ovan²ch osmivßlc∙ do roku 1937 vzrostly na 480 kW, po snφ₧enφ zdvihovΘho objemu na t°i litry se do roku 1939 u nov²ch dvanßctivßlc∙ vyÜplhaly a₧ na 350 kW. Mercedesy m∞ly obrovskou technickou nadvlßdu, kterΘ zahraniΦnφ konkurence prost∞ nestaΦila. Vßlka vÜak zm∞nila vÜe. SpoleΦnost vyrßb∞la nemΘn∞ technicky vysp∞lΘ leteckΘ motory °ady DB 600 a plnila dalÜφ vojenskΘ zakßzky.#MAIN\300\300_04.RTF,Mercedes - Do r.1970
Historie do roku 1970
Po nßletech Spojenc∙ z∙stala v∞tÜina tovßren Daimler-Benz zniΦena. PovßleΦnß obnova probφhala pomalu, spoleΦnost se dostala pod kontrolu finanΦnφka Flicka a Jihon∞meckΘ banky. A₧ do roku 1953 se spolΘhala jen na modely, nepatrn∞ se liÜφcφ od p°edvßleΦn²ch. V²roba byla znovuobnovena roku 1947 vozem 170 V, Φty°vßlcem 1,7 litru/28 kW, k n∞mu₧ o dva roky pozd∞ji p°ibyla verze 170 D se vzn∞tov²m motorem o stejnΘm objemu i shodnΘm v²konu. Revoluci p°inesla novß °ada voz∙ s pontonov²mi karoseriemi, uvedenß v letech 1953-54 v modelech 180, 180 D a 220, se Φty°vßlci 1,8 litru/38 kW, resp. Diesel 29 kW a Üestivßlci 2,2 litru/63 kW. Zßkladem v²roby byly tyto sedany, ale zßhy se zaΦaly objevovat takΘ verze kabriolet a kupΘ. Prvnφ polovina padesßt²ch let znamenala nßvrat sportovnφ image, kdy zßvodnφ vozy Mercedes-Benz zvφt∞zily dvakrßt v mistrovstvφ sv∞ta Formule 1, ve 24 h Le Mans, na Mille Miglia, Targa Florio i Tourist Trophy. Do sΘriovΘ v²roby se dostaly sportovnφ roadstery 190 SL a 300 SL, druh² model rovn∞₧ v dnes velmi cen∞nΘ verzi kupΘ s k°φdlov²mi dve°mi. Tento v∙z byl mimo jinΘ pr∙kopnφkem vst°ikovßnφ paliva.
ModelovΘ °ady se postupn∞ obm∞≥ovaly a typovß Φφsla op∞t vyjad°ovala zdvihov² objem motoru (nap°.190 = 1,9 litru, 280 = 2,8 litru atd.). V roce 1959 dostaly sedany novou karoserii s k°idΘlky vzadu a typick²mi svisle orientovan²mi hlavnφmi sv∞tlomety (prvnφ byl 220), v roce 1965 nßsledovala dalÜφ generace (prvnφ byl 250 S) a v lednu 1968 novß typovß °ada 200 a₧ 280, kterß se p°ekr²vala s modely p°edchozφ generace (od 280) a rozd∞lila v²robnφ program na dv∞ zßkladnφ °ady, p°edch∙dce dneÜnφch t°φd E a S. Krom∞ toho Mercedes-Benz uvedl sportovnφ t°φdu SL (typ 230 SL od 1963, pozd∞ji 250 a 280 SL) a luxusnφ limuzφnu 600 s osmivßlcem 6,3 litru/184 kW (od 1964). Kombinacφ osmivßlce a karoserie 300 (W 109) vznikl v roce 1968 v²konn² sedan 300 SEL 6.3, kter² slavil ·sp∞chy i v zßvodech cestovnφch voz∙.#MAIN\300\300_05.RTF,Mercedes - Do r.1997
Historie do roku 1997
V sedmdesßt²ch letech doÜlo k rozÜφ°enφ v²robnφho programu do tzv. t°φd. V roce 1976 p°iÜly prvnφ vozy st°ednφ t°φdy E (internφ oznaΦenφ W 123), podle pou₧itΘho motoru znaΦenΘ nap°. 200, 230 atd. V∞tÜφ vozy, nynφ s odliÜnou karoseriφ (W 116), byly uvedeny jako t°φda S poprvΘ v zß°φ 1972, a to v modelech 280 a 350. Nabφdka se postupn∞ rozÜi°ovala, po osmi letech v²roby byla v dubnu 1971 uvedena novß t°φda SL (R 107), nejprve v modelu 350 SL. Nabφdka motor∙ Φφtala Φty°vßlce, p∞tivßlce, Üestivßlce, osmivßlce, a poslΘze i dvanßctivßlce. V roce 1982 rozÜφ°ila automobilka °adu sedan∙ o t°etφ model, kompaktnφ 190 (W 201) a b∞hem p∞ti let prodala p°es milion voz∙. Vrßtila se s nimi takΘ k automobilovΘmu sportu (zßvody cestovnφch voz∙). Ve st°ednφ t°φd∞ E rozÜφ°ily nabφdku modely kombi, novß generace W 124 byla uvedena koncem roku 1984. Obdobn∞ se st°φdaly generace t°φd S (1979, 1985, 1991), C (1993), E (1995) a SL (1989); ve spoluprßci s rakouskou automobilkou Steyr-Daimler-Puch byla v roce 1979 zahßjena produkce terΘnnφch voz∙ t°φdy G. V²robnφ program nejstarÜφ n∞meckΘ automobilky se bude i v p°φÜtφch letech rozÜi°ovat. Vedle osobnφch voz∙ pat°φ Mercedes-Benz k v²znamn²m v²robc∙m dodßvkov²ch a nßkladnφch voz∙, autobus∙, vφce·Φelov²ch vozidel Unimog a motor∙ pro nejr∙zn∞jÜφ aplikace. Mezi novinkami poslednφch m∞sφc∙ jsou mal² roadster SLK, kupΘ CLK, kompaktnφ velkoprostorov² v∙z t°φdy A, terΘnnφ sportovnφ automobil t°φdy M (p°edevÜφm pro americk² trh) a dvousedadlov² miniautomobil Smart. Mercedes-Benz se op∞t aktivn∞ z·Φast≥uje automobilov²ch zßvod∙ jako dodavatel pohonn²ch jednotek pro monoposty Formule 1 a CART (Indy Car), nasazuje t²m do zßvod∙ tahaΦ∙ a v devadesßt²ch letech jeho vozy startovaly mezi sportovnφmi prototypy v n∞meckΘm mistrovstvφ cestovnφch voz∙. PoΦßtkem roku 1997 vozy McLaren-Mercedes zφskaly prvnφ vφt∞zstvφ ve Formuli 1. Mercedes-Benz sφdlφ ve Stuttgartu a mimo N∞mecko mß tovßrny v mnoha dalÜφch zemφch (èpan∞lsko, Brazφlie, Argentina, USA, Jihoafrickß republika, Turecko aj.). RoΦnφ v²roba p°evyÜuje 600 tisφc osobnφch automobil∙.#MAIN\300\300_12.RTF,Mercedes - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Vφce ne₧ milion prodan²ch voz∙ °adφ t°φdu C mezi nej·sp∞Ün∞jÜφ automobily tΘto kategorie. Druhß generace "malΘho Mercedesu" W 202, uvedenß na trh v dubnu 1993, p°edstavuje typovou °adu s osmi r∙zn²mi motory, dv∞ma typy karoseriφ a ve Φty°ech ·rovnφch v²bavy Classic, Esprit, Elegance a Sport. VÜechny nabφzenΘ motory, vΦetn∞ vzn∞tov²ch, majφ Φty°ventilov² rozvod pro optimßlnφ pln∞nφ vßlc∙. Od podzimu 1995 se dodßvß takΘ model C 230 K se Φty°vßlcov²m motorem 2,3 litru/142 kW a 280 N.m s p°epl≥ovßnφm kompresorem. Nabφdku dßle tvo°φ Φty°vßlcovΘ zß₧ehovΘ motory 1,8 l/90 kW, 2,0 l/100 kW pro modely C 180, C 200 a vzn∞tovΘ motory: Φty°vßlec 2,2 l/70 kW pro C 220 D a p°epl≥ovan² p∞tivßlec 2,5 l/110 kW pro C 250 TD. Motory pohßn∞jφ zadnφ kola p°es p∞tistup≥ovou mechanickou nebo samoΦinnou p°evodovku. Tak, jak se stalo u Mercedesu pravidlem, je i t°φda C na vysokΘ ·rovni z hlediska pasivnφ a aktivnφ bezpeΦnosti. VÜechny modely majφ nezßvislΘ zav∞Üenφ kol, pΘrovßnφ vinut²mi pru₧inami, kotouΦovΘ brzdy s ABS, °φzenφ s ob∞hem kuliΦek a s posilovaΦem. Od kv∞tna 1996 dopl≥ujφ v²robnφ program p∞tidve°ovΘ modely kombi T s neobyΦejn∞ prostorn²m interiΘrem (zavazadlov² prostor a₧ 1,51 m3).
V²roba model∙ t°φdy C p°ekroΦila milion exemplß°∙ v dubnu 1997 a zanedlouho potΘ proÜly automobily inovacφ. NejmΘn∞ nßpadnΘ zm∞n∞ byl podroben design karoserie, stylistickΘ retuÜe se vÜak dotkly p°φd∞ vozu, nßraznφk∙ a p°edevÜφm interiΘru. VÜechny pohonnΘ jednotky se nynφ dodßvajφ jak pro sedany, tak pro kombi T. Novinkou jsou vidlicovΘ Üestivßlce 2.4 l (125 kW) pro modely C 240 a 2.8 l (145 kW) pro C 280, kter² nahrazuje starÜφ °adov² Üestivßlec stejnΘ objemovΘ t°φdy. ProtiprokluzovΘ za°φzenφ se montuje sΘriov∞ na vÜechny modely (s v²jimkou vzn∞tov²ch model∙ do 2.2 l). Kombinacφ sedmi motor∙, dvou karoseriφ, dvou p°evodovek (s p°φm²m °azenφm a samoΦinnß) a stupn∞ v²bavy Classic, Esprit, Elegance a Sport vznikla paleta 112 typov²ch kombinacφ.
Na frankfurtskΘm autosalonu IAA 97 se p°edstavil motor 2.2 CDI (92 kW), p°epl≥ovan² vzn∞tov² Φty°vßlec s p°φm²m vst°ikem paliva, urΦen² pro model C 220 Turbodiesel. VÜechny vozy t°φdy C dostaly boΦnφ airbagy, umoc≥ovaΦ brzdnΘho ·Φinku Brake Assist a elektronick² klφΦek jako sΘriovou v²bavu. Prvnφm osmivßlcem t°φdy C je supersportovnφ sedan C 43 AMG a kombi C 43 AMG Estate, v²sledky spoluprßce s ladiΦskou firmou AMG Motorenbau. Motor 4.3 l (225 kW) ud∞luje t∞mto specißl∙m zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 6,5 resp. 6,7 s, nejv∞tÜφ rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h.#MAIN\300\300_13.RTF,Mercedes - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
TakΘ novß t°φda E (W 210) p°edstavuje typovou °adu bezpeΦn²ch, v²konn²ch a komfortnφch automobil∙, kterΘ tvo°φ ÜpiΦku vyÜÜφ st°ednφ t°φdy. Byla uvedena na trh na ja°e 1995 jako Φty°dve°ov² sedan se stup≥ovitou zßdφ a na ÄenevskΘm autosalonu 1996 debutovalo p∞tidve°ovΘ provedenφ kombi T. Od p°edchßzejφcφ generace W 124 novou na prvnφ pohled odliÜujφ Φty°i kruhovΘ sv∞tlomety. Zßkladnφ nabφdku tvo°φ tyto motory: zß₧ehov² Φty°vßlec 2,0 l/100 kW a vidlicov² Üestivßlec 2,4 l/125 kW pro modely E 200 a E 240, vidlicov² osmivßlec 4,3 l/205 kW pro E 430 a vzn∞tovΘ motory: Φty°vßlec 2,2 l/70 kW pro E 220 D, Üestivßlec 3,0 l/100 kW pro E 300 D a s turbodmychadlem 130 kW pro E 300 TD, p°φpadn∞ p∞tivßlec 2,9 l/95 kW s p°φm²m vst°ikem a turbodmychadlem pro E 290 TD. P°evodovky jsou p∞tistup≥ovΘ, mechanickΘ nebo samoΦinnΘ, pohon zadnφch kol. VÜechna kola nezßvisle zav∞Üena, pΘrovßnφ vinut²mi pru₧inami, kotouΦovΘ brzdy s ABS, °φzenφ tentokrßt h°ebenovΘ, rovn∞₧ s posilovaΦem. Rozvor nßprav je 2,83 m, dΘlka 4,80 m (kombi je o 2 cm delÜφ), pohotovostnφ hmotnost se pohybuje od 1365 kg, u kombi od 1485 kg.
V modelovΘm roce 1997 se nabφdka pro t°φdu E dßle rozÜi°uje o nov∞ vyvinutou variantu 4MATIC s pohonem vÜech kol a sΘriovou montß₧ elektronickΘho systΘmu tzv. brzdovΘho asistenta Brake Assist. Novinkou jsou rovn∞₧ vidlicovΘ ÜestivßlcovΘ motory a u model∙ se samoΦinn²mi p°evodovkami variabilnφ tempomat Speedtronic. NovΘ zß₧ehovΘ motory V6 2,8 l/150 kW pro E 280 a 3,2 l/165 kW pro E 320 majφ t°φventilov² rozvod a dvojitΘ zapalovßnφ, sni₧ujφcφ ve srovnßnφ s °adov²mi Üestivßlci spot°ebu paliva o 13% a ÜkodlivΘ emise ve v²fukov²ch plynech o 50 %. Pohon 4MATIC vyu₧φvß elektronickΘho trakΦnφho systΘmu ETS, kter² nahrazuje obvyklΘ uzßv∞ry diferencißl∙. SystΘm Brake Assist vytvß°φ optimßlnφ brzdov² tlak v systΘmu bez ohledu na to, jako silou °idiΦ seÜlßpne brzdov² pedßl, a sni₧uje tak brzdnou drßhu. Servisnφ systΘm ASSYST podle zp∙sobu jφzdy urΦuje servisnφ intervaly (a₧ na dvojnßsobek stßvajφcφ hodnoty 15 tisφc km).
Na DetroitskΘm autosalonu 1997 p°edstavil Mercedes-Benz takΘ kupΘ CLK, stylisticky sp°φzn∞nΘ s t°φdou E (Φty°i kulatΘ sv∞tlomety), ale postavenΘ na podvozkov²ch skupinßch menÜφ t°φdy C. èpiΦkov² model CLK 320 je prvnφ aplikacφ novΘho vidlicovΘho ÜestivßlcovΘho motoru 3,2 l/165 kW, kter² mu ud∞luje zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 7,4 s a nejv∞tÜφ rychlost 240 km/h. K dalÜφm model∙m pat°φ ÜestnßctiventilovΘ Φty°vßlce CLK 200 (2,0 l/100 kW), CLK 230 K (2,3 l s kompresorem/142 kW) a CLK 200 K (2,0 l s kompresorem/141 kW). P°evodovky jsou p∞tistup≥ovΘ, mechanickΘ nebo samoΦinnΘ, u motoru V-6 pouze samoΦinnΘ. TakΘ u CLK jsou k dispozici systΘmy Brake Assist, servisnφ ASSYST a zabezpeΦovacφ elektronika ELCODE. KupΘ mß rozvor 2,69 m, dΘlku 4,57 m a pohotovostnφ hmotnost od 1300 kg.
Novinkou roku 1997 je supersportovnφ sedan E 55 AMG s osmivßlcem 5.5 l (260 kW, 530 N.m), pokraΦovßnφ tradiΦnφ spoluprßce s ladiΦskou firmou AMG Motorenbau. Mercedes Benz E 55 AMG dodßvan² v²hradn∞ s p∞tistup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou zrychluje z 0 na 100 km/h za 5,9 s a dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 250 km/h (elektronicky omezena). Modely E 320 a E 430 se dodßvajφ takΘ v lehce pancΘ°ovanΘ verzi pro zv²Üenou ochranu v²znamn²ch klient∙.#MAIN\300\300_14.RTF,Mercedes - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Vlajkovou lodφ nabφdky Mercedesu je luxusnφ t°φda S, uvedenß na trh v roce 1991 (W 140) a na ja°e 1994 podrobenß restylingu, sm∞°ujφcφmu ke zmφrn∞nφ dojmu mohutnosti Φty°dve°ovΘho sedanu, pat°φcφho k nejbezpeΦn∞jÜφm voz∙m z hlediska jak pasivnφ, tak aktivnφ bezpeΦnosti. V nabφdce je p∞t model∙ se zß₧ehov²mi motory, kterΘ nedßvno doplnil nov² S 300 Turbodiesel. VÜechny motory majφ Φty°ventilov² rozvod. Jsou to Üestivßlce 2,8 l/142 kW a 3,2 l/170 kW pro S 280 resp. S 320; osmivßlce 4,2 l/205 kW a 5,0 l/235 kW pro S 420 resp. S 500; ÜpiΦkov² dvanßctivßlec 6,0 l/290 kW (a 570 N.m!) pro S 600 a koneΦn∞ vzn∞tov² p°epl≥ovan² Üestivßlec 3,0 l/130 kW pro S 300 TD. P°evodovky jsou p∞tistup≥ovΘ samoΦinnΘ, pouze u modelu S 280 alternativn∞ mechanickß. VÜechna kola jsou nezßvisle zav∞Üena, pΘrovßnφ vinut²mi pru₧inami, na p°ßnφ se samoΦinn²m udr₧ovßnφm sv∞tlΘ v²Üky (u S 600 sΘriov∞). KotouΦovΘ brzdy jsou na vÜech kolech, ABS Bosch, °φzenφ s ob∞hem kuliΦek a posilovaΦem, stolitrovß nßdr₧ a Üestnßctipalcovß kola. Rozvor nßprav je 3,04 m, prodlou₧enΘ verze L mß rozvor 3,14 m. DΘlka automobil∙ Φinφ 5,11/5,21 m, jejich pohotovostnφ hmotnost se pohybuje od 1815 kg (S 280) do 2115 kg (S 600 L). èpiΦkov² model S 600 zrychluje z 0 na 100 km/h za 6,6 s, dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 250 km/h (elektronicky omezena) a mß spot°ebu ES 12,5/24,5 l na 100 km (mimo m∞sto/ve m∞st∞).
Od jara 1997 rozÜi°ujφ nabφdku modely S 500 a S 600 Exklusiv s upraven²m interiΘrem, osmnßctipalcov²mi koly z lehkΘ slitiny a rozÜφ°enou zßkladnφ v²bavou, k nφ₧ pat°φ: elektrickΘ nastavenφ sedadel a sloupku volantu, navigaΦnφ systΘm, autotelefon, elektronick² systΘm jφzdnφ stability ESP, audioaparatura Bose s deseti reproduktory atd. Od konce roku 1996 se na vÜechny modely montuje elektronick² brzdov² asistent Brake Assist, kter² optimalizuje ovlßdßnφ brzd a zkracuje brzdnou drßhu. V²bava Business Package prom∞nφ interier t°φdy S v pojφzdnou pracovnu. Model S 600L Pullman je o jeden metr prodlou₧enß limuzφna pro hlavy stßt∙, kterß navazuje na vφc ne₧ sedmdesßtiletou tradici ve stavb∞ stßtnick²ch vozidel.
Na zkrßcenΘ podlahovΘ ploÜin∞ t°φdy S se vyrßb∞jφ luxusnφ dvoudve°ovß kupΘ CL, ale pouze s osmivßlcov²mi a dvanßctivßlcov²mi motory a samoΦinn²mi p∞tistup≥ov²mi p°evodovkami. Dodßvajφ se CL 420 (4,2 l/205 kW), CL 500 (5,0 l/235 kW) a dvanßctivßlcov² CL 600 (6,0 l/290 kW). Rozvor nßprav je 2,95 m, dΘlka vozu 5,07 m a pohotovostnφ hmotnost se pohybuje od 2005 kg. Zßkladnφ model CL 420 zrychluje z 0 na 100 km/h za 8,5 s, dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 245 km/h a mß spot°ebu ES 8,4/16,2 l na 100 km (mimo m∞sto/ve m∞st∞). Verze CL 600 dosahuje rychlost 250 km/h a zrychluje z klidu na 100 km/h za 6,6 s.#MAIN\300\300_15.RTF,Mercedes - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
P∞t model∙ t°φdy SL vytvß°φ ojedin∞lou nabφdku luxusnφch sportovnφch automobil∙, kterΘ se z otev°en²ch roadster∙ zm∞nφ na uzav°enß kupΘ nasazenφm ultralehkΘ kovovΘ st°echy hardtop, Φi unikßtnφ prosklenΘ st°echy Panorama-Glasdach. Poslednφ generace SL (R 129), uvedenß na ÄenevskΘm autosalonu 1989, dnes zahrnuje modely SL 280, SL 320, SL 500, SL 600 a SL 60 AMG. Vozy SL pozdvihujφ ·rove≥ komfortu sportovnφch roadster∙ na vysokou hodnotu, srovnatelnou s luxusnφmi sedany t°φdy S. Navzdory uvedenφ p°ed osmi lety jim jejich nadΦasov² design prop∙jΦuje neobyΦejn² p∙vab a eleganci. Pro mnohΘ jsou jedn∞mi z nejkrßsn∞jÜφch automobil∙ sv∞ta. Ochrann² oblouk se v p°φpad∞ pot°eby okam₧it∞ vztyΦφ, sΘriovou v²bavou jsou od modelu 1997 nejen plnoobjemovΘ airbagy °idiΦe a spolujezdce, ale i boΦnφ airbagy. Rozvor je 2,52 m, dΘlka 4,50 m a pohotovostnφ hmotnost 1685 a₧ 1905 kg podle modelu.
Modely SL se dodßvajφ s t∞mito motory: Üestivßlci 2,8 l/142 kW a 3,2 l/170 kW pro SL 280 a SL 320; osmivßlci 5,0 l/235 kW pro SL 500 a ve specißlnφ verzi 6,0 l/280 kW, kterß vznikla ve spoluprßci s ladiΦskou firmou AMG Motorenbau pod oznaΦenφm SL 60 AMG; a od roku 1992 takΘ ve dvanßctivßlcovΘm modelu SL 600 s motorem 6,0 l/290 kW, kter² mß celkem 48 ventil∙ a neuv∞°iteln² toΦiv² moment 570 N.m p°i 3800 1/min. èpiΦkov² SL 600 zrychluje z 0 na 100 km/h za 7 s, nejv∞tÜφ rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h a spot°eba ES Φinφ 10,9/23,9 l na 100 km (mimo m∞sto/ve m∞st∞). Modely 1998 majφ v sΘriovΘ v²bav∞ boΦnφ airbagy a systΘm Brake Assist.
Zatφmco °ada SL navazuje na legendßrnφ kupΘ 300 SL s k°φdlov²mi dve°mi, novinkou jsou menÜφ sportovnφ vozy t°φdy SLK, modernφ obdoba roadster∙ 190 SL z p°elomu padesßt²ch a Üedesßt²ch let. NovΘ modely SLK se p°edstavily v sΘriovΘm provedenφ na TurφnskΘm autosalonu v roce 1996. Automobily se vyrßb∞jφ se Üestnßctiventilov²mi Φty°vßlcov²mi motory 2,0 l/100 kW jako SLK 200, Φi s kompresorov²mi verzemi 2,0 l/141 kW (SLK 200 K) a 2,3 l/142 kW (SLK 230 K). èpiΦkov² SLK 230 K zrychluje z 0 na 100 km/h za 7,6 s, nejv∞tÜφ rychlost je 231 km/h a spot°eba ES 7,0/13,6 l na 100 km (mimo m∞sto/ve m∞st∞). Rozvor nßprav je 2,40 m, dΘlka vozu 4,00 m a pohotovostnφ hmotnost se pohybuje od 1195 kg. ZvlßÜtnostφ SLK je ocelovß pevnß st°echa, kterß po stisknutφ tlaΦφtka b∞hem 25 s zmizφ v zavazadlovΘm prostoru a zm∞nφ tak kupΘ na otev°en² v∙z. Druhou novinkou je systΘm Tirefit pro rychlou opravu poÜkozenΘ pneumatiky, kter² dovolφ dojet do nejbli₧Üφho servisu Mercedes-Benz.
┌Φelovou konstrukcφ je vysokov²konnΘ sportovnφ kupΘ CLK-GT, jeho₧ zßvodnφ verze CLK-GTR ·sp∞Ün∞ startuje ve vytrvalostnφch zßvodech FIA GT Endurance. Automobil s kompozitovou karoseriφ ve stylu kupΘ CLK vÜak mß dvanßctivßlcov² motor 6.9 l (412 kW, 720 N.m), ulo₧en² p°ed zadnφ nßpravou, Üestistup≥ovou p°evodovku s postupn²m °azenφm a jezdφ na osmnßctipalcov²ch kolech. Omezenß sΘrie silniΦnφch verzφ vznikne podle homologaΦnφch p°edpis∙ FIA. Podle pravidel FIA nesmφ prodejnφ cena vozu p°ekroΦit milion dolar∙.#MAIN\300\300_16.RTF,Mercedes - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
UkonΦenφm v²roby p°edchozφ generace t°φdy E (W 124) skonΦila takΘ v²roba klasick²ch otev°en²ch Φty°mφstn²ch kabriolet∙, dodßvan²ch od roku 1991 v modelech 200, 220, 300 a 320. Dnes jsou otev°en²mi vozy Mercedes-Benz pouze sportovnφ modely SL a SLK, popsanΘ v kapitole Sportovnφ vozy.#MAIN\300\300_17.RTF,Mercedes - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
V ·noru 1979 rozÜφ°ila v²robnφ program novß t°φda G. Jednalo se o terΘnnφ vozy s pohonem vÜech kol, kterΘ se svou kvalitou, komfortem a technick²m °eÜenφm rßzem za°adily na ·rove≥ image znaΦky Mercedes-Benz. B∞hem let prochßzely automobily dalÜφm v²vojem a pod kapotou se objevovaly motory od Φty°vßlc∙ po osmivßlce r∙znΘho objemu i v²kon∙. Vozy se vyrßb∞jφ dodnes ve spoluprßci s rakousk²m koncernem Steyr-Daimler-Puch v Grazu a na n∞kterΘ trhy se dodßvajφ se znaΦkou Puch. Vyvß₧ejφ se takΘ do Francie, kde slou₧φ jako Peugeoty P4 p°edevÜφm v armßd∞, ovÜem s motory a p°evodovkami francouzskΘ znaΦky. Osobnφ verze t°φdy G se nynφ dodßvajφ s t∞mito Üestivßlcov²mi motory: 3,2 l/155 kW pro G 320 a 3,0 l Turbodiesel/130 kW pro G 300 TD. U₧itkovΘ verze t°φdy G se dodßvajφ i s jin²mi motory, nap°φklad 3,5 l Turbodiesel/100 kW. V omezenΘ sΘrii vznikl model GE 500 s osmivßlcov²m motorem 5,0 l/170 kW. Vozy majφ rozvor nßprav 2,40 nebo 2,85 m, dΘlku 4,28/4,68 m a pohotovostnφ hmotnost od 2175 kg. Nßpravy jsou tuhΘ, odpru₧enΘ vinut²mi pru₧inami; p°evodovky mechanickΘ i samoΦinnΘ. T°etφ karosß°skou variantou je kabriolet s elektricky ovlßdanou st°echou - novinka roku 1997. Tento v∙z se dodßvß v modelech G 300 TD a G 320.
DalÜφ novinkou je novß t°φda M, osobnφ terΘnnφ automobil kategorie SUV (Sport Utility Vehicles), kterß si v zßmo°φ zφskßvß stßle v∞tÜφ popularitu. T°φda M se zaΦala nedßvno vyrßb∞t v novΘm zßvod∞ v americkΘ Tuscaloose (stßt Alabama), p°edevÜφm pro trhy USA a Kanady. Dovoz do Evropy je plßnovßn na jaro 1998. Zßkladnφ pohonnou jednotkou je nov² vidlicov² Üestivßlec 3,2 l/161 kW pro model ML 320, druh²m je ML 230 se Φty°vßlcem 2.3 l (110 kW). V∙z mß p∞tidve°ovou karoserii, nezßvislΘ zav∞Üenφ vÜech kol, elektronick² trakΦnφ systΘm ETS, ABS a d∙sledn∞ °eÜenou strukturu karoserie podle zßsad pasivnφ a aktivnφ bezpeΦnosti Mercedes-Benz. P°edpoklßdß se roΦnφ v²roba 65 tisφc voz∙. Pozd∞ji p°ibudou modely s osmivßlcov²m motorem a dieselovΘ verze s nov²m p∞tivßlcem s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva.#MAIN\300\300_18.RTF,Mercedes - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Mezi velkoprostorovΘ vozy lze za°adit nov² automobil t°φdy V, v²robcem oznaΦen² jako prvnφ osobnφ Mercedes s pohonem p°ednφch kol. Technicky je sp°φzn∞n s dodßvkov²m automobilem Vito, kter² zφskal presti₧nφ cenu "Van of the Year 1996". Jednoprostorovß karoserie V-Klasse nabφzφ a₧ sedm sedadel ve variabilnφm interiΘru, Φi a₧ 4,56 m3 lo₧nΘho prostoru jen s °idiΦem. Dodßvß se ve t°ech ·rovnφch v²bavy Trend, Fashion a Ambiente. Navzdory velkΘmu vnit°nφmu prostoru je t°φda V o 150 mm kratÜφ ne₧ T kombi t°φdy E a jen o 70 mm ÜirÜφ. Zadnφ nßprava se sΘriov∞ dodßvß s elektronicky °φzen²m pneumatick²m pΘrovßnφm, kterΘ umo₧≥uje nastavenφ tlumiΦ∙ podle zatφ₧enφ vozu. T°φda V byla uvedena s t∞mito motory: zß₧ehov²mi Φty°vßlci 2,0 l/95 kW a 2,3 l/105 kW a p°epl≥ovan²m vzn∞tov²m Φty°vßlcem 2,3 l/72 kW, v roce 1997 p°ibyl nov² V 280 se Üestivßlcem 2.8 l (128 kW) konstrukce Volkswagen VR6. Vozy t°φdy V se jako prvnφ osobnφ Mercedesy vyrßb∞jφ v²hradn∞ v zahraniΦφ, a to ve Üpan∞lskΘm zßvod∞ ve Vitorii.
Jednφm z nejv∞tÜφch p°ekvapenφ poslednφ doby je kompaktnφ velkoprostorov² v∙z t°φdy A, poprvΘ p°edstaven² ve°ejnosti na ÄenevskΘm autosalonu 1997. Je to p∞timφstn² automobil s jednoprostorovou p∞tidve°ovou karoseriφ o dΘlce pouh²ch 3,57 m, co₧ umo₧nila novß tzv. sendviΦovß koncepce, kdy jsou motor, p°evodovka a nßpravy ulo₧eny odd∞len∞ pod prostorem pro cestujφcφ. Celß dΘlka karoserie tak m∙₧e b²t vyu₧ita a navφc tato koncepce dovolila zachovat tradiΦnφ bezpeΦnost voz∙ Mercedes-Benz i u tohoto malΘho modelu - nap°φklad motor se p°i kolizi zasune pod podlahu a nikoli do prostoru pro cestujφcφ. TakΘ tento automobil mß pohon p°ednφch kol, nezßvislΘ zav∞Üenφ vÜech kol, h°ebenovΘ °φzenφ a ·ΦinnΘ brzdy s ABS. Dodßvajφ se tyto Φty°vßlcovΘ motory: zß₧ehovΘ 1,4 l/60 kW pro A 140 a 1,6 l/75 kW pro A 160; p°epl≥ovanΘ vzn∞tovΘ 1,7 l/44 kW pro A 160 TD a 1,7 l/66 kW pro A 170 TD, oba s vysokotlak²m vst°ikovßnφm novΘho typu Common Rail. VÜechny verze jsou nabφzeny jak s mechanickou, tak se samoΦinnou p°evodovkou (ob∞ p∞tistup≥ovΘ). V∙z mß rozvor 2,42 m a pohotovostnφ hmotnost 1090 a₧ 1150 kg podle modelu. Pr∙m∞rnß spot°eba je 4,5 a₧ 5,4 l nafty nebo 6,8 a₧ 7,5 l benzinu podle novΘ metodiky ES. P°edpoklßdanß produkce t°φdy A je do 200 tisφc voz∙ roΦn∞.#MAIN\310\310_01.RTF,Mitshubishi - Vznik
Vznik automobilky
Mitsubishi je dnes nejv∞tÜφm sv∞tov²m koncernem s obrovsk²m rozsahem aktivit, od hutnictvφ p°es stavbu lodφ a letadel a₧ k budovßnφ elektrßren a od elektroniky p°es v²robu automobil∙ a₧ po bankovnictvφ. Snad nejznßm∞jÜφ komoditou koncernu jsou vÜak osobnφ a nßkladnφ automobily.
Na rozdφl od mnoha ostatnφch asijsk²ch automobilek se Mitsubishi m∙₧e pochlubit i mimo°ßdn∞ dlouhou historiφ. Za sv∙j vznik vd∞Φφ koncern t°φ diamant∙ ·sp∞ÜnΘmu japonskΘmu obchodnφku jmΘnem Yataro Iwasaki. Ten se narodil v roce 1834 v jihojaponskΘ provincii Kochi, v jednΘ z mal²ch rybß°sk²ch vesniΦek na b°ehu Pacifiku jako syn zchudlΘho samuraje. Chudoba a bφda, ve kterΘ cti₧ßdostiv² Yataro vyr∙stal, pro n∞ho znamenala mimo°ßdnou osobnφ motivaci. Rozhodl se toti₧, ₧e za ka₧dou cenu zabezpeΦφ celΘ svΘ rodin∞ lepÜφ ₧ivotnφ podmφnky. ZaΦal proto velmi tvrd∞ fyzicky pracovat, aby si uÜet°il na vysn∞nΘ studium na vysokΘ Ükole. A kdy₧ se mu skuteΦn∞ poda°ilo shromß₧dit pot°ebn² obnos a ·sp∞Ün∞ slo₧it zkouÜky, nevßhal novopeΦen² student b∞₧et z Tokia a₧ do svΘ rodnΘ vesnice, aby celou rodinu informoval o svΘm ·sp∞chu. Ub∞hl tak narßz 65 kilometr∙. Po absolvovßnφ cφsa°skΘ vysokΘ Ükoly pak Yataro Iwasaki vkroΦil do sv∞ta mezinßrodnφho obchodu. Importoval zbo₧φ z ╚φny, jinΘ vyvß₧el do Indie - a byl v ΦilΘm obchodnφm kontaktu takΘ s obchodnφmi partnery z dalekΘ Ameriky. Obchodovßnφ s nimi vÜak velice brzdila nespolehlivost tehdejÜφch japonsk²ch lodnφch dopravc∙. Pan Iwasaki byl ovÜem mu₧ Φinu a sv∙j problΘm rßzn∞ vy°eÜil: v roce 1870 koupil t°i vlastnφ lod∞ a zalo₧il s nimi obchodnφ spoleΦnost jmΘnem Tsukumo Shokai. Ta dφky jeho schopnostem zaΦala velmi rychle vzkvΘtat a zakrßtko u₧ vlastnila t°icet parnφk∙, s nimi₧ dokonce zaΦala provozovat i prvnφ japonskou linkovou lodnφ dopravu. Rejda°stvφ stßle prosperovalo a jeho ÜΘf zaΦal dφky svΘ spolehlivosti a dobr²m kontakt∙m zφskßvat i lukrativnφ stßtnφ zakßzky.
V roce 1875 pak Iwasaki sv∙j ·sp∞Ün² podnik p°ejmenoval na Mitsubishi Steamship Company. Novß spoleΦnost dostala i sv∙j znak. Ten tvo°ily t°i diamanty slo₧enΘ do znßmΘho tvaru a rejda° jej vytvo°il spojenφm erbu rodiny Iwasaki (t°i diamanty) s erbem sp°ßtelenΘ rodiny Yamanouchi (troj·helnφk z dubov²ch list∙). P°eklad jmΘna "Mitsubishi" pak logo novΘ firmy popisuje: "mitsu" znamenß t°i a "bishi" diamanty. Ka₧d² z on∞ch t°φ drah²ch kamen∙ ve znaku znamenß jednu zßsadu z t∞ch, kterΘ byly pro Iwasakiho v obchod∞ nejd∙le₧it∞jÜφ. Tedy odpov∞dnost v∙Φi spoleΦnosti, poctivost a p°φmΘ jednßnφ a nßrodnφ uv∞dom∞nφ.
Pan Iwasaki vedl svou spoleΦnost pevnou rukou a ponechßval si prßvo osobn∞ rozhodovat prakticky o veÜkerΘm d∞nφ uvnit° firmy. To ostatn∞ dokazuje i citace ze stanov spoleΦnosti z roku 1878, kde se mimo jinΘ pravφ "....vÜechna d∙le₧itß rozhodnutφ jako v²Üe odm∞ny, tresty nebo povyÜovßnφ jednotliv²ch pracovnφk∙ spadajφ do pravomoce prezidenta a podlΘhajφ v²hradn∞ jeho rozhodnutφ." Takto vedenß spoleΦnost se v poslednφ dekßd∞ minulΘho stoletφ stala nejv∞tÜφm japonsk²m koncernem. Na tom, ₧e znaΦka t°φ diamant∙ zaΦala vyrßb∞t i automobily, vÜak m∞l nejv∞tÜφ zßsluhu Ryukichi Kawada, °editel koncernov²ch lod∞nic. Ten toti₧ p°i obchodnφ cest∞ v USA vid∞l v∞c, kterß ho naprosto fascinovala. Jmenovala se "lokomobil" a Ülo vlastn∞ o automobil s parnφm pohonem. Kawada v roce 1901 jednu z t∞ch funφcφch a kou°φcφch p°φÜer koupil a nechal dovΘzt do Tokia. Stal se tak mimochodem prvnφm °idiΦem v historii Japonska. TehdejÜφ prezident Mitsubishi, Koyata Iwasaki, byl mo₧nostmi vozu doslova uneÜen. Parnφ pohon mu vÜak p°ipadal neperspektivnφ. Kdy₧ se ale ukßzalo, ₧e spalovacφ motory u₧ p°ekonaly d∞tskΘ nemoci, kterΘ provßzely jejich vznik, padlo v roce 1916 definitivnφ rozhodnutφ: Mitsubishi bude vyrßb∞t automobily se spalovacφm motorem!#MAIN\310\310_02.RTF,Mitshubishi - Do r.1918
Historie do roku 1918
Na zaΦßtku naÜeho stoletφ jezdilo v Japonsku jen velmi omezenΘ mno₧stvφ automobil∙, vyroben²ch v Americe a Evrop∞. AmerickΘ vozy tu m∞ly pov∞st automobil∙ rychlejÜφch, zatφmco evropskΘ byly pova₧ovßny za spolehliv∞jÜφ, technicky pokrokov∞jÜφ a zejmΘna takΘ ·sporn∞jÜφ. Je zajφmavΘ, ₧e spot°eba paliva zajφmala motoristy u₧ p°ed osmdesßti lety. V Japonsku vÜak tehdy byla jinß hospodß°skß situace ne₧ v Evrop∞ Φi Americe a benzin tu byl siln∞ nedostatkov²m zbo₧φm. Proto se konstruktΘ°i koncernu Mitsubishi p°ed zaΦßtkem prßce na prvnφm aut∞ se t°emi diamanty ve znaku - tedy v roce 1916 - rozhodli jφt spφÜe evropskou konstrukΦnφ cestou. Hlavnφ po₧adavky, kter²mi se p°i v²vojov²ch a konstrukΦnφch pracech °φdili, byly t°i: prostorn² interiΘr s velk²m poΦtem sedadel, nadpr∙m∞rn² komfort a zejmΘna mimo°ßdnß ·spornost. ╚as pot°ebn² pro v²voj, konstrukci a p°φpravu v²roby osobnφho automobilu byl v druhΘ dekßd∞ naÜeho stoletφ z hlediska dneÜnφch pom∞r∙ neskuteΦn∞ krßtk². T²m mlad²ch konstruktΘr∙ a mechanik∙ v lod∞nicφch v Kobe se svΘho ·kolu chopil s pochopiteln²m nadÜenφm, a tak u₧ v roce 1917 vyjel prvnφ v∙z Mitsubishi hrd∞ z vrat tovßrny. Onou tovßrnou byly spojenΘ lod∞nice a strojφrenskΘ zßvody v Kobe. Prvnφ sΘriov² osobnφ v∙z se t°emi diamanty ve znaku se jmenoval Model A a byl pohßn∞n Φty°vßlcov²m benzinov²m motorem o objemu 2,8 litru, jen₧ se mohl pochlubit na tehdejÜφ dobu vynikajφcφm v²konem 35 ko≥sk²ch sil. V∙z, kter² m∞l d°ev∞n² rßm a karoserii z lakovan²ch plech∙, mohl p°epravit a₧ sedm sedφcφch cestujφcφch. U₧ prvnφ auto znaΦky Mitsubishi zφskalo mezi odbornφky velkΘ uznßnφ zejmΘna za svou spolehlivost a vysok² jφzdnφ komfort. Pozoruhodnß byla i cena Modelu A, kterß Φinila jen asi Φtvrtinu sumy, ji₧ musel vydat zßjemce o importovan² v∙z.
P°esto vÜak prvnφ osobnφ Mitsubishi nezaznamenalo prakticky ₧ßdn² obchodnφ ·sp∞ch, prodalo se jen asi dvacet kus∙. D∙vodem byla velmi °φdkß silniΦnφ sφ¥ a mimo°ßdn∞ Üpatnß kvalita vozovek, stejn∞ jako mizivß koup∞schopnost potencißlnφch zßkaznφk∙. Dnes bychom to z°ejm∞ hodnotili tak, ₧e zatφmco konstrukce a v²roba Mitsubishi odvedly skv∞lou prßci, marketing zcela selhal. V d∙sledku toho byla produkce modelu A po t°ech letech zastavena a koncern Mitsubishi se v automotivnφm oboru zaΦal na Φas v∞novat jin²m aktivitßm.#MAIN\310\310_03.RTF,Mitshubishi - Do r.1945
Historie do roku 1945
Rozvφjejφcφ se japonskΘ hospodß°stvφ pot°ebovalo po roce 1918 zejmΘna rychlou a spolehlivou dopravu nßklad∙. Na tΘ se vedle velmi dob°e fungujφcφ dopravy ₧elezniΦnφ (Mitsubishi vyvinulo v roce 1920 velmi kvalitnφ parnφ lokomotivu 0-10-0) zaΦala podφlet i nßkladnφ silniΦnφ doprava. Vedenφ koncernu t°φ diamant∙ pochopilo, ₧e se mu v tomto sm∞ru otevφrajφ netuÜenΘ mo₧nosti, a tak spoleΦnost u₧ od roku 1918, prakticky paraleln∞ s projektem novΘ parnφ lokomotivy, zaΦala vyvφjet i lehk² nßkladnφ v∙z. Ten byl hotov v roce 1920, kdy takΘ Φty°i prototypy s nßzvem T-1 bez nejmenÜφch problΘm∙ absolvovaly tisφcikilometrovou zkuÜebnφ jφzdu, kterou jako ov∞°enφ schopnostφ novΘho vozu po₧adovala japonskß vlßda. Ta se takΘ po zahßjenφ v²roby stala nejv∞tÜφm odb∞ratelem modelu T-1. V∙z vznikl ve dvou verzφch, z nich₧ prvnφ m∞la celkovou hmotnost t°i a druhß dokonce Φty°i tuny. Oba typy pohßn∞l Φty°vßlcov² benzinov² motor o v²konu 30 konφ. U₧itkovΘ vozy T-1 byly nap°φklad nasazovßny v ulicφch m∞sta Tokio, kde slou₧ily zejmΘna jako cisterny. MnohΘ z d∙le₧it²ch komunikacφ v hlavnφm japonskΘm m∞st∞ byly v tΘ dob∞ toti₧ jeÜt∞ nezpevn∞nΘ - a cisterny se znaΦkou Mitsubishi je musely stßle kropit, aby se ve m∞st∞ p°φliÜ neprßÜilo. Obrovskou prßci odvedly populßrnφ "tΘjedniΦky" takΘ v roce 1923, kdy Tokio postihlo katastrofßlnφ zem∞t°esenφ. Japonskß vlßda objednala hned sedmdesßt voz∙ Mitsubishi T-1, kterΘ dnem i nocφ odklφzely trosky a rozvß₧ely po ochromenΘm m∞st∞ lΘky, p°ikr²vky, potraviny a vodu.
JeÜt∞ o n∞co d°φve vÜak zßstupci spoleΦnosti ud∞lali rozhodujφcφ krok pro zφskßvßnφ nov²ch obchodnφch kontakt∙ a odbytiÜ¥. V roce 1919 toti₧ delegace firmy navÜtφvila n∞meck² Berlφn, kde vedla dlouhß jednßnφ s vrcholn²mi p°edstaviteli evropskΘho obchodu. V²sledkem bylo otev°enφ prvnφ filißlky koncernu Mitsubishi v Berlφn∞, k n∞mu₧ doÜlo o rok pozd∞ji. Mitsubisihi se tak stalo prvnφ japonskou obchodnφ firmou, kterß m∞la svΘ zastoupenφ v N∞mecku. To pak do Japonska z N∞mecka dovß₧elo nap°φklad motory Φi akumulßtory, ale takΘ chmel, slad a dalÜφ d∙le₧itΘ zem∞d∞lskΘ produkty.
V letech 1936 - 38 tak Mitsubishi importovalo nap°φklad asi 3,6 milionu cigaret Lord od firmy Brinkmann, zatφmco opaΦn²m sm∞rem proudily potraviny a v²robky z bavlny a hedvßbφ, pochßzejφcφ z celΘho v²chodoasijskΘho prostoru. Pro nßs je ovÜem zajφmav∞jÜφ spoluprßce ve strojφrenskΘm a dopravnφm pr∙myslu. SpoleΦnost Mitsubishi Corporation nap°φklad zφskala licenci na v²robu n∞meck²ch letadel Junkers, kterΘ postupem Φasu zaΦala sama zdokonalovat a vyvφjet. To m∞lo velmi p°φzniv² dopad i na rozvoj automotivnφho pr∙myslu v rßmci koncernu Mitsubishi. Jeho in₧en²°i toti₧ velice rychle zjistili, ₧e proudnicov² tvar pou₧φvan² p°i stavb∞ letadel m∙₧e zv²Üit dosahovanΘ rychlosti a snφ₧it spot°ebu paliva takΘ u automobil∙ a lokomotiv. Proto takΘ u₧ v roce 1928 vznikl v Japonsku prvnφ aerodynamick² tunel - a pochopiteln∞ se tak stalo v jednΘ z dce°inn²ch spoleΦnostφ koncernu Mitsubishi Motors, konkrΘtn∞ v leteck²ch zßvodech v Nagoji. Aerodynamick² tunel potom dal automobilov²m konstruktΘr∙m Mitsubishi na tehdejÜφ dobu nevφdanΘ mo₧nosti p°i hledßnφ ideßlnφch aerodynamick²ch tvar∙ karoseriφ voz∙ se t°emi diamanty ve znaku. ZajφmavΘ je, ₧e i v dob∞, kdy Mitsubishi nevyrßb∞lo ₧ßdnΘ osobnφ ani nßkladnφ automobily a soust°e∩ovalo se v oblasti dopravnφho pr∙myslu spφÜe na letadla Φi lokomotivy, probφhal ve firm∞ i nadßle intenzivnφ "automobilov²" v²voj a v²zkum, tak₧e spoleΦnost byla p°ipravena vrßtit se na trh osobnφch a nßkladnφch voz∙, jakmile k tomu bude vhodnß doba. Ten Φas p°iÜel v roce 1931, kdy koncern vyvinul a p°ipravil do v²roby prvnφ dieselov² motor v Japonsku. Motor 450 AD m∞l objem 7000 krychlov²ch centimetr∙, p°φm² vst°ik nafty (!!!) a jeho nejv∞tÜφ v²kon Φinil 70 ko≥sk²ch sil p°i 1800 otßΦkßch. Ve t°icßt²ch letech m∞l prvnφ japonsk² diesel obrovsk² v²znam pro celou zemi vychßzejφcφho slunce. V tΘ dob∞ tam toti₧ panoval velk² nedostatek benzinu, dokonce tak vß₧n², ₧e znaΦnß Φßst osobnφch i nßkladnφch automobil∙ v zemi prost∞ musela b²t se suchou nßdr₧φ odstavena. S naftou to bylo podstatn∞ lepÜφ, japonsk² petrochemick² pr∙mysl ji tenkrßt byl schopen produkovat snadn∞ji a takΘ v²razn∞ lacin∞ji ne₧ benzin. Po prvnφm dieselovΘm motoru p°iÜel dalÜφ typ 445 AD, menÜφ a takΘ v²konn∞jÜφ ne₧ jeho p°edch∙dce. Tento vzn∞tov² agregßt m∞l v nßsledujφcφch letech velkΘ zßsluhy na znaΦnΘm rozvoji nßkladnφ dopravy v Japonsku.
V roce 1932 zp∙sobil mezi obyvateli Tokia skuteΦnΘ pozdvi₧enφ prvnφ velkokapacitnφ japonsk² autobus, pochopiteln∞ se t°emi diamanty na chladiΦi. Jmenoval se B-46 Fuso a mohl p°epravit 38 pohodln∞ sedφcφch dosp∞l²ch osob. Autobus B - 46 byl ovÜem jeÜt∞ vybaven benzinov²m motorem. To proto, ₧e byl nasazovßn p°evß₧n∞ na stßtnφch autobusov²ch linkßch, kde s nedostatkem benzinu problΘmy nebyly. Autobus byl 7,7 metr∙ dlouh², m∞l benzinov² motor o v²konu 100 konφ a dosahoval nejv∞tÜφ rychlosti 100 km/h. O dva roky pozd∞ji dostal autobus i menÜφ motor o objemu 6750 cm3 a v²konu 70 k.
Autobus B-46 Fuso se mezi automobily stal takΘ jednφm z prvnφch exportnφch ·sp∞ch∙ spoleΦnosti Mitsubishi. T°icet kus∙ toti₧ odebrala pro svou osobnφ dopravu ╚φna, kde podle oΦit²ch sv∞dk∙ v n∞kter²ch provinciφch n∞kolik exemplß°∙ Mitsubishi B-46 Fuso spolehliv∞ jezdφ dodnes. Vedenφ koncernu takΘ v prvnφ polovin∞ t°icßt²ch let zareagovalo na velk² rozvoj v²roby v nov²ch odv∞tvφch a vytvo°ilo dv∞ novΘ spoleΦnosti. Zatφmco prvnφ osobnφ vozy vznikaly v lod∞nicφch Mitsubishi a prvnφ nßkladnφ ve firm∞ Mitsubishi Internal Combustion Engine, rozd∞lil koncern v roce 1934 vÜechny dopravnφ aktivity do dvou divizφ. V²robu lodφ nadßle zajiÜ¥ovala spoleΦnost Mitsubishi Shipyard Nagasaki, zatφmco o dopravnφ prost°edky pro vzduÜnou, kolejovou a silniΦnφ dopravu se starala spoleΦnost Mitsubishi Heavy Industries.
Ani ve t°icßt²ch letech se vÜak v japonskΘ silniΦnφ doprav∞ mnoho nezm∞nilo. Individußlnφ doprava tvo°ila jen mizivou Φßst, hlavnφ vßha le₧ela na hromadnΘ osobnφ doprav∞ a p°eprav∞ nßklad∙. Koncern Mitsubishi se ve sv²ch v²vojov²ch aktivitßch pokusil spojit a zracionalizovat ob∞ tyto oblasti, a tak v roce 1932 p°edstavil velmi zajφmavou symbi≤zu autobusu a nßkladnφho tahaΦe. V∙z nesl nßzev Fuso BT 38 Bus Tractor, dokßzal p°epravit 28 sedφcφch pasa₧Θr∙ - a k tomu jeÜt∞ tßhnout p°φv∞s o hmotnosti Üesti tun. Bus Tractor se ovÜem prodal jen v patnßcti kusech, zejmΘna proto, ₧e sp∞chajφcφ pasa₧Θ°i nebyli ochotni Φekat, a₧ posßdka vozu prohodφ pln² p°φv∞s za prßzdn², nebo zvlßdne nalo₧enφ Φi vylo₧enφ nßkladu. Ukßzalo se, ₧e je t°eba jφt cestou rozd∞lenφ obou typ∙ p°epravy, a tak Misubishi v roce 1934 p°edstavilo hned dva nßkladnφ vozy, kterΘ shodn∞ vyu₧φvaly principu zdvojenΘ zadnφ nßpravy, odpovφdajφcφ lΘpe tehdejÜφ kvalit∞ japonsk²ch cest.
Model TS 28 uvezl dv∞ tuny nßkladu, v∞tÜφ TS 35 pak 2,5 tuny. Oba lehkΘ nßkladnφ vozy m∞ly i velmi sluÜnΘ terΘnnφ schopnosti, a tak se uplatnily p°edevÜφm p°i v²stavb∞ a provozu dol∙ nebo p°i nasazenφ v japonskΘ armßd∞. Ve stejnΘm roce pak spoleΦnost Mitsubishi Heavy Industries p°iÜla i se dv∞ma nov²mi modely autobus∙ oznaΦen²mi jako BS 40 a BS 43. Jednalo se o autobusy st°ednφ kategorie, vyznaΦujφcφ se vynikajφcφmi podvozky a mimo°ßdn²mi jφzdnφmi v²kony.
Nejd∙le₧it∞jÜφ udßlostφ roku 1934, kterß doslova p°edznamenala dalÜφ v²voj a v²robu osobnφch automobil∙ Mitsubishi, vÜak bylo p°edstavenφ revoluΦnφho osobnφho vozu PX 33. Jestli₧e si n∞kdo myslφ, ₧e roadstery a kabriolety se vzn∞tov²mi motory, kterΘ se dnes sporadicky zaΦφnajφ objevovat v nabφdce n∞kter²ch evropsk²ch automobilek, jsou a₧ v²dobytkem dneÜnφ doby, hluboce se m²lφ. Pion²rem tohoto konstrukΦnφho sm∞ru byl toti₧ u₧ p°ed 62 roky prßv∞ Mitsubishi PX 33. Otev°en² cestovnφ v∙z byl pohßn∞n dieselov²m motorem - a navφc Üokoval i pohonem vÜech Φty° kol. Stal se tak nejen v∙bec prvnφ "Φty°kolkou" vyrobenou na japonskΘm ·zemφ, ale i p°edch∙dcem slavnΘho Pajera. P°ekvapivΘ technickΘ novinky se Φasto nesetkßvajφ s velk²m obchodnφm ·sp∞chem. Mitsubishi PX 33 vÜak prorazil a stal se v Japonsku neobyΦejn∞ populßrnφm vozem, od n∞ho₧ se odvφjφ dneÜnφ pov∞st Mitsubishi jako v²robce spolehliv²ch a v²konn²ch terΘnnφch voz∙. Velkß sv∞tlß v²Üka a vynikajφcφ trakΦnφ schopnosti ud∞laly z modelu PX 33 krom∞ jinΘho i nepostradateln² dopravnφ prost°edek p°i stavb∞ silnic v t∞₧ko p°φstupn²ch horsk²ch oblastech Japonska, a tak se tento legendßrnφ model zaslou₧il o rozvoj japonskΘ osobnφ dopravy hned dv∞ma zp∙soby. Po t°ech letech pak v²robce se t°emi diamanty ve znaku pou₧il ·sp∞Ünou koncepci pohonu vÜech Φty° kol takΘ u nßkladnφch voz∙. A neustßlΘ bombardovßnφ japonskΘho trhu technick²mi novinkami pokraΦovalo i nadßle. Hned v nßsledujφcφm roce (1935) toti₧ p°iÜel na trh Mitsubishi Type 94 truck, prvnφ japonsk² nßkladnφ v∙z pohßn∞n² dieselov²m motorem, kter² si dφky sv²m nφzk²m provoznφm nßklad∙m a vysokΘ spolehlivosti brzy vydobyl na trhu nßkladnφmi vozy mimo°ßdnΘ postavenφ.
Spolu s obchodnφmi ·sp∞chy p°iÜly i d∙le₧itΘ technickΘ objevy, kterΘ se velmi brzy odrazily takΘ ve v²rob∞. U₧ p°ed vßlkou se tak ve s firm∞ Mitsubishi Heavy Industries pou₧φval pro kontrolu jednotliv²ch komponent∙ ultrazvuk, na sv∞tov²ch mo°φch vyhrßvaly osobnφ lod∞ se t°emi diamanty ve znaku v konfrontaci s v²robky evropsk²mi i americk²mi jeden rychlostnφ zßvod za druh²m a dieselovΘ motory zφskaly dφky p°echodu na vst°ik paliva do p°edkom∙rky na v²konu i ·spornosti. Tenhle pozitivnφ v²voj vÜak t∞₧ce poznamenaly poΦφnajφcφ vßleΦnΘ p°φpravy. V²voj motor∙ i automobil∙ se tak op∞t p°eorientoval na nßkladnφ vozy urΦenΘ zejmΘna pro armßdu, mezi nimi₧ hrßly u Mitsubishi nejd∙le₧it∞jÜφ roli rychlΘ dvoutuny TD-35 a YB-40, stejn∞ jako spolehlivΘ t∞₧kΘ transportΘry urΦenΘ pro jednotky druhΘho sledu. Ve v²voji motor∙ se Mitsubishi jeÜt∞ staΦilo bl²sknout vzn∞tov²m agregßtem YC-101, kter² nenaÜel na celΘm sv∞t∞ konkurenci, pokud Ülo o pom∞r v²konu a hmotnosti, a takΘ leteck²m motorem A18E, jeho₧ 18 vßlc∙ dokßzalo vyprodukovat v²kon 2500 konφ. Vφc u₧ toho konstruktΘ°i Mitsubishi Heavy Industries do konce vßlky v roce 1945 nestihli.#MAIN\310\310_04.RTF,Mitshubishi - Do r.1970
Historie do roku 1970
Po skonΦenφ vßlky zaΦφnal koncern Mitsubishi znovu prakticky od nuly: v podstat∞ vÜechny jeho d∙le₧itΘ objekty byly b∞hem vßlky vybombardovßny. Obnovit v²robu automobil∙, to byl ·kol nad jinΘ t∞₧k²: tovßrny byly zniΦenΘ, materißlu zoufale mßlo. P°esto zaΦaly z prvnφho provizorn∞ opravenΘho zßvodu u₧ brzy vyjφ₧d∞t osv∞dΦenΘ nßkladnφ vozy Fuso, kter²ch bylo tolik pot°eba p°i znovuobnovovßnφ vßlkou zniΦen²ch japonsk²ch m∞st.
SpojenΘ stßty jako vφt∞znß mocnost ₧ßdaly mimo jinΘ i rozd∞lenφ mocnΘho koncernu Mitsubishi na °adu mal²ch podnik∙, aby tak byla oslabena sφla n∞kdejÜφho pr∙myslovΘho gigantu. Ten se ovÜem u₧ p°ed vßlkou sklßdal z mnoha samostatn²ch prosperujφcφch v²robnφch zßvod∙, a tak spln∞nφ americkΘho po₧adavku koncern p°φliÜ t∞₧ce nezasßhlo. Koncem roku 1945 ovÜem t°i diamanty postihla jinß t∞₧kß rßna, kdy₧ 2. prosince zem°el prezident Koyata Iwasaki, poslednφ zßstupce rodiny zakladatele koncernu. Od tΘ doby vedli Mitsubishi v₧dy u₧ jenom volenφ nebo jmenovanφ prezidenti.
V obdobφ t∞sn∞ po vßlce pot°ebovalo Japonsko pochopiteln∞ co nejvφce dopravnφch prost°edk∙. Nßkladnφ vozy a autobusy se proto Φasto vyrßb∞ly i z vrak∙ a poÜkozen²ch souΦßstφ. Mitsubishi p°isp∞lo v roce 1946 k povßleΦnΘ obnov∞ dv∞ma technicky zajφmav²mi vozidly. Prvnφm byl autobus s motorem na paliva r∙znΘ kvality a r∙zn²ch oktanov²ch Φφsel, kter² se p°i povßleΦnΘ bφd∞ o benzin ukßzal b²t skuteΦn²m po₧ehnßnφm. Podvozek autobusu B - 1 pak byl pou₧φvßn i pro dalÜφ ·Φely, nap°φklad jako po₧ßrnφ v∙z, tahaΦ nebo automobil pro odvoz odpadk∙. Typickou povßleΦnou konstrukcφ ovÜem byla t°φkolka Mizushima s jednoduchou, ale neobyΦejn∞ robustnφ konstrukcφ. T°φkolka m∞la u₧iteΦnou hmotnost 0,4 tuny a pou₧φvala se jak pro dopravu nßklad∙, tak i pro dopravu osob. Krßtce potΘ se technici t°φ diamant∙ pustili i do v²voje jednostop²ch motorov²ch vozidel. N∞kdejÜφ leteck² zßvod pat°φcφ do skupiny Mitsubishi toti₧ zaΦal vyrßb∞t sk·tr nazvan² Silver Pigeon (st°φbrn² racek). Tady si japonÜtφ konstruktΘ°i poΦφnali stejn∞ jako jejich italÜtφ kolegovΘ u firmy Piaggio, kdy₧ vyu₧ili zbyl²ch zßsob materißlu pro leteckou v²robu. St°φbrn² racek tak byl pohßn∞n pomocn²m jednovßlcov²m Φty°dob²m leteck²m motorkem o objemu 120 cm3, jezdil na kolech z leteck²ch podvozk∙ a jeho karoserie vznikla ze star²ch leteck²ch plech∙. V²sledkem byl a₧ p°ekvapiv∞ obratn² a spolehliv² sk·tr, kter² se v Japonsku doΦkal skuteΦnΘho boomu.
Padesßtß lΘta pak pro Mitsubishi znamenala triumfßlnφ nßvrat v²roby osobnφch automobil∙. Prvnφm z nich byl jeÜt∞ v americkΘ licenci vyrßb∞n² d₧φp "Cφsa° Jind°ich". VzkvΘtala i v²roba nßkladnφch voz∙ a autobus∙. Nßkladnφ Fuso T31 znamenal se sv²m dieselov²m motorem o v²konu 130 konφ novΘ m∞°φtko kvality v osmitunovΘ t°φd∞, zatφmco autobus Fuso R-1 se stal dosud nejv∞tÜφm japonsk²m autobusem a zßrove≥ prvnφm, jen₧ m∞l motor umφst∞n² vzadu. V roce 1958 vyjel z bran Mitsubishi takΘ prvnφ autobus s elektrick²m pohonem. Pomalu se da°ilo obnovovat i exportnφ aktivity. Nap°φklad chilskß vlßda si objednala 600 autobus∙ Fuso, kterΘ se v t∞₧k²ch jihoamerick²ch provoznφch podmφnkßch skv∞le osv∞dΦily. V roce 1962 pak p°iÜel prvnφ nßkladnφ v∙z sv∞ta se samonaklßdacφm mechanismem, stejn∞ jako autobus Fuso MAR 820, kter² byl se svou samonosnou karoseriφ a turbodieselem o v²konu 280 konφ skuteΦnou revolucφ ve stavb∞ autobus∙.
Poj∩me se ale podφvat na avizovanΘ automobily osobnφ. V roce 1959 p°edstavilo Mitsubishi model 500, mal² Φty°mφstn² osobnφ v∙z se vzduchem chlazen²m motorem o objemu 493 cm3 umφst∞n²m vzadu. Motor dßval v²kon 21 konφ. Mitsubishi 500 byl prvnφm japonsk²m osobnφm automobilem, jeho₧ karoserie byla konstruovßna podle zßsad aerodynamiky - a to dokonce s vyu₧itφm zcela novΘho aerodynamickΘho tunelu. Malß "p∞tistovka" dosßhla zßhy velk²ch prodejnφch ·sp∞ch∙, ale prosadila se v²razn∞ i v motoristickΘm sportu, t°eba jako vφt∞z kategorie produkΦnφch voz∙ p°i Rallye Macao. Zßhy p°iÜel i model 360, kter² ze 360 krychlov²ch centimetr∙ objemu dßval v²kon 18 konφ - a to v nejni₧Üφ japonskΘ da≥ovΘ t°φd∞, co₧ tento v∙z uΦinilo p°φstupn²m t∞m nejÜirÜφm vrstvßm obyvatelstva. Model 360 se stal p°edobrazem pozd∞jÜφho ·sp∞ÜnΘho vozu Mitsubishi Minica. Od tohoto modelu byla odvozena i varianta kombi, je₧ dodnes pat°φ k nejmenÜφm kombφk∙m, kterΘ se na sv∞t∞ kdy vyrßb∞ly.
D∙le₧it² byl pro Mitsubishi Motors rok 1962, kdy se v jeho v²robnφm programu poprvΘ objevil model s nßzvem Colt. Prvnφ Colt 600 m∞l jeÜt∞ karoserii se stup≥ovitou zßdφ, typickou pro tehdejÜφ malΘ vozy. Jeho motor o objemu 600 cm3 o v²konu 25 konφ vystaΦil bez problΘm∙ se vzduchov²m chlazenφm. V roce 1963 p°iÜel siln∞jÜφ Colt 1000 s litrov²m motorem o v²konu 51 konφ, schopn² rozjet se a₧ na 125 km/hod. Za dalÜφ dva roky se potom objevil revoluΦnφ Colt 800, kter² byl mezi motoristy p°ijat s obrovsk²m nadÜenφm, zejmΘna proto, ₧e Ülo o v∙bec prvnφ v∙z se spl²vajφcφ zßdφ vyroben² v Japonsku. Tento p°edch∙dce dneÜnφch Colt∙ dosahoval nejv∞tÜφho v²konu 45 konφ.
Hospodß°sk² rozvoj vÜak Üel stßle dßl a s nφm p°ichßzela i pot°eba v²konn²ch a velk²ch voz∙ pro pohodlnΘ a rychlΘ cestovßnφ na dlouhΘ vzdßlenosti. Prvnφm takov²m automobilem se t°emi diamanty ve znaku se stal v roce 1964 luxusnφ Mitsubishi Debonair vybaven² dvoulitrov²m motorem o v²konu 105 konφ, kter² mu dovoloval dosßhnout maximßlnφ rychlosti 155 km/h. Debonair byl pozoruhodn² i pokud Ülo o tvary karoserie: dosud b∞₧nΘ oblΘ linie toti₧ nahradil ostr²mi hranami a tvary. Ukßzalo se, ₧e konstruktΘ°i dokßzali v tomto p°φpad∞ dokonale p°edvφdat vkus zßkaznφk∙: Debonair se toti₧ s prakticky nezm∞n∞nou karoseriφ udr₧el ve v²rob∞ a₧ do roku 1985!
Koncem Üedesßt²ch let pak spat°ily sv∞tlo sv∞ta dalÜφ p°edch∙dci dneÜnφch ·sp∞Ün²ch model∙. Prvnφ se jmenoval Delica a byl to mal² u₧itkov² v∙z s u₧iteΦnou hmotnostφ 600 kg, p°edch∙dce dneÜnφho L 300. Druh² nesl u₧ od zaΦßtku svΘ produkce nßzev, pod kter²m ho znßme dnes, toti₧ L 200. U prvnφho provedenφ se jednalo o vÜestrann² pickup urΦen² zejmΘna pro japonsk² a asijsk² trh. V roce 1969 p°iÜlo Mitsubishi s vozem Delica takΘ ve form∞ uzav°enΘ dodßvky a p∞timφstnΘho minibusu a v tΘm₧e roce sjel z v²robnφho pßsu rovn∞₧ i historicky prvnφ Galant. Ten byl ovÜem tenkrßt spφÜe sportovn∞ lad∞n²m vozem ne₧ rodinn²m sedanem. Galant AI dosahoval nejvyÜÜφ rychlosti 150 km/h, Galant AII 160 a AIII dokonce 175 km/h. To byly hodnoty na tehdejÜφ dobu neb²valΘ, navφc ovÜem Galant p°iÜel s klφnovit²m profilem karoserie, kter² se m∞l v dalÜφch letech stßt zßkladnφ formou pro naprostou v∞tÜinu sv∞tovΘ automobilovΘ produkce.
Druhdy malß a ve srovnßnφ s ostatnφmi divizemi koncernu ned∙le₧itß v²roba automobil∙ se koncem Üedesßt²ch let pod hlaviΦkou Mitsubishi Heavy Industries stala neobyΦejn∞ v²konnou a ·sp∞Ünou divizφ koncernu, kterß si zφskala i velk² mezinßrodnφ respekt. To takΘ korespondovalo s celosv∞tov²m rozvojem automobilismu, dan²m mimo jinΘ i velmi p°φzniv²mi cenami benzinu. O energetickΘ krizi, kterß m∞la sv∞t ochromit za n∞kolik let, tenkrßt jeÜt∞ nikdo nic netuÜil. Vozy Mitsubishi zaΦaly dob²vat pozoruhodnΘ obchodnφ ·sp∞chy v zahraniΦφ - a to nejen v Asii, ale i Evrop∞ a Americe - a tak rada °editel∙ koncernu rozhodla vytvo°it v rßmci skupiny Mitsubishi samostatn² koncern, kter² by se orientoval prßv∞ jen na automobilovou v²robu. V roce 1970 proto automobilovß produkce p°eÜla od firmy Mitsubishi Heavy Industries pod novou znaΦku Mitsubishi Motors Corporation (MMC).#MAIN\310\310_05.RTF,Mitshubishi - Do r.1997
Historie do roku 1997
Vznik Mitsubishi Motors Corporation (MMC) tak po padesßti letech, kdy v²roba automobil∙ byla p°idru₧ena ke stavb∞ lodφ, t∞₧kΘmu strojφrenstvφ nebo v²rob∞ letadel, koneΦn∞ znamenal, ₧e se automobilov² pr∙mysl t°φ diamant∙ doslova postavil na vlastnφ nohy. Akciovß spoleΦnost MMC byla zalo₧ena v roce 1970 a do vφnku dostala zßkladnφ kapitßl tΘm∞° 30 miliard jen∙ (asi 220 milion∙ tehdejÜφch marek), stejn∞ jako 22 000 zam∞stnanc∙. Novß firma m∞la podle registraΦnφho zßpisu naprosto jednoznaΦn∞ stanovenΘ cφle. Toti₧ konstrukci, v²voj, v²robu, montß₧, prodej a import osobnφch i nßkladnφch voz∙. Mladß dce°innß firma se usφdlila v Φßsti Tokia zvanΘ Marunouchi, kde ostatn∞ u₧ dlouhß lΘta sφdlily i dalÜφ zßvody Mitsubishi. Tenhle pozemek o velikosti 45 hektar∙ koupil mimochodem u₧ v roce 1890 od japonskΘ vlßdy Yanosuke Iwasaki - a sklidil za to nemal² posm∞ch. Pozemky toti₧ tenkrßt byly t°ikrßt dra₧Üφ ne₧ plocha v t∞snΘ blφzkosti st°edu m∞sta. Kdy₧ se ho posm∞vßΦci ptali na ·Φel jeho transakce, odpovφdal Iwasaki: "Kdo vφ? T°eba tam jednou budu p∞stovat bambus, nebo tam zaΦnu chovat tygry."
Dnes bychom ovÜem na jeho kdysi opovrhovanΘm pozemku naÜli nejvyÜÜφ koncentraci pr∙myslu a bankovnictvφ v celΘm Japonsku - a tomu takΘ odpovφdajφcφ zßvratnΘ ceny za jeden metr ΦtvereΦnφ.
V roce 1971 p°iÜla mladß automobilovß firma s velk²m ·tokem na americk² trh - a ten jφ dokonale vyÜel. Vozy Mitsubishi se v USA zaΦaly prodßvat vφce ne₧ dob°e.
Ve stejnΘm roce spoleΦnost potvrdila, ₧e je ve svΘm rozhodovßnφ zcela nezßvislß, a odprodala americkΘ Chrysler Corporation cel²ch 15% sv²ch akciφ. Od tohoto obchodu propojujφcφ Mitsubishi s mocn²m americk²m v²robcem si japonskß strana slibovala velmi mnoho. Amerika byla pro znaΦku t°φ diamant∙ v ka₧dΘm ohledu tvrdou zkouÜkou, nebo¥ tu na jejφ vozy poprvΘ Φekala nejen japonskß konkurence, ale takΘ velmi t∞₧kß konkurence domßcφch americk²ch v²robc∙. Vedenφ MMC se ovÜem nezaleklo a rozhodlo se bojovat s konkurenty p°edevÜφm vysokou kvalitou a technickou dokonalostφ sv²ch v²robk∙, spojen²mi s ni₧Üφmi cenami. A tato taktika se t°em diamant∙m velice vyplatila.
DalÜφm krokem rozÜi°ovßnφ p∙sobnosti MMC byla i obchodnφ expanze do nov²ch asijsk²ch teritoriφ. U₧ od roku 1965 m∞ly t°i diamanty montß₧nφ zßvod v Thajsku, k n∞mu₧ se o Üest let pozd∞ji p°idala i obdobnß tovßrna v IndonΘsii. V roce 1972 pak MMC spolu s Chryslerem z°φdilo firmu Canlunbung Automotive Resources na Filipφnßch. Velmi d∙le₧it² byl dalÜφ rok, kdy ve Spojen²ch stßtech zaΦala fungovat spoleΦnost MMC Service. V polovin∞ sedmdesßt²ch let se takΘ vozy Mitsubishi zaΦaly prodßvat v Evrop∞ - a sice nejd°φve v ╪ecku, VelkΘ Britßnii, zemφch Beneluxu, Finsku a Norsku.
V roce 1975 se v Japonsku vozy se znaΦkou Mitsubishi vyrßb∞ly v Üesti tovßrnßch (Nagoya, Kyoto, Mizushima, Tokio, Kawasaki, Okazaki), z jejich₧ pßs∙ sjelo v uvedenΘm roce 358 968 osobnφch a 174 073 u₧itkov²ch voz∙, dohromady tedy vφce ne₧ p∙l milionu automobil∙. V tΘ dob∞ u₧ Mitsubishi exportovalo vφce ne₧ 40% svΘ produkce, p°iΦem₧ se p°es 200 000 automobil∙ vyvezlo v dφlech. D∙le₧it² byl rok 1977, kdy zaΦal export do Dßnska, Rakouska, èv²carska - a hlavn∞ na nejd∙le₧it∞jÜφ evropsk² trh, tedy do N∞mecka. Ve stejnΘm roce takΘ vznikla novß centrßla Mitsubihi pro n∞meck² trh, sφdlφcφ v Rⁿsselsheimu nad Mohanem, v t∞snΘ blφzkosti frankfurtskΘho letiÜt∞ (centrßla se pozd∞ji p°est∞hovala do Treburu). Do N∞mecka vtrhlo Mitsubishi hned se t°emi modely: s rodinn²m sedanem Galant, sportovnφm kupΘ Celesta a s kompaktnφm Lancerem. Galant p°itom znamenal pro n∞meck² trh tak trochu Üok, pokud jde o v²bavu. Samonavφjecφ pßsy, dßlkov∞ ovlßdanΘ vφko zavazadlovΘho prostoru, otßΦkom∞r, op∞rky hlav, v²Ükov∞ nastaviteln² volant i sedadlo °idiΦe - to vÜechno toti₧ u Galantu bylo u₧ v roce 1977 souΦßstφ zßkladnφ v²bavy! Za prvnφ rok p°φtomnosti na n∞meckΘm trhu tak Mitsubishi prodalo 5446 voz∙, co₧ byl na novßΦka velmi sluÜn² v²kon. Vozy t°φ diamant∙ se zßhy profilovaly jako auta technicky kvalitnφ, spolehlivß i ·spornß a zßjem mezi motoristy dßle stoupal.
ZaΦßtek sedmdesßt²ch let prob∞hl v Japonsku ve znamenφ obrovskΘho hnutφ za Φistotu ovzduÜφ a ₧ivotnφho prost°edφ v∙bec. Stßle se rozvφjejφcφ pr∙mysl se toti₧ b∞hem let postaral o neobyΦejn∞ zneΦiÜt∞n² vzduch - a pravideln²mi nßvaly smogu zaΦala trp∞t u₧ nejen velkom∞sta. Hon na exhalace pochopiteln∞ zasßhl i automobilovou v²robu, kterß musela b∞hem n∞kolika let p°ejφt na motory spalujφcφ bezolovnat² benzin a v²fukovΘ potrubφ vybavenΘ katalyzßtory. Koncern MMC zvlßdl tenhle p°echod - takΘ dφky sv²m zkuÜenostem z jin²ch pr∙myslov²ch obor∙ - bez problΘm∙ a v roce 1975 u₧ vÜechny jeho vozy m∞ly katalyzßtor v²fukov²ch plyn∙. Krom∞ t∞ch, kterΘ se exportovaly do Evropy, ovÜem. Na starΘm kontinentu toti₧ jeÜt∞ v tΘ dob∞ nebyl k dispozici dostatek bezolovnatΘho benzinu. V roce 1980 zaΦalo Mitsubihi nabφzet takΘ u₧itkov² model L 300, (jako dodßvku, minibus nebo samotn² podvozek s kabinou) kter² byl vlastn∞ mezi lehk²mi u₧itkov²mi vozy zakladatelem zcela novΘ kategorie. ZaΦßtkem osmdesßt²ch let pak p°iÜla v motoristicky vysp∞l²ch zemφch do m≤dy turbodmychadla - a Mitsubishi se zßhy stalo prvnφm sv∞tov²m v²robcem, kter² m∞l benzinov² turbomotor v nabφdce pro ka₧d² z prodßvan²ch model∙. V roce 1982 vyrßb∞la firma pro osobnφ vozy celkem deset r∙zn²ch motor∙ a v∞tÜina z nich vznikala ve zcela novΘm zßvod∞ ve m∞st∞ Shiga. Podnik s celkovou plochou 45 000 m3 tak denn∞ dokßzal vyprodukovat 1100 motor∙ a pot°eboval k tomu jen 110 zam∞stnanc∙. DalÜφm meznφkem v historii firmy byl rok 1983. Tehdy toti₧ sv∞tlo sv∞ta spat°il v∙z naprosto se vymykajφcφ vÜem dosavadnφm t°φdßm a kategoriφm osobnφch automobil∙: Mitsubishi Space Wagon se spoustou prostoru a mimo°ßdn∞ variabilnφm interiΘrem o p°epravnφ kapacit∞ a₧ 7 osob. Tahle velkoprostorovß limuzφna tΘm∞° o 20 cm vyÜÜφ ne₧ b∞₧nΘ rodinnΘ vozy byla urΦena p°edevÜφm velk²m rodinßm Φi pro aktivnφ trßvenφ volnΘho Φasu a na trhu se setkala s nemal²m ·sp∞chem. JeÜt∞ slavn∞jÜφm se vÜak zakrßtko stal dalÜφ novßΦek ve v²robnφm programu: terΘnnφ v∙z Mitsubishi Pajero pojmenovan² po jihoamerickΘ koΦkovitΘ Üelm∞, pov∞stnΘ svou silou, obratnostφ a vytrvalostφ. To jsou p°esn∞ atributy, kter²mi Pajero, p°edstavenΘ poprvΘ v roce 1983, ohromuje milovnφky terΘnnφ jφzdy dodnes. ZajφmavΘ je, ₧e se konstruktΘ°i v Pajeru zcela v∞dom∞ vrßtili k 50 let starΘ myÜlence modelu PX 33, v∙bec prvnφho terΘnnφho vozu japonskΘ v²roby. A zatφmco PX 33 byl prvnφm terΘnnφm vozem sv∞ta s dieselov²m motorem, Pajero se stalo prvnφm terΘnnφm automobilem s turbodieselem pod kapotou. Pohon vÜech kol pak koncern zaΦal vyu₧φvat i v ostatnφch modelov²ch °adßch, a tak se dnes v∞tÜina jeho model∙ dodßvß takΘ s touto technickou lah∙dkou.
DalÜφm milnφkem bylo pro MMC z°φzenφ novΘho v²robnφho za°φzenφ v USA. Firma zalo₧enß v roce 1988 spoleΦn∞ s Chryslerem si za svΘ sφdlo vybrala m∞sto Normal ve stßn∞ Ilinois a jmenovala se Diamond Star Motors - DSM. Jejφm prvnφm v²robkem bylo slavnΘ sportovnφ kupΘ Mitsubishi Eclipse prodßvanΘ takΘ pod nßzvem Chrysler Laser. Za svou elegantnφ karoserii vd∞Φil nov² v∙z stylistickΘmu studiu Mitsubishi Design Studio ve m∞st∞ Cypress poblφ₧ Los Angeles, kterΘ na projektu zaΦalo pracovat u₧ v roce 1982.
Mluvφme-li o modernφ historii spoleΦnosti Mitsubishi Motors Corporation, nem∞li bychom zapomenout alespo≥ na nejd∙le₧it∞jÜφ technickΘ lah∙dky, jimi₧ Mitsubishi p°isp∞lo k vyÜÜφ kvalit∞ automobilovΘho cestovßnφ a takΘ k vyÜÜφ bezpeΦnosti na silnicφch. Genißln∞ jednoduch² je t°eba systΘm Silent Shaft, vyvinut² v roce 1975, jen₧ podstatn∞ sni₧uje hluΦnost motoru a souΦasn∞ takΘ znateln∞ kultivuje jeho projev, tak₧e se i p∙vodn∞ neurval² Φty°vßlec najednou zaΦne chovat tΘm∞° jako sametov² °adov² Üestivßlec. To vÜechno majφ na sv∞domφ dva p°φdavnΘ vyva₧ovacφ h°φdele, kterΘ se toΦφ dvojnßsobnou rychlostφ a v opaΦnΘm smyslu ne₧ h°φdel klikov². Licenci na Silent Shaft od Mitsubishi koupily firmy jako Porsche, Volvo, Saab, Lancia a dalÜφ. V roce 1987 byla spoleΦnost MMC autorem dalÜφho technickΘho zlepÜenφ, kterΘ znamenalo velk² pokrok na cest∞ za ekologicky ΦistÜφm automobilem. èlo o za°φzenφ, kterΘ zachycuje benzinovΘ pßry unikajφcφ z nßdr₧e a odvßdφ je ke spßlenφ do motoru. Tento systΘm dnes najdeme u naprostΘ v∞tÜiny modernφch automobil∙. DalÜφm technicky neobyΦejn∞ zajφmav²m °eÜenφm je rotaΦnφ Φlen pßky vahadla ovlßdajφcφho ventil, ulo₧en² na jehliΦkovΘm lo₧isku. Tato novinka v²razn∞ snφ₧ila ztrßty danΘ t°enφm mezi vahadlem a vaΦkou a s nimi i spot°ebu paliva. Zßrove≥ se zv²Üila takΘ ₧ivotnost vaΦek. O v²razn² kus dßl posunul ·rove≥ automobilovΘ dopravy takΘ aktivnφ podvozek s nßzvem ECS, kter² samoΦinn∞ reaguje na kvalitu vozovky stejn∞ jako na styl °idiΦovy jφzdy. V roce 1990 se v∙z Mitsubishi Sigma stal prvnφm automobilem sv∞ta, jen₧ byl vybaven elektronicky °φzen²m protiprokluzov²m systΘmem TCL. Mitsubishi takΘ vyvinulo a v sΘriov²ch vozech s ·sp∞chem pou₧ilo hydraulicky ovlßdanΘ °φzenφ vÜech Φty° kol.
Zapomenout pochopiteln∞ nem∙₧eme ani na bezpeΦnost. Tak t°eba dneÜnφ Mitsubishi Galant osmΘ generace mß sΘriov∞ montovanΘ boΦnφ airbagy a stal se tak prvnφm vozem na Φesk²ch silnicφch, vybaven²m Φty°mi airbagy u₧ v rßmci zßkladnφ v²bavy. Poslednφ technickou bombou spoleΦnosti MMC je vÜak benzinov² motor s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva, oznaΦovan² zkratkou GDI. Tento agregßt vykazuje skuteΦn∞ zßzraΦnΘ vlastnosti, kdy₧ je jeho spot°eba asi o t°icet procent ni₧Üφ ne₧ u srovnatelnΘho naftovΘho motoru, v²kon vÜak asi o dvacet procent vyÜÜφ ne₧ u benzinovΘho motoru se stejn²m objemem. T°i diamanty byly prvnφ automobilovou firmou, kterß tento motor dokßzala p°ipravit do sΘriovΘ v²roby.#MAIN\310\310_11.RTF,Mitshubishi - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
V ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞ je Mitsubishi na naÜem trhu zastoupeno hned dv∞ma vozy, toti₧ modely Colt a Lancer. Z obchodnφho hlediska je pro znaΦku t°φ diamant∙ tak trochu nev²hodou, ₧e jejφ nabφdka na ΦeskΘm trhu zaΦφnß prßv∞ a₧ vozy ni₧Üφ st°ednφ t°φdy. Zßkaznφci si toti₧ Φasto srovnßvajφ nejlacin∞jÜφ auta r∙zn²ch importΘr∙ - a pak jim zejmΘna Colt p°ipadß ve srovnßnφ s nejprodßvan∞jÜφmi mal²mi vozy na naÜem trhu p°φliÜ drah². LidΘ si toti₧ neuv∞domujφ, ₧e Colt stojφ o t°φdu v²Üe ne₧ t°eba Fiat Punto nebo Opel Corsa.
DneÜnφ Colt u₧ s prvnφm stejnojmenn²m vozem znaΦky z Üedesßt²ch let nemß mnoho spoleΦnΘho. Jde o t°φdve°ov² kompaktnφ automobil s pohßn∞nou p°ednφ nßpravou a ost°e spadajφcφ zßdφ, kter² si na silnici rozhodn∞ nespletete s ₧ßdn²m jin²m modelem jakΘkoliv znaΦky. To je ostatn∞ typickΘ pro vÜechny vozy t°φ diamant∙: jejich vzhled je v₧dycky naprosto jednoznaΦn∞ odliÜφ od ostatnφ automobilovΘ produkce, a to je ve dneÜnφ zßplav∞ vzhledov∞ stejn²ch nebo podobn²ch voz∙ mal² zßzrak. Mitsubishi Colt je v nabφdce v²hradn∞ se t°φdve°ovou karoseriφ, zato ale se dv∞ma r∙zn²mi motory a ve dvou zßkladnφch ·rovnφch v²bavy. MenÜφ motor mß objem 1,3 litru a v²kon 55 kW/ 75 konφ, v∞tÜφ pak z objemu 1,6 l nabφzφ 66 KW/ 90 konφ. Ob∞ma motor∙m je spoleΦnß charakteristika, p°izp∙sobenß pot°ebßm dneÜnφch motorist∙. To znamenß, ₧e jsou velmi ₧ivΘ u₧ v ni₧Üφch a st°ednφch otßΦkßch, tedy v re₧imech, kterΘ jsou p°i b∞₧nΘ jφzd∞ vyu₧φvßny daleko nejΦast∞ji. Velkou p°ednostφ obou agregßt∙ je v²hodnß k°ivka pr∙b∞hu toΦivΘho momentu, kter² prßv∞ v nφzk²ch a st°ednφch otßΦkßch dovoluje velmi ₧ivou akceleraci bez toho, aby °idiΦ musel p°φliÜ Φasto °adit. Motor je spojen s p∞tistup≥ovou manußlnφ p°evodovkou, p°iΦem₧ Mitsubishi vyrßbφ Colt i se Φty°stup≥ovou samoΦinnou "samouΦφcφ" p°evodovkou, kterß vÜak na ΦeskΘm trhu zatφm nenφ k dispozici. To ovÜem zßjemce o Mitsubishi Colt nemusφ p°φliÜ mrzet: p∞tistup≥ovß p°evodovka pat°φ k nejlepÜφm ve t°φd∞, umo₧≥uje snadnΘ, p°esnΘ a rychlΘ °azenφ po krßtk²ch drahßch a jejφ odstup≥ovßnφ dokonale vyhovuje charakteristice motoru. Dφky charakteristice p°evodovky i motoru si tak °idiΦ Coltu m∙₧e vybrat, zda zvolφ poklidnou rodinnou jφzdu s mΘn∞ Φast²m °azenφm, anebo sportovn∞ lad∞nΘ dynamickΘ svezenφ s Φastou zm∞nou rychlostnφch stup≥∙. P°i n∞m ho p°φjemn∞ p°ekvapφ vynikajφcφ jφzdnφ vlastnosti vozu, t∞₧φcφ zejmΘna ze zadnφ mnohaprvkovΘ nßpravy typu Multilink, kterß v tΘto t°φd∞ nenφ p°φliÜ Φast²m zjevem. Dφky tomu nabφzφ Colt a jeho kombinace dynamick²ch motor∙, precizn∞ pracujφcφ p°evodovky a vynikajφcφch jφzdnφch vlastnostφ takov² jφzdnφ zß₧itek, kter² uspokojφ i velmi nßroΦnΘ labu₧nφky za volantem a jen₧ takΘ vysoko p°esahuje dimenze b∞₧nΘ v kompaktnφ t°φd∞. Mitsubishi Colt je navφc pochopiteln∞ vybaven vÜemi vymo₧enostmi aktivnφ i pasivnφ bezpeΦnosti od deformaΦnφch z≤n k airbag∙m a od boΦnφch v²ztuh k napφnaΦ∙m bezpeΦnostnφch pßs∙. A proto₧e jsou oba motory dφky vyu₧itφ ÜpiΦkovΘ techniky takΘ velice ·spornΘ, je dnes Mitsubishi Colt ideßlnφm vozem pro vÜechny, kte°φ hledajφ kompaktnφ auto se svΘbytn²m vzhledem, vysok²mi jφzdnφmi v²kony a nφzk²mi provoznφmi nßklady.
Lancer je v modelovΘ nabφdce znaΦky t°φ diamant∙ vlastn∞ obdobou Coltu - ovÜem v Φty°dve°ovΘ karoserii se stup≥ovitou zßdφ a velk²m zavazadlov²m prostorem. Ani Lancer nenφ u Mitsubishi ₧ßdn²m novßΦkem -a ani tento model si dφky jeho typickΘ masce a jeÜt∞ typiΦt∞jÜφ zßdi nespletete s ₧ßdn²m z jeho konkurent∙. Lancer se na rozdφl od Coltu dodßvß pouze s dvanßctiventilov²m motorem o objemu 1,3 litru a v²konu 55 kW/75 konφ. Siln∞jÜφ motory u₧ jsou toti₧ podle modelovΘ politiky koncernu t°φ diamant∙ v²sadou modelu Carisma stojφcφho o t°φdu v²Üe. Lancer je v nabφdce s p°esnou a dob°e odstup≥ovanou p∞tistup≥ovou p°evodovkou a takΘ on t∞₧φ ze zav∞Üenφ kol typu Multilink, kterΘ mu dßvß vynikajφcφ jφzdnφ vlastnosti. Mitsubishi Lancer tak umo₧≥uje velmi svi₧nou a p°itom bezpeΦnou jφzdu. TakΘ on je v nabφdce ve dvou ·rovnφch v²bavy s oznaΦenφm GLi a GLXi - a takΘ u n∞ho, stejn∞ jako u Coltu, pat°φ airbag °idiΦe k zßkladnφ v²bav∞.
SouΦßstφ modelovΘ °ady Lancer je i prostorn² a dynamick² v∙z s karoseriφ kombi, odvozen² od p°edchßzejφcφho modelu Lanceru. Lancer Kombi se dodßvß v²hradn∞ se siln∞jÜφm Φty°ventilov²m motorem o objemu 1,6 litru a v²konu 83 kW/113 konφ. Krom∞ dvou tradiΦnφch stup≥∙ v²bavy (GLi a GLXi) je tento v∙z na ΦeskΘm trhu nabφzen dokonce i s pohonem vÜech Φty° kol. Mitsubishi Lancer Kombi p∙sobφ sice pom∞rn∞ nenßpadn²m dojmem, spojuje ale velkou nabφdku prostoru, velmi dobrΘ jφzdnφ vlastnosti a vysokou ·rove≥ jφzdnφho komfortu s vynikajφcφ dynamikou.#MAIN\310\310_12.RTF,Mitshubishi - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
MMC Automobile ╚R, jak znφ cel² nßzev importΘra voz∙ t°φ diamant∙ do ╚eskΘ republiky, nabφzφ ve st°ednφ t°φd∞ hned dva modely: menÜφ Carismu a v∞tÜφ Galant.
Mitsubishi Carisma je historicky v∙bec prvnφm vozem se t°emi diamanty ve znaku, kter² se vyrßbφ na evropskΘ p∙d∞, konkrΘtn∞ v nizozemskΘm Bornu ve spoleΦnosti Ned Car. Ta vznikla do slova na zelenΘ louce dφky t°em partner∙m: Mitsubishi, Volvu a nizozemskΘmu stßtu. Carisma potom byla vyvφjena v t∞snΘ spoluprßci se ÜvΘdsk²m v²robcem - a to zejmΘna, pokud jde o podvozek a bezpeΦnostnφ strukturu karoserie. Carisma je tedy dokonale evropsk²m automobilem, kter² byl v Evrop∞ vyvinut a zkonstruovßn a kter² je takΘ dokonale p°izp∙soben podmφnkßm evropskΘho provozu. Z Japonska se pro Carismu dovß₧φ prakticky jen motory a p°evodovky, vÜechny ostatnφ komponenty pochßzejφ z Evropy. P°ed spuÜt∞nφm montß₧nφho pßsu ovÜem absolvovalo 600 zam∞stnanc∙ Ned caru n∞kolikat²dennφ Ükolenφ v Japonsku, a tak lze °φci, ₧e prßv∞ Carisma je vozem, v n∞m₧ se prolφnß evropskΘ a japonskΘ know-how. TakΘ Mitsubishi v Ned Caru vyu₧φvß efektivnφ metodu "lean production". Aby v²robce jeÜt∞ vφce snφ₧il ekologickΘ dopady danΘ p°epravou velkΘho mno₧stvφ dφl∙ a komponent∙ do v²robnφho zßvodu, umφstil v∞tÜinu dodavatel∙ v t∞snΘ blφzkosti tovßrny Ned Car. Mitsubishi o Carism∞ tvrdφ, ₧e je to rodinn² v∙z p°φÜtφho tisφciletφ - a mß pravdu. V Carism∞ se toti₧ setkßme s tou nejmodern∞jÜφ technikou, a¥ u₧ jde o podvozek (op∞t zav∞Üenφ kol typu Multilink), karoserii, p°evodovky Φi motory. Pro Carismu je charakteristickß karoserie s dop°edu posunutou kabinou, vysokou zßdφ a rozm∞rn²mi okny, nabφzejφcφmi vynikajφcφ v²hled z vozu. Koeficient aerodynamickΘho odporu carismy je 0,29 - a tato hodnota platφ jak pro variantu se spl²vavou zßdφ, tak i sedan. Carisma s ob∞ma typy karoserie nabφzφ svΘ posßdce vφce ne₧ dostatek prostoru a pohodlφ - a nadto i rozm∞rn² zavazadlov² prostor o objemu 430 litr∙ u hatchbacku a 460 l u sedanu.
Na ΦeskΘm trhu se 4435 mm dlouhß Carisma prodßvß zatφm se Φty°mi motory. Prvnφ mß objem 1,6 litru, Φty°i ventily na vßlec a v²kon 66 kW/ 90 konφ, druh² pak z objemu 1,8 l rovn∞₧ za vyu₧itφ Φty°ventilovΘ technologie nebφzφ v²kon 85 kW/115 konφ. T°etφm motorem je turbodiesel, jeho₧ v²voj zadalo Mitsubishi francouzskΘmu Renaultu a kter² p°i objemu 1,9 l poskytuje v²kon 66 kW/ 90 konφ. SkuteΦnou bombou ovÜem je benzinov² motor s p°φm²m vst°ikovßnφm a oznaΦenφm GDI, jen₧ se pod kapotami voz∙ Carisma objevil na ΦeskΘm trhu v druhΘ polovin∞ roce 1997. Zcela nov² agregßt spojuje v²hody benzinovΘho a naftovΘho motoru, kdy₧ nabφzφ vyÜÜφ v²kon ne₧ srovnateln² zß₧ehov² agregßt a ni₧Üφ spot°ebu ne₧ analogick² motor vzn∞tov². V evropskΘ specifikaci tohoto v²jimeΦnΘho agregßtu to konkrΘtn∞ znamenß 92 kW / 125k v²konu z objemu 1,8 l, nejvyÜÜφ rychlost 200 km/h a takΘ spot°ebu 6,5 litru ve smφÜenΘm provozu podle nov²ch p°φsn∞jÜφch kritΘriφ EU. P°ipome≥me ovÜem, ₧e i klasickΘ motory Carismy pat°φ k tomu nejlepÜφmu, co trh v tΘto kategorii nabφzφ. Oba nap°φklad vyu₧φvajφ k dokonalΘmu rozvφ°enφ sm∞si systΘm Vertical - Vortex, patent t°φ diamant∙, spoΦφvajφcφ ve specißlnφ ·prav∞ sacφho potrubφ, spalovacφch prostor∙ i pφst∙. Vysp∞lß elektronickß °φdφcφ jednotka, vφcebodovΘ vst°ikovßnφ nebo vahadla ulo₧enß na jehlov²ch lo₧iskßch jsou u t∞chto motor∙ samoz°ejmostφ.
Druh²m zßstupcem t°φ diamant∙ ve st°ednφ t°φd∞ je zcela nov² model Galant, u₧ osmß generace voz∙ oblφbenΘho jmΘna. Galant se vyrßbφ jako elegantnφ sedan a poprvΘ za on∞ch osm generacφ takΘ jako prostornΘ kombi se svΘbytn²m designem. Zatφmco zavazadlov² prostor sedanu pojme ·ctyhodn²ch 470 litr∙, jeho objem u vozu kombi Φinφ v zßkladnφ sestav∞ 420 l, p°i sklopenφ op∞radel zadnφho sedadla potom a₧ 1400 litr∙. Galant pat°φ se svou dΘlkou 4630 mm k v∞tÜφm voz∙m st°ednφ t°φdy a tomu takΘ odpovφdß jeho velmi dob°e vyu₧it² vnit°nφ prostor. Navφc je novß generace vozu plnß tΘ nejmodern∞jÜφ techniky, v₧dy¥ k zßkladnφ v²bav∞ i tΘ nejednoduÜÜφ verze Galantu pat°φ nap°φklad Φty°i airbagy (dva Φelnφ a dva boΦnφ), stejn∞ jako protiblokovacφ brzdov² systΘm ABS. Mitsubishi Galant je tak mimochodem prvnφm vozem na ΦeskΘm trhu, kter² mß u₧ ve standardu boΦnφ airbagy. Ty jsou zabudovßny p°φmo do sedadel, co₧ v ka₧dΘm okam₧iku jφzdy zaruΦuje jejich ideßlnφ pozici v∙Φi t∞lu cestujφcφcho. V souΦasnΘ dob∞ tvo°φ nabφdku hnacφch jednotek Galantu t°i motory. Dvoulitrov² Üestnßctiventilov² Φty°vßlec o v²konu 100 kW/136 konφ p°ekvapφ sametov∞ klidn²m, tΘm∞° "Üestivßlcov²m" chodem. Zcela nov² vidlicov² Üestivßlec o objemu 2,5 litru nabφzφ nejen vysok² v²kon ( 120 kW/163 konφ) a mohutn² toΦiv² moment u₧ od nejni₧Üφch otßΦek, ale takΘ neuv∞°iteln∞ tich² a kultivovan² chod. Pro vyznavaΦe ·spornΘ jφzdy je potom p°ipraven mimo°ßdn∞ tich² turbodiesel o objemu dvou litr∙ a v²konu 66 kW/90 konφ. Pokud jde o p°evodovky, je krom∞ klasickΘ p∞tistup≥ovΘ mechanickΘ k dispozici i samoΦinnß "inteligentnφ" p°evodovka typu INVECS II, kterß si po chvilce jφzdy "p°eΦte" styl ka₧dΘho °idiΦe a p°izp∙sobφ mu pak zp∙sob °azenφ. TakΘ podvozek Galantu vyu₧φvß na zadnφ nßprav∞ v²hod vφceprvkovΘho zav∞Üenφ typu Multilink se samo°φdφcφm efektem, kterΘ spolu s d∙sledn²m odlad∞nφm celΘho podvozku dßvß Galantu vynikajφcφ jφzdnφ vlastnosti kombinovanΘ s vysokou ·rovnφ jφzdnφho komfortu. Ne nßhodou byl takΘ Mitsubishi Galant odborn²mi motoristick²mi novinß°i zvolen za "Japonsk² v∙z roku 1997".#MAIN\310\310_15.RTF,Mitshubishi - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
V kategorii sportovnφch voz∙ nabφzφ Mitsubishi na naÜem trhu hned t°i mimo°ßdn∞ zajφmavΘ automobily. Prvnφm z nich je Eclipse, sportovnφ kupΘ vyrßb∞nΘ v americkΘm zßvod∞ t°φ diamant∙ v americkΘm m∞st∞ Normal (stßt Ilinois). Jeho v²robcem je spoleΦnost Mitsubishi Motor Manufacturing America, kterß v Normalu disponuje jednφm z nejmodern∞jÜφch a nejvφce automatizovan²ch v²robnφch za°φzenφ na sv∞t∞ v∙bec. Eclipse je urΦen zejmΘna pro cestovßnφ ve dvou, kdy₧ zadnφ sedadla jsou skromn∞jÜφ a urΦenß spφÜe pro d∞ti. Eclipse poznßte na prvnφ pohled podle jeho dynamickΘho designu, zavrÜenΘho "boulφ" na kapot∞. Tvary karoserie jsou tak nejen lφbivΘ, ale i aerodynamicky velmi v²hodnΘ. SouΦinitel aerodynamickΘho odporu vozu Eclipse je toti₧ jen 0,27, co₧ pat°φ mezi v∙bec nejlepÜφ hodnoty mezi dneÜnφmi sΘriov∞ vyrßb∞n²mi vozy. Pod kapotou Eclipse najdeme Φty°vßlcov² dvoulitrov² Üestnßctiventilov² motor o v²konu 107 kW/145 konφ, kter² nßs p°ekvapφ na sportovnφ v∙z mimo°ßdn∞ klidn²m b∞hem. Ten majφ na sv∞domφ dva vyva₧ovacφ h°φdele (viz v²Üe, systΘm Silent Shaft), jejich₧ vyu₧itφ pro zklidn∞nφ b∞hu motoru mß Mitsubishi patentovßno. V²hodou p°epracovanΘho motoru je skuteΦnost, ₧e v rozmezφ 3000 - 6000 otßΦek mß °idiΦ k dipozici cel²ch 97% jeho toΦivΘho momentu, co₧ umo₧≥uje velmi intenzivnφ akceleraci i bez pot°eby ΦastΘho °azenφ. Na p°ednφ kola se toΦiv² moment p°enßÜφ p°es mimo°ßdn∞ vyda°enou p∞tistup≥ovou p°evodovku, k jejφm₧ hlavnφm p°ednostem pat°φ p°esnost, lehk² chod a krßtkΘ drßhy °adicφ pßky, v²bornΘ odstup≥ovßnφ - a p°edevÜφm takΘ rychlost °azenφ, co₧ je veliΦina u sportovnφho vozu mimo°ßdn∞ d∙le₧itß. Podvozek Mitsubishi Eclipse vyu₧φvß stejn∞ jako ostatnφ modely znaΦky ÜpiΦkovΘho zav∞Üenφ typu Multilink, tentokrßt ovÜem na p°ednφ i zadnφ nßprav∞. PeΦlivß prßce p°i konstrukci a odla∩ovßnφ podvozku se konstruktΘr∙m skuteΦn∞ vyplatila, nebo¥ Eclipse nabφzφ neb²valou kvalitu jφzdnφch vlastnostφ, kterΘ vysoce vynikajφ nad pr∙m∞r v tΘto t°φd∞. Svezenφ v rychl²ch zatßΦkovit²ch partiφch, kde v∙z dr₧φ na silnici jako p°ilepen² a rychlß prßce s °adicφ pßkou p°ipomφnß spφÜe sekvenΦnφ p°evodovku zßvodnφho vozu, je pak zß₧itkem i pro ty nejnßroΦn∞jÜφ automobilovΘ gourmety.
Eclipse se na nßÜ trh dodßvß v jedinΘm stupni v²bavy, kter² ovÜem zahrnuje prakticky vÜechno, co bychom si ve svΘm voze mohli p°ßt: od kvalitnφho systΘmu ABS, p°es klimatizaci a₧ k elektricky ovlßdan²m okn∙m Φi t°etφmu brzdovΘmu sv∞tlu, determßlnφm skl∙m Φi v²konnΘ audiosoustav∞.
P°ed n∞kolika lety se v∞tÜina japonsk²ch v²robc∙ pokouÜela prorazit na evropskΘm trhu supersportovnφch voz∙. V∞tÜinou vÜak bez v²razn∞jÜφch ·sp∞ch∙. Jednou z mßla v²jimek je ovÜem dvoumφstnΘ kupΘ Mitsubishi GT 3000, nekompromisn∞ vyu₧φvajφcφ vÜech vymo₧enostφ nejmodern∞jÜφ automobilovΘ techniky, kterß vßs po usednutφ za volant obklopuje ze vÜech stran. Srdcem "t°φtisφcovky", vyrßb∞nΘ rovn∞₧ v USA, je t°φlitrov² Üestivßlec do V, p°epl≥ovan² ovÜem dv∞ma turbodmychadly, z nich₧ ka₧dΘ mß vlastnφ mezichladiΦ stlaΦenΘho vzduchu. Dφky nim dßvß motor v²kon 210 kW/ 286 konφ, kter² se p°es sportovn∞ odstup≥ovanou Üestistup≥ovou manußlnφ p°evodovku a st°edov² diferencißl s visk≤znφ spojkou permanentn∞ p°enßÜφ na vÜechna kola. Krom∞ p°φdomku 4WD se GT 3000 m∙₧e pochlubit i oznaΦenφm 4WS, kterΘ znamenß, ₧e v∙z disponuje °φzenφm vÜech Φty° kol. To mß vlastnφ n∞kolikrßt jiÜt∞n² hydraulick² systΘm se specißlnφ elektronickou °φdφcφ jednotkou. ╪φzenφ vÜech kol jeÜt∞ zlepÜuje vynikajφcφ jφzdnφ vlastnosti a znamenß pro °idiΦe zejmΘna mimo°ßdnou jistotu p°i nßhl²ch vyh²bacφch nebo p°edjφ₧d∞cφch manΘvrech. Mitsubishi GT 3000 p°edstavuje technick² vrchol mezi souΦasn∞ vyrßb∞n²mi sportovnφmi vozy - a tomu odpovφdajφ takΘ jφzdnφ zß₧itky.#MAIN\310\310_16.RTF,Mitshubishi - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Mitsubishi GT 3000 Spyder je sportovnφ roadster, technicky shodn² s modelem GT 3000, od n∞ho₧ se liÜφ prßv∞ jen odnφmatelnou st°echou a pochopiteln²mi v²ztuhami karoserie. Spyder nepot°ebuje ₧ßdnou lßtkovou stahovacφ st°echu. Jeho pevnß st°echa toti₧ po stisknutß tlaΦφtka sama zajede do prostoru zadnφ Φßsti vozu - a z auta je rßzem otev°en² sportovnφ v∙z. Na modely GT 3000 i GT 3000 Spyder platφ - stejn∞ jako na vÜechny vozy t°φ diamant∙ na naÜem trhu - zßruka na 3 roky nebo 100 000 km, stejn∞ jako Üestiletß zßruka proti proreziv∞nφ.
#MAIN\310\310_17.RTF,Mitshubishi - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
V kategorii terΘnnφch voz∙ reprezentuje spoleΦnosti Mitsubishi Motors Corporation na ΦeskΘm trhu slavn² model Pajero, kter² znalci pova₧ujφ za jeden z nejlepÜφch terΘnnφch voz∙ automobilovΘ historie a kter² svΘ skv∞lΘ terΘnnφ schopnosti prokßzal u₧ n∞kolikrßt vφt∞zstvφm v nejnßroΦn∞jÜφ sv∞tovΘ automobilovΘ sout∞₧i: v Rallye Pa°φ₧ - Dakar. Mitsubishi Pajero se dodßvß ve dvou karosß°sk²ch verzφch: jako t°φdve°ov² Metal Top a p∞tidve°ov² Wagon. Zßkladem ·sp∞chu Pajera je jeho lehkß a p°itom velmi pevnß karoserie spojenß se ₧eb°inov²m rßmem s mimo°ßdnou odolnostφ proti kroucenφ, stejn∞ jako nezßvislΘ zav∞Üenφ p°ednφch kol nebo ÜpiΦkovΘ systΘmy Super Select a Multi Mode ABS. SkuteΦnΘ terΘnnφ vozy urΦenΘ pro jφzdu v t∞ch nejt∞₧Üφch podmφnkßch majφ Φasto pevnou p°ednφ nßpravu, kterß sice dostateΦn∞ odolßvß nßstrahßm t∞₧kΘho terΘnu, ale znateln∞ limituje jφzdnφ vlastnosti vozu na silnici. Pajero dφky svΘ specißln∞ konstruovanΘ p°ednφ nßprav∞ s nezßvisl²m zav∞Üenφm na silnici nabφzφ stejnou jistotu, ovladatelnost i pohodlφ jako osobnφ vozy vyÜÜφ st°ednφ t°φdy. U nich bychom ovÜem nenaÜli "inteligentnφ" systΘm pohonu vÜech Φty° kol, charakteristick² prßv∞ pro Pajero. To mß stßle pohßn∞nou zadnφ nßpravu s mo₧nostφ p°i°azenφ pohonu nßpravy p°ednφ. P°φdavnß p°evodovka p°itom nabφzφ hned Φty°i verze pohonu. P°i prvnφ z nich je pohßn∞na jen zadnφ nßprava, p°i druhΘm pohßn∞jφ v∙z vÜechny Φty°i kola s tφm, ₧e zßv∞r mezinßpravovΘho diferencißlu je vy°azen z Φinnosti a jeho ·lohu p°ebφrß visk≤znφ spojka. T°etφ zp∙sob oznaΦen² na °adicφ pßce symbolem 4 HLc znamenß znovu pohon vÜech Φty° kol, tentokrßt ovÜem s uzav°en²m zßv∞rem st°edovΘho diferencißlu. ╚tvrt² zp∙sob je tzv. "pomal²" pohon vÜech kol, tedy se za°azenou redukcφ a zßv∞rem mezinßpravovΘho diferencißlu, urΦen² pro jφzdu v nejt∞₧Üφch podmφnkßch. Pokud i p°esto hrozφ uvφznutφ, m∙₧e si °idiΦ vypomoci jeÜt∞ elektronicky ovlßdan²m zßv∞rem zadnφho diferencißlu. DalÜφ v²hodou p°evodovΘho ·strojφ Pajera je i skuteΦnost, ₧e °idiΦ m∙₧e pohon vÜech kol za°adit i bez zastavenφ - a to a₧ do rychlosti 100 km/h. Za°φzenφ jmΘnem Multi Mode ABS zase dokß₧e sßm vybrat jeden ze t°φ zp∙sob∙ prßce protiblokovacφho systΘmu, ten, kter² ideßln∞ odpovφdß nastavenφ p°evodovky a povrchu, po n∞m₧ se v∙z pohybuje.
Na ΦeskΘm trhu je Pajero k dispozici v mnoha variantßch dan²ch dv∞ma karosß°sk²mi verzemi, t°emi ·rovn∞mi v²bavy a celkem Φty°mi motory. Jejich nabφdka zaΦφnß turbodieselem s mezichladiΦem stlaΦenΘho vzduchu, kter² z objemu 2,5 l nabφzφ v²kon 74 kW/100 konφ a velmi nφzkou spot°ebu paliva. Turbodiesel 2,8 l pak dosahuje v²konu 92 kW/125 k a vyznaΦuje se rovn∞₧ velmi p°φznivou k°ivkou pr∙b∞hu toΦivΘho momentu, kter² je v bohatΘ mφ°e k dispozici u₧ v nφzk²ch otßΦkßch, co₧ je pro jφzdu v terΘnu vlastnost velmi vφtanß. DalÜφ p°φΦkou v hierarchii je t°φlitrov² Üestivßlec o v²konu 130 kW/177 konφ, kter² Φinφ z Pajera v terΘnu nezdolnΘho tahouna, zatφmco na silnici mu dßvß vlastnosti dynamickΘho sportovnφho vozu. Vrcholem nabφdky je potom t°iap∙llitrov² Φty°iadvacetiventilov² Üestivßlec do V o v²konu 153 kW/208 konφ. Pajero m∙₧ete mφt jak s klasickou p∞tistup≥ovou manußlnφ p°evodovkou, tak i se sametov∞ lehce °adφcφm Φty°stup≥ov²m automatem. Podle stupn∞ v²bavy se Pajero dodßvß nap°φklad se dv∞ma airbagy, elektrick²m ovlßdßnφm oken, protiblokovacφm systΘmem ABS, klimatizacφ nebo i s Φaloun∞nφm z kvalitnφ k∙₧e.
Mitsubihi Pajero je automobilem, kter² v terΘnu ocenφ zejmΘna labu₧nφci, nebo¥ je to v∙z schopn² p°ekonat i zdßnliv∞ nep°ekonatelnΘ p°ekß₧ky, p°ed nimi₧ se naprostß v∞tÜina ostatnφch terΘnnφch automobil∙ bezradn∞ zastavφ. Pro modelov² rok 1998 doznalo Pajero n∞kter²ch zm∞n, zejmΘna pokud jde o design karoserie. Ta je nynφ ve shod∞ se souΦasn²mi karosß°sk²mi trendy zaoblen∞jÜφ, kdy₧ rohy a hrany nahradily p°irozenΘ m∞kkΘ linie. R∙zn²ch vylepÜenφ doznal i interiΘr vozu s nov²m Φty°ramenn²m volantem a jeÜt∞ bohatÜφ v²bavou. KonstruktΘ°i piln∞ zapracovali i na motorech, kterΘ se pro rok 1998 vyznaΦujφ vesm∞s v²hodn∞jÜφm pr∙b∞hem toΦivΘho momentu a ΦistÜφmi v²fukov²mi plyny. Nejv²razn∞jÜφ jsou tyto ·pravy u nejsiln∞jÜφho agregßtu V6 3,5 litru, kter² dnes dßvß o 14 konφ mΘn∞ ne₧ d°φve, tedy 143 kW/194 konφ, ale vyznaΦuje se zato lepÜφm pr∙b∞hem toΦivΘho momentu i jeho vyÜÜφ maximßlnφ hodnotou. Za 14 let vyrobily t°i diamanty p°es 1,5 milionu t∞chto pozoruhodn²ch voz∙, tak₧e Pajero je dnes prodejn∞ nej·sp∞Ün∞jÜφm osobnφm terΘnnφm automobilem vÜech dob.#MAIN\310\310_18.RTF,Mitshubishi - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
V oblasti velkoprostorov²ch voz∙ je Mitsubishi na naÜem trhu tak trochu rarita. Nabφzφ toti₧ hned t°i takovΘ automobily. NejmenÜφm z nich je p∞timφstn² Φty°dve°ov² Space Runner. Z on∞ch Φty° dve°φ jsou dvoje p°ednφ, jedny tvo°φ zadnφ v²klopnß st∞na - a ΦtvrtΘ jsou posuvnΘ na pravΘ stran∞. Tyto dve°e umo₧≥ujφ posßdce pohodln² a bezpeΦn² v²stup p°φmo na chodnφk. Sv²m p∙dorysem nenφ Space Runner v∞tÜφ ne₧ Mitsubishi Lancer (je tedy kratÜφ ne₧ 4300 mm), co₧ znamenß, ₧e se s nφm velice dob°e manΘvruje i ve velkom∞stskΘm provozu, kde bez problΘm∙ nalΘzß dostatek mφsta na parkovßnφ. Space Runner se u nßs prodßvß se dv∞ma motory. Prvnφm je Üestnßctiventilov² benzinov² agregßt 1,8 l o v²konu 85 kW/115 konφ, druh²m pak turbodiesel 2,0 l s v²konem 60 kW/ 82 konφ. Benzinov² motor lze potom jeÜt∞ kombinovat s pohonem vÜech kol nebo se samoΦinnou p∞tistup≥ovou p°evodovkou. Space Runner se - jako ostatn∞ vÜechny vozy Mitsubishi - vyznaΦuje i velmi dobr²mi jφzdnφmi vlastnostmi, a tak krom∞ nadpr∙m∞rn²ch p°epravnφch schopnostφ nabφzφ svΘmu °idiΦi i nevÜednφ jφzdnφ zß₧itky.
Mitsubishi Space Wagon stojφ o n∞co v²Üe, pokud jde o rozm∞ry i p°epravnφ schopnosti. Tento v∙z toti₧ dokß₧e pohodln∞ p°epravit a₧ sedm dosp∞l²ch osob, kterΘ majφ k dispozici p∞tici dve°φ, z nich₧ dvoje rozm∞rnΘ posuvnΘ boΦnφ dve°e umo₧≥ujφ za ka₧d²ch okolnostφ pohodln² a bezpeΦn² v²stup p°φmo na chodnφk. Space Wagon je sv²m p∙dorysem jeÜt∞ skromn∞jÜφ ne₧ model Mitsubishi Galant, v∙z st°ednφ t°φdy - a tak ani s nφm nejsou p°i manΘvrovßnφ ve velkom∞stskΘm provozu ₧ßdnΘ problΘmy. Space Wagon se dodßvß se dv∞ma motory. Prvnφm je benzinov² Üestnßctiventilov² dvoulitr o v²konu 98 kW/133 konφ, druh²m pak ·sporn² turbodiesel 2,0 litru o v²konu 60 kW/ 82 konφ. Mitsubishi Space Wagon je ideßlnφm rodinn²m vozem pro dlouhΘ cesty, nezklame vÜak dφky velmi dobr²m jφzdnφm vlastnostem a dynamick²m schopnostem ani nßroΦnΘho °idiΦe. TakΘ tento model je mo₧nΘ si objednat s pohonem vÜech Φty° kol, kter² se dodßvß v kombinaci se siln∞jÜφm motorem.
Vrcholem nabφdky velkoprostorov²ch voz∙ t°φ diamant∙ je model Space Gear, nabφzejφcφ mφsto sedmi a₧ devφti dosp∞l²m osobßm a dodßvan² podle p°ßnφ s jedn∞mi Φi dv∞ma boΦnφmi posuvn²mi dve°mi. TakΘ Space Gear, jakkoliv to ve srovnßnφ s jeho vnit°nφm prostorem znφ p°ekvapiv∞, nep°esahuje p∙dorys svΘho znaΦkovΘho kolegy, modelu Galant, a tak se °idiΦ ani ve stresujφcφm velkom∞stskΘm provozu nemusφ bßt n∞jak²ch problΘm∙ s manΘvrovßnφm Φi parkovßnφm. Mitsubishi Space Gear se dodßvß ve dvou ·rovnφch v²bav (CLX a GLS) a se t°ema motory. Prvnφm je dvoulitrov² Üestnßctiventilov² benzinov² Φty°vßlec o v²konu 83 kW/113 konφ, druh²m pak zß₧ehov² motor 2,4 l o v²konu 94 kW/ 128 konφ. T°etφm motorem je turbodiesel 2,5 l s mezichladiΦem stlaΦenΘho vzduchu a v²konem 74 kW/100 konφ.#MAIN\320\320_01.RTF,Nissan - Vznik
Vznik automobilky
I kdybychom japonskou spoleΦnost Nissan Motor Co., Ltd. posuzovali pouze podle poΦtu vyroben²ch automobil∙, je na prvnφ pohled zjevnΘ, ₧e pat°φ mezi giganty sv∞tovΘho v²znamu. Produkcφ na hranici t°φ milion∙ osobnφch vozidel (1996) se °adφ na druhΘ mφsto v Japonsku a na ÜestΘ v celosv∞tovΘm p°ehledu. Od roku 1975 jsou Nissany nep°etr₧it∞ nejprodßvan∞jÜφmi japonsk²mi vozy v Evrop∞. Aktivity firmy Nissanu v²razn∞ p°esahujφ hranice jednoho pr∙myslovΘho odv∞tvφ a s jejφmi v²robky se lze setkat v nejr∙zn∞jÜφch oblastech - od kosmickΘho v²zkumu a letectvφ, p°es textilnφ stroje a₧ po lod∞. Sv∞tov² automobilov² trh si bez znaΦky Nissan ji₧ nelze p°edstavit - prodejnφ sφ¥ pokr²vß vÜechny kontinenty a v °ad∞ zemφ byly z°φzeny i v²robnφ zßvody. Nabφzen² sortiment pokr²vß prakticky vÜechny d∙le₧itΘ t°φdy vozidel, poΦφnaje mal²mi kompaktnφmi vozidly a konΦe kup°φkladu terΘnnφmi nebo velkoprostorov²mi cestovnφmi automobily. Nissan je takΘ jedinou japonskou znaΦkou, kterß usp∞la v sout∞₧i o evropsk² automobil roku: v roce 1993 v tΘto sout∞₧i zvφt∞zil model Micra a o rok d°φve byl typ Primera druh².
NejzazÜφ ko°eny tΘto proslulΘ znaΦky lze vypßtrat do roku 1933, kdy byla v prosinci se zßkladnφm kapitßlem 10 000 000 jen∙ zalo₧ena spoleΦnost Jidosha Seizo Co., Ltd., p°φm² p°edch∙dce Nissan Motor Co., Ltd.#MAIN\320\320_04.RTF,Nissan - Do r.1970
Historie do roku 1970
Po vßlce bylo obnovenφ v²roby otßzkou n∞kolika m∞sφc∙, tak₧e ji₧ v listopadu 1945 opustil montß₧nφ linku prvnφ automobil. Malß vozidla se v tΘ dob∞ vyrßb∞la pod znaΦkou Datsun, automobily st°ednφ t°φdy jako Nissan. Jejich zßkladem se stala v roce 1952 uzav°enß licenΦnφ smlouva s britskou spoleΦnostφ Austin Motor Co., Ltd, jejφmi₧ plody byly vozy nap°φklad modely Austin A40, A50 Φi Datsun Roadster. Tato smlouva vyprÜela v roce 1960, kdy byla takΘ zalo₧ena Nissan Motor Corporation ve Spojen²ch stßtech, kam Nissan vyvß₧el svß vozidla ji₧ od Φervna 1958. V Üedesßt²ch letech se Nissan sv²mi dce°in²mi spoleΦnostmi a montß₧nφmi zßvody vedle USA dokßzal prosadit takΘ na Taiwanu (1959), v Mexiku (1961) nebo v Austrßlii a Peru (1966). Rostoucφ technologickß ·rove≥, kvalita i image automobil∙ znaΦky Nissan se v t∞chto letech projevila nejenom vzestupem exportu, ale t°eba takΘ tφm, ₧e prvnφ japonsk² automobil, kter² pou₧φval japonsk² cφsa°, nesl prßv∞ znaΦku Nissan. V pr∙b∞hu 60. let p°edstavila automobilka celou °adu zajφmav²ch osobnφch a sportovnφch voz∙. Jmenujme z nich alespo≥ Φty°dve°ov² sedan Datsun 410, roadstery 1500, 1600 a 2000 Sports Φi model Datsun 510. Vßha spoleΦnosti v Japonsku i na sv∞tov²ch trzφch se dßle zv²Üila f·zφ se spoleΦnostφ Prince Motors, Ltd. a smlouvou, uzav°enou s Fuji Heavy Industries Ltd. Objemem v²roby byl Nissan v tΘto dob∞ nejv∞tÜφm japonsk²m producentem motorov²ch vozidel. V roce 1970 zaznamenal Nissan dva v²znamnΘ ·sp∞chy v oblastech vzdßlen²ch navzßjem doslova na hony - automobil Datsun 1600 triumfoval ve velmi obtφ₧nΘ East African Safari Rally a raketa, kterß vynesla prvnφ japonskou dru₧ici zem∞, nesla rovn∞₧ znaΦku Nissan.#MAIN\320\320_05.RTF,Nissan - Do r.1997
Historie do roku 1997
Ji₧ na poΦßtku Üedesßt²ch let zahßjil Nissan d∙slednou internacionalizaci v²roby a prodeje sv²ch vozidel, kterß s nezeslabenou intenzitou pokraΦovala i v dalÜφch dvou desetiletφch. Hlavnφm cφlem byly dva nejd∙le₧it∞jÜφ trhy - evropsk² a severoamerick². Rostla p°itom i v²roba v Japonsku, kde postupn∞ vznikaly dalÜφ novΘ zßvody. Celkov² poΦet v Japonsku vyroben²ch vozidel dosßhl hranice deseti milion∙ v roce 1972, o osm let pozd∞ji stejnΘ hranice dosßhl i celkov² poΦet exportovan²ch automobil∙. DalÜφ v²robnφ zßvody byly uvedeny do provozu i daleko za hranicemi Japonska - ve Spojen²ch stßtech a èpan∞lsku (1983), ale i ve VelkΘ Britßnii (1986). Mimo°ßdnou pozornost v∞nuje Nissan prßv∞ Evrop∞. Nissan byl takΘ prvnφ japonskou automobilkou, kterß zalo₧ila v²robnφ zßvody v Evrop∞ (dnes Φinφ kapacita t∞chto zßvod∙ 380 000 vozidel roΦn∞). Ji₧ v roce 1988 byla zalo₧ena konstrukΦnφ a v²vojovß st°ediska v Sunderlandu (GB) a Bruselu, zam∞°enß zejmΘna na vozidla vyrßb∞nß Nissanem v Evrop∞, v roce 1992 se k nim p°ipojilo stylistickΘ centrum v N∞mecku. Oba evropskΘ podniky spoleΦnosti Nissan - Nissan Motor Manufacturing (UK) Ltd. a Nissan Motor IbΘrica, S.A. - jsou dnes v plnΘm provozu a jejich v²roba sm∞°uje do nejr∙zn∞jÜφch kout∙ sv∞ta. Ve VelkΘ Britßnii sjφ₧d∞jφ z v²robnφch linek p°edevÜφm osobnφ automobily Primera a Micra, ve èpan∞lsku zase vznikajφ terΘnnφ automobily Patrol a Terrano, malß u₧itkovß vozidla i velkoprostorovΘ cestovnφ automobily Serena. S v²robou n∞kter²ch vozidel Nissan v Evrop∞, ale i s dovozem dalÜφch typ∙ a provedenφ z Japonska i jin²ch zemφ ·zce souvisφ Φinnost distribuΦnφho centra a st°ediska nßhradnφch dφl∙ v Amsterodamu, stejn∞ jako provoz flotily specißlnφch transportnφch plavidel. Nissan se tak stal d∙le₧it²m evropsk²m producentem motorov²ch vozidel, kter² zam∞stnßvß ve sv²ch podnicφch 16 000 pracovnφk∙ a jeho₧ prodejnφ sφ¥ zahrnuje po celΘ Evrop∞ vφce ne₧ 4300 dealer∙. P°es 60% zde prodan²ch Nissan∙ je v Evrop∞ i vyrobeno.
SpoleΦnost Nissan Motor Co., Ltd. disponuje v souΦasnosti v²robnφmi a montß₧nφmi zßvody ve dvaceti zemφch sv∞ta a roΦnφ produkci ve v²Üi t°φ milion∙ automobil∙ realizuje ve 170 zemφch. Agilnφ jsou rovn∞₧ v²vojovß a stylistickß st°ediska Nissanu, kterΘ s tΘm∞° ₧eleznou pravidelnostφ p°edstavujφ na autosalonech a automobilov²ch v²stavßch studie automobil∙, zam∞°enΘ p°edevÜφm na °eÜenφ konstrukΦnφch problΘm∙ nejbli₧Üφ budoucnosti, zejmΘna bezpeΦnosti cestujφcφch a ochrany ₧ivotnφho prost°edφ. Automobily Nissan jsou ji₧ po °adu let ·sp∞ÜnΘ takΘ v nejr∙zn∞jÜφch ₧eb°φΦcφch a hodnocenφch podle v²sledk∙ prodeje i vysp∞losti konstrukce, oblφben²ch zejmΘna ve Spojen²ch stßtech. Prßv∞ zde zaznamenal v²znamn² ·sp∞ch dnes ji₧ legendßrnφ typ 240Z, kter² se stal v roce 1972 vφt∞zem ankety Φasopisu Car and Driver o nejlepÜφ automobil. Mezi nejznßm∞jÜφ modely obdobφ od roku 1970 do roku 1996 pat°ily kupΘ Datsun a Nissan °ady Z, ZX, SX a NX - v Evrop∞ slavil Nissan ·sp∞chy zejmΘna s modely Micra, Sunny, Almera, Primera, Maxima, Patrol GR a Terrano.#MAIN\320\320_10.RTF,Nissan - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Model Micra - nejmenÜφ z Nissan∙ p°edstavuje v nabφdce znaΦky zajφmav² kompromis mal²ch vn∞jÜφch rozm∞r∙ s interiΘrem a vybavenφm automobilu st°ednφ t°φdy. P°i celkovΘ dΘlce nep°esahujφcφ 3700 mm je dodßvßn ve dvou- i Φty°dve°ovΘm provedenφ s v²klopnou zadnφ st∞nou karoserie a snadno p°φstupn²m prostorem pro zavazadla. Nabφdka pohonn²ch jednotek obsahuje dva ÜestnßctiventilovΘ Φty°vßlce, umφst∞nΘ vp°edu nap°φΦ a pohßn∞jφcφ p°ednφ kola. Litrovß verze disponuje v²konem 40 kW, t°inßctistovka nabφzφ dokonce 55 kW, kterΘ dokß₧φ docela svi₧n∞ pohybovat vozidlem, jeho₧ pohotovostnφ hmotnost je na hranici 800 kg. U malΘho automobilu nezvyklß alternativa p°evodnΘho ·strojφ nabφzφ na p°ßnφ bezstup≥ovou samoΦinnou p°evodovku CVT s mimo°ßdn²m komfortem obsluhy. Ani s tφmto vybavenφm nep°esahuje v ₧ßdnΘm z hodnocen²ch re₧im∙ spot°eba paliva hranici 7 l/100 km. Dφky svΘmu vzhledu, minimßlnφm vn∞jÜφm rozm∞r∙m i snadnΘ ovladatelnosti nachßzφ Micra oblibu zejmΘna u n∞₧n∞jÜφ poloviny lidstva.#MAIN\320\320_11.RTF,Nissan - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Nissan Almera - novinka roku 1995 reprezentuje v nabφdce znaΦky Nissan zhmotn∞nφ p°edstav o modernφm souΦasnΘm automobilu vysokΘ u₧itnΘ hodnoty s bohatou v²bavou i nabφdkou pohonn²ch jednotek. Elegantnφ t°φ- i p∞tidve°ovΘ karoserie hatchback nebo sedan s klφnovit²m profilem nabφzejφ dostatek mφsta pro cestujφcφ i jejich zavazadla. Propracovanß konstrukce podvozku, zejmΘna zadnφ nßpravy, zajiÜ¥uje nejenom dobrΘ jφzdnφ vlastnosti, ale takΘ dostateΦnΘ jφzdnφ pohodlφ pro cestujφcφ bez zbyteΦnΘho p°enosu hluku a vibracφ. Paleta pohonn²ch jednotek uspokojφ jak zßjemce o sportovnφ, dynamickΘ svezenφ, tak i p°φznivce ·spornΘho provozu. Zßkladnφ motor o objemu 1,4 litru disponuje v²konem 64 kW, Üestnßctistovka nabφzφ 73 kW a ÜpiΦkov² dvoulitr dokonce 105 kW. VÜechny t°i uvedenΘ Φty°vßlce majφ Üestnßctiventilov² rozvod. Nabφdku dopl≥uje ·sporn² vzn∞tov² atmosfΘrick² motor 2,0 litru s v²konem 55 kW a spot°ebou paliva pod hranicφ 7 l/100 km. Dynamick²mi vlastnostmi vynikß benzinov² dvoulitr, jen₧ umo₧≥uje dosa₧enφ nejv∞tÜφ rychlosti a₧ 210 km/h a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 8,2 sekundy. Elegantnφ tvary i celkovß dΘlka jenom o mßlo p°esahujφcφ 4 metry p°edurΦujφ Almeru jako oblφben² automobil ÜirokΘ populace °idiΦ∙ i mlad²ch rodin.#MAIN\320\320_12.RTF,Nissan - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Nissan Primera - lφbiv² v∙z aerodynamicky p°φzniv²ch tvar∙ mß ·sp∞ch na vÜech trzφch. St°φzlivß elegance, bohatß v²bava i vysokß u₧itnß hodnota, dopln∞nß pou₧itφm modernφch konstrukΦnφch prvk∙ a pokrokov²ch technologiφ Φinφ z Primery p°ednφho p°edstavitele st°ednφ t°φdy ve sv∞tovΘ produkci automobil∙. Up°ednostn∞nφ nadΦasov²ch tvar∙ p°ed doΦasn∞ m≤dnφmi liniemi bude mφt z°ejm∞ v p°φÜtφch letech pozitivnφ vliv i na postavenφ tohoto modelu na trhu ojet²ch automobil∙. Jeho oblibu ji₧ nynφ podporuje i mo₧nost v²b∞ru ze t°φ karoseriφ - sedan se spl²vavou nebo stup≥ovitou zßdφ a nejnov∞ji i kombi. Sedany disponujφ variabilnφm zavazadlov²m prostorem, jeho₧ zßkladnφ objem mß pozoruhodnou hodnotu 0,505 m3. Na frakfurtskΘm autosalonu v zß°φ 1997 se navφc p°edstavilo praktickΘ kombi Primera Wagon, kterΘ vedle vyvß₧en²ch tvar∙ zaujme velk²m zavazadlov²m prostorem se zcela rovnou podlahou. Po sklopenφ zadnφch sedadel je dΘlka lo₧nΘ plochy 1825 mm! Na Φesk² trh se mß Wagon dostat v pr∙b∞hu Φervna 1998.
Zßkladnφ nabφdku motor∙ tvo°φ dva ÜestnßctiventilovΘ Φty°vßlce, ulo₧enΘ vp°edu nap°φΦ a pohßn∞jφcφ p°ednφ kola, z nich₧ ten menÜφ mß zdvihov² objem 1,6 litru a v²kon 73 kW. V∞tÜφ disponuje dv∞ma litry objemu a v²konem 96 kW. P°φznivci vzn∞tov²ch pohonn²ch jednotek majφ k dispozici dvoulitr s v²konem 66 kW, p°epl≥ovan² v²fukov²m turbodmychadlem. NejrychlejÜφ Primerou je model GT pohßn∞n² Φty°vßlcem o v²konu 110 kW. Automobil s nim dosahuje rychlosti 220 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 8,5 s. P°evodnΘ ·strojφ m∙₧e podle p°ßnφ zßkaznφka tvo°it p∞tistup≥ovß p°φmo °azenß p°evodovka, nebo (u modelu s benzinov²m dvoulitrem) takΘ Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Vedle bezpeΦn²ch jφzdnφch vlastnostφ, dostateΦnΘho pohodlφ a nadpr∙m∞rnΘ u₧itnΘ hodnoty nabφzφ Nissan Primera takΘ p°ijatelnou provoznφ hospodßrnost, zd∙razn∞nou zejmΘna u model∙ s menÜφm zß₧ehov²m a p°epl≥ovan²m vzn∞tov²m motorem. Model Primera reprezentuje ·sp∞Ün∞ znaΦku Nissan takΘ na zßvodnφch tratφch. Verze tohoto automobilu pro zßvody na okruzφch, p°ipravenß pro celosv∞tovou kategorii Superturismo ve VelkΘ Britßnii, jezdφ v mnoha zemφch, vΦetn∞ ╚eskΘ republiky.#MAIN\320\320_13.RTF,Nissan - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Globßlnφ konstrukΦnφ a obchodnφ filozofie spoleΦnosti Nissan, vychßzejφcφ jak z pou₧itφ ÜpiΦkov²ch technologiφ, tak z perfektnφ znalosti jednotliv²ch oblastφ trhu, nachßzφ vyjßd°enφ takΘ v automobilech Maxima QX. Dφky svΘmu designu i u₧itn²m vlastnostem slavφ ·sp∞ch jak v USA a Japonsku, tak i u evropsk²ch zßkaznφk∙. S vn∞jÜφmi rozm∞ry (celkovß dΘlka 4770 mm), pou₧it²mi motory i rozsahem v²bavy stojφ na samΘm vrcholu nabφdky automobil∙ vyÜÜφ st°ednφ t°φdy.
St°φzliv² design karoserie napovφdß, ₧e p°i v²voji Maximy byly respektovßny krom∞ po₧adavk∙ elegance a v²konnosti takΘ bezpeΦnost a pohodlφ cestujφcφch. InteriΘr p°edstavuje zda°il² kompromis vyu₧itφ obestav∞nΘho prostoru, pohodlφ a vybavenφ. Sedadla, navr₧enß podle vÜech zßsad ergonomie i bezpeΦnosti, poskytujφ krom∞ pohodlφ takΘ dostateΦnou oporu t∞lu cestujφcφho a omezujφ jeho ·navu na minimum. Krom∞ objemnΘho zavazadlovΘho prostoru (0,44 m3) nabφzφ Maxima QX takΘ mno₧stvφ odklßdacφch mφst v interiΘru. Celohlinφkov² vidlicov² Üestivßlcov² motor je pro evropskou verzi Maximy QX dodßvßn v provedenφch se zdvihov²m objemem 2,0 nebo 3,0 litru. Tyto motory disponujφ v²kony 103 Φi 142 kW . Modernφ konstrukce motoru je podtr₧ena pou₧itφm Φty°ventilovΘ techniky i vyu₧itφm poΦφtaΦov²ch metod p°i jeho nßvrhu, je₧ umo₧nily snφ₧enφ hmotnosti bloku na polovinu. Vysokou ·Φinnost zajiÜ¥uje krom∞ elektronickΘ °φdicφ jednotky, p°φmΘho zapalovßnφ a variabilnφho sßnφ takΘ dvoucestnß chladicφ soustava se samostatn²mi okruhy pro blok motoru a hlavy vßlc∙. P°evodnΘ ·strojφ Maximy QX tvo°φ alternativn∞ ruΦn∞ °azenß p∞tistup≥ovß nebo elektronicky °φzenß Φty°stup≥ovß samoΦinnß p°evodovka. Odstup≥ovßnφ p°evodovek je u obou motor∙ shodnΘ, liÜφ se jen stßl² p°evod nßprav. V konstrukci podvozku Maximy QX hrßlo prim p°edevÜφm zajiÜt∞nφ dostatku pohodlφ p°i dlouh²ch jφzdßch, dßle snadnß ovladatelnost a bezpeΦnΘ jφzdnφ vlastnosti. ZejmΘna zadnφ nßprava, nazvanß konstruktΘry Nissanu Multi-Link Beam, je jakousi esencφ dosud pou₧φvan²ch princip∙, se zd∙razn∞nφm jejich p°ednostφ a potlaΦenφ nectnostφ. Vychßzφ z konstrukce nßpravy s torzn∞ poddajnou p°φΦkou, je₧ je ke karoserii krom∞ dvojice podΘln²ch ramen uchycena Scott-Russellov²m pßkov²m mechanismem, jen₧ zajiÜ¥uje nejenom minimßlnφ stranov² posuv nßpravy p°i propru₧enφ, ale takΘ zanedbatelnΘ naklßn∞nφ karoserie p°i pr∙jezdu zatßΦkou. Velkß pozornost je v∞novßna bezpeΦnosti. Zßkladem je karoserie s deformaΦnφmi z≤nami a zesφlen²mi boky, dopln∞nß napφnaΦi bezpeΦnostnφch pßs∙ a nafukovacφmi bezpeΦnostnφmi vaky pro mφsto °idiΦe a spolujezdce na p°ednφm sedadle. Modely roku 1998 jsou ji₧ standardn∞ vybaveny i boΦnφmi airbagy.#MAIN\320\320_15.RTF,Nissan - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Ze souΦasnΘ nabφdky sportovnφch voz∙ Nissan se na evropskΘm trhu prodßvß pouze model 200 SX. Toto decentn∞ a komfortn∞ °eÜenΘ kupΘ 2+2 pohßnφ p°epl≥ovan² dvoulitr o v²konu 147 kW. Nissan 200 SX dosahuje rychlost 235 km/h a z 0 na 100 km/h zrychluje za 7,5 s. ╚eÜtφ motoristΘ si tento nesporn∞ atraktivnφ automobil mohou individußln∞ objednat u spoleΦnosti Nissan ╚R.#MAIN\320\320_17.RTF,Nissan - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Zcela samostatnou a specifickou kapitolu v historii znaΦky Nissan tvo°φ vozidla s pohonem vÜech kol. Vedle inspirace americk²m jeepem sehrßl d∙le₧itou roli p°i vzniku tΘto kategorie vozidel v Japonsku takΘ charakter tamnφ krajiny s °adou obtφ₧n∞ p°φstupn²ch mφst. Ji₧ prvnφ z automobil∙ Nissan s pohonem 4 x 4 nesl dodnes znßmΘ a pou₧φvanΘ jmΘno Patrol a jeho v²voj i v²roba v roce 1951 byly zcela "domßcφ" zßle₧itostφ. B∞hem dalÜφch let se terΘnnφ automobily Nissan zdokonalovaly, rostla nabφdka variant karoserie i pohonn²ch jednotek, jejich v²roba se p°enßÜela do dalÜφch zemφ, jedno vÜak z∙stßvalo beze zm∞ny - pov∞st vytrval²ch, spolehliv²ch a tΘm∞° nezniΦiteln²ch pomocnφk∙.
Ob∞ podoby Patrolu GR devadesßt²ch let jsou zt∞lesn∞nφm robustnφho automobilu s vysokou u₧itnou hodnotou, dv∞ma rozvory nßprav, dv∞ma variantami karoserie (t°φ- nebo p∞tidve°ovou) a spolehliv²mi °adov²mi Üestivßlci v benzinovΘm i naftovΘm provedenφ. V²mluvnß je ostatn∞ skuteΦnost, ₧e Patrol pravideln∞ vφt∞zφ v kategorii automobil∙ s dieselov²mi motory v rallye Pa°φ₧-Dakar. Navzdory neustßlΘmu v²voji a modernizaci se v principu podvozku, kter² se osv∞dΦil b∞hem poslednφch vφce ne₧ p∞taΦty°iceti let v t∞ch nejnßroΦn∞jÜφch provoznφch podmφnkßch, zm∞nilo jenom mßlo - i nadßle jej tvo°φ dostateΦn∞ pevn², ale poddajn² rßm, dopln∞n² tuh²mi nßpravami vp°edu i vzadu. Listovß pera vÜak byla nahrazena vinut²mi pru₧inami a podΘlnΘ vedenφ nßprav p°evzala ramena a jejich p°φΦnΘ ustavenφ panhardskΘ tyΦe. V²razn∞ modernφm prvkem u tΘto kategorie automobil∙ jsou kotouΦovΘ brzdy s vnit°nφm chlazenφm na vÜech kolech.
Zatφm poslednφ generace terΘnnφch vozidel Nissan Patrol GR se p°edstavila na frankfurtskΘm autosalonu v roce 1997. T°φ i p∞tidve°ovΘ vozy p°ichßzejφ na trh nejen s nov∞ stylizovan²mi karoseriemi, ale i s celou °adou technick²ch vylepÜenφ a komfortn∞ji uspo°ßdan²m a vybaven²m interiΘrem. Ob∞ nßpravy typu multi-link v²robce doplnil o originßln∞ a jednoduÜe °eÜen² systΘm elektronicky vypφnatelnΘho stabilizßtoru zadnφ nßpravy, kter² zajiÜ¥uje vozu optimßlnφ trakΦnφ schopnosti jak na kvalitnφ vozovce, tak i v t∞₧kΘm terΘnu.
Novou generaci Patrolu GR pohßnφ vzn∞tov² p°epl≥ovan² °adov² Üestivßlec objemu 2,8 l, kter² s modernφm elektronick²m vst°ikovßnφm a chladiΦem stlaΦenΘho vzduchu disponuje v²konem 95 kW a velmi p°φzniv²m pr∙b∞hem k°ivky toΦivΘho momentu s maximem 252 N.m p°i 2000 1/min. Pohon zadnφch nebo vÜech kol mß na starosti p°evodnΘ ·strojφ s mezinßpravov²m diferencißlem a zßv∞rem diferencißlu zadnφ nßpravy, dopln∞nΘ p°φdavnou p°evodovkou s terΘnnφ redukcφ. P°evodovka je p∞tistup≥ovß s ruΦnφm °azenφm. Nov² Patrol GR poskytuje cestujφcφm v obou karosß°sk²ch verzφch dostatek vnit°nφho prostoru a vysok² jφzdnφ komfort, k n∞mu₧ p°ispφvß i snφ₧enφ hluΦnosti vozu o pln²ch 50% ve srovnßnφ s modely p°edchozφ generace.
Modernφ automobil pro voln² Φas, jen₧ se nezalekne ani nßroΦn∞jÜφho terΘnu, to je Nissan Terrano II, vyrßb∞n² ve Üpan∞lskΘm zßvod∞ Nissanu. Je v²sledkem spoluprßce s koncernem Ford, kter² obdobnΘ vozidlo nabφzφ na trhu s oznaΦenφm Maverick. Terrano se v dneÜnφ podob∞ p°edstavilo v roce 1996 a podobn∞ jako Patrol GR je dodßvßno se dv∞ma rozvory nßprav a t°φ- nebo p∞tidve°ovou karoseriφ. Rßmov² podvozek mß vp°edu lichob∞₧nφkovΘ polonßpravy tvo°enΘ dvojicemi troj·helnφkov²ch ramen a vzadu tuhou nßpravu s podΘln²mi rameny, p°φΦn∞ ustavenou panhardskou tyΦφ. PΘrovßnφ zajiÜ¥ujφ vinutΘ pru₧iny s teleskopick²mi tlumiΦi. Nabφdku pohonn²ch jednotek tvo°φ dva Φty°vßlce, benzinov² a vzn∞tov² s p°epl≥ovßnφm. Zß₧ehov² motor disponuje p°i zdvihovΘm objemu 2389 cm3 v²konem 85 kW, naftov², jeho₧ objem je 2664 cm3, nabφzφ 92 kW a toΦiv² moment a₧ 278 N.m. P°evodnΘ ·strojφ s p∞tistup≥ovou p°evodovkou s ruΦnφm °azenφm a pohonem zadnφch nebo vÜech kol je dopln∞no p°φdavnou p°evodovkou. Ovlßdßnφ vozidla na silnici i ve ztφ₧en²ch podmφnkßch terΘnnφho provozu v²razn∞ usnad≥uje °φzenφ s posilovaΦem. Terrano je dφky sv²m vlastnostem i u₧itnΘ hodnot∞ vyhledßvan²m vozidlem p°i modernφm vyu₧itφ volnΘho Φasu, stejn∞ jako pohodln²m prost°edkem dopravy na v∞tÜφ vzdßlenosti s mo₧nostφ p°epravy v∞tÜφho mno₧stvφ zavazadel. To platφ zejmΘna o p∞tidve°ovΘm provedenφ, jeho₧ zavazadlov² prostor nabφzφ objem a₧ 1,9 m3.#MAIN\320\320_18.RTF,Nissan - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
P°edstavenφm typu Serena v roce 1991 zasßhl Nissan p°edevÜφm uspo°ßdßnφm pohßn∞cφho ·strojφ pom∞rn∞ v²razn∞ do sv∞tov∞ rozÜφ°enΘ kategorie velkoprostorov²ch cestovnφch automobil∙. P°i zachovßnφ klasickΘho zp∙sobu pohonu zadnφch kol jsou motor s p°evodovkou umφst∞ny pod podlahou vozidla za p°ednφ nßpravou. P°ednφ kola jsou zav∞Üena na spodnφch p°φΦn²ch ramenech a vzp∞rßch McPherson, kola zadnφ nßpravy s p°φΦn²mi troj·helnφkov²mi rameny jsou odpru₧ena p°φΦn²m listov²m perem. V nabφdce Φty°vßlcov²ch motor∙ hraje v²konem 93 kW prim Üestnßctiventilov² dvoulitr, za nφm nßsleduje motor 1,6 litru, rovn∞₧ se Φty°ventilovou technikou, kter² disponuje v²konem 71 kW. Paletu pohonn²ch jednotek dopl≥uje vzn∞tov² motor 2,3 litru s v²konem 55 kW. Vedle p∞tistup≥ovΘ p°evodovky s ruΦnφm °azenφm je v nabφdce p°evodn²ch ·strojφ takΘ Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Serena nabφzφ vedle lφbiv²ch a elegantnφch vn∞jÜφch tvar∙ s rozm∞ry automobilu ni₧Üφ st°ednφ t°φdy (je dokonce kratÜφ ne₧ Φty°dve°ovß Almera!) komfort a zavazadlov² prostor mnohem v∞tÜφho vozidla. Jejφ variabilnφ interiΘr umo₧≥uje p°epravu zavazadel a₧ do objemu 1,4 m3, nebo 7 a₧ 8 osob. To vÜe u nejv²konn∞jÜφ varianty a₧ rychlostφ 170 km/h.#MAIN\320\320_03.RTF,Nissan - Do r.1945
Historie do roku 1945
JmΘno, resp. znaΦka Datsun, spojenß s automobily Nissan, mß svΘ ko°eny v roce 1914, kdy t°i spoleΦnφci pou₧ili poΦßteΦnφ pφsmena sv²ch jmen pro vytvo°enφ japonskΘho slova DAT, jφm₧ oznaΦovali v²robky svΘ spoleΦnosti. V roce 1931 se objevil mal² automobil Type 10, naz²van² "Son of Dat" Φi Datson, co₧ velice rychle vedlo k p°esmyΦce Datsun a tφm i vzniku obchodnφ znaΦky pro v²robky spoleΦnosti Nissan. Toto jmΘno se poprvΘ objevilo 1. Φervna 1934, kdy se Nihon Sangyo stal jedin²m majitelem ji₧ zmi≥ovanΘ spoleΦnosti Jidosha Seizo Co., Ltd. a zm∞nil jejφ nßzev s pou₧itφm prvnφch slabik svΘho jmΘna na Nissan. Ve stejnΘm roce byla ukonΦena v²stavba d∙le₧itΘho zßvodu v Jokoham∞, kter² zahßjil v²robu nß°adφ, a bylo rovn∞₧ exportovßno prvnφch 44 automobil∙ Datsun. Jejich odb∞ratelΘ pochßzeli jednak z Asie, jednak ze St°ednφ a Ji₧nφ Ameriky. Ji₧ v tΘto dob∞ pou₧φval Nissan modernφ v²robnφ metody, p°edevÜφm p°i montß₧i vozidel a p°i dalÜφm zvyÜovßnφ ·rovn∞ pou₧it²ch technologiφ spolupracoval kup°φkladu i s americkou firmou Graham Paige Motors Corp. A tak ji₧ v roce 1937 dosßhl Nissan cφle, vytyΦenΘho prvnφm prezidentem spoleΦnosti - Yoshisuke Ayukawou - a stal se zcela sob∞staΦn²m p°i v²rob∞ dφl∙ (vΦetn∞ motor∙, p°evodovek a nßprav) pro kompletnφ °adu osobnφch a u₧itkov²ch automobil∙ i autobus∙. RoΦnφ produkce dosßhla ·rovn∞ 10 000 vozidel, co₧ znamenalo desetinßsobn² nßr∙st proti stavu p°ed t°emi roky. Jednφm z vyrßb∞n²ch voz∙ byl tehdy i typ Datsun 70, kter² byl prvnφ japonskou velkou limuzφnou.
Rozvoj spoleΦnosti pokraΦoval i ve vßleΦn²ch letech. Nap°φklad v roce 1943 byla dokonΦena v²stavba zßvodu Yoshiwara, postup vßleΦn²ch operacφ vÜak znamenal zastavenφ v²roby osobnφch i u₧itkov²ch vozidel. JeÜt∞ p°ed koncem vßlky se jmΘno spoleΦnosti zm∞nilo na Nissan Heavy Industries, Ltd., co₧ ovÜem platilo pouze do roku 1949, kdy se Nissan vrßtil k p∙vodnφmu oznaΦenφ, jednoznaΦn∞ se hlßsφcφmu k v²rob∞ motorov²ch vozidel.#MAIN\330\330_11.RTF,Opel - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
V ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞ mß Opel velmi kvalitnφ zastoupenφ, toti₧ sv∙j model Astra, kter² je mimochodem ji₧ po n∞kolik let na evropsk²ch trzφch jedinou vß₧nou konkurencφ pro VW Golf, nejprodßvan∞jÜφ v∙z tohoto segmentu. TakΘ Astra mß pochopiteln∞ motor vp°edu a pohon p°ednφch kol - a na ΦeskΘm trhu je k mßnφ v mnoha variantßch a modifikacφch. To je ostatn∞ typick² rys Opelovy obchodnφ strategie v ╚R, kterß velφ nabφdnout zßkaznφkovi co nejÜirÜφ nabφdku bez jakΘkoliv skulinky, kterΘ by eventußln∞ mohla vyu₧φt konkurence. Zßkaznφk se tak u Astry m∙₧e rozhodnout pro t°φ- nebo p∞tidve°ovou karoserii se spl²vajφcφ zßdφ, designΘrsky mimo°ßdn∞ zda°il² Φty°dve°ov² sedan s neobyΦejn∞ objemn²m zavazadlov²m prostorem anebo elegantnφ a p°itom prostornΘ p∞tidve°ovΘ kombi prodßvanΘ pod nßzvem Caravan. To vÜechno lze jeÜt∞ kombinovat s celkem t°emi ·rovn∞mi v²bavy a dokonce osmi r∙zn²mi motory. Prvnφm z nich je zßkladnφ benzinov² agregßt 1,4i/44 kW, nßsleduje Φty°vßlec o objemu 1,6 l, kter² v osmiventilovΘm provedenφ dßvß v²kon 55 kW a jako "Üestnßctiventil" v²kon 74 kW. Velmi dobrΘ dynamickΘ parametry vozu ud∞luje benzinovß osmnßctistovka o v²konu 85 kW. Nejsiln∞jÜφm motorem pro Astru je v souΦasnΘ dob∞ Üestnßctiventilov² dvoulitr o v²konu 100 kW.
Pro p°φznivce vzn∞tov²ch agregßt∙ jsou potom p°ipraveny Φty°vßlce 1,7 TD , 1,7 TDS a 2,0 DI 16V, kterΘ disponujφ v²kony 50 kW respektive 60 kW a kterΘ ve vÜech provedenφch udivujφ p°edevÜφm vysok²m toΦiv²m momentem v nφzk²ch otßΦkßch a nφzkou spot°ebou. VÜechny karosß°skΘ varianty Astry majφ sv∙j vlastnφ styl, pro vÜechny je vÜak spoleΦnß vysokß mφra aktivnφ i pasivnφ bezpeΦnosti, velmi dobrß ovladatelnost, ekonomick² a ekologick² provoz a takΘ vynikajφcφ pom∞r mezi u₧itnou hodnotou a cenou vozu. NßroΦnφ motoristΘ navφc ocenφ skuteΦnost, ₧e interiΘr ka₧dΘ Astry °adφ tento model nesporn∞ k "nejergonomiΦt∞jÜφm" automobil∙m ve t°φd∞ - a ₧e jsou tedy jeho ovlßdacφ prvky umφst∞ny p°ehledn∞ v₧dy v mφst∞, kde je °idiΦ oΦekßvß. Za volantem Astry mß prost∞ ka₧d² °idiΦ okam₧it∞ pocit, ₧e s tφmhle vozem jezdφ u₧ lΘta. Pobyt uvnit° zp°φjem≥uje i bohatß zßkladnφ v²bava, to ovÜem neznamenß, ₧e by pro Astru nebylo mo₧no doobjednat spoustu dalÜφch atraktivnφch prvk∙. Jednφm z nich je t°eba samoΦinnß p°evodovka nabφzejφcφ °idiΦi t°i elektronicky °φzenΘ °adicφ programy - a k dipozici je i mnoho dalÜφch prvk∙, kterΘ pobyt ve voze Φinφ pohodln∞jÜφ Φi bezpeΦn∞jÜφ - od elektricky ovlßdan²ch oken a₧ k protiblokovacφmu systΘmu ABS a od sady pro instalaci telefonu a₧ po volant pota₧en² k∙₧φ.
Na frankfurtskΘm autosalnu v roce 1997 Opel poprvΘ vystavil sv∙j nejnov∞jÜφ hit ni₧Üφ st°ednφ t°φdy: Astru druhΘ generace. Novß Astra se na ΦeskΘm trhu objevφ b∞hem roku 1998, zajφmavΘ ovÜem je, ₧e Opel hodlß vele·sp∞Ün² p∙vodnφ model vyrßb∞t a₧ do roku 2000. Novß Astra se vyznaΦuje o n∞co v∞tÜφmi vn∞jÜφmi rozm∞ry, ale zejmΘna o tΘm∞° 10 cm delÜφm rozvorem (nynφ 261 cm), kter² konstruktΘr∙m umo₧nil vytvo°it neobyΦejn∞ prostorn² interiΘr. P°ednφ okno se navφc p°est∞hovalo o 12 cm sm∞rem dop°edu, a tak se novß Astra m∙₧e pochlubit takov²m vnit°nφm prostorem, jak² nenφ b∞₧n² ani u n∞kter²ch voz∙ stojφcφch o t°φdu v²Üe. Karoserie Astry II je kompletn∞ pozinkovßna a v²robce na nφ dßvß rekordnφ zßruku proti proreziv∞nφ v trvßnφ 12 let! Novß Astra, jejφ₧ dynamick² design velmi p°ipomφnß pon∞kud zmenÜenou Vectru, kombinuje v harmonickΘm souzvuku obliny a optickΘ hrany, co₧ jφ dßvß nejen elegantnφ, ale i zcela svΘbytn² vzhled. SouΦinitel odporu vzduchu p°itom Φinφ skv∞l²ch 0,29.
Rozp∞tφ v²kon∙ Ükßly motor∙ urΦen²ch pro novou Astru sahß od 48 kW a₧ po 100 kW, p°iΦem₧ pr∙m∞rnß spot°eba se ve srovnßnφ s pohonn²mi jednotkami p°edchßzejφcφ generace znateln∞ snφ₧ila. Novß Astra jde v∞rn∞ ve ÜlΘp∞jφch p°edchßzejφcφho modelu - a takΘ ona tedy pat°φ k voz∙m s mimo°ßdn∞ vysokou bezpeΦnostnφ ·rovnφ. U₧ v zßkladnφ v²bav∞ tu toti₧ zdravφ posßdky chrßnφ dva Φelnφ a dva boΦnφ airbagy, stejn∞ jako bezpeΦnΘ pedßly nebo t°φbodov² bezpeΦnostnφ pßs pro cestujφcφho vzadu uprost°ed. VÜechny vozy majφ takΘ k dipozici poslednφ verzi elektronickΘho protiblokovacφho systΘmu ABS.
Na autosalonu v Bruselu v lednu roku 1998 p°edstavila automobilka novou Astru v provedenφ kombi. Automobil nesoucφ oznaΦenφ Caravan mß ·ctyhodn² zavazadlov² prostor o objemu 1500 litr∙ a na kombi neobyΦejn∞ p°φznivou hodnotu souΦinitele Φelnφho odporu vzduchu 0,31. Nabφdka motor∙ pro model Caravan zahrnuje Üest zß₧ehov²ch jednotek (v²konovΘ rozp∞tφ od 48 do 100 kW) a dva diesely
o v²konu 50 a 60 kW. Krom∞ airbag∙ pro °idiΦe a spolujezdce nabφzφ novß Astra Caravan boΦnφ airbagy ulo₧enΘ v op∞radlech p°ednφch sedadel.#MAIN\330\330_01.RTF,Opel - Vznik
Vznik automobilky
OpelovΘ byli po mnoho generacφ starou rolnickou rodinou, pochßzejφcφ z okolφ n∞meckΘho m∞sta Darmstadt. Jen mßlokter² Opel se b∞hem n∞kolika stovek let rolnickΘmu prost°edφ zpronev∞°il. ObΦas se vÜak takovφ p°ece jenom naÜli. T°eba Phillipp Wilhelm Opel, snad prvnφ potomek rozv∞tvenΘho rodu, kter² se vydal technick²m sm∞rem. Phillip se toti₧ vyuΦil zßmeΦnφkem a v roce 1835 si takΘ v Rⁿsselsheimu, tehdy malΘm ospalΘm m∞steΦku na °ece Mohanu, otev°el zßmeΦnickou ₧ivnost. Se svou ₧enou Annou Katharinou m∞l zßmeΦnφk Opel t°i syny. Hned prvnφm z nich byl Adam, narozen² 9. kv∞tna 1837 - a byl to prßv∞ on, kdo se v budoucnosti m∞l stßt slavn²m novotß°em, technikem, v²robcem, prodejcem i importΘrem, a jen₧ m∞l takΘ Opelovo jmΘno proslavit doslova po celΘm sv∞t∞. Otec m∞l ovÜem pro svΘho syna p°ipravenu jasn∞ naplßnovanou kariΘru. PoΦφtal toti₧ s tφm, ₧e mu Adam bude pomßhat s jeho zßmeΦnickou ₧ivnostφ. Adam se u svΘho otce takΘ vyuΦil, ale kdy₧ mu bylo dvacet let, zφskal pracovnφ knφ₧ku, kterß mu umo₧≥ovala provozovat °emeslo a sbφrat zkuÜenosti i za hranicemi velkovΘvodstvφ hessenskΘho. Toho takΘ urostl² a blon∩at² Adam Opel hodlal dokonale vyu₧φt. Vydal se tedy na zkuÜenou a zakotvil nejd°φve v Belgii, kde byl jeho prvnφ profesionßlnφ zastßvkou nejprve Lutych a potom i Brusel. LΘto roku 1858 ovÜem mlad² zßmeΦnφk strßvil v Pa°φ₧i. Nenφ se Φemu divit: francouzskß metropole tenkrßt (ostatn∞ stejn∞ jako dnes) p°itahovala mladΘ lidi jako siln² magnet ₧eleznΘ piliny (abychom z∙stali v zßmeΦnickΘm oboru). Jen₧e: v Pa°φ₧i se s mlad²m Opelem n∞co stalo. Nakazil se tu toti₧ hlubokou lßskou k technice a ke stroj∙m. Ve m∞st∞ nad Seinou Opel zpoΦßtku pracoval u jednΘ firmy vyrßb∞jφcφ ocelovΘ sk°φn∞ a vymyslel pro ni takΘ spoustu zlepÜovßk∙, dφky jim₧ se v²roba stala kvalitn∞jÜφ, rychlejÜφ a hlavn∞ lacin∞jÜφ. To vÜak rozhodn∞ nebylo Opelov²m koneΦn²m cφlem. N∞meck² zßmeΦnφk se toti₧ zamiloval do vidiny mechanickΘho Üicφho stroje. V roce 1859 proto nastoupil k firm∞ Journaoux a Leblond, kterß se zab²vala v²robou prßv∞ takov²ch mechanism∙. Tam vydr₧el celΘ t°i roky a pozval b∞hem tΘ doby do Pa°φ₧e dokonce i svΘho bratra Georga, aby mu umo₧nil poznat v²robky a mo₧nosti soudobΘ techniky. Po t°ech letech Adam Opel p°eÜel k jinΘ firm∞ stejnΘho oboru (Huguenin a Reiman), aby se pak na podzim roku 1862 vrßtil do rodnΘho Rⁿsselsheimu.
Roky, strßvenΘ na zkuÜenΘ, ud∞laly z Opela mimo°ßdn∞ zruΦnΘho °emeslnφka, ale daly mu takΘ urΦit² rozhled a touhu po technickΘm pokroku. Po nßvratu dom∙ se Adam rozhodl v otcov∞ dφln∞ vyrßb∞t Üicφ stroje vlastnφ konstrukce. Jeho otec vÜak touto myÜlenkou nebyl prßv∞ nadÜen: zastßval toti₧ nßzor, ₧e kdy₧ u₧ Adam mermomocφ musφ experimentovat s takovou ned∙v∞ryhodnou novinkou, m∞l by to d∞lat n∞kde jinde a ne v solidnφ rodinnΘ dφln∞. Stalo se. Jeden z bohat²ch Φlen∙ rodiny mladΘmu Adamovi pomohl, kdy₧ mu p°enechal budovu b²valΘho kravφna p°φmo v Rⁿsselsheimu. Tam pak Adam Opel zaΦal vyvφjet sv∙j nov² stroj. Spojil se pro ten ·Φel s ob∞ma sv²mi bratry a spoleΦn∞ zaΦali v roce 1863 pracovat na zalo₧enφ malΘ tovßrny na Üicφ stroje. V roce 1867 si dokonce usmyslili, ₧e v blφzkosti rⁿsselsheimskΘho nßdra₧φ vybudujφ dvoupatrovou tovßrnu. Toho u₧ se o vÜem Adam∙v otec nedo₧il, zem°el prßv∞ v roce 1867. K novΘ tovßrn∞ pat°il i prostorn² byt, kam se Adam nast∞hoval se svou man₧elkou Sophiφ. Ta do rodiny p°inesla bohatΘ v∞no, kterΘ Opel pochopiteln∞ okam₧it∞ investoval do firmy. Za v∞no tak zφskal parnφ stroj, jen₧ obstarßval pohon veÜker²ch agregßt∙, pot°ebn²ch pro provoz celΘ tovßrny. Na svatebnφ cestu si oba novoman₧elΘ vyjeli - jak jinak - do Pa°φ₧e. Sophia um∞la v²born∞ francouzsky, a tak svΘmu mu₧i dokßzala pomßhat p°i mnoh²ch obchodnφch jednßnφch, kter²mi svou svatebnφ cestu prolo₧il. Jako projev uznßnφ za tuto pomoc nazval Opel sv∙j prvnφ model Üicφho stroje "Sophia". Pro stßle rostoucφ v²robu pot°eboval Opel znaΦnß mno₧stvφ kvalitnφ legovanΘ oceli z Francie a jeho kontakty s francouzsk²mi ocelß°i ho za Φas p°ivedly a₧ do pozice podφlnφka jednΘ francouzskΘ slΘvßrny. Vedle v²roby Üicφch stroj∙ se Opelova tovßrna zab²vala takΘ korkovßnφm a peΦet∞nφm lßhvφ, co₧ byla vzhledem k blφzkosti vina°sk²ch oblastφ na R²nu a Mohanu Φinnost pom∞rn∞ v²nosnß. V osmdesßt²ch letech minulΘho stoletφ zßjem o kvalitnφ Üicφ stroje nadßle v²razn∞ stoupl, tak₧e Adam Opel musel svou tovßrnu dßle rozÜφ°it - a jeÜt∞ do konce stoletφ dokßzal vyprodukovat a prodat vφce ne₧ p∙l milionu Üicφch stroj∙.
Adam Opel se jako prosperujφcφ tovßrnφk o nßsledovnφky ve firm∞ rozhodn∞ nemusel bßt. M∞l toti₧ se svou man₧elkou p∞t syn∙. NejstarÜφ byl Carl, nßsledovali Wilhelm, Heinrich, Friedrich a jako poslednφ Ludwig, kter² se narodil v roce 1880. Opelovi synovΘ takΘ m∞li nejv∞tÜφ podφl na tom, ₧e se rodinnß tovßrna p°eorientovala a zaΦala se v∞novat i jin²m mechanism∙m, ne₧ jen Üicφm stroj∙m. VÜechno zaΦalo zdßnliv∞ nevinn∞: vysok²m jφzdnφm kolem, je₧ znßme pod p°ezdφvkou kostit°as, kterΘ jednou Adam Opel na jednΘ ze sv²ch cest potkal v Pa°φ₧i. Kolo se mu zalφbilo, a tak si jeden exemplß° nechal poslat z Anglie, kterß v tΘ dob∞ byla, pokud Ülo o v²robu bicykl∙, skuteΦnou velmocφ. Kolo p°iÜlo v dφlech, kterΘ pak mechanici v Rⁿsselsheimu sestavili dohromady - a sßm Adam Opel vyjel ke svΘ prvnφ jφzd∞. Ta ovÜem skonΦila neslavn∞: pßdem z nep°φjemnΘ v²Üky a mnoha od°eninami. Opel se za°ekl, ₧e u₧ s kostit°asem nechce nic mφt, ale toto p°edsevzetφ jej zanedlouho rychle opustilo. P°isp∞ly k tomu dv∞ skuteΦnosti. Opel toti₧ hned po prvnφ jφzd∞ kolo prodal - a s p°ekvapenφm zjistil, ₧e za n∞ bez nßmahy utr₧il tolik, ₧e zisk byl v²razn∞ vyÜÜφ ne₧ p°i prodeji Üicφch stroj∙. Druh²m d∙vodem bylo neustßlΘ nalΘhßnφ jeho syn∙, kte°φ vÜichni svorn∞ tou₧ili po vlastnφm kole. To vÜechno se odehrßlo v roce 1884.
Krßtce po tom dorazila do Rⁿsselsheimu zßsilka s p∞ti koly r∙zn²ch velikostφ rozlo₧en²mi na dφly, urΦenß pro p∞t Opelov²ch syn∙. A dva roky na to u₧ Opelovu tovßrnu opustil prvnφ prototyp vlastnφho jφzdnφho kola. V roce 1887 se pak mlad² Carl Opel rozjel do Anglie, aby tam naÜel novou inspiraci a technickΘ podn∞ty pro stavbu bicykl∙ vlastnφ znaΦky. V Rⁿsselsheimu p°itom v roce 1887 vyrßb∞li u₧ n∞kolik druh∙ bicykl∙ s nφzk²mi koly, ale i t°φkolek. O rok pozd∞ji vynalezl skotsk² zv∞rolΘka° John Boyd Dunlop nafukovacφ pneumatiku a Wilhelm Opel se za nφm okam₧it∞ rozjel vyjednßvat o spoluprßci. DalÜφ bratr, Friedrich, ovÜem mezitφm nezahßlel a uzav°el pro celΘ N∞mecko importΘrskou smlouvu s francouzsk²m Michelinem. Divize jφzdnφch kol se zaΦala prudce rozvφjet, o kola Opel Blitz a Viktoria Blitz byl mezi ve°ejnostφ mimo°ßdn² zßjem a oba bicykly se zakrßtko po celΘ zemi staly synonymem solidnφ a technicky pokrokovΘ konstrukce. Opel takΘ nevßhal podporovat ÜpiΦkovΘ zßvodnφ jezdce, jejich₧ ·sp∞chy mu p°inßÜely skv∞lou reklamu. èel ale jeÜt∞ dßle a zalo₧il vlastnφ tovßrnφ t²m. Ten m∞l p∞t Φlen∙ - a sice p∞t Opelov²ch syn∙! Star² pßn pro n∞ dokonce nechal postavit p∞timφstn² tandem, na n∞m₧ obΦas podnikali vyjφ₧∩ky do okolφ Rⁿsselsheimu. Ka₧d² z p∞ti bratr∙ se bez uzard∞nφ mohl pova₧ovat za ·sp∞ÜnΘho zßvodnφho cyklistu. Kdy₧ nap°φklad svou cyklistickou kariΘru ukonΦil nejstarÜφ Carl, napoΦφtal 60 prvnφch cen, mladÜφ Wilhelm jej dokonce jeÜt∞ o deset p°ekonal, Heinrich to dotßhl na neskuteΦn²ch 150 a vÜechny pak dokßzal poko°it Friedrich, jeden z nej·sp∞Ün∞jÜφch cyklist∙ svΘ doby, jen₧ vybojoval 180 vφt∞zstvφ, vΦetn∞ zßvodu z Bazileje do Cleve. Tenhle zßvod m∞°il 620 km a Fritz je dokßzal ujet za 27 hodin a 50 minut, Φφm₧ rodinnΘ znaΦce ud∞lal skv∞lou reklamu. TakΘ Wilhelm se pochlapil a vybojoval vφce ne₧ 100 cyklistick²ch vφt∞zstvφ. Pokud Ülo o profesionßlnφ kariΘru, m∞l k technice nejblφ₧e prßv∞ fenomenßlnφ cyklista Fritz. Toho takΘ otec poslal na rok na zkuÜenou do Ameriky, aby se porozhlΘdl, jak pracuje tam∞jÜφ strojφrensk² pr∙mysl.
Kdy₧ se Fritz v roce 1899 vrßtil, p°ivezl s sebou velkou spoustu zkuÜenostφ, nßpad∙ a nßvrh∙, kterΘ takΘ zßhy zaΦal uplat≥ovat v rodinnΘm podniku. Adam Opel zem°el v roce 1895 na tyfus, kter²m se nakazil o n∞kolik let d°φve p°i jednΘ ze sv²ch obchodnφch cest do Nizozemska. Ve svΘ zßv∞ti odkßzal nejv∞tÜφ podφl na tovßrn∞ svΘ man₧elce, menÜφ Φßsti pak zφskali oba nejstarÜφ synovΘ. P°ed koncem stoletφ ovÜem podnik postihla dalÜφ rßna. Boom na jφzdnφ kola ze dne na den prakticky skonΦil a mnoho velk²ch tovßren, zam∞°en²ch v²hradn∞ na tuto komoditu, muselo zastavit v²robu a propouÜt∞t d∞lnφky. Opel na tom byl p°ece jen o n∞co lΘpe: nebyl toti₧ zßvisl² jen na kolech. Produkce Üicφch stroj∙ b∞₧ela na plnΘ obrßtky - a nadto p°i prvnφch znßmkßch krize zaΦala firma do v²roby zavßd∞t i r∙znΘ dalÜφ v²robky, tak₧e se Opelovi poda°ilo udr₧et tovßrnu v b∞hu a zachovat mφsta vÜem 1500 zam∞stnanc∙m. OvÜem zßjem o jφzdnφ kola se za n∞kolik let zase zvedl a₧ k p∙vodnφ ·rovni, a tak se Opel zanedlouho stal nejv∞tÜφm bicyklov²m v²robcem N∞mecka s dennφ produkcφ kolem 4000 kus∙ velocipΘd∙.
JeÜt∞ p°ed koncem stoletφ se v N∞mecku zaΦaly objevovat prvnφ automobily. Tyhle "smradlavΘ kßry pro bohatΘ", jak jim s oblibou a despektem °φkal Adam Opel, odvozovaly sv∙j p∙vod od dvou prvnφch automobilov²ch konstrukcφ, kterΘ ob∞ shodou okolnostφ vznikly prßv∞ v N∞mecku. V roce 1885 tu svΘ prvnφ auto postavil Carl Benz a o rok pozd∞ji i Gottlieb Daimler. U₧ v roce 1885 pak n∞meckß firma Bergmann z Gaggenau zaΦala s v²robou automobil∙ podle Benze, v roce 1897 rozjela firma Gudell v²robu t°φkolek podle francouzskΘho patentu de Dionova - a za dva roky nßsledovaly takΘ skuteΦnΘ automobily stejnΘ znaΦky. DalÜφ v∙z se spalovacφm motorem zaΦala v roce 1899 produkovat jedna berlφnskß firma, a tak se zdßlo, ₧e se "koΦßry bez konφ" v N∞mecku definitivn∞ ujaly. V tΘto zemi ovÜem p∙sobil jeÜt∞ jeden d∙le₧it² automobilov² konstruktΘr. Jmenoval se Lutzmann a byl to vlastn∞ nßsledovnφk Benz∙v i Daimler∙v. Lutzmann tak v roce 1893 tak°ka na kolen∞ a ·dajn∞ za pomoci vynikajφcφho ΦeskΘho soustru₧nφka (jeho₧ jmΘno historickΘ prameny neuvßd∞jφ) postavil sv∙j prvnφ v∙z jmΘnem "Victoria". Ten byl vybaven jednovßlcov²m motorem s horizontßlnφm vßlcem a m∞l dva p°evodovΘ stupn∞ pro jφzdu vp°ed a jeden pro jφzdu vzad, p°iΦem₧ °azenφ se uskuteΦ≥ovalo pßkou na sloupku volantu. B∞hem jφzdnφch zkouÜek, kterΘ prob∞hly velmi ·sp∞Ün∞, na sebe Lutzmann upoutal velkou pozornost - a nßsledkem bylo jeho jmenovßnφ dvornφm v²robcem automobil∙ p°i hessenskΘm vΘvodskΘm dvo°e. V roce 1895 takΘ Lutzmann zaklßdß svou malou tovßrnu s nßzvem Anhaltische Motorenfabrik. Prvnφ Lutzmann∙v sΘriov∞ vyrßb∞n² v∙z se jmenoval "èφp" a vznikl asi v Üedesßti exemplß°φch. Jeho motor m∞l p°i objemu 2540 cm3 v²kon 5 ko≥sk²ch sil.
K Lutzmannov∞ v∞hlasu p°isp∞la i sout∞₧, slo₧enß z v²stavy voz∙ a zßvodu z Berlφna do Postupimi. V souhrnnΘm v²sledku p°i°kla hodnotφcφ komise vφt∞zstvφ prßv∞ Lutzmannovi a jeho èφpu (kter² tak p°ekonal v∙z Daimler∙v i Benz∙v) - a tenhle ·sp∞ch ud∞lal velik² dojem na dva nejstarÜφ syny Adama Opela. Ti toti₧ v automobilu vid∞li v²robek, kter² by mohl b²t zajφmav² pro sΘriovou v²robu v jejich tovßrn∞. Jejich zßjem povzbuzoval i osvφcen² hessensk² velkovΘvoda Ernst Ludwig, jen₧ m∞l velk² zßjem na industrializaci svΘho vΘvodstvφ a kter² takΘ v obou bratrech vid∞l ideßlnφ potencißlnφ zakladatele automobilovΘ tovßrny. Oba OpelovΘ byli nadÜeni nejen Lutzmannov²m ·sp∞chem, ale takΘ konstrukcφ jeho vozu. Ta toti₧ pracovala s mnoha kuliΦkov²mi lo₧isky (postaral se o n∞ prßv∞ jeho Φesk² spolupracovnφk), co₧ byla v∞c na tehdejÜφ dobu nep°φliÜ Φastß. Jφzdnφ kola Opel m∞la takΘ n∞kolik kuliΦkov²ch lo₧isek, a tahle konstrukΦnφ shodnost byla podn∞tem k podepsßnφ smlouvy mezi Opely a Lutzmannem. Podle nφ Lutzmann ukonΦil svou v²robu v Dessau a p°esunul ji prßv∞ k Opel∙m do Rⁿsselsheimu. Na konci roku 1898 tak v rßmci tovßrny Opel zaΦalo fungovat odd∞lenφ motorov²ch voz∙, kterΘ ovÜem bylo velmi p°φsn∞ odd∞leno od veÜkerΘ dalÜφ produkce. èΘfem odd∞lenφ se stal pochopiteln∞ Lutzmann, jeho₧ ·kolem bylo vyvφjet a vyrßb∞t novΘ modely automobil∙ se spalovacφmi motory. Prvnφm plodem spoluprßce byl automobil o n∞co ni₧Üφ a elegantn∞jÜφ ne₧ p∙vodnφ Lutzmann∙v èφp. M∞l ovÜem velmi slo₧it² nßzev: Opel∙v patentovan² motorov² v∙z, systΘm Lutzmann.
Automobilka Opel tak vznikla v roce 1898 a prvnφ vozy prodala v roce nßsledujφcφm, celkem to bylo 11 automobil∙ s motorem 1,5 litru o v²konu 4 ko≥sk²ch sil. NejvyÜÜφ rychlost stroje se pohybovala kolem 20 km/h, v∙z m∞l ob∞ nßpravy odpru₧enΘ eliptick²mi pru₧inami a motor s automatick²m sacφm ventilem a jednoduch²m karburßtorem. ToΦiv² moment se na kola p°enßÜel p°es p∙vodnφ primitivnφ dvoustup≥ovou p°evodovku. Prvnφ Opely byly malΘ a lehkΘ, nebylo ovÜem snadnΘ je nastartovat. Aby se to povedlo, musel se °idiΦ sehnout a mohutn²m Ükubnutφm roztoΦit setrvaΦnφk. ╪idiΦ sed∞l vlevo a obsluhoval pßky plynu, zapalovßnφ i brzdy levou rukou. Pravou potom pot°eboval pro ovlßdßnφ °φdφcφ pßky uprost°ed vozu. Brat°i OpelovΘ brzy zjistili, ₧e v²roba automobil∙ je o n∞co slo₧it∞jÜφ ne₧ produkce jφzdnφch kol. Museli proto zavßd∞t novΘ technologie - t°eba pro vyvrtßvßnφ vßlc∙ nebo v²robu pevn∞jÜφch pφstnφch krou₧k∙, aby sv²m voz∙m zaruΦili nφzkou poruchovost a vysokou ₧ivotnost. V roce 1899 se pustili do dvouvßlcovΘho motoru, kter² vozu obsazenΘmu Φty°mi osobami ud∞loval rychlost a₧ 45 km/h. U₧ v tΘ dob∞ se firma Opel anga₧ovala v motoristickΘm sportu. P°ipsala si nap°φklad vφt∞zstvφ v zßvod∞ do vrchu u Heidelbergu nebo v rychlostnφ sout∞₧i u Frankfurtu. S velkou slßvou se OpelovΘ vypravili na velk² mezinßrodnφ autosalon, kter² se v roce 1900 konal v Norimberku. Tady je ale Φekalo velikΘ zklamßnφ. Ukßzalo se toti₧, ₧e francouzÜtφ v²robci u₧ s technikou i designem pokroΦili mnohem dßl. Renault i Panhard a Levassor tu nap°φklad vystavovali vozy s v²konn²mi °adov²mi Φty°vßlci a Φty°stup≥ov²mi p°evodovkami s ozuben²m soukolφm, kterΘ auta z Rⁿsselsheimu doslova zahanbily. FrancouzskΘ vozy byly tak daleko vp°edu, ₧e OpelovΘ pochopili nesmyslnost snah p°izp∙sobovat jim zastaralΘ Lutzmannovy konstrukce. Proto od svΘho spolupracovnφka po nßvratu z Norimberku ₧ßdali v∙z zcela novΘ koncepce, srovnateln² s tehdejÜφ evropskou ÜpiΦkou. Ale nedoΦkali se. Lutzmann se k jejich p°ekvapenφ zaΦal zab²vat jin²mi technick²mi problΘmy a u₧ nikdy nedokßzal vytvo°it modern∞jÜφ automobil. Pomalß v²roba zastaral²ch voz∙ p°itom tovßrnu finanΦn∞ vyΦerpßvala a doslova vysßvala zisk z divize jφzdnφch kol i Üicφch stroj∙. Proto se OpelovΘ po dohod∞ s matkou v roce 1900 rozhodli automobilovou produkci zastavit a rozejφt se p°itom s Lutzmanem, jeho₧ dalÜφ odsud je zahalen tajemstvφm. Aby firma Opel mohla vyu₧φt sv²ch dosavadnφch zkuÜenostφ, nahradila v roce 1901 automobilnφ v²robu produkcφ motocykl∙. Jedno- a dvouvßlcovΘ stroje se na trhu velmi dob°e uchytily, ale OpelovΘ jejich v²robu v roce 1907 zase zastavili. Jednostop²mi motorov²mi vozidly se pak jejich tovßrna zab²vala jeÜt∞ dvakrßt: v bφdnΘ hospodß°skΘ situaci po prvnφ sv∞tovΘ vßlce, kdy v Rⁿsselsheimu vznikaly bicykly s pomocn²m motorkem - a pak takΘ v roce 1928, kdy Opel vyrßb∞l siln² p∙llitrov² stroj s rßmem z lisovanΘho ocelovΘho plechu. Ob∞ma Opel∙m ovÜem automobily stßle vrtaly hlavou a brat°i se po°ßd nemohli rozlouΦit s myÜlenkou jejich velkoprodukce ve svΘ rⁿsselsheimskΘ tovßrn∞. Proto se oba brat°i v roce 1901 takΘ znovu vrßtili do zamilovanΘho m∞sta svΘho otce, toti₧ do Pa°φ₧e, aby tam na autosal≤nu zjistili, jak² pokrok zatφm automobilovß technika ud∞lala, a hledali cesty, kudy by se mohla ubφrat jejich vlastnφ v²roba. Nejvφce je op∞t zaujala auta francouzskß - a na prvnφm mφst∞ to byly vozy, kterΘ vyrßb∞l jist² Louis Renault, jen₧ se automobily zaΦal zab²vat prßv∞ v dob∞, kdy OpelovΘ zahajovali svou spoluprßci s Lutzmannem. Od tΘ doby Renaultovy vozy ud∞laly velik² pokrok, a tak se OpelovΘ velmi intenzivn∞ zaΦali uchßzet o spoluprßci s nφm. Rychle se s francouzsk²m v²robcem takΘ domluvili a podle prvnφ smlouvy s nφm zφskali prßvo na zastupovßnφ znaΦky Renault pro Φßst N∞mecka. V∞c ovÜem nebyla tak jednoduchß, jak se zpoΦßtku zdßlo. Mladß francouzskß automobilka toti₧ jeÜt∞ nebyla s to vyrßb∞t takovΘ mno₧stvφ automobil∙, aby uspokojila i exportnφ nßroky - a zejmΘna po₧adavky aktivnφch Opel∙, kte°φ v N∞mecku pro modernφ francouzskΘ vozy zaΦali nachßzet stßle vφce zßkaznφk∙. OpelovΘ ovÜem rozehrßli n∞kolik her najednou, zaΦali toti₧ takΘ vyjednßvat s jinou francouzskou firmou jmΘnem Darracq, kde zφskali jeÜt∞ daleko vφce prostoru. Stali se toti₧ nejen zßstupci tΘto znaΦky pro celΘ N∞mecko a Rakousko-Uhersko, ale dostali dokonce prßvo vybavovat Darracquovy modely vlastnφmi karoseriemi a pozd∞ji je dokonce podle francouzsk²ch plßn∙ sm∞li takΘ sami vyrßb∞t. OpelovΘ p°itom doÜli k nßzoru, ₧e masovou v²robu osobnφch automobil∙ nejvφce zpomaluje prßv∞ prßce na jejich karoseriφch, a proto se zßhy rozhodli vybudovat p°φmo v Rⁿsselsheimu modernφ a v²konnou karosßrnu.#MAIN\330\330_02.RTF,Opel - Do r.1918
Historie do roku 1918
Velice mnoho si Opel sliboval od svΘ technickΘ bomby roku 1903 - toti₧ od prvnφho cestovnφho vozu znaΦky se Φty°vßlcov²m motorem. V∙z nesl nßzev Typ 20/24 - a pokud Ülo o jeho motor, jednalo se prakticky o zdvojen² dvouvßlcov² agregßt z p°edchßzejφcφcho modelu, ovÜem s tou zm∞nou, ₧e oba ventily byly u₧ tentokrßt soust°ed∞ny na jednΘ stran∞ ka₧dΘho vßlce; toto °eÜenφ bylo oznaΦovßno jako L - hlava. Krom∞ toho stojφ za zmφnku, ₧e Opel nabφzel sv∙j nov² model na p°ßnφ takΘ se Φty°stup≥ovou p°evodovkou. Nov² model svΘ kvality potvrdil i v zßvodech, kterΘ se ve stejnΘm roce konaly v okolφ Frankfurtu. V roce 1904 u₧ se Opel pevn∞ etabloval na n∞meckΘm automobilovΘm trhu - a to jak s vozy vyrßb∞n²mi v licenci Darracq, tak i s automobily vlastnφ konstrukce. ╚asy, kdy se oba brat°i OpelovΘ trßpili s nedokonal²mi a t∞₧ce prodejn²mi konstrukcemi Lutzmannov²mi, tak byly definitivn∞ zapomenuty. A prodejnφ Φφsla stßle stoupala, i kdy₧ se dnes nad jejich absolutnφ ·rovnφ m∙₧eme jen usmφvat: Ze 178 voz∙ prodan²ch v roce 1903 a₧ na 252, kterΘ si zßkaznφci z prodejen Opelu odvezli v roce nßsledujφcφm. P°esto vÜak byla v²roba automobil∙ v celkovΘ bilanci aktivit firmy Opel ekonomicky mßlo v²znamnou a v oΦφch majitelky nejv∞tÜφho podφlu ve firm∞, Sophie OpelovΘ, byly automobily dokonce polo₧kou zcela zbyteΦnou a nepot°ebnou. Budoucnost vÜak m∞la ukßzat n∞co ·pln∞ jinΘho.
B∞hem deseti let, kterΘ zb²valy do zaΦßtku prvnφ sv∞tovΘ vßlky, si Opel jako v²robce osobnφch automobil∙ na evropskΘ automobilovΘ scΘn∞ vypracoval velice d∙le₧itou pozici. P°isp∞la k tomu ostatn∞ taktika podobnß tΘ dneÜnφ, tedy velice Üirokß nabφdka model∙ v mnoha r∙zn²ch modifikacφch, kterΘ prost∞ musely uspokojit ka₧dΘho zßjemce o nov² v∙z. Opel navφc sv∙j v²robnφ program obm∞≥oval tak neuv∞°iteln∞ rychle, ₧e by to dnes ka₧dΘ modernφ automobilce b∞hem n∞kolika let muselo zlßmat vaz. Tenkrßt ovÜem byla jinß situace, evropskΘ automobilky prost∞ jeÜt∞ neznaly ₧ßdnΘ v²robnφ pßsy a ka₧d² jejich v∙z vznikal od zaΦßtku a₧ do konce na svΘ montß₧nφ stolici, vφce mΘn∞ jako originßl. V roce 1912 tak 3100 zam∞stnanc∙ b∞hem dvanßcti m∞sφc∙ vyrobilo jen 3202 automobil∙. Produktivita prßce tehdy jeÜt∞ nebyla p°φliÜ vysokß.
V roce 1905 u₧ krom∞ novΘho zßvodu o ploÜe 6000 m2 pat°ila znaΦce takΘ malß elektrßrna, starajφcφ se o pravidelnou dodßvku elektrickΘ energie. V tΘ dob∞ jeÜt∞ stßle evropskΘ automobilky neznaly pßsovou v²robu. Prakticky ka₧dß souΦßstka se vyrßb∞la jako originßl, a to s nep°φliÜ p°esnou tolerancφ, kterß ovÜem vy₧adovala velmi rozsßhlou kontrolu. FunkΦnφ kontroly byly vÜak u₧ v tΘ dob∞ nap°φklad p°i v²rob∞ nov²ch motor∙ neobyΦejn∞ p°φsnΘ. Ka₧d² agregßt nejd°φve putoval na zkuÜebnu, kde nejprve b∞₧el 10 - 12 hodin s cizφm pohonem, aby nßsledujφcφch 10 hodin "odjel" sßm a vlastnφ silou. PotΘ byl motor ·pln∞ rozebrßn, zkontrolovßn a p°esn∞ se°φzen - a znovu poslßn na zkuÜebnu, kde vlastnφ silou a bez zßt∞₧e b∞₧el dalÜφ t°i hodiny. To ale jeÜt∞ po°ßd nestaΦilo. Na zßv∞r musely vÜechny motory toti₧ absolvovat jeÜt∞ p∞t hodin ve st°φdavΘm zatφ₧enφ a jako ·pln² vrchol navφc i zkouÜku b∞hu na plnΘ otßΦky s maximßlnφ zßt∞₧φ. V∞tÜina ostatnφch dφl∙ a agregßt∙ se zkouÜela se stejnou nßroΦnostφ, tak₧e se zßkaznφk nemusel bßt, ₧e by v∙z dostal v "syrovΘm" stavu. Tak nap°φklad p°evodovky a diferencißly musely b∞₧et p∞t hodin, aby tak potvrdily, ₧e jsou nejen spolehlivΘ, ale takΘ dostateΦn∞ tichΘ. CelΘ Üasi pak putovalo na vßlcovou zkuÜebnu, kde muselo op∞t absolvovat n∞kolik hodin "jφzdy" ve vÜech re₧imech a se vÜemi za°azen²mi rychlostnφmi stupni. ┌pln∞ na zßv∞r byla na Üasi posazena specißlnφ a velmi t∞₧kß zkuÜebnφ karoserie, do nφ si sedli testovacφ °idiΦ a zkuÜebnφ technik a absolvovali v nφ na podnikovΘ zkuÜebnφ drßze nßroΦnou testovacφ jφzdu. V²roba mal²ch model∙ tenkrßt trvala Üest t²dn∙, u velk²ch limuzφn to b²valy a₧ t°i m∞sφce, p°iΦem₧ jen samo kvalitnφ lakovßnφ spot°ebovalo z tΘto doby t°i a₧ Φty°i t²dny. Nejdra₧Üφm Opelem tΘ doby byl nesporn∞ Typ 35/40 PS, jeho₧ cena Φinila 17 000 n∞meck²ch marek. Tuto vlajkovou lo∩ firmy sm∞l vyrßb∞t pouze specißlnφ t²m, kter² Φasto osobn∞ kontroloval sßm Fritz Opel. V∙z m∞l znovu Φty°vßlcov² motor o objemu 6880 cm3 s hlavou typu T. Reprezentativnφ model byl poprvΘ p°edstaven v Φervnu roku 1905 - a na podzim stejnΘho roku u₧ jeho zßvodnφ verze vyhrßla n∞kolik zßvod∙! Opel tehdy ka₧doroΦn∞ p°inßÜel na trh tolik nov²ch model∙, ₧e je zhola nemo₧nΘ zmφnit se o ka₧dΘm z nich. VelkΘmu zßjmu Üirok²ch motoristick²ch vrstev se nap°φklad t∞Üil mal² v∙z s dvouvßlcov²m motorem Darracq. Existovala i jednovßlcovß varianta, kterou Opel doporuΦoval jako "lidov² v∙z". VÜechny Opely tΘ doby m∞ly °azenφ na volantu, p°ed rokem 1910 vÜak takΘ Opel podlehl dobovΘ m≤d∞ a zaΦal svΘ automobily dodßvat s kulisov²m °azenφm vn∞ karoserie. To byl ostatn∞ p°φpad i malΘho dvousedadlovΘho vozu s neobyΦejn∞ elegantnφ otev°enou karoseriφ, pro kter² se v₧il nßzev "doktorskΘ auto". V∙z byl skuteΦn∞ urΦen a takΘ zhusta vyu₧φvßn jako dopravnφ prost°edek pro lΘka°e, kter² se musφ pohybovat v terΘnu a pot°ebuje lacinΘ a spolehlivΘ auto. Technickou zajφmavostφ, kterß °idiΦi hodn∞ ulehΦovala prßci p°i tehdejÜφch Φast²ch defektech pneumatik, byly rozebφratelnΘ rßfky kol. V roce 1909 Opel ukonΦil v²robu jedno- a dvouvßlcov²ch motor∙ a p°eÜel v celΘ modelovΘ Ükßle na Φty°vßlce - ovÜem prßv∞ s v²jimkou zmφn∞nΘho "doktorskΘho vozu", kter² se ve stejnΘ podob∞ vyrßb∞l jeÜt∞ n∞kolik let. V tΘ dob∞ u₧ Opel zaΦφnal vyu₧φvat v²hod systΘmu stavebnicovΘ montß₧e, kter² mu dφky n∞kolika rozdφln²m komponent∙m umo₧≥oval vyrßb∞t celou °adu r∙zn²ch motor∙ o nestejn²ch objemech a v²konech. Tato racionalizace byla nßsledkem americkΘ cesty Wilhelma Opela, kter² se za oceßnem nechal d∙kladn∞ pouΦit o tamnφm zp∙sobu modernφ sΘriovΘ v²roby automobil∙. V roce 1911 tak m∞ly vÜechny Opely Φty°vßlcov² motor s hlavou typu L a rozvodem SV, co₧ platilo jak pro nejmenÜφ Typ 4/8 PS, tak pro velk² a reprezentativnφ v∙z 34/65 PS. Vedle sΘriov²ch model∙ vyrßb∞li OpelovΘ takΘ celou °adu voz∙ zßvodnφch, kterΘ se vÜechny p°ipravovaly p°φmo v tovßrn∞ a zßvodily pak po celΘ Evrop∞. Nutno dodat, ₧e velmi ·sp∞Ün∞. V roce 1907 sice posßdku Fritz Opel - Carl J÷rns p°ipravila o ·sp∞ch ve slavnΘm sicilskΘm zßvod∞ Targa Florio koza, kterΘ se sna₧ili vyhnout, a skonΦili p°itom mimo tra¥, ale ve stejnΘm roce slavil Opel velk² triumf v zßvod∞ o cφsa°∙v pohßr. Krom∞ Fritze Opela a zkuÜebnφho jezdce J÷rnse k n∞mu nastoupil jeÜt∞ t°etφ borec jmΘnem Michel. Tovßrna pro zßvod p°ipravila specißlnφ motor o vrtßnφ 139 mm a zdvihu 130 mm. Dva z nasazen²ch voz∙ pak v celkovΘ klasifikaci zφskaly 2. a 4. mφsto - a cenu pro nejlepÜφ n∞meck² v∙z p°edßval Fritzovi Opelovi sßm n∞meck² cφsa° VilΘm II. S jeÜt∞ mohutn∞jÜφmi motory nastoupil Opel k VelkΘ Cen∞ Francie, kde J÷rns obsadil ÜestΘ mφsto. P°ipome≥me, ₧e tehdejÜφ zßvodnφ Opely m∞ly krom∞ pedßl∙ plynu a spojky jeÜt∞ dva pedßly pro ovßdßnφ p°evodovΘ brzdy a brzdy diferencißlu, stejn∞ jako dalÜφ pedßl ovlßdajφcφ v²fuk. J÷rns tedy musel mφt baletnφ vlohy, aby p°i rychlΘ jφzd∞ dokßzal ovlßdat p∞t pedßl∙, t∞₧kΘ °φzenφ bez posilovaΦe a °azenφ nachßzejφcφ se vn∞ vozu. TehdejÜφ zßvodnφ auta znaΦky Opel m∞la v²kon kolem 100 konφ a dosahovala nejvyÜÜφ rychlosti asi 135 km/h. Opely tak v∞tÜinou ·sp∞Ün∞ absolvovaly spusty zßvod∙ v N∞mecku i celΘ Evrop∞ - a sportovnφ ·sp∞chy znamenaly v²bornou reklamu, dφky nφ₧ Üla prodejnφ Φφsla stßle nahoru. ZajφmavΘ je, ₧e jeden z v²konn²ch zßvodnφch specißl∙ byl prodßn a₧ do Ameriky, kde v roce s 1912 Henri Ulrichem za volantem skonΦil jako osm² v kvalifikaci na slavn² zßvod v Inadianapolis, kdy₧ zajel pr∙m∞r 84,09 mil za hodinu. V tΘ dob∞ se tovßrna Opel, je₧ stßle krom∞ automobil∙ vyrßb∞la i sv∙j p∙vodnφ sortiment (tedy Üicφ stroje a jφzdnφ kola) rozrostla do velkΘho uzav°enΘho tovßrnφho komplexu, nejv∞tÜφho v Hessensku. To byla ovÜem pravda jeÜt∞ 19. srpna 1911. Druh² den rßno zbyly z v∞tÜiny tovßrnφch hal jen trosky a kupy popela. V noci toti₧ zßvody Opel postihl obrovsk² po₧ßr, kter² se marn∞ sna₧ily zdolat po₧ßrnφ sbory z Rⁿsselsheimu, Frankfurtu, Mainzu i Darmstadtu. Bohu₧el se jim ale nepoda°ilo dostat ohe≥ pod kontrolu. U₧ proto ne, ₧e mnoho star²ch tovßrnφch budov m∞lo jeÜt∞ d°ev∞nΘ st°echy. Rodinu Opel∙ ale obrovsk² po₧ßr nezlomil. Byli na n∞co podobnΘho p°ipraveni, a tak si u₧ v roce 1905 dali vypracovat p°esn² a do vÜech detail∙ jdoucφ plßn na obnovu zniΦenΘ tovßrny. Ten se o Üest let pozd∞ji velice hodil - a v roce 1912 byly u₧ hlavnφ Φßsti celΘho rozÜφ°enΘho tovßrnφho komplexu dobudovßny.
Jejich slavnostnφho otev°enφ, kterΘ p°ipadlo na v²roΦnφ den zalo₧enφ firmy, se pak z·Φastnil i dßvn² p°φznicvec firmy, velkovΘvoda hessensk², Ernst Ludwig. Hlavnφ majitelka rodinnΘho podniku, Sophie Opelovß, se jeÜt∞ do₧ila zahßjenΘ provozu v nov²ch objektech, ale v p°φÜtφm roce zem°ela a odkßzala podφl na firm∞ sv²m syn∙m, ze kter²ch se mezitφm stali zkuÜenφ podnikatelΘ. Opel v tΘ dob∞ ovÜem nevyrßb∞l jen osobnφ (a takΘ zßvodnφ) vozy. V roce 1910 toti₧ v Rⁿsselsheimu zahßjili rovn∞₧ produkci t∞₧k²ch nßkladnφch voz∙ o nosnosti 3 a₧ 4 tuny, o kterΘ okam₧it∞ projevila velk² zßjem zejmΘna n∞meckß armßda. U₧itkovΘ automobily vÜak Opel vyrßb∞l rovn∞₧ pro civilnφ sektor. V tehdejÜφ dob∞ byly velmi ΦastΘ srovnßvacφ sout∞₧e nßkladnφch voz∙ - a tady se znaΦce Opel∙ da°ilo snad jeÜt∞ lΘpe ne₧ v zßvodech osobnφch automobil∙. Takto zφskanΘ vav°φny se staly p°edpokladem pro v²znammΘ exportnφ ·sp∞chy. Opel jeÜt∞ p°ed zaΦßtkem prvnφ sv∞tovΘ vßlky zaΦal s ostatnφmi v²robci spolupracovat na v²voji novΘho nßkladnφho vozu, kter² se pak vyrßb∞l prßv∞ v Rⁿsselsheimu a na n∞j₧ v letech 1914 - 1918 pochopiteln∞ nejvφce Φekala n∞meckß armßda. Ve vßleΦn²ch letech takΘ Opel vyrobil asi 4400 kus∙ tohoto u₧itkovΘho automobilu, ovÜem jeho produkce pokraΦovala i po roce 1918. B∞hem vßlky tak Opel produkoval zejmΘna u₧itkovΘ a nßkladnφ vozy pro pot°eby armßdy. Zajφmav² byl ovÜem rok 1916, kdy v Rⁿsselsheimu vznikl prvnφ prototyp °adovΘho ÜestivßlcovΘho motoru pro v∙z 198/50, kter² m∞l jφt do sΘriovΘ v²roby hned po skonΦenφ vßlky. Opel ovÜem v souladu se stßtnφmi zakßzkami nevyvφjel jen automobilovΘ motory. N∞meckß armßda m∞la u₧ n∞kolik let p°ed vßlkou vß₧n² zßjem o novΘ a v²konnΘ leteckΘ motory, a tak Opel zaΦal u₧ n∞kdy v roce 1910 vyvφjet Φty°vßlcov² vodou chlazen² motor o hmotnosti jen 120 kg a v²konu 60 konφ, kter² bylo p°i startu mo₧no zv²Üit a₧ na 70 k. Kdy₧ ovÜem vypukla prvnφ sv∞tovß vßlka, musel Opel z nedostatku Φasu v²voj vlastnφho leteckΘho motoru zastavit a p°evzφt konstrukci vyvinutou u firmy BMW. V prosinci 1918 obsadily Rⁿsselsheim francouzskΘ jednotky, kterΘ pochopiteln∞ zajistily i zßvody firmy Opel. Zam∞stnanci p°itom museli zniΦit vÜechny v²robnφ linky a znehodnotit i veÜkerΘ zßsoby surovin. DalÜφ budoucnost firmy Opel tak v ÜestapadesßtΘm roce jejφ existence nevypadala v∙bec r∙₧ov∞.#MAIN\330\330_03.RTF,Opel - Do r.1945
Historie do roku 1945
Dvacßtß lΘta p°inesla spoleΦnosti Adam Opel obrovskΘ zm∞ny. Cel² podnik se v tΘ dob∞ za n∞kolik let prom∞nil v takovΘm rozsahu, jak to jen u velkΘho pr∙myslovΘho komplexu bylo mo₧nΘ. V²roba doznala velice rozsßhl²ch modernizaΦnφch zm∞n, po jejich₧ dokonΦenφ zaΦal Opel vyrßb∞t jinß auta (a jin²m zp∙sobem) a jin²m zp∙sobem je zaΦal prodßvat. P°eÜel toti₧ na prodej prost°ednictvφm hustΘ sφt∞ obchodnφch zßstupc∙, dealer∙, kte°φ zßrove≥ byli i provozovateli znaΦkov²ch dφlen a servis∙. Prodej, pΘΦe o zßkaznφky a to, Φemu dnes °φkßme marketing, se rßzem v boji s konkurencφ stalo Opelov²m triumfem.
Po prvnφ sv∞tovΘ vßlce ovÜem Opel - jak vφme - musel zaΦφnat prakticky znovu od nuly. Konec vßlky p°inesl zniΦenφ jeho v²robnφch linek, krom∞ toho v povßleΦnΘ bφd∞ samoz°ejm∞ byla obrovskß nouze o kvalitnφ materißl, o benzin - a takΘ o zßkaznφky, kte°φ by si mohli dovolit koupit nov² automobil. Kdy₧ v roce 1919 zaΦala povßleΦnß krize polehouΦku povolovat, mohli brat°i OpelovΘ, v tΘ dob∞ u₧ zralφ a zkuÜenφ podnikatelΘ v automobilovΘm pr∙myslu, pomalu zaΦφt s novou v²robnφ a obchodnφ politikou. Carl Opel se tehdy prßv∞ potkal s Abrahßmem, Wilhelmovi bylo 48, Heinrichovi 46, Fritzovi 44 a Ludwigovi 39 let. Dlouholet² p°φznivec znaΦky, velkovΘvoda hessensk², jmenoval v tΘ dob∞ oba nejstarÜφ bratry komerΦnφmi rady a nadto t°i nejstarÜφ pov²Üil do ÜlechtickΘho stavu. NejstarÜφ ze syn∙ Adama Opela se tak nap°φklad mohl podepisovat jako Carl von Opel. Carl takΘ ve dvacßt²ch letech p∙sobil jako v²konn² °editel firmy. Pod jeho vedenφm tovßrna v dubnu 1919 znovu obnovila svou automobilovou v²robu - a sice typem 8/25 PS. Ten byl technicky podobn² p°edvßleΦn²m model∙m a m∞l tedy Φty°vßlcov² motor s tzv. L - hlavou, °azenφ na vn∞jÜφ stran∞ karoserie a no₧nφ brzdu p∙sobφcφ na kardan∙v h°φdel. Nßsledovaly dalÜφ modely, mezi nimi i sportovnφ vozy jako t°eba typ 14/38 s motorem o objemu 3430 cm3 a ·ctyhodn²m rozvorem Φinφcφm 3315 mm.
VÜechny tyto vozy byly odvozeny od prvnφho povßleΦnΘho modelu, nebo dokonce od model∙ p°edvßleΦn²ch. Pozoruhodn²m automobilem, vyrßb∞n²m v letech 1920 - 1923, byl potom model 30/80 PS. SkuteΦnost, ₧e vÜechny tehdy vyrßb∞nΘ Opely technicky vychßzely ze starÜφch model∙, byla dßna t∞₧kou situacφ v Rⁿsselsheimu. NeÜlo jen o potφ₧e s obnovou zniΦenΘ tovßrny a shßn∞nφm kvalitnφho materißlu, mnoho problΘm∙ a ztrßt zp∙sobily i stßvky. VelkΘ Opelovy zßvody s n∞kolika tisφci zam∞stnanci se v tΘ dob∞ ukßzaly b²t ideßlnφm prost°edφm pro komunistickou agitaci, kterß Φasto vedla k mohutn²m stßvkov²m vlnßm. Opelova tovßrna, nachßzejφcφ se asi 10 km od toku R²na, navφc le₧ela p°φmo v tzv. demilitarizovanΘ z≤n∞ - a to pro ni znamenalo mnoho nev²hod. Tou hlavnφ bylo praktickΘ od°φznutφ od normßlnφch dodßvek surovin, stejn∞ jako velmi ztφ₧enß komunikace se zßkaznφky a bankovnφmi domy. Nßsledkem tohoto komplexu problΘm∙ vyrßb∞l Opel jen velmi omezenΘ mno₧stvφ automobil∙, asi 7 voz∙ denn∞. V roce 1922 se situace zaΦala pon∞kud zlepÜovat, stejn∞ vÜak Opel s roΦnφ produkcφ pouh²ch 910 voz∙ zaznamenal v∙bec nejni₧Üφ v²robu od roku 1909. Podobn∞ jako Opelu se v tΘ dob∞ da°ilo i celΘmu n∞meckΘmu hospodß°stvφ, kterΘ se pomalu °φtilo do chaosu nejen ekonomickΘho, ale i politickΘho. Ruku v ruce s tφm zaΦala dramaticky stoupat inflace, kterß zßhy dosßhla neskuteΦnΘ ·rovn∞, tak₧e si zam∞stnanci pro v²platu museli chodit i se dv∞ma kufry. Stßt zaΦal vydßvat nouzovΘ stßtnφ poukßzky, kterΘ Φasto pozbyly hodnoty jeÜt∞ p°ed svou distribucφ, a finanΦnφ toky mezi N∞meckem a jin²mi stßty se zcela zbortily. Opel, podobn∞ jako mnohΘ jinΘ velkΘ podniky, svΘ zam∞stnance v Rⁿsselsheimu jeden Φas dokonce vyplßcel jen vnitropodnikov²mi poukßzkami na zbo₧φ. V roce 1924 pak byla zavedena novß °φÜskß marka a situace se pomalu zaΦala stabilizovat. Na pomalu p°ichßzejφcφ konjunkturu byl Opel dob°e p°ipraven. U₧ v roce 1925 p°esßhla jeho roΦnφ v²roba 10 000 automobil∙ - a za deset let pozd∞ji se dostala jeÜt∞ o dalÜφ °ßd v²Üe. Pokud jde o masovou sΘriovou v²robu aut, byla v tΘ dob∞ Amerika daleko p°ed Evropou - a to zejmΘna dφky tvrdohlavΘmu mu₧i jmΘnem Henry Ford. Wilhelm von Opel se byl v USA na v²robu automobil∙ n∞kolikrßt podφvat - a kdy₧ se vrßtil ze svΘ prvnφ povßleΦnΘ zßmo°skΘ cesty, padlo po dohod∞ s jeho bratry zßsadnφ rozhodnutφ: cel² Rⁿsselsheim se musφ od zßkladu p°estav∞t, aby byla tovßrna schopnß skuteΦn∞ velkosΘriovΘ v²roby! P°estavba zaΦala v roce 1923 a byla skuteΦn∞ d∙kladnß. SviÜtφcφ transmise nahradil tich² elektrick² pohon, mφsto mnoha model∙ minul²ch let p°eÜla v²roby v₧dy na jedin² typ vozu. Firma vÜak pot°ebovala ÜikovnΘ malΘ auto, kterΘ by m∞lo nad∞ji na skuteΦn∞ velkosΘriov² ·sp∞ch. Jak²m modelem ale zaΦφt? Takov² automobil OpelovΘ zase jednou naÜli v Pa°φ₧i. Tam se objevila novß a zajφmavß automobilovß konstrukce, za kterou stßl tovßrnφk AndrΘ Citroδn. Ten za vßlky vyd∞lal velikΘ penφze, kterΘ pak v roce 1919 investoval do zcela novΘ a velice pokrokovΘ automobilovΘ tovßrny. Ta byla koncipovßna tak, aby umo₧≥ovala velkosΘriovou v²robu prßv∞ podle americkΘho Fordova stylu. V roce 1922 Citroδn p°iÜel na trh s revoluΦnφm mal²m vozem oznaΦen²m jako 5 CV. Auto bylo zßm∞rn∞ jednoduchΘ, ale velice robustnφ konstrukce spojenΘ ovÜem s velmi modernφm vzhledem. Citroδn 5 CV poslou₧il Opel∙m za vzor pro jejich nov² model s oznaΦenφm 4/12 PS. Krom∞ pozm∞n∞nΘho chladiΦe a n∞kolika dalÜφch drobnostφ byste mezi ob∞ma auty nenaÜli v²razn∞jÜφ rozdφl. Francouzi sv∙j mal² v∙z dodßvali zßsadn∞ ve ₧lutΘ barv∞, co₧ mu brzy vyneslo p°edzφvku "Citr≤n", Opel se naproti tomu rozhodl pro zelenou, a tak se jeho novΘmu modelu zakrßtko °φkalo "RosniΦka" (Laubfrosch). V∙z m∞l Φty°vßlcov² motor s rozvodem SV a odnφmatelnou hlavou vßlc∙, klikov² h°φdel, otßΦejφcφ se ve dvou hlavnφch lo₧iskßch, byl mazßn tlakov²m olejem. Nßdr₧ paliva byla umφst∞na nad motorem a o p°φpravu sm∞si se staral spßdov² karburßtor Solex, chlazenφ pracujφcφ na principu termosifonu se obeÜlo bez Φerpadla. V²kon motoru Φinil 12 konφ p°i 2200 otßΦkßch za minutu. T°φstup≥ovß p°evodovka byla u₧ tenkrßt spojena do jednoho bloku s motorem, no₧nφ brzda p∙sobila na spojovacφ h°φdel, zatφmco ruΦnφ ovlßdala bubny v zadnφch kolech. Odpru₧enφ zajiÜ¥ovala Φtvrteliptickß pera a v∙z jezdil na ocelov²ch lisovan²ch kolech, co₧ byla tehdy velkß novinka. Nov² Opel p°ivφtala na trhu nejd°φve spφÜe zv∞davost ne₧ nadÜenφ. OvÜem jeho cena Φinφcφ zpoΦßtku 4500 a pozd∞ji dokonce jen 4000 marek stejn∞ jako velmi nφzkΘ provoznφ nßklady dokßzaly velmi brzy oslovit Üirokou motoristickou ve°ejnost, i kdy₧ maximßlnφ rychlost nep°ekroΦila 70 km/h. RosniΦka se tak brzy stala Opelov²m prodejnφm Ülßgrem. P∙vodn∞ se poΦφtalo s v²robou 25 kus∙ t∞chto voz∙ denn∞, ovÜem za necelΘ t°i roky musel Opel produkci jeÜt∞ vφce ne₧ Φty°ikrßt zv²Üit!!!
V roce 1925 pak p°iÜel model 10/40 PS, prvnφ automobil s bleskem ve znaku, kter² m∞l brzdy na vÜech Φty°ech kolech.
Asi od poloviny dvacßt²ch let se v evropskΘm automobilovΘm pr∙myslu zaΦal v²razn∞ projevovat americk² vliv. Jednφm z d∙vod∙ tΘto skuteΦnosti byla v p°φpad∞ n∞meckΘ automobilovΘ v²roby jistß zaostalost, zap°φΦin∞nß prvnφ sv∞tovou vßlkou, druh²m d∙vodem pak takΘ vysok² kurs americkΘho dolaru ve srovnßnφ s n∞meckou markou. Po stabilizaci marky byly ceny dovß₧en²ch americk²ch voz∙ velmi v²hodnΘ. Mezi roky 1927 a 1928 se tak nap°φklad import americk²ch (Φasto ovÜem v Kanad∞ montovan²ch) automobil∙ do N∞mecka zv²Üil o 100 procent. V osmadvacßtΘm roce pochßzelo dokonce 99% vÜech importovan²ch voz∙ na n∞meckΘm trhu z Ameriky - a n∞meck² pr∙mysl nedokßzal americkΘ invazi konkurovat. To se zejmΘna prokßzalo na neblahΘm osudu menÜφch v²robc∙ produkujφcφch luxusnφ vozy. V roce 1924 nap°φklad bylo na n∞meckΘm trhu 65 automobilov²ch znaΦek, kterΘ dohromady nabφzely 90 r∙zn²ch model∙. Za Φty°i roky ovÜem p°e₧ilo jen 24 automobilek a s nimi takΘ 45 domßcφch model∙. Opel reagoval tak, ₧e n∞kterΘ ze sv²ch nov²ch model∙ pro rok 1928 p°izp∙sobil vzhledu americk²ch Packard∙. NovΘ Opely tak pohßn∞l Üestivßlcov² motor o v²konu 60 konφ se sedmkrßt ulo₧en²m klikov²m h°φdelem a velmi tich²m a klidn²m chodem. TakΘ vn∞jÜφm vzhledem se novΘ Opely velice podobaly sv²m americk²m vzor∙m: m∞ly toti₧ stejn∞ tvarovanΘ reflektory, stejn² tvar masky chladiΦe a mnoho dalÜφch stylistick²ch podobnostφ s americkou karosß°skou Ükolou. Vrcholn² Opel∙v model z tohoto obdobφ nesl nßzev "Regent" neboli Typ 24/110 PS. Nφzk² a neobyΦejn∞ elegantnφ v∙z m∞l rozvor neuv∞°iteln²ch 3700 mm a v provedenφ Limousine vß₧il 1900 kg. Pod dlouhou kapotou bychom ovÜem naÜli raritu: toti₧ °adov² osmivßlec, jedin², kter² se v Rⁿsselsheimu kdy vyrßb∞l. Motor m∞l dev∞tkrßt ulo₧en² klikov² h°φdel, objem 5970 cm3 a p°i relativn∞ nφzk²ch otßΦkßch (2600 1/min) dßval v²kon 110 konφ, kter² staΦil na maximßlnφ rychlost 120 km/h. ProblΘmy, do kter²ch se dostali menÜφ n∞meΦtφ v²robci, dovolily Opelu p°evzφt n∞kterΘ takovΘ firmy pod svß k°φdla. Prvnφ z nich byla firma Otto Beckmann and Company, je₧ musela zastavit v²robu automobil∙ a stala se v zßp∞tφ jednou z Opelov²ch filißlek. Ve dvacßt²ch letech projevili brat°i OpelovΘ mimochodem velik² obchodnφ talent. Sφ¥ jejich autorizovan²ch dealer∙ zahrnovala v roce 1928 celkem 736 prodejc∙ po celΘm N∞mecku. OpelovΘ kladli u₧ tenkrßt na pΘΦi o zßkaznφky maximßlnφ d∙raz a byli takΘ prvnφ znaΦkou, kterß pro r∙znΘ servisnφ ·kony zavedla pevnΘ ceny. Rⁿsselsheimskß tovßrna zam∞stnßvala v tΘ dob∞ 8000 lidφ a vyrßb∞la den co den 250 automobil∙. Od roku 1924 p°itom Opel vyrßb∞l takΘ lehkΘ u₧itkovΘ automobily postavenΘ na podvozku voz∙ osobnφch. Produkce u₧itkov²ch automobil∙ Opel tak za n∞kolik let stoupla a₧ na 7150 jednotek v roce 1928. Zcela novou u₧itkovou kapitolu pak Opel otev°el v roce 1930 se sv²m modelem Opel Blitz. Toto jmΘno vzniklo mimochodem na zßklad∞ ankety, kterΘ se z·Φastnilo vφce ne₧ 1,5 milionu respondent∙. Blitz o hmotnosti 2,5 tun m∞l Üestivßlcov² benzinov² motor o objemu 3,5 litru a v²konu 61 konφ. Blitz se stal mezi u₧itkov²mi vozy mimo°ßdn∞ ·sp∞Ün²m a v roce 1938 mu tak nap°φklad na trhu pat°ilo cel²ch 38% danΘ kategorie.
Velmi zajφmavou epizodou pak byly pokusy s raketov²mi vozy Opel. U jejich zrodu stßl rakousk² spisovatel Max Valier, kter² se velice zajφmal o kosmickΘ lety a vyu₧itφ raketov²ch motor∙. Ten Fritze von Opel seznßmil s raketov²m konstruktΘrem Sanderem - a Opel doÜel k nßzoru, ₧e vyvinout rekordnφ v∙z Opel s raketov²m motorem by mohl b²t vynikajφcφ reklamnφ tah, kter² by vyd∞lal podstatn∞ vφce, ne₧ kolik by celß akce mohla stßt. Prvnφ pokusy se sΘriov²m podvozkem a dv∞ma raketami v jeho zßdi sice nedopadly p°φliÜ povzbudiv∞, v∙z se rozjel sotva rychlostφ ch∙ze, ale dalÜφ pokusnΘ jφzdy s v∞tÜφm poΦtem raket v zßdi vozu u₧ naznaΦily, ₧e by se raketov² pohon dal v praxi skuteΦn∞ vyu₧φt. Zßvodnφ v∙z Opel Rak 1 m∞l pak v zadnφ Φßsti hned 12 devadesßtimilimetrov²ch raket a auto se rozjelo asi na 80 km/h. P°i dalÜφm pokusu jel u₧ v∙z stovkou - a kou°ovß stopa, kterou za sebou zanechßval, se ukßzala b²t mimo°ßdn∞ atraktivnφm efektem pro fotografy: druh² den byly Opelova raketovΘho pokusu plnΘ noviny. 30 000 marek, kterΘ firma s bleskem ve znaku do pokusu investovala, se urΦit∞ vyplatilo. Rak 2 s Fritzem Opelem za volantem p°itom dosßhl rychlosti a₧ 230 km/h, p°iΦem₧ se ovÜem jeho p°φ∩ zaΦala nebezpeΦn∞ zdvihat a hrozilo, ₧e se v∙z nekontrolovan∞ vznese. Rak 3, jen₧ potom dostal ₧elezniΦnφ kola a jezdil po ₧eleznicφch °φÜskΘ drßhy, to dotßhl a₧ na 250 km/h. Po tomto ·sp∞chu se Fritz von Opel rozhodl rovn∞₧ pro konstrukci raketovΘho letounu, kter² hodlal osobn∞ pilotovat. Prvnφ pokus ovÜem skonΦil neΦekan∞ tvrd²m p°istßnφm podobn²m spφÜe pßdu, p°i n∞m₧ bylo letadlo do znaΦnΘ mφry zniΦeno a sßm Fritz vyvßzl jen zßzrakem bez zran∞nφ. Pro znaΦku Opel bylo ovÜem toto tvrdΘ dosednutφ definitivn∞ poslednφ kapitolou krßtkΘho raketovΘho dobrodru₧stvφ.
Koncem dvacßt²ch let byl Opel jako v²robce automobil∙ i dalÜφch komodit ve v²bornΘ form∞, tovßrny stßle zvyÜovaly v²robu a firma byla ekonomicky zdravß. Na tom se podφlela i skuteΦnost, ₧e u₧ od svΘho zalo₧enφ p°ed n∞jak²mi sedmdesßti lety byl Opel v₧dycky rodinn²m podnikem- a ₧e spolu ΦlenovΘ tΘto rodiny, by¥ r∙zn²ch jejφch generacφ, v₧dycky dob°e vychßzeli a v₧dycky se takΘ dohodli na dalÜφch spoleΦn²ch podnikatelsk²ch zßm∞rech. V tΘ dob∞ m∞l ovÜem jeÜt∞ n∞meck² automobilov² pr∙mysl v²znam spφÜe lokßlnφ ne₧ celosv∞tov². Pr∙myslov∞ nejsiln∞jÜφ sv∞tovou velmocφ tΘ dob∞ stßle vφce zaΦφnala b²t Severnφ Amerika - a bylo to znßt i v automobilovΘm pr∙myslu, kdy₧ americkΘ vozy ·sp∞Ün∞ zaplavovaly vÜechny d∙le₧itΘ evropskΘ trhy. Velcφ ameriΦtφ v²robci se navφc chovali velmi agresivn∞ a nßzorn∞ sv²m evropsk²m konkurent∙m p°edvßd∞li, jak₧e se si za velkou lou₧φ p°edstavujφ skuteΦn² konkurenΦnφ boj. AmeriΦanΘ, jako t°eba Ford, Chrysler nebo General Motors, toti₧ v Evrop∞ neprodßvali jen kompletnφ vozy, ale dovß₧eli je sem i v dφlech, kterΘ pak ve sv²ch poboΦkßch, houfn∞ zaklßdan²ch v zemφch starΘho kontinentu, takΘ montovali. Tφm mohli stlaΦovat ceny jeÜt∞ hloub∞ji dol∙ a p°ebφrat tradiΦnφm evropsk²ch v²robc∙m zßkaznφky po tisφcφch. To byl t°eba p°φklad montß₧nφho zßvodu koncernu GM, kter² od roku 1927 pracoval v Berlφn∞. AmeriΦanΘ z GM ovÜem m∞li jeÜt∞ daleko ambici≤zn∞jÜφ plßny. Cht∞li toti₧ pohltit Austin, slavnou britskou znaΦku. Z tohoto obchodu nakonec seÜlo, ale v GM brzy naÜli nßhradu: koncern toti₧ za pouhΘ 2, 5 mili≤nu dolar∙ koupil jinΘho tradiΦnφho v²robce ryze britsk²ch automobil∙, Vauxhall. P°esto ovÜem nem∞li ÜΘfovΘ GM, pokud Ülo o zp∙sob, jak dßle posφlit evropskΘ aktivity, ·pln∞ jasno. Mo₧nostφ bylo n∞kolik: pou₧φt jeden z upraven²ch menÜφch voz∙ Chevrolet jako specißlnφ "evropsk² model", nebo rozÜφ°it sv∙j montß₧nφ zßvod v Berlφn∞ na klasick² v²robnφ podnik. Ve h°e byly i dalÜφ alternativy a diskuse o nich se tßhla a₧ do podzimu roku 1928. V tΘ dob∞ se ovÜem takΘ na stole obchodnφho °editele GM objevil dopis, v n∞m₧ mu Opelova rodina nabφzela jistou formu spoluprßce. Diskuse vyvrcholila "pr∙zkumnou cestou", kterou podnikl tehdejÜφ prezident GM, Alfred P. Sloan, do Evropy, aby mo₧nosti dalÜφ expanze prozkoumal p°φmo na mφst∞. NavÜtφvil takΘ Opelovu tovßrnu v Rⁿsselsheimu - a jeho dosud nevyhran∞n² zßjem o spoluprßci se pod dojmem tΘto nßvÜt∞vy zm∞nil v konkrΘtnφ zßm∞r. Sloan se rozhodl za ka₧dou cenu koupit celou firmu Opel. V lednu 1929 tak do N∞mecka p°ijela dalÜφ pracovnφ skupina prßvnφk∙ a mana₧er∙ GM, kte°φ m∞li za ·kol p°ipravit jednotlivΘ body celΘ smlouvy. V jejich zprßv∞ o stavu firmy se mimo jinΘ pravilo, ₧e ..." stav v²voje odpovφdß p°ibli₧n∞ americk²m pom∞r∙m z roku 1911", ale ₧e ..."budovy jsou pevnΘ konstrukce a v dobrΘm stavu, 70% v²robnφho za°φzenφ bylo obm∞n∞no b∞hem poslednφch Φty° let, podnikovß struktura je flexibilnφ a v²robu lze snadno p°izp∙sobit nov²m model∙m. Pokud do podniku nastoupφ zkuÜenφ odbornφci, m∞lo by p°evzetφ Opelu prob∞hnout bez v∞tÜφch problΘm∙".
V lednu 1929 pak byly vÜechny Opelovy zßvody p°evedeny pod jednu akciovou spoleΦnost pod nßzvem Adam Opel AG. Po Üesti t²dnech odkoupil koncern GM Φßst jejich akciφ a v dalÜφm kroku koupil i dalÜφ akcie v celkovΘ hodnot∞ asi 26 000 000 dolar∙. K tomu jeÜt∞ obdr₧el americk² koncern od rodiny Opel∙ opci na zb²vajφcφch 20% akciφ v celkovΘ cen∞ 7 395 000 dolar∙. Prvnφm generßlnφm °editelem spoleΦnosti Adam Opel AG se stal I.J. Reuter, zkuÜen² americk² mana₧er, kter² dosud vedl skupinu Oldsmobile. Reuter takΘ p°evzal symbolick² klφΦ od tovßrny v Rⁿsselsheimu. Wilhelm von Opel si p°itom podr₧el pozici p°edsedy p°edstavenstva firmy. To vÜechno ovÜem prob∞hlo zaΦßtkem roku 1929, jen t∞sn∞ p°ed p°φchodem velkΘ hospodß°skΘ krize, kterß pro nßrodnφ ekonomiku v∞tÜiny rozvinut²ch stßt∙ sv∞ta znamenala naprostou hospodß°skou katastrofu, kterß se pochopiteln∞ nem∞la vyhnout ani N∞mecku a Opelu. Ten z poΦßtku svΘ novΘ historie vyrßb∞l stßle stejnΘ modely, celou modelovou °adu zaΦal obm∞≥ovat a₧ b∞hem roku 1930. Na podzim t°icßtΘho roku tak Wilhelm von Opel sezval vφce ne₧ 500 n∞meck²ch i zahraniΦnφch dealer∙ i importΘr∙, aby jim p°edvedl novΘ modely pro rok 1931. NovΘ vozy se i p°es t∞₧kΘ hospodß°skΘ podmφnky setkaly s velik²m nadÜenφm, a¥ u₧ Ülo o mal² litrov² automobil o v²konu 18 konφ a maximßlnφ rychlosti 75 km/h nebo t°eba o v∙z velmi p°ipomφnajφcφ americkΘ Cadillacy pohßn∞n² mal²m Üestivßlcem 1,8 l o v²konu 32 konφ (mimochodem nejmenÜφm Üestivßlcem tΘ doby v∙bec). Na shromß₧d∞nφ k prodejc∙m promluvil i ÜΘf celΘho koncernu GM Sloan. Podle jeho nßzoru vyrßb∞lo tehdejÜφ N∞mecko podstatn∞ mΘn∞ automobil∙, ne₧ by odpovφdalo jeho rozvinutΘmu hospodß°stvφ. Sloan prohlßsil, ₧e si dokß₧e v brzku p°edstavit roΦnφ Opelovu produkci ve v²Üi 150 000 aut (dosud to bylo asi 26 000 voz∙). V∞tÜina p°φtomn²ch to tehdy pova₧ovala za projev americkΘ megalomanie, ale ji₧ blφzkß budoucnost m∞la Sloanovi dßt za pravdu. GM a Opel spoleΦn∞ dokßzaly, ₧e takΘ ony dokß₧ou bez problΘm∙ vyhov∞t po₧adavk∙m na konstrukci malΘho auta pro ka₧dΘho. D∙kazem byl model Opel Olympia, kter² p°iÜel na trh v roce 1936. Nov² Opel m∞l motor o objemu 1,3 litru a byl to v∙bec prvnφ sΘriov∞ vyrßb∞n² n∞meck² automobil se samonosnou ocelovou karoseriφ - a dokonce prvnφ v∙z sv∞tovΘ historie, kter² s touto novinkou p°iÜel v kategorii mal²ch automobil∙. V∙z se dodßval ve dvoudve°ovΘm provedenφ s pevnou nebo odnφmatelnou plßt∞nou st°echou a stßl jen 2500 °φÜsk²ch marek. Olympia se osv∞dΦila jako robustnφ a nenßroΦn² v∙z a doΦkala se velkΘho prodejnφho ·sp∞chu. Opel ale v tΘ dob∞ "um∞l" jeÜt∞ menÜφ a lacin∞jÜφ vozy. Jednalo se o model P- 4 se dv∞ma pevn²mi nßpravami, klasick²mi stupßtky a sv∞tlomety umφst∞n²mi mimo blatnφky. Tento v∙z byl v tΘ dob∞ nejlacin∞jÜφm "skuteΦn²m" automobilem na n∞meckΘm trhu, stßl toti₧ jen 1450 marek - a ve v²rob∞ se udr₧el a₧ do roku 1938.
NacistickΘ N∞mecko poΦφtalo s ·sp∞chem svΘho "blitzkriegu", a tak Opel zpoΦßtku nenutilo do v²roby vojenskΘ automobilnφ techniky, pro nφ₧ byla tato znaΦka p∙vodn∞ vytypovßna. Kdy₧ se ovÜem ukßzalo, ₧e se vßlka protßhne, musel Opel v roce 1942 p°evzφt v²robu leteck²ch souΦßstek pro n∞meckou Luftwaffe. N∞meckß armßda ovÜem krom∞ toho odebφrala velkΘ mno₧stvφ u₧itkov²ch voz∙ Opel Blitz, kterΘ se vyrßb∞ly v Brandenburgu stejn∞ jako u Mercedesu v Mannheimu. SkuteΦn∞ kuri≤znφm strojem pak byl tzv. "Ketten - Krad", housenkov² vojensk² motocykl vyvinut² firmou NSU a vyu₧φvajφcφ motoru z Opelu Olympia. S postupujφcφ vßlkou pak Rⁿsselsheim musel stßle vφce vyrßb∞t a vyvφjet souΦßstky k motor∙m pro n∞meckΘ stφhaΦky. To pochopiteln∞ spojenc∙m nez∙stalo utajeno, a tak se na Rⁿsselsheim zaΦaly stßle Φast∞ji zam∞°ovat jejich niΦivΘ nßlety. NejhorÜφ z nich v srpnu 1944 m∞l za nßsledek po₧ßr, kter² zniΦil v∞tÜinu v²robnφch budov i za°φzenφ.#MAIN\330\330_04.RTF,Opel - Do r.1970
Historie do roku 1970
PovßleΦnΘ zaΦßtky byly pro Opel hodn∞ t∞₧kΘ. V∞tÜina budov i za°φzenφ le₧ela v troskßch a na obnovu nebyly ani prost°edky, ani materißl. Zßvodu v Brandenburgu, le₧φcφmu v sov∞tskΘ z≤n∞, dokonce nezbylo ani to poniΦenΘ za°φzenφ. Sov∞ti toti₧ vÜechno od karosß°sk²ch lis∙ a₧ po vodovodnφ kohoutky rozmontovali a odvezli a₧ n∞kam daleko za Ural. Sov∞t∙m navφc podle dohod o povßleΦnΘm vypo°ßdßnφ p°ipadly takΘ vÜechny plßny, odlΘvacφ formy, matrice do lis∙ a vÜechno ostatnφ za°φzenφ pro v²robu Opelu Kadett. RusovΘ takΘ vÜechno odvezli - a za rok p°edstavili sv∙j prvnφ povßleΦn² v∙z s nßzvem MoskviΦ 400, vyrßb∞n²¿v novΘ tovßrn∞ v Moskv∞. V roce 1950 zaΦala Moskva sv∙j "rusk² Kadett" exportovat do Belgie a jako zßsadnφ v²hodu tohoto vozu uvßd∞la reklama skuteΦnost, ₧e nßhradnφ dφly jsou snadno k mßnφ i v N∞mecku. V Rⁿsselsheimu se mezitφm horeΦn∞ pracovalo na obnovenφ v²roby. AmerickΘ okupaΦnφ ·°ady nakonec v zßjmu obnovy vßlkou zniΦenΘho hospodß°stvφ povolily produkci u₧itkovΘho vozu o nosnosti 1,5 t, ale Opel nebyl schopen v²robu zahßjit, nebo¥ nem∞l k dispozici dostatek dφl∙ od menÜφch dodavatel∙. 15. Φervence 1946 se vÜak v²roba p°ece jen rozjela - a nov² u₧itkov² v∙z mohl jezdit bu∩ na benzin, nebo na plyn zφskßvan² ve specißlnφm generßtoru. Po u₧itkovΘm modelu Opel Blitz bylo ale pot°eba zahßjit takΘ v²robu osobnφch voz∙, kterΘ ovÜem podle okupaΦnφch p°edpis∙ nesm∞ly mφt objem vyÜÜφ ne₧ 1,5 litru. Tak vznikl p°epracovan² Opel Olympia, kter² se vyrßb∞l a₧ do roku 1948. Ve stejnΘm roce byla pak povolena i v²roba modelu KapitΣn v prakticky nezm∞n∞nΘ p°edvßleΦnΘ podob∞. Po m∞novΘ reform∞ stßly Olympia 6785 a KapitΣn 9950 marek. ZajφmavΘ je, ₧e koncern GM v tΘ dob∞ nejevil p°φliÜ velk² zßjem na rozhodovßnφ o dalÜφm osudu Opelu, p°iΦem₧ hlavnφm d∙vodem byla velmi nejasnß hospodß°skß budoucnost rozvrßcenΘ Evropy. K 1. listopadu 1948 vÜak koncern po p°ece jenom vyhlßsil, ₧e se znovu ujφmß vedenφ firmy Adam Opel AG, p°iΦem₧ jejφm generßlnφm °editelem byl jmenovßn Edward W. Zdunek. Pod jeho vedenφm pak zaΦal podnik rychle vzkvΘtat. V roce 1950 se objevila p°epracovanß Olympia s t°φstup≥ovou p°evodovkou a °azenφm pod volantem. V∙z vybaven² motorem s mohutn²m toΦiv²m momentem p°i nφzk²ch otßΦkßch se vyrßb∞l a₧ do roku 1953, mimo jinΘ i jako kombi. V roce 1951 se takΘ n∞kolika karosß°sk²ch i technick²ch ·prav doΦkal model KapitΣn, jeho₧ v²roba skonΦila o dva roky pozd∞ji.
S t∞mito modely povstal Opel doslova i v p°enesenΘm slova smyslu z popela - a v roce 1954 se sv²mi 24 270 zam∞stnanci vyprodukoval u₧ celkem 167 650 automobil∙. JeÜt∞ p°ed tφm, na podzim roku 1953, vÜak po 15 letech p°iÜla druhß varianta Opelu KapitΣn, kterß hned v prvnφm roce s vφce ne₧ 44 259 vyroben²mi vozy zaznamenala vφce ne₧ stoprocentnφ v²robnφ p°φr∙stek. Mimo°ßdn∞ elegantnφ stroj p°ipomφnal sv²m vzhledem tehdejÜφ americkΘ automobily, byl o n∞co lehΦφ ne₧ jeho p°edch∙dce a m∞l takΘ v²razn∞ zdokonalenou techniku. Jeho kola byla nap°φklad odpru₧ena vinut²mi pru₧inami s teleskopick²mi hydraulick²mi tlumiΦi umφst∞n²mi uvnit° a Üestivßlcov² motor spojen² s t°φstup≥ovou p°evodovkou vykazoval v²kon nejprve 68 a potom 75 konφ. Zatφmco impozantnφ KapitΣn byl vrcholem Opelovy modelovΘ °ady, skromn∞jÜφ Rekord byl vozem pro ka₧dodennφ nasazenφ - a¥ u₧ jako slu₧ebnφ Φi rodinn² v∙z. Rekord byl vlastn∞ siln∞ p°epracovan²m nßstupcem modelu Olympia. Opel ho od roku 1953 nabφzel ve dvoudve°ov²ch verzφch s pevnou Φi odnφmatelnou st°echou i jako kombi. V nßsledujφcφch letech Opel sv∙j model Olympia Rekord pr∙b∞₧n∞ vylepÜoval, tak₧e v∙z m∞l v roce 1957 v²kon 45 konφ, bezduÜovΘ pneumatiky a pln∞ synchronizovanou p°evodovku. Prvnφ verze Rekordu vznikla v 556 500 exemplß°φch. V roce 1957 ovÜem Opel p°iÜel se stejnojmenn²m vozem druhΘ generace, jen₧ byl o 20 cm delÜφ, 4 cm ni₧Üφ a m∞l uvnit° znateln∞ vφce mφsta. V∙z se vyznaΦoval velmi atraktivnφm zjevem a dostalo se mu takΘ neobyΦejn∞ vlφdnΘho p°ijetφ - a to i v USA, kde se na p°φkaz tehdejÜφho °editele GM, Harlowa Curtice, jako v∙bec prvnφ Opel v historii prodßval v sφti Buicku. V roce 1959 dostal Rekord takΘ Φty°dve°ovou karoserii a motor 1,7 l / 55 k. Pozd∞ji p°iÜel jeÜt∞ ·sporn² motor 1,2 l a - na frankfurtskΘm autosalonu 1961 p°ekvapil Rekord s karoseriφ kupΘ.
Na zaΦßtku Üedesßt²ch let se ve v²robnφm programu Opelu op∞t objevil v∙z se staronov²m nßzvem Kadett, kter²m v²robce s bleskem ve znaku koneΦn∞ zacelil povßleΦnou mezeru ve svΘ nabφdce, v nφ₧ do tΘ doby chyb∞lo auto ni₧Üφ st°ednφ t°φdy. Znovuzavedenφ Kadettu ovÜem znamenalo pro cel² Opel rozsßhlΘ zm∞ny. Nov² model toti₧ pro rentabilnφ velkoprodukci vy₧adoval zejmΘna novou tovßrnu, kterß by byla schopna vyrßb∞t 1000 a vφce nov²ch voz∙ denn∞, co₧ byl poΦet umo₧≥ujφcφ rozumnou prodejnφ cenu. V Rⁿsselsheimu u₧ na novou tovßrnu nebyl prostor. Nastalo tedy horeΦnΘ hledßnφ novΘ lokality, kde by byl dostatek prostoru, mo₧nost dobrΘho p°ipojenφ ke zdroj∙m energie, jednoduchΘ spojenφ s dodavateli dφl∙, stejn∞ jako dostatek pracovnφch sil, co₧ byla mimochodem podmφnka snad nejobtφ₧n∞ji splnitelnß. Pozornost Opelu se brzy zam∞°ila na Por·°φ, konkrΘtn∞ na okolφ Bochumi, kde pak Opel nßkladem vφce ne₧ jednΘ miliardy marek vybudoval hned dva novΘ v²robnφ komplexy: jeden slou₧il produkci motor∙, p°evodovek a dalÜφch mechanick²ch skupin, druh² pak pro v²robu karoseriφ a koneΦnou montß₧ voz∙. Stavebnφ prßce zaΦaly v srpnu 1960 - a o p∞tadvacet m∞sφc∙ pozd∞ji se u₧ rozb∞hla v²roba. Na stavb∞ nov²ch zßvod∙ se podφlelo 285 firem a v ka₧dΘm okam₧iku tu v nep°etr₧itΘm provozu pracovalo pr∙m∞rn∞ 5600 lidφ, kte°φ museli mimo jinΘ p°emφstit 2,2 milion∙ krychlov²ch metr∙ zeminy, zpracovat p∙l milionu kubφk∙ betonu a 90 000 tun ocelov²ch konstrukcφ. Kadett tak vyjel za sv²mi zßkaznφky s heslem "novß tovßrna - novΘ auto" a dostal za ·kol oslovit nejÜirÜφ vrstvu zßjemc∙ o nov² v∙z. Nov² Kadett se tak v∞dom∞ stal konkurentem slavnΘho "Brouka", VW 1200. Konstrukci vozu vedl nov² ÜΘfin₧en²r Hans Mersheimer a podφlely se na nφ i stovky nejlepÜφch konstruktΘr∙ z TechnickΘho centra GM v americkΘm Warrenu. Nov² Kadett m∞l rozvor 2325 mm a vß₧il jen 690 kg. Jeho nadΦtvercov² motor o objemu 993 cm3 s t°ikrßt ulo₧en²m klikov²m h°φdelem dßval p°i 5000 otßΦkßch za minutu v²kon 40 konφ, varianta s vyÜÜφ kompresφ pak jeÜt∞ o 8 konφ vφce. P°ednφ i zadnφ nßprava byla pon∞kud p°ekvapiv∞ odpru₧ena listov²mi pery. Kadett se dodßval s dvoudve°ovou karoseriφ (p°i zßkladnφ cen∞ 5075 marek), od roku 1963 p°ibylo kombi a koncem roku jeÜt∞ lφbivΘ kupΘ. Od poloviny Üedesßt²ch let se Opel na n∞meckΘm trhu dokßzal i v t∞₧kΘ konkurenci zaveden²ch znaΦek prosazovat stßle vφce. OdbornΘ Φasopisy o n∞m dokonce zaΦaly mluvit jako o "Ütice v rybnφce n∞meckΘho automobilovΘho pr∙myslu". Opel byl v tΘ dob∞ velmi flexibilnφ, pracoval s vysokou produktivitou a posφlal na trh jeden ·sp∞Ün² nov² model za druh²m. Mezi mal²mi vozy Opel ·sp∞Ün∞ konkuroval Volkswagenu, ve vyÜÜφch t°φdßch pak Opel∙v marketing vid∞l jako nejv∞tÜφho soupe°e kolφnsk² Ford a stßle ·sp∞Ün∞jÜφ BMW. V roce 1963 p°iÜel na trh p°epracovan² Rekord - a to op∞t v n∞kolika karosß°sk²ch variantßch, zejmΘna ovÜem s p°epracovan²mi motory. PoprvΘ se v nabφdce v²bavy na p°ßnφ objevily takΘ kotouΦovΘ brzdy s posilovaΦem. O rok pozd∞ji si zßkaznφci mohli Rekord koupit i jako luxusnφ Φty°dve°ov² v∙z nebo elegantnφ kupΘ, pro oba modely byl p°itom p°ipraven Üestivßlec 2,6 l z modelu KapitΣn, s nφm₧ Rekord uhßn∞l rychlostφ a₧ 170 km/h. èpiΦku Opelovy nabφdky v tΘ dob∞ znamenala "velkß trojka", tedy °ada velk²ch luxusnφch voz∙: KapitΣn, Admiral a Diplomat. Posledn∞ jmenovan² byl vybaven americk²m osmivßlcem 4,6 litru o v²konu 190 k, kter² mu dßval nejvyÜÜφ rychlost p°es 200 km/h. V polovin∞ Üedesßt²ch let pak Hans Mersheimer a jeho t²m zaΦali s v²vojem zcela novΘ °ady motor∙. Jednalo se o krßtkozdvihovΘ Φty°- a Üestivßlce, poprvΘ vybavenΘ rozvodem OHC. ╚ty°vßlce m∞ly p∞t a Üestivßlce dokonce sedm hlavnφch lo₧isek klikovΘho h°φdele. èestivßlec tak z objemu 2785 cm3 dßval v²kon 125 konφ, Φty°vßlce m∞ly objemy 1,5, 1,7 a 1,9 l a v²kony od 60 do 90 konφ. Ve stejnΘ dob∞ u₧ takΘ Opel zahßjil intenzivnφ prßce na v²stavb∞ vlastnφho technickΘho a v²vojovΘho centra, situovanΘho asi 30 kilometr∙ v²chodn∞ od Rⁿsselsheimu poblφ₧ m∞sta Dudenhofen. Tady na ploÜe vφce ne₧ 2,6 milionu ΦtvereΦn²ch metr∙ vznikl v∙bec prvnφ velkoryse pojat² polygon v historii evropsk²ch automobilov²ch v²robc∙. Polygon zahßjil sv∙j provoz v roce 1966, tedy v dob∞, kdy vedenφ n∞meckΘ firmy p°evzal L. Ralph Mason. Zanedlouho po n∞m p°iÜel do Rⁿsselsheimu i dalÜφ d∙le₧it² AmeriΦan - Ch. S. Chapmann, kter² p°evzal pozici hlavnφho konstruktΘra. Ve stejnΘm roce se pak novΘ modelovΘ °ady doΦkal oblφben² Opel Rekord, kter² se v tΘto variant∞ m∞l stßt vozem mimo°ßdn∞ dlouhov∞k²m. Nov² Rekord dostal do vφnku prodlou₧en² rozvor i vyÜÜφ celkovou dΘlku a Üφ°ku. I tento v∙z op∞t zaujal sv∞₧φm designem svΘ karoserie, ale takΘ dv∞ma technick²mi detaily. Prvnφm byl Üestivßlcov² motor s objemem snφ₧en²m na 2339 cm3, kter² dßval v²kon 95 konφ, druh²m pak pohßn∞nß zadnφ nßprava, kde listovß pera nahradily modern∞jÜφ pru₧iny vinutΘ spolupracujφcφ s podΘln²mi a p°φΦn²mi rameny. Do Rekordu se ovÜem montoval i v∞tÜφ Üestivßlec (2490 cm3 / 115 k), v∙z ale pak nesl nßzev Commodore. Pozd∞jÜφ sportovn∞ lad∞nß verze motoru dßvala se dv∞ma karburßtory hrd²ch 130 konφ a takto vyzbrojen² v∙z se na 100 km/h rozjel u₧ za vynikajφcφch 10 sekund. V roce 1970 dostal motor elektronickΘ vst°ikovßnφ paliva Bosch a s nφm i v²kon 150 k, kter² mu dopomßhal k nejvyÜÜφ rychlosti 195 km/h. JeÜt∞ d°φve, v roce 1968 rozjel Opel ve ètrasburku samostatnΘ v²robnφ za°φzenφ na samoΦinnΘ p°evodovky, kterΘ °idiΦ∙m v²razn∞ ulehΦovaly jφzdu zejmΘna v m∞stskΘm provozu, jen₧ se stßval stßle hustÜφm a nßroΦn∞jÜφm na ΦastΘ °azenφ. Opelovy "automaty" pochopiteln∞ pochßzely od koncernu GM, kter² s nimi u₧ v tΘ dob∞ m∞l z USA obrovskΘ zkuÜenosti. P°evodovky vÜak byly p°izp∙sobeny charakteristice evropsk²ch motor∙, kterΘ se proti americk²m v∞tÜinou vyznaΦovaly ni₧Üφm objemem a vyÜÜφmi otßΦkami. V roce 1969 pak Opel ve francouzskΘ Nizze novinß°∙m p°edstavil zcela novou "velkou trojku", tedy modely KapitΣn - Admiral - Diplomat, kterΘ m∞ly se sv²mi p°edch∙dci shodn² prakticky jen Üestivßlcov² °adov² motor a p°ednφ nßpravu. VÜechny motory u₧ v tΘ dob∞ pracovaly s hydraulick²mi zdvihßtky ventil∙ a ve ÜpiΦkovΘ verzi takΘ s elektronicky °φzen²m vst°ikovßnφm. èestivßlec 2,8 l s nφm dßval v²kon 165 konφ. V roce 1969 vyrßb∞l Opel celkem 3200 voz∙ denn∞ a za cel² rok se dostal a₧ na rekordnφ Φφslo 801 205 nov²ch automobil∙.
V roce 1970 p°ivedla velmi dob°e prosperujφcφ automobilka na trh dalÜφ zcela nov² model st°ednφ t°φdy, kter² byl v tajnosti vyvφjen jako "model 1450". Nov² Opel byl pion²rem svΘ doby: jeho konstruktΘ°i toti₧ o n∞kolik let p°edb∞hli pozd∞jÜφ vlnu snah o zvyÜovßnφ aktivnφ i pasivnφ bezpeΦnosti automobil∙ a dali si za ·kol postavit v∙z mnohem bezpeΦn∞jÜφ, ne₧ byli jeho soudobφ konkurenti. BezpeΦnostnφ opat°enφ ovÜem zv²Üila hmotnost novΘho modelu, kter² tak musel b²t vybaven Φty°vßlcem o vyÜÜφm objemu. Ve stejnΘ dob∞ zaΦal Ford slavit velkΘ ·sp∞chy se sv²m sportovnφm vozem Capri. A nov² dvoudve°ov² Opel modelu 1450, jen₧ dostal nakonec nßzev Manta, byl prßv∞ konkurentem sportovn∞ lad∞nΘho Fordu. Manta byla ve°ejnosti p°edstavena v lΘt∞ 1970 - a na podzim p°iÜla jejφ civilnφ verze s nßzvem Ascona, v∙z, kter² ideßln∞ zapl≥oval modelovou mezeru mezi Kadettem a Rekordem. Oba vozy st°ednφ t°φdy se vyznaΦovaly neobyΦejn∞ elegantnφ a prostornou karoseriφ v kombinaci se skv∞l²mi jφzdnφmi vlastnostmi.#MAIN\330\330_05.RTF,Opel - Do r.1997
Historie do roku 1997
Oba novΘ modely se na trhu velmi dob°e ujaly. A₧ p°ekvapiv² byl dokonce ·sp∞ch Manty, kterß se sv²m prostorn²m interiΘrem a zavazadlov²m prostorem objemu 500 litr∙ dostala lichotivou p°ezdφvku "kupΘ pro rodinu". V roce 1972 pak automobilka ve°ejnosti p°edstavila druhou verzi modelu Rekord, s mnoha ·pravami na podvozku a novou karoseriφ vyznaΦujφcφ se elegancφ klasickΘho stylu. Rekord II se obeÜel bez vÜech m≤dnφch v²st°elk∙ a jeho nadΦasovß elegance okam₧it∞ oslovila zßjemce na mnoha sv∞tov²ch trzφch. O rok pozd∞ji p°iÜla i dalÜφ verze Kadettu (s oznaΦenφm C) - a u₧ v tomto roce se celkovß povßleΦnß v²roba modelu Kadett vyÜplhala a₧ na 3,3 miliony kus∙. Opel se takΘ s tφmto vozem pokud jde o prodejnφ ·sp∞chy - pevn∞ etabloval hned za nedosti₧n²m VW "Broukem". Stejn∞ jako dnes Üel Opel u₧ v sedmdesßt²ch letech cestou velmi ÜirokΘ nabφdky, a tak byl nov² Kadett k dispozici jako Φty°dve°ov² sedan, dvoudve°ovΘ kupΘ, stejn∞ jako p∞tidve°ov² "kombφk", jen₧ se dodßval v zßkladnφ a luxusnφ verzi. V dob∞ ropnΘ krize dostal takΘ Kadett specißlnφ ·sporn² motor, jen₧ z objemu 993 cm3 a s benzinem o nφzkΘm oktanovΘm Φφsle dßval v²kon 40 konφ. ┌spornΘ motory dostaly i ostatnφ modelovΘ °ady, p°esto ovÜem prodeje nov²ch Opel∙, stejn∞ jako voz∙ jin²ch znaΦek, Üly v prvnφ polovin∞ sedmdesßt²ch let, t∞₧ce zasa₧en²ch ropnou krizφ, rapidn∞ dol∙. I tuhle potφ₧ ovÜem v²robce s bleskem ve znaku p°ekonal v dobrΘ form∞, a v roce 1976 ohlßsil dokonce nov² historick² v²robnφ rekord, kdy₧ jeho brßny opustilo celkem 921 676 automobil∙.
Hodn∞ k tomu pomohly dv∞ novΘ modelovΘ °ady, Ascona a Manta B, kterΘ byly p°edstaveny na mezinßrodnφm autosalonu ve Frankfurtu v roce 1975. Ty se za krßtko staly bestellery sv²ch t°φd a odvd∞Φily se tak znaΦce za obrovskΘ ·silφ, kterΘ jejφ technici a marketingovφ odbornφci vyvinuli, aby p°ivedli na trh prßv∞ takovΘ vozy, jakΘ zßkaznφci ₧ßdajφ. Mezitφm ovÜem Opel Φile obm∞≥oval a vylepÜoval ji₧ vyrßb∞nΘ modely. Velmi populßrnφm se nap°φklad zanedlouho stal Kadett Aero, elegantnφ dvoudve°ov² polokabriolet s odnφmatelnou st°echou. V roce 1977 pak p°iÜel na trh takΘ nov² Rekord, intern∞ oznaΦovan² pφsmenem E. To znamenalo jak model nßsledujφcφ po Rekordu D, tak i zkratku slova Evolution - v²voj. Nov² Rekord se vyznaΦoval karoseriφ, p°i jejφm₧ v²voji strßvili in₧en²°i Opelu mnoho set hodin v aerodynamickΘm tunelu. V²sledkem byla karoserie elegantnφ a aerodynamicky v²hodnß, je₧ mimo jinΘ takΘ znateln∞ sni₧ovala spot°ebu paliva. Nov² Rekord m∞l i novou p°ednφ nßpravu - a v programu byl hned se Üesti motory a dv∞ma karoseriemi: jako Φty°dve°ov² sedan Φi p∞tidve°ovΘ kombi. Nov² Rekord se tak v historii firmy ukßzal b²t tφm sprßvn²m krokem na cest∞ k technicky i esteticky dokonalejÜφm automobil∙m. VÜak se takΘ Rekord a₧ do svΘho zßsadnφho faceliftu v roce 1982 velmi dob°e prodßval - a dotßhl to a₧ na 992 695 vyroben²ch voz∙. V roce 1978 pak p°iÜel zcela nov² Opel Commodore s oznaΦenφm C, v∞tÜφ a v²konn∞jÜφ ne₧ Rekord, avÜak s karoseriφ v tΘm₧e stylu. S °adov²m Üestivßlcem 2,5 l o v²konu 115 konφ jel Commodore a₧ 180 km/h, p°iΦem₧ jeho cena Φinila velmi rozumn²ch 16 675 marek. Na autosalonu v Äenev∞ pak Opel p°edstavil Commodora jako prostornΘ kombi s oznaΦenφm Voyage. Commodore, nebo takΘ "Üestivßlcov² Rekord", se vyrßb∞l a₧ do roku 1982 a Opel celkem vyprodukoval 79 380 t∞chto voz∙.
V roce 1978 se ve v²rob∞ objevily dalÜφ dva modely reprezentujφcφ novou filozofii Opelu: Senator a Monza. Senator byl vozem vyÜÜφ luxusnφ t°φdy, jeho₧ ·kolem bylo nabφzet stejnΘ jφzdnφ v²kony a pohodlφ jako velkΘ vozy BMW a Mercedes - a to za ni₧Üφ cenu. Monza pou₧φvala stejn²ch mechanick²ch skupin a byla vlastn∞ sportovnφ verzφ Senatoru. Senator pohßn∞l °adov² t°φlitrov² Üestivßlec, kter² s karburßtorem dßval v²kon 150 konφ a se vst°ikovßnφm Bosch dokonce 180 konφ, co₧ mu umo₧≥ovalo dosßhnout maximßlnφ rychlosti 210 km/h. Vstupnφ model se prodßval i s motorem 2,8 l o v²konu 140 k. U Senatoru a Monzy pou₧il Opel poprvΘ zadnφ nßpravu s nezßvisl²m zav∞Üenφm kol, o jejich₧ odpru₧enφ se staraly vinutΘ pru₧iny typu Minibloc. Senator i Monza se tak vyznaΦovaly skv∞l²mi jφzdnφmi vlastnostmi a takΘ vynikajφcφmi brzdami, kterΘ vyu₧φvaly kotouΦ∙ s vnit°nφ ventilacφ. V zßv∞ru sedmdesßt²ch let p°ipravil Opel i malou sΘrii model∙ Senator a Monza s pohonem vÜech kol, na nφ₧ si pro budoucnost ov∞°oval n∞kterΘ novΘ konstrukΦnφ postupy.
V roce 1979 pak Opel p°edstavil novou generaci svΘho nejmenÜφho modelu Kadett, tentokrßt u₧ s oznaΦenφm D. Kadett D byl revoluΦnφ zejmΘna tφm, ₧e m∞l jako v∙bec prvnφ v∙z v historii automobilky pohon p°ednφch kol. Motor byl umφst∞n vp°edu nap°φΦ - a to byl a dodnes stßle je osv∞dΦen² vzorec pro prostornΘ a p°itom kompaktnφ vozy ni₧Üφch t°φd. Nov² Kadett byl sice o n∞co kratÜφ ne₧ jeho p°edch∙dce, nabφzel vÜak podstatn∞ v∞tÜφ vnit°nφ prostor a takΘ velmi objemn² (402 l) prostor pro zavazadla. Zßkaznφci si mohli vybrat ze t°φ motor∙ o v²konu 53, 60 a 75 konφ, vÜechny Kadetty se vÜak vyznaΦovaly velmi dobr²mi jφzdnφmi vlastnostmi a neutrßlnφm chovßnφm v zatßΦkßch. Kadett D m∞l takΘ ve srovnßnφ se sv²mi konkurenty ve t°φd∞ nejlepÜφ aerodynamick² odpor, kter² Φinil 0,39. Kadett D to do roku 1984, kdy jeho v²roba skonΦila, dotßhl a₧ na 2 092 087 vyroben²ch voz∙. To u₧ takΘ ke Φty°dve°ovΘmu vozu se spl²vajφcφ zßdφ p°ibylo i p∞tidve°ovΘ kombi, stejn∞ jako dvoudve°ovß sportovnφ verze GT/E, velmi oblφbenß jako zßklad pro upravenΘ sportovnφ vozy. V roce 1982 rozÜφ°il °adu jeÜt∞ ·sporn² Kadett Diesel s motorem 1,6D/54 k, kter² p°i maximßlnφ rychlosti 134 km/h vykazoval pr∙m∞rnou spot°ebu 6 a₧ 7 litr∙ nafty na 100 km. Konec sedmdesßt²ch let ovÜem nebyl velk²m automobilov²m v²robc∙m p°φliÜ naklon∞n. Takzvanß druhß ropnß krize snφ₧ila p°edevÜφm zßjem o velkΘ a "₧φznivΘ" vozy, co₧ u Opelu postihlo zejmΘna prodeje Senatoru, Commodoru a Monzy. TakΘ celkov² poΦet prodan²ch voz∙ spadl v roce 1980 asi o 175 000 jednotek na hodnotu 792 800. Ani vst°φcnß cenovß politika kombinovanß se zavßd∞nφm akΦnφch model∙ jako Ascona Sport nebo Manta GT/J, p°φliÜ nepomohly. V roce 1980 se Opel rovn∞₧ sna₧il najφt novΘ zßjemce o vozy s bleskem ve znaku p°edevÜφm mezi motoristy s velmi omezen²m rozpoΦtem. P°edstavil proto specißlnφ verzi lehce faceliftovanΘho Kadettu s oznaΦenφm Vauxhall Chevette, kter² se prodßval u₧ od 10 265 marek. Jeho v²roba skonΦila v roce 1982, kdy britskß v²robnφ linka p°eÜla na model Astra, tedy britskou verzi Kadettu s p°ednφ pohßn∞nou nßpravou.
Na frankfurtskΘm autosalonu roku 1981 Opel p°edstavil novou Asconu s internφm oznaΦenφm C, kterß u₧ stejn∞ jako Kadett m∞la pohßn∞nou p°ednφ nßpravu. To konstruktΘr∙m umo₧nilo podstatn∞ lΘpe vyu₧φt interiΘr vozu, kter² se tak stal mimo°ßdn∞ oblφben²m zejmΘna pro svou prostornost a variabilitu.
V roce 1981 otev°el Opel v n∞meckΘm Kaiserslauternu zcela novou tovßrnu na motory, kterß ho stßla si 1,2 miliardy marek. Nßsledujφcφ rok znamenal stoupajφcφ prodejnφ Φφsla u vÜech model∙, ale takΘ zastavenφ v²roby Opelu Commodore, jeho₧ Φas u₧ se prost∞ naplnil. Opel naproti tomu p°edstavil nov² Rekord s oznaΦenφm E, vyrßb∞n² jako Φty°dve°ov² sedan nebo p∞tidve°ovΘ kombi. Ten stejn∞ jako jeho p°edch∙dce zaznamenal nemal² prodejnφ ·sp∞ch: do konce svΘ kariΘry v roce 1986 byl Rekord E vyroben tΘm∞° v p∙l milionu exemplß°∙. Ve dvaaosmdesßtΘm se toho u Opelu v∙bec stalo hodn∞. Senator a Monza se doΦkaly svΘho faceliftu, p°iΦem₧ Senator byl prvnφm vozem znaΦky vybaven²m protiblokovacφm systΘmem ABS. JeÜt∞ v∞tÜφ ohlas vÜak vzbudil zcela nov² model: mal² Opel Corsa. Corsa, kterß se rßzem stala ideßlnφm vozem pro vÜechny, jim₧ byl Kadett jeÜt∞ p°φliÜ velk², se od zaΦßtku vyrßb∞la ve Üpan∞lskΘ Zaragoze, a to s benzinov²mi motory o objemech 1,0, 1,2 a 1,3 litru. V p∞taosmdesßtΘm dostala Corsa i turbodiesel, Φty°dve°ovou verzi, stejn∞ jako "ostrou" variantu GSi. O rok pozd∞ji p°edstavil Opel na frankfurtskΘm autosalonu studii malΘho vozu jmΘnem Junior, kterß si prßvem zφskala nemalou pozornost mΘdiφ i motoristickΘ ve°ejnosti. O deset let pozd∞ji se z Juniora stala Corsa druhΘ generace. Rok 1983 byl takΘ rokem velk²ch investic. Ty mimo jinΘ souvisely s ne zcela ideßlnφm image automobil∙ s bleskem ve znaku, kterΘ v tΘ dob∞ m∞ly zejmΘna v N∞mecku pov∞st voz∙, °ekn∞me, druhΘho sledu, jejich₧ zakoupenφ bylo spoleΦensky stßle mΘn∞ ·nosnΘ. Takov² v²voj bylo nutno st∙j co st∙j zastavit, a tak se vedenφ evropskΘ odno₧e koncernu GM rozhodlo k velkΘ technickΘ i marketingovΘ ofenzφv∞. V roce 1983 tak p°iÜla dosud nejv∞tÜφ investice v historii firmy Opel: Φinila 7,4 miliardy marek a byla urΦena zejmΘna pro zßsadnφ modernizaci v²robnφch provoz∙, zavedenφ nov²ch typ∙ - a n∞co p°es jednu miliardu marek Ülo takΘ na ekologicky orientovan² v²voj, na jeho₧ konci stßly prvnφ Opely vybavenΘ katalyzßtorem v²fukov²ch plyn∙. V roce 1984 jeÜt∞ p°iÜel Kadett E, p°i jeho₧ v²voji strßvily konstrukΦnφ t²my vφce ne₧ 1200 hodin v aerodynamick²ch tunelech, co₧ tehdy jeÜt∞ zdaleka nebylo b∞₧nΘ. V²sledkem byl na tehdejÜφ dobu skv∞l² koeficient aerodynamickΘho odporu 0, 32!!! U₧ za dalÜφ dva roky p°iÜel zcela nov² v∙z, jeho₧ nßstup p°edznamenal dneÜnφ slavnou p°φtomnost znaΦky: Opel Omega, v∙z vyÜÜφ st°ednφ t°φdy, kter² nahradil n∞kdejÜφ Rekord. Omega se svou technickou ·rovnφ, designem, ale i bezpeΦnostφ a velmi v²razn∞ takΘ sv²mi vysoce nadpr∙m∞rn²mi ekologick²mi kvalitami okam₧it∞ za°adila mezi ÜpiΦkovΘ vozy svΘ t°φdy a vzbudila takΘ mimo°ßdn² ohlas motoristickΘ ve°ejnosti. V roce 1986 dokonce zφskala presti₧nφ titul "Automobil roku 1986". Omega m∞la motory o objemu od 1,8 do 3 litr∙ s v²konem od 66 do 151 kW. O rok pozd∞ji p°iÜel dalÜφ d∙le₧it² v∙z, jen₧ se vlastn∞ stal nßstupcem oblφbenΘ Ascony. Jmenoval se Vectra a stal se okam₧it∞ m∞°φtkem kvality ve st°ednφ t°φd∞. Vectra se rychle proslavila jako elegantnφ, prostorn², bezpeΦn² a ·sporn² automobil s v²born²mi jφzdnφmi v²kony a vynikajφcφmi jφzdnφmi vlastnostmi. V roce 1989 pak Opel na frankfurtskΘm autosalonu p°edvedl dalÜφ extrΘmn∞ ·sp∞Ün² v∙z, toti₧ sportovnφ kupΘ jmΘnem Calibra. To vychßzelo z podlahovΘ ploÜiny Vectry a pou₧φvalo i mnoho dalÜφch jejφch mechanick²ch Φßstφ. DesignΘ°i Opelu vÜak Calibru oblΘkli do skv∞le padnoucφho a elegantnφho sportovnφho kabßtu, kter² z nφ ud∞lal nejen nejhezΦφ, ale takΘ nejaerodynamiΦt∞jÜφ v∙z ve t°φd∞. Jeho skv∞lß hodnota aerodynamickΘho odporu, cx= 0, 26, znamenß mimochodem dodnes nep°ekonan² sv∞tov² rekord mezi sΘriov∞ vyrßb∞n²mi automobily. Calibra vlastn∞ stßla u zrodu novΘ kategorie mezi evropsk²mi sportovnφmi automobily, kdy₧ v sob∞ slouΦila v²hody cestovnφho vozu st°ednφ t°φdy a sportovnφho kupΘ. Calibra se okam₧it∞ propracovala na pozici nejprodßvan∞jÜφho sportovnφho vozu v Evrop∞ a vydr₧ela tam mnoho let. Vstupnφ model byl vybaven Φty°vßlcem 2,0 l o v²konu 85 kW/115 k, stejn² motor se Φty°mi ventily na vßlec pak dßval 110 kW/150 k a jφm vybavenß Calibra m∞la pohon bu∩ p°ednφch nebo vÜech kol. Jako vrchol celΘ °ady se potom objevila i Calibra Turbo, pohßn∞nß stejn²m agregßtem vybaven²m jeÜt∞ p°epl≥ovßnφm turbodmychadlem, Üestistup≥ovou p°evodovkou a rovn∞₧ pohonem vÜech kol. Calibra Turbo s v²konem 151 kW/204 k jezdila p°es 240 km/h a stala se postrachem nejednoho Porsche Φi BMW. Poslednφ verze Calibry pak dostala kultivovan² Üestivßlec 2,5 l o v²konu 125 kW/170 k, kter² znßme i z dalÜφch Opel∙. Calibra vydr₧ela ve v²robnφm programu Opelu a₧ do roku 1997. DalÜφ atraktivnφ automobil, s nφm₧ vlastn∞ zalo₧il novou t°φdu automobil∙ pro voln² Φas disponujφcφch v²born²mi terΘnnφmi vlastnostmi, poslal Opel na trh v roce 1991. V∙z nesl nßzev Frontera, prodßval (a stßle prodßvß) se ve dvou karosß°sk²ch variantßch jako krßtk² dvou- nebo dlouh² Φty°dve°ov² automobil - a jeho mechanickΘ skupiny pochßzely od japonskΘ spoleΦnosti Isuzu, v nφ₧ mß GM rozhodujφcφ podφl. Ve stejnΘm roce pak Opel p°edstavil sv∙j zßsadnφ Ülßgr v ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞. Ten se jmenoval Opel Astra a vφce ne₧ ·sp∞Ün∞ nahradil vyslou₧il² model Kadett. Astra se vyrßb∞la a stßle vyrßbφ jako t°φ- Φty°- a p∞tidve°ov² v∙z, nechybφ ani elegantnφ p∞tidve°ovΘ kombi pod nßzvem Caravan, stejn∞ jako dvoudve°ov² kabriolet vyrßb∞n² u firmy Bertone. èkßla motor∙ sahß od objemu 1,4 l a₧ k ÜestnßctiventilovΘmu dvoulitru, rozsah v²kon∙ pak od 60 a₧ po 150 konφ u sportovn∞ lad∞nΘho modelu GSi. Astra mimochodem v₧dycky byla jedin²m vozem, kter² se na evropskΘ scΘn∞ dokßzal p°iblφ₧it prodejnφm ·sp∞ch∙m suverΘna svΘ t°φdy, VW Golf, kdy₧ se ka₧doroΦn∞ prodßvß kolem 800 000 Aster. Devadesßtß lΘta pak u Opelu a₧ dosud probφhajφ ve znamenφ mimo°ßdnΘ modelovΘ aktivity, struΦn∞ charakterizovatelnΘ slovy "co rok, to nov² a ·sp∞Ün² model". Novinkou pro rok 1992 se stal Opel Monterey, velk² a luxusnφ terΘnnφ v∙z s vynikajφcφmi terΘnnφmi schopnostmi a suverΘnnφmi jφzdnφmi v²kony p°i jφzd∞ po dßlnici, kter² se dodßvß bu∩ jako krßtkß t°φdve°ovß nebo dlouhß p∞tidve°ovß verze.
V roce 1993 potom p°iÜla zcela novß Corsa vychßzejφcφ z ji₧ zmi≥ovanΘho koncepΦnφho vozu jmΘnem Junior. Corsa okam₧it∞ zφskala pov∞st "velkΘho malΘho vozu", tedy malΘho automobilu, kter² se technick²mi parametry, designem i bezpeΦnostφ vyrovnß voz∙m stojφcφm o jednu Φi dv∞ t°φdy v²Üe. O rok pozd∞ji pak skonΦila v²roba prvnφ Omegy (prodalo se celkem 961 241 voz∙) - a sv∞tlo sv∞ta spat°ila druhß generace Opelu Omega, kterß se rovn∞₧ za°adila mezi odbornφky nejv²Üe hodnocenΘ automobily ve t°φd∞, stejn∞ jako mezi prodejnφ Ülßgry v mnoha zemφch. V roce 1995 p°edstavil Opel poprvΘ ve°ejnosti na autosalonu ve Frankfurtu svΘ mimo°ßdn∞ ·sp∞ÜnΘ malΘ sportovnφ kupΘ jmΘnem Tigra, kterΘ pou₧φvß naprostou v∞tÜinu mechanick²ch dφl∙ z Corsy, ale vypadß p°itom nekonformn∞, nespoutan∞ a p°ita₧liv∞ a nabφzφ a₧ p°ekvapivΘ jφzdnφ v²kony v kombinaci s velmi nφzkou spot°ebou, sluÜn²mi u₧itn²mi vlastnostmi a vynikajφcφ ·rovnφ aktivnφ i pasivnφ bezpeΦnosti. Rok 1996 znamenal pro Opel d∙le₧itΘ st°φdßnφ strß₧φ, kdy₧ ·sp∞Ünou Vectru nahradil stejnojmenn² model druhΘ generace, p°edstaven² na ja°e jako Φty°dve°ov² sedan a p∞tidve°ov² hatchback a na podzim takΘ jako neobyΦejn∞ elegantnφ a prostornΘ kombi. Aby nov²ch model∙ nebylo mßlo, p°iÜel Opel ve stejnΘm roce takΘ se zcela nov²m velkoprostorov²m vozem jmΘnem Sintra, kter² nahradil v Evrop∞ mßlo prodßvan² Pontiac Trans Sport. Sintra svΘ posßdce nabφzφ a₧ sedm pohodln²ch mφst.#MAIN\330\330_10.RTF,Opel - MalΘ vozy
MalΘ vozy
V nejmenÜφ kategorii Opel ji₧ n∞kolik let spolΘhß na sv∙j model Corsa, auto, kterΘ sice sv²mi rozm∞ry pat°φ mezi malΘ automobily, ale technickou ·rovnφ, vnit°nφm prostorem, designem i vysokou ·rovnφ svΘ bezpeΦnosti si zßhy prßvem zφskalo p°ezdφvku "mal² velk² v∙z" anebo takΘ "dosp∞lΘ malΘ auto". Corsa je mimochodem vozem, kter² se postaral o historick² meznφk v²voje ΦeskΘho trhu, kdy₧ p°ibli₧n∞ p°ed dv∞ma lety rozpoutal situaci, kterou v∞tÜina novin nazvala "cenovou vßlkou" a kterß mnoho ostatnφch importΘr∙ p°im∞la k dramatickΘmu sni₧ovßnφ cen jejich voz∙. P°itom ovÜem Corsa v oblasti designu, techniky, vnit°nφho prostoru, bezpeΦnosti a ekologickΘho ekonomickΘho provozu v∙bec nenφ "lacin²m" Φi n∞jak oÜizen²m vozem. Naopak: nejmenÜφ Opel prßvem pat°φ mezi bestsellery malΘ t°φdy, p°iΦem₧ jednou z hlavnφch jeho devφz je krom∞ v²Üe uveden²ch kvalit takΘ vynikajφcφ pom∞r mezi cenou a u₧itnou hodnotou tohoto vozu. Corsa se vyznaΦuje dnes u₧ klasick²m uspo°ßdßnφm svΘ t°φdy, tedy motorem ulo₧en²m vp°edu nap°φΦ a pohonem p°ednφch kol. K dispozici je u nßs nejmenÜφ Opel ve dvou karosß°sk²ch verzφch - jako t°φdve°ov² a p∞tidve°ov² v∙z. V nabφdce je hned p∞t motor∙. Nejnov∞jÜφm z nich je mal² div souΦasnΘ motorß°skΘ techniky - litrov² zß₧ehov² t°φvßlec s celkem 12 ventily a v²konem 40 kW. Corsa s tφmto motorem p°ekonß - pokud jde o jφzdnφ v²kony a jφzdnφ komfort - nejeden v∞tÜφ v∙z a majitel si navφc m∙₧e blahop°ßt k tomu, jak je jeho jφzda ekonomickß a zejmΘna ekologickß. DalÜφm v °ad∞ motor∙ pro Corsu je extrΘmn∞ ·sporn² Φty°vßlec 1,2i s v²konem 33 kW, nßsleduje ₧iv² agregßt 1,4i o v²konu 44 kW, ·sporn² atmosfΘrick² diesel 1,7 D se stejn²m v²konem - a pro milovnφky p°epl≥ovan²ch vzn∞tov²ch motor∙ je p°ipraven turbodiesel 1,5 TD o v²konu 49 kW. èpiΦkov²m motorem v °ad∞ je Φty°vßlec 1,4 16V o v²konu 66 kW. P°φkladnß je ·rove≥ pasivnφ bezpeΦnosti v Corse, kterß si nezadß s vozy stojφcφmi o jednu a₧ dv∞ t°φdy v²Üe. O bezpeΦnost posßdky tu toti₧ peΦujφ nap°φklad velmi tuhß karoserie s p°ednφ a zadnφ deformaΦnφ z≤nou, dvojitΘ boΦnφ v²ztuhy z vysokopevnostnφ oceli chrßnφcφ posßdku p°ed nßsledky boΦnφch nßraz∙, nebo samonavφjecφ bezpeΦnostnφ pßsy s v²Ükov∞ nastaviteln²mi ·chyty, vp°edu jeÜt∞ vybavenΘ napφnaΦi. Jako zvlßÜtnφ v²bavu je mo₧no objednat si t°eba dva plnoobjemovΘ airbagy a protiblokovacφ brzdov² systΘm ABS, ale dosti bohatß je u₧ i v²bava zßkladnφ.#MAIN\330\330_12.RTF,Opel - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
TakΘ v tomto segmentu nabφzφ Opel v∙z, kter² pat°φ k absolutnφ ÜpiΦce ve t°φd∞, a¥ u₧ jde o technickΘ kvality, design, bezpeΦnost nebo ekologii. Tento v∙z se jmenuje Opel Vectra. Vectra je ve st°ednφ t°φd∞ mimochodem jednφm z mßla voz∙, kterΘ si urΦit∞ nespletete s ₧ßdn²m z jeho konkurent∙. Na tom mß zßsluhu typickß maska s "bleskov²m" Opelov²m znakem a zejmΘna linie prolis∙ v kapot∞ motoru, kterß plynule vy·s¥uje do nevÜedn∞ tvarovan²ch vn∞jÜφch zp∞tn²ch zrcßtek. Krom∞ p°irozenΘho ale svΘbytnΘho designu mß vÜak cel² v∙z takΘ vynikajφcφ aerodynamiku: hodnota cx = 0, 28 pat°φ mezi sv∞tovou sΘriovou produkcφ k absolutnφ ÜpiΦce! Vectra nabφzφ svΘ posßdce mnoho pozoruhodn²ch vymo₧enostφ. P°ipome≥me jen, ₧e p°i jejφ konstrukci bylo vyu₧ito vφce ne₧ 100 vlastnφch patentov²ch °eÜenφ, ₧e o se mimo°ßdn² jφzdnφ komfort starajφ p°ednφ a zadnφ pomocnΘ rßmy, kterΘ nesou ob∞ nßpravy i pohonnou jednotku a ₧e za skv∞l²mi jφzdnφmi vlastnostmi stojφ mnohaprvkovΘ zav∞Üenφ kol typu Multilink. Na nßÜ trh se Opel Vectra dodßvß jako Φty°dve°ov² sedan nebo p∞tidve°ov² v∙z se spl²vajφcφ zßdφ, stejn∞ jako atraktivnφ kombi s nßzvem Vectra Caravan. Ten je mimochodem typick²m reprezentantem novΘ vlny voz∙ kombi, kterΘ daleko spφÜe ne₧ k d²chaviΦnΘ p°eprav∞ nßklad∙ slou₧φ jako prostornΘ a dynamickΘ auto pro voln² Φas Φi sportovnφ vy₧itφ - a kterΘ velmi dob°e poslou₧φ i jako reprezentaΦnφ automobil ·sp∞ÜnΘmu mana₧erovi, ani₧ by poÜkodilo jeho image. VÜechny karosß°skΘ verze se na ΦeskΘm trhu prodßvajφ ve Φty°ech ·rovnφch v²bavy a zßkaznφk si m∙₧e vybrat hned ze sedmi motor∙. Mezi benzinov²mi agregßty sahß Ükßla od Φty°vßlce 1,6i/ 55 kW a₧ po Üestivßlec do V o objemu 2,5 litru o v²konu 125 kW. Posledn∞ jmenovan² Üestivßlcov² agregßt zaujme ka₧dΘho labu₧nφka za volantem nejen vysok²m v²konem, ale takΘ neobyΦejn∞ tich²m a kultivovan²m chodem a celkov∞ "sametov²m" projevem. P°itom tento motor °idiΦi jφzdu v²razn∞ usnad≥uje - a to zejmΘna tφm, ₧e nabφzφ u₧ prakticky od nejni₧Üφch otßΦek obrovsk² toΦiv² moment, co₧ °idiΦe zbavuje nutnosti ΦastΘho °azenφ. Vzn∞tovΘ motory jsou v nabφdce pro Vectru zastoupeny pokrokov²m Φty°vßlcov²m Üestnßctiventilov²m dieselem s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva 2,0 DI/60 kW a nov²m motorem 2,0 TDI/74 kW, kter² se vedle velmi nφzkΘ spot°eby vyznaΦuje takΘ vysokou Φistotou v²fukov²ch plyn∙. V²bava je velmi bohatß u₧ u zßkladnφho modelu, jen₧ bez jakΘhokoliv p°φplatku nabφzφ nap°φklad posilovaΦ °φzenφ, velkoobjemov² airbag °idiΦe nebo protiblokovacφ brzdov² systΘm ABS, kvalitnφ autorßdio, dßlkov∞ ovlßdanΘ centrßlnφ zamykßnφ - anebo t°eba elektronick² imobilizΘr. Pokud se ovÜem rozhodnete pro ÜpiΦkov² typ Vectra 2,5 V6 CDX, zφskßte krom∞ kultivovanΘho Üestivßlce o v²konu 125 kW takΘ nap°φklad protiprokluzov² elektronick² systΘm TC, kvalitnφ alarm, elektronicky °φzenou klimatizaci, tempomat, palubnφ poΦφtaΦ a spoustu dalÜφch vymo₧enostφ.#MAIN\330\330_13.RTF,Opel - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Na ΦeskΘm trhu voz∙ vyÜÜφ st°ednφ t°φdy se mimo°ßdn∞ da°φ Φty°dve°ovΘmu sedanu Opel Omega, modernφmu a technicky mimo°ßdn∞ vysp∞lΘmu automobilu, kter² je vlastn∞ urΦit²m shrnutφm vÜech po₧adavk∙ na ·sp∞Ün² v∙z tohoto segmentu. Ke zda°ilΘmu designu a neoddiskutovatelnΘ technickΘ ·rovni p°idßvß Omega druhΘ generace (prvnφ model tohoto jmΘna odstartoval v roce 1986 nejnov∞jÜφ a velice ·sp∞Ünou etapu historie znaΦky) vynikajφcφ ·rove≥ aktivnφ i pasivnφ bezpeΦnosti, skv∞lΘ jφzdnφ vlastnosti, suverΘnnφ jφzdnφ v²kony, velk² vnit°nφ prostor, mimo°ßdn² komfort, nadpr∙m∞rnou ekologiΦnost -a navφc takΘ velmi rozumnou cenu. Hned po svΘm nßstupu na trh se Omega stala v mnoha evropsk²ch zemφch nejprodßvan∞jÜφm vozem vyÜÜφ st°ednφ t°φdy. Omega je oblφbenß jako slu₧ebnφ v∙z pro vyÜÜφ management, ale i jako prostornΘ a elegantnφ rodinnΘ auto. Kdo pot°ebuje jeÜt∞ v∞tÜφ p°epravnφ kapacitu, sßhne pak z°ejm∞ po kombi jmΘnem Omega Caravan. Caravan zachovßvß vÜechny ji₧ jmenovanΘ p°ednosti Omegy, ale p°idßvß takΘ doslova obrovsk² zavazadlov² prostor, ani₧ by p°itom ztrßcel n∞co z elegance Φi jφzdnφch v²kon∙ sedanu. Opel Omega sedan i Caravan jsou v₧dy vozy klasickΘ koncepce s motorem vp°edu a pohonem zadnφch kol. Ob∞ karosß°skΘ verze jsou k dispozici ve t°ech ·rovnφch v²bavy (GL, CD a MV 6) a se Üesti r∙zn²mi motory. Zß₧ehovΘ agregßty zaΦφnajφ dvoulitrov²m Φty°vßlcem o v²konu 85 kW, motor stejnΘho objemu se Φty°mi ventily na vßlec dßvß 100 kW. Nßsleduje Üestivßlec do V s objemem 2,5 l a v²konem 125 kW a vrcholem celΘ °ady je pak sametov∞ hebk² Üestivßlec V6 o objemu 3,0 l a v²konem 155 kW, vybaven² mimo jinΘ sacφm potrubφm o prom∞nnΘ dΘlce. Ten spojuje vysok² v²kon sportovn∞ lad∞nΘho agregßtu s vynikajφcφm pr∙b∞hem toΦivΘho momentu a umo₧≥uje tak jak ostrou sportovnφ jφzdu, tak i vlßΦnΘ spl²vßnφ krajinou tΘm∞° bez °azenφ. Pro milovnφky ·sporn²ch ale ₧iv²ch turbodiesel∙ je p°ipraven motor 2,5 TD o v²konu 96 kW. Stejn∞ jako u Vectry pak zßjemce o Omegu m∙₧e volit mezi manußlnφ p∞tistup≥ovou nebo samoΦinnou Φty°stup≥ovou p°evodovkou se t°emi °adicφmi programy. SouΦßstφ zßkladnφ v²bavy ka₧dΘ Omegy jsou dva velkoobjemovΘ airbagy, ABS, klimatizace, kvalitnφ rßdio s p°ehrßvaΦem a osmi reproduktory, dßlkov∞ ovlßdanΘ centrßlnφ zamykßnφ, alarm, imobilizΘr atd. TakΘ Opel Omega sedan a Omega Caravan uspokojφ ka₧dΘ p°ßnφ zßkaznφka: jsou na trhu toti₧ k mßnφ celkem ve Φtrnßcti variantßch a seznam jednotliv²ch v²bav na p°ßnφ obsahuje n∞kolik desφtek polo₧ek.
Do modelovΘho roku 1998 vstupuje Omega s lehk²mi stylistick²mi ·pravami, ale takΘ s nov²m v²konn²m (74 kW) dvoulitrov²m turbodieselem TDI se Φty°mi ventily ve vßlci a p°φm²m vst°ikovßnφm paliva. Novinkou jsou rovn∞₧ standardn∞ dodßvanΘ boΦnφ airbagy zabudovanΘ do op∞radel p°ednφch sedadel.#MAIN\330\330_15.RTF,Opel - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
V kategorii sportovnφch voz∙ m∞l Opel jeÜt∞ p°ed n∞kolika m∞sφci dva velmi silnΘ zßstupce. Ten starÜφ z nich, elegantnφ, rychl² a bezpeΦn² Opel Calibra, byl po vφce ne₧ sedmi letech ·sp∞ÜnΘ v²roby, ov∞nΦenΘ mnoha celoevropsk²mi prodejnφmi vφt∞zstvφmi v kategorii, sta₧en z v²roby. P°ipome≥me jeÜt∞, ₧e Calibra se mohla pochlubit u sΘriov²ch voz∙ dosud nep°ekonan²m souΦinitelem aerodynamickΘho odporu cx = 0,26 a ₧e jejφ vlastnosti naprosto p°esn∞ vystihoval slogan "Rychlß, i kdy₧ stojφ". Calibra vÜak u₧ doslou₧ila, a tak znaΦce s bleskem ve znaku mezi sportovnφmi vozy z∙stßvß jen Tigra, automobil, kter² se vÜak rovn∞₧ m∙₧e pochlubit n∞kolika nej-. Je to nap°φklad nejmenÜφ sportovnφ kupΘ prodßvanΘ na evropsk²ch trzφch a zßrove≥ i nejprodßvan∞jÜφ sportovnφ v∙z v mnoha jednotliv²ch evropsk²ch zemφch. Opel Tigra na prvnφ pohled Üokuje sv²mi nezvykl²mi tvary, zejmΘna pak netradiΦn∞ tvarovan²m Üirok²m zadnφm sloupkem a takΘ zadnφm oknem klenut²m ve vÜech t°ech osßch. Pro v∞tÜinu lidφ je velk²m p°ekvapenφm skuteΦnost, ₧e Tigra technicky vychßzφ z podstatn∞ civiln∞ji vyhlφ₧ejφcφho typu Corsa, s nφm₧ mß spoleΦnou nejen podlahovou ploÜinu, ale takΘ p°es 85% vÜech dφl∙! TakΘ s Tigrou zamφ°il Opel∙v marketing do zatφm nep°φliÜ probßdanΘho ·zemφ a p°iÜel na trh s obratn²m mal²m sportovnφm vozem, kter² odvede stejn∞ dobrou slu₧bu p°i dlouh²ch cestßch a vysok²ch jφzdnφch pr∙m∞rech na dßlnici, jako p°i nßkupnφm Φi pracovnφm pojφ₧d∞nφ ucpan²mi evropsk²mi velkom∞sty, kde je ostatn∞ k vid∞nφ Φast∞ji. Tigra je deklarovßna jako kupΘ 2+2, tak₧e zadnφ sedadla jsou pro p°epravu dosp∞l²ch osob urΦena jen nouzov∞. D∞tem vÜak nabφdnou pohodlφ zcela dostaΦujφcφ, co₧ p°i p°eva₧ujφcφm zp∙sobu vyu₧itφ nejmenÜφho evropskΘho "spor¥ßku" zcela vyhovuje.
P°i relativn∞ malΘm rozvoru vozu znamenajφ jφzdnφ vlastnosti Tigry pro nejednoho °idiΦe velikΘ p°ekvapenφ. KonstruktΘ°i Opelu dokßzali Tigru toti₧ naladit opravdu sportovn∞, a tak podvozek p°i pon∞kud tvrdÜφm nastavenφ odpru₧enφ vyhovuje i nßrok∙m velmi ostrΘ sportovnφ jφzdy. Tu ostatn∞ ochotn∞ umo₧≥ujφ dva motory z v²vojovΘ rodiny ECOTEC, kter²₧to p∙vod je zßrukou, ₧e o pohon vozu se starß ta nejmodern∞jÜφ dostupnß technika. MenÜφ z obou Üestnßctiventilov²ch motor∙ mß objem 1,4 l a produkuje v²kon 66 kW, v∞tÜφ pak z objemu 1,6 l dokß₧e nabφdnout 78 kW v²konu. Motor m∙₧e b²t spojen bu∩ s mechanickou p∞tistup≥ovou p°evodovkou, nebo se Φty°stup≥ovou p°evodovkou samoΦinnou, kterß stejn∞ jako vÜechny "automaty" nabφzenΘ ve vozech Opel pracuje se t°emi elektronicky °φzen²mi °adicφmi programy. Pro Tigru je pak stejn∞ jako pro ostatnφ Opely typickß velmi bohatß zßkladnφ v²bava, kterß nap°φklad u siln∞jÜφho modelu Tigra 1,6i 16V zahrnuje m.j. protiblokovacφ brzdov² systΘm ABS, centrßlnφ zamykßnφ, alarm, dva velkoobjemovΘ airbagy, elektricky ovlßdanß a vyh°φvanß vn∞jÜφ zp∞tnß zrcßtka, kola z lehk²ch slitin atd. K dispozici je pak jeÜt∞ Üirokß nabφdka v²bav na p°ßnφ, kterß vßm umo₧nφ p°etvo°it svou Tigru dokonale k obrazu svΘmu.#MAIN\330\330_17.RTF,Opel - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Ani v tΘhle kategorii nenechal Opel ostatnφm znaΦkßm skulinku, kterou by jeho potencißlnφ zßkaznφci mohli p°ebφhat ke konkurenci jen proto, ₧e by znaΦka s bleskem ve znaku nem∞la vlastnφ kvalitnφ terΘnnφ v∙z. Opel Frontera se dokonce stal zakladatelem novΘho segmentu, pojmenovßvanΘho v∞tÜinou jako "automobily pro voln² Φas". To je v²sti₧n² nßzev. Frontera toti₧ nenφ klasick²m Φist∞ terΘnnφm automobilem pro nejtvrdÜφ nasazenφ, ale spφÜe prostorn²m "kombφkem" s velmi dobr²mi terΘnnφmi schopnostmi, vyu₧iteln²m stejn∞ dob°e k ta₧enφ t∞₧kΘho p°φv∞su, rychlΘ jφzd∞ na dßlnici Φi p°ekonßvßnφ nßstrah lehΦφho a st°edn∞ t∞₧kΘho terΘnu. O ·rovni terΘnnφch kvalit Frontery vÜak naprosto nelze pochybovat. Sv∞dΦφ o nich nap°φklad i n∞kolik cen pro nejlepÜφ terΘnnφ v∙z, kterΘ Frontera vybojovala v r∙zn²ch evropsk²ch zemφch, stejn∞ jako skuteΦnost, ₧e byl tento v∙z po n∞kolik let za sebou v∙bec nejprodßvan∞jÜφm terΘnnφm automobilem v celΘ Evrop∞. Frontera se dodßvß ve dvou karosß°sk²ch variantßch. Prvnφ je kratÜφ t°φdve°ovß Frontera Sport, kterß svou obratnostφ pot∞Üφ posßdku ve velkom∞stskΘm provozu i v terΘnu. Druhou variantou je potom delÜφ p∞tidve°ovß Frontera (bez p°φdomku), v∙z impozantnφho vzez°enφ s velk²m vnit°nφm prostorem pro cestujφcφ i zavazadla, jen₧ dφky velkΘmu rozvoru v terΘnu suverΘnn∞ a plavn∞ zdolßvß i ty nejv∞tÜφ v²moly, zatφmco na dßlnici nabφzφ p°ekvapiv∞ vysokou ·rove≥ jφzdnφho komfortu. Ob∞ modifikace majφ - jako prakticky vÜechny vozy tΘto t°φdy - permanentnφ pohon zadnφch kol a p°i°aditeln² pohon kol p°ednφ nßpravy, p°iΦem₧ °idiΦ m∙₧e krßtkou °adicφ pßkou p°φdavnΘ p°evodovky za°adit i redukci do nejt∞₧Üφch terΘn∙. KratÜφ Frontera Sport je v Opelov∞ nabφdce s osv∞dΦen²m dvoulitrov²m motorem o v²konu 85 kW nebo s nov²m turbodieselem 2,5 TDS o stejnΘm v²konu. V∞tÜφ a t∞₧Üφ Frontera se pak prodßvß s motorem 2,2 l 16V / 100 kW jako se zßkladnφm agregßtem, milovnφci ·sporn²ch ale Φipern²ch dieselov²ch motor∙ si vÜak tento model mohou objednat i s v²Üe zmφn∞n²m turbodieselem. V nedßvnΘ dob∞ proÜel v²raznou ·pravou i interiΘr Opelu Frontera, jen₧ se te∩ z estetickΘho i ergonomickΘho hlediska p°inejmenÜφm vyrovnß b∞₧nΘmu osobnφmu vozu st°ednφ t°φdy. ImportΘr nabφzφ pro Fronteru velkΘ mno₧stvφ zvlßÜtnφch v²bav a dopl≥k∙, od kvalitnφho alarmu, p°es dvojΦinnΘ st°eÜnφ okno Φi Φaloun∞nφ z nejkvalitn∞jÜφ k∙₧e a₧ t°eba k efektnφmu ochrannΘmu rßmu, pomocφ kter²ch si ka₧d² ze svΘ Frontery m∙₧e vytvo°it vysoce individußlnφ v∙z.
Krom∞ Frontery vÜak Opel na ΦeskΘm trhu nabφzφ jeÜt∞ jeden mimo°ßdn∞ atraktivnφ luxusnφ terΘnnφ automobil s nßzvem Opel Monterey. Mohutn² Φty°dve°ov² Monterey dodßvß znaΦka s bleskem ve znaku na Φesk² trh se Φty°dve°ovou karoseriφ a dv∞ma motory, nich₧ prvnφm je Üestivßlcov² benzinov² Üestivßlec do V o objemu 3,2 litru a v²konu 130 kW, druh²m pak Üestivßlcov² turbodiesel 3,1 TD/84 kW. Monterey znamenajφcφ ÜpiΦku mezi velk²mi luxusnφmi terΘnnφmi vozy na naÜem trhu Opel nedovß₧φ s cφlem dosahovat velkΘho poΦtu prodan²ch voz∙, n²br₧ spφÜe jako demonstraci sv²ch technick²ch mo₧nostφ.#MAIN\330\330_18.RTF,Opel - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
T°φda velkoprostorov²ch automobil∙ byla pro Opel jeÜt∞ nedßvno snad jedin²m slabÜφm mφstem celΘ jeho nabφdky. Americk² v∙z Pontiac Trans Sport z produkce mate°skΘho koncernu GM toti₧ evropsk²m zßkaznφk∙m nebyl p°φliÜ blφzk² a prodejnφ rekordy prßv∞ nelßmal. Dnes u₧ je vÜak vÜechno jinak. Opel toti₧ v Evrop∞ i v ╚eskΘ republice s ·sp∞chem prodßvß sv∙j zatφm nejnov∞jÜφ model: Opel Sintra. Sintra se vyznaΦuje p°ßtelsk²m a opticky neagresivnφm zjevem se Üiroce "se usmφvajφcφ" maskou - a takΘ p°ekvapiv∞ kompaktnφmi rozm∞ry. Jejφ celkovß dΘlka 4,67 m ji Φinφ dokonce o necel²ch 15 cm kratÜφ ne₧ Opel Omega Caravan. Sintra je pro zßkaznφky atraktivnφ zejmΘna sv²m mimo°ßdn∞ variabilnφm interiΘrem, kter² m∙₧e nabφdnout pohodlnΘ svezenφ a₧ osmi cestujφcφm. JednotlivΘ sedadla p°i tom lze r∙zn∞ sklßp∞t, sklßdat i vyjφmat, co₧ majiteli vozu dßvß mo₧nost zvolit jednu z mnoha variant uspo°ßdßnφ interiΘru, ideßln∞ vyhovujφcφ momentßlnφ pot°eb∞ p°epravy osob a zavazadel (nßkladu, sportovnφho vybavenφ atd.) Velkou v²hodou Opelu Sintra je zcela bezproblΘmov² p°φstup ke st°ednφ a zadnφ °ad∞ sedadel, dan² posuvn²mi dve°mi na obou stranßch karoserie, kterΘ jsou i v tΘto kategorii v²jimkou a kterΘ souΦasn∞ (zejmΘna v m∞stskΘm provozu) jsou i d∙le₧it²m prvkem bezpeΦnosti, nebo¥ posßdce vozu v₧dy umo₧nφ snadn² v²stup p°φmo na chodnφk. Opel Sintra se dodßvß se t°emi v²konn²mi motory. Prvnφm z nich je zß₧ehov² Φty°vßlec objemu 2,2 litru (nabφzejφcφ v²kon 104 kW), kter² je kombinovßn v²hradn∞ s p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovkou. Druh²m agregßtem je kultivovan² Üestivßlec do V o objemu t°φ litr∙ a v²konu 148 kW, jen₧ se dodßvß pouze ve spojenφ se samoΦinnou Φty°stup≥ovou p°evodovkou. Nov²m motorem je turbodiesel 2,2 l s p°φm²m vst°ikovßnφm nafty, kter² disponuje v²konem 85 kW. Krom∞ svΘho pohodlφ dokß₧e Sintra potencißlnφ zßkaznφky oslovit i velmi bohatou v²bavou. VÜechny modely majφ toti₧ u₧ v zßkladnφm provedenφ ABS, dva airbagy, klimatizaci, alarm, centrßlnφ zamykßnφ, elektricky ovlßdanß skla p°ednφch dve°φ, kvalitnφ autorßdio, kola z lehk²ch slitin Φi t≤novanß skla.
Automobilem pro zßkaznφky, kte°φ se zajφmajφ o velkoprostorov² automobil, ale nepot°ebujφ tak velik² prostor, jak² nabφzφ Sintra, je druhΘ Opelovo ₧elφzko v ohni. V∙z se jmenuje Opel Zafira a byl zkonstruovßn s vyu₧itφm podlahovΘ ploÜiny i mnoha mechanick²ch skupin Opelu Astra druhΘ generace. Zafiru pohßnφ bu∩ zß₧ehovß Üestnßctistovka o v²konu 74 kW, nebo p°epl≥ovan² vzn∞tov² motor objemu 2 l o v²konu 60 kW.#MAIN\340\340_01.RTF,Peugeot - Vznik
Vznik automobilky
Francouzskß firma Peugeot pat°φ k nejstarÜφm sv∞tov²m automobilkßm - do v²roby prvnφch voz∙ se spalovacφmi motory se pustila v roce 1890, ale u₧ o rok d°φve zkouÜela Üt∞stφ s t°φkolkami na parnφ pohon. Tradice znaΦky Peugeot sahajφ a₧ do roku 1810, kdy brat°i Jean-Pierre a Jean-FrΘdΘric Peugeotovi p°em∞nili ml²n ve slΘvßrnu a vßlcovnu, v nφ₧ vyrßb∞li nßstroje a nß°adφ. V roce 1850 se ve znaku spoleΦnosti Peugeot poprvΘ objevil lev, p°evzat² z erbu kraje kolem v²chodofrancouzskΘho Belfortu a o osm let pozd∞ji byl i oficißln∞ zaregistrovßn. Pod znaΦkou Peugeot se postupn∞ objevila celß °ada v²robk∙ - od ml²nk∙ na kßvu a pep° a₧ po jφzdnφ kola, na sv∞tovΘ v²stav∞ v Pa°φ₧i v roce 1889 pak lßkala zv∞davce parnφ t°φkolka Serpollet-Peugeot.
Zakladatel automobilky Armand Peugeot (1849-1915) vÜak zßhy pochopil, ₧e budoucnost pat°φ benzinu. PoΦßtkem listopadu 1889 se v jeho tovßrn∞ ve Valentigney v kraji Doubs uskuteΦnila sch∙zka, na nφ₧ vozem vlastnφ konstrukce dorazil Gottlieb Daimler, zatφmco z Pa°φ₧e p°icestoval Emile Levassor, kter² vlastnil licenci na v²robu spalovacφch motor∙ Daimler ve Francii. B∞hem nßsledujφcφch sedmi let pou₧φvaly automobily Peugeot prvnφ generace licenΦnφ dvouvßlcovΘ motory Daimler ulo₧enΘ v zßdi, prvnφ dvouvßlec vlastnφ konstrukce se objevil v roce 1896. Mezitφm vÜak u₧ spat°ily sv∞tlo sv∞ta desφtky automobil∙ Peugeot v r∙zn²ch provedenφch: v letech 1891 a 1894 tovßrnu opustilo p°es Üedesßt mal²ch voz∙ typu 3 s motorem 565 cm3 a pohonem zadnφch kol °et∞zy, v letech 1894 a₧ 1897 pak nßsledovalo dev∞t desφtek v²konn∞jÜφch voz∙ typu 9 s motorem V2 o objemu 1282 cm3 a v²konu p°es 3 kon∞. Prvnφ Peugeot s uzav°enou Üestimφstnou karoseriφ vznikl v roce 1895 pod typov²m Φφslem 12 a jeho dvouvßlec 1645 cm3 dßval bezmßla 4 kon∞ v²konu.
PoΦßtkem dubna 1896 zalo₧il Armand Peugeot akciovou spoleΦnost "Automobiles Peugeot" se sφdlem v Audincourtu, aby tak ukonΦil spory s ostatnφmi Φleny rozv∞tvenΘ rodiny, jim₧ "∩ßbelsk² vynßlez" na Φty°ech kolech s pßchnoucφm motorem nebyl zrovna po chuti. V roce 1897 novß automobilka vyrobila 54 voz∙, o rok pozd∞ji u₧ 156, v sez≤n∞ 1899 pak 323 a v roce 1900 prodala pln²ch p∞t stovek automobil∙.#MAIN\340\340_03.RTF,Peugeot - Do r.1945
Historie do roku 1945
Do povßleΦnΘho obdobφ Peugeot vstoupil t°φlitrov²m Φty°vßlcem p°edvßleΦnΘ konstrukce, u₧ b∞hem roku 1919 vÜak uvedl na trh i dva automobily s jedenap∙llitrov²mi motory. Zatφmco Peugeot 163 navazoval na tradiΦnφ konstrukce znaΦky se lvem, jeho sourozenec s typov²m oznaΦenφm 159 se vyznaΦoval modern∞jÜφm °eÜenφm podvozku (vzadu Φtvrteliptickß pera) i motoru a nezap°el, ₧e na jeho konstrukci op∞t spolupracoval molsheimsk² kouzelnφk Ettore Bugatti. Koncem roku 1919 byl p°edstaven lidov² typ 161, t°φmetrov² cyclecar jmΘnem Quadrilette se Φty°vßlcov²m motorem 667 cm3 a dvoumφstnou Φlunovitou karoseriφ ve dvou provedenφch. Prvnφ m∞lo sedadla v tandemu za sebou, ve druhΘm (nabφzenΘm od roku 1920) byla sedadla vedle sebe, ale navzßjem lehce posunuta v podΘlnΘm sm∞ru, aby se °idiΦ a spolujezdec nep°etlaΦovali rameny. Do roku 1922 se prodalo p°es 3500 t∞chto lacin²ch voz∙, pak p°evzal Ütafetu inovovan² typ 172 s motorem 720 cm3 o v²konu 14 konφ, jeho₧ v²roba byla v roce 1924 p°evedena z Beaulieu do Sochaux. V r∙zn²ch provedenφch s otev°en²mi i uzav°en²mi karoseriemi se automobily °ady 172 vyrßb∞ly a₧ do konce dvacßt²ch let a celkem jich vzniklo p°es 80 tisφc (vΦetn∞ sportovnφch, ale i u₧itkov²ch verzφ).
Soube₧n∞ s "lidovkami" °ady 161 a 172 se ovÜem pod znaΦkou Peugeot vyrßb∞ly i "dosp∞lΘ" automobily, vΦetn∞ velk²ch luxusnφch voz∙. Prvnφm osobnφm automobilem vyrßb∞n²m od roku 1921 v Sochaux byl mohutn² cestovnφ v∙z typu 156 se Üestivßlcem 5,9 l, jeho₧ produkce nep°ekroΦila dvousetkusovou hranici. V∞tÜφ ·sp∞ch m∞l solidnφ Φty°vßlec typu 174 s motorem o objemu 3,8 l, a jeho menÜφ dvouap∙llitrov² sourozenec typu 176, kter²ch se dohromady prodaly t°i tisφce. Poslednφm vozem tΘto °ady byl dvoulitrov² Üestivßlec typu 183, kter² debutoval v Pa°φ₧i na podzim 1927 a pomßhal znaΦce p°ekonat obdobφ hospodß°skΘ krize.
Novou etapu v historii automobilky Peugeot zahßjil na podzim 1929 kompaktnφ, ale zcela dosp∞l² typ 201, prvnφ v∙z s nov²m Φφseln²m oznaΦenφm s nulou uprost°ed, jemu₧ Peugeot z∙stal v∞rn² dodnes. Jen 3,7 m dlouh² Peugeot 201 pohßn∞l Φty°vßlec 1122 cm3 o v²konu 17 kW, jen₧ mu spolu s t°φstup≥ovou p°evodovkou umo₧≥oval jezdit rychlostφ a₧ 80 km/h. Vedle Φty°dve°ovΘho sedanu existovalo i dvoumφstnΘ kupΘ, roadster, polokabriolet a Φty°dve°ov² kabriolet, tak₧e si snad ka₧d² zßkaznφk mohl vybrat podle svΘho gusta. ┌sp∞ch typu 201 umo₧nil automobilce Peugeot dosßhnout v roce 1930 rekordnφ produkce p°es 43 tisφc voz∙, tedy vφce ne₧ zdvojnßsobit produkci ve srovnßnφ s rokem 1925.
V zß°φ 1931 dostal inovovan² Peugeot 201 C jako prvnφ v∙z svΘ znaΦky nezßvislΘ zav∞Üenφ p°ednφch kol, pr∙b∞₧n∞ byly modernizovßny i karoserie. Od podzimu 1934 se vyrßb∞l Peugeot 201 D s nov∞ tvarovanou dvoudve°ovou karoseriφ s v²razn∞ zaoblenou zßdφ a motorem p°evrtan²m na 1307 cm3. V lΘt∞ 1936 se typ 201 M doΦkal montß₧e jedenap∙llitrovΘho Φty°vßlce o v²konu 26 kW, dφky n∞mu₧ mohl flirtovat s rychlostφ 100 km/h. Celkem bylo v letech 1929 a₧ 1937 vyrobeno p°es 142 tisφc voz∙ Peugeot 201, vΦetn∞ lehk²ch u₧itkov²ch verzφ.
U₧ od jara 1932 se vyrßb∞l i v∞tÜφ Peugeot 301 s motorem 1465 cm3 o v²konu 26 kW. Vedle Φty°mφstn²ch voz∙ °ady 301 s dΘlkou mezi 4,1 a 4,3 m se vyrßb∞ly i sportovnφ modely a takΘ ÜestimφstnΘ vozy 301 M s prodlou₧en²m rozvorem a celkovou dΘlkou p°es 4,5 m, kterΘ se od sv²ch menÜφch sourozenc∙ odliÜovaly tuhou p°ednφ nßpravou. Do ukonΦenφ v²roby v zß°φ 1936 vyjelo ze Sochaux p°es 70 tisφc voz∙ Peugeot 301, z toho 30 tisφc v modernizovanΘ podob∞ 301 D vyrßb∞nΘ od podzimu 1934.
PoΦßtkem kv∞tna 1934 byl p°edstaven nejv∞tÜφ v∙z "jedniΦkovΘ" generace, Peugeot 601 se Üestivßlcov²m motorem 2148 cm3 o v²konu 44 kW. Existoval ve dvou provedenφch se standardnφm (2,99 m) a prodlou₧en²m (3,2 m) rozvorem, p°iΦem₧ na delÜφm podvozku s oznaΦenφm 601 L se vyrßb∞ly nejen prostornΘ ÜestimφstnΘ vozy, ale i sportovn∞ st°i₧enΘ automobily s dvoudve°ov²mi karoseriemi Φasto a₧ p∞timetrovΘ dΘlky. Peugeot 601 se vyrßb∞l jen do lΘta 1935, celkem vznikly necelΘ Φty°i tisφce t∞chto pom∞rn∞ drah²ch voz∙.
V °φjnu 1934 vyplnil mezeru mezi typy 301 a 601 s nimi blφzce p°φbuzn² v∙z st°ednφ t°φdy, Peugeot 401 se Φty°vßlcov²m motorem 1720 cm3 o v²konu 30 kW. V∙z solidnφ konstrukce s nezßvisl²m zav∞Üenφm p°ednφch kol byl op∞t k mßnφ se dv∞ma r∙zn²mi hodnotami rozvoru (2,81 a 3,15 m), Φty°mφstn² Φty°dve°ov² sedan byl dlouh² 4,5 m, delÜφ Üestimφstn² model, kter² se vyrßb∞l i jako taxφk, m∞°il do dΘlky 4,7 m. Zßkaznφk si ovÜem mohl vybrat i dvoudve°ovΘ kupΘ, kabriolet, p°φpadn∞ roadster - nouze nebyla ani o specißln∞ karosovanΘ vozy. Za jedin² rok - od zß°φ 1934 do srpna 1935 - se prodalo 13,5 tisφce automobil∙ Peugeot 401 (vΦetn∞ 1800 taxφk∙), tedy jen o mßlo mΘn∞, ne₧ levn∞jÜφch voz∙ °ady 301 D. V polovin∞ t°icßt²ch let se tak automobilka Peugeot jasn∞ profilovala jako v²robce spolehliv²ch a komfortnφch voz∙ st°ednφ t°φdy.
Tento trend potvrdily novΘ vozy "dvojkovΘ" generace, z nich₧ prvnφ - prostorn² 4,85 m dlouh² sedan Peugeot 402 s dvoulitrov²m motorem - debutoval v zß°φ 1935. VyznaΦoval se p°edevÜφm zcela nov²mi aerodynamick²mi tvary karoserie s typickou zaoblenou maskou ukr²vajφcφ sv∞tlomety, zdokonalen²m podvozkem a nov²m motorem OHV o objemu 1991 cm3 a v²konu 40 kW (od podzimu 1937 zv²Üen² na 43 kW). Postupn∞ se Peugeot 402 objevil v °ad∞ karosß°sk²ch provedenφ, vΦetn∞ prodlou₧en²ch verzφ s rozvorem 3,3 m a celkovou p∞timetrovou dΘlkou, ale takΘ jako kabriolet, kupΘ a prostornΘ taxi. ZvlßÜtnφ zmφnku si zaslou₧φ Peugeot 402 L Eclipse, dvoudve°ov² p∞timφstn² kabriolet opat°en² pevnou st°echou, je₧ se odklßp∞la do prostoru za zadnφmi sedadly.
V zß°φ 1936 dostal Peugeot 402 podobn∞ tvarovanΘho menÜφho sourozence s typov²m oznaΦenφm 302, celkovou dΘlkou 4,5 m a Φty°vßlcem 1758 cm3 o v²konu 32 kW. Konstrukce podvozku byla prakticky shodnß se "Φty°istadvojkou", v²b∞r karoseriφ typu 302 se vÜak omezil jen na Φty°dve°ov² sedan a dvoudve°ov² kabriolet. Od lΘta 1937 vznikl kombinacφ podvozku 302 a dvoulitrovΘho motoru hbit² Peugeot 402 Legere, p°iΦem₧ vedle sedanu existovalo i kupΘ a dvoudve°ov² polokabriolet. PoΦßtkem roku 1938 nabφdku doplnil nejmenÜφ v∙z novΘ generace, Φty°metrov² Peugeot 202 s motorem 1133 cm3 o v²konu 22 kW. V dubnu 1938 byla ukonΦena v²roba typu 302 (celkem vzniklo asi 25 tisφc voz∙), v lΘt∞ tΘho₧ roku dostal inovovan² Peugeot 402 B v∞tÜφ motor 2142 cm3 o v²konu 46 kW. Ve stejnΘ dob∞ se objevily novΘ "lehkΘ" modely Peugeot 402 B Legere, jejich₧ karoserie byly odvozeny z menÜφho typu 202. Tyto automobily - stejn∞ jako n∞kterΘ standardnφ "Φty°istadvojky" - mohly b²t za p°φplatek vybaveny polosamoΦinnou p°evodovkou Cotal s elektromagnetick²m ovlßdßnφm. Jen ve stßdiu prototypu (do deseti kus∙) z∙stal osmivßlcov² typ 802 s motorem V8 o objemu 3,7 l, stejn∞ jako d∙sledn∞ aerodynamicky tvarovanΘ vozy, kterΘ navrhoval in₧en²r Andreau. V²roba Peugeotu 402 pokraΦovala a₧ do konce roku 1941 a p°ekroΦila 75 tisφc voz∙, soub∞₧n∞ vyrßb∞n² Peugeot 202 se znovu objevil na scΘn∞ v prvnφch povßleΦn²ch letech.
B∞hem druhΘ sv∞tovΘ vßlky vzniklo mimo jinΘ (na ja°e 1941) malΘ dvoumφstnΘ vozidlo VLV (zkratka francouzskΘho v²razu "lehk² m∞stsk² vozφk") na elektrick² pohon. Jen 2,67 m dlouh² vozφk s Φlunovitou karoseriφ m∞l elektromotor v zßdi a velmi ·zk² rozchod zadnφch kol, tak₧e na prvnφ pohled vypadal jako t°φkolka. Denn∞ mohl ujet 70 a₧ 80 km rychlostφ 30 km/h, celkem do ·nora 1945 vznikly necelΘ Φty°i stovky elektromobil∙ VLV. Peugeot ovÜem takΘ ve vßleΦn²ch letech 1941 a₧ 1945 vyrobil p°es 15 tisφc lehk²ch nßkladnφch voz∙ DMA s trambusovou budkou a motorem z typu 402, mnohdy v ·prav∞ na d°evoplyn.#MAIN\340\340_04.RTF,Peugeot - Do r.1970
Historie do roku 1970
U₧ v ·noru 1945 se v bombardovßnφm poÜkozenΘ automobilce zaΦaly montovat prvnφ povßleΦnΘ vozy Peugeot 202, v roce nßsledujφcφm jejich produkce stoupla na 14 tisφc, p°iΦem₧ v²znamnou inovacφ bylo zavedenφ kapalinovΘho ovlßdßnφ brzd. V²roba typu 202 byla ukonΦena v lΘt∞ 1949, celkem od roku 1938 vzniklo tΘm∞° 140 tisφc t∞chto automobil∙, vΦetn∞ 36 tisφc dodßvkov²ch verzφ. Mezitφm se v °φjnu 1948 na pa°φ₧skΘm autosalonu p°edstavil ve°ejnosti zcela nov² povßleΦn² typ, elegantnφ 4,3 m dlouh² Peugeot 203 se Φty°vßlcov²m motorem 1290 cm3 o v²konu 31 kW, prvnφ v∙z znaΦky se lvem opat°en² samonosnou karoseriφ. Vedle Φty°dve°ovΘho sedanu se zaoblenou spl²vavou zßdφ se zßhy objevil Peugeot 203 coby polokabriolet a kombi, v letech 1952 a 1953 nßsledoval dvoudve°ov² kabriolet, kombi, ale takΘ n∞kolik u₧itkov²ch provedenφ - vΦetn∞ dodßvky s prodlou₧en²m rozvorem a valnφΦku. Spolehliv² a komfortnφ Peugeot 203 se vyrßb∞l a₧ do ·nora 1960, z celkovΘ produkce tΘm∞° 686 tisφc voz∙ p°ipadlo asi 496 tisφc na osobnφ automobily a zbytek na u₧itkovΘ verze "dv∞st∞trojky". P°ipome≥me, ₧e v roce 1951 francouzskß dvojice Mercier-de Cortanze se sΘriov²m kombi Peugeot 203 Commerciale absolvovala trasu z KapskΘho m∞sta do Al₧φru za rekordnφch 16 dnφ a 9 hodin, zatφmco FinovΘ Elo a Nuortila v sez≤n∞ 1952 s nenßpadn∞ vyhlφ₧ejφcφm sedanem Peugeot 203 vyhrßli populßrnφ Rallye 1000 jezer.
Novinkou jara 1955 byl Peugeot 403, ·hledn² 4,5 m dlouh² sedan se stup≥ovitou zßdφ, jeho₧ st°φdm∞ elegantnφ tvary vznikly v italskΘm studiu Pininfarina. Prßv∞ tehdy zaΦala ·sp∞Ünß spoluprßce Peugeot-Pininfarina, je₧ trvß (a rozvφjφ se) dodnes. Podvozek Peugeotu 403 navazoval na typ 203, p°ednφ kola byla nezßvisle zav∞Üena a odpru₧ena p°φΦn²m listov²m perem, pohßn∞nß tuhß zadnφ nßprava byla opat°ena vinut²mi pru₧inami (jen kombi a u₧itkovΘ modely m∞ly vzadu podΘlnß listovß pera). "╚ty°istatrojka" debutovala se zß₧ehov²m Φty°vßlcem 1468 cm3 o v²konu 43 kW, od podzimu 1959 vÜak byla k mßnφ i se vzn∞tov²m motorem Indenor, kter² z objemu 1816 cm3 dßval v²kon 35 kW a umo₧≥oval nejv∞tÜφ rychlost 120 km/h p°i pr∙m∞rn∞ osmilitrovΘ spot°eb∞ nafty. Peugeot se stal po n∞meckΘ znaΦce Mercedes-Benz prvnφm velk²m v²robcem, kter² vsadil na vzn∞tovΘ motory u osobnφch voz∙. Peugeot 403 se podobn∞ jako "dv∞st∞trojka" doΦkal °ady karosß°sk²ch provedenφ - vΦetn∞ kabrioletu, zatφmco kupΘ nahradil model s odnφmatelnou pevnou st°echou hardtop. Samoz°ejmostφ bylo prostornΘ kombi, ale takΘ pikap, kter² se osv∞dΦil stejn∞ dob°e na francouzskΘm venkov∞, jako na africk²ch pistßch. Od podzimu 1959 existoval i levn∞jÜφ sedan s oznaΦenφm 403-7 pohßn∞n² menÜφm Φty°vßlcem 1290 cm3 z Peugeotu 203. V srpnu 1963 se "Φty°istatrojka" stala prvnφm typem svΘ znaΦky vyroben²m v milionu kus∙. Poslednφ osobnφ vozy Peugeot 403 opustily tovßrnu v Sochaux koncem °φjna 1966, pikapy typu 403 se vÜak vyrßb∞ly jeÜt∞ dlouhou °adu m∞sφc∙. Z celkovΘ produkce 1,2 milionu automobil∙ Peugeot 403 bylo tΘm∞° 895 tisφc osobnφch voz∙ (vΦetn∞ 35 tisφc kombi a dvou tisφcovek kabriolet∙), v²roba pikap∙ se nakonec p°ehoupla p°es hranici 200 tisφc.
V kv∞tnu 1960 m∞l premiΘru Peugeot 404, klasicky st°i₧en² 4,4 m dlouh² sedan s nov²m zav∞Üenφm p°ednφch kol se vzp∞rami McPherson a elegantnφ karoseriφ, je₧ byla op∞t dφlem studia Pininfarina. Peugeot 404, jen₧ si zßhy vyslou₧il p°ezdφvku "francouzsk² mercedes", debutoval se zß₧ehov²m motorem 1618 cm3 o v²konu 47 kW. Na ja°e 1962 se zaΦaly prodßvat sportovn∞ st°i₧enΘ modely kabriolet a kupΘ s karoseriemi vyrßb∞n²mi firmou Pininfarina, p°iΦem₧ vedle karburßtorovΘ verze motoru 1618 cm3 existovalo i provedenφ se vst°ikovßnφm paliva Kugelfischer o v²konu 59 kW (stejn² motor se montoval i do nejdra₧Üφ verze sedanu). P∙vodnφ vzn∞tov² Φty°vßlec 1816 cm3 nahradil v lΘt∞ 1963 dvoulitrov² Diesel o v²konu 44 kW, kter² uvφtali zejmΘna zßjemci o prostornΘ 4,6 m dlouhΘ sedmimφstnΘ kombi jmΘnem Familiale.
V Φervnu 1965 zajel specißln∞ karosovan² kabriolet Peugeot 404 se vzn∞tov²m motorem a aerodynamick²m krytem nad °idiΦem 40 mezinßrodnφch rekord∙ a celkem na autodromu v MontlhΘry absolvoval p°es 16 tisφc kilometr∙ pr∙m∞rem p°es 161 km/h. Peugeot 404 se ovÜem proslavil i na sout∞₧nφch tratφch, zejmΘna v Africe. U₧ v sezon∞ 1963 s nφm posßdka Novicky-Cliff vyhrßla ke≥skou Safari rallye, dalÜφ dv∞ vφt∞zstvφ p°ipojila v letech 1966 a 1967 dvojice Shankland-Rothwell a v roce 1968 se pro dalÜφ ke≥skΘ vav°φny vrßtili s Peugeotem 404 KF Novicky a Cliff.
Miliont² Peugeot 404 byl vyroben v Φervnu 1967, dvoumilionovou hranici "Φty°istaΦty°ka" p°ekonala o p∞t let pozd∞ji. Ve Francii byla v²roba osobnφch model∙ Peugeot 404 ukonΦena v listopadu 1978, argentinskß firma Sevel vÜak sedany typu 404 vyrßb∞la a₧ do podzimu 1981. Pikapy a valnφΦky typu 404 z∙staly ve v²rob∞ a₧ do jara 1988 a tisφce z nich putovaly z Francie do sv∞ta v podob∞ stavebnic urΦen²ch k montß₧i v africk²ch a asijsk²ch zemφch. Celkovß produkce Peugeotu 404 dosßhla 2,9 milionu kus∙, z toho 1,9 milionu osobnφch voz∙ (vΦetn∞ 221 tisφc kombi), pikap∙ a valnφΦk∙ bylo 795 tisφc, zbytek tvo°ily dodßvky, sanitky a dalÜφ u₧itkovΘ verze.
V dubnu 1965 p°ekvapil automobilov² sv∞t Φty°metrov² sedan Peugeot 204, prvnφ automobil tΘto znaΦky s motorem vp°edu nap°φΦ a pohonem p°ednφch kol. ╚ty°vßlec 1130 cm3 o v²konu 39 kW m∞l blok i hlavu z lehkΘ slitiny, rozvod OHC a "dv∞st∞Φty°ka" se mohla mimo jinΘ pochlubit kotouΦov²mi brzdami p°ednφch kol. Sympaticky tvarovanou Φty°dve°ovou karoserii s krßtkou stup≥ovitou zßdφ op∞t navrhl Pininfarina, u₧ na podzim 1965 bylo vedle sedanu k mßnφ i p∞tidve°ovΘ kombi. Vozy Peugeot 204 se vyrßb∞ly v novΘm zßvod∞ ve v²chodofrancouzsk²ch Mylh·zßch, zatφmco klasickΘ vozy se lvem ve znaku nadßle vyjφ₧d∞ly z mate°skΘ tovßrny v Sochaux. V roce 1966 m∞ly premiΘru modely 204 kupΘ a kabriolet se zkrßcen²m rozvorem, ve stejnΘ dob∞ bylo uvedeno na trh kombi 204 s tehdy nejmenÜφm sΘriov²m motorem Diesel na sv∞t∞: vzn∞tov² Φty°vßlec 1255 cm3 dßval 29 kW a kombφk s nφm jezdil p°es 120 km/h p°i asi ÜestilitrovΘ spot°eb∞ nafty. Peugeot 204 se vyrßb∞l a₧ do lΘta 1976 (celkem vzniklo 1,6 milionu voz∙, vΦetn∞ 485 tisφc kombi), u₧ na podzim 1969 vÜak dostal o mßlo v∞tÜφho sourozence jmΘnem Peugeot 304 s upravenou p°φdφ, prodlou₧enou zßdφ (celkovß dΘlka 4,15 m) s v∞tÜφm zavazadlov²m prostorem a motorem 1288 cm3. U₧ na ja°e 1970 nahradily kabriolety a kupΘ °ady 304 p∙vodnφ modely odvozenΘ z typu 204 (navenek se liÜily jen novou p°φdφ karoserie), od podzimu 1970 se soub∞₧n∞ s levn∞jÜφm kombi typu 204 vyrßb∞lo i dra₧Üφ kombi Peugeot 304 Break. B∞hem tΘm∞° desetiletΘ kariΘry (do jara 1979) vznikl Peugeot 304 v poΦtu tΘm∞° 1,2 milionu voz∙, z toho necel²ch 850 tisφc sedan∙.
Mezitφm u₧ v zß°φ 1968 debutoval nov² 4,5 m dlouh² sedan klasickΘ koncepce Peugeot 504. VyznaΦoval se prostornou Φty°dve°ovou karoseriφ se zkosenou stup≥ovitou zßdφ a nezßvisl²m zav∞Üenφm zadnφch pohßn∞n²ch kol. Do vφnku dostal zß₧ehov² Φty°vßlec 1796 cm3 o v²konu 61 kW, zßhy vÜak byla k mßnφ i verze se vst°ikovßnφm paliva a v²konem 73 kW. Peugeot 504 si vyslou₧il evropsk² titul "V∙z roku" a stal se na nßsledujφcφ desetiletφ vzorem klasicky °eÜenΘho komfortnφho automobilu st°ednφ t°φdy, a¥ u₧ se zß₧ehov²m, nebo vzn∞tov²m motorem. V b°eznu 1969 m∞ly v Äenev∞ premiΘru kabriolety a kupΘ typu 504 (samoz°ejm∞ s karoseriemi Pininfarina), o p∞t let pozd∞ji se tyto elegantnφ vozy doΦkaly i montß₧e Üestivßlce PRV.#MAIN\340\340_05.RTF,Peugeot - Do r.1997
Historie do roku 1997
Velkou novinkou lΘta 1972 byl mal² Peugeot 104, necel²ch 3,6 m dlouh² sedan s p°ednφm pohonem, jen₧ se tehdy pyÜnil titulem nejkratÜφho Φty°dve°ovΘho automobilu evropskΘ v²roby. Pohßn∞l jej vp°edu nap°φΦ ulo₧en² Φty°vßlec 954 cm3 o v²konu 34 kW, b∞hem svΘ patnßctiletΘ kariΘry se vÜak doΦkal i v∞tÜφch a v²konn∞jÜφch motor∙. V zß°φ 1973 se objevilo kupΘ Peugeot 104 Z se zkrßcen²m rozvorem, celkovou dΘlkou pouh²ch 3,3 m a nahoru vyklßp∞cφmi t°etφmi dve°mi v ÜikmΘ zßdi. Standardnφ model s motorem 954 cm3 byl pova₧ovßn p°edevÜφm za dßmsk² v∙z do m∞sta, od zß°φ 1975 se vÜak vyrßb∞l i sportovn∞ lad∞n² (a vybaven²) model 104 ZS s motorem 1124 cm3 o v²konu 47 kW (v ·prav∞ Rallye 58 kW), kter² si oblφbili mladφ adepti rychlΘ jφzdy. JeÜt∞ v²konn∞jÜφ tovßrnφ kupΘ Peugeot 104 ZS prohßn∞l v sout∞₧φch mistrovstvφ sv∞ta Timo Makinen, kter² nap°. v PortugalskΘ rallye 1977 vybojoval sedmΘ mφsto v absolutnφ klasifikaci. Postupn∞ inovovan² Peugeot 104 (nap°. v zß°φ 1976 dostal sedan zadnφ pßtΘ dve°e mφsto p∙vodnφho malΘho vφka zavazadlovΘho prostoru) se coby sedan i kupΘ vyrßb∞l do kv∞tna 1988, celkem vyjelo do sv∞ta p°es 1,6 milionu "stoΦty°ek", z toho asi 346 tisφc kupΘ a 55 tisφc z nich odvozen²ch dvoumφstn²ch u₧itkov²ch model∙.
V dubnu 1976 doÜla napln∞nφ smlouva z roku 1974, podle nφ₧ Peugeot p°evzal 90 % akciφ automobilky Citroδn, je₧ do tΘ doby vlastnil pneumatikß°sk² koncern Michelin. Vznikla tak silnß skupina PSA Peugeot-Citroδn a na podzim tΘho₧ roku doplnil v²robnφ program znaΦky Citroδn mal² v∙z LN s jen mßlo upravenou karoseriφ kupΘ 104 a tradiΦnφm vzduchem chlazen²m dvouvßlcem z typu 2 CV. V roce 1978 odkoupil koncern PSA Peugeot -Citroδn t°i evropskΘ filißlky automobilky Chrysler (ve Francii, èpan∞lsku a VelkΘ Britßnii) a v lΘt∞ 1979 se lehce inovovanΘ modely Simca objevily pod staronov²m oznaΦenφm Talbot. O dva roky pozd∞ji se objevil kompaktnφ t°φdve°ov² Talbot Samba a jeho zßkladem nebylo nic jinΘho, ne₧ upraven² podvozek a karoserie z kupΘ Peugeot 104.
V zß°φ 1975 vyjely ze Sochaux prvnφ novΘ vozy Peugeot 604, luxusnφ 4,7 m dlouhΘ sedany klasickΘ koncepce s motorem V6 ze spoleΦnΘ produkce Peugeot-Renault-Volvo v severofrancouzskΘm Douvrinu. Prvnφ povßleΦn² Üestivßlec znaΦky se lvem (jeho p°edch∙dcem byl typ 601 z poloviny 30. let) m∞l objem 2664 cm3 a v²kon 100 nebo 106 kW (prvnφ hodnota platila pro karburßtorovΘ provedenφ, druhß pro verzi se vst°ikovßnφm paliva), samoz°ejmostφ byla velmi prostornß karoserie klasickΘho st°ihu a pohon nezßvisle zav∞Üen²ch zadnφch kol. Pro image znaΦky m∞l Peugeot 604 velk² v²znam, obchodn∞ vÜak p°φliÜ ·sp∞Ün² nebyl (Φßru p°es rozpoΦet mu mimo jinΘ ud∞lala druhß etapa palivovΘ krize). Od jara 1979 byl sice k mßnφ i model Peugeot 604 D Turbo s p°epl≥ovan²m vzn∞tov²m Φty°vßlcem 2304 cm3 o v²konu 59 kW - v∙bec prvnφ automobil tΘto kategorie pohßn∞n² motorem turbodiesel - celkovß produkce typu 604 vÜak za deset let (do listopadu 1985) jen o mßlo p°ekroΦila 153 tisφc voz∙.
Mnohem v∞tÜφ ·sp∞ch zaznamenal Peugeot 305, komfortnφ 4,2 m dlouh² sedan s motorem vp°edu nap°φΦ a p°ednφm pohonem, kter² m∞l premiΘru na podzim 1977. Debutoval se zß₧ehov²mi motory 1290 a 1472 cm3 (v²kon 44 a 54 kW), od jara 1979 byl k mßnφ i se vzn∞tov²m Φty°vßlcem 1548 cm3 o v²konu 36 kW. Dva roky po sedanu nßsledovalo prostornΘ p∞tidve°ovΘ kombi (a od n∞j odvozenß t°φdve°ovß dodßvka), coby kupΘ nebo kabriolet se vÜak u₧ Peugeot 305 neobjevil. Jeho v²roba pokraΦovala a₧ do roku 1988 a celkov∞ dosßhla 1,3 milionu voz∙.
V lΘt∞ 1979 se zaΦal vyrßb∞t nov² automobil klasickΘ koncepce, Peugeot 505. Navazoval na konstrukci ·sp∞ÜnΘ "p∞tsetΦty°ky", m∞l vÜak zcela novou 4,6 m dlouhou karoserii decentn∞ zaoblen²ch tvar∙ a krom∞ dob°e znßmΘho zß₧ehovΘho Φty°vßlce 1971 cm3 (71 kW) s litinov²m blokem a atmosfΘrickΘho dieselu 2304 cm3 (51 kW) dostal nov² hlinφkov² motor 1995 cm3 s rozvodem OHC a vst°ikovßnφm paliva (v²kon 81 kW). Modernφ zß₧ehov² dvoulitr vznikl a vyrßb∞l se v kooperaci s firmou Renault (ta jej montovala do typu R 20) a uplatn∞nφ naÜel i pod kapotou vozu Citroδn CX. Peugeot 505 se b∞hem let doΦkal °ady provedenφ (vΦetn∞ v²konnΘ verze s p°epl≥ovan²m motorem) a o kvalitßch tohoto klasicky stav∞nΘho vozu sv∞dΦφ mimo jinΘ to, ₧e jej dodnes vyrßbφ argentinskß automobilka Sevel.
V polovin∞ ·nora 1983 se v Mylh·zßch rozb∞hla v²roba kompaktnφho 3,7 m dlouhΘho p∞tidve°ovΘho vozu Peugeot 205, kter² odstartoval novou etapu v d∞jinßch znaΦky. Podle dobovΘ reklamy "lev vystrΦil drßpy", "dv∞st∞p∞tka" dob²vala trhy a prvnφ milion prodan²ch voz∙ oslavila u₧ koncem roku 1985. Mezitφm se nabφdka rozÜφ°ila o t°φdve°ovΘ verze, vozy se vzn∞tov²mi motory i o ÜpiΦkov² model GTI s t°φdve°ovou karoseriφ, sportovnφ v²bavou a odpovφdajφcφm v²konem (nejprve 85, pozd∞ji 96 kW). V sezon∞ 1986 nßsledoval Φty°mφstn² kabriolet Peugeot 205 vyrßb∞n² karosßrnou Pininfarina a ÜpiΦkovΘ sout∞₧nφ vozy Peugeot 205 Turbo 16 (s p°epl≥ovan²m motorem nap°φΦ p°ed zadnφ nßpravou a pohonem Φty° kol) sbφraly - stejn∞ jako v letech 1984 a 1985 - vav°φny ze slavn²ch sout∞₧φ. P°ipome≥me, ₧e Timo Salonen a Juha Kankkunen s vozy 205 Turbo 16 dvakrßt za sebou (1985 a 1986) vyhrßli MS jednotlivc∙ a Peugeot v obou p°φpadech zvφt∞zil mezi znaΦkami. Po vy°azenφ voz∙ skupiny B z klasick²ch rallye se vozy Peugeot 205 Turbo 16 uplatnily v africk²ch terΘnnφch sout∞₧φch - Ari Vatanen (1987) a Juha Kankkunen (1988) s nimi vyhrßli proslulou Rallye Pa°φ₧-Dakar, dalÜφ dv∞ prvenstvφ v "Dakaru" pak Vatanen zφskal v letech 1989 a 1990 s nov²m - ale s "dv∞st∞p∞tkou" blφzce p°φbuzn²m - specißlem Peugeot 405 Turbo 16.
Peugeot 205 se stal prvnφm vozem svΘ znaΦky, jeho₧ produkce p°ekroΦila hranici p∞ti milion∙ kus∙ (p°es 5,2 milionu voz∙ do konce °φjna 1997), p°iΦem₧ jeho v²roba ve èpan∞lsku pokraΦuje dßl. V Indii se znovu vyrßbφ Φty°metrov² Peugeot 309, kter² ve Francii debutoval na podzim 1985 a v nßsledujφcφch letech si zφskal oblibu po celΘ Evrop∞, mimo Evropu nadßle pokraΦuje i v²roba voz∙ Peugeot 405 (nap°. v Argentin∞). Tento 4,4 m dlouh² sedan st°ednφ t°φdy m∞l premiΘru na ja°e 1987, v tΘm₧e roce zφskal presti₧nφ titul "V∙z roku" a spolu s prostorn²m p∞tidve°ov²m kombi u₧ byl vyroben ve vφce ne₧ dvou milionech exemplß°∙. Dlouhou kariΘrou - i kdy₧ s menÜφmi poΦty vyroben²ch voz∙ - se m∙₧e pochlubit i Peugeot 605, prostorn² 4,7 m dlouh² sedan s motorem vp°edu nap°φΦ a p°ednφm pohonem, jen₧ se p°edstavil ve°ejnosti poΦßtkem zß°φ 1989 a dodnes plnφ roli vlajkovΘ lodi svΘ znaΦky.
#MAIN\340\340_10.RTF,Peugeot - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Kompaktnφ Peugeot 106 s motorem vp°edu nap°φΦ a p°ednφm pohonem debutoval s t°φdve°ovou karoseriφ a zß₧ehov²mi motory v lΘt∞ 1991, o necel² rok pozd∞ji se objevil i v p∞tidve°ovΘm provedenφ a se vzn∞tov²m Φty°vßlcem 1,4 l. Novinkou sezony 1994 byl sportovn∞ lad∞n² model Rallye, ale takΘ vozy s v∞tÜφm motorem diesel 1,5 l. V lΘt∞ 1995 p°ibyl model se zß₧ehov²m motorem 1,6 l dopln∞n²m samoΦinnou p°evodovkou, od podzimu tΘho₧ roku "stoÜestka" existuje i s elektrick²m pohonem.
V dubnu 1996 se p°edstavila v²razn∞ modernizovanß °ada voz∙ Peugeot 106 s nov∞ tvarovanou p°φdφ a zßdφ karoserie (celkovß dΘlka povyrostla na 3,68 m), upraven²m interiΘrem a pest°ejÜφ paletou motor∙. Ta zaΦφnß zß₧ehov²mi Φty°vßlci 954 a 1124 cm3 o v²konu 33 a 44 kW, ale takΘ ·sporn²m dieselem 1527 cm3 (40 kW), s nφm₧ "stoÜestka" dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 158 km/h a pr∙m∞rn∞ spot°ebuje jen 5,6 l nafty na 100 km. Pro nßroΦn∞jÜφ zßkaznφky jsou p°ipraveny vozy tΘto °ady se zß₧ehov²mi motory 1360 a 1587 cm3 (v²kon 55 a 65 kW), p°iΦem₧ druh² z nich m∙₧e b²t spojen se samoΦinnou p°evodovkou. Milovnφci sportovnφho svezenφ ocenφ ÜpiΦkov² model vybaven² Üestnßctiventilovou verzφ motoru 1587 cm3, je₧ dßvß v²kon 87 kW a umo₧≥uje sprintovat z 0 na 100 km/h za 8,7 s.#MAIN\340\340_11.RTF,Peugeot - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
╚ty°metrov² Peugeot 306 se p°edstavil ve°ejnosti na ja°e 1993, nejprve s p∞tidve°ovou a potom t°φdve°ovou dvouprostorovou karoseriφ a zß₧ehov²mi i vzn∞tov²mi motory. Od podzimu 1994 se vyrßbφ Φty°dve°ov² sedan °ady 306 s prodlou₧enou stup≥ovitou zßdφ, u n∞ho₧ lze objem zavazadlovΘho prostoru zv∞tÜit sklopenφm op∞radel zadnφch sedadel. Na ja°e 1997 proÜel Peugeot 306 inovacφ, je₧ se navenek projevila zm∞n∞nou p°φdφ a zßdφ karoserie, uvnit° pak novou p°φstrojovou deskou a Φaloun∞nφm. Zßrove≥ nabφdku obohatilo ·hlednΘ a prostornΘ p∞tidve°ovΘ kombi Peugeot 306 Break s v²razn∞ prosklenou zßdφ a osobit∞ tvarovan²mi sdru₧en²mi sv∞tly, u n∞ho₧ lze objem zavazadlovΘho prostoru z p∙vodnφch 0,44 m3 postupn∞ zv∞tÜit a₧ na 1,5 m3 (m∞°eno po strop karoserie). "T°istaÜestka" dnes tvo°φ pilφ° v²robnφho programu znaΦky Peugeot, ze t°φ zßvod∙ - ve francouzskΘm Poissy, anglickΘm Rytonu a Üpan∞lskΘm Villaverde - vyjφ₧d∞jφ denn∞ p°es dva tisφce automobil∙ °ady 306, celkovß produkce typu 306 p°ekroΦila 1,5 milionu kus∙.
╚ty°metrovΘ modely Peugeot 306 s dvouprostorovou t°φdve°ovou nebo p∞tidve°ovou karoseriφ, ale takΘ 4,3 m dlouhΘ Φty°dve°ovΘ sedany a p∞tidve°ovß kombi tΘto °ady se vyrßb∞jφ se zß₧ehov²mi motory 1360, 1587 a (Üestnßctiventilov²m) 1761 cm3 o v²konu 55, 65 a 81 kW s p∞tistup≥ovou p°evodovkou s p°φm²m °azenφm. StejnΘ vozy jsou k mßnφ i se vzn∞tov²mi motory, p°esn∞ji s atmosferick²m dieselem 1905 cm3 o v²konu 50 kW a s turbo-dieselem stejnΘho objemu, kter² nabφzφ v²kon 66 kW, dφky n∞mu₧ "t°istaÜestka" jede a₧ 180 km/h a pr∙m∞rn∞ spot°ebuje jen 6,6 l nafty na 100 km. S v²jimkou t°φdve°ov²ch model∙ mohou vÜechny ostatnφ dostat i osmiventilovou verzi zß₧ehovΘho motoru 1761 cm3 (v²kon 74 kW) v kombinaci se Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou. èpiΦku nabφdky tvo°φ t°φdve°ovΘ, sportovn∞ lad∞nΘ modely vybavenΘ Üestnßctiventilov²m motorem dvoulitrovΘho objemu. Na tomto mφst∞ se zmφnφme jen o prvnφm z nich, jen₧ nese oznaΦenφ Peugeot 306 XSI, mß motor 1998 cm3 o v²konu 97,4 kW a p∞tistup≥ovou p°evodovku. Dokß₧e p°ekonat hranici 200 km/h a sprint z 0 na 100 km/h zvlßdne za 10,4 s. Jeho jeÜt∞ v²konn∞jÜφ sourozenec s oznaΦenφm 306 S 16 se u₧ °adφ mezi ΦistokrevnΘ sportovnφ vozy - a tam jej takΘ najdete.
Peugeot Partner - stejn∞ jako jeho rodn² bratr Citroδn Berlingo - pat°φ do kategorie vφce·Φelov²ch automobil∙, kterΘ dokß₧φ zp°φjemnit ₧ivot vÜednφ i svßteΦnφ. Osobit∞ tvarovan² 4,1 m dlouh² p∞timφstn² v∙z se sklopn²mi zadnφmi sedadly se toti₧ dokß₧e prom∞≥ovat podle okam₧it²ch pot°eb a zßjm∙ u₧ivatele z dodßvky v rodinnΘ kombi a zase nazpßtek, p°iΦem₧ na st°eÜe klidn∞ odveze jφzdnφ kola pro celou posßdku, ly₧e, ale t°eba i sbφrku surfovacφch prken. V zßkladnφ p∞timφstnΘ ·prav∞ mß Partner zavazadlov² prostor 0,554 m3, sklopenφm zadnφch sedadel vznikne nßkladnφ prostor 2,8 m3. Peugeot Partner v osobnφm provedenφ s nahoru vyklßp∞cφ zadnφ st∞nou karoserie se dodßvß se zß₧ehov²mi motory 1360 a 1761 cm3 (v²kon 55 a 66 kW), ale takΘ s ·sporn²m atmosfΘrick²m dieselem 1905 cm3 o v²konu 50 kW, ve vÜech p°φpadech ve spojenφ s p∞tistup≥ovou p°evodovkou s p°φm²m °azenφm.#MAIN\340\340_12.RTF,Peugeot - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Elegantnφ 4,56 m dlouh² sedan Peugeot 406 reprezentuje znaΦku se lvem v kategorii, je₧ je u₧ dlouhß desetiletφ jejφ domΘnou. TradiΦnφ la¥ku vÜak posouvß jeÜt∞ v²Ü - zejmΘna mimo°ßdn∞ kvalitnφm podvozkem s vφceprvkov²m nezßvisl²m zav∞Üenφm zadnφch kol. Peugeot 406 debutoval v zß°φ 1995 se Φty°vßlcov²mi motory, o rok pozd∞ji se vÜak - na rozdφl od svΘho velmi ·sp∞ÜnΘho p°edch∙dce typu 405 - doΦkal i t°φlitrovΘho Üestivßlce, modernφho Φty°iadvacetiventilovΘho motoru V6 o v²konu 140 kW. Postupn∞ rozÜi°ovanß °ada model∙ Peugeot 406 dnes (i kdy₧ jen na n∞kter²ch trzφch) zaΦφnß standardnφm sedanem vybaven²m osmiventilov²m Φty°vßlcem 1580 cm3 o v²konu 66 kW a pokraΦuje sm∞rem vzh∙ru lΘpe vybaven²m modelem pohßn∞n²m Üestnßctiventilov²m motorem 1761 cm3, kter² dßvß 81 kW. Ve dvoulitrovΘ t°φd∞ "Φty°istaÜestka" poskytuje mo₧nost volby mezi Üestnßctiventilov²m Φty°vßlcem o v²konu 97 kW a p°epl≥ovanou verzφ osmiventilovΘho dvoulitru o v²konu 108 kW, s nφm₧ komfortnφ sedan dosahuje rychlosti a₧ 210 km/h. Dvoulitrov² zß₧ehov² Φty°vßlec stejn∞ jako t°φlitrov² motor V6 m∙₧e b²t mφsto p∞tistup≥ovΘ p°evodovky s p°φm²m °azenφm spojen s elektronicky °φzenou Φty°stup≥ovou automatikou, je₧ podtrhuje komfortnφ charakter t∞chto voz∙. P°φznivci "naftovΘho" provozu si mohou vybrat mezi dv∞ma motory turbodiesel: menÜφ o objemu 1905 cm3 dßvß v²kon 66 kW, v∞tÜφ - dvanßctiventilov² - nabφzφ z objemu 2088 cm3 pln²ch 80 kW, tak₧e s nφm sedan 406 uhßnφ a₧ 190 km/h.
ètafetu velk²ch rodinn²ch kombi p°evzal od podzimu 1996 mimo°ßdn∞ prostorn² model Peugeot 406 Break, elegantnφ 4,7 m dlouhΘ p∞tidve°ovΘ kombi. Ve standardnφ p∞timφstnΘ ·prav∞ kombi poskytuje kryt² zavazadlov² prostor o objemu 0,526 m3, kter² lze sklopenφm zadnφch sedadel postupn∞ zv∞tÜit a₧ na 1,741 m3 (m∞°eno po strop karoserie). Za p°φplatek m∙₧e b²t Peugeot 406 Break vybaven t°etφ °adou sedadel, p°esn∞ji dvoumφstn²m sklßdacφm sedadlem otoΦen²m zßdy ke sm∞ru jφzdy. V tΘto ·prav∞ - samoz°ejm∞ se zmenÜen²m prostorem pro zavazadla - m∙₧e ·hlednΘ kombi bezpeΦn∞ a rychle p°epravovat a₧ sedm osob. Kombi vyu₧φvß stejnou paletu motor∙ jako sedan 406 (s v²jimkou motoru 1,6 l), lze je tedy objednat nejen se Φty°vßlcov²mi motory - a¥ u₧ zß₧ehov²mi, nebo turbodiesel - ale i s v²konn²m t°φlitrov²m Üestivßlcem, vΦetn∞ provedenφ se samoΦinnou p°evodovkou.
#MAIN\340\340_13.RTF,Peugeot - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Vlajkovou lodφ automobilky se lvem ve znaku je Peugeot 605, st°φdm∞ elegantnφ 4,77 m dlouh² sedan klasickΘho st°ihu se stup≥ovitou zßdφ, ovÜem (stejn∞ jako vÜechny ostatnφ souΦasnΘ typy tΘto znaΦky) s modernφ koncepcφ s motorem vp°edu nap°φΦ a pohonem p°ednφch kol. "èestsetp∞tka" m∞la premiΘru v zß°φ 1989, v lΘt∞ 1994 proÜla rozsßhlou modernizacφ a pro zasv∞cenΘ dodnes pat°φ k tomu nejlepÜφmu, co jezdφ po evropsk²ch silnicφch. Vynikß prostorem, jφzdnφm pohodlφm a v p°φpad∞ model∙ s motory turbodiesel i velmi hospodßrn²m provozem. Nenφ bez zajφmavosti, ₧e prßv∞ "naftovΘ" modely dnes tvo°φ asi t°i Φtvrtiny vÜech nov∞ prodßvan²ch voz∙ Peugeot 605. Nabφdka ovÜem zaΦφnß dvoulitrov²mi zß₧ehov²mi Φty°vßlci o v²konu 97 a 108 kW (druh² z nich je v p°epl≥ovanΘm provedenφ) a pokraΦuje dvojicφ p°epl≥ovan²ch vzn∞tov²ch Φty°vßlc∙: menÜφ dßvß z objemu 2088 cm3 v²kon 80 kW a je k mßnφ i se samoΦinnou p°evodovkou, v∞tÜφ o objemu 2446 cm3 mß v²kon 95 kW a spolu s p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovkou umo₧≥uje "Üestsetp∞tce" p°ekonat hranici 200 km/h. P°φznivci rychlΘ jφzdy ovÜem mohou zvolit ji₧ zmφn∞n² Φty°iadvacetiventilov² t°φlitrov² motor V6 o v²konu 140 kW, kter² i ve spojenφ s automatikou ud∞luje velkΘmu sedanu rychlost p°es 220 km/h, zatφmco v kombinaci s mechanickou p°evodovkou dokonce 235 km/h (a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za pouh²ch 8,6 s).#MAIN\340\340_15.RTF,Peugeot - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Na mimo°ßdnou popularitu n∞kdejÜφho sportovn∞ st°i₧enΘho modelu Peugeot 205 GTI (1983-1993) navßzal na ja°e 1996 ÜpiΦkov² Peugeot 306 S 16, jeho₧ parametry odpovφdajφ souΦasnΘmu (a z°ejm∞ i budoucφmu) trendu tΘto t°φdy hbit²ch kompaktnφch voz∙. Drav∞ vyhlφ₧ejφcφ Φty°metrov² v∙z pohßnφ Üestnßctiventilovß verze zß₧ehovΘho Φty°vßlce 1998 cm3 o v²konu 120 kW (nebo chcete-li to slyÜet - pln²ch 167 konφ), navφc ve spojenφ se Üestistup≥ovou p°evodovkou umo₧≥ujφcφ optimßln∞ vyu₧φt (a vychutnat) kvality v²konnΘho dvoulitru. NejrychlejÜφ sΘriovß "t°istaÜestka" s pat°iΦn∞ nalad∞n²m podvozkem dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 218 km/h, kilometr s pevn²m startem absolvuje za 29,9 s a zrychlenφ z 0 na 100 km/h "umφ" za 8,8 s. Samoz°ejmostφ je atraktivnφ vn∞jÜφ i vnit°nφ v²bava ve sportovnφm stylu, vΦetn∞ standardn∞ montovan²ch kol z lehkΘ slitiny.
P∙vabnΘ 4,6 m dlouhΘ Φty°mφstnΘ kupΘ Peugeot 406, jeho₧ tvary vytvo°il Sergio Pininfarina se sv²mi spolupracovnφky a jeho₧ v²roba byla takΘ sv∞°ena karosßrn∞ Pininfarina, p°edstavuje modernφ interpretaci myÜlenky krßsn²ch sportovnφch automobil∙ na dlouhΘ cesty, voz∙ t°φdy Gran Turismo. KupΘ s podvozkov²mi skupinami typu 406 mß motor vp°edu nap°φΦ a pohon p°ednφch kol, p°iΦem₧ stejn∞ jako zßkladnφ typ existuje jak ve Φty°vßlcovΘm, tak i ÜestivßlcovΘm provedenφ. KupΘ pohßn∞nΘ Üestnßctiventilov²m dvoulitrov²m Φty°vßlcem o v²konu 97,4 kW jede p°es 200 km/h, a¥ u₧ s p∞tistup≥ovou mechanickou, nebo se Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou. èpiΦkov² model je vybaven nov²m Φty°iadvacetiventilov²m motorem V6 o objemu 2946 cm3 a v²konu 140 kW, jen₧ m∙₧e b²t op∞t spojen bu∩ s p∞tistup≥ovou p°evodovkou s p°φm²m °azenφm, nebo se Φty°stup≥ovou automatikou. V prvnφm p°φpad∞ kupΘ 406 dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 235 km/h a sprint z 0 na 100 km/h absolvuje za 7,9 s, ve druhΘm jede a₧ 230 km/h a na 100 km/h zrychlφ za 9,6 s.
V ka₧dΘm p°φpad∞ vÜak kupΘ Peugeot 406 nabφzφ mimo°ßdn∞ atraktivnφ zevn∞jÜek (Pininfarina si nap°. vymφnil Φernou barvu vn∞jÜφch zrcßtek, je₧ nesm∞jφ opticky ruÜit linii oken), ale i sportovn∞ lad∞n² interiΘr. TenkΘ chromovanΘ rßmeΦky kruhov²ch p°φstroj∙ (kolem dvou velk²ch p°φstroj∙ - rychlom∞ru a otßΦkom∞ru - jsou jeÜt∞ t°i menÜφ), d∙sledn∞ Φernß barva p°φstrojovΘ desky, ko₧enß man₧eta - ale takΘ leÜt∞nß hlinφkovß "ΦepiΦka" na rukojeti °adicφ pßky - to vÜe zd∙raz≥uje exkluzivnφ atmosfΘru na palub∞ tohoto krßsnΘho vozu (a to nemluvφme o zvukovΘ kulise). Prakticky zalo₧enΘ motoristy vÜak dost mo₧nß zaujme i to, ₧e elegantnφ kupΘ poskytuje Φty°i plnohodnotnß mφsta pro dosp∞lΘ cestujφcφ a navφc i 0,39 m3 zavazadlovΘho prostoru. Bez zajφmavosti nenφ ani to, ₧e kupΘ se Φty°vßlcov²m a Üestivßlcov²m motorem rozeznßme zvenku vlastn∞ jen podle kol: Φty°vßlec jezdφ na patnßctipalcov²ch kolech opat°en²ch pneumatikami rozm∞ru 205/60 VR 15, Üestivßlec mß Üestnßctipalcovß kola s nφzkoprofilov²m "obutφm" 215/55 WR 16.#MAIN\340\340_16.RTF,Peugeot - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
╚ty°mφstn² kabriolet Peugeot 306 s karoseriφ Pininfarina se poprvΘ objevil v b°eznu 1994 a o t°i roky pozd∞ji proÜel spolu s ostatnφmi modely °ady 306 ji₧ zmφn∞nou modernizacφ, p°i nφ₧ dostal mimo jinΘ novou p°φ∩ s v²razn²m emblΘmem tradiΦnφho lva. Elegantnφ 4,2 m dlouh² otev°en² v∙z existuje ve Φty°ech zßkladnφch provedenφch, dφky nabφdce p°φplatkovΘ v²bavy jej ovÜem lze p°iblφ₧it p°edstavßm zßkaznφka. Zßkladnφ verzi kabrioletu pohßnφ osmiventilov² Φty°vßlec 1587 cm3 o v²konu 65 kW, st°ednφ pak Üestnßctiventilov² motor 1761 cm3 o v²konu 81 kW, v obou p°φpadech v kombinaci s p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovkou. K bezstarostnΘ jφzd∞ s v∞trem ve vlasech lßkß kabriolet vybaven² osmiventilov²m motorem 1761 cm3 (v²kon 74 kW) a Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou, naopak sportovn∞ zalo₧enφ zßkaznφci dajφ p°ednost ÜpiΦkovΘ verzi se Üestnßctiventilov²m dvoulitrov²m motorem (1998 cm3) o v²konu 97,4 kW spojen²m s ruΦn∞ °azenou p∞tistup≥ovou p°evodovkou. Tento v∙z mß standardn∞ elektrickΘ ovlßdßnφ sklßdacφ st°echy (u ostatnφch model∙ je za p°φplatek), atraktivnφ patnßctipalcovß litß kola a k∙₧φ pota₧en² t°φramenn² sportovnφ volant. Stejn∞ jako ostatnφ kabriolety Peugeot 306 i dvoulitrov² model m∙₧e za p°φplatek dostat ko₧enΘ potahy sedadel, p°φpadn∞ pevnou odnφmatelnou st°echu, je₧ dokonale ochrßnφ p°ed nepohodou.#MAIN\340\340_18.RTF,Peugeot - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Do kategorie velkoprostorov²ch osobnφch automobil∙ Peugeot vstoupil na ja°e 1994 typem 806, jen₧ se vyrßbφ spolu s vozem Citroδn Evasion a obdobn∞ °eÜen²mi modely Fiat a Lancia v tovßrn∞ Sevelnord v severofrancouzskΘm Valenciennes, blφzko belgick²ch hranic. Pom∞rn∞ kompaktnφ 4,45 m dlouh² Peugeot 806 se vyznaΦuje velice dobr²m vyu₧itφm obestav∞nΘho prostoru, je₧ souvisφ nejen s koncepcφ s motorem vp°edu nap°φΦ, ale i s prostorov∞ ·sporn²m °eÜenφm zadnφ nßpravy. K osobit²m prvk∙m "osmsetÜestky" pat°φ krßtkß °adicφ pßka umφst∞nß na p°φstrojovΘ desce, vpravo vedle volantu, ale i pßka ruΦnφ brzdy vlevo vedle °idiΦova sedadla. V²sledkem je zcela rovnß podlaha prostoru pro cestujφcφ. Peugeot 806 existuje v °ad∞ provedenφ, vΦetn∞ luxusnφch model∙ Pullman s automatickou klimatizacφ, elektrick²m ovlßdßnφm oken v p°ednφch i zadnφch dve°φch a mnoha dalÜφmi "maliΦkostmi", zp°φjem≥ujφcφmi ₧ivot na palub∞ korßbu silnic. Nejdra₧Üφ verze "osmsetÜestky" pohßnφ bu∩ p°epl≥ovan² zß₧ehov² Φty°vßlec 1998 cm3 o v²konu 108 kW, nebo osv∞dΦen² turbodiesel 2088 cm3, kter² dßvß 80 kW. Modely s v²bavou SR a ST mohou mφt i menÜφ turbodiesel 1905 cm3 (66 kW) a atmosfΘrick² zß₧ehov² dvoulitr o v²konu 89 kW, p°φpadn∞ - jen modely ST - i p°epl≥ovan² dvoulitrov² motor.#MAIN\340\340_02.RTF,Peugeot - Do r.1918
Historie do roku 1918
Rok 1901 p°inesl revoluci v podob∞ typu 36, z dneÜnφho pohledu klasicky °eÜenΘho malΘho automobilu se stojat²m jednovßlcov²m motorem umφst∞n²m v p°φdi a pohßn∞jφcφm zadnφ kola, p°iΦem₧ nov²m prvkem byl i Üikmo ulo₧en² sloupek °φzenφ opat°en² nikoliv °φdφtky, ale volantem. V roce 1902 Peugeot nabφzel sv∙j prvnφ Φty°vßlec dvoulitrovΘho objemu (jφm pohßn∞n² typ 39 jezdil a₧ 60 km/h), o rok pozd∞ji nßsledoval jeÜt∞ v∞tÜφ Φty°vßlcov² motor 3,6 l. Paletu voz∙ s jednovßlcov²mi, dvouvßlcov²mi a Φty°vßlcov²mi motory doplnil v roce 1904 mohutn² cestovnφ automobil typu 66 se Φty°vßlcem p∞tilitrovΘho objemu, kter² dosahoval rychlosti p°es 80 km/h. NejmΘn∞ majetn²m zßkaznφk∙m byla urΦena novinka sezony 1905, jen 2,5 m dlouh² lidov² v∙z BΘbΘ (typ 69) s jednovßlcov²m motorem 652 cm3 a otev°enou dvoumφstnou karoseriφ. B∞hem dvou let se prodalo asi 400 kus∙ tohoto maliΦkΘho vozu, jeho₧ mazlivΘ jmΘno dostal o osm let pozd∞ji ·pln∞ jin² lidov² automobil.
V roce 1905 byly na pa°φ₧skΘm autosalonu hned dva stßnky s automobily Peugeot: vedle p∙vodnφ automobilky vystavovala i novß firma Lion Peugeot, kterou zalo₧ili Armandovi synovci Pierre, Robert a Jules pat°φcφ k tΘ v∞tvi rodiny, je₧ p∙vodn∞ automobil∙m nep°ßla. Pod znaΦkou Lion Peugeot se a₧ do roku 1915 vyrßb∞ly voituretty a malΘ automobily s jednovßlcov²mi, dvouvßlcov²mi a nakonec i Φty°vßlcov²mi motory do V, u₧ v ·noru 1910 se vÜak oba rodinnΘ podniky slouΦily v jedinou automobilku se lvem ve znaku.
V letech 1907 a₧ 1909 tvo°ily ÜpiΦku v²robnφho programu Peugeot automobily s velkoobjemov²mi motory - nejprve typ 95 se Φty°vßlcov²m motorem 9,75 l, pak prvnφ Üestivßlec typu 105, kter² s motorem o objemu 11,2 l dosahoval rychlosti p°es 130 km/h. Zßklad nabφdky ovÜem tvo°ily menÜφ Φty°vßlce, nap°. typ 116 roΦnφku 1909 s motorem 2,2 l a Φty°metrovou celkovou dΘlkou, kter² jezdil nejvφce 60 km/h a spat°il sv∞tlo sv∞ta v p∞ti stovkßch exemplß°∙. T∞sn∞ p°ed prvnφ sv∞tovou vßlkou Peugeot nabφzel bohat² v²b∞r solidnφch Φty°vßlc∙ o objemu od 2 do 7,5 l, p°iΦem₧ k nej·sp∞Ün∞jÜφm pat°il dvoulitrov² typ 127 (p°es 1200 prodan²ch voz∙) a jeho v∞tÜφ sourozenci s motory 2,6 a₧ 3,2 l (typy 138 a 144), kter²ch se do roku 1915 prodaly tΘm∞° t°i tisφce kus∙.
V prosinci 1912 m∞l v Pa°φ₧i premiΘru zcela nov² lidov² v∙z Peugeot BΘbΘ, typ BP 1, jeho₧ konstrukci vytvo°il legendßrnφ Ettore Bugatti. Jen 2,6 m dlouh² v∙z s otev°enou dvoumφstnou karoseriφ pohßn∞l kompaktnφ Φty°vßlec 855 cm3 o v²konu 6 konφ, dφky n∞mu₧ autφΦko o hmotnosti pouh²ch 400 kg uhßn∞lo a₧ 60 km/h p°i ÜestilitrovΘ spot°eb∞ benzinu. Nov² BΘbΘ se vyrßb∞l v tovßrn∞ Lion Peugeot v Beaulieu a jeho cena (4 tisφce frank∙) byla poloviΦnφ ve srovnßnφ s nejlevn∞jÜφmi "dosp∞l²mi" automobily Peugeot. Do roku 1916 vznikl BΘbΘ ve vφce ne₧ t°ech tisφcφch exemplß°∙, jeho slibnou kariΘru vÜak p°edΦasn∞ ukonΦila postupujφcφ vßlka. JeÜt∞ p°ed nφ vÜak znaΦka se lvem zaznamenala jeden z nejv∞tÜφch sportovnφch ·sp∞ch∙ svΘ historie: v kv∞tnu 1913 zvφt∞zil Jules Goux s vozem Peugeot L 76 ve slavnΘm americkΘm klßnφ 500 mil v Indianapolis, kdy₧ za sebou nechal renomovanou konkurenci znaΦek Mercer, Stutz, Sunbeam a Mercedes.
B∞hem vßleΦn²ch let v²roba osobnφch automobil∙ prudce poklesla, Peugeot se vÜak proslavil °adou nßkladnφch voz∙ (armßd∞ jich dodal celkem 6 tisφc), z nich₧ nejznßm∞jÜφ byl Φty°tunov² typ 1525 vyroben² v poΦtu 1600 kus∙. Automobilka se ovÜem musela p°eorientovat i na Φist∞ vßleΦnou produkci - zejmΘna na bomby a d∞lost°eleckou munici, ale takΘ na motory pro tanky a letadla, nemluv∞ o obrn∞n²ch vozech a sanitkßch. P°ipome≥me, ₧e v roce 1915 zem°el zakladatel automobilky Armand Peugeot a vedenφ firmy p°evzal jeho synovec Robert. Postupn∞ byl uveden do provozu nov² zßvod v Sochaux u MontbΘliardu, kter² se brzy po vßlce stal mate°skou tovßrnou znaΦky Peugeot.#MAIN\350\350_01.RTF,Pontiac - Vznik
Vznik automobilky
Pontiac byl dlouhß lΘta jedinou ·sp∞Ünou znaΦkou osobnφch voz∙, kterou americk² koncern General Motors vytvo°il, zatφmco ostatnφ koupil. ZnaΦka p°e₧ila do dneÜnφch dn∙ a v hierarchii koncernov²ch znaΦek jφ pat°φ mφsto vedle Chevroletu - nφ₧e, ne₧ jsou Buick a Oldsmobile.#MAIN\350\350_02.RTF,Pontiac - Do r.1918
Historie do roku 1918
Na poΦßtku stoletφ byl Pontiac tich²m mal²m m∞stem v OaklandskΘm okrese ve stßt∞ Michigan, na p∙l cesty mezi Flintem a Detroitem. V roce 1893 tam vznikla prvnφ Pontiac Buggy Company, v nφ₧ Edward M. Murphy vyrßb∞l bryΦky. Brzy sprßvn∞ odhadl velkou budoucnost koΦßr∙ bez konφ, ale Oakland Motor Car Company zalo₧il a₧ o Φtrnßct let pozd∞ji. V roce 1907 zahßjil v²robu Φty°vßlc∙ Oakland 20 HP, o rok pozd∞ji rozÜφ°il v²robu o dvouvßlce a roku 1913 firma uvedla Üestivßlce. To vÜak u₧ byl Murphy po smrti a jeho partner William C. Durant zapojil automobilku s poΦßteΦnφ produkcφ t°i tisφce voz∙ roΦn∞ do General Motors. V roce 1915 vÜak firma vyrobila u₧ tΘm∞° dvanßct tisφc voz∙.#MAIN\350\350_03.RTF,Pontiac - Do r.1945
Historie do roku 1945
V roce 1919 vyrobila automobilka rekordnφch 52 tisφc voz∙, pak produkce dramaticky klesala. Tehdy p°iÜel Alfred P. Sloan, nov² ÜΘf General Motors, s nßpadem vytvo°it zvlßÜtnφ model, kter² by vyplnil mezeru mezi Chevroletem a Oldsmobile. ZnaΦka Oakland se mu k tomu nezdßla vhodnß, a tak novinku pojmenoval Pontiac. V lednu 1926 se nov² Üestivßlec Pontiac Series 6-27 za 825 dolar∙ p°edstavil na galaparty v hotelu Commodore v New Yorku, p°ejmenovanΘm toho dne na Wigwam. Podßvala se indißnskß jφdla a hlava indißnskΘho nßΦelnφka se stala emblΘmem znaΦky. V roce 1930 se vyrobilo 188 000 voz∙ Pontiac, ale jen 24 443 Oakland∙. Pontiac byl takov²m ·sp∞chem, ₧e jeho v²robce dostal novΘ jmΘno - Pontiac Motor Company - a v roce 1932 znaΦku Oakland definitivn∞ zruÜil. Äßdn² jin² pokus o novou znaΦku General Motors nebyl ·sp∞Ün² a₧ do devadesßt²ch let, kdy se objevil Saturn.
èestivßlce byly jedinou pohonnou jednotkou do roku 1933, kdy je doplnily °adovΘ osmivßlce. V²roba vzr∙stala a₧ na rekordnφch 282 087 ve vßleΦnΘm roce 1941. Pak p°eÜel Pontiac na v²robu protileteck²ch kan≤n∙ Oerlikon a jin²ch zbranφ.#MAIN\350\350_04.RTF,Pontiac - Do r.1970
Historie do roku 1970
Po vßlce se vyÜlo z model∙ roku 1942. V roce 1948 byla uvedena samoΦinnß p°evodovka Hydra-Matic a v modelovΘm roce 1949 dostaly Pontiaky modernφ pontonovou karoserii. Navzdory racionalizaΦnφm opat°enφm (jedna zßkladnφ karoserie) se vozy prodßvaly dob°e a jmΘna model∙ Streamliner, Chieftain, a zejmΘna Catalina se staly souΦßstφ b∞₧nΘ °eΦi. V padesßt²ch letech se vozy zv∞tÜovaly, dostßvaly znßmß k°φdla a masky plnΘ chromu. P°esto Pontiac stßle vyznßval filozofii co nejv∞tÜφho pohodlφ a luxusu za cenu jen o mßlo v∞tÜφ ne₧ u b∞₧n²ch voz∙ Chevrolet. Spolu s Chevroletem dostal Pontiac nov² motor V8 (1955) a pod vedenφm Semona Knudsena zφskal i novou image sportovn∞ lad∞n²ch voz∙. V roce 1960 vyjel na tehdejÜφ dobu kompaktnφ Tempest s p°evodovkou u zadnφ nßpravy, jeho dalÜφ generace v roce 1966 dostala prvnφ americk² velkosΘriov² motor s rozvodem OHC. Nßsledovaly svalnatΘ modely GTO a populßrnφ Firebird, ve ΦtvrtΘ generaci vyrßb∞n² dodnes. Rok 1968 znamenal rekordnφ produkci 940 tisφc voz∙.#MAIN\350\350_05.RTF,Pontiac - Do r.1997
Historie do roku 1997
V roce 1971 byl Pontiac t°etφ nejprodßvan∞jÜφ znaΦkou v USA po Chevroletu a Fordu. Pak p°iÜly palivovΘ krize a velkΘ vozy, jako bylo t°eba kombi Bonneville Grand Safari V8, postupn∞ vymizely z v²robnφho programu. Motory V8, jejich₧ objemy dosßhly 7,5 litru, se postupn∞ zmenÜovaly na nejvφce 5,0 a 5,7 litru, mnohdy dostaly p°ednost Üestivßlce. Objevily se novΘ modely Pontiac 1000, Astre, Sunbird, Ventura, Phoenix, Grand Am; v prodejnφ sφti byl takΘ nov² Le Mans, vyrßb∞n² v Ji₧nφ Koreji (Daewoo Racer). U cestovnφch sedan∙ p°eÜel Pontiac na p°ednφ pohon, zadnφ pohßn∞nß kola z∙stala jen sportovnφmu Firebirdu. ZvlßÜtnostφ se stal dvousedadlov² sportovnφ v∙z Fiero s motorem p°ed zadnφ pohßn∞nou nßpravou a s karoseriφ z plast∙. DalÜφm pr∙kopnick²m Φinem bylo v roce 1989 uvedenφ velkoprostorovΘho vozu Trans Sport. V poslednφch letech vytvo°il Pontiac spoleΦnou divizi s GMC Trucks, sφdlφcφ takΘ v Pontiacu ve stßt∞ Michigan.#MAIN\350\350_12.RTF,Pontiac - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Pontiac Sunfire, sestersk² v∙z Chevroletu Cavalier, se dodßvß jako sedan, kupΘ a kabriolet. P°edstavuje novou generaci americk²ch kompaktnφch automobil∙, kterΘ si v niΦem nezadajφ se sv²mi evropsk²mi a japonsk²mi prot∞jÜky. Automobil je nabφzen se Φty°vßlcov²mi motory 2,2 l OHV/88 kW a 2,4 l DOHC o v²konu 110 kW, kterΘ jsou ulo₧eny nap°φΦ nad p°ednφ pohßn∞nou nßpravou. P°evodovka je p∞tistup≥ovß s p°φm²m °azenφm, p°φpadn∞ t°φ- Φi Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Sportovnφ verze GT mß ni₧Üφ p°evod °φzenφ, tu₧Üφ pΘrovßnφ a v∞tÜφ kola i pneumatiky. Rozvor nßprav je 2640 mm, dΘlka vozu 4620 mm a pohotovostnφ hmotnost se pohybuje od 1225 kg. Ceny od 12 550 dolar∙.#MAIN\350\350_13.RTF,Pontiac - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
NejlΘpe prodßvan²m vozem znaΦky je Φty°dve°ov² i dvoudve°ov² Pontiac Grand Am, technicky sp°φzn∞n² s Buickem Skylark a Oldsmobile Achieva, kter² prochßzφ pr∙b∞₧nou modernizacφ. SouΦasnß generace se vyrßbφ od roku 1992 se dv∞ma typy motor∙: Φty°vßlcem 2.4 l DOHC (110 kW) a Üestivßlcem 3.1 V6 (114 kW), alternativn∞ s mechanickou p∞tistup≥ovou nebo s Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou. Rozvor nßprav je 2630 mm, dΘlka automobilu 4750 mm. Ceny od 15 100 dolar∙.
Novinkou modelovΘho roku 1997 je novß generace Pontiac Grand Prix, alternativn∞ vybavenß Üestivßlci OHV 3.1 l (118 kW) a nov∞ 3.8 l (143 kW nebo 177 kW s kompresorem). Technicky je automobil sp°φzn∞n s vozy Oldsmobile Intrigue, Chevrolet Lumina a Buick Century a dodßvß se ve dvoudve°ovΘ i Φty°dve°ovΘ verzi. Rozvor nßprav je 2810 mm, dΘlka vozu 4990 mm. Ceny od 19 400 dolar∙.
Nejv∞tÜφm sedanem je model Bonneville dodßvan² s motorem 3.8 l V6 (151 kW), p°φpadn∞ ve verzi SSEi se stejnou pohonnou jednotkou, ale p°epl≥ovanou kompresorem (177 kW). Na p°ßnφ lze dostat elektronickou regulaci tlumiΦ∙ pΘrovßnφ. Rozvor nßprav je 2810 mm, dΘlka vozu 5130 mm. Ceny od 22 719 dolar∙.#MAIN\350\350_15.RTF,Pontiac - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Nejv∞tÜφ presti₧ znaΦce p°inßÜφ sportovnφ model Firebird, dvojnφk Chevroletu Camaro. Automobil ji₧ ΦtvrtΘ generace (od roku 1993) se dodßvß v zßkladnφm provedenφ s motorem 3.8 l V6 (147 kW), ale osmivßlcovΘ verze Formula a Trans Am majφ motory 5.7 l z p°edposlednφ generace Chevroletu Corvette (210 kW nebo 224 kW), a to vΦetn∞ alternativnφ Üestistup≥ovΘ p°evodovky. Firebird Formula zrychluje z 0 na 100 km/h za 5,4 s a dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 246 km/h. Je to dnes jedin² Pontiac s pohonem zadnφch kol. Rozvor nßprav je 2570 mm, dΘlka vozu 5000 mm. Ceny od 17 650 dolar∙.#MAIN\350\350_16.RTF,Pontiac - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Pontiac nabφzφ dv∞ modelovΘ °ady takΘ v otev°enΘm provedenφ s plßt∞nou st°echou, vyvinutΘ ve spoluprßci se specializovanou firmou ASC. Sunfire Convertible nahrazujφcφ model Sunbird mß stejnΘ motory jako sedan. Ceny zaΦφnajφ od 19 400 dolar∙. Od roku 1994 se vyrßbφ otev°enß verze Firebirdu se zesφlen²m skeletem karoserie, a to i ve verzφch Formula a Trans Am s osmivßlcov²mi motory 5.7l (210 a 224 kW). Ceny od 23 600 dolar∙.#MAIN\350\350_18.RTF,Pontiac - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Pontiac byl v roce 1989 pr∙kopnφkem velkoprostorovΘho vozu Trans Sport avantgardnφho designu, kter² vÜak mnoha konzervativnφm zßkaznφk∙m nevyhovoval. Do Evropy se tento v∙z vyvß₧el se Φty°vßlcov²m motorem Opel. Druhß generace Trans Sport, uvedenß v modelovΘm roce 1997, je naopak konzervativnφ znaΦkovou variantou v Americe vyrßb∞nΘho Opelu Sintra, dodßvanou rovn∞₧ jako Oldsmobile Silhouette a Chevrolet Venture. Jedin²m motorem je vidlicov² Üestivßlec o objemu 3.4 l, kter² disponuje v²konem 132 kW. Automobil je vhodn² pro p°epravu p∞ti a₧ osmi cestujφcφch. Rozvor nßprav je 2850 mm nebo 3050 mm. Ceny od 20 500 dolar∙.#MAIN\360\360_01.RTF,Porsche - Vznik
Vznik automobilky
Historie automobilky Porsche je t∞sn∞ spjata s genißlnφm konstruktΘrem Ferdinandem Porsche, kter² b∞hem svΘho dlouhΘho ₧ivota sestrojil celou °adu originßln∞ °eÜen²ch sportovnφch a zßvodnφch voz∙. Na poΦßtku svΘ kariΘry p∙sobil Porsche v konstrukΦnφ kancelß°i "Porsche" svΘho otce (zalo₧ena roku 1931) a pracoval na zakßzkßch renomovan²ch firem, jak²mi byly Wanderer, Horch, NSU, Auto Union Φi Volkswagen.#MAIN\360\360_03.RTF,Porsche - Do r.1945
Historie do roku 1945
ZpoΦßtku se Porsche zab²val ·pravami motor∙, podvozk∙ a karoseriφ pro nejr∙zn∞jÜφ, p°evß₧n∞ n∞meckΘ v²robce automobil∙ a motocylk∙. Prvnφ samostatn∞jÜφ projekt nesl v roce 1938 oznaΦenφ 114 a p°edstavoval aerodynamicky °eÜen² sportovnφ v∙z s motorem VW umφst∞n²m p°ed zadnφ nßpravou. Na zaΦßtku nßsledujφcφho roku p°edstavil Porsche typ 64, kter² m∞l absolvovat dßlkovou jφzdu z Berlφna do ╪φma. Specißln∞ okarosovan² automobil dosahujφcφ rychlosti 150 km/h se vÜak do italskΘ metropole nedostal, nebo¥ vypukla druhß sv∞tovß vßlka.#MAIN\360\360_04.RTF,Porsche - Do r.1970
Historie do roku 1970
Po vßlce byl F. Porsche nucen p°esφdlit do rakouskΘho m∞steΦka Gmⁿnd a zde takΘ v roce 1947 zkonstruoval "Porsche Nummer 1" - dvoumφstn² kabriolet pohßn∞n² Φty°vßlcov²m motorem VW (objem 1086 cm3, v²kon 29,5 kW). Automobil nesoucφ ΦφselnΘ oznaΦenφ 356 vß₧il pouh²ch 596 kilogram∙ a dosahoval rychlosti 135 km/h. O rok pozd∞ji vyrobil Porsche n∞kolik voz∙ kupΘ s motorem objemu 1131 cm3/29,5 kW. B∞hem dalÜφch let, kdy F. Porsche ji₧ pracoval ve Stuttgartu, proÜla modelovß °ada 356 t°emi rozsßhl²mi modernizacemi, kterΘ v²razn∞ zm∞nily vzhled i charakter voz∙. Modely 356 dostaly motory vlastnφ konstrukce, koncepce s protilehl²mi pφsty a vzduchov²m chlazenφm vÜak z∙stala zachovßna.
╪ada 356 se vyrßb∞la a₧ do roku 1965, ale o dva roky d°φve se p°edstavil jejφ nßstupce - typ 901. P∙vodnφ oznaΦenφ bylo v roce 1964 po nßtlacφch automobilky Peugeot zm∞n∞no na d∙v∞rn∞ znßmΘ 911. Automobily °ady 911 dodnes pou₧φvajφ le₧at² Üestivßlcov² motor s protilehl²mi vßlci - boxer, ulo₧en² za zadnφ pohßn∞nou nßpravou. Prvnφ modely m∞ly motor objemu 1991 cm3, kter² disponoval v²konem 95,5 kW, s rostoucφmi nßroky zßkaznφk∙ v²robce pohonnou jednotku postupn∞ zdokonaloval a zv∞tÜoval jejφ v²kon. ╪adu 911 zpoΦßtku reprezentovaly pouze vozy kupΘ, v roce 1966 ji vÜak v²robce rozÜφ°il o provedenφ Targa s pevn²mi odnφmateln²mi st°eÜnφmi panely.
Do roku 1975 vyrßb∞la automobilka rovn∞₧ typ 912, kter² byl Φty°vßlcovou variantou modelu 911. V roce 1969 byl zahßjen prodej dvoumφstnΘho kabrioletu 914 vyvinutΘho a prodßvanΘho spoleΦn∞ s automobilkou Volkswagen. P°esto₧e se t∞chto voz∙ prodalo p°es 130 000, nesplnily se p∙vodnφ p°edpoklady obou firem. Firma Porsche byla po druhΘ sv∞tovΘ vßlce velice aktivnφ a ·sp∞Ünß v automobilovΘm sportu. Prvnφm zßvodnφm vozem byl v roce 1949 model 356 Alu-CoupΘ. Vozy Porsche se z·Φast≥ovaly a dodnes z·Φast≥ujφ mnoha sportovnφch disciplφn: zßvod∙ F1 a F2, rallye, vytrvalostnφch zßvod∙, zßvod∙ do vrchu, sΘrie CanAm Φi zßvod∙ Indy.#MAIN\360\360_05.RTF,Porsche - Do r.1997
Historie do roku 1997
Na p°elomu 60. a 70. let existovala Porsche 911 s motorem objemu 2195 cm3 dodßvan²m ve t°ech v²konov²ch verzφch 911 T (92 kW), 911 E (114 kW) a 911 S (133 kW). Porsche 911 roku 1971 m∞ly rozÜφ°enou standardnφ v²bavu, v²konn∞jÜφ motor o objemu 2341 cm3 /96 a₧ 140 kW a p°ibyla i specißlnφ varianta se vst°ikovßnφm paliva, urΦenß zejmΘna pro americk² trh. V pr∙b∞hu 70. let p°edstavil v²robce dalÜφ v²konn∞jÜφ verze, jednou z nejznßm∞jÜφch byl model 911 Carrera RS 2.7, jejφ₧ motor dosahoval v²konu 154 kW. Na Pa°φ₧skΘm autosalonu v roce 1974 se objevil model 930 - Φi 911 Turbo 3.0, kter² byl vybaven p°epl≥ovan²m motorem objemu 2994 cm3 o v²konu 191 kW. Tento automobil dosahoval rychlosti 250 km/h a z 0 na 200 km/h zrychloval za 20 s. P°φznivci otev°en²ch voz∙ si na model 911 Cabrio museli poΦkat a₧ do roku 1983. V roce 1989 nßsledoval dalÜφ v²vojov² stupe≥ °ady 911, v n∞m₧ byl nejv∞tÜφ novinkou stßl² pohon vÜech kol a motor o objemu 3,6 l/184 kW. Ve v²Φtu automobil∙ Porsche by nem∞ly chyb∞t ostatnφ modelovΘ °ady, kterΘ vÜak zdaleka nedosahovaly v∞hlasu klasickΘ "dev∞tsetjedenßctky". Rovn²ch deset let se od roku 1976 vyrßb∞l model 924 s vp°edu ulo₧en²m °adov²m Φty°vßlcem a pohonem zadnφch kol (systΘm Transaxle). V roce 1979 zφskala firma presti₧nφ cenu Automobil roku za model 928, pohßn∞n² vp°edu podΘln∞ ulo₧en²m vidlicov²m osmivßlcem objemu 4,5 l/177 kW. Od roku 1982 je ve v²robnφm programu °ada 944 vybavenß vp°edu umφst∞n²m °adov²m Φty°vßlcem o objemu 2,5 l, v roce 1992 ji nahradila °ada 968 se Φty°vßlcem objemu 3,0 l. V roce 1996 byla ukonΦena v²roba vÜech modelov²ch °ad krom∞ nesmrtelnΘ "dev∞tsetjedenßctky".#MAIN\360\360_15.RTF,Porsche - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Na FrankfurtskΘm autosalonu v roce 1997 se p°edstavila novß generace °ady 911. Automobil s internφm oznaΦenφm 996 si zachovßvß koncepci a design svΘho p°edch∙dce, po technickΘ strßnce je vÜak zcela nov². Proporce jeho karoserie se p°φliÜ nezm∞nily, na p°ednφ Φßsti je ovÜem jasn∞ patrnß inspirace roadsterem Boxster, kter² p°inesl nov² styl designu znaΦky Porsche. Zßkladnφ skelet karoserie v²robce rovn∞₧ modernizoval, v porovnßnφ s p°edchozφ generacφ 993 je tu₧Üφ a bezpeΦn∞jÜφ v p°φpad∞ Φelnφho Φi boΦnφho nßrazu. InteriΘr vozu, delÜφ o 17 cm, nabφzφ vφce komfortu a prostoru pro cestujφcφ i zavazadla, kterß lze umφstit i za zadnφ sedadla. Pod p°ednφm vφkem je nynφ prostor objemu 130 l. Snaha o zv²Üenφ jφzdnφho pohodlφ se uplatnila i p°i °eÜenφ a v²bav∞ interiΘru. V n∞m jsou k dispozici i boΦnφ airbagy, za p°φplatek i modernφ navigaΦnφ systΘm Φi vestav∞n² telefon. Motor novΘ Carrery vychßzφ z pohonnΘ jednotky pou₧itΘ v menÜφm Boxsteru. Jednß se o tradiΦnφ le₧at² Üestivßlec o objemu 3387 cm3. Od svΘho p°edch∙dce se liÜφ ve zp∙sobu chlazenφ, kde nynφ tuto funkci p°ebφrß kapalina. Toto °eÜenφ umo₧nilo aplikaci Φty°ventilovΘ techniky, s pomocφ nφ₧ se poda°ilo v²kon motoru zv²Üit na hodnotu 221 kW. Porsche 996 se dodßvß bu∩ s klasickou Üestistup≥ovou p°evodovkou, nebo s p∞tistup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou Tiptronic s mo₧nostφ ruΦnφ volby. Porsche 996 dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 280 km/h (Tipronic 275 km/h) a zrychluje z 0 na 100 km/h za 5,2 s (6 s). NovΘ vydßnφ starΘ legendy je na trhu a zdß se, ₧e bude minimßln∞ stejn∞ ·sp∞ÜnΘ jako p°edchozφ Φty°i generace.
StarÜφ generace °ady 911 i nadßle p°e₧φvß a ve v²robnφm programu automobilky ji zastupujφ modely Carrera S, Targa (s elektricky ovlßdanou sklen∞nou st°echou), Carrera 4S (s pohonem 4x4) a Turbo. Posledn∞ jmenovan² typ mß rovn∞₧ pohon vÜech kol. Jeho motor, vzduchem chlazen² Üestivßlec 3,6 l dopovan² dv∞ma turbodmychadly dßvß v²kon 300 kW a umo₧≥uje vozu dosahovat rychlost 290 km/h. Model Carrera 4S je k mßnφ s motorem 3,6 l o v²konu 210 kW, lze si vÜak objednat specißlnφ verzi s motorem 3746 cm3/220 kW. Specißlnφ paket v podob∞ p°epl≥ovanΘho motoru o v²konu 316 kW je k dispozici i pro variantu Turbo. Od jara roku 1997 si m∙₧e 30 vyvolen²ch koupit za 1,5 milionu marek silniΦnφ verzi 911 GT1 odvozenou od zßvodnφch specißl∙. Pohonnou jednotku tvo°φ le₧at² Üestivßlec 3,2 l, kter² se dv∞ma turbodmychadly disponuje v²konem 400 kW. Obdivuhodn² je zejmΘna toΦiv² moment, kter² vrcholφ ji₧ p°i 4250 1/min hodnotou 600 Nm. Motor v²robce posunul do st°edu vozu p°ed zadnφ nßpravu, tak₧e automobil mß lΘpe rozlo₧enou hmotnost a s pohßn∞n²mi zadnφmi koly zrychluje z klidu na 100 km/h b∞hem pouh²ch 3,9 s. CharakteristickΘ tvary p∙vodnφ 911 z∙staly zachovßny, v∞tÜina karosß°sk²ch dφl∙ je vÜak zcela odliÜnß a v jeÜt∞ v∞tÜφ mφ°e p°izp∙sobenß aerodynamick²m zßkon∙m. Model 911 GT1 se jist∞ stane vφtan²m exponßtem soukrom²ch sbφrek, podobn∞ jako dnes ji₧ legendßrnφ model 959 z 80. Let, kter² vznikl v sΘrii 200 kus∙.#MAIN\360\360_16.RTF,Porsche - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Doslova Ülßgrem v nabφdce automobilky Porsche je dvoumφstn² roadster Boxster, kter² navazuje na ty nejlepÜφ tradice znaΦky. Tento automobil se dφky svΘmu atraktivnφmu designu, vysokΘ technickΘ ·rovni a relativn∞ p°ijatelnΘ cen∞ zφskal natolik velkou oblibu, ₧e v²robce musel Φßst produkce (asi 5000 kus∙) p°enΘst do finskΘho zßvodu Valmet. JednoduchΘ tradiΦnφ tvary Boxsteru jsou nenßsiln∞ skloubeny se souΦasn²mi designΘrsk²mi styly a dohromady vytvß°ejφ neopakovatelnou atmosfΘru klasick²ch automobil∙ Porsche. Originalita je z°ejmß i v interiΘru. Elegantn∞ tvarovanß p°φstrojovß deska d²chß sportovnφm dechem, rychlom∞r se stupnicφ ocejchovanou po padesßti km/h doslova provokuje k rychlΘ jφzd∞. Za sedadly, kterΘ jsou vcelku s op∞rkami hlavy, jsou decentnφ ochrannΘ oblouky, tvo°φcφ s rßmem p°ednφho skla soubor bezpeΦnostnφ v²bavy proti p°evrßcenφ. Samoz°ejmostφ je dvojice airbag∙ a pyrotechnickΘ napφnaΦe bezpeΦnostnφch pßs∙. Mφsto elektricky ovlßdanΘ plßt∞nΘ st°echy si zßkaznφk m∙₧e objednat provedenφ se st°echou hardtop. Boxster se vyrßbφ s kapalinou chlazen²m le₧at²m Üestivßlcem zdvihovΘho objemu 2480 cm3, kter² disponuje v²konem 150 kW. Motor je umφst∞n p°ed zadnφ pohßn∞nou nßpravou, co₧ mimo jinΘ zaruΦuje vozu vynikajφcφ jφzdnφ vlastnosti. Toto konstrukΦnφ °eÜenφ navφc umo₧nilo vytvo°it dva zavazadlovΘ prostory. Motor je zcela schovan² pod zadnφm ·lo₧n²m prostorem, jen v ·zkΘ Üt∞rbin∞ je m∞rka oleje a nalΘvacφ otvory pro olej a chladφcφ kapalinu.
Boxster, nabφzen² s klasickou p∞tistup≥ovou p°evodovkou nebo s p°evodovkou Tiptronic S, dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 240 km/h. Model 911 Cabrio se v nabφdce roku 1998 ji₧ neobjevφ, nebo¥ jej nahradφ nov² otev°en² v∙z na bßzi modelu 996.#MAIN\370\370_11.RTF,Proton - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Zßkladem v²robnφho programu je model Persona (ve v∞tÜin∞ evropsk²ch zemφ vΦetn∞ ╚R se pro jeho oznaΦenφ pou₧φvß pouze Φφseln² symbol modelovΘ °ady 400 u sedanu a 300 u kompaktu), vyrßb∞n² od roku 1994. Podlahovß skupina sedan∙ Persona °ady 400 odpovφdß modifikovanΘ verzi minulΘ generace Mitsubishi Lancer a motory pochßzejφ samoz°ejm∞ od stejnΘho partnera. Karoserii vytvo°ilo vlastnφ stylistickΘ st°edisko Protonu v Kuala Lumpuru s d∙razem kladen²m zejmΘna na originalitu, aerodynamiku a u₧itnΘ vlastnosti.
K dispozici byly zprvu dva Φty°vßlce - t°φventilov² 1,5 l o v²konu 66 kW (typ 415) a Φty°ventilov² 1,6 l s v²konem 83 kW (416). Pozd∞ji p°ibyly jeÜt∞ dalÜφ varianty pohonn²ch jednotek - t°φventilov² Φty°vßlec 413 objemu 1,3 l s v²konem 55 kW a Üestnßctiventilov² 1,8 l, oznaΦen² 418, s v²konem 85 kW. Novinkou ve v²robnφm programu pro rok 1996 se stala varianta 420 D s dieselem s atmosfΘrick²m sßnφm o v²konu 48 kW a turbodieselem 420 TD o v²konu 60 kW. P°evodovka je p∞tistup≥ovß nebo t°φstup≥ovß samoΦinnß. VÜechny modely mimo 418 se dodßvajφ se Φty°dve°ovou karoseriφ sedan s v²klopn²m vφkem ve stup≥ovitΘ nebo ve spl²vavΘ zßdi. Nejv²konn∞jÜφ model 418 se vyrßbφ pouze s karoseriφ se spl²vavou zßdφ. èpiΦkovß verze mß navφc spoiler na vφku zavazadlovΘho prostoru. Sedan je dlouh² 4360 mm a mß rozvor 2500 mm. Pohotovostnφ hmotnost sedan∙ Persona °ady 400 se podle pou₧itΘho motoru pohybuje v rozmezφ 970 a₧ 1125 kg. Vozy dosahujφ rychlosti 165 a₧ 192 km/h.
T°φdve°ov² mal² model Persona Compact (°ada 300, takΘ se oznaΦuje Satria) je prakticky shodn² s novou generacφ Mitsubishi Colt a jeho prodej v Evrop∞ byl zahßjen na podzim roku 1996. V nabφdce jsou dv∞ verze Compactu - model 313 s motorem 1,3 l o v²konu 55 kW a model 315 s pohonnou jednotkou o objemu 1,5 l disponujφcφ v²konem 66 kW. Compact je dlouh² 3990 mm a mß rozvor 2440 mm.#MAIN\370\370_01.RTF,Proton - Vznik
Vznik automobilky
Malajsijskß federace se °adφ k v²chodoasijsk²m tygr∙m - stßt∙m, charakterizovan²m neb²vale rychl²m vzestupem ekonomiky. Malajsie je v²znamn²m exportΘrem zem∞d∞lsk²ch produkt∙, ale disponuje i lo₧isky ₧eleza a barevn²ch kov∙. Nezanedbatelnß je rovn∞₧ t∞₧ba ropy a zemnφho plynu, co₧ doklßdß i expandovßnφ malajsijskΘ spoleΦnosti Petronas do sv∞ta. Malajsie je konstituΦnφ monarchiφ s rozhodujφcφ v²konnou mocφ v rukou p°edsedy vlßdy. Tφm je od roku 1981 Dr. Mahathir Mohamad. P°edevÜφm s jeho jmΘnem se souΦasn² rozvoj hospodß°stvφ spojuje a mß sv∙j podφl i na vzniku automobilky Proton. Sm∞lΘ plßny jeho vlßdy si kladou za cφl vytvo°it z Malajsie do roku 2010 jeden z nejbohatÜφch stßt∙ sv∞ta.
SouΦßstφ stßtem podporovanΘho rozvoje hospodß°stvφ se stalo vybudovßnφ r∙zn²ch zpracovatelsk²ch pr∙myslov²ch odv∞tvφ vΦetn∞ v²roby automobil∙. Proto byla na zßklad∞ vlßdnφho rozhodnutφ z roku 1983 a na zßklad∞ dohody s japonskou spoleΦnostφ Mitsubishi zalo₧ena Perusahaan Otomobil Nasional Berhad, zkrßcen∞ Proton. Proton zahßjil v²robu automobil∙ v roce 1985.
V zßkladnφm zßvod∞ Shah Alam, nedaleko hlavnφho m∞sta Kuala Lumpur ve stßt∞ Selangor, Proton zam∞stnßvß asi 4 000 pracovnφk∙. V²robnφ kapacity dosßhly v roce 1996 180 000 automobil∙ roΦn∞ s koneΦn²m cφlem 260 000 v roce 1998. DalÜφ v²robnφ zßvod v Tangjong Malim ve stßt∞ Perak s kapacitou 250 000 automobil∙ roΦn∞ mß b²t dokonΦen do roku 2001, kdy by m∞l Proton pomocφ investic ve v²Üi tΘm∞° dvou miliard dolar∙ dosßhnout celkovΘ roΦnφ produkce 510 000 voz∙. Do roku 2010 mß v²robnφ kapacita Protonu dosßhnou roΦn∞ 1 milion automobil∙ s cφlov²m stavem ve v²Üi 1,5 milionu. Pro tak sm∞lΘ plßny Malajsijci pot°ebujφ ·plnou Ükßlu modelovΘ nabφdky, vΦetn∞ sportovnφch a terΘnnφch automobil∙ i kategorie MPV.
V °φjnu 1996 p°evzal Proton kontrolu na spoleΦnostφ Lotus Group International Limited, kdy₧ za 104 miliony dolar∙ zφskal 80% akciφ. Britskß automobilka Lotus je znßmß nejen sv²mi exkluzivnφmi sportovnφmi automobily, ale takΘ inovativnφmi v²vojov²mi pracemi v oblasti automobilovΘ techniky a designu. Pat°φ i mezi p°ednφ v²vojovΘ firmy v oblasti v²voje stavby vysokov²konn²ch motor∙ a ve vyu₧φvßnφ kompozitnφch materißl∙. T²m n∞kolika set technik∙ a spolupracovnφk∙ Lotusu by se m∞l stßt jednφm ze zßkladnφch pilφ°∙ v expanzivnφ strategii Protonu. Tato f·ze mß Protonu umo₧nit brzkΘ za°azenφ mezi v²znamnΘ sv∞tovΘ producenty.#MAIN\370\370_05.RTF,Proton - Do r.1997
Historie do roku 1997
Malajsijsk² stßt p°i zalo₧enφ Protonu investoval prost°ednictvφm stßtnφho holdingu HICOM (Heavy Industry Cooperation of Malaysia) tΘm∞° t°i Φtvrtiny miliardy dolar∙ (asi 20 miliard korun) a vlo₧il do spoleΦnosti 70% kapitßlu. Mitsubishi Heavy Industries krom∞ know - how a nejmodern∞jÜφ japonskΘ technologie do tohoto joint-venture p°isp∞la 30%. P°i zalo₧enφ oba partne°i neinvestovali pouze do licenΦnφ v²roby, ale ve znaΦnΘ mφ°e i do vybudovßnφ v²zkumn²ch a v²vojov²ch kapacit na nejmodern∞jÜφ ·rovni.
Zßkladem v²robnφho programu Protonu se stal model Saga, co₧ byla licenΦnφ v²roba Mitsubishi Colt/Lancer z let 1984/87, na jejφm₧ zßklad∞ soub∞₧n∞ vznikaly i jihokorejskΘ automobily Hyundai Pony/Excel. V²roba zaΦala v roce 1985 pon∞kud upraven²m modelem s motorem 1500. Pozd∞ji se do v²roby dostal i Φty°vßlec 1,3 l. Saga Sallon byl Φty°dve°ov² sedan klasick²ch liniφ se stup≥ovitou zßdφ, varianta s rozm∞rn²m v²klopn²m vφkem v ÜikmΘ zßdi se naz²vala Aeroback. Oproti Mitsubishi se ob∞ verze pon∞kud liÜily, na prvnφ pohled p°edevÜφm originßlnφm °eÜenφm p°ednφ masky.
V roce 1993 se Proton Saga podrobil face-liftu a pro vÜechny verze se zaΦalo montovat vst°ikovßnφ paliva a t°φcestnΘ katalyzßtory. Krom∞ p∞tistup≥ovΘ ruΦn∞ °azenΘ p°evodovky se verze 1,5 l dodßvala i se t°φstup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou. Ve v²rob∞ byly ob∞ verze Saloon a Aeroback jeÜt∞ v roce 1996.
V²robnφ program Protonu nebyl od poΦßtku urΦen pouze pro domßcφ trh, ale takΘ na export, aΦ tyto aktivity, vydatn∞ podporovanΘ i malajsijskou vlßdou, nebyly p°φliÜ po chuti spoleΦnosti Mitsubishi. V²voz Proton∙ zaΦal v roce 1987. Proton hledal odbyt pro svΘ automobily zprvu p°edevÜφm v IndonΘsii. Zavßd∞cφ model Saga se stal cenov∞ p°ita₧liv² pro v²chodnφ trhy a exportoval se do zemφ s levostrann²m provozem. Hlavnφ cφle exportnφ politiky jsou oblasti ji₧nφho Pacifiku, Afrika a Latinskß Amerika. Od roku 1989 Proton zahßjil svΘ aktivity ve VelkΘ Britßnii, proto₧e se tu jezdφ rovn∞₧ vlevo jako v Malajsii. Zde se rychle za°adil mezi v∙bec nej·sp∞Ün∞jÜφ dovß₧enΘ znaΦky. Pak zaΦal vysunovat tykadla i do Evropy. Jako zßzemφ pro expanzi vznikla roku 1993 v britskΘm Bristolu spoleΦnost Proton Cars Europe Limited, koordinujφcφ jeho evropskΘ aktivity, a zaΦala p°φprava sφt∞ prodejc∙. Pro evropskΘ trhy ale bylo pot°ebnΘ uskuteΦnit n∞kterΘ ·pravy, kterΘ by automobil∙m zajistily schvßlenφ k provozu. Ty se poda°ilo v plnΘ mφ°e realizovat a₧ s nßb∞hem novΘho modelu.
Na autosalonu v Pa°φ₧i v roce 1994 m∞la malajsijskß automobilka svou velkou evropskou premiΘru a p°edstavila sv∙j nov² model Persona Sedan (u nßs znßm∞jÜφ pod oznaΦenφm °ada 400). Persona, op∞t vychßzφ z techniky Mitsubishi. SouΦasn∞ se zahßjenφm jejφ produkce zaΦala i v²roba exportnφch variant s levostrann²m °φzenφm. Prvnφmi zem∞mi, v nich₧ se Protony v roce 1994 dostaly do prodeje, byly Belgie a Francie. Ve svΘ evropskΘ obchodnφ politice Proton sßzφ p°edevÜφm na nadstandardnφ garanΦnφ podmφnky jako dokladu kvality v²roby.
P°ekvapenφm pro Mitsubishi se stala skuteΦnost, ₧e pro v²voj malΘho vozu Proton Kancil, kter² mß rozhodujφcφ m∞rou poslou₧it k motorizaci zem∞ na p°elomu tisφciletφ, si Malajsijci zvolili jako spoleΦnφky jinΘ japonskΘ firmy - Mitsui a Daihatsu. Jeho v²roba zaΦala v srpnu 1994.
Malajsijsk² p°edseda vlßdy dr. Mahathir Mohamad vyjednal jeÜt∞ t°etφ projekt Protonu, tentokrßt ve spoluprßci s francouzsk²m koncernem PSA (Citroδn). Jeho v²sledkem se stal model Proton Tiara.
Od roku 1992 se s akciemi Protonu obchoduje na burze. V souΦasnΘ dob∞ je se zhruba poloviΦnφm podφlem nadßle rozhodujφcφm vlastnφkem akciφ Protonu polostßtnφ holding HICOM, jeho₧ prezidentem - a nynφ i hlavnφm podφlnφkem - je nejvyÜÜφ p°edstavitel Protonu pan Tan Sri Yahaya Ahmad. Podφl Mitsubishi poklesl na 17,2 %, zbytek je rozd∞len mezi dalÜφ vlastnφky.#MAIN\370\370_10.RTF,Proton - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Miniaturnφ Proton Kancil je licenΦnφ Daihatsu Mira (japonskß verze i u nßs znßmΘho miniautomobilu Cuore), pohßn∞n² t°φvßlcov²m motorem 660 cm3 s v²konem 31 kW. ╚ty°mφstn² miniautomobil dΘlky 3300 mm (rozvor 2280 mm) mß hmotnost 630 kg a dosahuje rychlosti asi 125 km/h. Od dubna 1996 zaΦal v²robnφ linky v Kuala Lumpur opouÜt∞t takΘ miniaturnφ jednoprostorov² automobil Proton Rusa, vyrßb∞n² rovn∞₧ v licenci Daihatsu, pohßn∞n² motorem 660 cm3 s podobn²m technick²m zßkladem jako Proton Kancil.
Pod jmΘnem Proton Tiara se pro zm∞nu ukr²vß licence malΘho p∞timφstnΘho Citroδnu AX, dlouhΘho 3525 mm (rozvor 2280 mm). Jeho v²roba se v Kuala Lumpuru rozeb∞hla v dubnu 1996, kdy se odehrßla velkoryse pojatß slavnostnφ premiΘra za ·Φasti malajsijskΘho premiΘra a vedenφ Citroδnu.#MAIN\370\370_15.RTF,Proton - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Novinkou roku 1997 je Proton Persona CoupΘ - dvoudve°ovΘ kupΘ se spoilerem na zßdi, kterΘ sklφzelo obdiv na podzimnφm autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem. Elegantn∞ tvarovan² automobil je dlouh² 4270 mm p°i rozvoru nßprav 2500 mm. Pou₧itΘ pohonnΘ jednotky jsou stejnΘ jako u sedan∙ °ady 400. èpiΦkovß verze 418 CoupΘ s motorem 1,8 l mß v²kon 100 kW. Sportovnφ charakter automobilu podtrhuje specißlnφ v²bava zahrnujφcφ ABS, hlinφkovß kola, sedadla Recaro a dalÜφ atraktivnφ stylistickΘ ·pravy karoserie. Pohotovostnφ hmotnost kupΘ je 990 kg. Zatφmco na britsk² trh p°iÜlo novΘ kupΘ na sklonku roku 1997, ostatnφ evropÜtφ zßkaznφci si na n∞j budou muset poΦkat do poloviny roku 1998. Na v²robnφ linky Protonu nedaleko Kuala Lumpuru se v nejbli₧Üφ dob∞ p°est∞huje v²roba sportovnφch automobil∙ znaΦky Lotus.#MAIN\370\370_12.RTF,Proton - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Proton na autosalonu v Bruselu 1996 vystavil prototyp elegantnφho automobilu st°ednφ t°φdy Perdana, vychßzejφcφ z automobilu Mitsubishi Eterna (japonskß obdoba Galantu 7. generace). Pohßnφ jej dvoulitrov² Üestnßctiventilov² Φty°vßlec s v²konem 100 kW p°es p∞tistup≥ovou ruΦn∞ °azenou nebo samoΦinnou Φty°stup≥ovou p°evodovku. Proton Perdana je p∞timφstn² sedan se stup≥ovitou zßdφ dlouh² 4620 mm (rozvor 2635 mm) a p°i pohotovostnφ hmotnosti 1220 kg dosahuje nejv∞tÜφ rychlostφ 205 km/h.#MAIN\380\380_01.RTF,Renault - Vznik
Vznik automobilky
Historie znaΦky Renault zaΦala na podzim roku 1898, kdy se jejφ zakladatel - tehdy jednadvacetilet² Louis Renault (1877-1944) pustil do stavby svΘho prvnφho automobilu, lehkΘho Φty°kolovΘho vozφku s jednovßlcov²m motorem De Dion Bouton. V dob∞, kdy v∞tÜina automobilov²ch v²robc∙ pou₧φvala k pohonu zadnφch kol °et∞zy, zvolil Renault mnohem pokrokov∞jÜφ °eÜenφ. Od motoru se toΦiv² moment p°enßÜel p°es ku₧elovou spojku do t°φstup≥ovΘ p°evodovky (t°etφ p°evodov² stupe≥ byl p°φm² zßb∞r) a dßle prost°ednictvφm spojovacφho h°φdele k pohßn∞nΘ zadnφ nßprav∞ opat°enΘ diferencißlem. PoΦßtkem ·nora 1899 si dal Louis Renault svoji konstrukci patentovat a 25. ·nora 1899 byla oficißln∞ zalo₧ena spoleΦnost "Renault Freres". Firmu, jejφ₧ ustavenφ bylo se zp∞tnou platnostφ datovßno dnem 1. °φjna 1898, vlastnili rovn²m dφlem Louisovi starÜφ brat°i Marcel a Fernand, kte°φ od poΦßtku financovali automobilovΘ dobrodru₧stvφ mladÜφho sourozence.#MAIN\380\380_16.RTF,Renault - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
┌hledn² kabriolet MΘgane (vyvinut² a vyrßbn² ve spoluprßci s n∞meckou karosßrnou Karmann - koneΦnß montß₧ ovÜem probφhß ve Francii, v tovßrn∞ v Dieppe) vznikl na podvozkovΘ ploÜin∞ kupΘ, dostal vÜak specifick² - o necel²ch 100 mm prodlou₧en² - zadnφ p°evis, tak₧e se celkovß dΘlka otev°enΘ karoserie p°ehoupla p°es Φty°metrovou hranici. V zßkladnφm 2+2mφstnΘm provedenφ poskytuje kabriolet MΘgane 0,28 m3 prostoru pro zavazadla, za p°φplatek se vÜak dodßvß i atraktivn∞ tvarovan² kryt zadnφch sedadel jmΘnem Roadbox. Po jeho p°ipevn∞nφ za p°ednφ sedadla se kabriolet prom∞nφ ve dvoumφstn² roadster, ovÜem s pozoruhodn²m zavazadlov²m prostorem 0,56 m3. Kabriolet Renault MΘgane p°evzal pohonnΘ jednotky kupΘ, vΦetn∞ ÜestnßctiventilovΘho dvoulitrovΘho Φty°vßlce o v²konu 108 kW.#MAIN\380\380_02.RTF,Renault - Do r.1918
Historie do roku 1918
Prvnφ automobil, kter² Louis Renault postavil v zahradnφm domku rodinnΘ vily v Billancourtu na jihozßpadnφm p°edm∞stφ Pa°φ₧e, prokßzal svΘ kvality o vßnoΦnφch svßtcφch roku 1898, kdy s nφm jeho tv∙rce p°ed zraky u₧asl²ch p°ßtel n∞kolikrßt ·sp∞Ün∞ zdolal strmΘ stoupßnφ na vrchol pa°φ₧skΘho Montmartru. Na mφst∞ zφskal n∞kolik prvnφch objednßvek a u₧ poΦßtkem roku 1899 se spolu se Üesti prvnφmi spolupracovnφky mohl pustit do v²roby voz∙ typu A urΦen²ch pro zßkaznφky.
LehkΘ dvoumφstnΘ vozφky s rozvorem 1,1 m, dΘlkou 1,9 m a hmotnostφ pouh²ch 280 kg pohßn∞l vzduchem chlazen² jednovßlec De Dion Bouton o objemu 270 cm3 a v²konu 1,75 kon∞, s nφm₧ dosahovaly rychlosti a₧ 50 km/h. Louis Renault i jeho bratr Marcel v²robky novΘ znaΦky nadÜen∞ propagovali p°i sportovnφch klßnφch - nap°. koncem srpna 1899 obsadili prvnφ dv∞ mφsta v zßvod∞ Pa°φ₧-Trouville, v zß°φ a °φjnu pak Louis triumfoval mezi Pa°φ₧φ a belgick²m Ostende a v presti₧nφm klßnφ na stokilometrovΘ trase Pa°φ₧-Rambouillet a zp∞t.
B∞hem roku 1899 vzniklo v Billancourtu sedm desφtek automobil∙ typu A, v roce nßsledujφcφm se zaΦal soub∞₧n∞ vyrßb∞t typ B s dvoumφstnou uzav°enou karoseriφ od firmy Labourdette a v²konn∞jÜφm jednovßlcem 450 cm3. JeÜt∞ v roce 1900 nßsledoval typ C s rozvorem prodlou₧en²m na 1,5 m a zesφlen²m rßmem umo₧≥ujφcφm montß₧ v∞tÜφch - i Φty°mφstn²ch - karoseriφ. Tento v∙z u₧ m∞l jednovßlec 450 cm3 chlazen² vodou, motory vÜak nadßle dodßvala firma De Dion Bouton. Koncem Φervna 1901 obsadily jednovßlcovΘ vozy Renault typu E dv∞ prvnφ mφsta ve t°φd∞ lehk²ch automobil∙ v zßvod∞ z Pa°φ₧e do Berlφna a celkovß produkce tovßrny v Billancourtu dosßhla p∞ti set automobil∙. Na ja°e 1902 debutoval typ H - ten u₧ m∞l dvouvßlcov² motor Renault o objemu 1,7 l, brzy po n∞m nßsledoval v∞tÜφ dvouap∙llitrov² dvouvßlec typu J.
Koncem Φervna 1902 se p°i zßvod∞ Pa°φ₧-Vφde≥ p°edstavil prvnφ Φty°vßlec znaΦky Renault, typ K o objemu 3,8 l a v²konu kolem 30 konφ, s nφm₧ Marcel Renault trasu dlouhou 990 km absolvoval pr∙m∞rem p°es 70 km/h a vybojoval dalÜφ cennΘ vφt∞zstvφ. StejnΘ ambice m∞l jednat°icetilet² Marcel i 24. kv∞tna 1903 v zßvod∞ Pa°φ₧-Madrid, v n∞m₧ - stejn∞ jako Louis - startoval s nov²m Üestilitrov²m Φty°vßlcem. Zatφmco Louis prvnφ etapu ve svΘ kategorii vyhrßl, Marcel t∞₧ce havaroval a o dva dny pozd∞ji sv²m zran∞nφm podlehl. Tento poslednφ velk² zßvod mezi m∞sty, kter² poznamenaly i dalÜφ havßrie, byl p°edΦasn∞ ukonΦen v Bordeaux a Louis Renault se rozhodl zanechat zßvod∞nφ. Koncem Φervence 1903 p°evzal Marcel∙v podφl v automobilce a naplno se v∞noval v²voji a v²rob∞, zatφmco Fernand se staral o prodej. V roce 1908 vÜak t∞₧ce nemocn² Fernand musel podnik opustit - zem°el jen o pßr m∞sφc∙ pozd∞ji, v b°eznu 1909.
V prosinci 1902 byl na pa°φ₧skΘm autosalonu p°edstaven prvnφ sΘriov² Renault pohßn∞n² Φty°vßlcov²m motorem dvouap∙llitrovΘho objemu, b∞hem roku 1903 se nabφdka Φty°vßlc∙ rozÜφ°ila a₧ do objemu 3,8 l. V prosinci 1903 debutoval typ U s t°φlitrov²m Φty°vßlcem, kter² se jako prvnφ mohl pochlubit chladiΦem umφst∞n²m za motorem a nov∞ tvarovanou zaoblenou kapotou. Tomuto konstrukΦnφmu °eÜenφ, je₧ zßhy p°evzaly i ostatnφ typy znaΦky, z∙stala automobilka Renault v∞rnß a₧ do konce dvacßt²ch let a po Φtvrt stoletφ bylo souΦßstφ jejφho image.
Koncem Φervna 1906 zvφt∞zil Ferenc Szisz s vozem Renault AK, mohutn²m Φty°vßlcem t°inßctilitrovΘho objemu, v prvnφm roΦnφku VelkΘ ceny Francie (jela se po dva dny v okolφ Le Mans), kdy₧ tra¥ dlouhou 1228 km absolvoval pr∙m∞rem p°es 101 km/h. Na podzim 1907 Renault p°edstavil sv∙j prvnφ v∙z se Üestivßlcov²m motorem 5,65 l, o dva roky pozd∞ji pak nßsledoval menÜφ Üestivßlec 3,6 l, zatφmco vlajkovß lo∩ znaΦky s oznaΦenφm 50 CV dostala Üestivßlcov² motor zv∞tÜen² na 7,5 l.
V p°edveΦer prvnφ sv∞tovΘ vßlky Renault nabφzel Üirokou Ükßlu osmi zßkladnφch typ∙ osobnφch voz∙ - od kompaktnφho dvouvßlce 1,2 l p°es °adu Φty°vßlc∙ o objemu 2,1 a₧ 4,5 l a₧ po Üestivßlce 5,1 a 7,5 l. Od roku 1912 automobilka Renault sama karosovala nemalou Φßst svΘ produkce, p°edevÜφm levn∞jÜφ dvouvßlcovΘ typy - nap°. Model AX a Φty°vßlcovΘ modely s otev°en²mi karoseriemi, dra₧Üφ vozy nadßle na zakßzku oblΘkaly specializovanΘ karosßrny. V poslednφm p°edvßleΦnΘm roce Renault vyrobil p∞t tisφc osobnφch automobil∙, mezi nimi₧ byl i luxusnφ faeton DP s p∞tilitrov²m Φty°vßlcov²m motorem.
V letech p°ed prvnφ sv∞tovou vßlkou Renault prodal n∞kolik tisφc automobil∙ s litrov²m dvouvßlcov²m motorem typu AG a jejich nßsledovnφk∙ AG-1 s motorem 1,2 l v ·prav∞ pro pa°φ₧skou taxislu₧bu. Slßvu si skromnΘ a ne·navnΘ taxφky vydobyly poΦßtkem zß°φ 1914, kdy asi 1300 z nich dokßzalo za noc a den p°epravit na frontu p°es Üest tisφc francouzsk²ch p∞Üßk∙. Ti pomohli vyhrßt bitvu na Marn∞ a odvrßtili tak akutnφ nebezpeΦφ, ₧e nep°ßtelskß vojska obsadφ Pa°φ₧. Zatφmco °idiΦi taxφk∙ pr² tehdy dostali zaplaceno p°esn∞ podle taxametr∙, jejich vozy si nav₧dy vyslou₧ily hrdou p°ezdφvku "Taxi de la Marne".
B∞hem vßlky se v Billancourtu vyrßb∞ly leteckΘ motory, d∞lost°eleckß munice, tahaΦe a lehkΘ obrn∞nΘ vozy, zatφmco produkce osobnφch automobil∙ v²razn∞ poklesla a byla v drtivΘ v∞tÜin∞ urΦena pro armßdu. V letech 1914 a₧ 1918 vznikly necelΘ Φty°i tisφce osobnφch voz∙ Renault p°evß₧n∞ s otev°en²mi karoseriemi - prim mezi nimi hrßl robustnφ typ FE se Φty°vßlcov²m motorem 4,5 l a Üestimφstnou karoseriφ. Celkem vyjelo z Billancourtu p°es 1200 t∞chto spolehliv²ch voz∙, z nich₧ dv∞ stovky slou₧ily i v ruskΘ armßd∞ (carskΘmu dvoru ostatn∞ Renault dodßval automobily u₧ od roku 1906).
V roce 1917 byl dokonΦen v²voj malΘho dvoumφstnΘho tanku Renault FT 17, kter² se poprvΘ uplatnil koncem kv∞tna 1918 v bitv∞ u Soissons. N∞kolik tisφc t∞chto hbit²ch obrn∞nc∙ vzniklo v automobilce Renault, ale takΘ u firem Berliet, Delaunay-Belleville a Somua a ve francouzskΘ armßd∞ slou₧ily jeÜt∞ na poΦßtku druhΘ sv∞tovΘ vßlky. Popularita tanΦφku byla takovß, ₧e si jej Renault - by¥ jen v povßleΦn²ch letech 1919 a₧ 1923 - dal i do znaku.#MAIN\380\380_03.RTF,Renault - Do r.1945
Historie do roku 1945
Automobilovß v²roba se znovu rozb∞hla u₧ v roce 1919 a na pa°φ₧skΘm autosalonu m∞l premiΘru kompaktnφ typ GS se Φty°vßlcov²m motorem 2,1 l - prvnφ automobil svΘ znaΦky s levostrann²m °φzenφm. Ten tvo°il zßklad nabφdky v roce 1920, spolu se Φty°vßlci EU (2,8 l) a FS (4,5 l). NejnßroΦn∞jÜφm a nejmajetn∞jÜφm zßkaznφk∙m Renault nabφzel velk² typ 40 CV, luxusnφ v∙z p∞timetrovΘ dΘlky se Üestivßlcem 7,5 l, jeho₧ objem byl od roku 1921 zv∞tÜen na 9,1 l. V b°eznu 1922 se automobilka prom∞nila v akciovou spoleΦnost, na podzim tΘho₧ roku debutoval nov² mal² Φty°vßlec KJ - v∙z dlouh² jen 3,4 m a pohßn∞n² motorem o objemu 950 cm3. V lednu 1924 trojice t°φnßpravov²ch voz∙ Renault s dvojmontß₧φ kol ·sp∞Ün∞ projela nap°φΦ Saharou - p°ed nimi to dokßzaly jen mnohem pomalejÜφ a mΘn∞ obratnΘ polopßsovΘ vozy Citroδn. Pozoruhodnou africkou cestu uskuteΦnili od listopadu 1924 do Φervence 1925 kapitßn Delingette a jeho man₧elka, kte°φ osamoceni s dvoulitrov²m vozem Renault 10 CV projeli Afrikou od severu k jihu z al₧φrskΘho Oranu a₧ do KapskΘho M∞sta, kde ·sp∞Ün∞ zakonΦili 23 tisφc kilometr∙ dlouhou anabßzi. V lednu 1925 zvφt∞zila mohutnß limuzφna Renault NM 40 CV s karoseriφ Weymann a Üesti lidmi na palub∞ v Rallye Monte Carlo. V∙z °φdil tovßrnφk Repusseau, v²robce tlumiΦ∙, a b∞hem t°inßcti dnφ od startu z Tunisu najel 13 tisφc kilometr∙. PoΦßtkem Φervna 1925 zajel Üestivßlcov² Renault NM 40 CV se sportovnφ otev°enou karoseriφ na okruhu v MontlhΘry u Pa°φ₧e Φty°iadvacetihodinov² sv∞tov² rekord pr∙m∞rem p°es 141 km/h, dalÜφ sΘrii sv∞tov²ch rekord∙ pak na stejnΘm mφst∞ poko°il poΦßtkem Φervence 1926 tent²₧ v∙z s uzav°enou aerodynamickou karoseriφ. Na Φty°iadvacetihodinovce zajel pr∙m∞r tΘm∞° 174 km/h a zßv∞reΦnΘ kolo absolvoval rychlostφ p°es 191 km/h! Nenφ bez zajφmavosti, ₧e prßv∞ nejv²konn∞jÜφ (a nejdra₧Üφ) Üestivßlce Renault 40 CV dostaly jako prvnφ v sez≤n∞ 1925 nov² kosodΘlnφkov² znak, kter² se postupn∞ rozÜφ°il na vÜechny vozy Renault a po t°ech v²razn²ch modernizacφch uskuteΦn∞n²ch v letech 1959, 1972 a 1992 se dochoval dodnes.
V roce 1925 rozÜφ°il nabφdku mal²ch voz∙ Renault NN s motorem 950 cm3, prodlou₧en²m rozvorem a prostorn∞jÜφ karoseriφ. Stal se skuteΦn²m hitem francouzskΘho trhu a po dvou inovacφch (oznaΦenφ NN 1 a NN 2) z∙stal ve v²rob∞ do roku 1929. Celkovß produkce lidov²ch Φty°vßlc∙ tΘto °ady - od prvnφho KJ roΦnφku 1923 a₧ po poslednφ NN 2 - p°ekroΦila 150 tisφc kus∙. V roce 1928 se v²roba osobnφch automobil∙ Renault poprvΘ p°ehoupla p°es 45 tisφc voz∙ (proti necel²m 19 tisφc∙m v roce 1923) a tento rekord se poda°ilo p°ekonat a₧ v sezon∞ 1936, kdy tovßrny Renault opustilo p°es 46 tisφc osobnφch voz∙. Mezitφm na podzim 1927 debutoval kompaktnφ jedenap∙llitrov² Üestivßlec Monasix, kter² p°evzal podvozek Φty°vßlce NN 1, modernizovan² Üestivßlec 3,2 l ve stejnΘ dob∞ dostal jmΘno Vivasix. Pa°φ₧sk² autosalon v °φjnu 1927 byl poslednφm, na n∞m₧ ÜpiΦku nabφdky p°edstavoval mohutn² devφtilitrov² Üestivßlec 40 CV.
V roce 1928 p°evzal roli vlajkovΘ lodi znaΦky Typ Reinastella, prvnφ Renault s osmivßlcov²m motorem. Nov² v∙z byl o p∙l metru kratÜφ, ne₧ d°φv∞jÜφ typ 40 CV (ale i tak m∞°il do dΘlky 5,3 m) a jeho °adov² osmivßlec m∞l objem 7,1 l. SouΦasn∞ p°iÜla na trh i luxusn∞jÜφ verze jedenap∙llitrovΘho Üestivßlce jmΘnem Monastella, podobn∞ se v sezon∞ 1929 vedle v∞tÜφho Üestivßlce Vivasix objevil dra₧Üφ model Vivastella. Na podzim 1929 dostaly vozy Renault novou masku se Üt∞rbinami pro p°φvod vzduchu (chladiΦ se toti₧ p°est∞hoval p°ed motor) a mezeru mezi Üestivßlcem 3,2 l a velk²m osmivßlcem 7,1 l vyplnil nov² typ Nervastella s °adov²m osmivßlcem 4,2 l, jeho₧ vrtßnφ a zdvih odpovφdaly Üestivßlci Vivasix. Jen jedin² rok - do podzimu 1931 - se vyrßb∞la i levn∞jÜφ verze osmivßlce 4,2 l jmΘnem Nervahuit, mezitφm poΦßtkem roku 1931 nabφdku doplnil kompaktnφ Φty°vßlec Primaquatre s podvozkem odpovφdajφcφm ÜestivßlcovΘmu vozu Monasix.
P°ipome≥me, ₧e vozy Renault roΦnφku 1931 poznßme podle svisl²ch Üt∞rbin na bocφch kapoty a takΘ podle toho, ₧e se po n∞kolika letech vßhßnφ vrßtily k pravostrannΘmu °φzenφ. Novinkou sez≤ny 1931 byly i sportovn∞ji lad∞nΘ sedmilitrovΘ osmivßlce Reinastella Grand Sport se Φty°stup≥ovou p°evodovkou ("Φty°ku" tvo°il rychlob∞h) a elegantnφmi p∞timφstn²mi - v∞tÜinou dvoudve°ov²mi - karoseriemi. Od podzimu tvo°il zßklad nabφdky nov² Φty°vßlec 1,3 l s nßzvem Monaquatre, naopak z katalogu zmizel levn∞jÜφ jedenap∙llitrov² Üestivßlec Monasix, zatφmco dra₧Üφ model Monastella se vyrßb∞l jeÜt∞ dalÜφ rok. Novinkou podzimu 1931 byl kompaktnφ Üestivßlec Primastella s motorem 3,2 l z typu Vivastella, ale se zkrßcen²m podvozkem, paletu osmivßlc∙ rozÜφ°il na ja°e 1932 typ Nervasport s motorem 4,2 l a zkrßcen²m rozvorem, kter² dosahoval rychlosti p°es 140 km/h stejn∞ jako sedmilitrov² osmivßlec s kratÜφm podvozkem a nov²m jmΘnem Reinasport.
Na podzim 1933 skonΦila v²roba nejv∞tÜφch osmivßlcov²ch model∙ Reinastella, do sez≤ny 1934 pak vozy Renault vstoupily v nov²ch karoseriφch zaoblen²ch tvar∙ se Üikmou maskou chladiΦe. V dubnu 1934 debutoval jedenap∙llitrov² Φty°vßlec Celtaquatre, klasicky stav∞n² konkurent pro avantgardnφ Citroen 7 CV s p°ednφm pohonem, p°iΦem₧ vÜechny modely Renault v tΘ dob∞ znovu dostaly levostrannΘ °φzenφ. Vedle ji₧ zmφn∞nΘho modelu Celtaquatre nabφzel Renault v sez≤n∞ 1934 Φty°vßlce Monaquatre (1,5 l), Primaquatre a Vivaquatre (oba s motorem 2,1 l), p°iΦem₧ dra₧Üφ Vivaquatre byl k mßnφ ve standardnφm p∞timφstnΘm i v delÜφm sedmimφstnΘm provedenφ.
Paleta Üestivßlc∙ zaΦφnala modely Primastella a Vivastella s motory 3,2 l, dra₧Üφ verze Vivasport a Vivastella 80 dostaly v²konn∞jÜφ Üestivßlec 3,6 l. Inovovan² osmivßlcov² motor voz∙ Nervasport a Nervastella povyrostl na objem 4,8 l, nejdra₧Üφ modely Reinasport v p∞timφstnΘm i sedmimφstnΘm provedenφ pohßn∞l osmivßlec 7,1 l. PoΦßtkem roku 1935 byly Üestivßlce typ∙ Vivastella a Vivasport p°evrtßny na Φty°litrov² objem, osmivßlce voz∙ Nervastella a Nervasport dosßhly objemu 5,4 l a zßrove≥ se stßle vφce prosazoval v²razn∞ aerodynamick² styl karoseriφ se zaoblen²mi tvary a zakryt²mi zadnφmi koly, jeho₧ autorem byl leteck² in₧en²r Marcel Riffart. Jako prvnφ se v tΘto podob∞ p°edstavily sportovn∞ lad∞nΘ Üestivßlce Viva Grand Sport a osmivßlce Nerva Grand Sport, postupn∞ pak aerodynamick² design p°evzaly vÜechny ÜestivßlcovΘ a osmivßlcovΘ vozy Renault roΦnφku 1936.
V °φjnu 1937 m∞l v Pa°φ₧i premiΘru kompaktnφ typ Juvaquatre s litrov²m Φty°vßlcem, samonosnou karoseriφ a d∞lenou p°ednφ nßpravou, o rok pozd∞ji nßsledovala poslednφ p°edvßleΦnß novinka - presti₧nφ typ Suprastella s osmivßlcov²m motorem 5,4 l. Suprastella existovala v ÜestimφstnΘm provedenφ p∞timetrovΘ dΘlky i coby mohutnß 5,6 m dlouhß osmimφstnß limuzφna, p°iΦem₧ v lehΦφ verzi (je₧ nahradila dosavadnφ model Nerva Grand Sport) dokßzala flirtovat s rychlostφ 150 km/h!
B∞hem vßlky Renault vyrßb∞l p°edevÜφm nßkladnφ vozy a vojensk² materißl. Po osvobozenφ Pa°φ₧e v srpnu 1944 se zaΦalo s obnovou bombardovßnφm poniΦen²ch tovßren v Billancourtu a v Le Mans. Louis Renault byl obvin∞n z kolaborace, internovßn a koncem °φjna 1944 umφrß. V polovin∞ ledna 1945 vydal generßl Charles de Gaulle v²nos o znßrodn∞nφ automobilky Renault - jejφm ÜΘfem se na p°φÜtφch deset let stal jeden z protagonist∙ pa°φ₧skΘho odboje, Pierre Lefaucheux, jen₧ plnil funkci sprßvce podniku u₧ od podzimu 1944.#MAIN\380\380_04.RTF,Renault - Do r.1970
Historie do roku 1970
V²roba osobnφch voz∙ Renault byla obnovena v lednu 1946. Na v²robnφ lince se znovu objevil typ Juvaquatre, Φty°metrov² automobil klasickΘ koncepce s litrov²m motorem a Φty°dve°ovou karoseriφ a₧ nßpadn∞ p°ipomφnajφcφ n∞meck² Opel Kadett. PovßleΦn² Renault Juvaquatre se od p°edvßleΦnΘho modelu p°edstavenΘho na podzim 1937 liÜil p°edevÜφm brzdami Lockheed s kapalinov²m ovlßdßnφm. Vedle Φty°dve°ovΘho sedanu Juvaquatre se po vßlce objevila i dodßvka o nosnosti 300 kg. V²roba sedanu Juvaquatre skonΦila v lΘt∞ roku 1948, dodßvka se vÜak vyrßb∞la dßl a na podzim 1950 p°ibylo i prosklenΘ t°φdve°ovΘ kombi Juvaquatre se sklopn²m zadnφm sedadlem. Od roku 1954 se do kombi Juvaquatre montoval menÜφ Φty°vßlec 747 cm3 z Renaultu 4 CV (tam byl ovÜem ulo₧en za zadnφ nßpravou), v sezon∞ 1956 kombi p°evzalo motor 845 cm3 z typu Dauphine a dostalo novΘ jmΘno - Dauphinoise. Kombi klasickΘ p°edvßleΦnΘ koncepce se vyrßb∞lo a₧ do roku 1960 a zφskalo si znaΦnou oblibu p°edevÜφm na francouzskΘm venkov∞.
Prvnφm nov²m typem p°edstaven²m po vßlce byl Renault 4 CV, kompaktnφ 3,6 m dlouh² automobil s kapalinou chlazen²m Φty°vßlcem 760 cm3 ulo₧en²m podΘln∞ za zadnφ nßpravou a Φty°dve°ovou karoseriφ zaoblen²ch tvar∙. Renault 4 CV se ve°ejnosti p°edstavil poΦßtkem °φjna 1946 na prvnφm povßleΦnΘm pa°φ₧skΘm autosalonu, jeho sΘriovß v²roba vÜak zaΦala a₧ v srpnu 1947. Na podzim 1950 dostal motor s objemem lehce snφ₧en²m na 747 cm3, tak₧e se p°i sportovnφm nasazenφ veÜel do objemovΘ t°φdy 750 cm3. Renault 4 CV se vyrßb∞l a₧ do lΘta 1961 a stal se prvnφm vozem svΘ znaΦky, jeho₧ produkce p°ekroΦila hranici jednoho milionu kus∙. Podvozek Renaultu 4 CV se stal mimo jinΘ i zßkladem prvnφho malosΘriovΘho sportovnφho kupΘ Alpine A 106, kterΘ jeho tv∙rce Jean RΘdΘlΘ p°edstavil v roce 1955. Sympatick² Renault 4 CV se v menÜφch poΦtech (celkem asi p∞t tisφc voz∙) dovß₧el i do ╚eskoslovenska. Zajφmavostφ je i to, ₧e v letech 1953 a₧ 1963 jen lehce upraven² Renault 4 CV vyrßb∞la i japonskß automobilka Hino.
V kv∞tnu 1950 Renault p°edstavil °adu robustnφch voz∙ Colorale. Toto oznaΦenφ vzniklo spojenφm slov Coloniale a Rurale a prozrazovalo, ₧e novΘ automobily jsou p°edevÜφm urΦeny do kolonißlnφho a venkovskΘho prost°edφ. Tomu odpovφdala solidnφ konstrukce podvozku, klasickß koncepce s pohonem tuhΘ zadnφ nßpravy a osv∞dΦen² motor p°edvßleΦnΘ konstrukce o objemu 2383 cm3 a v²konu 35 kW. Zßklad nabφdky tvo°ilo ÜestimφstnΘ kombi Prairie s prostornou 4,3 m dlouhou Φty°dve°ovou karoseriφ a vodorovn∞ d∞len²mi dve°mi v zßdi, z n∞ho₧ byla odvozena i sedmimφstnß verze taxi s odd∞len²m prostorem pro °idiΦe. Pod oznaΦenφm Savane se skr²val dvoudve°ov² v∙z urΦen² do hork²ch kolonißlnφch zemφ: m∞l dv∞ °ady sedadel, v²klopnß Φelnφ okna a mφsto zadnφch boΦnφch oken jen otvory krytΘ plßt∞n²mi roletami, je₧ se daly bu∩ stoΦit, nebo odepnout. Vozy °ady Colorale existovaly od podzimu 1951 i v provedenφ 4 x 4 se dv∞ma tuh²mi pohßn∞n²mi nßpravami a v²razn∞ zv∞tÜenou sv∞tlou v²Ükou. Od jara 1953 se mφsto p∙vodnφho motoru montoval nov² dvoulitrov² Φty°vßlec p°evzat² ze sedanu FrΘgate. V²roba °ady Colorale byla ukonΦena poΦßtkem roku 1957, celkem jich vzniklo asi 43 tisφc, z toho jen desetina s pohonem Φty° kol.
Koncem listopadu 1950 m∞l v Pa°φ₧i slavnostnφ premiΘru 4,7 m dlouh² sedan Renault FrΘgate, prostorn² v∙z klasickΘ koncepce s dvoulitrov²m Φty°vßlcov²m motorem v p°φdi a pohonem nezßvisle zav∞Üen²ch zadnφch kol. Byl to vÜak jen prototyp, v²roba se zaΦala rozbφhat a₧ na podzim 1951 a prvnφ zßkaznφci se sv²ch voz∙ doΦkali poΦßtkem nßsledujφcφho roku. St°φdm∞ elegantnφ sedan FrΘgate dosahoval nejv∞tÜφ rychlosti 130 km/h a zφskal si oblibu dφky prostoru a pohodlφ, kterΘ poskytoval p∞ti a₧ Üesti cestujφcφm. Od podzimu se Renault FrΘgate vyznaΦoval novou ovßlnou maskou, o rok pozd∞ji se do dra₧Üφch verzφ sedanu Amiral a do novΘho p∞tidve°ovΘho kombi Domaine zaΦal montovat v∞tÜφ Φty°vßlec 2141 cm3 o v²konu 57 kW. Novinkou sez≤ny 1958 byla t°φstup≥ovß samoΦinnß p°evodovka Transfluide s kapalinov²m m∞niΦem toΦivΘho momentu - ta byla urΦena pro sedany v provedenφch Amiral a Grand Pavois, ale takΘ pro luxusn∞ vybavenΘ kombi jmΘnem Manoir. Do ukonΦenφ v²roby v dubnu 1960 spat°ilo sv∞tlo sv∞ta p°es 178 tisφc sedan∙ a kombi °ady FrΘgate.
Sedan FrΘgate se do historie zapsal i tφm, ₧e za jeho volantem 11. ·nora 1955 u Saint-Dizier (asi 200 km v²chodn∞ od Pa°φ₧e) zahynul prvnφ povßleΦn² ÜΘf automobilky Renault, Pierre Lefaucheux. Cestou do ètrasburku dostal jeho v∙z na nßledφ smyk, ud∞lal p°emet p°es st°echu a skonΦil vcelku nepoÜkozen na poli vedle silnice. Lefaucheux byl na mφst∞ mrtev, vaz mu zlomil jeho vlastnφ kufr, kter² si polo₧il na zadnφ sedadlo. Nov²m ÜΘfem automobilky byl jmenovßn Pierre Dreyfus, kter² Renault vedl rekordnφch dvacet let - a₧ do konce roku 1975.
Koncem roku 1955 byl zahßjen provoz v nov∞ postavenΘ tovßrn∞ Renault ve Flinsu (asi 40 km zßpadn∞ od Pa°φ₧e) a z jejφ v²robnφ linky zaΦal sjφ₧d∞t nov² typ automobilu se Φty°dve°ovou pontonovou karoseriφ Φty°metrovΘ dΘlky a motorem 845 cm3 za zadnφ nßpravou. Oficißlnφ premiΘru m∞l nov² v∙z poΦßtkem b°ezna 1956 a dostal jmΘno Dauphine. KonstrukΦn∞ navazoval na kompaktnφ Renault 4 CV, byl vÜak prostorn∞jÜφ, pohodln∞jÜφ a rychlejÜφ. U₧ v roce 1957 p°ipadaly na Dauphine dv∞ t°etiny veÜkerΘ produkce osobnφch voz∙ Renault, p°iΦem₧ k popularit∞ novΘho typu p°isp∞lo mimo jinΘ vφt∞zstvφ v Rallye Monte Carlo 1958, kterΘ s Dauphine vybojovali Guy Monraisse a Jacques FΘret. Nenφ divu, ₧e hned v sezon∞ 1958 nabφdku obohatil v²konn∞jÜφ model Dauphine Gordini, jeho₧ motor a podvozek upravil AmΘdΘe Gordini. V letech 1957 a₧ 1961 si Renault Dauphine udr₧oval postavenφ nejprodßvan∞jÜφho automobilu na francouzskΘm trhu, objevil se i luxusn∞jÜφm provedenφ Ondine a v roce 1961 takΘ ve sportovnφ verzi Dauphine 1093, jejφ₧ Φty°vßlec 845 cm3 byl nalad∞n na 37 kW. Sportovnφ model 1093 uhßn∞l a₧ 150 km/h a jako prvnφ v∙z svΘ znaΦky dostal kotouΦovΘ brzdy na vÜechna Φty°i kola, zatφmco ostatnφ modely Dauphine si na n∞ musely poΦkat a₧ do podzimu 1963. Ve Francii se Renault Dauphine vyrßb∞l a₧ do konce roku 1967 a spolu s vozy smontovan²mi v zahraniΦφ (nap°. ve èpan∞lsku, Argentin∞ a Brazφlii) se jeho produkce p°ehoupla p°es dvoumilionovou hranici.
U₧ v Φervnu 1962 vÜak Renault Dauphine dostal vß₧nΘho konkurenta vlastnφ znaΦky. Stal se jφm Renault 8, Φty°metrov² sedan s modern∞jÜφ karoseriφ pon∞kud hranat²ch, ale lφbiv²ch tvar∙. "OsmiΦka" m∞la stejn∞ jako Dauphine Φty°vßlcov² motor v zßdi, tentokrßt vÜak konstruktΘ°i umφstili chladiΦ a₧ za motor a vφtanou novinkou byla i montß₧ kotouΦov²ch brzd na vÜechna Φty°i kola. S nov²m Φty°vßlcem 956 cm3 o v²konu 30 kW, kter² se u₧ mohl pochlubit p∞tkrßt ulo₧en²m klikov²m h°φdelem, dosahoval Renault 8 rychlosti 130 km/h.
Od ·nora 1964 se vyrßb∞l i v²konn∞jÜφ Renault 8 Major s motorem 1108 cm3, na podzim tΘho₧ roku m∞l premiΘru sportovnφ sedan Renault 8 Gordini , jemu₧ Φty°vßlec 1108 cm3 nalad∞n² na 57 kW umo₧≥oval jezdit a₧ 170 km/h. O dva roky pozd∞ji dostal inovovan² Renault 8 Gordini Φty°i kruhovΘ sv∞tlomety a hlavn∞ - motor p°evrtan² na 1255 cm3 a nalad∞n² na v²kon 65 kW, tak₧e s p∞tistup≥ovou p°evodovkou uhßn∞l dobr²ch 175 km/h.
Od podzimu 1967 se standardnφ Renault 8 prodßval u₧ jen s motorem 1108 cm3, o rok pozd∞ji nabφdku o₧ivil Renault 8 S navenek p°ipomφnajφcφ sportovnφ "gordinku", ale vybaven² motorem 1108 cm3 o v²konu 37 kW. Vozy Renault 8 se ve Francii vyrßb∞ly do roku 1973, a₧ do konce sedmdesßt²ch let vÜak v²roba postupn∞ upravovanΘ "osmiΦky" pokraΦovala ve èpan∞lsku a celkovß produkce se p°iblφ₧ila 1,5 milionu kus∙. Renault 8 jsme dob°e znali i z naÜich silnic - celkem bylo do ╚eskoslovenska dovezeno tΘm∞° dev∞t tisφc voz∙ tohoto typu. MΘn∞ znßm²m sourozencem "osmiΦky" byl Renault 10, kter² vznikl v roce 1965 prodlou₧enφm p°ednφ a zadnφ Φßsti karoserie (celkov∞ povyrostl na dΘlku 4,2 m). Od poΦßtku jej pohßn∞l motor 1108 cm3, na podzim 1967 dostal mφsto kruhov²ch obdΘlnφkovΘ sv∞tlomety a nov∞ tvarovanou zß∩, od roku 1969 byl k mßnφ s v²konn∞jÜφm Φty°vßlcem 1289 cm3. Do lΘta 1971 bylo vyrobeno 688 tisφc voz∙ Renault 10.
V °φjnu 1958 byl v Pa°φ₧i p°edstaven Renault Floride, atraktivnφ 4,2 m dlouh² v∙z sportovnφho st°ihu postaven² na podvozku Dauphine s motorem 845 cm3 v zßdi. ZpoΦßtku Floride existovala ve dvou provedenφch - jako kabriolet a kupΘ s pevnou st°echou, na podzim 1959 p°ibyl model Floride Convertible, kter² m∞l krom∞ sklßdacφ plßt∞nΘ st°echy i pevnou odnφmatelnou st°echu prakticky stejnΘho tvaru, jako kupΘ. V b°eznu 1962 m∞ly na ₧enevskΘm autosalonu premiΘru inovovanΘ modely Floride S (v provedenφ Convertible) a kupΘ s nov²m jmΘnem Caravelle. Do vφnku dostaly nov² motor 956 cm3 o v²konu 32 kW, s nφm₧ dosahovaly rychlosti 135 km/h, tak₧e jim p°iÜly vhod kotouΦovΘ brzdy na vÜech Φty°ech kolech. V °φjnu 1963 jmΘno Floride tiÜe zmizelo z katalogu, zatφmco kabriolety a kupΘ s jednotn²m oznaΦenφm Caravelle dostaly v²konn∞jÜφ Φty°vßlec 1108 cm3. Poslednφ inovace nßsledovala na podzim 1965: modely Caravelle 1100 S pohßn∞l motor s dvojit²m karburßtorem, tak₧e v²kon vzrostl na 38 kW a nejv∞tÜφ rychlost na 145 km/h. KariΘra t∞chto sportovn∞ st°i₧en²ch automobil∙ s motorem vzadu skonΦila v lΘt∞ 1968, celkem bylo vyrobeno p°es 80 tisφc voz∙ Renault Floride a Caravelle.
Prvnφm osobnφm vozem Renault s p°ednφm pohonem byl kompaktnφ 3,7 m dlouh² Renault 4, kter² v lΘt∞ 1961 nahradil populßrnφ "₧elviΦku" Renault 4 CV s motorem v zßdi. Novß "Φty°ka" s kapalinou chlazen²m Φty°vßlcem 747 cm3 ulo₧en²m podΘln∞ za p°ednφ nßpravou a pohßn∞jφcφm p°ednφ kola se vyznaΦovala prakticky °eÜenou podvozkovou ploÜinou s odpru₧enφm zkrutn²mi tyΦemi, p∞tidve°ovou karoseriφ ve stylu kombi s nahoru vyklßp∞cφmi dve°mi v zßdi a novinkou - uzav°enou chladicφ soustavou. Vedle Renaultu 4 debutoval i levn∞jÜφ model s oznaΦenφm Renault 3 a Φty°vßlcem 603 cm3, ten se vÜak vyrßb∞l jen jedin² rok. Renault 4 proÜel postupn∞ °adou inovacφ, doΦkal se motoru 845 cm3 a v roce 1978 i Φty°vßlce 1108 cm3. Jeho ·sp∞Ünß kariΘra trvala pln²ch jednat°icet let, celkem spat°ilo sv∞tlo sv∞ta p°es osm milion∙ t∞chto voz∙ a Renault 4 se tak stal rekordmanem svΘ znaΦky.
V prosinci 1964 zaΦaly z v²robnφ linky novΘ tovßrny v Sandouville (nedaleko p°φstavu Le Havre) vyjφ₧d∞t automobily st°ednφ t°φdy s jedenap∙llitrov²m Φty°vßlcem ulo₧en²m podΘln∞ za p°ednφ nßpravou a osobit∞ °eÜenou 4,2 m dlouhou dvouprostorovou karoseriφ s pßt²mi dve°mi v ÜikmΘ zßdi. Nov² Renault 16 slavil premiΘru v b°eznu 1965 v Äenev∞ a v tΘ₧e sez≤n∞ zφskal presti₧nφ titul "V∙z roku". Stal se pr∙kopnφkem novΘ generace rodinn²ch automobil∙ nabφzejφcφch nejen vysokou mφru pohodlφ, ale i r∙znΘ varianty uspo°ßdßnφ vnit°nφho prostoru. Na ja°e 1968 se "Üestnßctka" objevila ve v²konn∞jÜφ verzi TS, o rok pozd∞ji dostala prvnφ elektronicky ovlßdanou samoΦinnou p°evodovku.
Na podzim 1968 debutoval kompaktnφ Renault 6 postaven² na podvozku Renault 4, ale s 3,9 m dlouhou p∞tidve°ovou karoseriφ ve tvaru zmenÜenΘ "Üestnßctky". Renault 6 zaΦφnal s motorem 845 cm3, od podzimu 1970 vÜak byl k mßnφ i se Φty°vßlcem 1108 cm3. Mezitφm - na podzim 1969 - nabφdku rozÜφ°il Renault 12, osobit∞ st°i₧en² 4,3 m dlouh² sedan se stup≥ovitou zßdφ a podΘln∞ p°ed p°ednφ nßpravou umφst∞n²m motorem 1289 cm3 - samoz°ejm∞ pohßn∞jφcφm p°ednφ kola. "Dvanßctka" si zφskala mimo°ßdnou oblibu a stala se mimo jinΘ zßkladem licenΦnφ v²roby v Argentin∞, Turecku a Rumunsku. V sezon∞ 1970 p°ibylo p∞tidve°ovΘ kombi Renault 12 Break, ale takΘ sportovn∞ lad∞nß verze Renault 12 Gordini s motorem 1565 cm3 nalad∞n²m na v²kon p°es 80 kW. Zmφnku si ovÜem zaslou₧φ i to, ₧e v roce 1970 se v²roba osobnφch voz∙ Renault poprvΘ p°ehoupla p°es hranici jednoho milionu.#MAIN\380\380_05.RTF,Renault - Do r.1997
Historie do roku 1997
V lΘt∞ 1971 m∞la premiΘru dvojice sportovn∞ st°i₧en²ch kupΘ Renault 15 a Renault 17 konstrukΦn∞ navazujφcφ na Renault 12, p°iΦem₧ ÜpiΦkov² model Renault 17 TS se tehdy jako prvnφ sΘriov² v∙z svΘ znaΦky mohl pochlubit vst°ikovßnφm paliva. Hitem francouzskΘho trhu se stal jen 3,5 m dlouh² Renault 5 p°edstaven² koncem ledna 1972. Ten m∞l podvozek blφzk² Renaultu 4, vΦetn∞ motoru ulo₧enΘho podΘln∞ za p°ednφ nßpravou, vyznaΦoval se vÜak velmi lφbivou - a prakticky °eÜenou - t°φdve°ovou karoseriφ obl²ch tvar∙ s velkoploÜn²mi nßraznφky z plast∙. ZpoΦßtku se prodßval s motory 782 a 956 cm3, postupn∞ vÜak i s °adou dalÜφch (vΦetn∞ p°epl≥ovanΘho Φty°vßlce 1397 cm3) a doΦkal se i prodlou₧enΘ p∞tidve°ovΘ karoserie a samoΦinnΘ p°evodovky. èpan∞lskß filißlka FASA-Renault dokonce na bßzi "p∞tky" vyrßb∞la kompaktnφ sedan s prodlou₧enou stup≥ovitou zßdφ a oznaΦenφm Renault 7. Novinkou podzimu 1973 byl Renault 16 TX s motorem 1647 cm3 a p∞tistup≥ovou p°evodovkou, udßlostφ roku 1973 se vÜak stal p°edevÜφm zisk titulu mistra sv∞ta v automobilov²ch sout∞₧φch, kter² pro znaΦku Renault vybojovalo kupΘ Alpine Renault A 110 s motorem vzadu.
V b°eznu 1975 m∞l v Äenev∞ premiΘru prvnφ povßleΦn² osobnφ v∙z Renault pohßn∞n² Üestivßlcov²m motorem - typ Renault 30 TS s motorem V6 o objemu 2664 cm3 ze spoleΦnΘ produkce Peugeot-Renault-Volvo v severofrancouzskΘm Douvrinu. èestivßlec konstruktΘ°i ulo₧ili podΘln∞ p°ed p°ednφ nßpravu, pohon p°ednφch kol byl samoz°ejmostφ. 4,5 m dlouhou dvouprostorovou karoserii "t°icφtky" s variabilnφm zavazadlov²m prostorem p°evzal i levn∞jÜφ Renault 20, kter² debutoval koncem roku 1975 se Φty°vßlcov²m motorem 1647 cm3, zßhy se vÜak doΦkal v²konn∞jÜφho dvoulitrovΘho Φty°vßlce a v sezon∞ 1979 i vzn∞tovΘho motoru 2068 cm3.
Na ja°e 1976 se v novΘm zßvod∞ v severofrancouzskΘm Douai zaΦal vyrßb∞t Φty°metrov² rodinn² v∙z Renault 14, prvnφ automobil znaΦky Renault s motorem vp°edu nap°φΦ, kter² vÜak nezaznamenal oΦekßvan² obchodnφ ·sp∞ch. Prodejnφm hitem se naopak stal nßstupce "dvanßctky", na ja°e 1978 p°edstaven² 4,4 m dlouh² sedan Renault 18. V b°eznu 1980 m∞lo premiΘru na n∞j navazujφcφ kupΘ Fuego s typick²m klenut²m zadnφm oknem. Nenφ bez zajφmavosti, ₧e vedle zß₧ehov²ch motor∙ se sportovn∞ st°i₧enΘ kupΘ na podzim 1982 doΦkalo i montß₧e p°epl≥ovanΘho vzn∞tovΘho Φty°vßlce 2068 cm3, kter² se od lΘta 1981 montoval do sedanu Renault 30 Turbo-D a o rok pozd∞ji i do levn∞jÜφ "dvacφtky".
V zß°φ 1981 se na frankfurtskΘm autosalonu p°edstavil Φty°metrov² rodinn² sedan Renault 9 se stup≥ovitou zßdφ a motorem vp°edu nap°φΦ, kter² si zßhy vyslou₧il titul "V∙z roku". Na ja°e 1983 nßsledoval jeho rodn² bratr z Douai - Renault 11 s t°φdve°ovou nebo p∞tidve°ovou dvouprostorovou karoseriφ a Üirok²m v²b∞rem zß₧ehov²ch i vzn∞tov²ch motor∙. Nenφ bez zajφmavosti, ₧e se vozy Renault 9 a 11 pod spoleΦn²m oznaΦenφm Alliance vyrßb∞ly i v USA (v rßmci koncernu American Motors), vΦetn∞ dvoudve°ovΘho Φty°mφstnΘho kabrioletu, kter² v Evrop∞ nem∞l obdobu. Na p°elomu let 1983 a 1984 nahradil dvojici voz∙ Renault 20 a 30 nov² prostorn∞jÜφ Renault 25 se Φty°vßlcov²mi i Üestivßlcov²mi motory podΘln∞ p°ed p°ednφ nßpravou. V kv∞tnu 1984 Renault p°ekvapil automobilov² sv∞t jednoprostorov²m vozem Espace vyvinut²m a vyrßb∞n²m ve spoluprßci s firmou Matra. V zß°φ 1984 debutoval pod oznaΦenφm Supercinq (tedy "superp∞tka") Renault 5 druhΘ generace s modern∞jÜφ karoseriφ a p°φΦn∞ ulo₧en²m motorem, v²roba p∙vodnφho typu vÜak pokraΦovala jeÜt∞ °adu m∞sφc∙. Celkem vzniklo p°es 5 milion∙ p∙vodnφch "p∞tek" a 3,5 milionu voz∙ Renault 5 druhΘ generace.
Novinkou jara 1986 byl Renault 21, prostorn² 4,5 m dlouh² sedan st°ednφ t°φdy, kter² zpoΦßtku existoval ve dvou r∙zn²ch provedenφch - s motorem ulo₧en²m bu∩ podΘln∞ p°ed p°ednφ nßpravou, nebo nap°φΦ. V lΘt∞ 1988 p°evzal Ütafetu v ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞ Renault 19, o rok pozd∞ji debutoval dodnes vyrßb∞n² kompaktnφ Renault Clio.
B∞hem uplynul²ch dvou desetiletφ znaΦka Renault krom∞ mnoha obchodnφch ·sp∞ch∙ zaznamenala i °adu sportovnφch triumf∙. P°ipome≥me prvenstvφ vozu Renault-Alpine dvojice Jaussaud-Pironi v zßvod∞ 24 hodin v Le Mans 1978, sΘrii vφt∞zstvφ monopost∙ Renault formule 1 s p°epl≥ovan²mi motory V6 (v∙bec prvnφ vybojoval Jean-Pierre Jabouille v Φervenci 1979 p°i VelkΘ cen∞ Francie) a Üest titul∙ mistra sv∞ta F 1, kterΘ zφskaly atmosferickΘ desetivßlce Renault v letech 1992 a₧ 1997.
P°ipome≥me jeÜt∞, ₧e v roce 1990 se Renault transformoval v akciovou spoleΦnost a po p°ijetφ p°φsluÜnΘho zßkona v Φervenci 1993 zaΦal v roce 1994 rozsßhl² proces jeho privatizace.#MAIN\380\380_10.RTF,Renault - MalΘ vozy
MalΘ vozy
U₧ p°i svΘ premiΘ°e v °φjnu 1992 zp∙sobil Renault Twingo velkΘ pozdvi₧enφ. Jen 3,4 m dlouh² v∙z toti₧ p°enesl do kategorie mal²ch automobil∙ koncepci jednoprostorovΘho vozu znßmou u₧ od roku 1984 z typu Espace. Navφc v osobitΘ podob∞, s °adou mladistv²ch a sympatick²ch stylistick²ch prvk∙ - nap°. typickΘ "oΦi" zaoblen²ch sv∞tlomet∙, Üikmß p°φ∩ s rozm∞rn²m Φelnφm sklem, nezvykle Φlen∞nß p°φstrojovß deska s centrßlnφm hlavnφm ukazatelem atd. Dφky jednoprostorovΘmu uspo°ßdßnφ t°φdve°ovΘ karoserie nabφzφ Twingo ve svΘ t°φd∞ nezvykle velk² vnit°nφ prostor, jeho₧ v²hody jeÜt∞ nßsobφ vtipn∞ °eÜenΘ zadnφ sedadlo. To se dß toti₧ nejen sklßp∞t, ale takΘ posouvat v podΘlnΘm sm∞ru, tak₧e lze podle okam₧itΘ pot°eby m∞nit pom∞r mezi prostorem pro cestujφcφ a zavazadla. Zmφnku si samoz°ejm∞ zaslou₧φ i mo₧nost prom∞nit p°ednφ a zadnφ sedadla ve dv∞ pom∞rn∞ pohodlnß l∙₧ka.
Renault Twingo se zaΦal prodßvat na ja°e 1993 v jedinΘm provedenφ se zß₧ehov²m motorem 1239 cm3 spojen²m s p∞tistup≥ovou p°evodovkou, brzy se vÜak doΦkal dvou vφtan²ch prvk∙ p°φplatkovΘ v²bavy - zßkaznφk si mohl (a m∙₧e) vybrat mezi plßt∞nou shrnovacφ st°echou, je₧ odkr²vß nebe nad hlavami cestujφcφch vp°edu i vzadu, a klimatizacφ. Novinkami podzimu 1994 byly modely Twingo Pack a Twingo Easy, prvnφ s elektrick²m stahovßnφm oken ve dve°φch a dßlkov∞ ovlßdan²m centrßlnφm zamykßnφm, druh² s elektronicky °φzenou samoΦinnou spojkou v²razn∞ usnad≥ujφcφ ovlßdßnφ p∞tistup≥ovΘ p°evodovky (v∙z nemß pedßl spojky, jednotlivΘ p°evodovΘ stupn∞ se °adφ b∞₧nou °adicφ pßkou). Od lΘta 1996 se do vÜech voz∙ Twingo montuje zcela nov² zß₧ehov² Φty°vßlec OHC o objemu 1149 cm3 a v²konu 43 kW, nabφdku rozÜφ°il i model Twingo Matic s t°φstup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou.
Kompaktnφ 3,7 m dlouh² Renault Clio debutoval na ja°e 1990 a b∞hem pßr m∞sφc∙ se - coby legitimnφ nßstupce oblφbenΘ "p∞tky" - vyhoupl na Üpici francouzskΘho automobilovΘho trhu, kde z∙stßvß dodnes. Prvnφ milion voz∙ Clio byl vyroben za rekordnφch 23 m∞sφc∙, od kv∞tna 1990 do dubna 1992, celkovß produkce tohoto typu u₧ p°ekroΦila t°φmilionovou hranici. Na ja°e 1996 proÜel Renault Clio v²raznou modernizacφ, dostal nov∞ tvarovanou p°φ∩ s v²razn∞jÜφmi sv∞tlomety a takΘ nov² zß₧ehov² Φty°vßlec 1149 cm3 s vφcebodov²m vst°ikovßnφm paliva a v²konem 43 kW.
V zßkladnφm provedenφ s tφmto motorem se Clio prodßvß ve t°φdve°ovΘ i p∞tidve°ovΘ verzi, dra₧Üφ modely s p∞tidve°ovou karoseriφ jsou k mßnφ se zß₧ehov²m Φty°vßlcem 1390 cm3 (55 kW), nebo s atmosfΘrick²m vzn∞tov²m motorem 1870 cm3, kter² dßvß v²kon 47 kW a umo₧≥uje kompaktnφmu vozu dosahovat rychlosti nad 160 km/h p°i pr∙m∞rnΘ spot°eb∞ necel²ch Üesti litr∙ nafty na 100 km.
Pro sportovn∞ji zalo₧enΘ jezdce je p°ipraven t°φdve°ov² model Clio RSi s atraktivnφ v²bavou, je₧ Φφtß mimo jinΘ anatomicky tvarovanß p°ednφ sedadla, kola z lehkΘ slitiny a sportovnφ volant, ale takΘ s pat°iΦn∞ nalad∞n²m zß₧ehov²m Φty°vßlcem 1783 cm3 o v²konu 79 kW. Dφky n∞mu a sprßvn∞ slad∞nΘ p∞tistup≥ovΘ p°evodovce uhßnφ Clio RSi a₧ 195 km/h, z 0 na 100 km/h sprintuje za 8,9 s a pr∙m∞rn∞ spot°ebuje 8,2 l benzinu na 100 km.#MAIN\380\380_11.RTF,Renault - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
PoΦßtkem zß°φ 1997 se na frankfurtskΘm autosal≤nu p°edstavil Renault Kangoo, nekonvenΦn∞ °eÜen² rodinn² v∙z pon∞kud rustikßlnφho charakteru, jen₧ mß - v modernφm pojetφ - navßzat na tradici populßrnφho Renaultu 4. Rodinn² model Kangoo vznikl jako osobnφ verze stejnojmennΘ dodßvky a jeho p∞timφstnß karosΘrie Φty°metrovΘ dΘlky (p°esn∞ 3,99 m) se vyznaΦuje osobit²mi proporcemi - zejmΘna v²Ükou p°es 1,8 m - a posuvn²mi dve°mi na pravΘm boku, je₧ otevφrajφ p°φstup k zadnφm sedadl∙m. Renault Kangoo v osobnφm provedenφ m∙₧e mφt bu∩ jednodφlnou nahoru vyklßp∞cφ zadnφ st∞nu karosΘrie (po otev°enφ je mezi nφ a zemφ sv∞tlß v²Üka 1,91 m), nebo dvoudφlnΘ asymetricky d∞lenΘ (v pom∞ru 1/3 ku 2/3) zadnφ dve°e, je₧ se otevφrajφ do stran. U tohoto provedenφ lze navφc (za p°φplatek) na zadnφ Φßst st°echy dostat nahoru vyklßp∞cφ dφl, tzv. girafon - ano, to slovo mß p°φmou souvislost se ₧irafou, jejφ₧ hlava a krk by tudy klidn∞ mohly Φouhat ven, stejn∞ jako t°eba Ütafle. V zßkladnφ p∞timφstnΘ ·prav∞ Kangoo nabφzφ 0,6 m3 zavazadlovΘho prostoru a °adu vtipn∞ °eÜen²ch odklßdacφch mφst na menÜφ p°edm∞ty, sklopenφm zadnφch sedadel lze postupn∞ zφskat a₧ 2,6 m3 prostoru pro nßklad.
Kangoo se dodßvß se zß₧ehov²mi motory 1149 a 1390 cm3 o v²konu 43 a 55 kW, nebo s atmosfΘrick²m vzn∞tov²m Φty°vßlcem 1870 cm3 ve dvou provedenφch o v²konu 40 nebo 47 kW. Ve vÜech p°φpadech je Renault Kangoo vybaven p∞tistup≥ovou p°evodovkou s p°φm²m °azenφm. Nap°. s v²konn∞jÜφ verzφ dieselu dosahuje rychlosti 145 km/h a pr∙m∞rn∞ spot°ebuje jen 6,8 l nafty na ka₧d²ch 100 km jφzdy. Modely Kangoo s v²konn∞jÜφmi motory (zß₧ehov² 1,4 l a vzn∞tov² o v²konu 47 kW) existujφ i v zesφlenΘm provedenφ s u₧iteΦnou hmotnostφ zv²Üenou ze standardnφch 580 na 750 kg.
Koncem roku 1995 se objevily na trhu dva prvnφ automobily novΘ °ady Renault MΘgane, p∞tidve°ov² 4,1 m dlouh² rodinn² v∙z s dvouprostorovou karoseriφ a o mßlo kratÜφ (3,9 m) dvoudve°ovΘ kupΘ. P∞tidve°ov² model s variabilnφm zavazadlov²m prostorem a nahoru vyklßp∞cφ zadnφ st∞nou karoserie byl a je urΦen p°edevÜφm t∞m, kdo ₧ßdajφ praktickß a racionßlnφ °eÜenφ. Proto je takΘ k mßnφ se Üirok²m v²b∞rem zß₧ehov²ch i vzn∞tov²ch motor∙. ╚ty°mφstnΘ dvoudve°ovΘ kupΘ s lehce zkrßcen²m rozvorem a mal²m vφkem zavazadlovΘho prostoru se °adφ do kategorie automobilov²ch pot∞Üenφ a v souladu se sv²mi sportovnφmi tvary dostßvß jen zß₧ehovΘ motory, vΦetn∞ ÜpiΦkovΘho ÜestnßctiventilovΘho Φty°vßlce DOHC, kter² z dvoulitrovΘho objemu dßvß v²kon 108 kW a kupΘ ud∞luje rychlost a₧ 215 km/h.
Na podzim 1996 nabφdku rozÜφ°ily dva dalÜφ modely: klasicky st°i₧en² 4,4 m dlouh² sedan MΘgane Classic s objemn²m zavazadelnφkem v prodlou₧enΘ stup≥ovitΘ zßdi a jednoprostorov² 4,1 m dlouh² MΘgane ScΘnic, v∙bec prvnφ sΘriov∞ vyrßb∞n² automobil tΘto koncepce v ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞. Renault tak navφc jako jedin² v²robce vytvo°il v sez≤n∞ 1996 t°φΦlennou °adu jednoprostorov²ch voz∙ Twingo-ScΘnic-Espace. ┌hledn² a prakticky °eÜen² MΘgane ScΘnic si vyslou₧il presti₧nφ evropsk² titul "V∙z roku 1997" a t∞Üφ se mimo°ßdnΘmu zßjmu zßkaznφk∙. Stejn∞ jako p∞tidve°ov² model MΘgane a Φty°dve°ov² sedan Classic je i ScΘnic k mßnφ se zß₧ehov²mi motory 1390, 1598 a 1998 cm3 o v²konu 55, 66 a 83,5 kW a modernφm turbo-dieselem s p°φm²m vst°ikem, kter² z objemu 1870 cm3 nabφzφ v²kon 68,5 kW a pr∙m∞rn∞ spot°ebuje jen 6,2 l nafty na 100 km.#MAIN\380\380_12.RTF,Renault - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
PoΦßtkem roku 1994 p°edstavil Renault nov² 4,5 m dlouh² p∞tidve°ov² v∙z st°ednφ t°φdy s exoticky zn∞jφcφm jmΘnem Laguna. V nabφdce znaΦky s kosodΘlnφkem nahradila Laguna rodinn² typ Renault 21, kter² se vyrßb∞l pln²ch osm let. Na podzim 1995 nßsledovalo i p∞tidve°ovΘ kombi Laguna, je₧ p°evzalo Ütafetu ·sp∞ÜnΘho kombi Nevada, odvozenΘho z ji₧ zmφn∞nΘ "jednadvacφtky". P∞tidve°ov² sedan Laguna zaujme na prvnφ pohled vyvß₧en²mi liniemi dvouprostorovΘ karoserie, k jejφm₧ v²hodßm samoz°ejm∞ pat°φ variabilnφ zavazadlov² prostor. Nabφdka motor∙ zaΦφnß zß₧ehov²m Φty°vßlcem 1,8 l (69 kW) a dvoulitrov²m osmiventilov²m motorem o v²konu 83 kW, sportovn∞ji lad∞n² sedan Laguna RTi dostßvß pod kapotu Üestnßctiventilov² Φty°vßlec, kter² z dvoulitrovΘho objemu dßvß 102 kW. Na naftu jezdφ vozy Laguna vybavenΘ vzn∞tov²m Φty°vßlcem 2,2 l - a¥ u₧ v atmosfΘrickΘm provedenφ o v²konu 61 kW, nebo v p°epl≥ovanΘ verzi turbodiesel o v²konu 83 kW. Pro nejnßroΦn∞jÜφ je p°ipravena luxusnφ Laguna V6 s nov²m Φty°iadvacetiventilov²m motorem V6 t°φlitrovΘho objemu a v²konu 140 kW.#MAIN\380\380_13.RTF,Renault - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Vlajkovou lodφ znaΦky Renault je typ Safrane, elegantnφ 4,8 m dlouh² automobil s p∞tidve°ovou dvouprostorovou karosΘriφ a motorem vp°edu nap°φΦ pohßn∞jφcφm p°ednφ kola. Safrane m∞la premiΘru na ja°e 1992, na podzim 1996 proÜla v²raznou modernizacφ. P°i nφ dostala nov∞ tvarovanou p°φ∩ i zß∩ karosΘrie, ale takΘ novou paletu motor∙, v nφ₧ se objevily zß₧ehovΘ Φty°vßlce a p∞tivßlce, hlinφkovΘ motory se Φty°ventilovou technikou, je₧ vznikly ve spoluprßci s firmou Volvo.
Dvoulitrov² Üestnßctiventilov² Φty°vßlec dßvß v²kon 100 kW, dvouap∙llitrov² dvacetiventilov² p∞tivßlec nabφzφ v²kon 121 kW, p°iΦem₧ oba jsou k mßnφ bu∩ s p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovkou, nebo se Φty°stup≥ovou automatikou. Pro p°φznivce ·spornΘho provozu je p°ipraven Renault Safrane 2.2 dT s p°epl≥ovan²m vzn∞tov²m Φty°vßlcem 2188 cm3 o v²konu 83 kW, ÜpiΦku nabφdky tvo°φ Safrane V6 Initiale vybaven² t°φlitrov²m Üestivßlcem o v²konu 123 kW, standardn∞ spojen²m se Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou.
P°ipome≥me, ₧e prostorn² a komfortnφ Renault Safrane poskytuje v²hody spojenΘ s dvouprostorov²m uspo°ßdßnφm karoserie, vΦetn∞ nahoru vyklßp∞cφch pßt²ch dve°φ v ÜikmΘ zßdi a mo₧nosti zv∞tÜenφ zavazadlovΘho prostoru (zßkladnφho objemu 0,45 m3) sklopenφm asymetricky d∞len²ch zadnφch sedadel.#MAIN\380\380_15.RTF,Renault - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
PoΦßtkem roku 1996 p°ekvapil Renault automobilov² sv∞t tφm, ₧e se pustil do malosΘriovΘ v²roby ΦistokrevnΘho sportovnφho vozu jmΘnem Renault Sport Spider. NekonvenΦnφ projekt se zrodil b∞hem pouh²ch patnßcti m∞sφc∙ mimo hlavnφ strategickΘ zßm∞ry velkΘ automobilky, ale o to v∞tÜφ je jeho p°φnos pro image znaΦky. Zßklad ryze sportovnφho vozu tvo°φ prostorov² rßm z hlinφkov²ch profil∙, vÜechna Φty°i kola jsou zav∞Üena na dvojicφch troj·helnφkov²ch ramen, brzdy jsou vp°edu i vzadu kotouΦovΘ s vnit°nφm chlazenφm, Üestnßctipalcovß kola dostala odpovφdajφcφ obutφ rozm∞ru 205/50 x 16 vp°edu a 225/50 x 16 vzadu. Otev°enß dvoumφstnß karoserie doslova zßvodnφch tvar∙ je z kompozitnφch materißl∙. Jen 3,8 m dlouh² a 1,25 m nφzk² Spider pohßnφ nap°φΦ nad zadnφ nßpravou ulo₧en² Üestnßctiventilov² Φty°vßlec 1998 cm3 o v²konu 108 kW, s nφm₧ se jinak m∙₧eme setkat - ovÜem nap°φΦ pod p°ednφ kapotou a s pohonem p°ednφch kol - u ÜpiΦkov²ch kupΘ a kabriolet∙ °ady MΘgane. Dφky p°φznivΘ hmotnosti (pohotovostnφ 990 kg), nφzko umφst∞nΘmu t∞₧iÜti a vskutku sportovn∞ nalad∞nΘmu podvozku poskytuje Renault Sport Spider mimo°ßdn² po₧itek ze sportovnφ jφzdy, zßrove≥ vÜak i vysokou mφru bezpeΦnosti. Spider ve standardnφm provedenφ dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 215 km/h a sprint z 0 na 100 km/h zvlßdne za necel²ch 7 sekund.
Vedle zßkladnφho provedenφ s deflektorem odvßd∞jφcφm z p°φd∞ proudφcφ vzduch nad hlavy posßdky existuje i verze opat°enß Φelnφm sklem. Ob∞ provedenφ jsou ovÜem bez st°echy, prostor pro cestujφcφ v p°φpad∞ nepohody ochrßnφ jen odpφnateln² potah uzp∙soben² tak, ₧e jφm °idiΦ p°i s≤lovΘ jφzd∞ m∙₧e zakr²t prßzdnΘ sedadlo spolujezdce. Renault Sport Spider se ovÜem proslavil i v "ostrΘ" okruhovΘ verzi, kterou na prvnφ pohled poznßme podle (obvykle) chyb∞jφcφho sedadla spolujezdce a mohutnΘ bezpeΦnostnφ "klece". Tyhle vozy urΦenΘ k pohßrov²m zßvod∙m na okruzφch pohßnφ dvoulitrov² motor o v²konu p°es 130 kW a na rozdφl od silniΦnφch model∙ nemajφ p∞tistup≥ovou, ale Üestistup≥ovou p°evodovku - navφc se sekvenΦnφm °azenφm.#MAIN\380\380_18.RTF,Renault - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Renault Espace t°etφ generace byl uveden na trh na podzim 1996 a od sv²ch stejnojmenn²ch p°edch∙dc∙ se liÜφ nejen zcela novou karoseriφ, ale takΘ koncepcφ s p°φΦn²m ulo₧enφm motoru - vozy Espace dvou prvnφch generacφ m∞ly motor podΘln∞ p°ed p°ednφ nßpravou. P°ipome≥me, ₧e prvnφ jednoprostorov² v∙z tohoto jmΘna a koncepce - vyvinut² a vyrßb∞n² ve spoluprßci s firmou Matra - debutoval v kv∞tnu 1984, Espace druhΘ generace s v²razn∞ zaoblen²mi vn∞jÜφmi tvary a modernizovan²m interiΘrem p°evzal Ütafetu na ja°e 1991.
SouΦasn² Renault Espace je dlouh² 4,51 m, mß op∞t povrchovΘ panely karoserie z vysoce odoln²ch plast∙ a ve variabilnφm interiΘru nabφzφ mφsto a₧ sedmi cestujφcφm. Sedadla lze p°emis¥ovat, posouvat a p°ednφ se dajφ (s v²jimkou zßkladnφ verze RT) otoΦit Φelem vzad, tak₧e m∙₧eme - ovÜem a₧ po zastavenφ -interiΘr vozu prom∞nit v ob²vacφ pokoj. Sedadla se dajφ sklopit, p°φpadn∞ ·pln∞ vyjmout, tak₧e se Espace v p°φpad∞ pot°eby prom∞nφ t°eba v dodßvkov² v∙z s lo₧nou plochou dlouhou 1,99 m a nßkladnφm prostorem 2,85 m3.
Renault Espace se dodßvß se zß₧ehov²m Φty°vßlcem 1998 cm3 o v²konu 83,5 kW spojen²m s p∞tistup≥ovou mechanickou, nebo Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou, ale takΘ se Üestivßlcov²m motorem (V6) o objemu 2963 cm3 a v²konu 123 kW standardn∞ spojen²m se Φty°stup≥ovou automatikou. Velice ·sporn²m provozem se vyznaΦuje Espace pohßn∞n² p°epl≥ovan²m vzn∞tov²m Φty°vßlcem 2188 cm3 o v²konu 83 kW, dopln∞n²m p∞tistup≥ovou p°evodovkou s p°φm²m °azenφm. Dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 175 km/h, pr∙m∞rn∞ vÜak spot°ebuje jen 8,2 l nafty na 100 km, tak₧e na jedno tankovßnφ (76 l) ujede p°es 900 km.
Novinkou podzimu 1997 je jeÜt∞ prostorn∞jÜφ 4,78 m dlouh² Renault Grand Espace s prodlou₧en²m rozvorem (+ 170 mm) i zadnφm p°evisem karosΘrie (+ 100 mm). I p°i jφzd∞ sedmi osob tento impozantn∞ vyhlφ₧ejφcφ v∙z nabφzφ za t°etφ °adou sedadel 0,52 m3 prostoru pro zavazadla, nemluv∞ o dalÜφch odklßdacφch prostorech. Prozatφm se mimo°ßdn∞ prostorn² Grand Espace dodßvß s dvoulitrov²m zß₧ehov²m motorem o v²konu 83,5 kW a s turbodieselem 2,2 l (83 kW), brzy vÜak bude k mßnφ i s nov²m t°φlitrov²m motorem V6 se Φty°mi ventily na vßlec a v²konem 140 kW, standardn∞ spojen²m se zcela novou Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou.#MAIN\390\390_01.RTF,Rolls-Royce - Vznik
Vznik automobilky
Ji₧ prvnφ automobily z roku 1904, kdy byla automobilka zalo₧ena, byly synonymem kvality a vyt°φbenΘho technickΘho °eÜenφ s prvky konzervatizmu. Dφky t∞mto vlastnostem pa°ily v₧dy automobily se dv∞ma R ve znaku k nejlepÜφm a nejdra₧Üφm na sv∞t∞. Nep°ehlΘdnutelnou dominantou ka₧dΘho automobilu Rolls-Royce je tradiΦnφ, konzervativnφ maska chladiΦe ve tvaru antickΘho chrßmu (bez velk²ch zm∞n se pou₧φvß od zalo₧enφ) a na nφ posazen² maskot - soÜka ok°φdlenΘ mladΘ dφvky zvanΘ Emily, Spirit of Ecstasy Φi Silver Lady.#MAIN\390\390_02.RTF,Rolls-Royce - Do r.1918
Historie do roku 1918
Automobily se dv∞ma R ve znaku vznikly po spojenφ sil pßn∙ Charlese Stewarda Rollse a Henryho Royce. Rolls se zpoΦßtku se staral o prodej automobil∙, kterΘ vyrobil konstruktΘr Royce. Prvnφ automobil, kter² Henry Royce v roce 1904 zkonstruoval, byl inspirovßn lehk²m francouzsk²m automobilem Decauville. V∙z nesoucφ oznaΦenφ Royce 10hp m∞l dvouvßlcov² motor 1803 cm3 o v²konu 7,4 kW (10k). Royce postupn∞ automobily zdokonaloval a v tΘm₧e roce na Pa°φ₧skΘm autosalonu vystavil t°φvßlcov² model 15hp, Φty°vßlec 20hp a koneΦn∞ Üestivßlcov² v∙z 30hp s motorem o v²konu odpovφdajφcφm t°iceti konφm (22,1 kW).
Prvnφm automobilem, kter² nesl oznaΦenφ Rolls-Royce na chladiΦi tvaru antickΘho chrßmu (Rolls-Royce Ltd. Oficißln∞ vznikla 16.3.1906), byl Üestivßlcov² model 40/50hp, pro kter² se Φasem v₧ilo pojmenovßnφ Silver Ghost. Model 40/50 hp byl svΘho Φasu jednφm z nejlepÜφch automobil∙, o Φem₧ sv∞dΦφ i to, ₧e se ve v²rob∞ udr₧el a₧ do roku 1924. V²kon °adovΘho Üestivßlce o objemu 7036 cm3 byl 37 kW (50 k) p°i 1500 1/min. P°evodovka byla Φty°stup≥ovß, ale vzhledem k velmi plochΘ k°ivce v²konovΘ charakteristiky nebylo nutno p°φliÜ Φasto °adit, co₧ bylo p°i absenci synchronizace vφtan²m jevem. Automobil udivoval nejen sv²m velmi tich²m provozem (odtud oznaΦenφ Ghost - Duch), ale i dokonal²m °emesln²m zpracovßnφm, kterΘ se stalo pro vozy Rolls-Royce typickΘ.
V roce 1908 se v²roba automobil∙ p°est∞hovala do novΘ tovßrny v Derby. Royce neustßle experimentoval a zkouÜel novß technickß °eÜenφ, nenφ proto divu, ₧e roku 1910 zφskal patent na motor s rozvodem OHV. V tΘm₧e roce zahynul p°i leteckΘm neÜt∞stφ Ch. S. Rolls. B∞hem prvnφ sv∞tovΘ vßlky byla polovina zam∞stnanc∙ propuÜt∞na, zbytek pak pracoval jen 26 hodin t²dn∞. N∞kolik desφtek upraven²ch voz∙ Rolls-Royce se ·Φastnilo vßlky jako Ütßbnφ vozy Φi ambulance. Firmu po finanΦnφ strßnce definitivn∞ zachrßnilo zφskßnφ licenΦnφ v²roby leteckΘho motoru Renault, kter² vÜak Royce brzy nahradil vlastnφmi konstrukcemi Eagle, pozd∞ji Hawk a Falcon.#MAIN\390\390_03.RTF,Rolls-Royce - Do r.1945
Historie do roku 1945
Model Silver Ghost 40/50hp (v Angliii bylo vyrobeno celkem 6 173 voz∙) byl nahrazen v roce 1925 tvarov∞ podobn²m typem New Phantom, dodateΦn∞ oznaΦovan²m Phantom I. V²robce vybavil automobil nov²m °adov²m Üestivßlcem s rozvodem OHV, kter² byl op∞t ze dvou blok∙ po t°ech vßlcφch, ale se snφmatelnou hlavou z jednoho kusu. Motor m∞l objem 7668 cm3, nejvyÜÜφ v²kon 79 kW. Model Phantom m∞l ruΦnφ nastavovßnφ ₧aluziφ lamel krytu chladiΦe, chyb∞l toti₧ termostat dodßvan² do modelu Silver Ghost.
V listopadu 1919 byla zformovßna spoleΦnost Rolls-Royce of America Inc, kterou financovali AmeriΦanΘ, ale otßzky konstrukce a v²roby byly pln∞ pod kontrolou tovßrny v Derby. Firma se usφdlila ve Springfieldu, ve stßt∞ Massachusetts v b²valΘm modernφm v²robnφm areßlu americkΘ armßdy, kde cht∞la vyrßb∞t 300 podvozk∙ roΦn∞. Proto₧e vÜak bylo vedenφm shledßno, ₧e ameriΦtφ d∞lnφci odvßd∞jφ prvot°φdnφ prßci, bylo postupn∞ upouÜt∞no od absolutnφ identity. Automobily karosovaly r∙znΘ firmy, kterΘ se pozd∞ji spojily pod znaΦku Rolls-Royce Custom Coach Works. Pozd∞ji RR zφskal tovßrnu po zbankrotovanΘ automobilce Knox a karosßrn∞ Smith Springfield Coachworks. Z popele byla vybudovßna takΘ vlastnφ Rolls-Royce Coachworks Organization, kterß pracovala v obdobφ 1923 - 1926. Po roce 1926 se v USA rapidn∞ zhorÜila ekonomickß situace, co₧ vyvrcholilo krachem na burze roku 1929. Klesajφcφ v²roba tΘm∞° ustala a 29. srpna 1934 filißlka zm∞nila jmΘno na Springfield Manufacturing Corporation. Pozdn∞jÜφ americkΘ modely Silver Ghost (celkem vyrobeno 1703 kus∙ v obdobφ 1921-26) a Phantom I (1241 kus∙ v obdobφ 1926-31), ΦßsteΦn∞ se liÜφcφ od anglick²ch ekvivalent∙, pat°φ mezi v∙bec nejkvalitn∞jÜφ a nejhezΦφ vozy Rolls-Royce vyrobenΘ do zaΦßtku druhΘ sv∞tovΘ vßlky.
Prvnφ sv∞tovou vßlku p°e₧ila tovßrna dφky v²rob∞ leteck²ch motor∙ pom∞rn∞ dob°e. Pak ale stouply ceny a lidΘ cht∞li menÜφ kvalitnφ a v²konnΘ automobily. PoΦßtkem dvacßt²ch let tedy vznikly prototypy Goshawk I s vaΦkov²mi h°φdeli v hlav∞ vßlc∙ a Goshawk II s motorem s rozvodov²mi tyΦkami. Krize roku 1921 p°inutila spoleΦnost p°ijmout projekt Kite, jeho₧ zadßnφ zn∞lo sestrojit automobil kvalitnφ jako 40/50hp, ale za cenu 1.500 liber. V²sledkem projektu z roku 1922 byl model 20hp, pro kter² se v₧ilo oznaΦenφ Twenty. Vznikla tak dalÜφ modelovß °ada v nabφdce automobilky Rolls-Royce, kterß se pyÜnila °adov²m Üestivßlcem s rozvodem OHV, objemem 3127 cm3 a v²konem 39 kW.
V roce 1930 zkrachovala automobilka Bentley a Rolls-Royce firmu koupil. V zß°φ 1929 na autosalonu v Olympii m∞l premiΘru model 20/25hp, kter² nahradil 20hp a zßrove≥ se stal zßkladem budoucφch automobil∙ Bentley. V∙z 20/25hp s motorem objemu 3675 cm3 byl oblφben pro komfort cestovßnφ, minimßlnφ hluΦnost a snadnΘ °φzenφ. V roce 1936 bylo op∞t zv∞tÜen objem motoru na 4257 cm3 a automobil dostal oznaΦenφ 25/30hp.
Model Wraith, jeho₧ premiΘra se odehrßla v roce 1938, byl p°edvßleΦn²m vrcholem °ady Twenty. Dφky nezßvislΘmu zav∞Üenφ p°ednφch kol z modelu Phantom III (s vinut²mi pru₧inami a kapalinov²mi tlumiΦi) m∞l Wraith velmi dobrΘ jφzdnφ vlastnosti.
Soub∞₧n∞ s Twenty m∞l v zß°φ 1929 v Olympii premiΘru takΘ model Phantom II s motorem z p°edchozφ generace, kter² vÜak po ·prav∞ dßval navφc 15 kW. V∙z byl dodßvßn s hydraulicky ovlßdan²m za°φzenφm, kterΘ m∞lo funkci dneÜnφho tempomatu.
Tovßrna dodßvala kompletnφ podvozky, kterΘ karosovali specializovanφ karosß°i. Od roku 1905 byl "dvornφm krejΦφm" Barker, ale jeho karosΘrie byly ve t°icßt²ch letech dosti t∞₧kopßdnΘ. Tehdy Royce objevil karosßrnu Park Ward, kterß p°ijala nabφzenou spoluprßci a stala se pozd∞ji souΦßstφ automobilky.
Modely Rolls-Royce Phantom III z roku 1935 byly jedny z nejpozoruhodn∞jÜφch a nejkomplikovan∞jÜφch, kterΘ kdy byly vyrobeny. Automobily pohßn∞l vidlicov² dvanßctivßlec 7341 cm3 s rozvodem OHV. Phantom III byl prvnφm britsk²m vozem se samoΦinn²m hydraulick²m nastavovßnφm ventilov²ch zdvihßtek. Stejn∞ tak jako jeho p°edch∙dci byl vybaven dvojit²m zapalovßnφm, dv∞ma sadami svφΦek na vßlec a jako vrchol jistoty i dv∞ma palivov²mi Φerpadly. P°ednφ d∞lenß nßprava byla lichob∞₧nφkovß, zadnφ byla tuhß s p∙leliptick²mi pery a p°φΦn²m stabilizßtorem. Tuhost hydraulick²ch tlumiΦ∙ byla ovlßdßna z mφsta °idiΦe a pozd∞ji i samoΦinn∞ v zßvislosti na rychlosti jφzdy. Automobil, kter² dosahoval rychlosti a₧ 150 km/h, byl postupn∞ modernizovßn a zdokonalovßn. Z finanΦnφho hlediska se jednalo o neÜ¥astn² automobil, existuje dokonce podez°enφ, ₧e po ukonΦenφ v²roby byla °ada neprodan²ch podvozk∙ seÜrotovßna. Phantom III ukonΦil Θru, b∞hem nφ₧ firma vyvφjela a vyrßb∞la tΘm∞° vÜe krom∞ pneumatik, akumulßtor∙, zapalovacφch svφΦek a kabel∙. Tovßrna zaΦala nynφ kupovat vφce komponent∙ od subdodavatel∙.#MAIN\390\390_04.RTF,Rolls-Royce - Do r.1970
Historie do roku 1970
V roce 1943 p°evzal Rolls-Royce v²voj leteckΘho proudovΘho motoru Whittle od firmy Rover a ta naopak p°evzala v²robu agregßtu Meteor, kter² mimo jinΘ pohßn∞l znßmΘ tanky Cromwell. S blφ₧φcφm se koncem vßlky vznikla °ada prototyp∙ - nap°. mal² Myth, nebo v∞tÜφ Big Bertha s °adov²m osmivßlcem. Vznikly takΘ prototypy stavebnicovΘho motoru °ady B. Prototyp Rippoletto, jako nßhrada za 25/30hp, m∞l motor B40, nepoda°ilo se vÜak odstranit problΘmy s jeho ulo₧enφm, tak₧e se od sΘriovΘ v²roby upustilo. Prvnφm povßleΦn²m automobilem Rolls-Royce byl v roce 1947 model Silver Wraith, vychßzel z p°edvßleΦnΘho modelu Wraith. Celß konstrukce vÜak byla d∙kladn∞ upravena a modernizovßna, °adov² Üestivßlec o objemu 4257 cm3 (v roce 1951 byl motor p°evrtßn na objem 4566 cm3 a v roce 1955 na koneΦn²ch 4887 cm3) m∞l hlavu typu F z lehk²ch slitin.
V roce 1949 byl p°edstaven model Silver Dawn s lisovanou ocelovou karosΘriφ vlastnφ v²roby. Jednalo se vlastn∞ o automobil Bentley Mk VI s motorem ze starÜφho modelu Silver Wraith. Nov∞ °eÜenß maska chladiΦe m∞la 22 pevn²ch svisl²ch lamel (d°φve jich bylo 14 nastaviteln²ch). Automobily se nejd°φve dodßvaly pouze do USA a od roku 1953 byly nabφzeny i ostatnφm zßkaznφk∙m.
Nov² model Silver Cloud z roku 1955 m∞l v novΘm podvozku v²razn∞ modernizovan² motor Twenty se zv²Üen²m zdvihov²m objemem 4887 cm3. Rolls-Royce Silver Cloud jezdil klidn∞, tiÜe a bez nßmahy rychlostφ a₧ 161 km/h. LicenΦnφ samoΦinnß Φty°stup≥ovß p°evodovka GM Hydramatic byla standardem, zatφmco ruΦnφ p°φmΘ °azenφ se p°estalo dodßvat. NezßvislΘ zav∞Üenφ p°ednφch kol se poda°ilo v²razn∞ zjednoduÜit, p°idan² stabilizßtor eliminoval jinak a₧ nep°φjemn∞ m∞kkΘ pΘrovßnφ. Komfortnφ zam∞°enφ automobil∙ RR podporovala klimatizace a posilovaΦ °φzenφ, kterΘ se dodßvaly za p°φplatek. D∙kladnß a nßpaditß reklamnφ kampa≥ ("P°i rychlosti 60 mil/h jsou v novΘm RR nejhluΦn∞jÜφ elektrickΘ hodiny" apod.) p°isp∞la k ·sp∞chu model∙ Silver Cloud, kter²ch se vyrobilo a prodalo 2359 kus∙.
V zß°φ 1959 debutoval Silver Cloud II s nov²m v²konn∞jÜφm motorem a ·Φinn∞jÜφ klimatizacφ. Dosahoval rychlosti p°es 180 km/h a z klidu na 100 km/h zrychloval pod 11 s. Hlinφkov² vidlicov² osmivßlec s objemem 6230 cm3 a v²konem 136 kW (185 k) byl v porovnßnφ s p∙vodnφm Üestivßlcem 4,9 l kultivovan∞jÜφ, tiÜÜφ a m∞l o 30% vyÜÜφ v²kon. Automobil dostal bohatÜφ v²bavu, ve kterΘ nechyb∞lo elektrickΘ ovlßdßnφ oken, posilovaΦ °φzenφ, klimatizace nebo elektricky ovlßdanß klapka sytiΦe. Vzniklo p°ibli₧n∞ 2700 voz∙, a zhruba 1300 kus∙ dvojnφka Bentley S2.
V po°adφ t°etφ generace modelu Silver Cloud III byla p°edstavena (zßrove≥ s vozem Bentley S3) roku 1962 na lond²nskΘm autosal≤nu v Earls Court. Rozsßhlß standardnφ v²bava se dßle rozrostla o elektrickou antΘnu a t≤novanß skla. Novß konstrukce zadnφ Φßsti zv∞tÜila prostor na zadnφch sedadlech, kterΘ dostaly pohodln∞jÜφ tvarovßnφ.
V roce 1950 byla p°edstavena snad nejexkluzivn∞jÜφ °ada Rolls-Royce - krßlovsk² Phantom IV, kter² vznikl na p°φm² popud tehdejÜφ princezny Al₧b∞ty, nynφ krßlovny Al₧b∞ty II. Phantom IV m∞l o 46 cm prodlou₧en² podvozek modelu Silver Wraith a pod kapotu se mu nast∞hoval experimentßlnφ °adov² osmivßlec s objemem 5,7 l. Prvnφ Phantom IV obdr₧ela krßlovskß rodina 6. 7.1950, poslednφ, osmnßct² v po°adφ persk² Üah v roce 1956. Vzhledem k charakteru automobil∙ jist∞ nep°ekvapφ, ₧e mnohΘ automobily tΘto °ady byly siln∞ pancΘ°ovßny. V²roba obrovit²ch model∙ Phantom IV skonΦila bez nßslednφka, nebo¥ o n∞co menÜφ Phantom V vznikl v roce 1959 na prodlou₧enΘm podvozku modelu Silver Cloud z hlinφkov²m motorem o objemu 6230 cm3, kter² si s dvouap∙ltunov²m elegßnem tiÜe a lehce poradil a₧ do rychlosti 160 km/h. Karosß°skΘ zm∞ny modelu Silver Cloud II z roku 1962 se promφtly takΘ do v∞tÜφho a luxusn∞ji vybavenΘho bratra. V °φjnu 1968 m∞l premiΘru lehce modernizovan² dalÜφ chrßm na kolech Phantom VI, kter² se od verze Phantom V pravd∞podobn∞ nejvφce odliÜoval systΘmem klimatizace. V roce 1979 byl na objednßvku Jejφ V²sosti britskΘ krßlovny zhotoven vylepÜen² Phantom VI s v∞tÜφm motorem, t°φstup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou, vysokotlakou hydraulikou podvozku a modernizovan²mi brzdami. S cenou 100 000 Liber byl op∞t nejdra₧Üφm automobilem na sv∞t∞. V²roba nejluxusn∞jÜφch automobil∙ Phantom VI byla ukonΦena v roce 1991, kdy vznikl poslednφ z 366 voz∙.
Na podzim roku 1965 byl na autosal≤nech v Pa°φ₧i a Lond²n∞ vystaven nßslednφk °ady Silver Cloud - revoluΦnφ Silver Shadow. Jeho v²voj pod vedenφm hlavnφho konstruktΘra Harryho Gryllese trval 10 let. P°edem musφme °φci, ₧e Silver Shadow se stal od modelu Silver Ghost prvnφm automobilem, kter² firm∞ vyd∞lal skuteΦnΘ penφze. Neb²t trval²ch dotacφ z leteckΘ divize, v²roba automobil∙ RR by ji₧ dßvno zbankrotovala. Motor m∞l p∙vod v modelu Silver Cloud III, dostal p°epracovanΘ spalovacφ prostory a novou hlavu vßlc∙. Vidlicov² osmivßlec m∞l zpoΦßtku objem 6230 cm3, od roku 1968 pak 6750 cm3. V²kon ji₧ tradiΦn∞ nebyl udßvßn, bylo vÜak zm∞°eno, ₧e u verze 6,7 l dosahoval hodnoty 161 kW (220 k) p°i 4500 1/min. SamoΦinnß Φty°stup≥ovß p°evodovka byla ovlßdßna p∞tipolohov²m tlaΦφtkov²m voliΦem. Pravd∞podobn∞ nejrevoluΦn∞jÜφ novinkou byly t°φokruhovΘ kotouΦovΘ brzdy Girling se zdrojem tlaku napojen²m na vysokotlak² hydraulick² systΘm pΘrovßnφ, kter² zajiÜ¥oval samoΦinnou regulaci sv∞tlΘ v²Üky. Silver Shadow byl prvnφm automobilem Rolls-Royce s ocelovou samonosnou karosΘriφ, navr₧enou vlastnφmi stylisty. B∞₧nΘ byly dvou- a Φty°dve°ovΘ sedany, drophead coupΘ nebo limuzφny s prodlou₧en²m rozvorem. P°esto₧e karosΘrie byla tu₧Üφ a lehΦφ, vß₧il Silver Shadow dφky technick²m novinkßm o cca 50 kg vφce ne₧ starÜφ Silver Cloud III. V²bava byla obohacena o elektricky nastavitelnß sedadla a odd∞lenΘ okruhy vytßp∞nφ.#MAIN\390\390_05.RTF,Rolls-Royce - Do r.1997
Historie do roku 1997
PoΦßtkem roku 1971 se spφÜe ne₧ nov² model p°edstavilo novΘ jmΘno Corniche, jednalo se toti₧ o p°ejmenovßnφ dvoudve°ovΘho sedanu a otev°enΘho kabrioletu modelovΘ °ady Silver Shadow. Spolu s touto zm∞nou byl v²kon motoru zv²Üen o cca 10% a zdokonalena byla i klimatizace.
Vinou nevyda°enΘho projektu leteckΘ odno₧e byla nucena spoleΦnost Rolls-Royce vyhlßsit 4. 2.1971 ·padek a byla tak postavena pod kontrolu konkursnφho sprßvce. Vzhledem k renomΘ a nßrodnφmu cφt∞nφ se do v∞ci vlo₧ila vlßda, aby tuto chloubu Britßnie zachrßnila. Firma byla rozd∞lena na samostatnΘ leteckΘ a automobilovΘ divize, kterΘ byly zestßtn∞ny. Reorganizovanß, od kv∞tna 1973 prßvn∞ existujφcφ automobilovß Φßst ve form∞ ve°ejnΘ akciovΘ spoleΦnosti, prakticky nep°eruÜila v²robu a dφky ·sp∞ch∙m typovΘ °ady Silver Shadow se brzy dostala z Φerven²ch Φφsel.
Ji₧ na poΦßtku Üedesßt²ch let se ve vedenφ hovo°ilo o specißlnφch individußln∞ karosovan²ch automobilech, kterΘ by technicky vychßzely z model∙ Silver Shadow. Ke spoluprßci bylo vyzvßno designΘrskΘ studio Pininfarina. M∞l b²t vytvo°en dvoudve°ov² v∙z pro zßkaznφka s °idiΦem, nabφzejφcφ nejvyÜÜφ mo₧n² standard v osobnφ doprav∞. ╪emeslnφci d°φve znßmΘ karosßrny Mulliner Park Ward, kterß byla v tΘ dob∞ ji₧ souΦßstφ Rolls-Royce, zaΦali se stavbou prototypu v roce 1971 a dokonΦili ji o rok pozd∞ji. "SΘriov²" model s nßzvem Camargue a motorem objemu 6,7 l se zaΦal prodßvat v roce 1975 a byl p°ijat se smφÜen²mi pocity. Po jedenßcti letech byl v roce 1986 vyroben poslednφ z 526 kus∙. Poslednφ dvanßctikusovß sΘrie byla slo₧ena obzvlßÜt∞ peΦliv∞ a m∞la p°ilΘhav² nßzev Collectors Special Model (ZvlßÜtnφ model pro sb∞ratele). Camargue byl nejv∞tÜφm, nejt∞₧Üφm a takΘ v²razn∞ nejdra₧Üφm automobilem z °ady Silver Shadow.
Po ·sp∞Ün²ch dvanßcti letech byl v roce 1977 p°edstaven znaΦn∞ vylepÜen² Silver Shadow II, kter² se na pohled odliÜoval Φelnφm spoilerem, novou p°φstrojovou deskou a z≤novou klimatizacφ. P∙vodnφ Silver Shadow s delÜφm rozvorem nßprav byl od roku 1977 p°ejmenovßn na Silver Wraith II. V roce 1980, po t°inßcti letech, byla tato doposud nej·sp∞Ün∞jÜφ typovß °ada (bylo vyrobeno celkem 32.300 voz∙ Silver Shadow a odvozen²ch model∙) nahrazena modely Silver Spirit a Silver Spur (Spirit=Φty°dve°ov² sedan, Spur=Φty°dve°ovß limuzφna s prodlou₧en²m rozvorem).
NovΘ automobily se mohly pochlubit v²razn∞ aerodynamiΦt∞jÜφmi tvary a podstatn∞ zv∞tÜenou prosklenou plochou. O°echovß p°φstrojovß deska dostala t°i digitßlnφ displeje. Prodlou₧en² Silver Spur m∞l ve specißlnφ ·prav∞ dokonce Üestery dve°e. Motor V8 6750 cm3 byl vylepÜen, v roce 1986 navφc p°ibylo elektronickΘ vst°ikovßnφ a zapalovßnφ Bosch K-Jetronic. Brzdovß soustava byla obohacena o protiblokovacφ systΘm brzd ABS.
V srpnu 1985 doÜlo k oslav∞ velkΘho jubilea. Byl toti₧ vyroben 100 000. automobil s dv∞ma R na chladiΦi. Byl jφm specißln∞ vylepÜen² Silver Spur Centenary, kter² vznikl v dalÜφch p∞tadvaceti exemplß°φch.
V °φjnu 1987 se objevil modernizovan² kabriolet Corniche II, v zß°φ roku 1989 se uskuteΦnila premiΘra druhΘ generace Silver Spirit II a Silver Spur II (souΦasn∞ takΘ Corniche III) jejφ₧ nejv²znaΦn∞jÜφm rysem bylo novΘ samoΦinnΘ, elektronicky °φzenΘ nastavovßnφ podvozku ojedin∞lΘ konstrukce, vyvinutΘ in₧en²ry Rolls-Royce. SystΘm rozliÜuje mezi "komfortnφm", "st°ednφm" a "tuh²m" nastavenφm podvozku, kterΘ reaguje na stav vozovky a po₧adavky °idiΦe. InteriΘry byly upraveny s ohledem na ergonometrii. Na p°elomu let 1991 a 1992 byla nahrazena t°φstup≥ovß samoΦinnß p°evodovka GM Φty°stup≥ovou. V roce 1993 byl v²kon motoru V8 6750 cm3 zv²Üen ze 165 kW na 180 kW.
Na model Corniche III navßzal v roce 1992 Corniche IV, kter² byl ovÜem labutφ pφsnφ t∞chto voz∙. V Φervnu 1994 se objevily informace o prvnφm Rolls-Royce s p°epl≥ovan²m motorem, pojmenovanΘm Flying Spur, jeho₧ pohonnß jednotka byla vyp∙jΦena ze sesterskΘho modelu Bentley Turbo. Znßm² motor V8 6750 cm3 dostal turbodmychadlo Garrett a chladiΦ plnicφho vzduchu. NejvyÜÜφ v²kon potom stoupl na odhadovan²ch 265 kW.
V nep°epl≥ovanΘ podob∞ se tento motor objevuje v pokraΦovßnφ modelovΘ °ady Silver Spirit III / Silver Spur III, p°iΦem₧ v modelovΘm roce 1996 jsou automobily oznaΦovßny jen jako Silver Spirit / Silver Spur s prakticky nem∞nnou technickou specifikacφ.
Rostoucφ poptßvce po vozech s mimo°ßdn∞ dlouh²m rozvorem reagovali vst°φcn∞ nejprve specializovanΘ tunningovΘ firmy (Jankel, Hooper) pozd∞ji takΘ sama tovßrna. Na frankfurtskΘm autosalonu v zß°φ 1991 vystavila novinku Touring Limousine s prostorem pro cestujφcφ odd∞len²m prosklenou p°epß₧kou. ╚ty°dve°ovß Üestimφstnß limuzφna, odvozenß ze Silver Spirit II, m∞la rozvor 3770 mm a s hmotnostφ 2640 kg dokßzala vyvinout rychlost a₧ 200 km/h.#MAIN\390\390_14.RTF,Rolls-Royce - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Zßkladem nabφdky je novinka roku 1996, model se staronov²m jmΘnem Silver Dawn, kter² nahradil t°etφ generaci automobil∙ Silver Spirit. ZnaΦn∞ vylepÜen² v∙z s delÜφm rozvorem 3162 mm (kratÜφ se dodßvß jen na zvlßÜtnφ p°ßnφ) mß znßm² osmivßlec uspo°ßdan² do V s objemem vßlc∙ 6,75 l a v²konem 184 kW, se kter²m dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 214 km/h. V∞tÜφ varianta nese oznaΦenφ Silver Spur a vyznaΦuje se jeÜt∞ luxusn∞jÜφ v²bavou a siln∞jÜφm motorem, kter² dφky nφzkotlakΘmu turbodmychadlu disponuje v²konem 224 kW. Silver Spur zrychluje z 0 na 100 km/h za 7,9 s a dosahuje rychlosti a₧ 225 km/h. SouΦasn² vrchol nabφdky tvo°φ ve st°ednφ Φßsti prodlou₧enß luxusnφ limuzφna Rolls-Royce Park Ward s p°epl≥ovan²m motorem modelu Silver Spur. èest metr∙ dlouh² Park Ward je vybavovßn jako luxusnφ pojφzdnß kancelß° s telefonem, poΦφtaΦem Φi faxem. Modely 1997 jsou vybaveny dvojicφ airbag∙, specißlnφmi napφnaΦi bezpeΦnostnφch pßs∙, v²ztuhami v boΦnφch dve°φch a dalÜφmi dopl≥ky, kterΘ d∞lajφ z ka₧dΘho vozu Rolls-Royce originßl. V nejbli₧Üφ budoucnosti se oΦekßvß zejmΘna p°edstavenφ zcela novΘ pohonnΘ jednotky, kterß nahradφ p°ibli₧n∞ t°icet let zdokonalovan² vidlicov² osmivßlec.#MAIN\400\400_15.RTF,Rover - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
V roce 1992 p°edstavila automobilka Rover na podvozku tehdejÜφ °ady 200 decentn∞ °eÜenΘ dvoudve°ovΘ kupΘ a v souΦasnΘ dob∞ jej deklaruje jako samostatn² typ. Na trh se Rover CoupΘ dodßvß pouze se dv∞ma Üestnßctiventilov²mi °adov²mi Φty°vßlci 1,6 l/82 kW a 1,8 l/107 kW. V²konn∞jÜφ verze dosahuje rychlost 211 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 7,8 s.
Na autosalonu IAA┤97 ve Frankfurtu nad Mohanem p°edstavila automobilka akΦnφ model Rover 200 BRM, kter² je jakousi reminiscencφ na turbφnovΘ vozy Rover BRM, kterΘ se z·Φastnily slavnΘho zßvodu 24 hodin v Le Mans. V britskΘ zßvodnφ zeleni vyveden² t°φdve°ov² sedan Rover 200 BRM pohßnφ Φty°vßlec objemu 1,8 l /105 kW s prom∞nn²m Φasovßnφm ventil∙, kter² vozu umo₧≥uje dosahovat nejv∞tÜφ rychlost 218 km/h a zrychlovat z 0 na 100 km/h za 7,5 s. Rover poΦφtß s v²robou p∞tisetkusovΘ sΘrie tohoto atraktivnφho vozu, jeho₧ prodej by m∞l b²t zahßjen v polovin∞ roku 1998.#MAIN\400\400_01.RTF,Rover - Vznik
Vznik automobilky
ZnaΦka Rover zt∞les≥uje do znaΦnΘ mφry osud celΘho britskΘho automobilovΘho pr∙myslu, kter² se vyznaΦuje dlouholetou tradicφ, sluΦovßnφm firem, dobr²mi i horÜφmi obdobφmi a vyt°φben²mi technick²mi konstrukcemi. Vozy Rover v₧dy p°edstavovaly komfort, kvalitu a solidnost, kombinovanou s prvky konzervatismu a technickΘ avantgardy. V osmdesßt²ch letech se za technickΘ spoluprßce s Hondou znaΦn∞ rozrostl poΦet typ∙, model∙ a variant, a₧ nep°ehledn∞ se liÜφcφch pro jednotlivΘ trhy. V souΦasnΘ dob∞, pravd∞podobn∞ s p°isp∞nφm novΘho vlastnφka - firmy BMW - je v²robnφ program Roveru lΘpe organizovßn.#MAIN\400\400_02.RTF,Rover - Do r.1918
Historie do roku 1918
John Kemp Starley se narodil roku 1855. Spolu s Williamem Suttonem zalo₧il v Coventry v roce 1877 firmu Starley and Sutton vyrßb∞jφcφ jφzdnφ kola, kterß se brzy proslavila svou kvalitou. V roce 1885 Sutton firmu opustil a Starley prodßval kola pod znaΦkou Rover. O jedenßct let pozd∞ji se firma p°ejmenovala na Rover Cycle Company Limited. To ji₧ m∞la ve svΘm programu velmi populßrnφ t°φkolky nesoucφ nßzev Roamer.
V roce 1902 p°edstavila firma motocykl vlastnφ konstrukce Rover Imperial s motorem o v²konu necel²ch 2,5 k. Prvnφm Φty°kolov²m roverem byl typ 8 HP "single". Tato konstrukce Edmunda Lewise (konstruktΘr firmy Daimler), kterß se objevila v roce 1904, m∞la °adu progresivnφch prvk∙: vodou chlazen² jednovßlec byl spoleΦn∞ s t°φstup≥ovou p°evodovkou a rozvodovkou upevn∞n na pßte°ovΘm rßmu, na jeho₧ konci byla upevn∞na zadnφ nßprava s p∙leliptick²mi pery. Motor m∞l objem 1327 cm3 a v²kon 5,9 kW (8 k). MenÜφ model Rover 6 HP s motorem objemu 780 cm3 (v²kon 4,4 kW (6 k)) se vyrßb∞l v letech 1905 a₧ 1912 a dosahoval rychlost 36 km/h. V poslednφm roce v²roby jej firma nabφzela takΘ se Üoupßtkov²m motorem Knight.
Prvnφm Φty°vßlcov²m typem byl model 16/20 HP, jeho₧ motor m∞l objem 3199 cm3. V roce 1907 se z·Φastnily dva vozy 16/20 HP silniΦnφho zßvodu Tourist Trophy. Na trati dlouhΘ 388 km zvφt∞zil Courtis pr∙m∞rem 46 km/h, co₧ vedlo ke vzniku replik vφt∞znΘho TT modelu 16/20 HP. V tΘm₧e roce se objevil typ 20 HP s motory objemu 1,6 a 2,5 litru a zßrove≥ vnikla takΘ druhß Lewisova konstrukce - menÜφ typ 10/12 HP se Φty°vßlcem objemu 2297 cm3. Modely roku 1907 byly charakteristickΘ vztyΦenou maskou chladiΦe ve tvaru erbu, kter² p°e₧il a₧ do roku 1949. V roce 1908 se objevil dvouvßlcov² model 12 HP a brzy nato Φty°vßlec 15 HP ( 2497 cm3). Tento Φty°vßlec z konstrukΦnφho prkna Bernarda Wrighta provßzely ΦetnΘ poruchy hnacφho h°φdele. Wright p°esv∞dΦil vedenφ firmy o novΘ pohonnΘ jednotce, a tak se v roce 1911 objevil model 8HP s jednovßlcem 1041 cm3 a model 12 HP s dvouvßlcem objemu 1882 cm3. Nedlouho potΘ vÜak firma od koncepce jedno a dvouvßlc∙ upustila.
Na podzim roku 1911 byl p°edstaven model 12 HP, dφt∞ novΘho ÜΘfkonstruktΘra Owena Clegga, (p°iÜel od znaΦky Wolseley), kter² ovlivnil dalÜφ produkci spoleΦnosti. V∙z 12 HP m∞l °adov² Φty°vßlec 2297 cm3 (20,6 kW (28 k)) s rozvodem OHV). Rover nabφzel v roce 1912 nejÜirÜφ nabφdku typ∙ na sv∞t∞, ale byl to prßv∞ Clegg, kdo rychle prosadil orientaci na jedin² model. Clegg takΘ prosadil efektivn∞jÜφ v²robnφ cyklus po "dßvkßch", nejv²Üe po 500 kusov²ch sΘriφch. B∞hem prvnφ sv∞tovΘ vßlky vyrßb∞la spoleΦnost konkurenΦnφ vozy Sunbeam pro ministerstvo obrany, nebo¥ p°es nespornΘ kvality typu 12 HP nezφskala armßdnφ zakßzku.#MAIN\400\400_03.RTF,Rover - Do r.1945
Historie do roku 1945
Po prvnφ sv∞tovΘ vßlce, p°esn∞ji v roce 1919, obnovil Rover v²robu lehce upravenΘho modelu 12 HP, jen₧ dostal oznaΦenφ Twelve. A₧ Clegg∙v nßstupce Mark Wild prosadil v roce 1924 jeho zßsadnφ modernizaci. V∙z dostal krom∞ jinΘho Φty°stup≥ovou p°evodovku a oznaΦenφ Fourteen.
Automobilka se rozhodla op∞t vyrßb∞t malΘ a levnΘ vozy. Roku 1920 p°iÜel na trh typ Eight se vzduchem chlazen²m dvoudvouvßlcov²m le₧at²m motorem s protilehl²mi vßlci (boxer) 998 cm3 a stojat²mi ventily (10,3 kW (14 k)). V∙z m∞l t°φstup≥ovou p°evodovku, ₧eb°inov² rßm, tuhΘ nßpravy s listov²mi pery a jezdil rychlostφ 72 km/h. AΦkoli model Eight spφÜe p°ipomφnal vozφtko, zaznamenal pronikavΘ prodejnφ ·sp∞chy.
V roce 1924 jej vyst°φdal typ Nine se Φty°vßlcem objemu 1074 cm3. Typ Nine byl nahrazen typem 9/20, p°edstaven²m na lond²nskΘm autosalonu roku 1925. Automobil byl vybaven vodou chlazen²m °adov²m Φty°vßlcem 1047 cm3 s rozvodem OHV. Nßsledoval model Ten s 1,2-litrov²m motorem OHV. Od roku 1929 byly nabφzeny uzav°enΘ karosΘrie typu Ten s pr∙hledn²m (odnφmateln²m) dφlem st°echy a pochromovan²mi dφly.
V roce 1923 zkonstruoval Wild nov² v∙z se Üestivßlcov²m motorem objemu 3,4, odvozen²m z modelu Fourteen. Jeho sΘriovß v²roba se vÜak nerozeb∞hla. V∞tÜφ ·sp∞chy nem∞l ani v letech 1925 a₧ 1928 prodßvan² typ 14/45 se Φty°vßlcov²m motorem 2132 cm3, kter² zkonstruoval v tΘ dob∞ ji₧ dob°e znßm² technik P. A. Poppe. Zßjem zßkaznφk∙ nevzbudil ani nßsledn² model 16/50 s v²konn∞jÜφm Üestivßlcem 2413 cm3, vznikl²m z p°edchozφho Φty°vßlce p°idßnφm dvou vßlc∙. Na podvozcφch voz∙ 14/45 a 15/50 postavil Rover sportovnφ modely TorpΘdo s upraven²m motorem a "Φlunovou zßdφ" karoserie.
V roce 1928 uvedla firma na trh model Light Six s dvoulitrov²m Üestivßlcem 2023 cm3 (konstrukce Poppe). Automobil dosahujφcφ rychlost a₧ 112 km/h se rovn∞₧ dodßval jako limuzφna s prodlou₧en²m rozvorem. SΘriov² Light Six se proslavil vφt∞zn²m soubojem s populßrnφm francouzsk²m rychlφkem Train Bleu, kdy na trase dlouhΘ 1168 km/h dosßhl pr∙m∞rnΘ rychlosti 100,6 km/h. Kupci si potΘ mohli dop°ßt repliku Blue Train Rover s odlehΦenou karoseriφ. Light Six se stal zßkladem typ∙ Rover v t°icßt²ch letech, p°iΦem₧ objem motoru byl zv²Üen a₧ na 2565 cm3 a jeho pokraΦovatelΘ byli v v²rob∞ a₧ do roku 1947.
ZaΦßtkem t°icßt²ch let, v dob∞ tφ₧ivΘ finanΦnφ situace, vznikl v∙z Ten Special, z n∞ho₧ byly pozd∞ji odvozeny modely 12 HP a Pilot. Na poΦßtku hospodß°skΘ krize m∞l Rover neobyΦejn∞ Üirok² a neuspo°ßdan² v²robnφ program, kter² jej v roce 1932 dovedl velmi blφzko k bankrotu.
Ozdravn² program novΘho vedenφ firmy z roku 1933 p°inesl zlepÜenou kvalitu vÜech model∙. V tΘ dob∞ mimo jinΘ vznikl model Speed 14 Pilot vybaven² Üestivßlcem 1577 cm3/39,7 kW a dosahujφcφ rychlosti a₧ 128 km/h. Dv∞ kupΘ karosovanß firmou Carbodies v Coventry zvφt∞zila v roce 1933 ve t°φd∞ v RAC Rally a nßklady na jejich v²robu se vrßtily prodejem sΘrie Hastings CoupΘ, pojmenovanΘ po m∞stu, kde konΦila RAC.
Prvnφ kompletnφ typovß °ada Rover∙ pod taktovkou novΘho vedenφ firmy byla p°edstavena na podzim roku 1933. Je p°irozenΘ, ₧e stßle p°e₧φvaly starÜφ typy Meteor 16 a Speed 20, odvozenΘ ze starÜφch Üasi: 2-litrovΘho Light Six a Meteor Light Twenty, novß °ada obsahovala typy: 10 HP (1933 - 38), 12 HP, 14 HP a Speed 14 (1933 - 36), k jejim₧ charakteristick²m rys∙m pat°ily motory s rozvodem OHV a Φty°stup≥ovΘ p°evodovky. Pohonnou jednotkou modelu 10hp byl Φty°vßlec objemu 1389 cm3, kter² nahradil p°edchozφ 1185 cm3 z dvacßt²ch let, agregßt 12 HP m∞l dφky v∞tÜφmu vrtßnφ objem 1496 cm3 a motor 14 HP byl Üestivßlec 1577 cm3. Vozy s ₧eb°inov²m Üasi umo₧≥ovaly pou₧itφ rozliΦn²ch druh∙ karoseriφ vlastnφ produkce, produkce specializovan²ch karosß°∙ i zakßzkov²ch unikßt∙. Zmi≥me se alespo≥ o malΘ sΘrii kupΘ a Φty°dve°ov²ch sedan∙ Streamline s elegantnφmi aerodynamick²mi karoseriemi postaven²mi na Üasi modelu Speed 14 (1935 - 36).
Druhß etapa ozdravnΘho programu zapoΦala na sklonku roku 1936 a sm∞°ovala k omezenφ poΦtu vyrßb∞n²ch karoseriφ na dv∞ zßkladnφ °ady, kterΘ by mohly b²t osazeny na kter²koli typ. Nov² v²robnφ program z roku 1937 obsahoval vylepÜenΘ typy: 10 HP (1938 - 40), 12HP a 14 HP (1937 - 40), 16 HP (1936 - 40), Speed Model (1936 - 37), 20 HP (1937 - 40). Na zm∞ny z roku 1937 navßzala automobilka Rover i po druhΘ sv∞tovΘ vßlce, b∞hem nφ₧ byla velkß Φßst tovßren poniΦena bombardovßnφm.#MAIN\400\400_04.RTF,Rover - Do r.1970
Historie do roku 1970
V prosinci roku 1945 obnovila automobilka Rover v²robu. V nov²ch prostorßch se zaΦaly produkovat p°edvßleΦnΘ typy 10 HP, k nim₧ zßhy p°ibyly modely 12 HP, 14 HP a 16 HP. V roce 1947 se objevil nov² koncept malΘho terΘnnφho auta s pohonem vÜech kol - Land Rover. S nßpadem p°iÜel generßlnφ °editel firmy Maurice Wilks (od roku 1929), kter² na svΘm statku pou₧φval, tak jako mnoho dalÜφch farmß°∙, dva vy°azenΘ armßdnφ Jeepy. Inspiroval jej takΘ lehk² traktor Ferguson, kter² v licenci vyrßb∞la Standard Motor Company v Coventry.
Land-Rover s motorem IOE zdvihovΘho objemu 1595 cm3 m∞l sv∞tovou premiΘru na autosalonu v Amsterodamu v roce 1948. Brzy se jeho v²roba dostala na hranici 100 kus∙ t²dn∞. V ·noru roku 1948 p°edstavil Rover vozy novΘ generace P3 60 (Φty°vßlec 1595 cm3) a P3 75 (Üestivßlec 2103 cm3). Automobily m∞ly stejnΘ Üasi s p°ednφmi nezßvisle zav∞Üen²mi koly. Modely se dv∞ma boΦnφmi okny nesly nßzev sports saloon.
Na podzim roku 1949 se objevil v∙z ·pln∞ novΘ konstrukce, P4 75. M∞l pontonovou karoseriφ s m∞kce se sva₧ujφcφ zßdφ a zv∞tÜen²m interiΘrem. Dφky umφst∞nφ t°etφho sv∞tlometu uprost°ed masky si automobil vyslou₧il neformßlnφ p°ezdφvku Cyclop. Ve v²robnφm programu firmy se v r∙zn²ch modernizovan²ch formßch P4 60 (1953-59), P4 75 (1949-59), 80 (1959-62), 90 (1953-59), 95 (1962-64), 100 (1959-62), 105 (1958-59), 105R a 105S (1956-58) a 110 (1962-64) udr₧el a₧ do roku 1964 a celkem jeho prodej p°esßhl tehdy rekordnφ hranici 130 000 kus∙. V pr∙b∞hu let rozÜφ°il Rover nabφdku motor∙ pro tuto °adu o n∞kolik agregßt∙ - mimo jinΘ o Φty°vßlec 1997 cm3 a dva Üestivßlce 2230 cm3 a 2638 cm3.
V padesßt²ch letech se zdßlo, ₧e automobily vybavenΘ plynov²mi turbφnami majφ skv∞lou budoucnost. Firma Rover dosßhla v jejich v²voji znamenit²ch v²sledk∙ a nebyla daleko od zavedenφ sΘriovΘ v²roby. Turbφnov² Rover JET 1 (rok vzniku1950), disponujφcφ v²konem 183,9 kW, dosßhl roku 1952 na letmΘm kilometru rychlosti 244,563 km/h. V letech 1963 a 1965 startovaly turbφnovΘ vozy Rover-BRM ve slavnΘm vytrvalostnφm zßvod∞ v Le Mans.
TerΘnnφ Land-Rover prvnφ sΘrie m∞l do roku 1951 ji₧ zmφn∞n² benzinov² Φty°vßlec objemu1,6 l, v obdobφ 1952 a₧ 54 pak motor 1997 cm3. Dodßval se s r∙zn²mi rozvory udßvan²mi v palcφch: 80, 86, 107, po roce 1957 pak 88 a 109 palc∙ (= dΘlkou v palcφch se pojmenovßvaly jednotlivΘ modely Land-Rover ). Karoserie byly bu∩ uzav°enΘ dvou a Φty°dve°ovΘ kombi, nebo otev°enΘ s plßt∞nou st°echou. Series II Land-Rover (s rozvory 88 a 109 palc∙) existovala v letech 1958 a₧ 1961 se zß₧ehov²m Φty°vßlcem OHV 2286 cm3 nebo s p°φplatkov²m vzn∞tov²m Φty°vßlcem 2052 cm3. Land-Rovery byly ji₧ tehdy exportovßny do 150 zemφ, p°iΦem₧ export Φinil asi 70% z celkovΘ roΦnφ produkce 200 000 kus∙. Land Rovery se v n∞kter²ch zemφch, nap°φklad v Itßlii, N∞mecku Φi ve èpan∞lsku, montovaly z dodßvan²ch dφl∙.
Luxusnφ °ada s oznaΦenφm P5 se p°edstavila v roce 1958 a postupn∞ se do v²roby dostaly typy P5 3-litre (1958 - 67), P5B 3,5-litre (1967 - 73), P5 2.4-litre (1962) a 2.6-litre (1962 - 66). Krom∞ konzervativn∞ vyhlφ₧ejφcφch model∙ saloon vznikla rychlß kupΘ Mk II 3-litre s motory vybaven²mi hlavou Weslake. Modely Mk III byly p°edstaveny pro sezonu 1966 s p°φplatkovou samoΦinnou p°evodovkou a motorem o v²konu 98,6 kW. Nßsledujφcφho roku se odehrßla premiΘra modelu 3,5-litre urΦenΘho pro nßroΦnou klientelu. Pohßn∞l jej hlinφkov² motor V8 objemu 3528 cm3/135,3 kW, p∙vodn∞ vyvinut² americk²m koncernem General Motors. V∙z P5B (B=Buick), vyhledßvan² nejbohatÜφmi prominenty vΦetn∞ krßlovny Al₧b∞ty II, se vyrßb∞l prakticky beze zm∞n do roku 1973. Rovery °ady P5 existovaly jako Φty°dve°ovΘ sedany a dvoudve°ovß masivnφ kupΘ s mechanick²mi nebo samoΦinn²mi p°evodovkami.
Novß generace P6 zm∞nila image znaΦky. Sklßdala se z typ∙ P6 2000 (1963 - 73), 2000TC a Automatic (1966 - 73), 2200SC, TC a Automatic (1973 - 76), P6B 3500 (1968 - 76) a 3500S (1971 - 76) a North American P6B 3500S (1969 - 71). Vozy °ady P6 p°inesly celou °adu nov²ch konstrukΦnφch prvk∙, jimi₧ se firma sna₧ila p°edb∞hnout konkurenci. Rover dokonce vß₧n∞ uva₧oval o turbφnovΘm pohonu, ale nakonec z∙stalo pouze u prototypu s oznaΦenφm T4. Nakonec dostal p°ednost °adov² Φty°vßlec OHC objemu 1978 cm3, pozd∞ji p°evrtan² na objem 2205 cm3. V roce 1968 dostala °ada P6 do vφnku ji₧ znßm² vidlicov² osmivßlec montovan² do modelu P5B. Modely TC (= Twin Carburator) a Automatic. Typ 2000 zφskal prßvem titul "V∙z roku 1963", ud∞lovan² porotou v²znamn²ch evropsk²ch motoristick²ch novinß°∙.
V roce 1965 pohltila automobilka Rover Company Ltd znßmou spoleΦnost Alvis z Coventry a o rok pozd∞ji byla sama zakoupena koncernem Leyland, jen₧ se specializoval na v²robu nßkladnφch vozidel. V roce 1968 se Leyland Motor Corporation spojil s British Motor Holdings a v²sledkem f·ze byla spoleΦnost British Leyland Motor Company.#MAIN\400\400_05.RTF,Rover - Do r.1997
Historie do roku 1997
Konec Üedesßt²ch a sedmdesßtß lΘta byla poznamenßna varem v britskΘm automobilovΘm pr∙myslu. V tΘ dob∞ doÜlo k reorganizaci jeho struktury, vΦetn∞ redukce v²roby navzßjem si konkurujφcφch typ∙, co₧ se samoz°ejm∞ neobeÜlo bez komplikacφ a °evnivosti. Tovßrny byly tehdy navφc ochromeny dlouhou vlnou stßvek. Velmi trp∞la kvalita v²roby a k dovrÜenφ vÜeho v roce 1974 vypukla prvnφ ropnß krize. Z t∞chto ran se samostatn² britsk² automobilov² pr∙mysl u₧ nikdy zcela nevzpamatoval.
Krize se v automobilce Rover nedotkla snad jen produkce Land Rover∙ (koncem 80. let se jich vyrßb∞lo vφce ne₧ osobnφch voz∙). Land-Rover Division byla jedna z mßla ziskov²ch skupin koncernu British Leyland. Modely sΘrie IIA existovaly v obdobφ let 1962 a₧1971 s rozvory 88 a 109 palc∙. V²robce u nich pou₧φval zß₧ehov² Φty°vßlec 2286 cm3 nebo diesel 2052 cm3, kter² v roce 1967 nahradil vzn∞tov²m OHV Φty°vßlcem 2286 cm3. Od roku 1967 byl k mßnφ rovn∞₧ zß₧ehov² Üestivßlec o zdvihovΘm objemu 2625 cm3. P∙lmiliont² Land-Rover byl vyroben v dubnu 1966. Series III z let 1972 a₧ 1985 se liÜila drobn²mi kosmetick²mi ·pravami. V letech 1979 a₧ 1985 se vyrßb∞l model 109 V8 s vidlicov²m osmivßlcem 3528 cm3, kter² byl p°evzat z produkce osobnφch voz∙. V polovin∞ roku 1970 prezentoval britsk² v²robce nov² komfortn∞ lad∞n² terΘnnφ v∙z s pohonem 4x4, kter² nesl typovΘ oznaΦenφ Range Rover. Automobil s t°φdve°ovou karoseriφ (pozd∞ji i p∞tidve°ovou) a na tehdejÜφ dobu velmi luxusnφm interiΘrem pohßn∞l osv∞dΦen² vidlicov² osmivßlec 3528 cm3/95,6 kW. V∙z m∞l Φty°stup≥ovou p°evodovku a redukΦnφ p°evodovku s ruΦn∞ ovlßdan²m zßv∞rem diferencißlu. Na autosalonu v Turφn∞ 1986 se p°edstavila verze TD s p°epl≥ovan²m vzn∞tov²m Φty°vßlcem italskΘ znaΦky VM objemu 2,4 l/ 82,4 kW.
V srpnu 1978 vznikla skupina Land-Rover Ltd s investicφ 280 milion∙ liber pot°ebn²ch na modernizaci Land a Range Rover∙. Program o₧ivenφ v²roby sestßval ze dvou krok∙. V listopadu 1979 zvlßdla nov∞ ustanovenß spoleΦnost prvnφ z nich, kdy₧ t²dennφ produkce Range Rover∙ dosßhla 450 kus∙ (zv²Üenφ produkce o 50%), druh² krok splnila v Φervnu 1984, kdy uvedla p∞tidve°ovou variantu. V polovin∞ 80. let se prodej Range Rover∙ rychle zv∞tÜoval, v roce 1985 byly p°edstaveny akΦnφ modely Vogue se vst°ikov²mi benzinov²mi motory.
V polovin∞ roku 1976 se na trhu objevil nov² typ SD 3500 s p∞tidve°ovou karoseriφ, jejφ₧ p°φ∩ se nßpadn∞ podobala vozu Ferrari Daytona. Rover 3500, kter² se stal nßstupcem voz∙ °ady P5B a P6, byl za technickΘ °eÜenφ poct∞n cenou "V∙z roku 1977". V pr∙b∞hu dalÜφch let se p∙vodnφ °ada SD 3500 rozrostla o dalÜφ modely (nap°. 3500 S, SE, Vanden Plas, 2000, 2300, 2400, 2600) a na jejφm vrcholu stßl model 3500 Vitesse (1982 a₧ 1986) s osmivßlcov²m motorem 3528 cm3/139,7 kW, jen₧ vozu umo₧≥oval dosahovat rychlost 219 km/h.
Koncern British Leyland od poΦßtku osmdesßt²ch let technicky spolupracoval s japonskou automobilkou Honda. Triumph Acclaim z roku 1981 byla vlastn∞ z Φßsti p°epracovanß a v Anglii vyrßb∞nß Honda Ballade DalÜφm plodem spoluprßce byl v roce 1984 v∙z Rover 213 pohßn∞n² °adov²m Φty°vßlcem 1342 cm3/52 kW. Rover 213 se stal zßkladem typovΘ °ady 200, kterß se o dva roky pozd∞ji rozrostla o modely 216 s karburaΦnφm nebo vst°ikov²m Φty°vßlcem 1598 cm3/63 a 76,5 kW. V roce 1986 byla zahßjena v²roba modelovΘ °ady Rover 800, odvozenΘ od japonsk²ch voz∙ Honda Legend. K Φty°dve°ov²m sedan∙m vyÜÜφ st°ednφ t°φdy p°ibyla v roce 1988 verze se spl²vavou zßdφ, Φφm₧ firma p°φmo navßzala na p°edchozφ typ SD 3500. Do °ady 800 (800, 820, 825, 827) se montovaly vzn∞tovΘ i zß₧ehovΘ motory pokr²vajφcφ v²konovΘ spektrum od 87 do 130 kW. ZnaΦce Rover p°inesla °ada 800 ΦetnΘ obchodnφ ·sp∞chy, kterΘ zßrove≥ pozdvihly presti₧ znaΦky na evropsk²ch i zßmo°sk²ch trzφch.
P°etavovßnφ britsk²ch automobilov²ch znaΦek ne·prosn∞ pokraΦovalo. Skupina Jaguar, Rover, Triumph Ltd prodala roku 1984 znaΦky Jaguar, Daimler (nakonec skonΦily v nßruΦi Forda) a v roce 1987 byl prodßn Leyland. Od roku 1983 se skupina prezentovala pod firmou Austin Rover Group a Rovery se prodßvaly spolu s ostatnφmi modely skupiny. FinanΦn∞ slabß firma bojovala dßl. V srpnu 1988 doÜlo k odprodeji skupiny od British Aerospace a Austin Rover byl nßsledn∞ zestßtn∞n. V roce 1991 vznikla firma Rover Cars a do jejφ nabφdky byly p°i°azeny typy Mini (pozd∞ji Austin Mini), Metro (pozd∞ji Austin Metro), Austin Maestro a Austin Montego. Oba posledn∞ jmenovanΘ typy byly modernizovßny na podzim roku 1989 a s motory 1,3/1,6/2,0/1,8 TD/2,0 TD se vyrßb∞ly a₧ do roku 1993.
PremiΘra ji₧ druhΘ generace °ady 200 se odehrßla v roce 1989 a souvisela se zavedenφm v²roby Hondy Concerto na britsk²ch ostrovech. Modely s p∞tidve°ovou karoseriφ dostaly do vφnku nov² °adov² Φty°vßlec Rover 1,4 l a motor 1,6 l z produkce Hondy (modely Rover 214 a 216).O rok pozd∞ji se p°edstavilo t°φdve°ovΘ provedenφ a nabφdka motor∙ se rozÜφ°ila o dvoulitr a turbodiesel 1,8 l. Na autosalonu v Äenev∞ v roce 1992 p°edstavil Rover kabriolet 216.
V roce 1990 se p°edstavily vozy modelovΘ °ady Rover 100 - Metro zahrnujφcφ t°φ a p∞tidve°ovΘ vozy vybavenΘ Φty°vßlci objemu 1,1 a 1,4l. V roce 1993 p°ibyl v nabφdce °ady 100 kabriolet a takΘ francouzsk² vzn∞tov² motor PSA objemu 1,4 l. Na podzim roku 1991 m∞la premiΘru °ada 400. Nejednalo se o nov² typ v pravΘm slova smyslu, ale o Φty°dve°ovΘ modely °ady 200 (modely 414, 416, 418). Od podzimu 1992, kdy p°ibyla karoserie kupΘ a dvoulitrovΘ turbo, se pro zjednoduÜenφ n∞kdy uvßd∞jφ ob∞ °ady 200 / 400 spoleΦn∞. V dalÜφch letech se paleta motor∙ rozrostla jeÜt∞ o diesel 1,9 l, objevilo se i kombi s oznaΦenφm Estate. V letech 1993 a₧ 1995 vyrobil Rover limitovanou sΘrii (2000 kus∙) roadster∙ MG RV8, pod jejich₧ kapotou p°edl vidlicov² osmivßlec 3946 cm3/142 kW, kter² umo₧≥oval vozu dosahovat rychlost 217 km/h a zrychlovat z 0 na 100 km/h za 7 s.
V roce 1994 koupila nejv∞tÜφ britskou automobilku firma BMW, a to za 800 milion∙ liber v hotovosti. Nejvφce byla tφmto krokem zaskoΦena Honda, kterß se v 80. letech podstatn∞ zaslou₧ila o rozmach Roveru a jeho obchodnφ ·sp∞chy.
Modelovß °ada 100 proÜla v prosinci roku 1994 v²razn²m restylingem, p°iΦem₧ technicky vyu₧φvala sp°φzn∞nost s v∞tÜφ typovou °adou 200 v oblasti motor∙ a plynokapalinovΘho odpru₧enφ Hydragas. T°φ a p∞tidve°ovΘ vozy byly vybaveny bu∩ zß₧ehov²mi Φty°vßlci 1,1 l/ 44 kW a 1,4 l/ 55 kW, nebo vzn∞tov²m motorem 1,5 l/42 kW. Krom∞ klasickΘ p∞tistup≥ovΘ p°evodovky byla v nabφdce sΘrie 100 (111, 114, 115 + akΦnφ model Kensington) p°evodovka CVT s plynule m∞niteln²m p°evodem. Nejv²konn∞jÜφ model °ady s motorem 1,4 l dosahoval nejv∞tÜφ rychlost 166 km/h.#MAIN\400\400_10.RTF,Rover - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Ve v²rob∞ nadßle z∙stßvß praotec vÜech minivoz∙ Rover Mini, kterΘho uvedlo v ₧ivot genißlnφ °eÜenφ Sira Alece Issigonise v lΘt∞ 1959. P∙vodnφ vp°edu nap°φΦ ulo₧en² motor OHV byl pro letoÜnφ rok nahrazen Φty°vßlcem °ady "K" objemu 1275 cm3 / 46 kW s vφcebodov²m elektronick²m vst°ikovßnφm a rozvodem OHC. Automobil dosahujφcφ rychlosti 145 km/h je vybaven Φty°stup≥ovou p°evodovkou a dokonce i airbagem. (model Cooper, 1274 cm3/ 37 kW existoval v obdobφ 1992 - 96). Na letoÜnφm autosalonu v Äenev∞ byla p°edvedena koncepΦnφ studie 3,1 m dlouhΘho t°φdve°ovΘho vozu Spiritual, pohßn∞nΘho le₧at²m t°φvßlcov²m motorem o v²konu 45 kW. Miniautomobil vß₧φcφ 700 kg zrychluje z 0 na 100 km/h za 13 s, p°iΦem₧ jeho motor se spokojφ v b∞₧nΘm provozu s 3 l paliva na 100 km. Studii Spiritual, opat°enΘ plynokapalinov²m odpru₧enφm Hydragas, sekundoval v Äenev∞ p∞tidve°ov² prototyp (dΘlka 3,5 m) Spiritual Too.
SouΦasnΘ nejmenÜφ vozy v nabφdce automobilky Rover nesou oznaΦenφ Mini, Mini Cooper, akΦnφ modely pak nßzvy Seakine, British Open, Cooper Monte Carlo a British Open II.#MAIN\400\400_11.RTF,Rover - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Modelovß °ada 200 (214, 216, 200 Vi, 220 SD) se doΦkala novΘ generace v °φjnu roku 1995, u p°φle₧itosti lond²nskΘho autosalonu Motor Show. Kompaktn∞ °eÜen² automobil se spl²vavou zßdφ existuje v t°φ a p∞tidve°ovΘm provedenφ. K dispozici jsou vp°edu nap°φΦ umφst∞nΘ motory Rover typu "K" 1,4 l/55 kW, ÜestnßctiventilovΘ Φty°vßlce 1,4 l/76 kW a 1,6 l/82 kW, nebo p°epl≥ovan² vzn∞tov² agregßt 2,0 l/77 kW s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva. Novinkou je v p∞tidve°ovΘm modelu 200 Vi Φty°vßlec 1,8 l s variabilnφm Φasovßnφm ventil∙ a v²konem 107 kW (montuje se rovn∞₧ do roadsteru MGF). I kdy₧ novß generace voz∙ Rover 200 ji₧ nevznikala ve spoluprßci s japonskou Hondou, p°evzal v²robce n∞kterΘ osv∞dΦenΘ komponenty z p°edchozφ dvoustovkovΘ °ady.#MAIN\400\400_12.RTF,Rover - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Typovß °ada Rover 400 je poslednφm plodem spoluprßce s japonskou firmou Honda, p°iΦem₧ konstrukce t∞chto voz∙ vychßzφ z p°edchozφ generace automobil∙ Civic. V roce 1996 p°ibyla k p∙vodnφmu Φty°dve°ovΘmu sedanu se spl²vavou zßdφ druhß karosß°skß varianta se stup≥ovitou zßdφ. Vozy °ady 400 (414, 416, 420) nabφzejφcφ vysokou ·rove≥ standardnφ v²bavy a velmi dobrΘ jφzdnφ vlastnosti jsou vybavovßny bu∩ klasickou p∞tistup≥ovou, nebo na p°ßnφ Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou. MotorovΘ spektrum tvo°φ zß₧ehovΘ Φty°vßlce 1,4 l/76 kW, 1,6 l 16V/82 kW, 1,6 l/83 kW (pro modely s "automatem"), 2,0 l 16V/100 kW a vzn∞tov² agregßt 2,0l/77 kW vybaven² turbodmychadlem a p°φm²m vst°ikovßnφm nafty (verze bez chladiΦe stlaΦenΘho vzduchu disponuje v²konem 63 kW). V Äenev∞ v roce 1994 se p°edstavila ve°ejnosti dalÜφ generace "Φty°stovkovΘho" kombi (motor 1,6 l 16V), nynφ vedenΘho jako samostatn² typ pod oznaΦenφm Rover Tourer.
Modelovß °ada Rover 600, p°edstavenß v roce 1993, vychßzφ z konstrukce Hondy Accord. Svou standardnφ v²bavou, kvalitou dφlenskΘho zpracovßnφ a cenou sv∙j vzor ovÜem p°ekonßvß. èestnßctiventilovΘ °adovΘ Φty°vßlce 1,8 l/85 kW, 2,0 l/85 kW, 2,0 l/98 kW, 2,3 l/116 kW, 2,0 l Turbo/147 kW vynikajφ mimo°ßdn∞ kultivovan²m b∞hem a p°φzniv²mi v²konov²mi charakteristikami. Nabφdku motor∙ dopl≥uje p°epl≥ovan² diesel 2,0 l/77 kW s p°φm²m vst°ikovßnφm nafty. ╪ada 600, reprezentovanß Φty°dve°ov²mi sedany se stup≥ovitou zßdφ 618,620,623 (akΦnφ model 623 Kingston), se rovn∞₧ dodßvß se Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou. Nßstupce °ady Rover 600 se oficißln∞ p°edstavφ na sklonku roku 1998.#MAIN\400\400_13.RTF,Rover - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Nejv∞tÜφ a nejluxusn∞jÜφ v∙z v nabφdce znaΦky Rover nese typovΘ oznaΦenφ 800. V roce 1986 se p°edstavil jako britskß verze automobilu Honda Legend. V roce 1992 v²robce °adu 800 modernizoval a zßrove≥ doplnil o novΘ motory. DalÜφ inovace p°iÜla v roce 1996 a v souΦasnΘ dob∞ p°edstavujφ °adu 800 Φty°dve°ovΘ sedany se stup≥ovitou Φi spl²vavou zßdφ a dvoudve°ovß kupΘ (800,825). Nabφdku motor∙ tvo°φ t°i °adovΘ Φty°vßlce 2,0i/100 kW, 2,0i Turbo/147 kW, 2,5 l TD/89 kW a vidlicov² Üestivßlec 2,5 l/129 kW, kter² je alternativn∞ dopln∞n o nov∞ vyvinutou Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovku. Nßstupce °ady 800 ji₧ vzejde ze spoluprßce s mnichovskou automobilkou BWM a jeho premiΘra se plßnuje na rok 1998.#MAIN\400\400_16.RTF,Rover - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
O AngliΦanech je znßmo, ₧e milujφ otev°enΘ vozy. Automobilka Rover jich nabφzφ celou Ükßlu, i kdy₧ zdaleka ne vÜechny exportuje. Tyto vozy vznikly na podvozcφch ji₧ existujφcφch typov²ch °ad. V∙z Mini Cabrio se oficißln∞ objevil v nabφdce Roveru v roce 1992 a pro modelov² rok 1997 je nabφzen pouze s motorem 1,3 l/46 kW a Φty°stup≥ovou p°evodovkou.P°ed p∞ti lety m∞l premiΘru kabriolet Rover 114 (na zßklad∞ modelu Metro) s motorem 1,1 l a ve v²rob∞ se udr₧el a₧ do lo≥skΘho roku.
V roce 1992 p°edstavil Rover kabriolet postaven² na podvozku tehdejÜφ °ady 200/400. DneÜnφ podoba vozu, kter² je v nabφdce automobilky veden jako samostatn² typ Rover Cabriolet, pohßnφ Üestnßctiventilov² °adov² Φty°vßlec zdvihovΘho objemu 1,6 l/82 kW (vloni nahradil motor o objemu 1,4 l). Automobil s tφmto motorem a p∞tistup≥ovou p°evodovkou dosahuje rychlost 185 km/h. V nabφdce je i p°evodovka s plynule m∞niteln²m p°evodem.
V²roba roadsteru MG RV8 (v letech 1993 a₧ 95) jeÜt∞ neskonΦila a ji₧ se Üeptalo o jeho nßstupci. V roce 1995 byl Äenevsk² autosalon sv∞dkem velkolepΘ premiΘry dvoumφstnΘho roadsteru MGF s motorem ulo₧en²m p°ed zadnφ pohßn∞nou nßpravou. ╪adov² Φty°vßlec °ady K zdvihovΘho objemu 1,8 l dodßvß v²robce bu∩ v provedenφ o v²konu 88 kW, nebo s variabilnφm Φasovßnφm ventil∙ VVC, je₧ zajiÜ¥uje v²kon 107 kW. P°evodovka je p∞tistup≥ovß. Ob∞ nßpravy upevn∞nΘ na pomocn²ch rßmech jsou zav∞Üeny nezßvisle s vyu₧itφm troj·helnφkov²ch a p°φΦn²ch ramen a plynokapalinov²ch prvk∙ systΘmu Hydragas. Rover uvßdφ u MGF rychlost a₧ 209 km/h a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 7 s.#MAIN\410\410_01.RTF,Saab - Vznik
Vznik automobilky
èvΘdskΘ automobily SAAB jsou ji₧ lΘta synonymem pro kvalitnφ a spolehlivß vozidla se sportovnφm image, p°esto tato severskß znaΦka nepat°φ mezi velkΘ v²robce s dlouholetou tradicφ. Jejφ produkce necel²ch sto tisφc automobil∙ roΦn∞ nereprezentuje ani t°etinu ÜvΘdskΘ produkce osobnφch vozidel. Leteckß tovßrna Svenska Aeroplan Aktiebolaget byla zalo₧ena v roce 1937 a zpoΦßtku se zab²vala v²robou letadel podle zahraniΦnφch licencφ. Od poΦßtku Φty°icßt²ch let vyrßb∞l SAAB ji₧ konstrukce vlastnφ a po druhΘ sv∞tovΘ vßlce se vedenφ firmy rozhodlo vstoupit i do oblasti automobilovΘ produkce. Z p∙vodn∞ dopl≥kovΘ v²roby se vÜak v pr∙b∞hu let stala d∙le₧itß souΦßst ÜvΘdskΘho strojφrenstvφ. V souΦasnΘ dob∞ je SAAB souΦßstφ koncernu General Motors.
#MAIN\410\410_04.RTF,Saab - Do r.1970
Historie do roku 1970
Pom∞rn∞ malß skupina konstruktΘr∙ a technik∙ firmy SAAB, vedenß Gunnarem Ljungstr÷mem, p°ipravila ji₧ v polovin∞ roku 1946 prvnφ prototyp automobilu s typov²m oznaΦenφm 92, kter² se vyznaΦoval zejmΘna v²razn∞ aerodynamicky tvarovanou dvoudve°ovou karoseriφ a pohonem p°ednφch kol, tedy konstrukΦnφmi prvky, kterΘ v dob∞ t∞sn∞ po druhΘ sv∞tovΘ vßlce nebyly zdaleka samoz°ejmostφ. Prvnφ prototypy pohßn∞ly dvoudobΘ dvouvßlce DKW, ale souΦasn∞ s jejich intenzivnφmi zkouÜkami probφhal i v²voj pohonnΘ jednotky SAAB obdobnΘ koncepce. Ta byla k dispozici poΦßtkem roku 1948 a p°edstavoval ji dvoudob² dvouvßlec 764 cm3, umφst∞n² nap°φΦ p°ed p°ednφ nßpravou. Po ov∞°ovacφ sΘrii z roku 1949 nßsledovalo brzy zahßjenφ v²roby typu SAAB 92, kter² byl pohßn∞n motorem o v²konu 18 kW, spojen²m s t°φstup≥ovou p°evodovkou. Dφky vynikajφcφ aerodynamice (cx = 0,35) dosahoval tento SAAB rychlosti 105 km/h. Ji₧ v roce 1952, po vyrobenφ 5300 kus∙ p∙vodnφho provedenφ, nßsledovala modernizace v podob∞ typu SAAB 92 B s pozm∞n∞n²m uspo°ßdßnφm karoserie a zv∞tÜen²m zadnφm sklem. V roce 1953 byl rovn∞₧ zv∞tÜen v²kon motoru na 20 kW a tento typ se vyrßb∞l a₧ do roku 1956, kdy jeho produkce p°ekroΦila hranici 20 000 vozidel. Mezitφm se v roce 1955 p°edstavil nov² typ 93, kter² je dodnes v historii znaΦky SAAB v²znamn²m meznφkem. Ji₧ na prvnφ pohled se od svΘho p°edch∙dce odliÜoval novou karoseriφ se svisle orientovanou maskou chladiΦe a mnoho novΘho bylo takΘ pod kapotou. T°φvßlcov² motor m∞l objem 748 cm3 a v²kon 24 kW a byl umφst∞n podΘln∞ p°ed p°ednφ nßpravou. P°epracovßn byl takΘ podvozek, kter² dostal odpΘrovßnφ vinut²mi pru₧inami a tuhou zadnφ nßpravu. Motor 748 cm3 byl postupn∞ vylad∞n a₧ na 37 kW (model GT 750), co₧ umo₧≥ovalo snadnΘ dosa₧enφ rychlosti nad hranicφ 140 km/h. DalÜφ d∙le₧itou zm∞nou bylo zahßjenφ v²roby typu 96 v roce 1960. Ten p°edstavoval inovaci nejenom tvarem karoserie, ale zejmΘna pou₧itφm Φty°dobΘho motoru. P∙vodn∞ byl pohßn∞n osv∞dΦen²m dvoudob²m t°φvßlcem s objemem zv∞tÜen²m na 841 cm3, pozd∞ji, od roku 1966, byl dodßvßn takΘ s Φty°vßlcov²m V-motorem Ford zdvihovΘho objemu 1,5 l. Po dobu t°φ let se automobily SAAB, sedany typu 96 a kombi typu 95, dodßvaly s dvoudob²mi i Φty°dob²mi motory. Dvoudob² t°φvßlec m∞l ve standardnφ verzi v²kon 31 kW, ve sportovnφ a₧ 41 kW, Φty°dob² Φty°vßlec 1498 cm3 disponoval 48 kW. PoΦßtkem roku 1969 byl dvoudobΘ motory z nabφdky definitivn∞ vy°azeny a automobily SAAB jsou od tΘ doby v²hradn∞ "Φty°dobΘ". Tφm ovÜem ani zdaleka neskonΦila slavnß Θra typu 95/96 i kdy₧ ji₧ v roce 1964 byly zahßjeny konstrukΦnφ prßce na zcela novΘm, v∞tÜφm automobilu SAAB. Ten se ve°ejnosti p°edstavil v listopadu 1967 s typov²m oznaΦenφm 99 a je vlastn∞ zßkladem vÜech dalÜφch model∙ SAAB, prakticky a₧ do souΦasnosti. Jeho p°ednφ kola zpoΦßtku pohßn∞l Φty°vßlec Triumph o objemu 1709 cm3 s v²konem 59 kW (v roce 1971 byl zv∞tÜen zdvihov² objem na 1854 cm3), a od roku 1974 dvoulitr vlastnφ konstrukce. V∙z se dodßval s ruΦn∞ °azenou i samoΦinnou p°evodovkou a dvou-, t°φ-, Φty°- i p∞tidve°ovou karoseriφ. V historii znaΦky SAAB majφ nezastupitelnou roli sportovnφ ·sp∞chy, dosa₧enΘ p°edevÜφm v automobilov²ch sout∞₧φch. JeÜt∞ d°φve, ne₧ se prvnφ automobily SAAB dostaly do rukou zßkaznφk∙, startovaly dva z nich v populßrnφ Rallye Monte Carlo 1950. Oba dojely do cφle a odstartovaly dlouhou °adu sportovnφch ·sp∞ch∙, spojen²ch zejmΘna se jmΘny Erika Carlssona a jeho ₧eny Pat, sestry Stirlinga Mosse. Na jejich kont∞ jsou tituly mistra Evropy a vφt∞zstvφ v t∞ch nejslavn∞jÜφch sout∞₧φch - Rallye Monte Carlo, RAC Rallye, Rallye 1000 jezer, Rallye San Remo atp. - mezi kter²mi nalezneme i Rallye Vltava 1967 (Erik zvφt∞zil, Pat dojela Φtvrtß). K dalÜφm slavn²m jmΘn∙m, spojen²m se znaΦkou SAAB, pat°φ kup°φkladu i Simo Lampinen a Stig Blomqvist. Sportovnφ image znaΦky se v letech 1956 a₧ 1974 promφtla i do sΘriovΘ v²roby v podob∞ t°φ generacφ dvoumφstn²ch roadster∙ Sonett, jejich₧ hlavnφm odbytiÜt∞m se stal p°edevÜφm automobilov² trh USA. Celkem jich bylo vyrobeno p°es deset tisφc v provedenφ Sonett II, Sonett V4 a Sonett III a dnes jsou p°edm∞tem velmi intenzivnφho zßjmu sb∞ratel∙.#MAIN\410\410_05.RTF,Saab - Do r.1997
Historie do roku 1997
Ji₧ koncem Üedesßt²ch let se v²roba automobil∙ SAAB 95 a 96 postupn∞ p°esunovala do poboΦnΘho zßvodu ve finskΘm Uusikaupunkki, aby tam v roce 1978 p°eÜla definitivn∞. Poslednφ sΘrie typu 96, uzavφrajφcφ jednu slavnou kapitolu historie ÜvΘdskΘ automobilky, byla vyrobena poΦßtkem roku 1980. Poslednφ vyroben² SAAB 96 nesl Φφslo 730 607, p°edstavujφcφ poΦet vyprodukovan²ch automobil∙ SAAB typovΘho oznaΦenφ 92, 93, 95 a 96. Nej·sp∞Ün∞jÜφm byl rok 1965, kdy bylo na trhy celΘho sv∞ta dodßno vφce ne₧ 40 000 automobil∙ SAAB. V mate°skΘm zßvod∞ v TrollhΣttanu mezitφm pokraΦovala v²roba, modernizace a dalÜφ v²voj typu 99, jeho₧ typovΘ oznaΦenφ se poslΘze zm∞nilo na 90 a jeho₧ v²roba skonΦila v roce 1987. Plodem zmφn∞nΘho v²voje bylo v kv∞tnu 1978 p°edstavenφ typu 900 s prodlou₧enou karoseriφ a zv∞tÜen²m rozvorem nßprav. Dodßval se s t°φ- i p∞tidve°ovou karoseriφ i jako kabriolet a osv∞dΦen²m dvoulitrem ve t°ech v²konov²ch verzφch - 80, 87 a 107 kW. JeÜt∞ p°edtφm, v zß°φ 1977, uΦinil SAAB v²znamn² krok ve zvyÜovßnφ technickΘ ·rovn∞ sv²ch automobil∙ zavedenφm p°epl≥ovßnφ turbodmychadlem (model SAAB 99 Turbo - 2,0 l/107 kW). DalÜφ v²vojovou etapou automobil∙ SAAB je typ 9000, p°edstaven² poprvΘ v roce 1984, tvo°φcφ vrchol nabφdky tΘto ÜvΘdskΘ znaΦky. V roce 1993 byl uveden na trh zcela p°epracovan² typ 900, jeho₧ v²voj probφhal ji₧ ve znamenφ spoluprßce se spoleΦnostφ GM.#MAIN\410\410_12.RTF,Saab - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
V Φervenci 1993 p°edstavil SAAB v²razn∞ inovovan² sedan °ady 900, prvnφ model, kter² vznikl v p°φmΘ spoluprßci s koncernem General Motors. Ve stejnΘm roce nßsledovaly i dalÜφ karosß°skΘ varianty kupΘ a kabriolet. Tento automobil s pohonem p°ednφch kol nabφzφ komfortn∞ vybaven² interiΘr a velmi dobrΘ jφzdnφ vlastnosti. Zßklad nabφdky pohonn²ch jednotek tvo°φ dvoulitrov² °adov² Φty°vßlec se dv∞ma vyva₧ovacφmi h°φdeli, kter² v atmosfΘrickΘ verzi disponuje v²konem 96 kW a v p°epl≥ovanΘm provedenφ pak hodnotou 136 kW. DalÜφ mo₧nou volbou je Φty°vßlec 2,3l/110 kW nebo vidlicov² Üestivßlec 2,5 l/125 kW. P°i rozvoru nßprav 2600 mm a dΘlce 4640 mm majφ modely SAAB 900 v t°φ- i p∞tidve°ovΘm provedenφ dostatek prostoru pro cestujφcφ i zavazadla. Skromn∞jÜφ prostor pro zavazadla mß pouze provedenφ kabriolet. Automobily tΘto typovΘ °ady vynikajφ kvalitou zpracovßnφ, rozsßhlou v²bavou a funkΦnostφ, stejn∞ jako bezpeΦn²mi jφzdnφmi vlastnostmi. Elegantnφ linie karoserie jsou dopln∞ny jejφmi dobr²mi aerodynamick²mi vlastnostmi. Sv²mi dynamick²mi charakteristikami ned∞lajφ tyto automobily ostudu sportovnφ tradici znaΦky - nejv²konn∞jÜφ provedenφ s p°epl≥ovan²m motorem dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 230 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 8,5 sekundy.#MAIN\410\410_13.RTF,Saab - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Automobily SAAB 9000 p°edstavovaly a₧ donedßvna souhrnem sv²ch vlastnostφ vrchol nabφdky ÜvΘdskΘ firmy. I kdy₧ se poprvΘ ve°ejnosti p°edstavily ji₧ v roce 1984, neustßlou inovacφ a modernizacφ konstrukce i rozÜi°ovßnφm nabφdky pohonn²ch jednotek dokßzaly dr₧et krok s konkurencφ. P°i tΘm∞° stejnΘm rozvoru nßprav a o mßlo v∞tÜφ dΘlce ne₧ typovß °ada 900 nabφzejφ dostatek pohodlφ p∞ti cestujφcφm i mφsto pro jejich zavazadla. ┌rove≥ v²bavy i nabφdka p°φsluÜenstvφ odpovφdß tradicφm znaΦky jak v oblasti bezpeΦnosti, tak i kvality v²roby a montß₧e. Od poloviny letoÜnφho roku, kdy se v nabφdce objevil model 95, se °ada 900 vyrßbφ ji₧ jen se Φty°dve°ovou karoseriφ se spl²vavou zßdφ. Nabφdka motor∙ vychßzφ v principu z palety pohonn²ch jednotek pro °adu 900, je vÜak pest°ejÜφ a v²konov∞ bohatÜφ. Zßklad tvo°φ osv∞dΦenΘ Φty°vßlcovΘ dvoulitry ve verzφch 96 a 110 kW (Turbo), stejnΘ motory 2,3 litru jsou pouze p°epl≥ovanΘ, zato ve t°ech v²konov²ch variantßch - 125, 147 a 165 kW. V nabφdce je rovn∞₧ t°φlitrov² vidlicov² Üestivßlec se Φty°iadvaceti ventily a v²konem 155 kW. DynamickΘ vlastnosti jsou op∞t na ·rovni image znaΦky - varianta Turbo 165 kW dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 240 km/h a z klidu na 100 km/h zrychluje za 6,9 sekundy.
V roce padesßtΘho v²roΦφ p°edstavila automobilka na domßcφ p∙d∞ nov² model SAAB 9-5. Ve v²robnφm programu nahradil nov² SAAB Φty°dve°ov² sedan 9000 CD/CDE, p°iΦem₧ p∞tidve°ovΘ modely CS/CSE z∙stßvajφ v produkci minimßln∞ do podzimu roku 1998, kdy je nahradφ provedenφ 95 Kombi.
V podob∞ SAABu 9-5 se na trhu objevil zcela nov² automobil, kter² vÜak v ₧ßdnΘm ohledu nezap°e svoji rodinu. Ka₧d² jednotliv² prvek designu p°ipomφnß, by¥ maliΦkostφ, n∞kterΘho ze sv²ch p°edch∙dc∙. Samotnß maska chladiΦe a hlavnφ sv∞tlomety nemajφ svou podobou daleko od stßvajφcφ °ady 900, kapota motoru p°ekr²vajφcφ hornφ Φßsti blatnφk∙ je potom nßvratem k prvku designu, kter² provßzel SAABy od roku 1969 a₧ do prvnφ poloviny roku 1993. Tvar boΦnφch oken a zejmΘna zadnφho sloupku nßs nechß zavzpomφnat na legendßrnφ devadesßtdevφtku. Zßkladnφ koncepce vysokΘ zßd∞ a umφst∞nφ skupinov²ch svφtilen z∙stßvß s p°imhou°enφm oka podobnΘ p°edchozφmu modelu 9000.
TΘm∞° s ka₧d²m modelem p°inßÜφ SAAB do automobilovΘho sv∞ta n∞jakou technickou novinku. Tentokrßt stojφ za zmφnku vedle inovacφ na pohonn²ch jednotkßch a podvozku dv∞ relativnφ maliΦkosti, kterΘ vÜak v²razn∞ ovlivnφ pohodu na cestßch. Vedle vyh°φvan²ch sedadel, kterΘ v automobilech SAAB slavily p°ed lety sv∞tovou premiΘru, zφskala znaΦka SAAB op∞t sv∞tovΘ prvenstvφ s v∞tran²mi sedadly. Dvojitß sluneΦnφ clona poslou₧φ souΦasn∞ pro ΦßsteΦnΘ zakrytφ Φelnφho i boΦnφho okna. VφceprvkovΘ prostorovΘ zav∞Üenφ zadnφch kol podstatn∞ zlepÜilo ovladatelnost vozidla a jeho sm∞rovou stabilitu. Dva p°epl≥ovanΘ Φty°vßlce zdvihovΘho objemu 2,0 l, resp. 2,3 l a asymetricky p°epl≥ovan² Üestivßlcov² t°φlitr V6 p°edstavujφ souΦasnou nabφdku pohonn²ch jednotek. TradiΦn∞ vysokou ·rove≥ pasivnφ bezpeΦnosti dokumentuje offsetov² nßraz dvou vozidel jedoucφch proti sob∞ rychlostφ 60 km/h. I p°es znaΦnou destrukci voz∙ jsou rizika poran∞nφ na vÜech mφstech t∞la nφzkß, riziko po₧ßru nehrozφ a dve°e automobil∙ lze bez pou₧itφ pomocn²ch technick²ch prost°edk∙ v∞tÜφ silou otev°φt. V²znamnou p°ednostφ novΘho SAABu 9-5 je vedle bezpeΦnosti a v²konn²ch motor∙ jeho individualita a typick² skandinßvsk² chararkter.#MAIN\410\410_16.RTF,Saab - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Krßtce po premiΘ°e sedan∙ °ady SAAB 900 v roce 1993 p°edstavila ÜvΘdskß automobilka elegantn∞ karosovan² kabriolet tΘho₧ ΦφselnΘho oznaΦenφ. V∙z se nabφzφ podobn∞ jako sedany °ady 900 se Φty°mi motorov²mi variantami: 2,0 l/96 kW, 2,0 l Turbo/136 kW, 2,3 l/110 kW a 2,5 V6/125 kW.#MAIN\420\420_01.RTF,Seat - Vznik
Vznik automobilky
AΦkoli majφ èpan∞lΘ ve v²rob∞ osobnφch automobil∙ dlouhou tradici, teprve Seat postavil zemi na kola. S podporou Nßrodnφho pr∙myslovΘho institutu (INI) vznikla prvnφ velkß Üpan∞lskß automobilka, kterß 13.listopadu 1953 vyrobila prvnφ automobil Seat podle licence Fiatu 1400. PoΦßtkem osmdesßt²ch let rozvßzala svΘ svazky s italsk²m Fiatem, v zß°φ 1982 podepsala dohodu s n∞meck²m Volkswagenem a v prosinci 1990 se stala stoprocentnφ souΦßstφ Volkswagen Group. NovΘ modely Seat s mφstopisn²mi nßzvy Üpan∞lsk²ch m∞st a ostrov∙ vtiskly znaΦce novou image a definitivn∞ ji zbavily pov∞sti "Üpan∞lskΘho Fiatu". Koncem roku 1992 ·sp∞Ün∞ vstoupila na Φesk² trh, p°edevÜφm modelem Toledo, a za°adila se do prvnφ desφtky nej·sp∞Ün∞jÜφch dovozc∙ do ╚eskΘ republiky. èpan∞lskß v²roba Seatu p°evyÜuje 300 tisφc voz∙ Seat a 300 tisφc voz∙ Volkswagen. Prvnφ pololetφ 1997 bylo pro znaΦku Seat velmi ·sp∞ÜnΘ. Prodala rekordnφch 193 tisφc voz∙, co₧ je o 10,2 % vφc ne₧ ve srovnatelnΘm obdobφ minulΘho roku, a rovn∞₧ zv²Üila prodej v ╚eskΘ republice na 2742 automobil∙ za prvnφch Üest m∞sφc∙ 1997. Celkovß produkce Seatu p°ekroΦila deset milion∙ automobil∙.#MAIN\420\420_04.RTF,Seat - Do r.1970
Historie do roku 1970
Na poΦßtku bylo povßleΦnΘ èpan∞lsko, kterΘ stßle poci¥ovalo nßsledky obΦanskΘ vßlky. Na ulicφch bylo samoz°ejm∞ vφce chodc∙ a cyklist∙ ne₧ motocyklist∙ a automobilist∙. Madridskß vlßda tehdy p°ipravila ambicioznφ plßn, jak postavit èpan∞lsko na kola. NeÜlo o znovuzrozenφ tradice, reprezentovanΘ v²robou luxusnφch voz∙ Hispano-Suiza, ale o masovou motorizaci a podporu hospodß°skΘho r∙stu. Vlßdnφ odbornφci konzultovali mo₧nosti spoluprßce se zahraniΦnφmi automobilkami. Volkswagen byl zamφtnut, proto₧e spoluprßce s pora₧en²m N∞meckem by koncem Φty°icßt²ch let nebyla z diplomatickΘho hlediska p°φliÜ vhodnß, francouzsk² Renault sßm plßnoval vstup do èpan∞lska na vlastnφ p∞st a tak vlßdnφ pr∙myslov² institut INI, zalo₧en² u₧ v roce 1941, uzav°el 26.°φjna 1948 smlouvu s italsk²m Fiatem. Podepsali ji Juan Antonio Suances, prezident INI, a profesor Vittorio Valetta, tehdejÜφ prezident Fiatu.
O rok a p∙l pozd∞ji, 9.kv∞tna 1950, byla zalo₧ena Üpan∞lskß akciovß spoleΦnost na v²robu cestovnφch automobil∙ SEAT (Sociedad Espa≥ola de Autom≤viles de Turismo, S.A.), registrovanß na adrese Calle San Francisco 4, Madrid, kterß nßsledn∞ otev°ela prvnφ kancelß°e na Via Layetana 158-160 v katalßnskΘ Barcelon∞, kde byl takΘ 27.Φervna 1950 zabrßn dvaadvacetihektarov² pozemek v Zona Franca v barcelonskΘm p°φstavu. Stavba zaΦala v prosinci tΘho₧ roku pod vedenφm Luise Villara Moliny. Po dokonΦenφ m∞l 1,26 milionu ΦtvereΦnφch metr∙ a ₧elezniΦnφ vleΦku, kterß jej spojila s dalÜφmi zßvody v Prat de Llobregat (jen o kilometr dßle) a pozd∞ji takΘ v Martorellu (severozßpadnφ p°edm∞stφ Barcelony) a tovßrnou v Pamplon∞, kterou Seat koupil od skupiny British Leyland (Authi) v sedmdesßt²ch letech.
Seat vznikl s akciov²m kapitßlem 600 milion∙ peset, reprezentovan²ch 600 tisφci akciemi v hodnot∞ po 1000 ptas. V∞tÜinov² podφl 51 % m∞l INI, 42 % Üest Üpan∞lsk²ch bank a 7 % italsk² Fiat, kter² takΘ v Turφn∞ p°ijal Üpan∞lskΘ odbornφky na zaÜkolenφ pro hladkou spoluprßci. Prvnφm prezidentem Seatu se stal JosΘ Ortiz Echagⁿe, sßm in₧en²r a jinak vynikajφcφ fotograf. Prvnφ cφle byly nφzkΘ, s produkcφ p∞ti tisφc voz∙ roΦn∞ v obdobφ 1953 a₧ 1957, ale Seat je vyplnil dvojnßsobkem. Za#MAIN\420\420_05.RTF,Seat - Do r.1997
Historie do roku 1997
Na p°elomu Üedesßt²ch a sedmdesßt²ch let se objevily p°φznaky krize. Fiat jednal s Citroenem o spojenφ a p°im∞l Seat k diskusφm o spoluprßci s Citroenem Hispania. Kdy₧ se plßn na f·zi rozplynul, zbyla Seatu a Citroenu spoleΦnß tovßrna na hnacφ klouby v zßpadoÜpan∞lskΘm Vigu, kterß vyu₧ila mnoha zkuÜenostφ Citroenu v tΘto oblasti, je₧ byla jeho tradiΦnφ specialitou. Ve stejnΘ dob∞ zorganizoval Seat rozhovory s dalÜφmi licenΦnφmi partnery Fiatu z Jugoslßvie (Zastava) a Polska (Polski Fiat), ale jednßnφ skonΦila zklamßnφm. Stejn∞ jako dalÜφ kolo s rusk²m partnerem VAZ Togliatti. K ₧ßdn²m racionalizaΦnφm opat°enφm nedoÜlo. Ve èpan∞lsku konkurence sφlila, ve Valencii se usadil Ford, pozd∞ji p°iÜel Opel. Stßtnφ organizace INI byla stßle majoritnφm vlastnφkem Seatu, ale u₧ naznaΦila, ₧e chce problΘmy °eÜit jin²m zp∙sobem. Znßm² mana₧er Lee Iacocca navrhl Seatu spoleΦnou v²robu p°evodovek s Fordem, ale vedenφ Seatu se rozhodlo pokraΦovat s Fiatem.
Juan Miguel Anto≥anzas, prezident INI, jeÜt∞ p°edtφm ne₧ se stal v roce 1986 nov²m prezidentem Seatu, si uv∞domil, ₧e v modernφ dob∞ nem∙₧e Seat p°e₧φt bez silnΘho partnera. Nejbli₧Üφ byl Fiat a po dlouh²ch jednßnφch s nφm 11.Φervna 1979 podepsal smlouvu o spojenφ Seatu s Fiatem, kter² tehdy u₧ dr₧el 41% akciφ. Ve smlouv∞ se Fiat zavßzal, ₧e p°evezme Seat vΦetn∞ tovßrny v Pamplon∞, kterou koupil od British Leyland Authi v roce 1972 (vyrßb∞ly se tam britskΘ Austiny), co₧ znamenß, ₧e zachovß vÜech 32 tisφc pracovnφch mφst a zajistφ v²robu 400 tisφc automobil∙ roΦn∞. Generßlnφm °editelem byl jmenovßn Piero Fusaro, kter² ve slu₧bßch Fiatu °φdil takΘ presti₧nφ tovßrnu Ferrari, a ten nemohl posφlat do Turφna p°φznivΘ zprßvy. Od roku 1977 vykazoval Seat znaΦnΘ ztrßty a hospodß°skß krize ostatn∞ postihla i samotn² Fiat. U₧ v zim∞ se hovo°ilo o tom, ₧e Fiat od smlouvy odstoupφ. N∞kolik t²dn∙ p°ed stanoven²m termφnem 28.Φervna 1980 p°ijali v Itßlii novΘ rozhodnutφ. Fiat opustil èpan∞lsko a tak neslavn∞ po t°iceti letech skonΦila spoluprßce obou partner∙. N∞kte°φ vedoucφ pracovnφci italskΘho koncernu tohoto kroku dodnes litujφ.
Budeme bojovat, rozhodl prezident Anto≥anzas, ale musφme b²t diplomatiΦtφ. Seat byl op∞t zßvisl² na Fiatu v dodßvkßch dφl∙ a skupin, proto₧e se v²robnφ sortiment velmi rozÜφ°il. ╚tvrtina obratu Seat se realizovala u dealer∙ Fiatu, ale poda°ilo se op∞t dosßhnout odb∞ru voz∙ do prodejnφ sφt∞ Fiatu. ItalovΘ ovÜem p°estali informovat èpan∞ly o inovacφch v²robk∙ a zastavili technickou pomoc. V roce 1981 prodal Fiat svΘ akcie Nßrodnφmu pr∙myslovΘmu institutu INI za symbolickou cenu jednΘ pesety a Seat se tak stal prvnφ Φist∞ Üpan∞lskou automobilkou povßleΦnΘho obdobφ. Vznikly prvnφ plßny na automobily vlastnφ konstrukce, ale jeÜt∞ n∞jak² Φas se v²robnφ sortimenty Fiatu a Seatu p°ekr²valy. Po₧adavek Ital∙ byl jednoznaΦn². Chcete-li prodßvat i na zahraniΦnφch trzφch, musφte svΘ v²robky upravit tak, aby nikdo nepoznal, ₧e vychßzejφ z Fiatu. Samoz°ejm∞ to nebyl lehk² ·kol.
T∞sn∞ p°ed rozchodem tvo°ily v²robnφ program vozy Seat 127, 124, 131, 132 a od roku 1979 takΘ Ritmo, odpovφdajφcφ stejnojmenn²m model∙m Fiatu. Montß₧ Fiatu 127 byla zahßjena v roce 1972, o rok pozd∞ji p°iÜel v∞tÜφ sedan 132, od 1974 se vyrßb∞la unikßtnφ Φty°dve°ovß varianta Seat 127, v modelovΘm roce 1975 Seat p°ipravil inovovanou °adu 124, nov² 131 a vlastnφ konstrukci Seat 133, co₧ nebylo nic jinΘho ne₧ pokraΦovßnφ Seatu 850 s motorem vzadu (843 cm3, 25 kW), ale s karoseriφ ve stylu Fiatu 127 resp. Fiatu 126p. èpan∞lsk² v²robce aktivn∞ vytvß°el vlastnφ ·pravy, nap°. Seaty 131 m∞ly v∞tÜφ v²kony ne₧ originßly Fiat 131 (Φtrnßctistovka 55 kW, Üestnßctistovka 70 kW), Seat 127 se dodßval nejen se znßm²m Φty°vßlcem 903 cm3 (32 kW), ale takΘ 1010 cm3 (38 kW) v provedenφ 127 Especial, a Seat 124 dostal novou masku p°φd∞ a vedle variant 1200 (48 kW) takΘ 1430 (55 kW), 1600 (66 kW) a 2000 (84 kW). Sportovnφ Seat 124-2000 toΦil Üest tisφc otßΦek, dosahoval nejv∞tÜφ rychlosti 180 km/h a stal se zßkladem sportovnφch ·sp∞ch∙ nejen v rallye, ale i na okruzφch. ZejmΘna mezi barcelonsk²mi taxikß°i byly oblφbenΘ verze Diesel se vzn∞tov²mi motory, sΘriov∞ vyrßb∞nΘ jako Seat 131 D 1800 (motor Perkins, 36 kW) a 132 D Diesel 2000 resp.2200 (motory Mercedes-Benz, 40 a 44 kW). T°φstup≥ovß samoΦinnß p°evodovka GM-Strasbourg se dodßvala pro Seaty 132-1800, pozd∞ji 132-2000. Seat nevynechal ₧ßdn² z model∙ Fiatu a tak se objevily populßrnφ 128 s p°ednφm pohonem (1200 a 1430), rovn∞₧ jako t°φdve°ovΘ kupΘ 128 3p. Vlastnφm v²tvorem Seatu, vedle malΘho modelu 133, bylo v sedmdesßt²ch letech kupΘ Sport 1200/1430 s originßlnφm designem, postavenΘ na podvozkov²ch skupinßch typu 127, ale s motory z typu 124. Siln∞jÜφ Sport 1430 dosahoval nejv∞tÜφ rychlosti 165 km/h. Seat 127 se stal prvnφm modelem Seat, jeho₧ v²roba p°ev²Üila milion voz∙.
TΘm∞° zapomenutou epizodou je montß₧ sportovnφch automobil∙ Lancia Beta CoupΘ a HPE (kombi High Performance Estate) od roku 1979 v zßvod∞ Seat v Landabenu (Pamplona), kde se vyrßb∞ly souΦasn∞ vÜechny modely Seat 124 a pozd∞ji malß Panda. Do rozchodu s Fiatem vzniklo 2747 t∞chto krßsn²ch voz∙ s dvoulitrov²mi motory.
V roce 1982 dosßhl Seat obratu 118 miliard peset a celkovß v²roba p°esßhla p∞t milion∙ automobil∙, Φφm₧ se za°adil mezi 200 nejv∞tÜφch spoleΦnostφ sv∞ta. 30.zß°φ byla podepsßna dohoda o v²robnφ a obchodnφ spoluprßci s n∞meck²m koncernem Volkswagen, podle nφ₧ vyu₧il Seat nadbyteΦn²ch kapacit k montß₧i 120 tisφc voz∙ Volkswagen, z nich₧ polovina byla urΦena pro export. Tato dohoda pomohla Seatu p°e₧φt. Bez vlastnφho v²voje a bez samostatnΘho exportnφho odd∞lenφ se pokusil o nemo₧nΘ. INI vypomohl finanΦnφ injekcφ ve v²Üi 150 milion∙ americk²ch dolar∙, novΘ vedenφ vyst°φdalo na °φdicφch mφstech italskΘ pracovnφky. Produkce drasticky poklesla, ale Seat se musel zm∞nit v automobilku s vlastnφm v²vojem a zbavit se image "Üpan∞lskΘho Fiatu". ItalskΘ konstrukce byly upraveny, dostaly nov² design i novß jmΘna. Z Ritma se stal Seat Ronda (1982), ze Seatu 127 vznikl Seat Fura (1983), pozd∞ji p°ibyla Malaga se stup≥ovitou zßdφ (od 1985), Panda se prom∞nila na Marbellu. P°es velkΘ problΘmy, kdy exportu brßnil nejen Fiat (nap°. Honda protestovala na n∞meckΘm trhu proti jmΘnu Ronda), vyjely Seaty op∞t do sv∞ta. Z nßvrh∙ na restyling Ritma pod jmΘnem Seat Ronda zvφt∞zil koncept italskΘho studia Rayton Fissore (ÜΘfdesigner Tom Tjaarda), bylo zm∞n∞no vÜe, co Ülo zm∞nit rychle a v∙z dostal novou p°φ∩, o nφ₧ zlφ jazykovΘ tvrdφ, ₧e byla zda°ilejÜφ ne₧ u originßlu. èpan∞lskΘ studio Astesa na stejn²ch principech rekonstruovalo Seat 127 na model Fura. Zatφmco na konci roku 1982 nem∞l Seat v Evrop∞ mimo èpan∞lsko ₧ßdnΘho dealera, o rok pozd∞ji 498 dealer∙ prodalo osmadvacet tisφc voz∙ Seat na evropskΘm kontinentu. V zßmo°φ m∞l Seat nejv∞tÜφ obchodnφ sφ¥ v Chile.
Kormidelnφk∙m Seatu bylo vÜak z°ejmΘ, ₧e nutn∞ pot°ebujφ automobil zcela novΘ a vlastnφ originßlnφ konstrukce. Jeho v²voj pod k≤dov²m oznaΦenφm S1 zaΦal poΦßtkem osmdesßt²ch let. Seat nejprve zva₧oval pou₧itφ podlahovΘ ploÜiny Seat 127, ale Giorgetto Giugiaro (Ital Design) vedenφ p°esv∞dΦil, ₧e bude lepÜφ v∞tÜφ platforma Ritmo/Ronda, pro jejφ₧ v²robu m∞l Seat mnohem modern∞jÜφ v²robnφ linku ne₧ pro ·zkou a zastaralou ploÜinu typu 127. Ital Design navrhl karoserii novΘho automobilu, kter² dostal jmΘno Ibiza, ale technologickou p°φpravu dokonΦila n∞meckß karosßrna Karmann, kdy₧ Giugiaro dostal ultimßtum od Fiatu, kter² byl jeho nejv∞tÜφm klientem. V propagaΦnφch materißlech novΘ Ibizy, uvedenΘ v roce 1984, se vÜak Giugiarovo jmΘno p°esto objevilo, proto₧e Karmann na stylingu nemusel nic m∞nit. Giugiaro, kter² tehdy navrhl takΘ Fiat Uno, ztratil "za trest" v∞tÜinu zakßzek Fiatu. NovΘ motory t°φdve°ovΘho a p∞tidve°ovΘho hatchbacku Ibiza S1 nesly nßpisy Porsche System, proto₧e na v²voji Φty°vßlc∙ 1.2 a 1.6 spolupracovalo v²vojovΘ odd∞lenφ Porsche ve Weissachu. Novß Ibiza m∞la ·sp∞ch a vyrobilo se celkem 1,23 milionu voz∙. Dφky Ibize se Seat postavil definitivn∞ na vlastnφ nohy.
Juan Antonio Diaz Alvarez, nov² prezident Seatu; profesor Carl Hahn, tehdejÜφ ÜΘf Volkswagenu, a Luis Carlos Crossier, prezident INI, podepsali 9.Φervna 1986 dohodu o p°evzetφ v∞tÜiny akciφ Seatu (51 %) n∞meck²m koncernem Volkswagen. JeÜt∞ tΘho₧ roku se tento podφl zv∞tÜil na 75 % a v roce 1990 zφskal Volkswagen Group od INI vÜechny zb²vajφcφ akcie, Φφm₧ se Seat stal stoprocentnφm vlastnictvφm nejv∞tÜφho evropskΘho automobilovΘho koncernu. Evropskß investiΦnφ banka poskytla ·v∞r na v²stavbu supermodernφho zßvodu v Martorellu u Barcelony, kter² v letech 1993 a 1994 zahßjil sΘriovou v²robu Ibizy druhΘ generace a Cordoby, jejφ varianty se stup≥ovitou zßdφ.
Prvnφm automobilem, vyvinut²m po p°evzetφ Seatu Volkswagenem, se stal sedan Toledo (k≤dovΘ oznaΦenφ S3). Vznikl ve spoluprßci s Ital Designem, kter² na r∙zn²ch autosalonech prezentoval studie rodinn²ch sedan∙ budoucnosti Seat Proto T (Frankfurt 1989) a Proto TL (Äeneva 1990), p°edch∙dc∙ Toleda. Automobil st°ednφ t°φdy slavil premiΘru na BarcelonskΘm autosalonu 1991, jeho v²roba byla zahßjena v Zona Franca a k jeho vynikajφcφ pov∞sti p°isp∞ly takΘ OlympijskΘ hry 1992, kde se p°edstavil celΘmu sv∞tu. Vznikla dokonce elektrickß verze Toleda.
V²roba voz∙ Ibiza v r∙zn²ch variantßch pokraΦovala dßl, Malaga nahradila Rondu, Marbella dostala u₧itkovou verzi nazvanou Terra. Na ÄenevskΘm autosalonu 1991 zß°ila Ibiza New Style s faceliftem a °adou zlepÜenφ, zanedlouho v²roba voz∙ °ady Ibiza p°esßhla milion kus∙. Seat prosperoval a p°edvßd∞l takΘ studie koncepΦnφch voz∙ sΘrie Proto (poslednφ Proto C na Pa°φ₧skΘm autosalonu 1990), plß₧ovou Marbellu Playa (1991), sportovnφ Concepto T (1992), luxusnφ Toledo Exclusive (Äeneva 1992, spoluprßce s n∞meckou firmou IVM), akΦnφ sΘrie Ibiza Olimpica, Toledo Sport atd. VelkΘ investice, zejmΘna vÜak v²stavba supermodernφ tovßrny v Martorellu, p°ivedly Seat do Φerven²ch Φφsel. Po krizovΘm roce 1993, kdy se vÜak rozb∞hla v²roba novΘ Ibizy druhΘ generace v Martorellu, byl rok 1994 rokem konsolidace. V rßmci racionalizace byly zßvod v Pamplon∞ (Landaben) a finanΦnφ spoleΦnost FISEAT prodßny Volkswagenu. Seat p°evedl v srpnu 1994 v²robu Toleda rovn∞₧ do Martorellu a v b²valΘm zßvod∞ Zona Franca (Barcelona) vznikl dodavatelsk² park. V²voj se vÜak nezastavil, v²robnφ program obohatila nejen Cordoba, ale takΘ vysokov²konnΘ verze Toledo 2.0 16V a Ibiza 1.8 16V. PoΦet zam∞stnanc∙ spoleΦnosti klesl na 13 600.
P°ekvapenφm ÄenevskΘho autosalonu 1995 byl velkoprostorov² automobil Seat Alhambra, varianta koncernovΘho Volkswagenu Sharan, na autosalonu v Barcelon∞ nßsledovala u₧itkovß Inca, sp°φzn∞nß s Volkswagenem Caddy, podzimnφ IAA 1995 ve Frankfurtu p°inesla sportovnφ dvoudve°ovou Cordobu SX a vzn∞tovΘ motory VW TDi s p°φm²m vst°ikem pro Toledo. Dne 26.zß°φ 1995 byl vyroben desetimiliont² automobil znaΦky Seat. V tΘ dob∞ u₧ Seat ·sp∞Ün∞ p∙sobil na ΦeskΘm trhu, kam vstoupil zßv∞rem roku 1992, a nedlouho po desetimiliontΘm vyrobenΘm voze se slavil desetitisφcφ Seat, prodan² v ╚eskΘ republice. V Martorellu vyrobili miliont² automobil 27-listopadu 1996 a byla to Φervenß Cordoba. Zßjem zßkaznφk∙ podpo°ily i akΦnφ modely, z nich₧ k poslednφm pat°φ sΘrie Summer Collection (1997).
V²robnφ sortiment Seatu se dßle rozÜφ°il na ja°e 1997, kdy slavil premiΘru mal² automobil Arosa, p°ekvapenφ ÄenevskΘho autosalonu. Pouze t°iap∙lmetrov² automobil vÜak p°inßÜφ p°φkladnou bezpeΦnost, srovnatelnou s vozy vyÜÜφ t°φdy. Na BarcelonskΘm autosalonu nßsledovalo kombi Cordoba Vario, ale tφm v²Φet novinek nekonΦφ. V p°φÜtφm roce se doΦkß druhΘ generace takΘ ·sp∞ÜnΘ Toledo. Jeho nßstupce se vyvφjφ pod k≤dov²m oznaΦenφm S5.
Automobily Seat zφskaly reputaci takΘ na zßvodnφch tratφch. Seat zkouÜel r∙znΘ disciplφny, pro terΘnnφ sout∞₧e a marat≤ny vyvinul dokonce dvoumotorovou Ibizu (1988), v zßvodech cestovnφch voz∙ Superturismo startovala Toleda na francouzskch okruzφch, objevilo se i Toledo Marathon s pohonem vÜech kol pro ·Φast v pouÜtnφch maratonech. Nejv∞tÜφm sportovnφm ·sp∞chem je vÜak vφt∞zstvφ v dvoulitrovΘ t°φd∞ W2L mistrovstvφ sv∞ta znaΦek v automobilov²ch sout∞₧φch 1996, kdy Üpan∞lsk² t²m porazil Renaulta a naÜi èkodu a₧ v poslednφ RAC Rallye na sklonku sezony. V²kon dvoulitrovΘho motoru Ibizy 2.0 Kit Car vzrostl a₧ na 190 kW! TakΘ v sezon∞ 1997 tovßrnφ t²m Seatu ·sp∞Ün∞ startuje ve sv∞tov²ch rallye a Üpan∞lskß automobilka plßnuje stavbu sout∞₧nφho automobilu WRC (World Rally Car) na zßklad∞ p°ipravovanΘho vozu S5 (1998).#MAIN\420\420_10.RTF,Seat - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Marbella - nejstarÜφ model v nabφdce Seatu, proslulß hospodßrnostφ a velkou u₧itnou hodnotou, vychßzφ jeÜt∞ z licence Fiatu Panda. V∙z se p∙vodn∞ vyrßb∞l s motory konstrukce Fiat o objemu 903 cm3 (od roku 1986 takΘ 843 cm3) a s Φty°stup≥ovou nebo p∞tistup≥ovou p°evodovkou Fiat, ale pro modelov² rok 1997 byl v²razn∞ upraven a poΦφtß se s jeho v²robou a₧ do roku 2000 (p°edevÜφm pro domßcφ trh).
Nov² motor mß zdvihov² objem 899 cm3 (z da≥ov²ch d∙vod∙ snφ₧en pod 900 cm3), vybaven² vst°ikovßnφm Weber Marelli a °φzen²m katalyzßtorem, v²kon je 30 kW/5800 ot/min a toΦiv² moment 60 N.m/2800 ot/min. P∞tistup≥ovß p°evodovka je nynφ konstrukce Volkswagen a jako ostatnφ Seaty mß i Marbella pohon p°ednφch kol. V t°φdve°ovΘ karoserii lze zavazadlov² prostor zv∞tÜit z 272 na 1090 l sklopenφm druhΘ °ady sedadel. P°ednφ kola jsou nezßvisle zav∞Üena na vzp∞rßch McPherson, vzadu je tuhß nßprava s listov²mi pery. Brzdy jsou vp°edu kotouΦovΘ, vzadu bubnovΘ. V∙z mß celkovΘ rozm∞ry 3475 x 1500 x 1445 mm, rozvor 2160 mm a pohotovostnφ hmotnost 720 kg. Novß je p°φstrojovß deska, volant a Φaloun∞nφ. V∙z zrychluje z 0 na 100 km/h za 19,2 s a dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 135 km/h. Podle novΘ metodiky m∞°enφ mß spot°ebu (m∞sto/mimo m∞sto) 7,9/5,1 l/100 km.
Uvedenφ malΘho modelu Arosa kupodivu neznamenalo konec Marbelly, poslednφho modelu z d∞dictvφ Θry Fiat, kter² se stßle dob°e prodßvß zejmΘna na domßcφm trhu. Seat Arosa ovÜem p°edstavuje velk² krok vp°ed a vynikß jeÜt∞ lepÜφm vyu₧itφm obestav∞nΘho prostoru. InteriΘr je u tohoto malΘho vozu neobyΦejn∞ prostorn². Jen 3,5 metru dlouh² automobil toti₧ nabφzφ kvalitu, bezpeΦnost a jφzdnφ pohodlφ pln∞ srovnatelnΘ s vozy vyÜÜφch kategoriφ (vnit°nφ dΘlka kabiny je 1,81 m). Vyu₧φvß spoleΦn²ch dφl∙ a podlahovΘ ploÜiny Volkswagen Group a je prvnφm Seatem, kter² se vyrßbφ v zßvod∞ Volkswagen v n∞meckΘm Wolfsburgu.
BezpeΦnost je u mal²ch voz∙ v∞tÜinou velmi choulostiv²m problΘmem. Novß Arosa svou konstrukcφ vÜak plnφ bezpeΦnostnφ normy pro Φelnφ i boΦnφ nßrazy, kterΘ vstoupφ v Evrop∞ v platnost v roce 1998. Posßdku chrßnφ v²raznΘ p°ednφ a zadnφ deformaΦnφ z≤ny, kterΘ obklopujφ tuh² skelet vozu, vybaven² boΦnφmi v²ztuhami, bezpeΦnostnφm sloupkem volantu a pyrotechnick²mi p°edpφnaΦi bezpeΦnostnφch pßs∙. Na p°ßnφ se dodßvajφ dva airbagy, klimatizace, hlinφkovß kola, posilovaΦ °φzenφ a nejmodern∞jÜφ protiblokovacφ systΘm ABS Teves Mark 20, kombinovan² s elektronick²m regulßtorem brzdnΘho tlaku EBV.
Automobil mß celkovΘ rozm∞ry 3536 x 1639 x 1460 mm, rozvor 2323 mm a rozchod kol vp°edu/vzadu 1372/1400 mm. Pohotovostnφ hmotnost se pohybuje od 864 do 925 kg podle modelu. SouΦinitel odporu vzduchu je pouze 0,32, co₧ je na tak krßtk² v∙z vynikajφcφ hodnota. P°i uvedenφ na trh byly k dispozici dva zß₧ehovΘ Φty°vßlcovΘ motory 1.0 MPi/37 kW a 1.4 MPi/44 kW, pozd∞ji bude nabφdka rozÜφ°ena o vzn∞tov² 1.7 SDi. NejmenÜφ motor je poslednφm dopln∞nφm pohonn²ch jednotek Seatu, je celohlinφkovΘ konstrukce s dvouventilov²m rozvodem OHC. S motorem 1.4 MPi se alternativn∞ dodßvß Φty°stup≥ovß samoΦinnß p°evodovka, standardn∞ se montuje p∞tistup≥ovß p°evodovka s p°φm²m °azenφm. VÜechna kola jsou zav∞Üena nezßvisle, vp°edu na vzp∞rßch McPherson, vzadu na vleΦen²ch ramenech spojen²ch torzn∞ poddajnou p°φΦkou. Brzdy jsou vp°edu kotouΦovΘ, u 1.4 MPi s vnit°nφm chlazenφm, vzadu bubnovΘ. ╪φzenφ je h°ebenovΘ, na p°ßnφ s posilovaΦem. V∙z jezdφ na t°inßctipalcov²ch kolech.#MAIN\420\420_11.RTF,Seat - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Seat Ibiza je nejprodßvan∞jÜφ automobil Üpan∞lskΘho trhu, p°edstaven² na ja°e 1993, pr∙b∞₧n∞ vylepÜovan² a nabφzen² v °ad∞ variant se zß₧ehov²mi i vzn∞tov²mi motory od 1,0 do 2,0 litru. Jde o druhou generaci ·sp∞ÜnΘho vozu, kterß vÜak nemß s prvnφ Ibizou (S1) nic spoleΦnΘho. Novß Ibiza p°edstavuje pro Seat nejÜirÜφ typovou °adu a jejφ image podtrhlo vφt∞zstvφ dvoulitrovΘ Ibizy Kit Car v mistrovstvφ sv∞ta znaΦek W2L v sezon∞ 1996.
Novß Ibiza se vyrßbφ v supermodernφ tovßrn∞ v Martorellu, jejφ₧ dennφ produkce p°esahuje 2000 voz∙ p°i maximßlnφ Üetrnosti k ₧ivotnφmu prost°edφ. Krßtce po sv∞tovΘ premiΘ°e na autosalonu v Barcelon∞ 1993 p°iÜla Ibiza takΘ na Φesk² trh. Slavnostnφ premiΘ°e t°φdve°ovΘho a p∞tidve°ovΘho hatchbacku p°edchßzelo 38 m∞sφc∙ v²voje, osm milion∙ testovacφch kilometr∙, padesßt bariΘrov²ch test∙, t°i saharskß lΘta a t°i arktickΘ zimy zkouÜek, zkrßtka t°icet miliard peset nßklad∙ do konstrukce, v²voje a p°φpravy sΘriovΘ v²roby. Na designu spolupracovalo italskΘ studio Ital Design, vedenΘ Giorgettem Giugiarem.
Seat Ibiza dφky sv²m rozm∞r∙m p°edstavuje nej₧ßdan∞jÜφ t°φdu voz∙, kterΘ se dob°e ovlßdajφ, snadno se s nimi parkuje a nejlΘpe napl≥ujφ nßroky na hospodßrn² provoz. Ibiza navφc nabφzφ pohodlφ, velmi dobrΘ jφzdnφ vlastnosti, ale p°edevÜφm bezpeΦnost srovnatelnou s automobily vyÜÜφch t°φd. P∙vodnφ paleta Üesti motor∙ (1.05i; 1.3i, 1.6i; 1.8i; 2.0i a 1.9D) se dßle rozÜφ°ila, p∞tistup≥ovΘ p°evodovky majφ pro ka₧d² motor odliÜnΘ odstup≥ovßnφ, podvozek je technicky sp°φzn∞n s koncernov²m bratrem VW Golf III, originßlnφ tvary karoserie vykazujφ souΦinitel odporu vzduchu jen 0,32. P°ednφ kola jsou zav∞Üena na spodnφch p°φΦn²ch ramenech a vzp∞rßch McPherson, vzadu jsou vleΦenß ramena spojenß torzn∞ poddajnou p°φΦkou. H°ebenovΘ °φzenφ mß u model∙ od 1.6i sΘriov∞ posilovaΦ. KapalinovΘ dvouokruhovΘ brzdy s posilovaΦem majφ kotouΦe na p°ednφch kolech, u siln∞jÜφch model∙ s vnit°nφm chlazenφm, vzadu jsou bubnovΘ brzdy, u nejsiln∞jÜφch sportovnφch variant nahrazenΘ kotouΦi, ABS se v∞tÜinou dodßvß za p°φplatek. V∙z mß celkovΘ rozm∞ry 3853 x 1640 x 1422 mm, je postaven na podlahovΘ ploÜin∞ s rozvorem 2443 mm a pohotovostnφ hmotnost se pohybuje od 910 do 1100 kg podle modelu.
Modely 1998 reprezentujφ °adu s t°inßcti r∙zn²mi motory, kterΘ pokr²vajφ v²konovΘ spektrum od 37 do 110 kW, z toho p∞ti vzn∞tov²mi od 47 do 81 kW, s p∞ti stupni v²bavy a s mo₧nostφ montß₧e samoΦinnΘ Φty°stup≥ovΘ p°evodovky (s motorem 1.8i). Novinkou je (pro vybranΘ trhy) nabφdka p°epl≥ovanΘho vzn∞tovΘho motoru TDi s p°φm²m vst°ikem paliva ve variantßch 66 kW a 81 kW, zß₧ehovΘ Üestnßctistovky Crossflow/74 kW a litrovΘho hospodßrnΘho motoru o v²konu 37 kW pro domßcφ trh. Nejv²konn∞jÜφ dvoulitrov² Φty°vßlec 110 kW se dodßvß do sportovnφ varianty Cupra a modelu 2.0 GT 16V. Podle trhu a modelu se dodßvajφ standardn∞ nebo na p°ßnφ airbagy °idiΦe a spolujezdce, ABS, centrßlnφ zamykßnφ, elektrickΘ ovlßdßnφ oken, posilovaΦ °φzenφ, klimatizace atd. Na Φesk² trh se Seat Ibiza dovß₧φ s motory 1.4 MPi/44 kW, 1.6 MPi/55 kW, 1.6 Crossflow/74 kW, 2.0 16V/110 kW, 1.9D/47 kW.
Sportovn∞ lad∞n² model Seat Ibiza Cupra, dodßvan² v²hradn∞ v t°φdve°ovΘ verzi, byl uveden na trh v roce 1996. Do ╚eskΘ republiky se dovß₧φ od Φervna 1997. P°i prßci na Ibize Cupra byla designer∙m inspiracφ Ibiza Kit Car, kterß zvφt∞zila v dvoulitrovΘ t°φd∞ mistrovstvφ sv∞ta znaΦek 1996 v automobilov²ch rallye. V∙z pohßnφ siln² dvoulitrov² Φty°vßlec s Φty°ventilov²m rozvodem 2x OHC, kter² dßvß v²kon 110 kW (150 konφ) p°i 6000 ot/min a nejv∞tÜφ toΦiv² moment 180 N.m/4800 ot/min. Charakteristika motoru vÜak umo₧≥uje nejen sportovnφ svezenφ, ale i klidnou relaxaΦnφ jφzdu. Stejn∞ jako vÜechny ostatnφ motory Seat je i sportovn∞ lad∞n² dvoulitr Cupra vybaven t°φcestn²m °φzen²m katalyzßtorem, kter² zaruΦuje nφzkΘ emise. V∙z mß p∞tistup≥ovou p°evodovku s p°φm²m °azenφm, kotouΦovΘ brzdy na vÜech kolech (vp°edu s vnit°nφm chlazenφm), Φty°kanßlov² protiblokovacφ systΘm ABS Bosch, protiprokluzovΘ za°φzenφ EDS (Electronic Diferential-Lock System), Üestnßctipalcovß litß kola, pneumatiky 195/45 R 16, anatomickΘ ko₧enΘ sedaΦky vp°edu, klimatizaci, elektrickΘ ovlßdßnφ okennφch skel a se°izovßnφ zrcßtek, specißlnφ lak karoserie v sedmi barevn²ch odstφnech atd. Ibiza Cupra zrychluje z 0 na 100 km/h za 8,3 s, dosahuje rychlosti 216 km/h a mß pr∙m∞rnou spot°ebu 8,4 l/100 km podle ES/93/116.
Prototyp Cordoby, Φty°dve°ovΘho sedanu odvozenΘho od Ibizy, byl p°ekvapenφm frankfurtskΘho autosalonu IAA 1993, v nßsledujφcφm roce se vÜak rozb∞hla jeho sΘriovß v²roba. Cordoba vychßzφ stylisticky i technicky z menÜφ Ibizy, ale mß t°φprostorovou karoserii se stup≥ovitou zßdφ, v nφ₧ se skr²vß neobyΦejn∞ velk² zavazadlov² prostor o objemu 455 litr∙. P°i uvedenφ na trh v roce 1994 m∞la Cordoba nabφdku sedmi motor∙ (1.4i, 1.6i, 1.8i, 1.8i 16V, 2.0i, 1.9D a 1.9 TD), kterß se b∞hem nßsledujφcφch let dßle rozÜφ°ila. Podvozek Cordoby konstrukΦn∞ vychßzφ z Ibizy, ale posilovaΦ °φzenφ se dodßvß sΘriov∞ u vÜech model∙. Na p°ßnφ je Φty°stup≥ovß samoΦinnß p°evodovka s elektronickou °φdicφ jednotkou Digimat, dodßvanß s motorem 1.8i. TakΘ karoserie Cordoby je v²sledkem spoluprßce stylistickΘho centra Seatu s v∞hlasn²m italsk²m studiem Ital Design. SouΦinitel odporu vzduchu Φinφ 0,32. CelkovΘ rozm∞ry vozu jsou 4144 x 1640 x 1424 mm, rozvor 2443 mm a pohotovostnφ hmotnost 975 a₧ 1145 kg podle modelu a v²bavy. Koncem roku 1996 doplnily v²robnφ program Cordoby novΘ motory 1.4 16 V/74 kW, 1.9 TDi/66 kW a nejv²konn∞jÜφ 2.0 16V/110 kW. V letoÜnφm roce dostala Cordoba rovn∞₧ siln∞jÜφ verzi 1.9 TDi se zv²Üen²m v²konem na 81 kW. Modely 1998 se dodßvajφ s jedenßcti r∙zn²mi motory, p°iΦem₧ do ╚eskΘ republiky se dovß₧ejφ modely 1.4 MPi/44 kW, 1.6 MPi/55 kW, 1.6 Crossflow/74 kW, 1.9D/47 kW a 1.9 TDi/66 kW
Na frankfurtskΘm autosalonu IAA 1995 se p°edstavila sportovn∞ lad∞nß dvoudve°ovß verze Cordoby, nazvanß Cordoba SX, kterß p°iÜla do prodeje poΦßtkem roku 1996. Automobil zachovßvß tvar karoserie Cordoby vΦetn∞ zavazadlovΘho prostoru s objemem 455 litr∙, ale mß na ka₧dΘm boku jen jedny velkΘ dve°e. V∙z mß celkovΘ rozm∞ry 4142 x 1640 x 1409 mm, rozvor 2443 mm a pohotovostnφ hmotnost 1035 a₧ 1120 kg podle modelu a v²bavy. Nabφdka motor∙ je vzhledem k charakteru vozu u₧Üφ a zahrnuje Φty°i v²konn∞jÜφ jednotky, t°i zß₧ehovΘ a jednu p°epl≥ovanou vzn∞tovou TDi. VÜechny Cordoby SX majφ v sΘriovΘ v²bav∞ elektrickΘ ovlßdßnφ okennφch skel a se°izovßnφ vn∞jÜφch zp∞tn²ch zrcßtek, dva airbagy, palubnφ poΦφtaΦ, imobilizΘr s alarmem, centrßlnφ zamykßnφ, ABS (u 2.0 16V v kombinaci s protiprokluzov²m za°φzenφm EDS), t≤novanß skla atd. Cordoba SX mß takΘ vlastnφ novou st°ednφ spodnφ Φßst p°φstrojovΘ desky s tlakom∞rem oleje, ukazatelem dobφjenφ akumulßtoru a schrßnkou na kazety. Klimatizace se dodßvß za p°φplatek. ╚eÜtφ zßkaznφci si mohou objednat Cordobu SX s motory 1.6 Crossflow/74 kW, 2.0 16V/110 kW a 1.9 TDi/66 kW.
P°ekvapenφm BarcelonskΘho autosalonu 1997 se stala Cordoba Vario, prvnφ kombi znaΦky, vytvo°enΘ po p°evzetφ Seatu skupinou Volkswagen. P°i shodnΘ dΘlce jako Φty°dve°ov² sedan nabφzφ tento automobil a₧ 1250 l vnit°nφho prostoru pro zavazadla Φi nßklad (po sklopenφ zadnφ °ady sedadel) a navφc se m∙₧e pochlubit zajφmav²m designem, kter² vnßÜφ i do tΘto t°φdy tolik cen∞nou individualitu a kouzlo osobnosti. Naklßdßnφ zavazadel a p°φstup do prostoru v zßdi v²razn∞ ulehΦujφ ÜirokΘ vzh∙ru v²klopnΘ dve°e, na st°eÜe jsou dv∞ p°φΦnΘ posuvnΘ liÜty st°eÜnφho nosiΦe (do 50 kg). Z bohatΘ nabφdky motor∙ byly pro kombi Vario vybrßny t°i zß₧ehovΘ a dva vzn∞tovΘ Φty°vßlce, z nich₧ se na Φesk² trh dodßvajφ motory 1.4 MPi, 1.6 Crossflow a 1.9 TDi. Seat Cordoba Vario mß celkovΘ rozm∞ry 4141 x 1640 x 1427 mm, rozvor 2443 mm a pohotovostnφ hmotnost od 1020 do 1125 kg podle modelu a v²bavy.#MAIN\420\420_12.RTF,Seat - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Seat Toledo je vlajkovß lo∩ Üpan∞lskΘ automobilky, ·sp∞Ün² automobil nep°ehlΘdnutelnΘho originßlnφho tvaru a vysok²ch u₧itn²ch vlastnostφ, kter² zajistil znaΦce image originßlu. Objemem zavazadlovΘho prostoru 550 l pat°φ k absolutnφ ÜpiΦce, °eÜenφ podvozku umo₧≥uje bezpeΦnou i dynamickou jφzdu za vÜech podmφnek. Modely 1998 se dodßvajφ ve t°ech stupnφch v²bavy Entry, Magnus a Sport. K dispozici jsou Φty°i zß₧ehovΘ motory a t°i vzn∞tovΘ, z toho dva TDi s p°φm²m vst°ikem paliva. P°esto₧e karoserie Toleda, navr₧enß Giorgettem Giugiarem (Ital Design), p∙sobφ dojmem t°φprostorovΘho sedanu, mß v zßdi v²klopnou st∞nu, tzv.pßtΘ dve°e. Podvozek je klasickΘ koncepce s nezßvisle zav∞Üen²mi koly, vp°edu na spodnφch p°φΦn²ch ramenech a vzp∞rßch McPherson, vzadu na vleΦen²ch ramenech spojen²ch torzn∞ poddajnou p°φΦkou. Brzdy jsou vp°edu kotouΦovΘ, vzadu bubnovΘ, u dvoulitrov²ch verzφ kotouΦovΘ na vÜech kolech, ABS se dodßvß na p°ßnφ. ╪φzenφ je h°ebenovΘ s posilovaΦem. V∙z mß celkovΘ rozm∞ry 4321 x 1662 x 1424 mm, rozvor 2471 mm a pohotovostnφ hmotnost 1070 a₧ 1185 kg podle modelu. P°evodovka je p∞tistup≥ovß s p°φm²m °azenφm, s motorem 2.0 (85 kW) alternativn∞ Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Toledo v²robce nabφzφ celkem se sedmi Φty°vßlcov²mi pohonn²mi jednotkami (t°i vzn∞tovΘ) pokr²vajφcφmi v²konovΘ spektrum od 47 do 100 kW. Do ╚R se Toledo dovß₧φ s motory 1.6i/55 kW, 1.6 Crossflow/74 kW, 2.0 16V/110 kW, 1.9D/47 kW, 1.9 TDi/66 kW a 1.9 TDi 110-81 kW.#MAIN\420\420_18.RTF,Seat - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Model Alhambra je znaΦkovou verzφ velkoprostorovΘho osobnφho automobilu, vyrßb∞nΘho rovn∞₧ jako Volkswagen Sharan a Ford Galaxy v tovßrn∞ AutoEurope v Palmele v Portugalsku. P∞timφstn² (dv∞ °ady sedadel) nebo sedmimφstn² v∙z (t°i °ady) se pod znaΦkou Seat dodßvß se dv∞ma motory, zß₧ehov²m 2.0 (85 kW) a vzn∞tov²m 1.9 TDi (66 kW). P°evodovka je p∞tistup≥ovß, u 2.0 alternativn∞ samoΦinnß Φty°stup≥ovß. CelkovΘ rozm∞ry vozu 4620 x 1810 x 1730 mm, rozvor 2835 mm a pohotovostnφ hmotnost 1640 a₧ 1792 kg podle modelu.#MAIN\430\430_11.RTF,èkoda - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Zßkladem souΦasnΘ nabφdky automobilky èkoda je modelovß °ada Felicia. Na domßcφm trhu se objevila v druhΘ polovin∞ roku 1994 a od tΘ doby jasn∞ kraluje v celkov²ch prodejφch osobnφch voz∙ v ╚R. Felicia se vyrßbφ ve dvou karosß°sk²ch variantßch, a to bu∩ jako Φty°dve°ov² sedan s v²klopnou st∞nou v ÜikmΘ zßdi (dΘlka 3855 mm), nebo jako kombi s dΘlkou 4205 mm. Ve svΘ kategorii, tedy v ni₧Üφ st°ednφ t°φd∞, poskytujφ ob∞ karosß°skΘ verze dostatek prostoru jak pro cestujφcφ, tak i zavazadla. K dispozici jsou dv∞ ·rovn∞ v²bavy LX (verze Standard, Classic, Comfort) a GLX (verze Standard, Special, Super), tak₧e Felicia dokß₧e uspokojit pom∞rn∞ Üirok² okruh zßkaznφk∙. Standardnφ v²bava m∙₧e obsahovat mimo jinΘ posilovΘ °φzenφ, protiblokovacφ za°φzenφ ABS, dvojici bezpeΦnostnφch vak∙, centrßlnφ zamykßnφ nebo klimatizaci. VÜechny nabφzenΘ dopl≥ky jsou navφc v p°ijatelnΘ cenovΘ hladin∞, kterß v podstat∞ nemß na naÜem trhu konkurenci.
Celkovou nabφdku pohonn²ch jednotek pro ob∞ karosß°skΘ verze tvo°φ dva zß₧ehovΘ a jeden vzn∞tov² motor. Jednß se o °adovΘ Φty°vßlce kombinovanΘ s klasickou p∞tistup≥ovou p°evodovkou. Prvnφm je celohlinφkovß t°inßctistovka (mladoboleslavskß konstrukce) s rozvodem OHV a vφcebodov²m vst°ikovßnφm MPI, kterß se vyrßbφ ve dvou variantßch o v²konu 40 nebo 50 kW. DalÜφ dva motory pochßzejφ z produkce koncernu Volkswagen. Zß₧ehovß Üestnßctistovka s rozvodem OHC a vst°ikovßnφm MPI disponuje v²konem 55 kW a mezi jejφ p°ednosti pat°φ p°φzniv² pr∙b∞h toΦivΘho momentu. Nφzkou spot°ebou paliva, kterß Φinφ v pr∙m∞ru 5,6 l na 100 km, se m∙₧e pochlubit vzn∞tov² motor 1.9 D/47 kW s nep°φm²m vst°ikovßnφm nafty do vφrov²ch kom∙rek.
èkoda Felicia i èkoda Felicia Combi jsou p°ita₧livΘ rodinnΘ vozy vysok²ch u₧itn²ch vlastnostφ, jejich₧ hlavnφ devizou je p°ijatelnß po°izovacφ cena a nφzkΘ provoznφ nßklady. Typovou °adu dopl≥uje atraktivnφ malosΘriov∞ vyrßb∞n² v∙z pro voln² Φas Felicia Fun, dodßvan² s motorem 1.6 MPI.#MAIN\430\430_01.RTF,èkoda - Vznik
Vznik automobilky
Na sklonku 19. stoletφ p°edstavovala Φeskß pr∙myslovß v²roba v Rakousko-Uhersku velk² potencißl. Praha, Brno, Plze≥, Liberec a °ada dalÜφch m∞st byla zßsluhou domßcφch firem znßma nejen v celΘ monarchii, ale i za jejφmi hranicemi. Mladß Boleslav k nim ovÜem rozhodn∞ nepat°ila. Sice krajskΘ, avÜak charakterem provinΦnφ m∞sto s deseti tisφci obyvateli, m∞lo v tΘ dob∞ dva strojnφ ml²ny, tovßrnu na vln∞nΘ lßtky, lihovar, dva pivovary, dv∞ mydlßrny a Ükrobßrnu - tedy nic, co by stßlo za pozornost. Do tohoto ospalΘho prost°edφ se v druhΘ polovin∞ 80. let p°ist∞hoval Vßclav Klement. Pr∙bojn² a vnφmav² mlad² mu₧ postupn∞ p°evzal ₧ivnost knihkupce Jana NovotnΘho, k nφ₧ si z osobnφho zßjmu p°ibral prodej jφzdnφch kol. V∞tÜinu klient∙ zφskal mezi zßkaznφky svΘho knihkupectvφ a mezi Φleny mφstnφho cyklistickΘho klubu Pojize°an, kde aktivn∞ p∙sobil. Klement brzy pochopil, ₧e se pro kola vytvo°φ velk² trh. Pustit se do jejich v²roby byl zprvu jeho tajn² sen. K jeho uskuteΦn∞nφ nem∞l ani prost°edky, ani technickΘ znalosti. P°esto se rozhodl. P°isp∞la k tomu i arogantnφ odpov∞∩ z ·steckΘ filißlky drß₧∩anskΘ firmy Seidel & Naumann, na ni₧ se Klement obrßtil Φesky psan²m dopisem se ₧ßdostφ o opravu svΘho velocipΘdu. N∞mecky mu odpov∞d∞li, ₧e jim musφ napsat ve srozumitelnΘm jazyce.
Roku 1895 se Klement setkal s mechanikem Vßclavem Laurinem, kter² se prßv∞ rozeÜel se spoleΦnφkem Krausem, s nφm₧ v nedalekΘm Turnov∞ spoleΦn∞ vyrßb∞li jφzdnφ kola. Laurin tedy zamφ°il do MladΘ Boleslavi, kde doufal najφt novΘ uplatn∞nφ. Je jasnΘ, ₧e se dva nadÜenφ cyklistΘ v malΘm m∞st∞ musφ brzy setkat. Klement s Laurinem se dali dohromady a na sklonku roku zahßjili provoz v dφln∞ na okraji MladΘ Boleslavi, v mφstech, kde se °φkalo U sedmi zlod∞j∙. Dva tovaryÜi, uΦednφk a oba pßni tovßrnφci zaΦali nejprve s opravami, brzy pak i s montß₧φ. ZpoΦßtku kola vznikala z v²hradn∞ dovß₧en²ch souprav trubek a vÜech dφl∙, pov∞tÜinou anglick²ch. A₧ postupem let dovß₧en²ch Φßstφ ub²valo. ZaΦßtky byly kruÜnΘ. Aby Klement - dozajista spiritus agens celΘho podniku - m∞l na v²platy, odvß₧el kola rovnou do zastavßrny. Zßkaznφk tedy zaplatil nejprve zßlohu v tovßrn∞, ani₧ by svΘ kolo v∙bec spat°il. Doplatek slo₧il v zastavßrn∞, a teprve pak mohl na Slavii, jak se velocipΘd hrd∞ naz²val, opravdu nasednout.
Na sklonku roku 1896 zavedl Klement jinou praktiku, toti₧ nßkup na splßtky p°edem. To byl chytr² tah. Zßkaznφci ·v∞rovali firmu od °φjna splßtkami a v b°eznu nßsledujφcφho roku si odvezli kolo nynφ u₧ z bran firmy.
V ·noru 1898 se spoleΦnφci rozhodli vybudovat novou tovßrnu o ploÜe 1 100 ΦtvereΦnφch metr∙, a to u silnice spojujφcφ Mladou Boleslav a Kosmonosy, tedy tam, kde se dnes nachßzφ areßl tovßrnφho muzea. Jen co v srpnu stßly haly, rozjel se Klement do Pa°φ₧e zjistit novΘ sm∞ry v oboru. Sv∞dΦφ o jeho rozhledu a prozφravosti, ₧e se do MladΘ Boleslavi vrßtil nejen s nov²mi nßpady, ale i s motocyklettou Werner. Byl to v podstat∞ velocipΘd s pomocn²m spalovacφm motorkem, upevn∞n²m na °φdφtkßch a pohßn∞jφcφm °emφnkem p°ednφ kolo. Klement tedy nepodlehl ani motorovΘ t°φkolce De Dion, ani automobil∙m, kterΘ se tehdy po Pa°φ₧i u₧ prohßn∞ly, ale sprßvn∞ odhadl mentalitu i finanΦnφ mo₧nosti sv²ch potencißlnφch zßkaznφk∙. Kdy₧ se v MladΘ Boleslavi objevil na sklonku roku 1898 vrtoÜiv² a velmi nedokonal² prskajφcφ stroj, nikdo nemohl tuÜit, ₧e je tφm rozhodnuto o dalÜφ orientaci firmy na p°φÜtφ stoletφ a jeÜt∞ dßl.#MAIN\430\430_02.RTF,èkoda - Do r.1918
Historie do roku 1918
Prvnφm ·kolem bylo uzp∙sobit motocyklettu pro praktickou jφzdu. Tady se uplatnil Laurin, kter² uspo°ßdal vÜechny ovlßdacφ prvky stroje na °φdφtka. Pak umφstil motor do st°edu rßmu, a nakonec v tovßrn∞ vy°eÜili i vlastnφ elektrickΘ zapalovßnφ, kdy₧ jim Robert Bosch nebyl ochoten slevit ze sv²ch elektrick²ch aparßt∙. Na slavnΘ cyklistickΘ drßze v Praze-Bubnech byl v ned∞li 8. listopadu 1898 p°edstaven novinß°∙m jednak model A o v²konu 1,25 k za 460 zlat²ch, jednak model B o v²konu 1,75 k za 500 zlat²ch. Tak zaΦala krßtkß, ale slavnß Θra motocykl∙ Laurin & Klement, kterΘ v prvnφch letech novΘho stoletφ pat°ily k nejlepÜφm na sv∞t∞. Jejich kvalitu, dobrΘ jφzdnφ vlastnosti a spolehlivost m∞li mo₧nost vyzkouÜet nejprve v Anglii. Sem toti₧ v polovin∞ roku 1900 sm∞°ovala dodßvka 150 stroj∙. Neb²t toho, mo₧nß by mladoboleslavskß tovßrna jen st∞₧φ p°e₧ila svΘ prvnφ motorovΘ kr∙Φky.
Od samΘho zaΦßtku v²roby motocykl∙ vsadil Klement na reklamu a p°edevÜφm na ·Φast ve sportovnφch podnicφch. Dokud v Boleslavi vyrßb∞li jen velocipΘdy, brojili oba spolumajitelΘ proti jakΘmukoli anga₧ovßnφ se ve sportu. Te∩ pochopili, ₧e lepÜφ reklamu si nemohou p°ßt. Brzy se ukßzalo, ₧e nejen v ╚echßch, ale ani v Rakousko-Uhersku nemß znaΦka vß₧n∞jÜφho konkurenta. Dokonce i v∞hlasnß n∞meckß firma Seidel & Naumann s desetinßsobn²m poΦtem zam∞stnanc∙, ta firma, kterß p°ed deseti lety ze svΘ poboΦky odbyla Klementovu opravu kola, se roku 1904 p°ihlßsila se ₧ßdostφ o licenci. Nebylo divu, nebo¥ znaΦka L&K dob²vala sv∞t. Nejv∞tÜφho ·sp∞chu dosßhl roku 1905 Vßclav Vond°ich, kdy₧ na francouzskΘm okruhu u Dourdanu vyhrßl Gordon Bennet∙v pohßr, tedy neoficißlnφ mistrovstvφ sv∞ta. Porazil Francouze, AngliΦany i N∞mce a dokßzal, ₧e mladoboleslavskΘ motocykly p°edstavujφ to nejlepÜφ.
To u₧ v MladΘ Boleslavi nap°eli sφly jeÜt∞ jin²m sm∞rem. Znovu podali d∙kaz rozhledu a p°edvφdavosti, kdy₧ se Laurin a Klement ve chvφli nejv∞tÜφch ·sp∞ch∙ s motocykly rozhodli pro u nßs novou v²robu automobil∙. Prvnφ pokusnß vozφtka, vybavenß motocyklov²m motorem, vznikla u₧ v roce 1901. Na sklonku roku 1905 p°edstavila L&K skuteΦn² automobil - voiturettu typ A. AΦ mal², m∞l vÜechny atributy automobilovΘ konstrukce -toti₧ Φty°dob², kapalinou chlazen² vidlicov² dvouvßlec o objemu 1005 cm3, umφst∞n² podΘl za p°ednφ nßpravou. M∞l v²kon 5,2 kW (7 k), a p°es ku₧elovou spojku a t°φstup≥ovou p°evodovku se zpßteΦkou a spojovacφ h°φdel pohßn∞l kola zadnφ nßpravy. Äeb°inov² n²tovan² rßm z U profil∙ nesl otev°enou dvousedadlovou karoserii se stahovacφ st°echou. Vozφk (podle typu karoserie) o hmotnosti a₧ 600 kg dosahoval rychlosti a₧ 40 km/h. Byl to ·sp∞Ün² typ, kter² s ohledem na svoji cenu (3 600 korun, tedy b²val²ch 1 800 zlat²ch) Üel dob°e na odbyt a p°edznamenal jen o n∞co vylepÜen² model B. Toho u₧ se prodalo na 250 voiturett, co₧ byla sΘrie na svoji dobu nevφdanß.
S p°edstavenφm novΘho vozu oficißln∞ ukonΦili v Boleslavi v²robu jφzdnφch kol. Montß₧ motocykl∙ sice dßl pokraΦovala, ale u₧ se neobjevily ₧ßdnΘ novΘ typy a poΦet expedovan²ch jednostop²ch vozidel pomalu klesal, a₧ jejich produkce v roce 1911 zcela ustala.
Automobilka mφ°ila vysoko. Aby oba spoleΦnφci mohli svΘ zßm∞ry uskuteΦnit a obstßt v konkurenci, aby mohli nabφdnout nejen to nejlepÜφ, ale i v nejÜirÜφm sortimentu, museli zv²Üit v²robu, tedy rozÜφ°it tovßrnu. NejrychlejÜφ cesta vedla p°es akcionovßnφ firmy, k n∞mu₧ doÜlo v roce 1907. NovΘ typy automobil∙ se objevovaly s ₧eleznou pravidelnostφ. Nejr∙zn∞jÜφ karoserie - od osobnφch, luxusnφch, rozvß₧kov²ch, omnibusov²ch a₧ po nßkladnφ - mohly splnit po₧adavky ka₧dΘho zßkaznφka. V²znamn² byl typ F, jeho₧ se v letech 1907-1909 vyrobilo 371 kus∙.
S automobily se tovßrna takΘ pravideln∞ z·Φast≥ovala nejr∙zn∞jÜφch sportovnφch podnik∙, na nich₧ si vedla podobn∞ jako v dobßch motocyklov²ch zßvod∙. Vφt∞zstvφ v desφtkßch podnik∙ m∞la podφl na tom, ₧e se automobily L&K prodßvaly nejen v ╚echßch a Rakousko-Uhersku, ale takΘ v Rusku, Japonsku, Anglii, ba dokonce i na NovΘm ZΘlandu. Export p°edstavoval dv∞ t°etiny celkovΘ produkce.
V tovßrn∞ vznikla celß °ada zßvodnφch voz∙ FC s r∙zn²mi motory, a takΘ jedineΦn² specißl FCR, vyroben² ve dvou exemplß°φch. Stoko≥ov² Φty°vßlec se zdvihem ohromujφcφch 250 mm pat°il k nejv∞tÜφm magnet∙m zßvod∙ do vrchu, mo₧nß i proto, jak t∞₧ce se ovlßdal. Ne nadarmo mu v tovßrn∞ °φkali rakev. Ing. Otto Hieronimus na n∞m poprvΘ vyhrßl v roce 1909 na Semmeringu. Tento N∞mec pat°il ve svΘ dob∞ k p°ednφm evropsk²m konstruktΘr∙m i zßvodnφk∙m. Jeho anga₧mß v MladΘ Boleslavi signalizovalo, kam znaΦka L&K mφ°φ. Byl to takΘ Hiero, jak se mu familißrn∞ °φkalo, kdo roku 1910 zkonstruoval v MladΘ Boleslavi prvnφ leteck² motor v monarchii. Typ EL o v²konu 50 k byl °adov² kapalinou chlazen² Φty°vßlec, kter² Hieronimus nechal zamontovat do letadla, s nφm₧ vzlΘtl na ja°e 1910 nad Mladou Boleslav, dolet∞l nad Kosmonosy a op∞t p°istßl v Boleslavi.
Krom∞ automobil∙ se firma L&K pustila i do v²roby stacionßrnφch vzn∞tov²ch motor∙ podle holandskΘ licence Brons. Spolu s pra₧skou strojφrnou Ruston postavila n∞kolik silniΦnφch vßlc∙, pro ╚ernou Horu zkonstruovali specißlnφ poÜtovnφ vozy a omnibusy, je₧ m∞ly zkrßcen² podvozek s kabinou nad motorem. Vynikajφcφm artiklem se staly samojφzdnΘ motorovΘ pluhy, vyrßb∞nΘ zprvu ve spoluprßci s roudnickou tovßrnou na hospodß°skΘ stroje BΣcher. MotorovΘ pluhy vytlaΦovaly z polφ dosud ΦastΘ parnφ oraΦky.
V roce 1912 koupila automobilka L&K libereckou RAF i s jejφ v²robou Üoupßtkov²ch motor∙. Tak se L&K stala jednou z mßla tovßren v Evrop∞, jφ₧ autor bezventilovΘho rozvodu Knight dal souhlas k tΘto - na p°esnost velmi nßroΦnΘ - v²rob∞. Krom∞ mladoboleslavskΘ tovßrny to byl jeÜt∞ Panhard ve Francii, Minerva v Belgii a Mercedes v N∞mecku.
Opravdu v²znamn² se stal typ S, p°edstaven² v dubnu 1911. Znamenal toti₧ v²znamn² krok k jednoduchΘmu a spolehlivΘmu automobilu, kter² by dokßzal p°ilßkat ÜirÜφ okruh zßkaznφk∙. Pravda, ╚echy nebyly Amerika, a o velkosΘriovΘ v²rob∞ nemohlo b²t °eΦi, ale p°esto se t∞chto automobil∙ do zaΦßtku prvnφ sv∞tovΘ vßlky vyrobilo na 600 kus∙. V nejr∙zn∞jÜφch modifikacφch a ·pravßch jako typ S, Sa a₧ Sp, a pozd∞ji typ 200, 205 a 210 z∙stal tento Φty°vßlec ve v²rob∞ a₧ do roku 1925. Stal se tak nej·sp∞Ün∞jÜφ typovou °adou automobilky L&K.
JedineΦn² rozvoj automobilky zastavila prvnφ sv∞tovß vßlka. Nejprve ochromily chod tovßrny masivnφ odvody. Kdy₧ se poda°ilo vyreklamovat v∞tÜinu u₧ odveden²ch, p°iÜla z rozkazu zm∞na v²robnφho programu. Z automobilky se stala zbrojovka, v nφ₧ se zaΦalo vyrßb∞t p°edevÜφm st°elivo. Byla to ovÜem zbrojovka nespolehlivß, jφ₧ ministerstvo vßlky i tajnß policie v∞novaly v∞tÜφ pozornost, ne₧ bylo Klementovi milΘ. Jen₧e jak² div, kdy₧ v∞tÜina z obchodnφch zßstupc∙ L&K na Rusi se cele vrhla do odboje. V Φeskoslovensk²ch legiφch zaujali sta°φ lauri≥ßci p°ednφ mφsta. TuΦek se stal politick²m v∙dcem, ╚eΦek a Klecanda to nakonec dotßhli a₧ na mφsta generßl∙. Proto nemohly nßhlΘ kontroly v tovßrn∞ nikoho p°ekvapit. Navφc se Klement sna₧il, aby jeho d∞lnφci nestrßdali. Bylo-li n∞kde stßle relativn∞ dost masa, mouky i mlΘka, pak v tovßrn∞ L&K. Mimo jinΘ se automobilka takΘ cφlen∞ p°ipravovala na mφrovou v²robu. RozÜi°ovala se, modernizovala, v dob∞ prvnφ sv∞tovΘ vßlky se zaΦaly budovat hydrocentrßly na Jize°e, je₧ m∞ly nahradit parnφ kotle a v∞Φn² vßleΦn² nedostatek uhlφ. Zdßlo se, ₧e L&K je na konec vßlky dob°e p°ipravena.#MAIN\430\430_03.RTF,èkoda - Do r.1945
Historie do roku 1945
Mφr a vznik ╚eskoslovenskΘ republiky paradoxn∞ znamenaly pro automobilku L&K jeÜt∞ tφ₧iv∞jÜφ situaci ne₧ v letech 1914-1918. Tovßrna toti₧ p°iÜla o svß odbytiÜt∞ - rusk² trh, kam p°ed vßlkou sm∞°ovalo 35% produkce, byl v troskßch. Rakousk² trh a s nφm 20% exportu byl ztracen, takΘ o v²vozu do ostatnφch evropsk²ch i mimoevropsk²ch zemφ nemohlo b²t °eΦi. Domßcφ trh m∞l pochopiteln∞ jinΘ starosti ne₧ nßkup osobnφch automobil∙. Mlad² stßt zasahoval na T∞Üφnsku, pak na v²chod∞ proti SlovenskΘ republice rad, provoz motorov²ch vozidel podlΘhal vojensk²m p°edpis∙m, prodej benzinu byl uvoln∞n a₧ na zaΦßtku roku 1921. A k tomu domßcφ vysloven∞ protiautomobilovΘ zßkony, dan∞ z p°epychu za dr₧enφ automobilu, vysokΘ zdan∞nφ pohonn²ch hmot a nemo₧nß cla v okolnφch zemφch, naopak zpoΦßtku slabß celnφ ochrana v∙Φi dovozu - to vÜe automobilovou v²robu na zaΦßtku 20. let doslova dusilo. Zatφmco Praga i kop°ivnickß automobilka byly souΦßstφ velk²ch pr∙myslov²ch gigant∙, kde mohli ztrßty automobilnφch odd∞lenφ kr²t rentabiln∞jÜφ v²robou, v MladΘ Boleslavi byli na motorov²ch vozidlech doslova ₧ivotn∞ zßvislφ.
V prvnφch letech znamenaly zßchranu motorovΘ pluhy Excelsior, kterΘ se zaΦaly vyvß₧et do °ady zemφ celΘho sv∞ta vΦetn∞ Ji₧nφ Ameriky i Afriky. Ve Francii to byly prßv∞ mladoboleslavskΘ stroje, kterΘ kultivovaly vßleΦnß pole, jimi₧ se nedßvno tßhla fronta.
Zßkladem povßleΦnΘ automobilovΘ v²roby se staly typy S a M - pravda, modernizovanΘ Φasto zßsadn∞. Vozy °ady S m∞ly Φty°vßlce, jejich₧ objem vzrostl z p∙vodnφch 1771 cm3 na 2413 cm3. Vozy °ady M pat°ily do vyÜÜφ t°φdy. M∞ly takΘ Φty°vßlec, avÜak o objemu 4713 cm3 a dodßvaly se p°edevÜφm v u₧itkov²ch verzφch. Automobily s typov²m oznaΦenφm MK napovφdaly, ₧e jsou vybaveny Üoupßtkov²m motorem Knight.
Pokusem o v∙z pro ÜirÜφ klientelu se roku 1922 stal typ 100, brzy rozmno₧en² o siln∞jÜφ typy 105, 110 a 120. Tak zaΦalo ΦφselnΘ znaΦenφ mladoboleslavsk²ch voz∙. Dosavadnφ typy S p°edstavovaly te∩ °adu 200, typy M se znaΦily jako typy °ady 300, ÜoupßtkovΘ modely jako typy 400, u₧itkovΘ vozy d°φve typu MS te∩ p°edstavovaly °adu 500. ZajφmavΘ byly licenΦnφ tahaΦe Martin s nejr∙zn∞jÜφmi nßv∞sy - od autobusovΘho po vojensk² pro p°epravu letadel.
Na zaΦßtku 20. let to m∞la automobilka opravdu t∞₧kΘ. Konkurenti lΘpe Φelili potφ₧φm, a tak se museli pßnovΘ Laurin a Klement v Φele sprßvnφ rady rozhodnout, co dßl. Jejich p°φÜtφ krok mo₧nß urychlil i po₧ßr v roce 1924, kter² citeln∞ tovßrnu poÜkodil. A tak vedenφ mladoboleslavskΘ automobilky zvolilo radikßlnφ °ez - v roce 1925 doÜlo ke s≥atku s plze≥sk²m pr∙myslov²m gigantem èkoda. Mezi sob∞ rovn²mi byla èkoda jedinß, kterß nem∞la vlastnφ automobilku, jen automobilnφ odd∞lenφ, jeho₧ produkce se s Pragou a Tatrou nemohla porovnßvat. V Plzni m∞li o L&K zßjem a mohli si dovolit tovßrnu koupit. Äe to s automobilovou v²robou mysleli vß₧n∞, sv∞dΦφ nßkup licence na luxusnφ francouzskΘ ÜestivßlcovΘ Hispano Suizy a koup∞ anglickΘ licence na nßkladnφ parnφ Sentinely, o nich₧ bylo rozhodnuto jeÜt∞ p°ed slouΦenφm L&K se èkodou.
Byl to s≥atek z rozumu, kter² firmu L&K zachrßnil. èkoda zaΦala investovat do novΘ technologie - v roce 1926 vybudovali novou Φty°patrovou karosßrnu, o dva roky pozd∞ji tzv. mechaniku, dvousetmetrovou halu pro zavedenφ sΘriovΘ v²roby. Tehdy pracovalo v automobilce 4 250 zam∞stnanc∙, areßl zaujφmal 21,5 hektaru.
V²sledkem t∞chto aktivit se v roce 1928 staly novΘ automobily èkoda 4R a 6R. Byly to kapalinou chlazenΘ Φty° a Üestivßlce, kde "R" v typovΘm oznaΦenφ znamenalo spalovacφ prostor typu Ricardo. V²znamn²m prvkem obou °ad byla unifikace mnoha dφl∙, spoleΦn²ch jak Φty°vßlcov²m, tak Üestivßlcov²m voz∙m. Ani typ 4R, ani 6R vÜak nezaznamenaly v²razn∞jÜφ obchodnφ ·sp∞ch, nejspφÜ proto, ₧e konkurence podstatn∞ levn∞jÜφch, avÜak kvalitnφch voz∙ na ΦeskΘm trhu byla znaΦnß.
èkodovce komplikovalo situaci i slo₧itΘ n∞kolikastup≥ovΘ vedenφ - od Plzn∞ p°es Prahu do Boleslavi. Proto byla struktura reorganizovßna a od 1. ledna 1930 vznikla Akciovß spoleΦnost pro automobilov² pr∙mysl - ASAP. Centrßla v Φele s vrchnφm °editelem sφdlila v Praze, v²roba nßkladnφch vozidel v Plzni, v²roba osobnφch vozidel v MladΘ Boleslavi.
U₧ na podzimnφm pra₧skΘm autosalonu roku 1929 se objevily dalÜφ novΘ typy èkoda, jejich₧ ΦφselnΘ oznaΦenφ bylo struΦnou vizitkou vozu. Prvnφ Φφslo udßvalo poΦet vßlc∙ motoru, druhΘ pak v²kon v konφch. Vlajkovou lodφ pro nejbohatÜφ se stal typ 860, pro vyÜÜφ vrstvy byl urΦen typ 645, klient∙m ze st°ednφch vrstev m∞l vyhovovat typ 430. èestivßlec a Φty°vßlec m∞ly spoleΦnΘ rozm∞ry vrtßnφ a zdvihu - snaha po unifikaci byla z°ejmß. Typem 430 se automobilka trefila do vkusu zßkaznφk∙ - jen do konce roku se prodalo 421 t∞chto voz∙. V lΘt∞ 1930 doplnil novΘ Ükodovky nejmenÜφ typ 422. To u₧ bylo vysloven∞ terno - do roku 1932 jich vyrobili 3 435. Slibn² nßstup ovÜem p°eruÜila hospodß°skß krize. Nejen₧e rapidn∞ poklesl prodej nov²ch voz∙, ale velkß Φßst stßvajφcφch majitel∙ sv∙j automobil odhlßsila a postavila na Üpalky.
P°i hledßnφ cest z krize se dokonce m∞ly automobilky èkoda, Tatra a Praga spojit do spoleΦnΘho koncernu Motor. B∞hem jednßnφ ustoupila od budoucφ smlouvy Tatra, tak₧e nakonec se spoleΦn² podnik rozb∞hl od 1. ledna 1932 jen se èkodou a Pragou. Jenom₧e po n∞kolika m∞sφcφch se Motor zad°el - jedineΦn² projekt na desetiletφ se rozpadl bez oficißln∞ oznßmenΘho d∙vodu.
Mladoboleslavskß automobilka tedy hledala cestu z krize jinak. Sm∞r byl vÜem z°ejm², toti₧ vytvo°it lidov² automobil pro relativn∞ Üirok² okruh zßjemc∙. Trvalo dlouho, ne₧ automobilka p°iÜla s °eÜenφm, vhodn²m pro domßcφ podmφnky. Vtip nespoΦφval ve stßlΘm zmenÜovßnφ p∙vodn∞ velkΘho automobilu, ale v konstrukΦn∞ zßsadn∞ novΘm °eÜenφ malΘho vozu. èkoda p°edstavila sv∙j mal² automobil typ 420 v nejnep°φzniv∞jÜφ chvφli, toti₧ v dubnu 1933. Toho roku klesl poΦet pracovnφk∙ na 36 % stavu z roku 1930, poΦet vyroben²ch automobil∙ se oproti p°edchozφmu roku snφ₧il na mΘn∞ ne₧ polovinu. P°esto byla premiΘra naΦasovßna sprßvn∞.
èkoda 420 Standard p°edstavovala Φeskoslovenskou revoluci a pro automobilku znamenala princip, kter² se udr₧el ve v²rob∞ dalÜφch 40 let. V∙z m∞l oproti dosavadnφm t∞₧k²m ₧eb°inov²m rßm∙m jen centrßlnφ nosnφk, sva°en² ze dvou podΘln²ch U profil∙, vp°edu byl rozvidlen pro ulo₧enφ motoru a p°evodovky, na zadnφm konci byla p°iÜroubovßna rozvodovka, poprvΘ se na voze èkoda objevily v²kyvnΘ zadnφ polonßpravy. P°ednφ nßprava z∙stala tuhß s odpru₧enφm dvojicφ podΘln²ch Φtvrteliptick²ch per. O radikßlnosti tohoto °eÜenφ sv∞dΦφ skuteΦnost, ₧e aΦ m∞ly typy 420 a p°edchozφ 422 v podstat∞ shodnΘ zßkladnφ technickΘ parametry, vß₧ila Φty°istadvacφtka jen 750 kg, tedy o 350 kg mΘn∞.
NovΘ konstrukΦnφ °eÜenφ zaΦala automobilka zdokonalovat. V roce 1934 p°edstavila chud∞ vybavenou èkodu 418 Popular, kterß nem∞la ani diferencißl, a brzy na to èkodu 420 Popular, v∙z, kter² se stal Ükodovßckou legendou. Byl to kapalinou chlazen² Φty°vßlec SV o objemu 995 cm3, v²konu 20 k, kter² dokßzal vyvinout rychlost a₧ 80 km/h p°i spot°eb∞ 7 l/100 km. Cena roadsteru Φinila 17 800 K, tedy tolik, kolik tehdy stßl p∙llitrov² motocykl se sidecarem.
Osobnφ automobily èkoda dr₧ely na ₧eb°φΦku prodan²ch automobil∙ t°etφ p°φΦku, za Tatrou a vedoucφ Pragou. Uvedenφm Popularu se vÜak situace m∞nila a na sklonku roku 1936 se èkoda stala vedoucφ znaΦkou, kdy₧ prodala o 59 % automobil∙ vφce ne₧ v p°edchozφm roce. P°isp∞ly k tomu novΘ typovΘ °ady Rapid, Favorit a Superb, i kdy₧ nejlΘpe Üly na odbyt nejmenÜφ Ükodovky. ┌sp∞Ün∞ se rozvφjel i export, kter² v roce 1937 p°edstavoval polovinu produkce. Pr∙b∞₧nß modernizace vÜech typ∙ se t²kala nejen karoserie, ale i hnacφho agregßtu.V²znamnΘ bylo zavedenφ vlo₧kovßnφ vßlc∙. Nejd°φve byly do litinov²ch blok∙ nalisovßny tzv. suchΘ vlo₧ky z nitridovanΘ oceli, kterΘ od chladicφ kapaliny d∞lila st∞na odlitku. Od roku 1938 pak tovßrna zavedla v²m∞nnΘ, tzv.mokrΘ vlo₧ky ze specißlnφ ÜedΘ litiny, co₧ byl prvek natolik modernφ, ₧e jφm èkoda p°edb∞hla i renomovanΘ evropskΘ automobilky o °adu desetiletφ.
Sportovnφ aktivity mezi dv∞ma vßlkami byly jinΘho druhu ne₧ za dob L&K. Konstrukce osobnφch voz∙ u₧ byla zcela odliÜnß od specißlnφch zßvodnφch vozidel, a tak se automobilka ve sportu lΘta tΘm∞° neanga₧ovala. Zato se osv∞dΦily dßlkovΘ jφzdy, kterΘ potvrdily, ₧e Ükodovky jsou automobily do nepohody. Prvnφ tohoto druhu byla v²prava sedmi mladφk∙, kte°φ se roku 1934 vypravili se Φty°mi Populary do Indie. V roce 1936 se vydal Zd. Pohl na Rallye Monte Carlo, tΘho₧ roku ujeli man₧elΘ Elstnerovi na cest∞ do Mexika 25 tisφc kilometr∙. B. J. Prochßzka s J. Kubiasem objeli s Rapidem zem∞kouli za 98 dn∙, kdy₧ urazil 28 tisφc kilometr∙. V roce 1938 se po dvou letech a 52 tisφcφch km vrßtili z Afriky man₧elΘ èkulinovi.
Slibnou budoucnost p°eruÜila okupace z b°ezna 1939 a postupnΘ zavßd∞nφ vßleΦnΘ v²roby. Z ASAPu se stala souΦßst strojφrenskΘho komplexu Hermann - G÷ring Werke A. G. Vyrßb∞ly se zde komponenty pro vojenskß letadla Arado a Messerschmitt, podvozky pro d∞la, nßpravy podvalnφk∙ a stopadesßtimilimetrovΘ nßbojnice. Ve spoluprßci s konstrukΦnφ kancelß°φ Porsche vznikl projekt RSO - t∞₧k² vojensk² tahaΦ pro v²chodnφ frontu, kter² se MladΘ Boleslavi i vyrßb∞l.
Dalo by se °φci, ₧e vßlka skonΦila v automobilce. Dne 9. kv∞tna se nad Mladou Boleslavφ objevila letadla bez oznaΦenφ, a zasypala tovßrnu a ΦßsteΦn∞ m∞sto bombami. Podle n∞kter²ch indiciφ se jednalo o poslednφ n∞meck² nßlet, aΦkoli se pozd∞ji mezi lidmi °φkalo, ₧e letadla byla ruskß.#MAIN\430\430_04.RTF,èkoda - Do r.1970
Historie do roku 1970
Prvnφ mφrovΘ aktivity se zam∞°ily na rekonstrukci poÜkozen²ch hal a dφlen, i kdy₧ souΦasn∞ zaΦala montß₧ mal²ch u₧itkov²ch typ∙ 256. Budoucφ sm∞r automobilovΘ v²roby byl dßn znßrodn∞nφm vÜech automobilek, k n∞mu₧ doÜlo na podzim 1945. Tak vznikly AZNP - AutomobilovΘ zßvody, nßrodnφ podnik. O v²robnφm programu se rozhodovalo na ministerstvech a v sekretarißtech politick²ch stran, u₧ tehdy p°edevÜφm komunistickΘ. Tam n∞kde takΘ urΦili, ₧e v MladΘ Boleslavi se budou nadßle vyrßb∞t jen osobnφ automobily. Prvnφm povßleΦn²m typem se stala na sklonku roku 1945 p°ipravenß èkoda 1101. Byl to v podstat∞ Popular s modernizovanou karoseriφ, jemu₧ se brzy zaΦalo °φkat tudor (z anglickΘho two door). Nßzev pak z∙stal i pozd∞ji vyrßb∞nΘmu vozu èkoda 1102 se Φty°dve°ovou karoseriφ, kter² doznal jen nepodstatn²ch zm∞n oproti p°edchozφmu typu.
K automobilce v rßmci reorganizacφ p°ipojili b²valou karosßrnu Petera ve Vrchlabφ a karosßrnu ve Kvasinßch, kterou p°ed vßlkou vybudoval JaneΦek pro v²robu karoseriφ na automobily Jawa.
Opravdu nov²m typem se stala v roce 1952 p∞timφstnß Φty°dve°ovß èkoda 1200, naz²vanß sedan. Byla to prvnφ Ükodovka s celokovovou karoseriφ, vyrßb∞nou na svß°ecφch poloautomatech. Zanedlouho se objevily i u₧itkovΘ karoserie p°edevÜφm pro sanity a dodßvky. Sedany v r∙zn²ch provedenφch z∙staly ve v²rob∞ do roku 1961 jako zlepÜen² typ 1201. S u₧itkovou karoseriφ STW jako typ 1202 se pak vyrßb∞ly a₧ do roku 1972.
V roce 1955 se zaΦala vyrßb∞t Φty°mφstnß dvoudve°ovß èkoda 440. P∙vodn∞ se uva₧ovalo o nßzvu Spartak, z n∞ho₧ oficißln∞ seÜlo, ale kter² se mezi motoristy ujal. ╚φseln² k≤d napovφdal, ₧e pod kapotou je Φty°vßlec o v²konu 40 k. M∞l objem 1089 cm3, novou lφbivou karoserii, kterß skr²vala Üasi jen mφrn∞ pozm∞n∞nΘ od èkody 1102. AΦ p∙vodn∞ p°echodov² typ, z∙stal Spartak ve v²rob∞ dlouhß lΘta. Postupem let dostal v²konn∞jÜφ motor o v∞tÜφm objemu i v²konu - typ 445 se objevil v roce 1957. TΘho₧ roku se p°edstavil typ 450 s karoseriφ roadster, na svou dobu krßsn² v∙z.
Kdy₧ v roce 1959 p°ekonstruovali p°ednφ nßpravu tak, ₧e mφsto listov²ch per se montovaly vinutΘ pru₧iny s teleskopick²mi tlumiΦi pΘrovßnφ, nahradili dosavadnφ Φφseln² k≤d 440 nov²m nßzvem - èkoda Octavia. NaznaΦoval, ₧e v∙z je osm²m v °ad∞, kterou zahßjil p°edvßleΦn² Popular. Analogicky siln∞jÜφ verze 445 nesla nßzev Octavia Super, roadster 450 se jmenoval Felicia. Octavia Combi s dvoudve°ovou karoseriφ a v²klopnou zadnφ st∞nou se poprvΘ objevila v roce 1961, ve v²rob∞ z∙stala deset let.
Sportovnφ aktivity od vßlky do konce 50. let se omezily jen na mφstnφ podniky. V²jimky potvrzovaly pravidlo. T∞mi byla ·Φast na zßvod∞ 24 h ve Spa Francorschamps v roce 1948, kdy èkody 1101 krou₧ily po celou dobu na trati tΘm∞° v zßkrytu a spoleΦn∞ i projely cφlem po bezchybn²ch 1 972 km. V roce 1949 se Tudor 1101 objevil i na Rallye Monte Carlo, kde ale nedosßhl ₧ßdnΘho ·sp∞chu. Na sklonku 40. let postavili v automobilce n∞kolik zßvodnφch voz∙ èkoda Sport, s nimi₧ se tovßrna vydala v roce 1950 na 24 hodin Le Mans. Do poloviny zßvodu vedl v∙z nejen svoji t°φdu, ale s ohledem na tehdy platn² koeficient se d∞lil i o absolutn∞ prvnφ mφsto s pozd∞ji vφt∞zn²m Astonem Martinem. Banßlnφ zßvada vÜak v∙z vy°adila ze zßvodu a senzace se nekonala.
KrßsnΘ zßvodnφ specißly vznikly v automobilce v roce 1957. N∞kolik otev°en²ch dvoumφstn²ch spider∙ m∞lo motory vychßzejφcφ ze èkody 440, s rozvodem 2 x OHC; z tehdy p°edevÜφm ideologick²ch d∙vod∙ se ovÜem nemohly z·Φastnit mezinßrodnφch podnik∙, a tak z∙stalo jen u n∞kolika start∙. V tΘto °ad∞ voz∙ bylo nejkrßsn∞jÜφ kupΘ s hlinφkovou karoseriφ.
V²roba osobnφch automobil∙, vychßzejφcφch z Popularu starΘho Φtvrt stoletφ, spolu s nov²mi sm∞ry v oboru postupn∞ nutily i Mladou Boleslav ke zcela novΘmu typu automobilu. U₧ v polovin∞ 50. let zaΦala automobilka hledat sv∙j p°φÜtφ program. Tak vznikla °ada prototyp∙ nejr∙zn∞jÜφch koncepcφ s motory vp°edu i vzadu, chlazen²ch vzduchem i kapalinou, s pohonem kol p°ednφ i zadnφ nßpravy. LΘta v²voje, provoznφch a byrokratick²ch potφ₧φ nakonec p°ece jen vedly k tehdy modernφmu °eÜenφ s kapalinou chlazen²m motorem vzadu a pohonem zadnφch kol. Tak vznikl zcela nov² automobil - èkoda 1000 MB, kter² se objevil na trhu v roce 1964. Byl to na svoji dobu vynikajφcφ v∙z, kter² ve svΘ t°φd∞ pat°il k tomu nejlepÜφmu, co se v Evrop∞ vyrßb∞lo. M∞l lφbivou Φty°dve°ovou karoserii, kterß nabφzela dost mφsta i pohodlφ Φty°ΦlennΘ posßdce. Za pozornost stßl Φtvercov² Φty°vßlec o objemu 998 cm3 a v²konu 30,9 kW (42 k) p°i 4650 1/min. Jeho blok byl vyroben technologiφ tlakovΘho litφ hlinφku, tedy zp∙sobem, kter² si v roce 1922 nechal patentovat Ing. Josef Polßk a kter² pat°φ dodnes mezi jeden z nejv²znamn∞jÜφch domßcφch p°φsp∞vk∙ sv∞tovΘ technice. Tato technologie dovoluje nejlepÜφ vyu₧itφ materißlu (a₧ 80%), je energeticky nenßroΦnß v porovnßnφ s jin²mi technologiemi a dovoluje i zalitφ n∞kter²ch prvk∙ p°φmo do odlitku. V²sledkem se stal polotovar o hmotnosti jen 10,5 kg, po opracovßnφ dokonce 9,6 kg. Stal se zßkladem vÜech sΘriov²ch motor∙ dalÜφch t°icet let vΦetn∞ motoru pro Felicii z roku 1994.
Zcela podstatnΘ - a pravda nezbytnΘ - bylo rozÜφ°enφ tovßrny. V roce 1960 se zapoΦalo s v²stavbou novΘ automobilky, kterß po svΘm dokonΦenφ v roce 1964 pat°ila k nejmodern∞jÜφm v Evrop∞. Z nedßvn²ch 120 oktßviφ denn∞ se najednou kapacita zv²Üila na 600 embΘΦek. Pro 15 tisφc v²robnφch operacφ, b∞hem nich₧ vznikal nov² v∙z, vyrostla v areßlu celß °ada nov²ch za°φzenφ, provoz∙ a linek, jejich₧ podv∞snΘ dopravnφky m∞°ily 11 kilometr∙.
P∙vodnφ èkoda 1000 MB se postupem let rozÜφ°ila o r∙znΘ modelovΘ °ady. P°ibyl motor se zv∞tÜen²m vrtßnφm na 72 mm a objemem 1107 cm3, objevily se i °φdce vyrßb∞nΘ modely s dvoudve°ovou karoseriφ. Modely MB, MB de Luxe, MBG a MBX se od sebe liÜily jen v drobn²ch detailech. Pokusy s karoseriφ kombi z∙staly jen na ·rovni prototypu. EmbΘΦka se vyrßb∞la s drobn²mi ·pravami karoserie do roku 1969, kdy byl po zßvodnφ dovolenΘ p°edstaven nov² v∙z. PremiΘ°e p°edchßzel velk² po₧ßr, kter² automobilku zachvßtil 12. srpna. P°φmΘ Ükody byly tehdy vyΦφsleny na 320 milion∙, nßslednΘ pak na miliardu.
Novß Ükodovka nebyla zas a₧ tak novß. Zßsadn∞ novß byla jen karoserie a interiΘr. Nutnß zm∞na, primßrn∞ vypl²vajφcφ z nerovnom∞rnΘho opot°ebenφ v²robnφ technologie, a tedy nutnosti vym∞nit matrice na lisovßnφ karosß°sk²ch dφl∙, vedla sice k novΘmu kabßtu, ale pod nφm se zm∞nilo mßlo - p°ednφ brzdy byly te∩ kotouΦovΘ a poΦet mazacφch mφst na p°ednφ nßprav∞ se z 11 zredukoval na 4. Ze èkody 1000 MB se stala èkoda 100 a ze èkody 1100 MB byla èkoda 110.
Vφtanou novinkou se v roce 1970 stala èkoda 110 R. Bylo to hezkΘ dvoudve°ovΘ kupΘ 2 + 2, vyrßb∞nΘ v poboΦnΘm zßvod∞ Kvasiny. Automobilka tφm navßzala na Felicii, jejφ₧ v²robu ukonΦili v roce 1964. Erko mo₧nß nebylo tak elegantnφ jako p°edchozφ roadster, rozhodn∞ se vÜak poda°ilo, a stalo se pozd∞ji zßkladem pro jeden z nejslavn∞jÜφch sportovnφch voz∙ 70. let - èkodu 130.#MAIN\430\430_05.RTF,èkoda - Do r.1997
Historie do roku 1997
Nev²hody zvolenΘ koncepce vozu si vÜichni uv∞domovali. Co bylo platnΘ, ₧e v²robn∞ vyjde v∙z s motorem vzadu a pohonem zadnφch kol o 15% levn∞ji ne₧ klasickΘ uspo°ßdßnφ, kdy₧ ale neumo₧≥uje ani karoserii kombi, ani pick-up, tedy n∞co, po Φem v zemi chata°∙ a chalupß°∙ tolik volali. Proto se ve v²vojovΘm odd∞lenφ automobilky a v ┌stavu pro v²zkum motorov²ch vozidel intenzivn∞ pracovalo na prototypech, kterΘ se m∞ly dostat do v²roby. Zßsadnφ zm∞na typu by ovÜem vy₧adovala dalÜφ podstatnΘ investice, z nich₧ v₧dycky seÜlo. èkoda t∞ch zma°en²ch nßpad∙, zvlßÜt∞ toho s k≤dem è 720. Zßkladem prototypu byl motor OHC o objemu 1250 cm3, kter² se postupem let zvyÜoval a₧ na objem 2000 cm3 a kter² se stal zßkladem mnoha ·sp∞Ün²ch sportovnφch voz∙ èkoda. Jednu z karoseriφ pro sedmsetdvacφtku navrhl Giorgeto Giugiaro - byla velmi elegantnφ.
Kdy₧ bylo v roce 1972 definitivn∞ rozhodnuto upustit od realizace typu 720 i jin²ch, kterΘ vznikly, upnuly se nad∞je ke èkod∞ 760, spoleΦnΘmu projektu v²chodon∞meckΘ automobilky v Eisenachu (Wartburg) a èkody. V∙z m∞l mφt motor vp°edu a pohon p°ednφch kol. Prvnφch Üest prototyp∙ zpojφzdnili v roce 1972. Vozy m∞ly op∞t karoserii od Giugiara (tentokrßt u₧ ne tak poda°enou) a p°ed sebou strastiplnou, a pochopiteln∞ zase marnou snahu dovΘst automobil do sΘriovΘ v²roby. V kv∞tnu 1979 smontovali poslednφ prototyp, proto₧e v²chodon∞meckß strana ohlßsila, ₧e s ohledem na nedostatek investiΦnφch prost°edk∙ odklßdß projekt k ledu. VÜichni z·Φastn∞nφ si z°ejm∞ oddechli.
SΘriovß v²roba Ükodovek nadßle pokraΦovala v duchu mφrnΘho pokroku v mezφch investic, toti₧ v neustßlΘm vylepÜovßnφm stßvajφcφho stavu, aΦkoli deset let po zahßjenφ v²roby embΘΦek muselo b²t opravdu ka₧dΘmu jasnΘ, ₧e automobil s motorem vzadu se p°e₧il.
Velkß modernizace stßvajφcφho typu se objevila v roce 1976 jako èkoda 120 (1174 cm3, 36,7 kW), brzy pak i èkoda 105 (1046 cm3, 33,1 kW). Na jednu stranu znamenala tato Ükodovka °adu pozitivnφch zm∞n - dostala novou karoserii, chladiΦ se p°est∞hoval dop°edu, palivovß nßdr₧ na bezpeΦn∞jÜφ mφsto. ╪ada zlepÜenφ p°izp∙sobila v∙z p°φsn∞jÜφm bezpeΦnostnφm i technick²m p°edpis∙m v zemφch, kam se stodvacφtky a stop∞tky m∞ly exportovat. V²sledkem byl kompromis n∞kde mezi modernizacφ stßvajφcφho vozu a zcela nov²m typem - v principu z∙stala Ükodovka stejnß. Bylo to na tehdejÜφ dobu maximum. OmezenΘ investiΦnφ prost°edky staΦily alespo≥ na v²stavbu novΘ sva°ovny karoseriφ a lakovny s elektroforetick²m nanßÜenφm zßkladnφ barvy pro zlepÜenφ antikoroznφ ochrany.
Nov² typ se v pr∙b∞hu let Φasto modernizoval. KonstrukΦnφ ·pravy vozu hodn∞ pomohly, zvlßÜt∞ zv∞tÜen² rozchod kol, vleΦenß zadnφ nßprava, h°ebenovΘ °φzenφ a p∞tistup≥ovß p°evodovka. LΘty se stodvacφtku a vÜechny odvozenΘ typy poda°ilo vypiplat na solidnφ ·rove≥. V roce 1981 p°ibylo ke dv∞ma zßkladnφm °adßm è 105 a è 120 dvoudve°ovΘ kupΘ 2 + 2 èkoda Garde z Kvasin, pozd∞ji p°ejmenovanΘ na èkoda Rapid. V roce 1984 p°edstavili dalÜφ °adu - èkodu 130 (1289 cm3, 43 kW). Kdy₧ u₧ v∙z musel z∙stat ve v²rob∞ ne·nosn∞ dlouho (poslednφ klasickß Ükodovka s motorem vzadu, typ 136 GL, vyjela z tovßrny v roce 1990), sna₧ili se v MladΘ Boleslavi spolu s ┌VMV rozÜφ°it nabφdku v rßmci mo₧nostφ. Iniciativa vychßzela p°edevÜφm z podniku zahraniΦnφho obchodu Motokov, kter² Ükodovky exportoval do °ady zemφ, t∞ch zßpadoevropsk²ch s vysp∞l²m trhy nevyjφmaje.
A neprodßvaly se Üpatn∞ - v roce 1987 se nap°φklad v Anglii prodalo 17 tisφc Ükodovek. Hlavnφm d∙vodem byl pom∞r mezi hodnotou a cenou vozu. Takovß stop∞tka tam byla k mßnφ za mΘn∞ ne₧ Citroδn 2 CV. Navφc m∞ly Ükodovky vynikajφcφ jφzdnφ vlastnosti ve vlhku, na sn∞hu a nßledφ. To byl d∙vod, proΦ Üly v²born∞ na odbyt i ve skandinßvsk²ch zemφch.
Celkem se v letech 1964 a₧ 1990 vyrobilo 3,5 milionu voz∙ èkoda s motorem vzadu. Je skuteΦnostφ, ₧e se tyto vozy staly i pro domßcφ klientelu relativn∞ dostupnΘ a nenßroΦnΘ a ₧e zv²Üily stupe≥ motorizace na ·rove≥ nep°φliÜ vzdßlenou zemφm na zßpad od Φeskoslovensk²ch hranic.
V²luΦn² byl sportovnφ v∙z èkoda 130, vychßzejφcφ z kupΘ èkoda 110 R CoupΘ. Prvnφch Üest voz∙ smontovali v tovßrn∞ v roce 1975. Postupn∞ p°ib²valy dalÜφ, mnohΘ stot°icφtky vznikaly mimo tovßrnu v tehdejÜφch dφlnßch Svazarmu - paravojenskΘ organizaci, kterß a₧ na v²jimky ovlßdala motoristick² sport. èkoda 130 absolvovala v roce 1976 celou domßcφ sout∞₧nφ sezonu; zaΦßtkem roku 1977 se tovßrnφ t²m vydal na Rallye Monte Carlo, kde dojel na celkov∞ 12. mφst∞, o rok pozd∞ji na Rallye Akropolis byla èkoda dokonce celkov∞ devßtß. Byly to nevφdanΘ v²sledky ve sv∞tovΘ konkureci voz∙ s mnohem v∞tÜφm v²konem. Sv∞dΦily jak o vynikajφcφch jφzdnφch vlastnostech vozu, tak o jezdeckΘm um∞nφ posßdek. TakΘ na okruzφch Ükodovka zazß°ila - v roce 1981 zφskala tovßrna titul mistra Evropy znaΦek, kdy₧ p°edstihla i t²m BMW. èkoda 130 se stala bezesporu nej·sp∞Ün∞jÜφm Φeskoslovensk²m sportovnφm automobilem, na n∞m₧ si tovßrna vyzkouÜela i °adu technick²ch °eÜenφ, pozd∞ji uplatn∞n²ch v sΘrii. Ne₧ stot°icφtkßm vyprÜela homologace, dokßzali v tovßrn∞ z jejφho t°inßctistovkovΘho motoru OHV vyladit 105 kW p°i 8500 ot./min.
O tom, ₧e musφ vzniknout zcela nov² osobnφ automobil, rozhodla vlßda v roce 1982, pochopiteln∞ po p°edchozφm odsouhlasenφ p°φsluÜn²mi stranick²mi tajemnφky. Takov² projekt byl v t∞ch Φasech nejen ·kol technick² a hospodß°sk², ale p°edevÜφm ideologick² a politick². Usnesenφ p°edsednictva vlßdy Φ. 282, jak se st∞₧ejnφ dokument jmenoval, uklßdal dokonΦit v²voj do 30. Φervna 1985 a v roce 1987 uvΘst nov² v∙z do v²roby. Byl to limit tak ÜibeniΦnφ, ₧e zpoΦßtku nebylo sφly, kterß by se odhodlala do v∞ci ihned vlo₧it. A₧ zjara 1983 se zaΦalo na ·kolu pracovat. Automobilka se obrßtila na italskΘho karosß°e Nucia Bertoneho, kter² navrhl karoserii a interiΘr vozu. B∞hem necel²ch dvou a p∙l let vznikl nov² v∙z s motorem vp°edu a pohonem p°ednφch kol, kter² se m∞l zprvu vyrßb∞t s p∞tidve°ovou dvouprostorovou karoseriφ, pozd∞ji jako kombi, pick-up, a snad i jako sedan a kupΘ. V centrßln∞ °φzenΘm hospodß°stvφ, kdy ka₧d² nov² krok ve v²rob∞ znamenal neuv∞°itelnß byrokratickß °φzenφ, politickß jednßnφ a nechu¥ ke zm∞n∞, se stal zßzrak. Zßsluhou do tΘ doby nevφdanΘho nasazenφ v∞tÜiny zainteresovan²ch, dφky razantnφmu vedenφ v²voje a dφky snaze °ady subdodavatel∙ se poda°ilo vytvo°it skuteΦn∞ nov² automobil - èkodu Favorit. Mladoboleslavskß tovßrna se tak stala jedinou v tehdejÜφch socialistick²ch zemφch, kterß si dokßzala uhßjit v²robu vlastnφho typu, navφc schopnΘho konkurence se zahraniΦnφ produkcφ, ani₧ by se kdo musel styd∞t.
Favorit m∞l premiΘru v zß°φ 1987, do v²roby nabφhal postupn∞ od roku 1988, exportovat se zaΦal v roce 1990. M∞l Φty°dob² °adov² Φty°vßlec umφst∞n² nap°φΦ p°ed p°ednφ nßpravou (1289 cm3, 43 kW), vychßzel tedy z osv∞dΦenΘho motoru èkody 130. AΦ by si nov² v∙z zaslou₧il nov² motor, nebylo tehdy mo₧nΘ investovat jeÜt∞ do novΘ motorßrny, kterou by si nov² Φty°vßlec vy₧ßdal. Proto se muselo p°istoupit ke kompromisu - vyjφt ze stßvajφcφho motoru a p°epracovat ho tak, aby se zßsadn∞ zv²Üila jeho ₧ivotnost, aby spl≥oval p°φsnΘ ekologickΘ normy, mohl pou₧φvat bezolovnatΘ palivo a mohl se dßle postupn∞ zlepÜovat. Je t°eba °φci, ₧e tento kompromis vyÜel a motor se dostal i do nßsledujφcφho typu èkoda Felicia - pravda, s dalÜφmi ·pravami.
V roce 1990 se p°edstavil v∙z kombi jako èkoda Forman, o rok pozd∞ji s karoseriφ pick-up. Z uva₧ovanΘho sedanu a kupΘ seÜlo, nebo¥ politickΘ a hospodß°skΘ zm∞ny, kterΘ p°inesl listopad 1989, znamenaly d∙le₧it∞jÜφ ·kol - toti₧ jak se bude automobilka vyvφjet dßl.
Hned prvnφ lednovΘ dny roku 1990 ukßzaly, ₧e nenφ d∙vod k optimismu. Nov² prezident republiky Vßclav Havel vyhlßsil amnestii, tak₧e do automobilky nenastoupily stovky v∞z≥∙, jimi₧ se do tΘ doby u₧ lΘta °eÜil problΘm zastaralΘ technologie. M∞la-li tovßrna pracovat v normßlnφch tr₧nφch podmφnkßch, pro n∞₧ se teprve p°ipravovala p∙da, musela se postavit novß lisovna, lakovna, ekologickß spalovna - to alespo≥ v prvnφ fßzi. Automobilka vÜak byla zadlu₧ena, proto₧e nßjezd v²roby Favorit∙ stßl 2,5 miliardy korun. Navφc bylo z°ejmΘ, ₧e v otev°enΘm tr₧nφm prost°edφ je pozice relativn∞ malΘ automobilky s v²robou kolem 200 tisφc voz∙ roΦn∞ obtφ₧nß a v dlouhodobΘm v²hledu vlastn∞ nemo₧nß. Proto se zßsadnφm ·kolem stalo jedinΘ: najφt strategickΘho partnera pro budoucnost. Do neju₧Üφho v²b∞ru se dostaly Renault a VW. Dne 9. prosince 1990 rozhodla ╚eskß vlßda na doporuΦenφ svΘ Hospodß°skΘ rady spojit èkodu s n∞meck²m Volkswagenem. Nov² strategick² partner m∞l slibn² projekt: nadßle pokraΦovat ve v²rob∞ Favorit∙ a zam∞°it se na jeho kvalitu a postupnou inovaci. V roce 1994 m∞l p°ijφt nov² v∙z, vznikl² v MladΘ Boleslavi, pochopiteln∞ s pomocφ VW, avÜak nikoli jako direktivn∞ p°id∞len² v²robek. S tφm souvisel i velmi pozitivn∞ vnφman² krok, ₧e se toti₧ èkoda stane rovnoprßvn²m Φlenem dosavadnφho trojlφstku VW, Audi, Seat. Imponujφcφ byl i p°φslib investovat v nßsledujφcφch deseti letech dev∞t miliard marek, mimo jinΘ i do novΘ motorßrny s kapacitou a₧ 500 tisφc jednotek roΦn∞, kterΘ by se dodßvaly i pro koncernovΘ vozy mimo èkodu. Smlouva byla slavnostn∞ podepsßna 28. b°ezna 1991.
DalÜφ cesta nebyla tak r∙₧ovß, jak se zpoΦßtku zdßlo. Nejprve se zaΦaly sni₧ovat poΦty zam∞stnanc∙ v tovßrn∞. V roce 1993 jich zde pracovalo 17 048, o dva roky pozd∞ji pak 14 460. P°es krßtkodob∞ zavedenou zkrßcenou pracovnφ dobu se zvyÜovala nejen kvalita, ale i produktivita. Zatφmco v roce 1991 vyrobil jeden zam∞stnanec 9,7 vozu, v roce 1995 u₧ 13,5 vozu. Velk²m zklamßnφm se stalo rozhodnutφ koncernu odstoupit od stavby novΘ motorßrny a snφ₧it p°edpoklßdanΘ investice o vφce ne₧ polovinu. D∙vody byly logickΘ - progn≤zy, na jejich₧ zßklad∞ vznikl velkorys² plßn, se ukßzaly jako p°ehnanΘ, automobilov² pr∙mysl v celΘm sv∞t∞ stagnoval, navφc ztrßty automobilky Seat v Pamplon∞ dosßhly hroziv²ch 1,5 miliardy marek. Od°eknutφ mezinßrodnφ p∙jΦky na v²stavbu novΘ motorßrny doslova pßr hodin p°ed podpisem mnohΘ Üokoval, takΘ dalÜφ oznßmenΘ Ükrty vyvolaly hlasit² nesouhlas. Nßsledujφcφch n∞kolik let vÜak dostateΦn∞ potvrdilo, ₧e zßsadnφ sm∞ry rozvoje èkody nemφnφ koncern nijak m∞nit. Automobilka p°ipravila nßslednφka Favorita a zahßjila v²voj zcela novΘ Ükodovky st°ednφ t°φdy. Snad prßv∞ °eÜenφ doΦasn²ch potφ₧φ a problΘm∙ dokßzalo, jak vß₧n∞ to VW s nov²m Φlenem svΘ rodiny myslφ a s jak²m ·silφm, energiφ a cφlev∞domostφ se dokß₧e vyrovnat s komplikovanou situacφ. S odstupem krßtkΘ doby se nßzory n∞kter²ch odbornφk∙ o nev²hodnosti smlouvy s VW ukßzaly jako nepodlo₧enΘ.
V lednu 1994 obdr₧ela automobilka certifikßt T▄V, osv∞dΦujφcφ kvalitu v²roby a montß₧e motor∙ a dalÜφch agregßt∙ podle normy ISO 9002, co₧ automobilka prßvem chßpala jako potvrzenφ svΘho rovnoprßvnΘho vstupu do konkurenΦnφho prost°edφ zßpadoevropskΘho trhu. V polovin∞ Φervna opustil automobilku miliont² Favorit, kter² se od svΘho prvnφho modelu v mnohΘm liÜil. V∙z dostal jednobodovΘ vst°ikovßnφ Monomotronic, t°φcestn² °φzen² katalyzßtor v²fukov²ch plyn∙, bezdotykovΘ zapalovßnφ s mikroprocesorem, v∞tÜφ v²kon, luxusn∞jÜφ interiΘr i v²bavu a kosmetickΘ ·pravy na karoserii. Mnoho tzv. akΦnφch model∙, vyroben²ch v₧dy v omezenΘ sΘrii, se stalo prodejnφm hitem. èkodovky se v²born∞ prodßvaly doma i v zahraniΦφ.
V srpnu 1994 skonΦila v²roba Favorit∙ a od 5. zß°φ zaΦala v²roba novΘho typu èkoda Felicia. V∙z vychßzel ze svΘho p°edch∙dce a m∞l ·dajn∞ 1 187 nov²ch dφl∙. Felicia dostala novou karoserii se zaoblen²mi tvary a velmi ·tuln² interiΘr, navφc i Üirok² v²b∞r dopl≥k∙ na p°ßnφ, kterΘ v tΘto kategorii voz∙ nebyly tak b∞₧nΘ, vΦetn∞ ABS a bezpeΦnostnφch nafukovacφch vak∙ p°ed °idiΦem i spolujezdcem. Krom∞ osv∞dΦen²ch hlinφkov²ch motor∙ o v²konech 40 nebo 50 kW se poΦφtalo s postupn²m zavßd∞nφm koncernov²ch motor∙. Jednak to byl zß₧ehov² Φty°vßlec (1598 cm3, 55 kW) jednak vzn∞tov² Φty°vßlec (1896 cm3, 47 kW). ┌sp∞ch vozu byl naprost². Doma se na n∞j Φekalo a₧ Φtvrt roku - nebyl to ovÜem b²val² hlad po Φemkoli na Φty°ech kolech, ale p°irozen² zßjem o kvalitnφ v²robek, zdßrn∞ konkurujφcφ zahraniΦnφm dovß₧en²m automobil∙m.
TakΘ na sportovnφm poli se vstup Volkswagenu projevil nad oΦekßvßnφ. Vrcholem se stala sout∞₧nφ sezona 1994, kdy t°inßctistovkovΘ Ükodovky startovaly jako nejslabÜφ ve dvoulitrovΘ t°φd∞ proti konkurenci s motory na povolenΘ hranici t°φdy. Stalo se neΦekanΘ - èkoda dokßzala na devφti sout∞₧φch nasbφrat 43 bod∙ a vyhrßla kategorii p°ed Nissanem (40 b.), Renaultem (33 b.), Opelem (32 b.) a Peugeotem (18 b.).
V roce 1994 byl podepsßn dodatek k p∙vodnφ smlouv∞ mezi ╚eskou vlßdou a koncernem VW. Tφm byl uvoln∞n rozvojov² program automobilky. Meznφkem se stal 15. ·nor 1995, kdy byl za ·Φasti prezidenta republiky Vßclava Havla a p°edsedy p°edstavenstva koncernu Volkswagen Ferdinanda Piδcha polo₧en zßkladnφ kßmen novΘho montß₧nφho zßvodu na v²robu zcela novΘho vozu èkoda st°ednφ t°φdy. V zßvod∞ zahßjili provoz v roce 1996 - svou technologiφ se stal jednφm z nejmodern∞jÜφch na sv∞t∞. Je tu montß₧, novß lakovna, zßsadn∞ se zmodernizovala stßvajφcφ lisovna a sva°ovna. Do konce roku 1995 investoval VW do èkody 1,4 miliardy marek, co₧ p°edstavuje 20% vÜech p°φm²ch investic v ╚eskΘ republice, dalÜφch 10% p°ilßkali subdodavatelΘ. V²voz automobilky se podφlel na celkovΘm exportu zem∞ 4,2%, v²roba dßvala p°φmo Φi nep°φmo prßci 3% veÜkerΘho obyvatelstva.#MAIN\430\430_12.RTF,èkoda - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
èkoda Octavia se ve°ejnosti poprvΘ p°edstavila na autosalonu v Pa°φ₧i v roce 1996 a od tΘ doby jejφ popularita na domßcφm i evropskΘm trhu prudce stoupß. Elegantn∞ a ·Φeln∞ °eÜen² dvouprostorov² automobil s pohonem p°ednφch kol byl zkonstruovßn na podvozkovΘ ploÜin∞, vyvinutΘ souΦasn∞ pro dalÜφ t°i typy osobnφch voz∙ koncernu Volkswagen. Mezi p°ednosti tohoto automobilu pat°φ zejmΘna vynikajφcφ jφzdnφ parametry, bohatß standardnφ v²bava, obzvlßÜ¥ rozm∞rn², variabilnφ a snadno p°φstupn² zavazadlov² prostor, pestrß nabφdka motor∙, vysokß mφra aktivnφ a pasivnφ bezpeΦnosti a v neposlednφ °ad∞ velmi v²hodn² pom∞r po°izovacφ ceny a u₧itn²ch vlastnostφ. èkoda Octavia se dodßvß ve t°ech stupnφch v²bavy LX, GLX a SLX. Ji₧ zßkladnφ v²bava zahrnuje posilovΘ °φzenφ, airbag °idiΦe, podΘln∞ a v²Ükov∞ nastaviteln² volant Φi p°edpφnaΦe p°ednφch bezpeΦnostnφch pßs∙. èpiΦkovΘ provedenφ SLX nabφzφ navφc palubnφ poΦφtaΦ, patnßctipalcovß kola z lehkΘ slitiny, centrßlnφ zamykßnφ, airbag spolujezdce Φi elektricky ovlßdanß boΦnφ okna. Nadstandardnφ v²bavu tvo°φ klimatizace, vyh°φvanß p°ednφ sedadla, ABS, nebo kombinovan² systΘm ABS+EDS.
Do modelovΘho roku 1998 vstupuje èkoda Octavia s nabφdkou Üesti pohonn²ch jednotek (°adovΘ Φty°vßlce s rozvodem OHC Φi 2xOHC). P∙vodnφ Üestnßctistovku o v²konu 55 kW doplnil motor 1.6 MPI s hlinφkov²m blokem a v²konem 74 kW, u dvacetiventilovΘ osmnßctistovky disponujφcφ v²konem 92 kW pak v²robce optimalizoval pr∙b∞h toΦivΘho momentu (zm∞nil Φasovßnφ ventil∙, motor mß plastovΘ sacφ potrubφ s prom∞nnou dΘlkou sßnφ). P°epl≥ovan² vzn∞tov² motor 1.9 TDI s p°φm²m vst°ikovßnφm nafty je krom∞ zßkladnφ verze o v²konu 74 kW nabφzen ve variant∞ vybavenΘ turbodmychadlem s prom∞nnou geometriφ lopatek, kterΘ p°i tΘm∞° nezm∞n∞nΘ spot°eb∞ paliva dokß₧e z tohoto dieselu zφskat v²kon 81 kW. Poslednφm motorem pro typovou °adu Octavia je nep°epl≥ovan² vzn∞tov² Φty°vßlec 1.9 SDI/50 kW s p°φm²m vst°ikovßnφm paliva. Krom∞ p∞tistup≥ovΘ p°evodovky s ruΦnφm °azenφm si zßkaznφci mohou objednat za p°φplatek do model∙ s motory 1.6 a 1.8 l elektronicky °φzenou Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovku. V pr∙b∞hu roku 1998 zaΦne mladoboleslavskß automobilka vyrßb∞t elegantn∞ stylizovan² model Octavia Combi, kter² se v podob∞ p°edsΘriovΘho prototypu objevil na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1997.#MAIN\440\440_01.RTF,Sangyong - Vznik
Vznik automobilky
SsangYong Motor Company byla zalo₧ena v roce 1954 pod jmΘnem Ha Dong-hwan Factory. Je nejstarÜφm korejsk²m v²robcem dvoustop²ch vozidel. Od roku 1986 je automobilka SsangYong Motor Company souΦßstφ jednΘ z nejv∞tÜφch jihokorejsk²ch obchodnφch skupin SsangYong Business Group a majetkov² podφl v nφ mß n∞meck² Mercedes-Benz, A. G.
V²robnφ program SsangYong Motor je zam∞°en p°edevÜφm na terΘnnφ automobily 4x4, ale vyrßbφ rovn∞₧ lehkß u₧itkovß vozidla, nßkladnφ automobily r∙zn²ch kategoriφ, autobusy a specißlnφ vozidla. Hlavnφ v²robnφ zßvod je v Songtanu na jihu Soulu. Nov² v²robnφ zßvod vΦetn∞ testovacφch tratφ se buduje v Talsongu v provincii Kyongbuk. Do roku 2000 by v²roba SsangYong Motor m∞la v Koreji dosßhnout 350 tisφc automobil∙ roΦn∞. Ve spoluprßci s Mercedes-Benz chce SsangYong svou v²robu p°enΘst i do zahraniΦφ (mj. Ma∩arsko, Litva) a rozÜφ°it export. Cφlem je do roku 2000 p°ipravit kompletnφ v²robnφ program osobnφch automobil∙, kter² by dokßzal oslovit jakΘhokoliv zßkaznφka na sv∞t∞.
Na sklonku roku 1997 koupila 53,5 % automobilky SsangYong firma Daewoo.
#MAIN\440\440_04.RTF,Sangyong - Do r.1970
Historie do roku 1970
Obchodnφ spoleΦnost SsangYong mß sv∙j poΦßtek v roce 1939, kdy pod jmΘnem Samkong Fat Ltd. vznikl mal² v²robce p°edm∞t∙ dennφ spot°eby. Z n∞ho v roce 1954 vznikla spoleΦnost SsangYong Corp. K jejφmu rozvoji pomohly korejskΘ p∞tiletΘ plßny ekonomickΘho rozvoje v Üedesßt²ch letech, kdy spoleΦnost rozÜφ°ila Φinnost do °ady pr∙myslov²ch odv∞tvφ.
Nezßvisle na Φinnosti skupiny SsangYong zahßjila v roce 1954 firma Ha Dong-hwan Factory v²robu autobus∙. Na poΦßtku Üedesßt²ch let zm∞nila jmΘno na Ha Dong-hwan Motor Company a krom∞ autobus∙ vyrßb∞la i specißlnφ vozidla. V roce 1967 se stala prvnφm korejsk²m exportΘrem automobil∙, kdy₧ vyvezla autobusy do Vietnamu.#MAIN\440\440_05.RTF,Sangyong - Do r.1997
Historie do roku 1997
Od poΦßtku sedmdesßt²ch let korejskß vlßda zaΦala s podporou exportu. SsangYong rozÜφ°il svou Φinnost do r∙zn²ch oblastφ t∞₧kΘho a chemickΘho pr∙myslu a po dvou ropn²ch krizφch i do t∞₧by ropy. Obchodnφ skupina SsangYong investuje do v²znamn²ch strategick²ch pr∙myslov²ch oblastφ a slu₧eb po celΘm sv∞t∞.
SpoleΦnost Ha Dong-hwan se specializovala na v²robu spalovacφch motor∙, cisternov²ch kamion∙ a dalÜφch specißlnφch vozidel. V roce 1977 byl otev°en nov² v²robnφ zßvod v Songtanu a spoleΦnost zm∞nila jmΘno na Dong-A Motor Company. Na poΦßtku osmdesßt²ch let pohltila specializovanΘho v²robce vozidel 4x4 Keohwa a zaΦala s velkosΘriovou v²robou. V Songtanu bylo v roce 1983 otev°eno vlastnφ v²vojovΘ st°edisko. V tΘto dob∞ se ve v²robnφm programu objevily terΘnnφ automobily Korando (1983) a Korando Family (1988). V roce 1986 se automobilka Dong-A stala souΦßstφ skupiny SsangYong a roku 1988 zm∞nila jmΘno na SsangYong Motor Company (SYMC).
V roce 1988 SsangYong od korejskΘ skupiny Jindo koupil malou britskou firmu Panther Car Co. Ltd. a do svΘho v²robnφho programu za°adil jejφ roadster Kallista. MalosΘriovß v²roba tohoto automobilu se v roce 1993 p°est∞hovala na korejsk² poloostrov, v roce 1995 vÜak skonΦila.
V roce 1991 navßzala spoleΦnost SsangYong Motor spoluprßci s automobilkou Mercedes-Benz, A. G.; v roce 1992 zφskal Mercedes-Benz 5% majetkovΘho podφlu na SYMC s opcφ na zisk dalÜφch 10%. SouΦßstφ smlouvy s Mercedes-Benz AG je licenΦnφ v²roba pohonn²ch jednotek a technickß spoluprßce p°i v²voji. Prvnφm v²sledkem spoluprßce bylo vybudovßnφ zßvodu na v²robu zß₧ehov²ch a vzn∞tov²ch motor∙ v Changwonu.
V Φervnu 1992 bylo v Soulu otev°eno futuristickΘ v²vojovΘ technickΘ st°edisko spoleΦnosti SYMC, vybavenΘ nejmodern∞jÜφ v²poΦetnφ a v²robnφ technikou.
Za v²vojovΘ spoluprßce s Mercedes-Benz A. G. vznikl sportovnφ terΘnnφ automobil FJ Musso 4WD, p°edstaven² roku 1993. Ten se stal zßkladem exportnφ politiky firmy. DalÜφm spoleΦn²m krokem je v²roba lehk²ch u₧itkov²ch vozidel Istana, zahßjenß roku 1995.#MAIN\440\440_14.RTF,Sangyong - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
V druhΘ polovin∞ roku 1997 zahßjila automobilka SsangYong produkci osobnφch voz∙ zkonstruovan²ch vlastnφm v²vojov²m st°ediskem. Luxusn∞ vybavenΘ modely nesoucφ oznaΦenφ Chairman vznikly na bßzi sedan∙ Mercedes-Benz t°φdy E minulΘ generace (W 124). AΦkoli vozy Chairman vychßzφ z p°evzatΘ techniky (podvozek, nßpravy, °φzenφ, brzdy), liÜφ se od svΘho n∞meckΘho vzoru tvary karoserie. SsangYong Chairman, vyrßb∞n² rovn∞₧ v prodlou₧enΘ verzi o dΘlce 5,35 m, se podobß souΦasnΘ generaci mercedes∙ t°φdy S. Pohonnou jednotku bude z poΦßtku tvo°it Üestivßlec 3,2 l o v²konu 162 kW, do v²roby se vÜak p°ipravujφ i motory objem∙ 1,8 l, 2,3 l, 2,8 l a 3,6 l. Produkci motor∙ bude zajiÜ¥ovat nov∞ vybudovan² zßvod Changwon Plant, le₧φcφ na jihov²chodnφm pob°e₧φ Ji₧nφ Koreje.#MAIN\440\440_15.RTF,Sangyong - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
SsangYong na frankfurtskΘm autosalonu v roce 1995 p°edstavil studii p°ipravovanΘho sportovnφho automobilu Solo III. Toto atraktivnφ kupΘ 2 + 2 vzniklo ve spoluprßci s anglickou firmou Panther Car Co., kterß je majetkem SsangYongu. Pohßnφ jej Üestivßlec 3,2 l s v²konem 162 kW z terΘnnφho Musso. ZvlßÜtnostφ je specißlnφ p∞tistup≥ovß samoΦinnß p°evodovka vyvinutß firmou Panther. ╚istokrevn² sportovnφ automobil je dlouh² 4330 mm a vß₧φ 1340 kg. Se stßl²m pohonem vÜech kol dosahuje rychlosti 254 km/h.
V Soulu 1997 vystavenß studie sportovnφho automobilu W-CoupΘ vyu₧φvß podvozkovΘ skupiny sedanu Chairman. V∙z dΘlky 4800 mm pohßnφ p°epl≥ovan² Üestnßctiventilov² Φty°vßlec o v²konu 160 kW.#MAIN\440\440_18.RTF,Sangyong - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
SsangYong Istana byl vyvinut ve spoluprßci s automobilkou Mercedes-Benz. Jde o lehk² u₧itkov² automobil odvozen² z Mercedesu °ady MB 100D. Mezi n∞kolika vyrßb∞n²mi variantami je i Üesti a₧ devφtimφstn² minibus Istana Club Van, pou₧φvan² tΘ₧ dφky svΘ bohatΘ v²bav∞ a variabilit∞ jako velkoprostorov² osobnφ automobil. Jeho p°ednφ kola pohßnφ p°es p∞tirychlostnφ p°evodovku vzn∞tov² motor Mercedes-Benz 2,8 l o v²konu 70 kW. Vozidlo je dlouhΘ 5340 mm (kratÜφ verze 4890 mm) a mß pohotovostnφ hmotnost 2060 kg. Model Istana se vyrßbφ od roku 1995 a je urΦen v²hradn∞ pro domßcφ trh. V zahraniΦφ se prodßvß pouze originßl se znaΦkou Mercedes-Benz.#MAIN\440\440_17.RTF,Sangyong - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Osobit∞ stylisticky tvarovan² SsangYong Korando p°edstavuje zda°ilou symbi≤zu terΘnnφho automobilu a komfortn∞ °eÜenΘho vozu pro voln² Φas. Od poloviny roku 1997 se tento t°φdve°ov² v∙z dovß₧φ rovn∞₧ na Φesk² trh, a to se zß₧ehov²m Φty°vßlcem 2,3 l/103 kW od firmy Mercedes-Benz (model E23 EL) nebo se vzn∞tov²m p∞tivßlcem objemu 2,9 l/73 kW (602 EL) vyrßb∞n²m v licenci tΘ₧e znaΦky. Korando mß p°i°aditeln² pohon vÜech kol, p°epnutφ je zajiÜt∞no elektronicky (otoΦenφm ovladaΦe) a lze jej uskuteΦ≥ovat i b∞hem jφzdy do rychlosti 70 km/h. Standardnφ v²bava voz∙ zahrnuje mj. posilovΘ °φzenφ, airbag °idiΦe a protiblokovacφ systΘm ABS. S benzinov²m motorem dokß₧e Korando zrychlovat z 0 na 100 km/h za 12,9 s, nejv∞tÜφ rychlost deklaruje v²robce hodnotou 160 km/h. Na zßpadoevropsk²ch trzφch se Korando prodßvß rovn∞₧ se Üestivßlcem 3,2 l/154 kW nebo s p°epl≥ovanou verzφ dieselovΘho motoru 2,9 l, kterß disponuje v²konem 95 kW. JihokorejÜtφ zßkaznφci si mohou navφc vybrat vzn∞tov² Φty°vßlec 2,3 l s rozvodem 1 x OHC, kter² poskytuje v²kon 58 kW nebo benzinov² Φty°vßlcov² dvoulitr o v²konu 100 kW. Ve v²rob∞ je rovn∞₧ u₧itkovß verze s pom∞rn∞ sluÜn²m zavazadlov²m prostorem a model s odnφmateln²m st°eÜnφm dφlem.
SsangYong Musso (p∙vodnφ k≤dov² nßzev byl FJ) je v²sledkem vlastnφch Φty°let²ch v²vojov²ch pracφ. Cφlem p°i jeho v²voji bylo spln∞nφ nejp°φsn∞jÜφch kritΘriφ kvality vy₧adovan²ch ve Spojen²ch stßtech a Evrop∞. Jako zatφm jedin² korejsk² automobil Musso zφskalo certifikßt kvality ISO 9001. P∞timφstnΘ p∞tidve°ovΘ Musso (Φesky Nosoro₧ec) mß sportovnφ vzhled respektujφcφ po₧adavky aerodynamiky. Jeho futuristick² design navrh profesor Ken Greenley z britskΘ Royal College of Art tak, aby se odliÜil od zvyklostφ jin²ch terΘnnφch automobil∙ a souΦasn∞ stanovil styl znaΦky SsangYong do budoucna. Musso pou₧φvß modernφ p°evodovΘ ·strojφ s elektronicky p°i°aditeln²m pohonem vÜech kol vyvinut²m firmou Borg Warner. TakΘ zav∞Üenφ kol (vp°edu s dvojit²mi lichob∞₧nφky, vzadu tuhß p∞tiprvkovß nßprava s odpru₧enφm vynut²mi pru₧inami) je modernφ koncepce. V²sledkem je dojem jφzdy jako v luxusnφm osobnφm automobilu. Do v²bavy vozu pat°φ nejmodern∞jÜφ prvky automobilovΘ technologie jako Φty°kanßlovΘ ABS 5.0, protiprokluzov² systΘm TCS znaΦky Bosch, diferencißl s omezenou svornostφ a navφc kontrolnφ a ochran² systΘm STICS. Ve°ejnosti se Musso p°edstavilo v roce 1993, v tΘm₧e roce bylo vystaveno i na autosalonu ve Frankfurtu a o rok pozd∞ji zφskalo ocen∞nφ British Steel Auto Desig Award na autosalonu v Birminghamu.
Musso pohßnφ licenΦn∞ vyrßb∞nΘ motory Mercedes-Benz. Na Φesk² trh se dodßvajφ verze se vzn∞tov²m p∞tivßlcem objemu 2,9 l, kter² v atmosfΘrickΘ verzi disponuje v²konem 73 kW (model 602) a v p°epl≥ovanΘm provedenφ v²konem 88 kW (602 TD). Krom∞ naftov²ch pohonn²ch jednotek si ΦeÜtφ zßkaznφci mohou vybrat dva zß₧ehovΘ motory. Prvnφm z nich je Φty°vßlec 2,3 l s rozvodem 2 x OHC/103 kW, druh²m Üestivßlec 3,2 l/162 kW kombinovan² s klasickou p∞tistup≥ovou p°evodovkou nebo elektronicky °φzenou samoΦinnou Φty°stup≥ovou p°evodovkou Mercedes-Benz. Kompletnφ nabφdku motor∙ pro modelovou °adu Musso dopl≥ujφ vzn∞tovΘ Φty°vßlce 2,3 l o v²konech 58 kW a 72 kW a benzinov² dvoulitr o v²konu 100 kW. Musso je dlouhΘ 4640 mm (rozvor 2630 mm), pohotovostnφ hmotnost Φinφ podle motoru 1815 a₧ 1985 kg. V nejv²konn∞jÜφ verzi v∙z dosahuje rychlosti a₧ 195 km/h. Od Mussa byla odvozena u₧itkovß verze Pick-up, prodlou₧enß na 4770 mm. Pro sportovnφ ·Φely vznikl zkrßcen² specißl s kevlarovou karoseriφ Musso Rally Car, pohßn∞n² Üestilitrov²m motorem V8 o v²konu 250 kW p°es Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovku.#MAIN\450\450_01.RTF,Subaru - Vznik
Vznik automobilky
Vznik spoleΦnosti se datuje do roku 1917, kdy Chikuhei Nakajima zalo₧il leteckou laborato°, z nφ₧ pozd∞ji vznikla leteckß tovßrna. Po skonΦenφ vßlky se p°ejmenovala na Fuji Sangyo Co., zaΦala s v²robou pr∙myslovΘho zbo₧φ, ale v roce 1950 ji americkß vojenskß sprßva rozd∞lila na 12 nezßvisl²ch spoleΦnostφ. P∞t z nich se v roce 1953 spojilo a vytvo°ilo Fuji Heavy Industries (FHI) Ltd. V roce 1958 FHI za°adila do v²roby miniautomobil Subaru (Φesky = spojenφ) se souhv∞zdφm Plejßdy ve znaku. Od roku 1961 FHI vyrßbφ i malΘ u₧itkovΘ automobily pod znaΦkou Sambar. FHI vyrßbφ dopravnφ za°φzenφ vΦetn∞ letadel a vrtulnφk∙, lokomotiv a specißlnφch vlak∙, autobus∙ a zem∞d∞lsk²ch stroj∙. FHI se podφlφ i na japonskΘm kosmickΘm programu. Do v²robnφho programu pat°φ i dopravnφky a motorovΘ jednotky. Od roku 1968 je spolumajitelem automobilky Nissan (asi 9 % akciφ). Automobily Subaru jsou v²jimeΦnΘ pou₧φvßnφm pohonu vÜech kol. Sφdlem firmy je Tokio. RoΦnφ produkce kolφsß mezi t°emi sty tisφci a p∙l milionem osobnφch automobil∙ a tvo°φ asi 80 % v²roby koncernu FHI.#MAIN\450\450_04.RTF,Subaru - Do r.1970
Historie do roku 1970
SpoleΦnost FHI zaΦala s v²robou automobil∙ v roce 1958. Prvnφ vozφtko Subaru 360 vyu₧φvalo da≥ovΘ zv²hodn∞nφ tzv. midget∙. Ploch², podΘln∞ ulo₧en² motor je dodnes pro Subaru typick². V roce 1965 se Subaru 1000 stalo prvnφm japonsk²m automobilem s p°ednφm pohonem. V roce 1969 zaΦala v²roba v∞tÜφho modelu FF; model R-2 nahradil 360.#MAIN\450\450_05.RTF,Subaru - Do r.1997
Historie do roku 1997
V roce 1971 zaΦala typem Leone (tΘ₧ Loyale) produkce °ady L-Series. Zßsadnφ zm∞nu v technickΘ koncepci p°inesl rok 1972, kdy se Subaru Leone 4WD Station Waggon stal prvnφm sΘriov∞ vyrßb∞n²m osobnφm automobilem na sv∞t∞ s p°i°aditeln²m pohonem vÜech kol. Od roku 1981 FHI pou₧φvß stßl² pohon vÜech kol, kter² od tΘ doby systematicky vyvφjφ. V sedmdesßt²ch letech se motory Subaru SEEC-T staly pr∙kopnφky v pou₧itφ katalyzßtor∙ (1975). DalÜφ technickou inovacφ byla elektronicky °φzenß samoΦinnß p°evodovka s plynulou zm∞nou p°evodu ECVT (1984). V roce 1976 zaΦala v²roba malΘho automobilu Rex a od roku 1984 se do produkce dostala °ada J-Series pod jmΘnem Justy. Rex a Justy byly od roku 1987 prvnφmi sΘriov∞ vyrßb∞n²mi automobily s p°evodovkou ECVT. V roce 1985 se p°edstavilo kupΘ XT (v USA se prodßvalo pod nßzvem Alcyone) s pohonem vÜech kol, u n∞ho₧ rozd∞lenφ toΦivΘho momentu na ob∞ nßpravy °φdil poΦφtaΦ MP-T. Na trh se automobil dostal v roce 1987.
V roce 1987 zalo₧ila FHI spolu s Isuzu spoleΦn² zßvod Subaru-Isuzu Automotive Inc. (SIA) v americkΘ Indian∞, kde v roce 1990 zaΦala v²roba automobil∙ obou znaΦek. V tΘm₧e roce zaΦala montß₧ automobil∙ Subaru i na Taiwanu. V roce 1989 se p°edstavil reprezentaΦnφ model Legacy, kter² vzßp∞tφ uskuteΦnil rekordnφ jφzdu na 100 000 km pr∙m∞rem 223 km/h. Spolu s Legacy p°iÜel do v²roby nov² le₧at² Φty°vßlec 2 x OHC. V roce 1991 zaΦala v²roba kupΘ SVX, vystavenΘho u₧ v Tokiu 1989. Roku 1992 p°iÜly do prodeje mal² Vivio (nahradil Rex) a model Impreza.
ZkuÜenosti FHI z v²roby letadel se projevujφ i tφm, ₧e se automobily Subaru °adφ na Φelnφ mφsta ve statistikßch spolehlivosti, nap°. n∞meckΘho T▄V, p°iΦem₧ Justy °adu let kraluje v kategorii mal²ch automobil∙. Subaru se ·Φastnφ automobilov²ch sout∞₧φ mistrovstvφ sv∞ta, kde v poslednφch letech zaujφmß dominantnφ postavenφ. ZnaΦka ji₧ zφskala n∞kolik titul∙ mistra sv∞ta rallye znaΦek i jezdc∙.#MAIN\450\450_10.RTF,Subaru - MalΘ vozy
MalΘ vozy
T°φ nebo p∞tidve°ov² model Vivio (M80) se vyrßbφ od roku 1992. P°i zdvihovΘm objemu 660 cm3 mß v²kon 32 kW. Firma jej nabφzφ bu∩ s p∞tistup≥ovou p°evodovkou, nebo s p°evodovkou ECVT. Krom∞ pohonu p°ednφch kol si lze objednat i verzi se znakem 4x4. Automobil je dlouh² pouze 3295 mm a vß₧φ 650 kg. Verze Super Charger mß motor turbo s v²konem 47 kW a Vivio Bistro karoserii ve stylu retro. Varianta RX-T mß motor Miller s dmychadlem Roots a p°evodovku CVTip vyvinutou ve spoluprßci s automobilkou Porsche.
NovΘ Justy z roku 1995 je ve v²robnφm programu Subaru zvlßÜtnostφ. Nßstupce stejnojmennΘ modelovΘ °ady vyrßbφ v Ma∩arsku firma Magyar Suzuki. Jednß se o automobil Suzuki Swift, upraven² podle standard∙ Subaru a vybaven² pohonem vÜech kol s visk≤znφ spojkou. Vp°edu nap°φΦ ulo₧en² Φty°vßlec 1,3 l mß v²kon 50 kW. P°evodovka je p∞tistup≥ovß. P∞tidve°ovß verze je dlouhß 3845 mm a mß rozvor 2365 mm, t°φdve°ovß varianta mß dΘlku 3745 mm a rozvor 2265 mm. Pohotovostnφ hmotnost se pohybuje v rozmezφ 865 kg a₧ 895 kg.#MAIN\450\450_11.RTF,Subaru - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Ve v²robnφm programu Subaru je stßle kombi Leone Van s motorem 1,5 l o v²konu 69 kW pohßn∞jφcφm vÜechna kola. Tento automobil se prodßvß u₧ jen v u₧itkovΘ verzi.#MAIN\450\450_12.RTF,Subaru - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Impreza je na rozhranφ mezi kompaktnφ a st°ednφ t°φdou. Karoserie jsou Φty°dve°ov² sedan (oznaΦuje se tΘ₧ Hardtop Sedan), neobvykle tvarovanΘ kombi Compact Wagon (takΘ Sports Wagon) a dvoudve°ovΘ CoupΘ (tΘ₧ Retna). Le₧atΘ Φty°vßlce typu "boxer" o objemu 1,6 l (66 kW) a 1,8 l (76 kW) doplnil dvoulitr s v²konem 85 kW; pro Japonsko je k mßnφ rovn∞₧ motor 1,5 l (71 kW). Stßl² pohon vÜech kol je vybaven mezinßpravov²m diferencißlem s visk≤znφ spojkou, v Japonsku se Impreza prodßvß takΘ s p°ednφm pohonem. P°evodovka je p∞tistup≥ovß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß 4WDmatic se t°emi p°edvolbami. Kombi mß p°φdavn² p°evod systΘmem "Dual-Range". DΘlka vozu je 4350 mm, rozvor 2520 mm, pohotovostnφ hmotnost se pohybuje v rozmezφ 1170 a₧ 1250 kg.#MAIN\450\450_13.RTF,Subaru - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Modernizovan² sedan Legacy (v Japonsku Legacy Touring Sports) a kombi Legacy Super Station Wagon (Legacy Touring Wagon) byly uvedeny na trh v roce 1994. Oproti p°edchozφ generaci se liÜφ evropÜt∞jÜφmi tvary karoserie. Legacy je op∞t na rozhranφ kategoriφ, ale zßkladnφ v²bava odpovφdß vyÜÜφ st°ednφ t°φd∞. Motory jsou ÜestnßctiventilovΘ le₧atΘ Φty°vßlce s rozvodem 2 x OHC. Dvoulitr mß v²kon 85 kW (u specißlnφch verzφ tΘ₧ 110 kW), v∞tÜφ 2,2 l pak 96 kW. Novinkou roku 1997 je motor 2,5 l o v²konu 110 kW. V Japonsku se sedan prodßvß i s motory 1,8 l (76 kW) a 2,0 l turbo (206 kW). Stßl² pohon vÜech kol je systΘmem VTD s mezinßpravov²m diferencißlem a visk≤znφ spojkou; v Japonsku se v∙z prodßvß pouze s pohonem p°ednφch kol. Legacy majφ za°φzenφ Hill-Holder, usnad≥ujφcφ stßnφ ve svahu. P°evodovka je p∞tistup≥ovß ruΦn∞ °azenß nebo elektronicky °φzenß samoΦinnß 4WDmatic. Standardnφ v²bavou je Φty°kanßlovΘ ABS. Kombi mß nastavitelnou sv∞tlost s pneumaticky p°estavitelnou charakteristikou pru₧enφ a tlumenφ. Sedan je dlouh² 4595 mm, kombi 4670 mm, rozvor nßprav obou je 2630 mm. Pohotovostnφ hmotnost se pohybuje mezi 1400 a 1460 kg. Kombi se dodßvß i v °ad∞ specißlnφch verzφ (Royale, GT-plus, Hubertus). V USA se vyrßbφ jeho specißlnφ varianta Grand Wagon. Ta se dodßvß i na evropskΘ trhy pod nßzvem Legacy Outback vybavenß motory 2,2 l nebo 2,5 l.#MAIN\450\450_15.RTF,Subaru - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Impreza se prodßvß i ve sportovnφ variant∞ GT Turbo s karoseriemi sedan, kupΘ i kombi. Od zßkladnφ verze se liÜφ °adou technick²ch ·prav. ╚ty°ventilov² Φty°vßlec turbo 2,0 l s mezichladiΦem dßvß 155 kW (ve verzi WRX a₧ 191 kW). Stßl² pohon vÜech kol s mezinßpravov²m diferencißlem a visk≤znφ spojkou mß zadnφ diferencißl s omezenou svornostφ. P°evodovka je ruΦn∞ °azenß p∞tistup≥ovß. Standardnφ v²bavou je Φty°kanßlovΘ ABS.Podobn∞ jako Turbo vyhlφ₧φ i krotÜφ verze Impreza RX plus pohßn∞nß dloulitrov²m motorem o v²konu 85 kW. Pro sportovnφ ·Φely je v prodeji i sout∞₧nφ verze skupiny N o v²konu 220 kW se Üestistup≥ovou sekvenΦnφ p°evodovkou Prodrive a replika tovßrnφho automobilu skupiny WRC pod oznaΦenφm WRX STi Ver. II 555 s motorem 2,0 l turbo o v²konu 206 kW.
KupΘ 2+2 SVX (v USA se prodßvß pod jmΘnem Alcyone) t∞₧φ z ÜestivßlcovΘho le₧atΘho podΘln∞ ulo₧enΘho motoru. Dφky tomu mß ni₧Üφ polohu t∞₧iÜt∞ i ni₧Üφ p°φ∩. U SVX byl poprvΘ v roce 1989 pou₧it vrcholn² systΘm pohonu vÜech kol VTD. FuturistickΘ tvary karoserie navrhl Giorgetto Giugiaro. Bohatß zßkladnφ v²bava je na nejvyÜÜφ ·rovni. DvacetiΦty°ventilov² ploch² Üestivßlec z lehk²ch slitin je vybaven mj. rezonanΦnφm systΘmem IRIS v sacφm traktu. V²kon motoru o objemu 3,3 l je 169 kW. Stßl² pohon vÜech kol vyu₧φvß planetovou p°evodovku centrßlnφho diferencißlu v kombinaci s hydraulick²m lamelov²m zßv∞rem. Jeho Φinnost °φdφ elektronick² systΘm komunikujφcφ s elektronikou motoru a sledujφcφ zatφ₧enφ a pohyb automobilu. Diferencißl zadnφ nßpravy mß omezenou svornost. Elektronicky °φzenß samoΦinnß p°evodovka 4WDmatic umo₧≥uje volbu ze Φty° jφzdnφch re₧im∙. SVX je dlouh² 4625 mm, mß rozvor 2610 mm a vß₧φ 1630 kg. P°ed lety vystavovanß verze SVX s dvoudve°ovou karoseriφ kombi se do v²roby nedostala.#MAIN\450\450_16.RTF,Subaru - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Jen v Japonsku se prodßvß dvoumφstnß otev°enß verze Vivio T-top s karoseriφ typu Targa, technicky shodnß s modelem Vivio.
Na autosalonu v Tokiu 1995 se p°edstavila otev°enß dvoudve°ovß p∞timφstnß verze Imprezy Cabriolet Operetta s ochrann²m rßmem a elektrick²m stahovßnφm st°echy. Do sΘriovΘ v²roby se zatφm nedostala.#MAIN\450\450_17.RTF,Subaru - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
V Japonsku a v USA se pod oznaΦenφm Subaru Bighorn prodßvß stejnojmenn² terΘnnφ automobil Isuzu (znßm² rovn∞₧ jako Opel Frontera).
Do v²roby se v roce 1997 dostal model Forester (d°φve vystavovan² pod jmΘnem Streega). Vozidlo kategorie SUV (sport utility vehicles) je vφce·Φelov² automobil s karoseriφ kombi uzp∙soben² k jφzd∞ v terΘnu a majφcφ komfort osobnφho automobilu. K technickΘ v²bav∞ pat°φ i protiprokluzov² systΘm TCS, ABS a pohon 4x4 s regulacφ VDC s visk≤znφ spojkou. Motor je Üestnßctiventilov² le₧at² Φty°vßlec o objemu 2,0 l/90 kW, na n∞kterΘ trhy se dostane v p°epl≥ovanΘ verzi s mezichladiΦem, kterß dßvß ·ctyhodn² v²kon 184 kW. P°evodovka je p∞tistup≥ovß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Automobil je dlouh² 4450 mm, mß rozvor 2530 mm a vß₧φ 1340 kg.#MAIN\450\450_18.RTF,Subaru - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Jen pro Japonsko se vyrßbφ mikrovan Dias II, resp. Dias Classic s karoseriφ v retrostylu, jeho₧ Φty°vßlcov² motor 660 cm3 pohßnφ p°ednφ nebo vÜechna kola. Dodßvß se i v rekreaΦnφ verzi Astonish s otoΦn²mi sedadly, l∙₧kovou ·pravou a zabudovanou toaletou.
V roce 1994 modernizovan² u₧itkov² model E-series Libero 1200 (tΘ₧ Vanille, Wagon, v Japonsku Domingo) s t°φvßlcem o v²konu 40 kW umφst∞n²m za zadnφ nßpravou se prodßvß i v rodinnΘ verzi s variabilnφm uspo°ßdßnφm Üesti sedadel s l∙₧kovou ·pravou a stolkem, nebo v kempinkovΘ verzi Alladin. Automobil mß pohon zadnφch kol s p°i°aditeln²m pohonem vÜech kol. DΘlka vozu Φinφ 3525 mm, rozvor nßprav 1885 m a pohotovostnφ hmotnost 980 kg.#MAIN\460\460_01.RTF,Suzuki - Vznik
Vznik automobilky
PoprvΘ se znaΦka Suzuki objevila na v²v∞snφm Ütφt∞ tovßrny v Hamamatsu roku 1909. Trvalo ovÜem dalÜφho p∙l stoletφ, ne₧ se z p∙vodnφ Suzuki Shokkuki Seisakusho rozjel prvnφ sΘriov² automobil. Zakladatel firmy Michio Suzuki toti₧ zaΦal podnikat v oboru v²roby textilnφch stroj∙. V roce 1920 svoji firmu akcionoval a stal se jejφm prvnφm prezidentem. SpoleΦnost m∞la zpoΦßtku zßkladnφ jm∞nφ p∙l milionu jen∙ a prosperovala tak, ₧e nebylo nejmenÜφho d∙vodu rozÜi°ovat v²robnφ program. Prototyp dvousedadlovΘho automobilu, p°edstaven² ve°ejnosti v roce 1936, lze pova₧ovat za kuriozitu, kterß s v²robnφm programem nem∞la nic spoleΦnΘho. V roce 1947 se vedenφ spoleΦnosti p°est∞hovalo do Takatsuky a teprve na zaΦßtku 50. let zaΦalo uva₧ovat o rozÜφ°enφ aktivit Suzuki.#MAIN\460\460_04.RTF,Suzuki - Do r.1970
Historie do roku 1970
Celkem logicky padlo rozhodnutφ vyrßb∞t pomocn² motorek k jφzdnφmu kolu. Japonsko se v tΘ dob∞ jeÜt∞ vyrovnßvalo s nßsledky druhΘ sv∞tovΘ vßlky a individußlnφ doprava byla jednφm z p°edpoklad∙ dalÜφho ekonomickΘho r∙stu. Tak v roce 1952, kdy sv∞tovou ÜpiΦku mezi jednostop²mi motorov²mi vozidly p°edstavoval Φeskoslovensk² pΘrßk, zahßjila tovßrna Suzuki v²robu pomocnΘho motorku Power Free. Byl to dvoudob² jednovßlec o objemu 36 cm3. O rok pozd∞ji p°iÜel na °adu Diamond Free, stejn² agregßt s objemem zv∞tÜen²m na 60 cm3. Zdßlo se, ₧e Suzuki p°esn∞ odhadla pot°ebu trhu. S jφdlem roste chu¥. Proto v roce 1954 spat°il sv∞tlo sv∞ta motocykl Colleda CO, Φty°dobß devadesßtka, kterß dala znaΦce definitivnφ sm∞r do budoucnosti. Tehdy spoleΦnost p°ijala nov² nßzev Suzuki Motor Co., Ltd.
Nov² v²robnφ program se rychle rozÜi°oval - v roce 1955 p°iÜla na °adu dvoudobß stop∞tadvacφtka Colleda ST a Φty°dobß stop∞tadvacφtka Colleda COX. Do t°etice vÜeho dobrΘho - Suzuki p°edstavila takΘ osobnφ automobil. PremiΘry se v roce 1955 doΦkal Suzulight. Byl to mal² dvoudve°ov² v∙z s pohonem p°ednφch kol, ·dajn∞ pro Φty°i osoby. S pln∞ obsazenou karoseriφ m∞l dvoudob² dvouvßlec o objemu 360 cm3 co d∞lat. DΘlka pouhΘ 3 metry, pohotovostnφ hmotnost 515 kg, v²kon 21 k a maximßlnφ rychlost 85 km/h - takovΘ byly zßkladnφ parametry vozu, kter² je dnes spφÜ kuriozitou pro sb∞ratele. TechnickΘ ·daje vozφtka v²mluvn∞ charakterizujφ polovinu 50. let v Japonsku jako dobu st°φdmosti, skromnosti a jednoduchosti. P°esto Suzulight v n∞Φem p°edznamenal automobily Suzuki na desφtky p°φÜtφch let. Automobilka se stala z°ejm∞ nejv∞tÜφm sv∞tov²m v²robcem, kter² se a₧ donedßvna zam∞°il na v²robu typ∙ nejmenÜφ t°φdy. ZnaΦka ovÜem vynikla takΘ tφm, jak dokßzala malΘ vozy p°ivΘst dφky vysokΘmu technickΘmu standardu na ·rove≥ t∞ch velk²ch. A¥ osobnφ, u₧itkovß nebo terΘnnφ, dosp∞la vozidla Suzuki v²konem, provedenφm, v²bavou i Üφ°φ nabφdky.
Paralelnφ v²roba jednostop²ch a dvoustop²ch vozidel se ukßzala b²t sprßvnou cestou. V roce 1958 p°iÜel na °adu nov² dvoudob² Suzumoped SM s motorem o objemu 50 cm3, o rok pozd∞ji p°edstavila automobilka modernizovan² mal² u₧itkov² Suzulight TL. V Japonsku jsou tato drobnß u₧itkovß vozidla velmi oblφbenß - nφzkΘ po°izovacφ i provoznφ nßklady, vynikajφcφ manΘvrovßnφ ve m∞st∞, to vÜe p°edurΦilo budoucnost tΘto kategorie vozidel. V roce 1961 se zaΦal vyrßb∞t dalÜφ p°edstavitel tΘto t°φdy, Suzulight Carry FB, mal² u₧itkov² v∙z.
A₧ do roku 1961 byla znaΦka Suzuki znßma jen v Japonsku. Jejφ automobily i motocykly byly urΦeny jen pro domßcφ u₧ivatele, z°ejm∞ nejen proto, ₧e tamnφ trh jeÜt∞ nebyl ani zdaleka nasycen, ale i proto, ₧e technickß ·rove≥ vozidel zatφm nedosahovala evropsk²ch zvyklostφ. Zbytek sv∞ta musel vzφt znaΦku na v∞domφ poprvΘ a₧ v roce 1962, deset let po zahßjenφ v²roby pomocnΘho motorku. Tehdy zvφt∞zil kapalinou chlazen² dvouvßlcov² dvoudob² motocykl Suzuki v zßvod∞ mistrovstvφ sv∞ta Tourist Trophy na ostrov∞ Man ve t°φd∞ do 50 cm3. O rok pozd∞ji u₧ Suzuki znechutila zßvody veÜkerΘ konkurenci - zφskala tituly mistr∙ sv∞ta v silniΦnφch zßvodech ve t°φdßch do 50 i do 125 cm3, a to jak pro znaΦku, tak pro jezdce. V Üedesßt²ch letech se prosadila v ni₧Üφch kubaturßch a titul mistra sv∞ta ve t°φd∞ do 50 cm3 zφskala jeÜt∞ v letech 1964 a 1966 - 1968, ve t°φd∞ do 125 cm3 pak v roce 1965 a 1970. V²Φet dalÜφch titul∙, dosa₧en²ch v motocyklovΘm sportu by zabral p°φliÜ mnoho mφsta, proto₧e znaΦka se uplatnila nejen na silnici, ale i v terΘnu. Postupem let se anga₧ovala ve vyÜÜφch objemov²ch t°φdßch, vΦetn∞ krßlovsk²ch p∞tistovek, kde rovn∞₧ sbφrala vav°φny. V roce 1965 uvedla Suzuki na trh zßv∞sn² lodnφ motor D 55, jφm₧ zahßjila nov² sm∞r sv²ch aktivit, v nich₧ se dodnes v²razn∞ anga₧uje.
V roce 1967 p°edstavila automobilka nov² mal² osobnφ automobil Suzuki Fronte 360 LC 10, Φφm₧ dala najevo, ₧e nehodlß pro ·sp∞chy v oboru motocykl∙ vyklidit pole p°ed automobilovou konkurencφ. Byl to mal² Φty°dve°ov² sedan a od roku 1971 i dvoudve°ovΘ kupΘ (3 190 x 1 390 x 1 300 mm) pohotovostnφ hmotnosti 520 kg se vzduchem chlazen²m dvoudob²m dvouvßlcem o objemu 360 cm3 (pozd∞ji 500 cm3) umφst∞n²m vp°edu p°ed pohßn∞nou p°ednφ nßpravou, kter² byl nadßle urΦen v²hradn∞ pro domßcφ trh. TΘho₧ roku z°φdil koncern nov² zßvod v Iwat∞, proto₧e m∞l velkorysΘ plßny do budoucnosti.
DalÜφ novinkou se v roce 1968 stal Suzuki Carry Van, mal² u₧itkov² automobil s motorem Fronte. Jeho prodejnφ ·sp∞ch byl tak pronikav², ₧e automobilka musela postavit v roce 1969 dalÜφ montß₧nφ zßvod v Toyam∞.#MAIN\460\460_05.RTF,Suzuki - Do r.1997
Historie do roku 1997
Carry znamenal trefu do ΦernΘho - v roce 1974 se v Japonsku prodal u₧ miliont² u₧itkov² Carry, zatφmco mimo zemi vychßzejφcφho slunce nem∞l do tΘ doby o automobilech Suzuki tΘm∞° nikdo ani potuchy. Teprve v roce 1974 zaΦala automobilka svΘ vozy exportovat. To u₧ ovÜem vÜichni v∞d∞li, ₧e znaΦka pat°φ k p°ednφm na sv∞t∞ ve v²rob∞ motocykl∙. Jejφ dvoudobΘ stroje p°edstavovaly to nejlepÜφ na dvou kolech. Za vφce ne₧ dvacet let od prvnφho pomocnΘho motorku ud∞lala znaΦka opravdu nevφdan² krok.
V Hamamatsu, hlavnφm sφdle spoleΦnosti, dob°e odhadli, ₧e v jednΘ stop∞ majφ budoucnost Φty°dobΘ stroje. Proto v roce 1976 p°edstavili typy GS 400 a GS 750, Φty°dobΘ motory s rozvodem 2 x OHC a o rok pozd∞ji obdobnΘ GS 550 a GS 1000.
Ka₧dou dalÜφ novinkou se Suzuki dokßzala prosadit tam, kde konkurence ponechala by¥ mal² prostor. V roce 1970 p°edstavila Suzuki sv∙j prvnφ terΘnnφ v∙z s pohonem vÜech Φty° kol, kter² pozd∞ji (1977) nahradil typ LJ 80 Jimny. M∞l Φty°dob² motor o objemu 800 cm3, pozd∞ji zv∞tÜen² na 1 000 cm3 (typ SJ 400). Pozd∞jÜφ export malΘho off-road automobilu zahßjil v Evrop∞ prav² boom terΘnnφch vozidel. Ideßlnφ "Φty°kolka" pro zßbavu a voln² Φas proÜla °adou modernizacφ (typ SJ 410, SJ 413) a dodnes se vyrßbφ jako Samurai. Velkou popularitu si zφskal p°edevÜφm mezi mladou generacφ a z∙stal ve v²rob∞ dokonce i proti zßm∞r∙m managementu. Ten u₧ cht∞l malΘho samuraie p°ed lety stßhnout z pßsu, ale zßkaznφci si to nenechali lφbit. V roce 1978 p°iÜel na trh osobnφ automobil SC 100 s litrov²m motorem OHC. Vynikal hospodßrnostφ, dobrou v²bavou a maximßlnφ rychlostφ 130 km/h. SkuteΦn²m meznφkem automobilovΘ v²roby Suzuki se stal typ SS 40 Alto z roku 1979 se Φty°vßlcem OHC vp°edu nap°φΦ a pohonem p°ednφch kol. Byl to prvnφ osobnφ automobil znaΦky, kter² se zaΦal takΘ exportovat.
U₧ p°ed Altem slavil v zahraniΦφ ·sp∞ch u₧itkov² Carry, jeho₧ se do roku 1979 vyrobilo p∙l druhΘho milionu. Velk² zßjem byl takΘ o novou °adu motocykl∙ Katana i o dalÜφ v²robnφ sortiment - od roku 1980 o generßtory a motory pro travnφ sekaΦky, montovanΘ v USA, od roku 1982 pak i o vodnφ Φerpadla.
Od roku 1981 zaΦala Suzuki ·zce spolupracovat s General Motors a s Isuzu Motors, Φφm₧ zahßjila Üirokou mezinßrodnφ spoluprßci. DalÜφ krok v tomto duchu p°iÜel na °adu v roce 1982, kdy byl v Pakistanu vyroben prvnφ automobil Suzuki mimo Japonsko.
V roce 1984 slavil premiΘru nßstupce Alta, typ Suzuki Swift s litrov²m motorem. Jeho poΦßteΦnφ roΦnφ v²roba stoupla z 20 tisφc na koneΦn²ch 300 tisφc. Tak se stal Swift na °adu let zßkladem, z n∞ho₧ vychßzely oblφbenΘ modely hatchback se t°emi a pozd∞ji s p∞ti dve°mi, a takΘ sedan. Pod kapotou se objevila celß °ada motor∙, jejich₧ objem rostl a₧ na koneΦn²ch 1600 cm3. Celkem se vyrobily 2 miliony swift∙, mezi nimi₧ byly nejtemperamentn∞jÜφ modely GTi 1,3 l s rozvodem 2 x OHC a v²konem rovn²ch 100 k. S nov²mi motory bylo Φφm dßl tφm jasn∞jÜφ, ₧e znaΦka mφ°φ i v²Ü, mezi t°φdu ni₧Üφch st°ednφch voz∙, kde je sice potencißln∞ v∞tÜφ klientela, avÜak takΘ v∞tÜφ konkurence.
Do roku 1986, tedy po t°iceti letech od uvedenφ suzulightu, m∞la znaΦka na svΘm kont∞ celkem 8 milion∙ vyroben²ch voz∙, p°iΦem₧ za dva roky nato, v roce 1988, p°ekroΦila automobilovß produkce za 12 m∞sφc∙ milion kus∙. TΘho₧ roku prokßzala znaΦka prozφravost a rovn∞₧ Ü¥astnou ruku, kdy₧ uvedla na trh dalÜφ terΘnnφ typ Suzuki Vitara 4x4 s motorem o objemu 1 600 cm3. Jeho designem zφskala °adu dalÜφch klient∙, kte°φ si mohli zpoΦßtku vybrat krßtk² t°φdve°ov² model s alternativn∞ uzav°enou karoseriφ, nebo se st°echou hard top, kterou lze nahradit stahovacφ st°echou. Vitara navßzala na ·sp∞ch samuraie a p°inesla do tΘto kategorie vozidel nov² duch, kter² zakrßtko nßsledovala i konkurence. Lφbiv² terΘnnφ automobil pro voln² Φas se stal hitem.
V roce 1990 se automobilka spojila s koncernem C. Itoh a s Autokonszernem v Ma∩arsku, kde v roce 1992 smontovali prvnφ licenΦn∞ vyrßb∞n² model Swift. Prvnφ polovina 90. let znamenala pro znaΦku neb²val² rozvoj, rozÜφ°enφ nabφdky a obchodnφ ·sp∞chy v celΘm sv∞t∞. V roce 1994 oslavila motocyklovß divize dvacet milion∙ vyroben²ch motocykl∙. DalÜφm vrcholem se stal rok 1995, kdy Suzuki exportovala a v zahraniΦφ prodala milion automobil∙ ve dvanßcti po sob∞ jdoucφch m∞sφcφch. Zaslou₧ily se o to nejen vozy Swift, Samurai a Vitara, ale takΘ nov∞ uvedenΘ Baleno, jφm₧ znaΦka zamφ°ila do st°ednφ t°φdy segmentu osobnφch automobil∙.#MAIN\460\460_10.RTF,Suzuki - MalΘ vozy
MalΘ vozy
NejmenÜφ v nabφdce znaΦky je osobnφ v∙z Suzuki Alto. Vyrßb∞t se zaΦal v roce 1979 a exportovßn byl od roku 1982 jako v∙z s pohonem bu∩ p°ednφch nebo vÜech Φty° kol. Od tΘ doby doznal mnoha zm∞n. Zatφm poslednφ p°iÜla v roce 1990. ╚ty°mφstn² automobil mß t°φ nebo p∞tidve°ovou karoserii, v nabφdce je vÜak jeÜt∞ mikrovan s oznaΦenφm Wagon R. Na domßcφm japonskΘm trhu jsou k dispozici t°i motorovΘ varianty. Zßklad tvo°φ dvanßctiventilov² t°φvßlec o objemu 657 cm3 a v²konu 38 kW (52 k). V²konn∞jÜφ varianta mß pod kapotou p°epl≥ovan² Φty°vßlec, kter² z objemu 658 cm3 dßvß v²kon 47 kW (64 k). Nejv∞tÜφ motor, kter² je do tohoto miniautomobilu montovßn, je litrov² Φty°vßlec s v²konem 40 kW (54 k). Alto je se svojφ dΘlkou t∞sn∞ pod 3,5 m v Japonsku velmi oblφbeno. Krom∞ standardnφ p∞tistup≥ovΘ ruΦn∞ °azenΘ p°evodovky je p°ipraveno i samoΦinnΘ ·strojφ se t°emi rychlostnφmi stupni. Nejv²konn∞jÜφ varianta je schopna dosßhnout rychlosti 150 km/h p°i spot°eb∞ jen v²jimeΦn∞ p°esahujφcφ 5 l/100 km. Model Alto se p°es svΘ nespornΘ kvality u nßs zatφm nenabφzφ.#MAIN\460\460_11.RTF,Suzuki - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Suzuki Swift se pro evropskΘ trhy vyrßbφ v modernizovanΘ podob∞ od podzimu 1996 v²hradn∞ v ma∩arskΘm poboΦnΘm zßvod∞ s t°φ a p∞tidve°ovou karoseriφ nebo jako t°φprostorov² sedan. K dispozici jsou motory 1,0 a 1,3 l, p°iΦem₧ sedan je nabφzen jen se siln∞jÜφm z nich. Zßkladnφ Swift s litrov²m t°φvßlcem vynikß p°edevÜφm nφzkou spot°ebou paliva, kterß Φinφ v kombinovanΘm cyklu pouze 5,5 l/100 km. V²kon motoru vrcholφ 39 kW (53 kW) a umo₧≥uje vozu dosßhnout nejv∞tÜφ rychlost 145 km/h. Siln∞jÜφ Suzuki Swift mß Φty°dob² zß₧ehov² °adov² Φty°vßlec s dvouventilovou technikou o objemu 1 299 cm3, kter² disponuje nejv∞tÜφm v²konem 50 kW (68 k) p°i 6 000 1/min a nejv∞tÜφm toΦiv²m momentem 99 N.m p°i 3 500 1/min. Takto vybaven² automobil jezdφ ji₧ 165 km/h a zrychluje z klidu na 100 km/h b∞hem 13 s. NejkratÜφ t°φdve°ovß varianta m∞°φ 3,75 m a nabφzφ pom∞rn∞ sluÜn² vnit°nφ prostor. V tΘto disciplφn∞ je na tom jeÜt∞ lΘpe p∞tidve°ovß verze s dΘlkou 3,85 m a o 10 cm prodlou₧en²m rozvorem. InteriΘr Swiftu je dφky kvalitnφm materißl∙m ·tuln². V²bava modernizovanΘho vozu je na sluÜnΘ ·rovni a m∙₧e nynφ obsahovat i bezpeΦnostnφ nafukovacφ vaky nebo ABS.
Nejv∞tÜφ osobnφ v∙z znaΦky je Suzuki Baleno, kterΘ je nabφzeno jako t°φdve°ov² hatchback, t°φsprostorov² Φty°dve°ov² sedan a jako kombi. Do prvnφch dvou se montujφ alternativn∞ motory 1,3 l ,1,6 l a 1,8 l, pro kombi jsou k dispozici pouze dv∞ v²konn∞jÜφ pohonnΘ jednotky 1,6 l a 1,8 l. I nejmenÜφ Üestnßctiventilovß t°inßctistovka disponuje sluÜn²m v²konov²m potencißlem, dßvß toti₧ nejv∞tÜφ v²kon 63 kW (86 k). Motor 1,6 l ji₧ disponuje 72 kW (98 k). Nejv²konn∞jÜφ je Φty°vßlec 1,8 l o v²konu 89 kW (121 k), kter² se vÜak do ╚eskΘ republiky nedovß₧φ. Nutno dodat, ₧e i verze s motorem 1,6 l nabφzφ p°ijatelnΘ jφzdnφ v²kony a s automobilem pohybuje s neΦekanou lehkostφ. Sφla motor∙ je p°enßÜena p°es standardnφ p∞tistup≥ovΘ nebo p°φplatkovΘ samoΦinnΘ p°evodovky na p°ednφ kola. Unikßtnφ zvlßÜtnostφ Balena je aktivnφ podvozek SSCS, kter² Balenu poskytuje mimo°ßdnou stabilitu p°i vÜech jφzdnφch re₧imech. Sedan m∞°φ tΘm∞° 4,2 m, zatφmco kombi mß o 15 cm prodlou₧en² zadnφ p°evis. Rozvor nßprav je u obou karosß°sk²ch variant shodn² - 2,48 m. ExteriΘr je navr₧en tak, aby p∙sobil solidnφm a robustnφm dojmem a zßrove≥ poskytoval dostatek vnit°nφho prostoru vÜem cestujφcφm a zavazadl∙m. Baleno je sympatick²m pokusem Suzuki o vstup do ni₧Üφ st°ednφ t°φdy.#MAIN\460\460_16.RTF,Suzuki - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Suzuki Cappuccino je dvoumφstn² kabriolet nejmenÜφ t°φdy. Prototyp tohoto vozu s vp°edu podΘl umφst∞n²m t°φvßlcem byl p°edstaven v roce 1989, do sΘriovΘ v²roby se dostal v roce 1991. P°epl≥ovan² motor se Φty°ventilovou technikou o objemu 658 cm3 mß nejv∞tÜφ v²kon 47 kW (64 k) p°i 6 500 1/min a toΦiv² moment 103 N.m p°i 3 500 1/min. P∞tistup≥ovß mechanickß p°evodovka p°enßÜφ sφlu motoru na zadnφ kola. Sv²mi rozm∞ry 3 295 x 1 395 x 1 185 mm se Cappuccino °adφ k v∙bec nejmenÜφm kabriolet∙m na sv∞t∞. P°i svΘ nφzkΘ hmotnosti 690 kg nabφzφ v∙z nejv∞tÜφ rychlost 140 km/h a spot°ebu pouh²ch 4,1 l/100 km. Cappuccino je malink²m automobilem pro pot∞Üenφ z jφzdy.#MAIN\460\460_17.RTF,Suzuki - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
T°φdve°ov² Suzuki Samurai je nejmenÜφ terΘnnφ automobil s pohonem 4x4. Nabφzφ se v provedenφ Canvas Top s plßt∞nou shrnovacφ st°echou, nebo s pevnou st°echou jako Metal Top. Samurai mß Φty°dob² kapalinou chlazen² Φty°vßlec o objemu 1 299 cm3 a nejv∞tÜφm v²konu 51 kW (69 k). Pro japonsk² trh se vyrßbφ jeÜt∞ t°φvßlcovß varianta o objemu 657 cm3, kterß s pomocφ turbodmychadla disponuje v²konem 43 kW (58 k). Samurai 1,3 l, kter² se dovß₧φ i do ╚eskΘ republiky, mß standardn∞ pohßn∞nou zadnφ nßpravu, ke kterΘ lze p°ipnout i pohon p°ednφch kol s redukcφ nebo bez. Malß dΘlka 3,43 m umo₧≥uje zdolßvßnφ i nejt∞₧Üφch p°ekß₧ek. Samurai se vyrßbφ pouze v t°φdve°ovΘm provedenφ, kde p°φstup k zadnφm sedadl∙m je bezproblΘmov². O vφce·ΦelovΘm pou₧itφ sv∞dΦφ i mo₧nß l∙₧kovß ·prava. Samurai dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 130 km/h a pr∙m∞rnΘ spot°eby paliva 8,5 l/100 km.
V roce 1995 p°edstavila automobilka typ Suzuki X-90. Je to v∙z pro zßbavu a voln² Φas, vhodn² na silnici i do terΘnu. Mß dvoumφstnou karoserii postavenou na Üasi Vitary a Φty°vßlcov² motor o objemu 1,6 l se Φty°ventilovou technikou a v²konem 71 kW (97 k). Design automobilu odpovφdß orientaci na spφÜe mladÜφ klientelu, kterß ocenφ zejmΘna neobvyklΘ uspo°ßdßnφ zßdi. Zezadu vypadß automobil podobn∞ jako sedan, proto₧e za dvojicφ sedadel je pevnß prosklenß st∞na. Suzuki k automobilu dodßvß n∞kolik originßlnφch st°eÜnφch nosiΦ∙, kterΘ umo₧≥ujφ p°epravu nejr∙zn∞jÜφch sportovnφch nßΦinφ.
P∞tidve°ovß Vitara se s postupen Φasu stala vlajkovou lodφ Suzuki. Zatφmco pro Φesk² trh jsou k dispozici pouze t°i verze, domßcφ zßkaznφci si mohou vybφrat z celkem osmi variant. Zßkladnφ motor o objemu 1,6 l mß v²kon 55 kW (75 k) je k dispozici s krßtkou t°φdve°ovou karoseriφ s pevnou Φi plßt∞nou st°echou. Novinkou letoÜnφho roku je dopln∞nφ v²robnφho programu o p°epl≥ovan² vzn∞tov² Φty°vßlec, kter² je urΦen v²hradn∞ pro delÜφ karoserii. Dvoulitrov² "diesel" disponuje nejv∞tÜφm v²konem 64 kW (87 k). V²jimeΦn² tvar p°edkom∙rek umo₧nil dosßhnutφ toΦivΘho momentu 216 N.m p°i 2000 1/min. Nejsiln∞jÜφ pohonnou jednotkou pro nßÜ trh je vidlicov² Üestivßlec s objemem 1988 cm3. Celohlinφkov² motor dßvß nejv∞tÜφ v²kon 100 kW a zaujme p°edevÜφm velmi klidn²m chodem a p°φznivou v²konovou charakteristikou. P°evodovka m∙₧e b²t bu∩ p∞tistup≥ovß mechanickß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. èestivßlcovß verze se od sv²ch koleg∙ liÜφ provedenφm masky chladiΦe a dvoubarevn²m lakovßnφm, kterΘ automobilu prop∙jΦujφ v∞tÜφ d∙stojnost. Podvozek vÜech Vitar je tvo°en rßmovou konstrukcφ, na kterΘ je p°ipevn∞na zadnφ tuhß nßprava a p°ednφ zßv∞sy se vzp∞rami McPherson. Nejv²konn∞jÜφ verze dosahuje rychlosti 160 km/h a zrychluje z klidu na 100 km/h b∞hem 12,5 s. Na japonskΘm trhu jsou krom∞ zmφn∞n²ch pohonn²ch jednotek k dispozici jeÜt∞ Üestnßctistovka o v²konu 71 kW (89 k) a Φty°vßlec o objemu 2 l s v²konem 97 kW (132 k). Pro delÜφ karosß°skou variantu je p°ipraven jeÜt∞ vzn∞tov² motor o objemu 1,9 l a ÜpiΦkov² celohlinφkov² 2,5 litrov² Üestivßlec o v²konu 118 kW, kter² je spojen v²hradn∞ se samoΦinnou p°evodovkou.#MAIN\460\460_18.RTF,Suzuki - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
V roce 1993 m∞l na autosalonu v Tokiu premiΘru nov² typ Wagon R. V∙z byl p°epracovßn, dostal v∞tÜφ rozm∞ry a dnes se nabφzφ jako Suzuki Wagon R Wide, v Evrop∞ oznaΦen² jako Wagon R+. Je to Φty°mφstn² p∞tidve°ov² automobil s pohonem p°ednφch kol nebo alternativn∞ s pohonem 4x4. Typ karoserie se obecn∞ naz²vß "velkoprostorov²". Pokud se t²kß u₧itn²ch vlastnostφ, nenφ to p°ehnanΘ, avÜak sv²mi rozm∞ry mß Wagon R+ k rozm∞rnosti daleko. M∞°φ toti₧ pouh²ch 3,4 m. Velk² vnit°nφ prostor je zajiÜt∞n p°edevÜφm v²Ükou, kterß je tΘm∞° 1,7 m. Technika vychßzφ z modelu Alto, pohonnΘ jednotky jsou vÜak pon∞kud v²konn∞jÜφ. Litrov² Φty°vßlec se Φty°mi ventily na vßlec nabφzφ 51 kW (69 k). V²konn∞jÜφ verze je dopln∞na turbodmychadlem, kterΘ zv²Üuje v²kon a₧ na 74 kW (100 k). P∞tistup≥ovß mechanickß p°evodovka m∙₧e b²t nahrazena samoΦinnou Φty°stup≥ovou, kterß se uplatnφ zejmΘna v m∞stskΘm provozu. Suzuki Wagon R+ je urΦen zejmΘna mlad²m zßkaznφk∙m, kte°φ ocenφ jeho mimo°ßdnou flexibilitu a cenovou dostupnost. Tento model je prvnφm automobilem podobnΘ koncepce a velikosti, kter² se sna₧φ dob²vat evropskΘ trhy.#MAIN\465\465_01.RTF,Tatra - Vznik
Vznik
Historie kop°ivnickΘho podniku, jeho₧ v²robky nesou znaΦku Tatra, zaΦala u₧ v roce 1850, kdy se Ignßc èustala spolu se dv∞ma tovaryÜi pustil do v²roby bryΦek a koΦßr∙ vlastnφ konstrukce. B∞hem dalÜφch t°φ desetiletφ v Kop°ivnici (n∞mecky Nesselsdorf) vznikl jeden z nejv∞tÜφch pr∙myslov²ch podnik∙ rakousko-uherskΘho mocnß°stvφ, jeho₧ v²robnφ program sahal od prost²ch povoz∙ p°es bryΦky a koΦßry a₧ k ₧elezniΦnφm voz∙m. Na sklonku minulΘho stoletφ pak kop°ivnick² podnik zaΦal vyrßb∞t "koΦßry bez konφ", prvnφ skuteΦn∞ provozuschopnΘ automobily zhotovenΘ v naÜφ zemi.#MAIN\465\465_02.RTF,Tatra - Do r.1918
Historie do roku 1918
Na poΦßtku vÜeho stßl v∙z jmΘnem PrΣsident, kter² vznikl na podzim roku 1897 p°estavbou luxusnφho koΦßru Mylord. M∞l v zßdi ulo₧en² ploch² dvouvßlcov² motor Benz o objemu 2,7 l a v²konu asi 4 kW spojen² s dvoustup≥ovou p°evodovkou. Primßrnφ p°evod i funkci spojky obstarßvaly plochΘ °emeny, sekundßrnφ p°evod °et∞zy byl v tΘ dob∞ samoz°ejmostφ. ZvlßÜtnostφ prvnφho kop°ivnickΘho automobilu bylo °φzenφ °φdφtky umφst∞n²mi vpravo, nikoliv v podΘlnΘ ose vozu, jak bylo tehdy zvykem u Benze, navφc se sklopn²m sloupkem °φzenφ ovlßdalo i °azenφ p°evodov²ch stup≥∙. PrΣsident byl dφlem asi patnßctiΦlennΘ skupiny nadÜenc∙, kterou °φdil dφlovedoucφ Leopold Svitßk, na konstrukci vozu ovÜem pracovali i n∞meΦtφ in₧en²°i Rumpler a Sage a coby volontΘr se automobilovΘho debutu aktivn∞ z·Φastnil i pozd∞jÜφ legendßrnφ konstruktΘr Hans Ledwinka.
ZkouÜku dosp∞losti PrΣsident slo₧il v kv∞tnu 1898, kdy v doprovodu vozu Benz Instructor ·sp∞Ün∞ absolvoval pamßtnou 328 km dlouhou cestu do Vφdn∞. Ve Vφdni zaujal kop°ivnick² automobil ΦestnΘ mφsto na Jubilejnφ v²stav∞. V rakouskΘ metropoli pak slou₧il n∞kolik let, poΦßtkem novΘho stoletφ se vrßtil do mate°skΘ tovßrny, kde dostal nov² dvouvßlcov² motor (tentokrßt u₧ vlastnφ kop°ivnickΘ konstrukce). B∞hem dalÜφch let proÜel °adou ·prav a v roce 1919 byl p°edßn do sbφrek budoucφho pra₧skΘho technickΘho muzea a dnes se s nφm (stejn∞ jako s unikßtnφm zßvodnφm vozem NW 12 HP roΦnφku 1900) m∙₧eme setkat v Nßrodnφm technickΘm muzeu v Praze na LetnΘ.
B∞hem roku 1899 vyrobila kop°ivnickß spoleΦnost Nesselsdorfer Wagenbau Fabrik celkem sedm automobil∙ konstrukΦn∞ blφzk²ch PrΣsidentu. VÜechny m∞ly dvouvßlcov² motor Benz v zßdi a ka₧d² z nich dostal svΘ vlastnφ jmΘno: prvnφ se jmenoval Meteor, dalÜφ pak postupn∞ Nesselsdorf, Wien, Bergsteiger, Versucher, Auhof a Spitzbub, p°iΦem₧ v²robnφ Φφsla zaΦφnala Φ. 51, zatφmco PrΣsident a₧ pozd∞ji zp∞tn∞ dostal logicky nejni₧Üφ Φφslo 50. JeÜt∞ p°ed koncem stoletφ se tak znaΦka NW stala pojmem a Kop°ivnice (neboli Nesselsdorf) m∞stem automobil∙. V roce 1900 u₧ mladß automobilka vyrobila celkem dv∞ desφtky voz∙, z nich₧ asi polovina byla pohßn∞na motory Benz, v∞tÜina zb²vajφcφch pak motory vφde≥skΘ firmy Hardy, jejφ₧ majitel byl v²znamn²m Φlenem sprßvnφ rady firmy NW. Patrn∞ u₧ v kv∞tnu 1900 vÜak vznikl i prvnφ kop°ivnick² motor - ·dajn∞ pohßn∞l automobil s v²robnφm Φφslem 65, tedy patnßct² v po°adφ po PrΣsidentu. Koncem roku 1900 spat°il sv∞tlo sv∞ta i prvnφ elektromobil NW pohßn∞n² dvojicφ elektromotor∙ o celkovΘm v²konu asi 4,5 kW, zmφnku si zaslou₧φ i to, ₧e v roce 1900 v Kop°ivnici vyrobili dvanßctimφstn² parnφ omnibus, jeho₧ pohßn∞cφ ·strojφ dodala francouzskß firma De Dion-Bouton. P°φliÜ t∞₧k² omnibus se vÜak neosv∞dΦil a tiÜe zmizel ze scΘny. Udßlostφ roku 1900 bylo i vyrobenφ dvoumφstnΘho zßvodnφho automobilu NW se specißln∞ upraven²m motorem Benz o v²konu 9 kW, s nφm₧ ·sp∞Ün∞ zßvodil jeden z pr∙kopnφk∙ motorismu u nßs, libereck² tovßrnφk baron Theodor Liebig. Zßvodnφ v∙z, na jeho₧ konstrukci pracoval mlad² Hans Ledwinka, m∞l snφ₧enΘ t∞₧iÜt∞ a od sv²ch koΦßrov²ch p°edch∙dc∙ se liÜil mimo jinΘ volantem na lehce sklon∞nΘm h°φdeli °φzenφ. Dvouvßlcov² motor byl ulo₧en nad pohßn∞nou zadnφ nßpravou, Φty°stup≥ovou p°evodovku konstruktΘ°i umφstili nap°φΦ pod sedadla, blφzko st°edu vozu, tak₧e se automobil z p°elomu stoletφ mohl pochlubit zcela modernφm rozlo₧enφm hmotnosti.
PoΦßtkem novΘho stoletφ kop°ivnickß automobilka a₧ do roku 1905 z∙stßvala v∞rnß tradiΦnφ koncepci s motorem pod podlahou (nejprve vzadu, pak pod nohama °idiΦe), p°iΦem₧ od roku 1902 se krom∞ dvouvßlc∙ montovaly i Φty°vßlcovΘ motory. V roce 1906 debutoval typ J, robustnφ automobil s motorem vp°edu a pohonem zadnφch kol °et∞zy. Vytvo°ili jej - stejn∞ jako dalÜφ typy K a L - konstruktΘ°i Lang a Kronfeld. Tyto solidnφ, ale pom∞rn∞ t∞₧kΘ a drahΘ vozy pohßn∞ly Φty°vßlcovΘ motory o objemu 4 a₧ 5 l o v²konu 18 a₧ 30 kW, na podvozky (n∞kterΘ s prodlou₧en²m rozvorem) se montovaly otev°enΘ I uzav°enΘ karoserie, mnohdy ÜestimφstnΘ.
Koncem roku 1905 se z Vφdn∞ po t°ech letech vrßtil do Kop°ivnice Hans Ledwinka a zaΦal pracovat na konstrukci zcela novΘ °ady automobil∙ s modern∞ °eÜen²mi Φty°vßlcov²mi a Üestivßlcov²mi motory s rozvodem OHC. Zcela nov² byl i podvozek a p°evodnΘ ·strojφ s pohonem zadnφ nßpravy spojovacφm h°φdelem. V²roba nov²ch voz∙ byla zahßjena v roce 1910, Φty°vßlec s oznaΦenφm S4 m∞l objem 3,3 l a jeho v²kon postupn∞ vzrostl z p∙vodnφch 15 na 22 kW, v∞tÜφ Üestivßlec p∞tilitrovΘho objemu (vyrßb∞n² od roku 1912 pod typov²m oznaΦenφm S6) dßval p°es 30 kW a jφm vybaven² v∙z dosahoval rychlosti 100 km/h. V letech 1910 a₧ 1917 vzniklo p°es sedmdesßt automobil∙ tohoto typu, z nich patrn∞ jen tucet se Üestivßlcov²mi motory. Mezitφm u₧ v letech 1914 a 1915 p°evzaly Ütafetu modernizovanΘ typy T (Φty°vßlec 3,6 l) a U (Üestivßlec 5,3 l), je₧ se vyrßb∞ly b∞hem prvnφ sv∞tovΘ vßlky i po nφ (to u₧ pod oznaΦenφm Tatra 10), a₧ do roku 1927. Celkovß produkce t∞chto solidn∞ stav∞n²ch automobil∙ se p°iblφ₧ila p∞ti stovkßm kus∙, z nich₧ t°etinu tvo°ily v²konn∞jÜφ Üestivßlce typu U. P°ipomenout ovÜem musφme i to, ₧e b∞hem vßlky - na ja°e 1916 - u₧ podruhΘ pod tlakem okolnostφ opustil kop°ivnickou automobilku Hans Ledwinka, aby realizoval svΘ plßny u rakouskΘ firmy Steyr.#MAIN\465\465_03.RTF,Tatra - Do r.1945
Historie do roku 1945
T∞sn∞ po prvnφ sv∞tovΘ vßlce, v roce 1919, se poprvΘ na kop°ivnick²ch automobilech objevila znaΦka Tatra. Traduje se, ₧e po ·sp∞Ün²ch jφzdnφch zkouÜkßch inovovan²ch automobil∙ NW (zejmΘna typu U) ve Vysok²ch Tatrßch se zvuΦnΘ jmΘno Tatra zalφbilo vedenφ automobilky. Prvnφmi kop°ivnick²mi v²robky, je₧ novΘ jmΘno nesly, byly v roce 1919 nßkladnφ vozy Tl-4, od sez≤ny 1920 se pak znaΦka Tatra rozÜφ°ila i na ostatnφ vozidla.
V roce 1921 se zaΦala v Kop°ivnici stav∞t novß tovßrna, v nφ₧ se m∞ly vyrßb∞t menÜφ, cenov∞ p°φstupnΘ automobily vhodnΘ do skromn²ch povßleΦn²ch pom∞r∙. NovΘ vedenφ firmy znovu p°ilßkalo do Φela automobilky Hanse Ledwinku, kter² vytvo°il v tΘ dob∞ revoluΦnφ - a dodnes uznßvanou - koncepci se vzduchem chlazen²m motorem vp°edu, pßte°ov²m rßmem s centrßlnφ nosnou rourou a pohonem zadnφch kol nezßvisle zav∞Üen²ch na v²kyvn²ch polonßpravßch. Nov² lidov² v∙z se poprvΘ objevil v roce 1923 pod oznaΦenφm Tatra 11, pohßn∞l jej vzduchem chlazen² dvouvßlec "boxer" o objemu 1056 cm3 a v²konu 9 kW spojen² se Φty°stup≥ovou p°evodovkou. V zßkladnφm provedenφ byla "jedenßctka" dlouhß jen 3,4 m a p°i hmotnosti necel²ch 700 kg uhßn∞la p°es 60 km/h. V roce 1926 nßsledovala Tatra 12, je₧ se p°edevÜφm mohla pochlubit brzdami I na p°ednφch kolech, ale takΘ lehce zv²Üen²m v²konem (10 kW) litrovΘho dvouvßlce. Automobily Tatra 11 a Tatra 12 si zφskaly mimo°ßdnou popularitu, existovaly v °ad∞ karosß°sk²ch provedenφ (vΦetn∞ u₧itkov²ch) a celkem jich do poloviny t°icßt²ch let vzniklo tΘm∞° 11 tisφc kus∙.
Osobitß Ledwinkova koncepce s pßte°ov²m rßmem a zadnφmi v²kyvn²mi polonßpravami se ovÜem uplatnila i u podstatn∞ v∞tÜφch automobil∙. V roce 1925 debutovala Tatra 17, velk² v∙z s kapalinou chlazen²m °adov²m Üestivßlcem OHC dvoulitrovΘho objemu a v²konu 26 kW ulo₧en²m t∞sn∞ za p°ednφ nßpravou a pohßn∞jφcφm zadnφ kola. I t∞₧Üφ uzav°enΘ vozy tohoto typu jezdily p°es 100 km/h, sportovn∞ st°i₧enΘ roadstery a faetony pak dobr²ch 110 km/h. Existovaly i zßvodnφ vozy Tatra 17, s nimi₧ zejmΘna v sez≤n∞ 1926 triumfoval populßrnφ kop°ivnick² jezdec Josef Ve°mi°ovsk². V sez≤n∞ 1927 nßsledovala Tatra 17/31 (n∞kdy oznaΦovanß jen jako T 31), je₧ se od svΘ starÜφ sestry odliÜovala p°edevÜφm inovovan²m Üestivßlcov²m motorem se zdokonalen²m rozvodem a objemem zv∞tÜen²m na 2,3 l. Podle tovßrnφch statistik vzniklo do roku 1930 tΘm∞° sedm stovek automobil∙ tΘto °ady, z toho 378 voz∙ Tatra 17 s menÜφm motorem.
Prostor mezi lidov²mi dvouvßlci a drah²mi Üestivßlci zaΦaly poΦφnaje rokem 1926 vypl≥ovat automobily st°ednφ (a vyÜÜφ st°ednφ) t°φdy se vzduchem chlazen²mi Φty°vßlcov²mi motory - samoz°ejm∞ op∞t s protilehl²mi vßlci. Prvnφ v tΘto °ad∞ byla Tatra 30 se Φty°vßlcem 1680 cm3, v letech 1929 a 1930 nabφzenß pod oznaΦenφm T 30/52 s v²konn∞jÜφm motorem 1910 cm3, kter² pak od roku 1931 a₧ do vßlky pohßn∞l n∞kolikrßt inovovan² typ Tatra 52. Od poΦßtku se vozy Tatra 30 (kv∙li Φty°vßlcovΘmu motoru si vyslou₧ily p°ezdφvku "tuplßk") vyrßb∞ly se standardnφm i prodlou₧en²m rozvorem, se Φty°mφstn²mi i Üestimφstn²mi otev°en²mi i uzav°en²mi karoseriemi, ale takΘ coby luxusnφ sportovnφ kabriolety. To samΘ pak platilo i pro nßsledujφcφ typy T 30/52 a T 52, z nich₧ mnohΘ dostaly na zakßzku stav∞nΘ karoserie - mimo jinΘ od vysokom²tskΘ firmy Sodomka. Velk²ch Φty°vßlc∙ tΘto °ady bylo za Φtrnßct let vyrobeno tΘm∞° Üest tisφc, z toho dv∞ t°etiny tvo°ily p∙vodnφ vozy Tatra 30.
Na podzim 1931 m∞la na pra₧skΘm autosalonu premiΘru Tatra 57, nov² typ kompaktnφho automobilu kop°ivnickΘ koncepce, tentokrßt u₧ se vzduchem chlazen²m ploch²m Φty°vßlcem 1155 cm3 o v²konu 13 kW a s pom∞rn∞ nezßvisl²m zav∞Üenφm p°ednφch kol na dvojici p°φΦn²ch listov²ch per. Jen 3,5 m dlouhß a hbitß Tatra 57, kterß si zßhy vyslou₧ila lidovou p°ezdφvku HadimrÜka, se stala hitem naÜeho automobilovΘho trhu t°icßt²ch let. V p∙vodnφ podob∞ (s p°φdφ ve tvaru tradiΦnφ tatrovßckΘ "₧ehliΦky") se vyrßb∞la do poloviny t°icßt²ch let, pak ji nahradila Tatra 57 A s prostorn∞jÜφ karoseriφ honosn∞jÜφch tvar∙. T∞sn∞ p°ed vßlkou (na podzim 1938) nßsledovala dßle modernizovanß Tatra 57 B s lehce zaoblenou p°φdφ, upravenou zßdφ s vφkem zavazadlovΘho prostoru a motorem 1256 cm3 o v²konu 17 kW, dφky n∞mu₧ jezdila a₧ 90 km/h. Zapomenout nesmφme ani na levostrannΘ °φzenφ "bΘΦka" - s p°φchodem N∞mc∙ po Mnichovu se v Kop°ivnici zaΦalo jezdit vpravo.
B∞hem vßlky se v²roba osobnφ Tatry 57 B zastavila, HadimrÜka se vÜak objevila v otev°enΘ vojenskΘ verzi s typov²m oznaΦenφm Tatra 57 K, je₧ v souvislosti s oficißlnφm n∞meck²m oznaΦenφm dostalo nep°φliÜ libozvuΦnou p°ezdφvku "k²blßk". Z celkovΘho poΦtu 26,5 tisφce automobil∙ tΘto °ady p°ipadalo necel²ch 6 tisφc na prvnφ model Tatra 57, p°es 8 tisφc na modernizovanou Tatru 57 A a p°es 6 tisφc na vojenskΘ modely Tatra 57 K. Produkce poslednφho provedenφ osobnφho vozu Tatra 57 B pokraΦovala jeÜt∞ v povßleΦn²ch letech 1946 a₧ 1948, p°edvßleΦn²ch "bΘΦek" bylo asi 2,5 tisφce, povßleΦn²ch necelΘ 4 tisφce.
Soub∞₧n∞ s HadimrÜkou, je₧ ve t°icßt²ch letech p°evzala Ütafetu lidov²ch dvouvßlc∙, se vyrßb∞ly o n∞co v∞tÜφ typy Φty°vßlcov²ch voz∙: nejprve v letech 1931 a₧ 1936 vozy Tatra 54 a Tatra 54/30 se vzduchem chlazen²mi "boxery" o objemu 1465 a 1680 cm3, od roku 1934 takΘ komfortnφ Tatra 75 se Φty°vßlcem 1688 cm3 a velmi ·hlednou karoseriφ, na jejφ₧ tvary navßzala ji₧ zmφn∞nß Tatra 57 A. V²roba model∙ T 54 a T 54/30 z∙stala pod hranicφ 1,5 tisφce, voz∙ Tatra 75 se vyrobilo p°es 4 tisφce kus∙.
Pro nejnßroΦn∞jÜφ zßkaznφky vyrßb∞la kop°ivnickß automobilka ve t°icßt²ch letech velkΘ luxusnφ vozy dlouhΘ kolem 5,3 m, s kapalinou chlazen²mi motory vp°edu, pßte°ov²m rßmem a pohonem zadnφch kol. Prvnφ automobily tΘto °ady se objevily v sez≤n∞ 1931 pod oznaΦenφm Tatra 70 s °adov²m Üestivßlcem 3406 cm3 o v²konu 48 kW, u₧ o rok pozd∞ji vÜak nßsledoval ÜpiΦkov² typ Tatra 80 s prakticky stejn²m podvozkem (s dvouokruhov²mi kapalinov²mi brzdami) a Üestilitrov²m motorem V 12, kter² dßval v²kon tΘm∞° 90 kW a spolu se Φty°stup≥ovou p°evodovkou umo₧≥oval mohutnΘmu automobilu dosahovat rychlosti p°es 140 km/h. Dvanßctivßlcov²ch voz∙ Tatra 80 bylo do roku 1938 vyrobeno jen p∞tadvacet kus∙, z nich₧ jeden - s unikßtnφ tovßrnφ karoseriφ landaulet - byl v roce 1935 dodßn prezidentu T.G. Masarykovi (prezidentskß kancelß° ovÜem ve stejnΘ dob∞ koupila i Φty°i dalÜφ limuzφny Tatra 80). èestivßlcovß Tatra 70 proÜla v roce 1935 inovacφ, dostala v∞tÜφ motor 3845 cm3 o v²konu 51 kW a v tΘto podob∞ se v omezen²ch poΦtech vyrßb∞la a₧ do poΦßtku Φty°icßt²ch let. Celkem vzniklo 114 automobil∙ Tatra 70 a Tatra 70 A, p°iΦem₧ na modernizovanΘ provedenφ p°ipadla necelß polovina produkce.
Automobilovou revoluci vyvolala na ja°e 1934 aerodynamickß Tatra 77, zcela nov² typ velkΘho automobilu s nezvykle tvarovanou karoseriφ p∞timetrovΘ dΘlky a t°φlitrov²m vzduchem chlazen²m motorem V8 ulo₧en²m za zadnφ nßpravou. Koncepci vozu vytvo°il in₧en²r Erich ▄belacker, s nφm₧ ·zce spolupracoval Ledwink∙v mladÜφ syn Erich. Mimochodem - ing. ▄belacker v∞°il ve Ü¥astnΘ Φφslo 7, kterΘ dal do vφnku u₧ o t°i roky d°φve HadimrÜce, ale takΘ pozd∞ji dalÜφm typ∙m - klasickΘ T 75 i aerodynamick²m voz∙m T 87 a T 97.
Tatra 77, jejφ₧ prvnφ prototypy jezdily u₧ na podzim 1933, se v detailech m∞nila m∞sφc po m∞sφci a prakticky i kus od kusu. B∞hem prvnφch dvou let (1934 a 1935) vyjela z Kop°ivnice necelß stovka voz∙ T 77, do roku 1938 pak nßsledovalo p°es 150 automobil∙ Tatra 77 A s prodlou₧enou a upravenou karoseriφ a motorem V8 zv∞tÜen²m na 3380 cm3 (v²kon 51 kW). Tyhle a₧ 5,4 m dlouhΘ vozy dosahovaly rychlosti kolem 150 km/h, s jejich stabilitou to ovÜem asi od 120 km/h nebylo nejlepÜφ. Prvnφm skuteΦn∞ sΘriov∞ vyrßb∞n²m automobilem tΘto novΘ koncepce se stala v roce 1936 kompaktn∞jÜφ (dΘlka 4,7 m), ale op∞t v²razn∞ aerodynamickß Tatra 87 s t°φlitrov²m motorem V8 o v²konu 55 kW za zadnφ nßpravou. Vyrßb∞la se prakticky bez v∞tÜφ p°estßvky v letech 1936 a₧ 1950, p°iΦem₧ z celkovΘ produkce t°φ tisφc voz∙ p°ipadß tΘm∞° 1700 na povßleΦnou v²robu. T∞sn∞ p°ed vßlkou - v letech 1937 a₧ 1939 - se v Kop°ivnici vyrßb∞ly i menÜφ (4,3 m dlouhΘ) aerodynamickΘ automobily Tatra 97 se vzduchem chlazen²m ploch²m Φty°vßlcem 1749 cm3 (29 kW) v zßdi. T∞ch ovÜem vzniklo jen mßlo p°es p∞t stovek a traduje se, ₧e veÜkerou konstrukΦnφ i v²robnφ dokumentaci k nim odvezli N∞mci.
Alespo≥ struΦnou zmφnku si zaslou₧φ i pokus o vytvo°enφ malΘho lidovΘho vozu se vzduchem chlazen²m motorem vzadu a aerodynamickou karoseriφ. Prototyp, jeho₧ tv∙rcem byl poΦßtkem t°icßt²ch let Erich Ledwinka, nesl oznaΦenφ V 570 a ve spl²vavΘ zßdi dvoudve°ovΘ karoserie ukr²val vzduchem chlazen² dvouvßlec 854 cm3, s nφm₧ m∞l jezdit a₧ 80 km/h. Automobil, jen₧ se dochoval v kop°ivnickΘm muzeu, nese °adu znak∙, je₧ pozd∞ji charakterizovaly Porscheho konstrukci Volkswagenu - Ledwink∙v prototyp vÜak byl dokonΦen u₧ v roce 1933.#MAIN\465\465_04.RTF,Tatra - Do r.1970
Historie do roku 1970
V prvnφch povßleΦn²ch letech se v Kop°ivnici vyrßb∞ly automobily p°edvßleΦnΘ konstrukce - klasickΘ Tatry 57 B (a takΘ jedna sΘrie vojensk²ch voz∙ T 57 K) a a₧ do roku 1950 i lehce modernizovanΘ velkΘ vozy Tatra 87 s t°φlitrov²m osmivßlcem v zßdi. K popularit∞ "osmiΦky" v²razn∞ p°isp∞li mladφ in₧en²°i Ji°φ Hanzelka a Miroslav Zikmund, kte°φ s nφ v letech 1947 a₧ 1950 absolvovali svoji prvnφ velkou cestu Afrikou a Ji₧nφ Amerikou.
Na p°edvßleΦnou Tatru 97 m∞l logicky navßzat modernizovan² aerodynamick² v∙z se vzduchem chlazen²m Φty°vßlcem za zadnφ nßpravou, jeho₧ prototyp p∙vodn∞ nesl typovΘ oznaΦenφ T 107. Po ·pravßch projektu se oficißlnφ oznaΦenφ zm∞nilo na T 600 a v∙z se zaΦal vyrßb∞t v roce 1949 pod jmΘnem Tatraplan. ┌hledn² automobil s dvoulitrov²m ploch²m Φty°vßlcem v zßdi si zpoΦßtku vedl velmi dob°e na zahraniΦnφch trzφch - zejmΘna v Rakousku, N∞mecku, èv²carsku, Belgii, ale i ve skandinßvsk²ch zemφch a Kanad∞. P∙vodn∞ zß₧ehov² ploch² Φty°vßlec 1952 cm3 se objevil i ve vzn∞tovΘ verzi, pro sportovnφ ·Φely byla vyrobena dvoudve°ovß verze T 601 Monte Carlo s dvoudve°ovou hlinφkovou karoseriφ. V roce 1951 vÜak padlo direktivnφ rozhodnutφ o tom, ₧e se kop°ivnickß automobilka soust°edφ na produkci terΘnnφch nßkladnφch voz∙ urΦen²ch p°edevÜφm pro armßdu, zejmΘna na t∞₧kΘ vozy Tatra 111. V²roba Tatraplanu byla nßsiln∞ p°est∞hovßna do MladΘ Boleslavi, kde po mnoha problΘmech (a v²raznΘm zhorÜenφ kvality) nep°e₧ila rok 1952. Celkem vzniklo p°es 6300 automobil∙ tohoto typu, z nich poslednφch 2100 v mladoboleslavskΘm podniku AZNP.
Kop°ivniΦtφ konstruktΘ°i se vÜak nehodlali smφ°it s vynucen²m ukonΦenφm v²roby osobnφch automobil∙ Tatra. V prvnφ polovin∞ padesßt²ch let vyvinuli modernφ dvouap∙llitrov² motor V8 (samoz°ejm∞ op∞t vzduchem chlazen²), kter² se objevil v lehkΘm terΘnnφm voze Tatra 805, p°ed zadnφ nßpravou rychl²ch monopost∙ Tatra 607, ale takΘ v zßdi prototyp∙ s lehce upravenou karoseriφ T 87 a dokonce i v nevelkΘm poΦtu automobil∙ Tatraplan. Nakonec se v polovin∞ padesßt²ch let poda°ilo prosadit v²robu nov∞ vyvinutΘho osobnφho automobilu Tatra 603 s prostornou aerodynamickou karoseriφ p∞timetrovΘ dΘlky a s ji₧ zmφn∞n²m dvouap∙llitrov²m motorem V8 za zadnφ nßpravou. Komfortnφ a osobit∞ vyhlφ₧ejφcφ "Üestsettrojka", jejφ₧ prototypy jezdily u₧ v letech 1955 a 1956, se sΘriov∞ vyrßb∞la v letech 1957 a₧ 1975.#MAIN\465\465_05.RTF,Tatra - Do r.1997
Historie do roku 1997
Postupn∞ modernizovanß Tatra 603 (nejv²razn∞jÜφ zm∞ny zaznamenala v roce 1967) z∙stala ve v²rob∞ po celß dv∞ desetiletφ a do lΘta 1975 jejφ produkce p°ekroΦila hranici 20 tisφc voz∙. V nej·sp∞Ün∞jÜφm obdobφ 1969 a₧ 1974 se roΦnφ v²roba pohybovala kolem hranice 1500 automobil∙ (s rekordem 1671 voz∙ T 603 vyroben²ch v roce 1972). P°ipome≥me, ₧e Tatra 603 roΦnφku 1972 s motorem 2472 cm3 o v²konu 78 kW a Φty°stup≥ovou p°evodovkou s °adicφ pßkou na sloupku °φzenφ dosahovala nejv∞tÜφ rychlosti 160 km/h p°i dvanßctilitrovΘ spot°eb∞ benzφnu.
Mezitφm se u₧ od poΦßtku Üedesßt²ch let vedly diskuse o p°φpadnΘm nßstupci "Üestsettrojky". Nejdßle se dostala bratislavskß filißlka Tatry, v nφ₧ v roce 1966 dozrßl a₧ do stßdia prototypu velice ·hledn² v∙z s oznaΦenφm Tatra 603 X, kter² se dodnes dochoval v kop°ivnickΘm muzeu. Nakonec v pohnutΘm roce 1968 dostal zelenou projekt zcela novΘho vozu s karoseriφ od italskΘ firmy Vignale a nov²m vzduchem chlazen²m t°iap∙llitrov²m motorem V8 s rozvodem DOHC (tedy dv∞ma vaΦkov²mi h°φdeli pro ka₧dou °adu vßlc∙). Pon∞kud se zm∞nila koncepce: u novΘho typu s oznaΦenφm T 613 byl toti₧ motor posunut kup°edu, nad zadnφ pohßn∞nou nßpravu. Koncem Üedesßt²ch let vznikly t°i prototypy Tatry 613, jejich₧ karoserie byly zhotoveny v Itßlii: dva reprezentaΦnφ sedany a elegantnφ dvoudve°ovΘ kupΘ, je₧ bohu₧el z∙stalo unikßtem. SΘriovß v²roba Tatry 613 byla zahßjena v poboΦnΘm zßvod∞ P°φbor a₧ v roce 1974, hned vÜak dosßhla rekordnφ ·rovn∞ p°es 1500 voz∙. Jen ve t°ech nßsledujφcφch letech se jeÜt∞ roΦnφ produkce "Üestsett°inßctky" dr₧ela nad hranicφ tisφcovky voz∙. Pak v rßmci centrßln∞ diktovan²ch ·sporn²ch opat°enφ postupn∞ klesala a v prvnφ polovin∞ osmdesßt²ch let se pohybovala jen kolem dvou stovek automobil∙ roΦn∞, koncem desetiletφ se vÜak vφce ne₧ zdvojnßsobila. Postupn∞ inovovanß Tatra 613 se vyrßb∞la a₧ do roku 1996, celkem vzniklo asi 11 tisφc t∞chto prostorn²ch a rychl²ch automobil∙.
Novinkou roku 1996 byla Tatra 700, je₧ vznikla velkou modernizacφ mezitφm mnohokrßt inovovanΘ "Üestsett°inßctky". Novß zaoblenß p°φ∩ se dv∞ma dvojicemi mal²ch kruhov²ch sv∞tlomet∙ p°iblφ₧ila do tΘ doby pon∞kud hranatou karoserii n∞kdejÜφm aerodynamick²m tradicφm znaΦky, zcela byl zm∞n∞n i interiΘr vozu. V nßsledujφcφ sez≤n∞ se pak Tatra 700 ve druhΘ fßzi modernizace doΦkala p°epracovanΘ zadnφ partie s nov∞ tvarovan²m zadnφm oknem i vφkem motorovΘho prostoru. SouΦßstφ inovace byla takΘ nabφdka v²konn∞jÜφho motoru V8 o objemu 4,2 litru, s nφm₧ 5,1 m dlouh² v∙z dosahuje rychlosti a₧ 220 km/h.
Na podzim 1997 byl v rßmci restrukturalizace podniku zahßjen p°esun v²roby voz∙ Tatra 700 z P°φboru do mate°skΘ tovßrny v Kop°ivnici, dalÜφ osud tohoto prakticky kusov∞ vyrßb∞nΘho vozu vÜak z∙stßvß nejist².#MAIN\470\470_01.RTF,Toyota - Vznik
Vznik automobilky
V roce 1997 slavφ Toyota Motor Corporation, nejv∞tÜφ japonskß automobilka a t°etφ nejv∞tÜφ na sv∞t∞, ÜedesßtΘ v²roΦφ svΘho vzniku. Z tovßrny na textilnφ stroje se b∞hem Üedesßti let stal jeden z nejv²znamn∞jÜφch v²robc∙ osobnφch i u₧itkov²ch automobil∙. V roce 1996 spoleΦnost vyrobila 2 796 839 osobnφch a 613 221 u₧itkov²ch automobil∙, z nich₧ celkem vφce ne₧ jeden milion vyvezla (1 276 662 kus∙). DneÜnφ Toyota Group mß sedmdesßt tisφc zam∞stnanc∙, kapitßl 318 915 milion∙ yen∙ a v roce 1996 dosßhla ΦistΘho zisku 182 534 milion∙ yen∙. Podφlφ se takΘ na v²robci mal²ch automobil∙ Daihatsu a velk²ch nßkladnφch automobil∙ a autobus∙ Hino Motors.#MAIN\470\470_02.RTF,Toyota - Do r.1918
Historie do roku 1918
Kdy₧ se chudΘmu tesa°i v roce 1867 narodil syn Sakichi Toyoda, vÜichni v∞°ili, ₧e p∙jde v otcov²ch ÜlΘp∞jφch a mßlokdo by mu p°edpovφdal jinou budoucnost. Mlad² Toyoda vÜak byl jednφm z prvnφch Japonc∙, kte°φ si uv∞domili obrovskΘ mo₧nosti, jakΘ p°ineslo otev°enφ japonsk²ch p°φstav∙ zahraniΦnφmu obchodu koncem devatenßctΘho stoletφ. Byl nesmφrn∞ nadan² a u₧ ve t°iadvaceti letech vynalezl jednoduch² tkalcovsk² stav s d°ev∞n²m rßmem, kter² nevy₧adoval p°φmou obsluhu, tak₧e zam∞stnanec mohl kontrolovat zßrove≥ dva a₧ t°i stavy, je₧ navφc dßvaly kvalitn∞jÜφ lßtku. B∞hem let Sakichi Toyoda svΘ stavy pr∙b∞₧n∞ vylepÜoval a zavedl automatickΘ zastavenφ stroje p°i p°etr₧enφ vlßkna, jakΘ se pou₧φvß dodnes. Byl neobyΦejn∞ zdatn²m technikem a za sv∙j ₧ivot uplatnil 84 nov²ch patent∙. Postupn∞ zaklßdal vlastnφ firmy na v²robu textilnφch stroj∙. V roce 1897, prßv∞ p°ed sto lety, zalo₧il Okkawa Menpu, kde zahßjil produkci mechanick²ch stav∙, nßsledovala Igeta Shokai (1899), Toyoda Shokai (1902), Toyoda Jido Shokufu Kojo (1911) a Toyoda Boshoku (1918).#MAIN\470\470_03.RTF,Toyota - Do r.1945
Historie do roku 1945
Sakichi Toyoda pokraΦoval v expanzi svΘho impΘria tkalcovsk²ch stav∙. Zalo₧il filißlku Toyoda Boshoku v ΦφnskΘ èanghaji (1921) a koneΦn∞ Toyoda Jido Shoki Seisakusho (1926), z nφ₧ vznikla dneÜnφ Toyoda Automatic Loom Works Ltd., kterß i nadßle pokraΦuje v produkci textilnφch stroj∙ vΦetn∞ tryskov²ch stav∙ a stala se zßkladem dneÜnφho koncernu Toyota. JeÜt∞ v roce 1929 prodal exkluzivnφ prßva britskΘ firm∞ Pratt Brothers Limited na v²robu a prodej automatick²ch stav∙ Toyoda ve vÜech zemφch s v²jimkou Japonska, ╚φny a USA za sto tisφc yen∙. ZφskanΘ penφze se pak hodily na v²voj prvnφch automobil∙, ale toho se u₧ Sakichi Toyoda (1867-1930) nedo₧il. Zem°el 30. °φjna 1930 jako vß₧en² obΦan, kterΘho p°ijal japonsk² cφsa° a jen₧ obdr₧el nep°ebernΘ mno₧stvφ cen, uznßnφ a Φestn²ch plaket za technickΘ inovace.
Vedenφ spoleΦnosti p°evzal Kiichiro Toyoda, syn Sakichiho, kter² se narodil roku 1894, rovn∞₧ v prefektu°e Shizuoka jako jeho otec. Po otci zd∞dil technickΘ nadßnφ, je₧ vÜak vedlo k zßjmu o motorovß vozidla. U₧ v roce 1931 vznikl v tovßrn∞ prototyp malΘho benzinovΘho motoru s v²konem 4 HP (4 ko≥skΘ sφly) a o t°i roky pozd∞ji schvßlilo vedenφ spoleΦnosti z°φzenφ Automobile Department (automobilovΘho odd∞lenφ) v prostorßch Toyoda Automatic Loom Works, Ltd. Nebylo to lehkΘ rozhodnutφ, proto₧e tehdy japonsk² trh ovlßdaly americkΘ firmy Ford a General Motors, kterΘ dovß₧ely do Japonska pom∞rn∞ velkß mno₧stvφ rozlo₧en²ch voz∙ a montovaly je tam ve vlastnφch zßvodech. Kiichiro Toyoda s mal²m t²mem v postrannφ hale tovßrny textilnφch stroj∙ p°ipravil prototypovou v²robu. V roce 1934 u₧ bylo na mφst∞ v²robnφ za°φzenφ vΦetn∞ lis∙, dovezenΘ ze Zßpadu, a japonÜtφ technici zkompletovali prvnφ motor typu A. V roce 1935 vyjel nejen prototyp prvnφho osobnφho vozu A1, ale takΘ nßkladnφ G1. Oba tyto automobily se staly zßkladem sΘriovΘ v²roby od roku 1936, pro nφ₧ byly dßle upraveny pod typov²m oznaΦenφm AA a GA. Zatφmco v roce 1935 padlo rozhodnutφ o zdvojnßsobenφ kapitßlu spoleΦnosti na t°i miliony yen∙ a rozhodnutφ o hromadnΘ v²rob∞ automobil∙, o rok pozd∞ji u₧ zahßjil provoz montß₧nφ zßvod Kariya Plant (dnes zßvod Toyota Auto Body Co.Ltd.) a jmΘno automobil∙ se zm∞nilo z Toyoda na Toyota, aby byla zd∙razn∞na novß identita automobilky. V srpnu 1937 vznikla samostatnß spoleΦnost Toyota Motor Company a o rok pozd∞ji otev°ela tovßrnu v Koromo ve st°ednφm Japonsku (dnes Toyota City), kde se rozb∞hla pßsovß v²roba.
Sedan Toyota Model AA byl prvnφm sΘriov²m automobilem svΘ znaΦky a takΘ prvnφm japonsk²m automobilem pro masovou v²robu. JmΘno Toyota bylo vybrßno z dvaceti tisφc nßvrh∙ ve ve°ejnΘ sout∞₧i. KonstrukΦnφ t²m pod vedenφm Kiichiro Toyody vyÜel z osv∞dΦen²ch americk²ch vzor∙, upraven²ch pro specifickΘ podmφnky Japonska. ╪adov² Üestivßlec typu A, urΦen² pro vozy G1 a AA, je odvozen z bloku Chevrolet 3.4 OHV, ale dostal hlavu vßlc∙ konstrukce Toyota. Dßval v²kon 65 k/3400 1/min a toΦiv² moment 190 N.m/1800 1/min. Aerodynamickß karoserie sedanu a jeho podvozek byl naopak odvozen z Chrysleru Airflow. Vozy AA dosahovaly rychlosti 110 km/h a do roku 1942 se vyrobilo 1404 exemplß°∙. Na oslavu padesßtΘho v²roΦφ vzniku AA postavila Toyota jeho p°esnou repliku pro vlastnφ muzeum.#MAIN\470\470_04.RTF,Toyota - Do r.1970
Historie do roku 1970
Po prohranΘ vßlce byl japonsk² pr∙mysl v troskßch, ale Toyota obnovila v²robu u₧ v zß°φ 1945. Postupn∞ se zam∞°ila na malΘ vozy, v roce 1947 zahßjila v²robu malΘho sedanu typu SA, p°ipomφnajφcφho n∞meck² Volkswagen. Nßsledovaly nßkladnφ vozy BX (Φty°tuna) a autobusy BY, v roce 1951 zaΦala Toyota vyrßb∞t prvnφ terΘnnφ osobnφ automobil ve stylu americkΘho Jeepu, kter² dostal typovΘ oznaΦenφ BJ a od roku 1954 jmΘno Land Cruiser. Postupn∞ prochßzel modernizacemi a generaΦnφmi obm∞nami, vznikly odvozenΘ pick-upy a sΘrie model∙ 4x4 tΘto koncepce se vyrßb∞jφ dodnes.
Kiichiro Toyoda zem°el v roce 1952, kdy zaΦal v²voj prvnφ generace slavnΘ Toyoty Crown, uvedenΘ na trh o t°i roky pozd∞ji s Φty°vßlcov²m motorem 1453 cm3 a klasick²m podvozkem. V roce 1957 vznikla prvnφ Corona ST se samonosnou karoseriφ a Φty°vßlcem 955 cm3. V Üedesßt²ch letech nßsledovala novß Corona (pro export Tiara) s pontonovou karoseriφ, ale Toyota stßle vyrßb∞la jen n∞kolik desφtek voz∙ roΦn∞. MnohΘ z nich se prodßvaly jako Toyopety v obchodnφ sφti Toyoty. SkuteΦn² rozmach v²roby p°iÜel a₧ v Üedesßt²ch letech, kdy v²robnφ poΦty dramaticky vzrostly a zaΦala expanze japonsk²ch automobilek do USA a na star² kontinent do Evropy. ModelovΘ °ady se prudce rozr∙staly, stejn∞ jako druhy karoseriφ. Objevily se takΘ kombi a sportovnφ vozy. Lidovß Publica se prvn∞ p°edstavila v roce 1961 se vzduchem chlazen²m dvouvßlcem typu boxer, v roce 1966 se objevila prvnφ Corolla, kterß se pak stala nej·sp∞Ün∞jÜφm modelem v∙bec v °ad∞ nßsledujφcφch generacφ. Lehk² nßkladnφ v∙z Dyna byl uveden v prvnφ generaci roku 1956, dodnes se jeho nßstupci vyrßb∞jφ. Corona 1.6 se stala prvnφ Toyotou, oficißln∞ dovß₧enou do ╚eskoslovenska (1970). V roce 1959 vznikl Crown Diesel, prvnφ osobnφ v∙z znaΦky se vzn∞tov²m motorem. Pozornost vzbudily sportovnφ kupΘ Sports 800 (1965), odvozenΘ od Publicy, a dnes nesmφrn∞ vzßcn² 2000 GT, kter² v provedenφ kabriolet hrßl takΘ ve filmu s Jamesem Bondem. KupΘ Toyota 2000 GT z roku 1966, dr₧itel °ady sv∞tov²ch rekord∙ FIA, je dodnes pova₧ovßno za jeden z nejkrßsn∞jÜφch japonsk²ch automobil∙. Jeho motor byl dvoulitrov² Üestivßlec z Crownu se zv²Üen²m v²konem na 110 kW/6600 1/min. Vzniklo jen 351 voz∙. Motory Corony a Crownu byly pr∙kopnφky ventilov²ch rozvod∙ OHC a DOHC s vaΦkov²mi h°φdeli v hlavßch vßlc∙. V roce 1967 vyjela poprvΘ reprezentaΦnφ limuzφna Toyota Century s motorem 3.0 V8, kterß se po mnoha ·pravßch v mal²ch poΦtech vyrßbφ dodnes! Do Evropy se vÜak vyvß₧el jako nejv∞tÜφ model Crown (Üestivßlce 2.0 a 2.3, Φty°vßlce 2.0), p°edch∙dce dneÜnφ Camry. V roce 1963 zahßjila Toyota oficißlnφ export automobil∙ do Evropy a jejφ v²roba tehdy poprvΘ p°esßhla sto tisφc voz∙ roΦn∞. Sportovnφ prototyp Toyota 7 vyhrßl zßvod 200 mil Fuji 1969 p°ed automobily v∞hlasn²ch znaΦek Ford, McLaren, Lola a Porsche. Pro svΘ zßvodnφ vozy Toyota vyvinula velkΘ osmivßlcovΘ motory 3.0 16v (1969) a 5.0 32v (1970), ale jejich dalÜφ v²voj p°eruÜily novΘ emisnφ p°edpisy, na n∞₧ spoleΦnost musela zam∞°it v∞tÜinu v²vojovΘ kapacity a na zßvodnφ motory u₧ nezbylo mφsto. Vrcholem konstrukce byl p∞tilitrov² osmivßlec s p°epl≥ovßnφm, kter² dßval v²kon 618 kW/7600 1/min a toΦiv² moment 785 N.m/5500 1/min, urΦen² nejen pro sportovnφ prototypy Toyota 7, ale i pro americkΘ specißly t°φdy CanAm.#MAIN\470\470_05.RTF,Toyota - Do r.1997
Historie do roku 1997
DalÜφ v²voj Toyoty lze nazvat japonsk²m zßzrakem. U₧ v roce 1969 byla Corolla prvnφm japonsk²m vozem, jeho₧ celkovß v²roba p°ev²Üila milion kus∙. V prosinci 1970 se p°edstavily prvnφ Celica a Carina. V lednu 1972 byla vyrobena desetimiliontß Toyota. Pßtß generace Corolly z roku 1983 byla prvnφ s motory vp°edu nap°φΦ a s p°ednφm pohonem. V roce 1984 p°ekvapila Toyota sportovnφm kupΘ MR2 s motorem uprost°ed p°ed pohßn∞nou zadnφ nßpravou. Celica se dßle vyvφjela, model s p°epl≥ovan²m motorem a stßl²m pohonem vÜech kol se od roku 1987 stal zßkladem ·sp∞Ün²ch sout∞₧nφch automobil∙, kterΘ vφt∞zily v mistrovstvφ sv∞ta. Ve sportu se Toyota soust°edila na rallye, ale p°epl≥ovanΘ motory odvozenΘ od dvoulitrov²ch Φty°vßlc∙ Celica se objevily takΘ ve sportovnφch prototypech IMSA a ve vφt∞znΘm voze slavnΘho zßvodu do vrchu Pikes Peak. V devadesßt²ch letech se firma vrßtila k zßvod∙m sportovnφch prototyp∙ s vozy vlastnφ konstrukce, pohßn∞n²mi takΘ specißlnφmi osmivßlci 3.2/3.6 Turbo a nep°epl≥ovan²mi desetivßlci 3.5 RV10. Do zßvod∙ t°φdy GT nasazovala kupΘ Supra a ve spoluprßci s t²mem legendßrnφho Dana Gurneye p°ipravila vstup do presti₧nφ formule Indy Car s vozy Eagle (1996) a Reynard (1997).
Padesßtimiliont² automobil Toyota vyjel v lednu 1986, osmdesßtimiliont² v zß°φ 1993 a devadesßtimiliont² v zß°φ 1996. Pouze Ford a General Motors vyrobily vφce voz∙. V USA vÜak Toyota prodala p°es 20 milion∙ automobil∙. V Japonsku se automobily Toyota vyrßb∞jφ v zßvodech Motomachi (velkΘ osobnφ, Picnic, RAV 4), Takaoka (Corolla, Tercel, Paseo), Tsutsumi (Carina/Corona, Camry, Lexus), Tahara (velkΘ osobnφ, Celica, nßkladnφ) a Honsha (nßkladnφ, autobusy). Skupina Toyota sdru₧uje °adu dce°in²ch spoleΦnostφ. V Japonsku k nim pat°φ Toyota Motor Corporation (automobily, vysokozdvi₧nΘ vozφky, motorovΘ Φluny, prefabrikovanΘ domky), Toyoda Automatic Loom Works (textilnφ stroje, vysokozdvi₧nΘ vozφky, dφly), Aichi Steel Works (₧elezßrny), Toyoda Machine Works (obrßb∞cφ stroje, autodφly), Toyota Auto Body (automobily, karoserie), Toyota Tsusho (obchod a finanΦnφ slu₧by), Aisin Seiki (autodφly, Üicφ stroje), Denso (d°φve Nippondenso, elektrickΘ a elektronickΘ autop°φsluÜenstvφ), Toyoda Boshoku (autodφly, Φaloun∞nφ, od∞vy), Toyota CRDL (v²zkumnΘ st°edisko), Kanto Auto Works (automobily, prefabrikovanΘ domky), Toyoda Gosei (pry₧ovΘ a plastovΘ dφly), Towa Real Estate (nemovitosti), Hino Motors (nßkladnφ vozy a autobusy, podφl cca 11 %) a Daihatsu Motor (malΘ vozy, podφl 33 %). V²voj automobil∙, p°izp∙soben²ch jednotliv²m sv∞tov²m region∙m, zaΦal v roce 1976 lehk²mi u₧itkov²mi modely pro jihov²chodnφ Asii, kterΘ se tam montujφ s vyu₧itφm domßcφch dφl∙. Jsou to Toyoty Tamaraw pro Filipφny a Kijang pro IndonΘsii, kterΘ zßhy nalezly pokraΦovatele v dalÜφch dφlech sv∞ta. OdliÜnΘ modely se vyrßb∞jφ pro Evropu (nap°. Carina E, Corolla), Ameriku (nap°. Camry, Tacoma, Avalon), Japonsko (nap°. Crown, Celsior, Cresta, Corsa, Tercel, Soarer), Thajsko (Soluna, Corolla) atd. P∙vodn∞ pro USA a Kanadu vznikla °ada luxusnφch voz∙ pod novou znaΦkou Lexus, kterΘ se vÜak u₧ vyvß₧ejφ i do Evropy.
Toyota pracuje takΘ na nov²ch °eÜenφch. Zß₧ehov² motor D4 s p°φm²m vst°ikem paliva se zkuÜebn∞ montuje do sedan∙ Corona Premio pro japonsk² trh, objevil se vzn∞tov² motor s p°φm²m vst°ikem paliva systΘmu Common Rail. U₧ od roku 1971 vyvφjφ elektromobily a vloni zahßjila produkci elektrick²ch verzφ RAV 4 EV pro domßcφ trh. Specißlnφ elektromobil RaRa 10, napßjen² ze sluneΦnφch Φlßnk∙, vyhrßl International Solar Car Rally v japonskΘm Notu. Vizφ budoucnosti jsou koncepΦnφ studie automobil∙, p°edstavovanΘ na autosalonech. K poslednφm pat°φ elektrick² m∞stsk² v∙z EV 50, aerodynamick² sedan AXV-V (s motorem D4 s p°φm²m vst°ikem), velkoprostorovΘ vozy Raum a Raum II, hybridnφ sedan Prius s elektrick²m a zß₧ehov²m motorem, lehk² sportovnφ AXV-IV s dvoudob²m motorem, sportovnφ roadster MRJ, terΘnnφ Moguls atd. Ve v²voji je takΘ automatick² systΘm °φzenφ vozidel ASV (Advanced Safety Vehicle), kter² eliminuje chyby °idiΦe a zabra≥uje kolizφm.
Pro p°epl≥ovßnφ motor∙ vyrßbφ Toyota turbodmychadla vlastnφ konstrukce u₧ od roku 1982, v²robu vzn∞tov²ch motor∙ zahßjila v roce 1957 pro t∞₧kΘ nßkladnφ vozy a o dva roky pozd∞ji pro osobnφ automobily a od tΘ doby vznikla °ada typ∙ s objemy 1500 a₧ 6500 cm3. V²voj se nezastavil a zkouÜejφ se novΘ dvoudobΘ motory se dv∞ma, Φty°mi a Üesti vßlci v sΘrii S2 (zß₧ehovΘ) a S2 Diesel (vzn∞tovΘ). Toyota pracuje takΘ na pohonu plynovou turbφnou (v osmdesßt²ch letech ji zkouÜela ve sportovnφm kupΘ GTV a v autobusech Hino), elektrick²ch pohonech a alternativnφch palivech pro pφstovΘ motory (metanol, LPG, CNG). ZkouÜela dokonce rotaΦnφ motory systΘmu Wankel a Stirling∙v teplovzduÜn² stroj (od 1981 vyvφjen² v dce°inΘ spoleΦnosti Aisin).
Automobily Toyota se nevyrßb∞jφ jen v Japonsku, ale takΘ v dalÜφch t°ech desφtkßch zemφ. ZahraniΦnφ montß₧ zaΦala terΘnnφmi vozy v Brazφlii u₧ v roce 1959, nßsledovaly Ji₧nφ Afrika (1962), Austrßlie (1963), Thajsko (1964), Nov² ZΘland a Peru (1967), Portugalsko a Malajsie (1968), IndonΘsie (1970), Trinidad a Tobago (1971), USA (1984), Kanada a Indie (1985), Tchaj-wan (1988), Filipφny (1989), Velkß Britßnie (1994), Argentina (1996), Vietnam (1997) a dalÜφ zem∞. Nejv∞tÜφ a nejv²znamn∞jÜφ tovßrny mimo Japonsko jsou v USA a ve VelkΘ Britßnii, kde roΦnφ v²robnφ poΦty jdou do statisφc∙.#MAIN\470\470_10.RTF,Toyota - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Starlet-tradiΦn∞ nejmenÜφ model nejv∞tÜφ japonskΘ automobilky mß vφce ne₧ dvacetiletou historii. Objevil se poprvΘ v modelovΘm roce 1973 jako Publica Starlet, o p∞t let pozd∞ji Starlet debutoval v Evrop∞ (jeÜt∞ s pohonem zadnφch kol) a dosud se vyrobilo vφce ne₧ t°i miliony voz∙ p∞ti generacφ.
Pßtß generace Starletu p°iÜla na trh koncem roku 1995 jako t°φdve°ov² nebo p∞tidve°ov² hatchback s Üestnßctiventilov²mi motory a pohonem p°ednφch kol. Pro evropskΘ trhy, kam sm∞°uje 85% exportu, se dodßvß s nov²m motorem 4E-FE, Φty°vßlcem 1332 cm3 DOHC 16V s litinov²m blokem a hlinφkovou hlavou vßlc∙, kter² dßvß v²kon 55 kW/5400 1/min a nejv∞tÜφ toΦiv² moment 115 N.m/4300 1/min. P°evodovka je p∞tistup≥ovß s p°φm²m °azenφm nebo t°φstup≥ovß samoΦinnß, p°ednφ pohßn∞nß kola jsou zav∞Üena na vzp∞rßch McPherson s vinut²mi pru₧inami, vzadu jsou vleΦenß ramena spojenß pru₧nou p°φΦkou. H°ebenovΘ °φzenφ se na p°ßnφ dodßvß s posilovaΦem, dvouokruhovΘ brzdy (vp°edu kotouΦovΘ) majφ na p°ßnφ ABS. V∙z jezdφ na t°inßctipalcov²ch kolech, mß samonosnou karoserii (pro Evropu jen t°φdve°ovou) a souΦinitel odporu vzduchu cx = 0,33. Jeho celkovΘ rozm∞ry jsou 3740 x 1635 x 1400 mm, rozvor 2300 mm, rozchod kol 1400/1405 mm a pohotovostnφ hmotnost 830 a₧ 960 kg. Provoznφ parametry s mechanickou p°evodovkou: zrychlenφ 0-100 km/h za 11,2 s, nejv∞tÜφ rychlost 170 km/h a spot°eba paliva 5,1/7,0/7,1 l/100 km.
Pro domßcφ trh se do Starletu montujφ rovn∞₧ motory 1.3 s p°epl≥ovßnφm (99 kW, 157 N.m) a ·sporn² diesel 1.5 (40 kW, 91 N.m). Na japonskΘm trhu jsou k dispozici takΘ modely s pohonem vÜech kol a to v obou karosß°sk²ch variantßch. RoΦnφ v²roba Starletu je okolo 180 tisφc voz∙.
#MAIN\470\470_11.RTF,Toyota - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ
Prvnφ generace Corolly byla uvedena na trh u₧ v roce 1966. Dosud bylo vyrobeno vφce ne₧ dvacet milion∙ voz∙ Corolla v n∞kolika generacφch. Zcela novß generace Corolly byla oficißln∞ p°edstavena 8.kv∞tna 1997. Zajφmav² design, pestrΘ barvy a bohatß nabφdka v²bav mß zcela zm∞nit image tohoto automobilu, kter²m Toyota ·toΦφ na evropskΘ zßkaznφky. Tato Corolla se bude mimo Japonsko vyrßb∞t takΘ v britskΘm Burnastonu (od roku 1998 p∞tidve°ov² hatchback, od 1999 t°φdve°ov²) a byla navr₧ena pro evropskΘ zßkaznφky ve spoluprßci s evropsk²m v²vojov²m centrem Toyota EPOC v Zaventemu (Brusel) v Belgii. Novß °ada zahrnuje t°φdve°ov² hatchback, Φty°dve°ov² sedan, p∞tidve°ov² Liftback a p∞tidve°ovΘ kombi. Design p°φd∞ s novou tvß°φ vychßzφ z nejv²razn∞jÜφch model∙ Toyoty, kter²mi jsou sportovnφ Celica, luxusnφ sedan Lexus SC 300 a automobil pro voln² Φas RAV 4, a vytvß°φ tak novou identitu znaΦky. Stupn∞ v²bavy se od anonymnφch oznaΦenφ XLi, GLi a Si zm∞nily na originßlnφ Linea Terra a vyÜÜφ Linea Luna, nabφdku dopl≥uje sportovnφ G6 se Üestistup≥ovou mechanickou p°evodovkou. Motory jsou Φty°vßlce 1.4 l (63 kW), 1.6 l (79 a 81 kW), 1.8 l (81 kW) a vzn∞tov² 2.0D (53 kW). P°evodovky jsou p∞tistup≥ovΘ Φi Üestistup≥ovΘ (jen pro G6) s p°φm²m °azenφm, p°φpadn∞ samoΦinnΘ t°φstup≥ovΘ (pro 1.4 l) a Φty°stup≥ovΘ (pro 1.6 l). VÜechna kola jsou nezßvisle zav∞Üena. Vozy majφ rozvor 2465 mm, dΘlku 4100 a₧ 4320 mm, Üφ°ku 1690 mm a v²Üku 1385 mm resp. 1445 mm u kombi. Toyota by rßda prodala v p°φÜtφm roce na evropskΘm trhu 160 tisφc voz∙ Corolla (1996 jich bylo 118 tisφc).
Na zßklad∞ novΘ Corolly vznikl automobil Corolla WRC 4wd pro vrcholnΘ automobilovΘ sout∞₧e, s nφm₧ se Toyota vracφ do boje o titul mistra sv∞ta v rallye. KonstruktΘ°i vyu₧ili zkuÜenostφ ze sout∞₧nφ Celicy. Motor 2.0 l (221 kW) pohßnφ vÜechna kola, v²hodou jsou kompaktnφ rozm∞ry vozu 4100 x 1770 x 2465 mm.
TOYOTA TERCEL/COROLLA II
Velmi rozÜφ°en² model menÜφho osobnφho vozu s p°ednφm pohonem, prodßvan² vÜak p°edevÜφm v Japonsku a v USA. SouΦasnß generace ve v²rob∞ od jara 1994. KoncepΦn∞ odpovφdß Corolle, Φty°vßlcovΘ motory 1.4, 1.5 a 1.5TD.
#MAIN\470\470_12.RTF,Toyota - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
LΘta reprezentoval Toyotu v evropskΘ st°ednφ t°φd∞ typ Carina, od novΘho roku jejφ roli p°ebφrß Avensis, kter² mß prezentovat novou filosofii p°φstupu k zßkaznφkovi zalo₧enou na barevnosti interiΘru, osobitΘm designu a radosti z °φzenφ. Oproti trochu extravagantnφ Corolle urΦenΘ p°evß₧n∞ mladÜφ klientele se Avensis tvß°φ s ohledem na hlavnφ skupinu zßkaznφk∙ (mana₧e°i, podnikatelΘ) konzervativn∞ji. Novß °ada mß kompaktn∞jÜφ tvary a p°itom v∞tÜφ rozvor ne₧ Carina E, co₧ p°ispφvß k v∞tÜφmu vnit°nφmu prostoru i lepÜφ jφzdnφ stabilit∞. Do vφnku dal v²robce Avensisu hned od poΦßtku t°i karoserie. Zßkladem celΘ modelovΘ °ady je Φty°dve°ov² sedan, z n∞ho₧ byly odvozeny p∞tidve°ov² liftback a kombi. O dobrΘ prßci designΘr∙ sv∞dΦφ souΦinitel aerodynamickΘho odporu vzduchu cx=0,28 u zßkladnφho modelu. Zavazadlov² prostor sedanu mß objem 500 litr∙, kombi nabφzφ dokonce 530 a₧ 1000 litr∙. Avensis se m∙₧e pochlubit dobrou pasivnφ i aktivnφ bezpeΦnostφ. Zßkladnφ verze Linea Terra (novΘ oznaΦenφ v²bavy nahrazujφcφ d°φv∞jÜφ XL, GL) disponuje dvojicφ bezpeΦnostnφch nafukovacφch vak∙ a protiblokovacφm systΘmem Bosch, ÜpiΦkovß varianta Linea Sol se m∙₧e pochlubit i boΦnφmi bezpeΦnostnφmi nafukovacφmi vaky. Navφc pßsy na p°ednφch sedadlech majφ elektronickΘ p°edpφnaΦe a omezovaΦe tlaku. Standardem jsou takΘ boΦnφ vyh°φvanß asfΘrickß zp∞tnß zrcßtka s elektrick²m nastavovßnφm u °idiΦe, ukazatel vn∞jÜφ teploty v p°φstrojovΘ desce, dßlkovΘ centrßlnφ zamykßnφ, v²Ükov∞ nastaviteln² volant a sedadlo °idiΦe atd. Kompletn∞ p°epracovßn byl takΘ podvozek. Asymetricky uspo°ßdanΘ zav∞Üenφ zadnφ nßpravy v²znamn∞ omezuje naklßn∞nφ vozidla v zatßΦkßch, pozm∞n∞nΘ zßv∞sy p°ednφ nßpravy pak p°ispφvajφ k v∞tÜφ stabilit∞ a p°esn∞jÜφmu °φzenφ. D∞dictvφm z Cariny E je pou₧itφ bubnov²ch brzd na zadnφch kolech, vp°edu jsou kotouΦe s vnit°nφ ventilacφ. Pod p°ednφ kapotou mß zßkaznφk na v²b∞r Φty°i zß₧ehovΘ ÜestnßctiventilovΘ Φty°vßlce a jeden turbodiesel, jejich₧ v²kon p°enßÜφ na p°ednφ kola p∞tistup≥ovß ruΦn∞ °azenß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß p°evodovka. Zßkladem nabφdky na ΦeskΘm trhu bude motor o objemu 1,6 litru a v²konu 81 kW, dvoulitr nabφzφ 94 kW. U dvoulitrovΘho turbodieselu, kter² dostal elektronicky °φzenou klapku v sacφm potrubφ a mezichladiΦ plnφcφho vzduchu, stoupl v²kon na 66 kW. ZbylΘ Φty°vßlce 1,6 litru spalujφcφ chudou sm∞s a 1,8 litru se u nßs zatφm prodßvat nebudou.
TOYOTA CORONA EXIV
Sportovnφ Φty°dve°ov² sedan s p°ednφm pohonem, odvozen² z kupΘ Celica a urΦen² pro japonsk² trh. Dodßvß se rovn∞₧ s oznaΦenφm Carina ED. V∙z debutoval na TokijskΘm autosalonu 1993, o dva roky pozd∞ji p°ibyla verze s pohonem vÜech kol. Dodßvajφ se zß₧ehovΘ Φty°vßlcovΘ motory s Φty°ventilov²m rozvodem DOHC a elektronick²m vst°ikovßnφm paliva, typ 1.8 se zdvihov²m objemem 1839 cm3 a v²konem 92 kW/6000 1/min, a typ 2.0 se zdvihov²m objemem 1998 cm3 a v²konem od 103 kW/6000 ot/min do 132 kW/7000 1/min podle verze. Corona EXiV 2.0 m∙₧e mφt alternativn∞ pohon vÜech kol, Φi samoΦinnou Φty°stup≥ovou p°evodovku namφsto p∞tistup≥ovΘ mechanickΘ. Rozvor 2535 mm, dΘlka 4500 mm, hmotnost od 1120 kg a nejv∞tÜφ rychlost 190 resp.195 km/h.#MAIN\470\470_13.RTF,Toyota - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
DalÜφm tradiΦnφm modelem Toyoty je velk² sedan Camry, kter² slavφ ·sp∞chy nejen na japonskΘm, ale takΘ na americkΘm trhu, kde pat°φ k nejprodßvan∞jÜφm osobnφm voz∙m. V °φjnu 1996 m∞la debut novß generace Camry, nabφzenß na evropsk²ch trzφch vΦetn∞ ΦeskΘho jako nejv∞tÜφ osobnφ v∙z Toyota. Model Camry se vyrßbφ v Japonsku a v americkΘ tovßrn∞ Toyoty ve stßt∞ Kentucky.
Proti p°edchozφ generaci v∙z povyrostl tak°ka ve vÜech rozm∞rech, mß prostorn∞jÜφ interiΘr, vyÜÜφ stupe≥ pasivnφ i aktivnφ bezpeΦnosti a bohatÜφ v²bavu za nezm∞n∞nou cenu. Dodßvß se s vp°edu nap°φΦ ulo₧en²mi zß₧ehov²mi motory 2.2 l a 3.0 ls Φty°ventilov²mi rozvody DOHC. Prvnφ motor je Φty°vßlec o zdvihovΘm objemu 2164 cm3, v²konu 96 kW/5200 1/min a toΦivΘm momentu 196 N.m/4200 1/min, dodßvß se s p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovkou a pohßnφ p°ednφ kola vozu, kterΘmu ud∞luje zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 10,4 s, nejv∞tÜφ rychlost 200 km/h a spot°ebu paliva 12,2/6,9/8,8 l/100 km. Druh² motor je vidlicov² Üestivßlec o zdvihovΘm objemu 2995 cm3, v²konu 140 kW/5400 1/min a toΦivΘm momentu 275 N.m/4400 1/min, dodßvß se s Φty°stup≥ovou elektronickou samoΦinnou p°evodovkou a ud∞luje vozu zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 9 s, nejv∞tÜφ rychlost 220 km/h a spot°ebu 16,2/8,7/11,6 l/100 km. Rozvor nßprav 2670 mm, celkovΘ rozm∞ry 4765 x 1785 x 1430 mm, hmotnost od 1385 kg.
Sedany Camry (Vista) pro japonsk² trh majφ o 20 mm kratÜφ rozvor, jinou karoserii a Φty°vßlcovΘ motory 1.8 l (92 kW), 2.0 l (103 kW) a vzn∞tov² Turbodisel 2.2 l (67 kW). Z novΘ °ady Camry vychßzφ elegantnφ p∞tidve°ovΘ kombi Camry Gracia, sedan Windom pro japonsk² trh a delÜφ sedan Avalon (rozvor 2720 mm) s t°φlitrov²m motorem V6, vyrßb∞n² v Kentucky pro americk² trh.#MAIN\470\470_14.RTF,Toyota - Luxusnφ vozy
Luxusnφ vozy
Ve v²robnφm programu Toyoty je °ada automobil∙ v∞tÜφch ne₧ Camry pro evropsk² a americk² trh, ale v∞tÜinou se do Evropy nedovß₧ejφ. Od zß°φ 1996 se vyrßbφ novß °ada Mark II/Chaser/Cresta s pohonem zadnφch kol a Üestivßlcov²mi motory; tradiΦnφm modelem je velk² Crown pro domßcφ trh s Φty°vßlcov²mi a Üestivßlcov²mi motory, rßmem podvozku a pohonem zadnφch kol; Crown Majesta se liÜφ samonosnou karoseriφ a v∞tÜφmi motory vΦetn∞ Φty°litrovΘho osmivßlce; dalÜφm Φty°litrov²m osmivßlcem je klasickß limuzφna Century, vzhledov∞ tΘm∞° shodnß s prvnφm modelem z roku 1967; velkΘ kupΘ Soarer a sedan Celsior jsou znaΦkov²mi variantami Toyota, odvozen²mi od Lexusu.
V roce 1989 uvedenß novß znaΦka Lexus pro divizi luxusnφch voz∙ Toyoty v USA se nynφ roÜφ°ila i na dalÜφ trhy. Nabφzφ sedany LS 400 (Toyota Celsior), GS 300 (Toyota Aristo) a ES 300 (Toyota Camry) a velkß kupΘ SC 300/400 (Toyota Soarer).
Po t°iceti letech nahradila b∞hem roku 1997 novß Century konzervativnφ limuzφnu stejnΘho jmΘna. Druhß generace Century je prvnφm japonsk²m dvanßctivßlcem, zachovßvß klasickou koncepci pohonu, ale vyu₧φvß nejmodern∞jÜφch technick²ch °eÜenφ (Üest airbag∙, pneumatickΘ pΘrovßnφ, navigaΦnφ systΘm). Motor 5.0 V12 mß podle japonsk²ch p°edpis∙ v²kon omezen na hranici limitu 206 kW (280 k). Rozm∞ry vozu jsou impozantnφ - rozvor 3025 mm a dΘlka 5270 mm. Pohotovostnφ hmotnost je 1990 kg.#MAIN\470\470_15.RTF,Toyota - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Od roku 1971 se vyrobilo vφc ne₧ 3,7 milionu voz∙ Celica, kterΘ znaΦce Toyota vydobyly mnoho ·sp∞ch∙ takΘ na tratφch sv∞tov²ch rallye. Novß generace, uvedenß na trh v °φjnu 1993 u p°φle₧itosti TokijskΘho autosalonu, se vyznaΦuje dobrou aerodynamikou (souΦinitel odporu vzduchu cx = 0,32), charakteristick²m designem p°φd∞ se Φty°mi kruhov²mi sv∞tlomety ve dvou nestejn∞ velk²ch pßrech a optimalizovanou konstrukcφ samonosnΘ karoserie, kterß je ve srovnßnφ s p°edchozφm modelem o 10% lehΦφ, ale o 20% tu₧Üφ. Motor verze GT vychßzφ z dvoulitru pro mistrovstvφ sv∞ta v rallye, mß zdvihov² objem 1998 cm3, v²kon 129 kW/7000 1/min a toΦiv² moment 186 N.m/4800 1/min, a ud∞luje vozu zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 8,1 s, nejv∞tÜφ rychlost 225 km/h a spot°ebu paliva 12,3/7,0/9,0 l/100 km. Zßkladnφ model mß menÜφ Φty°vßlec 1.8 l (85 kW), kter² nahradil p∙vodnφ Üestnßctistovku. P°evodovka je p∞tistup≥ovß, vÜechna kola nezßvisle zav∞Üena na ramenech ulo₧en²ch v pomocn²ch rßmech a vzp∞rßch McPherson, °φzenφ je h°ebenovΘ a brzdy kotouΦovΘ. Rozvor 2540 mm, celkovΘ rozm∞ry 4425 x 1750 x 1305 mm, rozchod kol 1510/1490 mm, pohotovostnφ hmotnost od 1095 kg (1.8) nebo 1180 kg (2.0 l ). Celica s konvenΦnφ p°φdφ (obdΘlnφkovΘ sv∞tlomety a maska ve stylu Cariny E) pro japonsk² trh se jmenuje Toyota Curren.
Celica Turbo GT-Four je ÜpiΦkov² model tΘto °ady s pohonem vÜech kol a p°epl≥ovan²m motorem 2.0, kter² ze zdvihovΘho objemu 1998 cm3 dßvß v²kon 178 kW/6000 1/min a toΦiv² moment 302 N.m/4000 1/min. V∙z na Üestnßctipalcov²ch kolech zrychluje z 0 na 100 km/h za 6,1 s a dosahuje rychlosti 245 km/h.
Poslednφ generace Supry se vyrßbφ od kv∞tna 1993 a vynikß p∙sobiv²m designem karoserie, kter² vznikl ve spoluprßci japonsk²ch stylist∙ a americkΘho studia Toyota Calty v Kalifornii. Pozoruhodnß je montß₧ p°φtlaΦnΘho k°φdla nad vφkem zavazadlovΘho prostoru, ale v∙z mß p°esto souΦinitel odporu vzduchu jen cx = 0,33. PoprvΘ v historii Toyoty se vyu₧φvß hlinφkov²ch panel∙ v konstrukci karoserie (kapota, st°echa targa top). èestivßlcov² °adov² motor, p°epl≥ovan² dvojicφ turbodmychadel, mß v²kon 243 kW/5600 1/min a toΦiv² moment 441 N.m/4800 1/min, Φty°ventilov² rozvod DOHC a chladiΦe stlaΦovanΘho vzduchu. Dodßvajφ se mechanickΘ p°evodovky, p∞tistup≥ovΘ a Üestistup≥ovΘ, nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß. Motor pohßnφ zadnφ kola a pro n∞kterΘ trhy se dodßvß ve verzi bez p°epl≥ovßnφ (165 kW). Rozvor je 2550 mm, rozchod 1520/1525 mm, celkovΘ rozm∞ry 4515 x 1810 x 1275 mm, pohotovostnφ hmotnost od 1585 kg. èpiΦkovß verze 3.0 Twin Turbo (243 kW) zrychluje z 0 na 100 km/h za 5,1 s, dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 280 km/h a mß spot°ebu paliva 7,8/10,3/15,1 l/100 km podle p∙vodnφ metodiky ES (90/120 km/h/m∞sto).
NovΘ malΘ sportovnφ kupΘ Toyota Paseo s p°ednφm pohonem je odvozeno z °ady Tercel/Corolla II. SouΦasnß generace se vyrßbφ od roku 1996. Motor je Φty°vßlec 1.5 l 16v o v²konu 66 kW/5400 1/min a toΦivΘm momentu 130 N.m/4400 1/min. Design samonosnΘ karoserie vznikl ve spoluprßci s kalifornsk²m studiem Toyoty, v∙z se od roku 1997 vyrßbφ rovn∞₧ jako kabriolet.
Druhß generace dvousedadlovΘho sportovnφho vozu Toyota MR2 s motorem ulo₧en²m nap°φΦ p°ed zadnφ pohßn∞nou nßpravou se vyrßbφ od Φervna roku 1984. Motor 2.0 l 16v mß zdvihov² objem 1998 cm3, v²kon 129 kW/7000 1/min a toΦiv² moment 186 N.m/4800 1/min, a pohßnφ zadnφ kola prost°ednictvφm p∞tistup≥ovΘ mechnanickΘ nebo Φty°stup≥ovΘ samoΦinnΘ p°evodovky. VÜechna kola jsou nezßvisle zav∞Üena, kotouΦovΘ brzdy dopl≥uje za°φzenφ ABS. Toyota MR2 zrychluje z 0 na 100 km/h za 7,5 s a dosahuje nejv∞tÜφ rychlost 225 km/h.#MAIN\470\470_16.RTF,Toyota - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Ve spoluprßci s americkou specializovanou firmou ASC vyrßbφ Toyota otev°enΘ verze sportovnφch automobil∙ Celica a Paseo. TakΘ kupΘ MR2 mß snφmacφ st°eÜnφ panely (st°echa Targa Top).
#MAIN\470\470_17.RTF,Toyota - TerΘnnφ vozy
TerΘnnφ vozy
Toyota RAV 4 je osobnφm terΘnnφm automobilem pro voln² Φas. Na rozdφl od klasick²ch terΘnnφch voz∙ mß zajφmav² design, ovlßdß se lehce jako osobnφ automobil, ale projede i t∞₧Üφm terΘnem dφky pohonu vÜech kol. P°edstavil se na TokijskΘm autosalonu 1993 jako studie s t°φdve°ovou karoseriφ, sΘriovΘ provedenφ se prezentovalo v Äenev∞ 1994. Mß samonosnou karoserii, nezßvislΘ zav∞Üenφ vÜech kol, stßl² pohon vÜech kol s uzßv∞rkou mezinßpravovΘho diferencißlu, ·ΦinnΘ brzdy s kotouΦi na p°ednφch kolech (ABS na p°ßnφ) a h°ebenovΘ °φzenφ s posilovaΦem. Dvoulitrov² motor o zdvihovΘm objemu 1998 cm3 dßvß v²kon 129 kW/5600 1/min a toΦiv² moment 175 N.m/4600 1/min. V∙z s p∞tistup≥ovou p°evodovkou zrychluje z 0 na 100 km/h za 10,1 s, dosahuje rychlosti 170 km/h a mß spot°ebu paliva 12,9/8,1/9,9 l/100 km (ES/93/116). Rozvor nßprav je 2200 mm, rozchod kol 1460/1465 mm, celkovΘ rozm∞ry 3705 x 1695 x 1660 mm a pohotovostnφ hmotnost od 1150 kg.
Na ÄenevskΘm autosalonu 1995 debutovala prodlou₧enß p∞tidve°ovß verze RAV 4 s rozvorem 2410 mm a dΘlkou 4115 mm. Na podzim 1996 se nabφdka rozÜφ°ila o v²konn∞jÜφ verzi motoru 2.0 16v (121 kW), brzy ji doplnφ takΘ p°epl≥ovan² vzn∞tov² motor 2.0 l.
Zcela novß sΘrie terΘnnφch automobil∙ slavnΘho jmΘna Land Cruiser byla uvedena na trh na podzim 1996 a Toyota s nφ hodlß posφlit svou pozici p°edevÜφm na evropskΘm trhu s vizidly 4x4 (jinde se tyto vozy prodßvajφ takΘ se jmΘnem Prado). V novΘm a ΦerstvΘm designu, se stßl²m pohonem vÜech kol a rozvory 2370 mm (t°φdve°ov²) a 2675 mm (p∞tidve°ov²), novinka nahrazuje modely 4Runner (uveden 1987) a n∞kterΘ varianty Land Cruiser 70. Dosud se vyrobilo p°es 2,7 milionu Land Cruiser∙ vÜech verzφ. KonstruktΘ°i si polo₧ili za ·kol snadnΘ ovlßdßnφ jako u osobnφho vozu, vysokou ·rove≥ pasivnφ i aktivnφ bezpeΦnosti, velkΘ v²kony a pohodlnou jφzdu. Dva airbagy a napφnaΦe bezpeΦnostnφch pßs∙ jsou v zßkladnφ v²bav∞. Pro evropsk² trh se dodßvajφ bohat∞ dimenzovanΘ kotouΦovΘ brzdy na vÜech kolech. ABS, optimalizovanΘ pro provoz na silnici i v terΘnu, je v²bavou na p°ßnφ. Velmi dobrΘ jφzdnφ vlastnosti zaruΦujφ nezßvislΘ zav∞Üenφ p°ednφch kol na dvojit²ch p°φΦn²ch ramenech a Φty°mi rameny ustavenß tuhß zadnφ nßprava. PΘrovßnφ je vinut²mi pru₧inami.
Land Cruiser 90 se dodßvß ve dvou motorov²ch variantßch, se zß₧ehov²m motorem 3.4 V6 a p°epl≥ovan²m vzn∞tov²m Φty°vßlcem 3.0 TD. Prvnφ motor V6 mß zdvihov² objem 3378 cm3, v²kon 131 kW/4600 1/min a toΦiv² moment 303 N.m/3600 1/min, Φty°ventilov² rozvod DOHC a elektronickΘ vst°ikovßnφ paliva. Ud∞luje vozu zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 10,7 s, nejv∞tÜφ rychlost 180 km/h a spot°ebu paliva 17,6/11,1/13,5 l/100 km (ES/93/116). P°epl≥ovan² turbodiesel je Φty°vßlec o zdvihovΘm objemu 2982 cm3, v²konu 92 kW/3600 1/min a toΦivΘm momentu 295 N.m/2400 1/min. Ud∞luje vozu zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 14,7 s, nejv∞tÜφ rychlost 160 km/h a spot°ebu 13,2/9,6/10,9 l/100 km. UvedenΘ ·daje platφ pro verzi s p∞tistup≥ovou mechanickou p°evodovkou, Φty°stup≥ovß samoΦinnß se dodßvß na p°ßnφ. Vozy majφ stßl² pohon vÜech kol a mezinßpravov² diferencißl s uzßv∞rkou. Modely Land Cruiser 90 vykazujφ neobvykle nφzk² souΦinitel odporu vzduchu cx = 0,42. DΘlka vozu je 4290 resp. 4730 mm, Üφ°ka 1730 mm, v²Üka 1860 mm, rozvor 2370 nebo 2675 mm, pohotovostnφ hmotnosti se pohybujφ od 1720 kg (t°φdve°ov²) a od 1810 kg (p∞tidve°ov²). Objem palivovΘ je nßdr₧e 90 l.
Toyota Land Cruiser 80 p°edstavuje velk² terΘnnφ automobil s p∞tidve°ovou karoseriφ typu Station Wagon, stßl²m pohonem vÜech kol a siln²mi motory. Zß₧ehov² °adov² Üestivßlec 4.5 DOHC 24v mß zdvihov² objem 4477 cm3, v²kon 158 kW/4600 1/min a toΦiv² moment 373 N.m/3200 1/min. Se samoΦinnou Φty°stup≥ovou p°evodovkou ud∞luje vozu zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 12,7s, nejv∞tÜφ rychlost 175 km/h a spot°ebu 18,4/9,9/13,8 l/100 km. Alternativn∞ se dodßvß Üestivßlcov² turbodiesel 4164 cm3 o v²konu 125 kW/3600 1/min a toΦivΘm momentu 380/2500 1/min, se spot°ebou 14,1/9,5/11,2 l/100 km. Tento motor m∙₧e b²t spojen se samoΦinnou p°evodovkou, nebo s p∞tistup≥ovou mechanickou. Ob∞ nßpravy jsou tuhΘ s vinut²mi pru₧inami, brzdy kotouΦovΘ (ABS na p°ßnφ) a °φzenφ posilovΘ s ob∞hem kuliΦek. V∙z mß rozvor 2850 mm, celkovΘ rozm∞ry 4820 x 1830 x 1850 mm a pohotovostnφ hmotnost od 2260 kg. V USA se automobil prodßvß tΘ₧ jako Lexus LX 450.
V roce 1984 uvedenß °ada terΘnnφch voz∙ Land Cruiser 70 je p°φm²m pokraΦovßnφm p∙vodnφho Land Cruiseru z padesßt²ch let a n∞kterΘ varianty jsou ve v²rob∞ dodnes. Vedle t°φdve°ov²ch model∙ s rozvorem 2310 mm a dΘlkou 3945 mm existujφ takΘ prodlou₧enΘ verze s rozvorem 2600 nebo 2980 mm, karosovanΘ rovn∞₧ jako p∞tidve°ov² Station Wagon. V nabφdce jsou t°i motory, r∙znφcφ se v²kony podle jednotliv²ch trh∙. Jsou to: p°epl≥ovanΘ vzn∞tovΘ Φty°vßlce 3.0 o zdvihovΘm objemu 2982 cm3 (v²kon 92 kW, s mezichladiΦem 110 kW), p∞tivßlce 3.5 o zdvihovΘm objemu 3470 cm3 (85 kW) anebo Üestivßlce 4164 cm3 (96 kW); p°φpadn∞ zß₧ehov² Φty°vßlec 2.4 o zdvihovΘm objemu 2367 cm3 (84 kW) s elektronick²m vst°ikovßnφm paliva. P°evodovky jsou p∞tistup≥ovΘ mechanickΘ s dvoustup≥ovou redukcφ a °aditeln²m pohonem zadnφch nebo vÜech kol, nßpravy tuhΘ zav∞ÜenΘ na podΘln²ch svazcφch listov²ch per. Nejv∞tÜφ rychlosti jsou 145 a₧ 155 km/h. Pohotovostnφ hmotnost se pohybujφ od 1540 kg.
Velk² terΘnnφ automobil Mega Cruiser ve stylu americkΘho Hummeru, p°edstaven² jako prototyp na TokijskΘm autosalonu 1993, byl zaveden do sΘriovΘ produkce v lednu 1996. Automobil mß vynikajφcφ pr∙chodivost t∞₧k²m terΘnem a je urΦen pro prßci v neobyΦejn∞ obtφ₧n²ch podmφnkßch, mj. p°i zßchrann²ch akcφch po p°φrodnφch katastrofßch, p°i geologickΘm pr∙zkumu apod. Velkß kabina s vnit°nφ Üφ°kou neuv∞°iteln²ch 2050 mm poskytuje mφsto Üesti osobßm. V∙z mß p°epl≥ovan² vzn∞tov² Φty°vßlcov² motor typu 15B-FT o zdvihovΘm objemu 4104 cm3 a v²konu 114 kW/3200 1/min, samoΦinnou p°evodovku, ÜnekovΘ diferencißly Torsen s uzßv∞ry a stßl² pohon vÜech kol. VÜechna kola jsou nezßvisle zav∞Üena na dvojit²ch p°φΦn²ch ramenech, kotouΦovΘ brzdy po stranßch diferencißl∙ jsou spojeny h°φdeli s koly, u nich₧ lze m∞nit tlak v pneumatikßch b∞hem jφzdy. CelkovΘ rozm∞ry jsou 5090 x 2170 x 2075 mm, rozvor 3395 mm, rozchod 1795/1775 mm, pohotovostnφ/u₧iteΦnß hmotnost 2850/600 kg. V²robce udßvß spot°ebu nafty 10,8 l/100 km p°i rychlosti 60 km/h. Nßdr₧ paliva mß objem 108 l.
T°φdve°ov² terΘnnφ automobil Bandeirante ve stylu p∙vodnφho Land Cruiseru je vyrßb∞n v brazilskΘ tovßrn∞ Toyota do Brasil v Sao Bernardo do Campo. Prvnφ Toyota, vyrßb∞nß mimo Japonsko. P∙vodn∞ jφ pohßn∞l vzn∞tov² motor Merecedes-Benz, od roku 1994 tuto pohonnou jednotku nahradil vlastnφ Φty°vßlec Toyota 14B o zdvihovΘm objemu 3661 cm3, v²konu 75 kW/3400 1/min a toΦivΘm momentu 250 N.m/1200 1/min. P°evodovka je p∞tistup≥ovß s dvoustup≥ovou redukcφ, motor pohßnφ zadnφ nebo vÜechna kola, podvozek je klasick² z podΘlnφk∙ a p°φΦek, nßpravy tuhΘ, zav∞ÜenΘ na podΘln²ch svazcφch listov²ch per, brzdy bubnovΘ a °φzenφ s ob∞hem kuliΦek. V∙z dosahuje rychlosti 125 km/h.#MAIN\470\470_18.RTF,Toyota - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
Model Picnic je nejmenÜφm a nejnov∞jÜφm z nabφdky velkoprostorov²ch voz∙ Toyota. P°edstavil se jako Ipsum na TokijskΘm autosalonu 1995, od zß°φ 1996 se rovn∞₧ dovß₧φ do Evropy pod jmΘnem Picnic. Sv²mi rozm∞ry odpovφdß b∞₧nΘmu osobnφmu vozu (je o 150 mm kratÜφ ne₧ Carina E Wagon), ale poskytuje nepom∞rn∞ vφc prostoru v interiΘru. Dφky posilovaΦi °φzenφ a pr∙m∞ru otßΦenφ jen 11 m se snadno pohybuje jak v m∞stskΘm provozu, tak na volnΘ silnici. Picnic splnil vÜechny nßrazovΘ testy ES vΦetn∞ p°ednφho offsetu a boΦnφch nßraz∙. Dva airbagy a napφnaΦe bezpeΦnostnφch pßs∙ na p°ednφch sedadlech se dodßvajφ v zßkladnφ v²bav∞, Φty°senzorovΘ Φty°kanßlovΘ ABS je na p°ßnφ.
Picnic pohßnφ Φty°vßlcov² motor typu 3S-FE o zdvihovΘm objemu 1998 cm3, v²konu 94 kW/5400 1/min a toΦivΘm momentu 178 N.m/4400 1/min, s Φty°ventilov²m rozvodem DOHC. Koncem roku 1997 p°ibyla varianta Turbodiesel 2184 cm3 (66 kW). Alternativn∞ se montuje p∞tistup≥ovß mechanickß nebo Φty°stup≥ovß samoΦinnß p°evodovka, motor pohßnφ p°ednφ kola, v Japonsku je v nabφdce tΘ₧ Picnic 4wd s pohonem vÜech kol. P∞tidve°ovß karoserie je samonosnß se vÜemi koly nezßvisle zav∞Üen²mi, vp°edu na vzp∞rßch McPherson a vzadu na vleΦen²ch ramenech, spojen²ch pru₧nou p°φΦkou. Brzdy jsou vp°edu kotouΦovΘ, vzadu bubnovΘ. V∙z jezdφ na Φtrnßctipalcov²ch kolech. CelkovΘ rozm∞ry jsou 4530 x 1695 x 1620 mm, rozvor 2735 mm, rozchod 1470/1450 mm, pohotovostnφ/celkovß hmotnost 1335/2010 kg. Ve Φty°mφstnΘm uspo°ßdßnφ je objem zavazadlovΘho prostoru 1,177 m3, v ÜestimφstnΘm se t°emi °adami sedadel 0,182 m3, po vyjmutφ zadnφ °ady a sklopenφ prost°ednφ °ady sedadel 1,841 m3. Nßdr₧ paliva mß objem 60 l. V∙z zrychluje z 0 na 100 km/h za 10,8 s, dosahuje nejv∞tÜφ rychlosti 180 km/h a mß spot°ebu 12,1/7,3/9,0 l/100 km (ES/93/116).
Od roku 1990 vyrßb∞n² sedmimφstn² velkoprostorov² automobil Previa se m∙₧e pochlubit ojedin∞lou koncepcφ s le₧at²m motorem, ulo₧en²m mezi nßpravami. Zßkladnφ pohonnou jednotkou je Φty°vßlcov² zß₧ehov² motor 2.4 16v o zdvihovΘm objemu 2438 cm3 a v²konu 99 kW/4800 ot/min. Pro n∞kterΘ trhy se dodßvß takΘ turbodiesel 2.2 (74 kW). Pohon zadnφch kol, v provedenφ 4wd vÜech kol. Na japonskΘm trhu nese automobil oznaΦenφ Estima.
Novß generace lehkΘho u₧itkovΘho vozu Hiace s pohonem zadnφch kol je ve verzi Kombi urΦena pro p°epravu Üesti a₧ devφti osob. Vzn∞tov² motor o zdvihovΘm objemu 2446 cm3 disponuje v²konem 58 kW, nebo v p°epl≥ovanΘ verzi v²konem 66 kW. Pro n∞kterΘ trhy dodßvß Toyota tΘ₧ zß₧ehov² motor o zdvihovΘm objemu 2438 cm3 a v²konu 85 kW.#MAIN\480\480_05.RTF,Volkswagen - Do r.1997
Historie do roku 1997
V Φervenci 1971 vyjel z v²robnφ linky ve Wolfsburgu dvacetimiliont² automobil znaΦky Volkswagen a v ·noru 1972 Brouk s po°adov²m Φφslem 15 007 034 p°ekonal historick² rekord v poΦtu vyroben²ch voz∙ jednoho typu, kter² do tΘ doby dr₧el Ford∙v model T. Tovßrna ve Wolfsburgu se stala nejv∞tÜφ evropskou automobilkou. V roce 1972 proÜel Brouk dalÜφ inovacφ a jako model VW 1303 dostal panoramatickΘ Φelnφ sklo a motory 1.3, 1.6 a nakonec i star² dobr² 1.2 (25 kW). Na r²sovacφch prknech konstruktΘr∙ ve Wolfsburgu se vÜak rodil zcela nov² v∙z VW Golf, mal² Volkswagen s p°ednφm pohonem a kapalinou chlazen²m motorem (po Passatu a Sciroccu t°etφ tΘto koncepce), a tak se Brouk pomalu louΦil. Jeho produkce ve Wolfsburgu skonΦila v roce 1974, tedy v dob∞ nßstupu Golfa, v Emdenu se vyrßb∞l jeÜt∞ dalÜφ Φty°i roky a pak se zßjemci o tento legendßrnφ automobil u₧ museli obracet jen na montß₧nφ zßvody v zahraniΦφ, kde jeho v²roba v omzen²ch poΦtech pokraΦuje dodnes (Mexiko, Brazφlie). Dne 15. kv∞tna 1981 byl v tovßrn∞ Volkswagenu de MΘxico v Pueblu vyroben dvacetimiliont² Brouk. V N∞mecku p°e₧ila v²roba kabriolet∙ VW 1303 u Karmanna a₧ do ledna 1980. Celkem se vyrobilo p°es 332 tisφc kabriolet∙ a tΘm∞° p∙l milionu kabriolet∙ a kupΘ Karmann-Ghia obou model∙. V celΘ historii Brouka byl nej·sp∞Ün∞jÜφ rok 1971, kdy se vyrobilo 1 291 612 exemplß°∙. Kuriozitou byla modernφ interpretace vßleΦnΘho Kⁿbelwagenu nazvanß VW 181, kter² vÜak vφce ne₧ v Bundeswehru nalezl zßjemce mezi lesnφky, geology a takΘ jako automobil pro voln² Φas. Stav∞l se na podvozku Brouka 1500/1600 (32 a₧ 35 kW) a v∞tÜinu z devadesßti tisφc exemplß°∙ nakonec vyrobili v Mexiku, kam byla produkce p°evedena (jako VW Safari do roku 1980 ve v²rob∞).
┌sp∞Ün² Transporter se doΦkal t°etφ generace v kv∞tnu 1979 s modernizovan²m podvozkem, zcela novou karoseriφ, ale stßle se vzduchem chlazen²m boxerem vzadu, by¥ ve v²konn∞jÜφch verzφch 1.6 (37 kW) a 2.0 (51 kW). Revoluci p°inesl v roce 1980 Transporter Diesel s °adov²m kapalinou chlazen²m Φty°vßlcem 1.6D (37 kW) z Golfa, o dva roky pozd∞ji dostaly vodnφ chlazenφ i klasickΘ motory boxer s protilehl²mi vßlci. V roce 1985 p°ibyl Transporter Syncro s pohonem vÜech kol, vyrßb∞n² ve spoluprßci s rakousk²m Steyrem. Nov² Transporter T4 v Φervnu 1990 znamenal definitivnφ konec Volkswagenu s motory vzadu a p°echod na p°ednφ pohon. Vozy °ady T4 se vyrßb∞jφ dodnes, postupn∞ dostaly p∞tivßlcovΘ zß₧ehovΘ i vzn∞tovΘ motory, verze TDI a dokonce Üestivßlec VR6. V roce 1996 byly osobnφ verze, znßmΘ jako Caravelle a Multivan, stylisticky odliÜeny v∞tÜφ p°φdφ od u₧itkov²ch Transporter∙. V kategorii u₧itkov²ch voz∙ p°inesl Volkswagen lehkΘ nßkladnφ automobily LT (nynφ v druhΘ generaci) a L80, nejv∞tÜφ Volkswagen na evropskΘm trhu, dovß₧en² z brazilskΘho montß₧nφho zßvodu.
A₧ do roku 1973 pokraΦovala v²roba pr∙b∞₧n∞ modernizovanΘho Typu 3 v provedenφ VW 1600 a 1600 Variant. Celkem za dvanßct let vzniklo 2,5 milionu automobil∙, z toho 1,2 milionu kombi Variant a 600 tisφc TL/TLE se spl²vajφcφ zßdφ. Popularity Brouka vÜak nikdy nedosßhly. V²roba Typu 4 pokraΦovala v srpnu 1972 uveden²m modelem VW 412, kter² o rok pozd∞ji dostal namφsto p∙vodnφho Φty°vßlce 1.7 nov² motor 1.8 (55 nebo 63 kW). Do kv∞tna 1974 se ve Wolfsburgu vyrobilo jen 355 tisφc voz∙ obchodn∞ ne·sp∞ÜnΘ °ady 411/412, kterß ud∞lala mφsto Passatu, v∙bec prvnφmu Volkswagenu s p°ednφm pohonem a motorem chlazen²m kapalinou. Za zmφnku jist∞ stojφ sportovnφ automobil VW-Porsche 914, v²sledek spoluprßce s automobilkou Porsche, pohßn∞n² bu∩ Φty°vßlcem z VW 411 (59 kW), nebo Üestivßlcem z Porsche 911 T 2.0 (80 kW). V poslednφch sΘriφch m∞l Φty°vßlcovΘ motory VW 1.8 (63 kW) a 2.0 (74 kW). Vyrßb∞l se op∞t u Karmanna a za Üest let do roku 1975 vzniklo 119 tisφc t∞chto automobil∙, populßrnφch zvlßÜt∞ na americkΘm trhu, kde Volks-Porsche dßvno platφ za klasika.
V roce 1970 doÜlo v historii Volkswagenu k zajφmavΘ epizod∞. Uvedli na trh prostorn² Φty°dve°ov² sedan s motorem 1.6 OHC vp°edu a pohonem p°ednφch kol, kter² vÜak nem∙₧eme pova₧ovat za skuteΦn² Volkswagen. U₧ v roce 1969 se toti₧ stala souΦßstφ Volkswagenu automobilka NSU, kterß byla spojena s Audi. Jejφ poslednφ dφlo, sedan NSU K70, ve Wolfsburgu oprßÜili a zavedli do sΘriovΘ v²roby v zßvod∞ v Salzgitteru jako VW K70. Ov∞°ili si na n∞m p°ednosti koncepce "vÜe vp°edu", kterou pak vyu₧ili pro vlastnφ modely Passat, Golf, Scirocco, Polo a Derby. VW K70 sφlil, dostal motor 1.8 (74 kW), a do ·nora 975 vzniklo 211 tisφc voz∙.
To vÜak u₧ p°ednφ pohon pronikl do v²robnφho programu Volkswagenu. Prvnφ vlaÜtovkou byl Passat (1973), dalÜφ sv∞₧φ vφtr p°ineslo Scirocco (1974) a pak velmi ·sp∞Ün² Golf (1974), opravdov² nßstupce Brouka. VÜechny t°i vozy charakterizovaly st°φzlivΘ linie podle designu Giorgetta Giugiara, motory vp°edu a pohon p°ednφch kol.
Prvnφ Passat (k≤dovΘ oznaΦenφ B1) se p°edstavil v Φervenci 1973 a byl technicky sp°φzn∞n se sestersk²m vozem Audi 80 (1972), pou₧φval stejnΘ Φty°vßlcovΘ motory ulo₧enΘ podΘln∞ p°ed p°ednφ nßpravou, ale m∞l p∞tidve°ovou karoserii se spl²vajφcφ zßdφ a od °φjna 1973 i verzi kombi Variant. Prvnφ generace Passatu dostala motory 1.3 (40 kW) a 1.5 (55 a 63 kW). Postupn∞ prochßzel ·pravami, v roce 1975 dostal v∞tÜφ v²klopnΘ vφko v zßdi, 1977 doznal v²znamn² facelift a o rok pozd∞ji se p°edstavil se vzn∞tov²m motorem 1.5 (37 kW). Druhß generace Passatu p°iÜla na podzim 1980 s prostorn∞jÜφ karoseriφ a rozÜφ°enou nabφdkou motor∙, sahajφcφ a₧ k zß₧ehov²m p∞tivßlc∙m 1.9 (85 kW). Od roku 1981 existovala takΘ ve verzi se stup≥ovitou zßdφ, oznaΦenou VW Santana (v USA VW Quantum), proslavenou licenΦnφ stavbou v ╚φn∞. V zß°φ 1983 se objevily prvnφ verze Syncro s pohonem vÜech kol, 1984 nejv²konn∞jÜφ p∞tivßlcovß verze 2.3 (100 kW). V roce 1984 opustil v²robnφ linku v Emdenu t°φmiliont² Passat. Na ja°e 1985 prod∞lal druh² Passat mφrn² facelift, v b°eznu p°iÜla prvnφ verze s katalyzßtorem (1.8/66 kW).
JeÜt∞ v²Üe zamφ°il Passat t°etφ generace, 4,6 metru dlouh² sedan anebo p∞tidve°ovΘ kombi, kter² se tak trochu zpronev∞°il p∙vodnφmu v²znamu slova Volkswagen. Debutoval na ÄenevskΘm autosalonu 1988 a paleta pohonn²ch jednotek byla pozd∞ji rozÜφ°ena o unikßtnφ Üestivßlec VR6 s ·hlem rozev°enφ vßlc∙ jen 15░, objemem 2.8 a v²konem 128 kW (1991). Od zß°φ 1989 se vyrßb∞la rovn∞₧ verze Passat GT Syncro G60 s motorem 1.8/118 kW, p°epl≥ovan²m tzv.spirßlov²m dmychadlem. V Φervnu 1990 v Emdenu vyrobili p∞timiliont² Passat.
V b°eznu 1991 uzav°el Volkswagen smlouvu s Bratislavsk²mi automobilov²mi zßvody (BAZ) a jeÜt∞ tΘho₧ roku smontovali na Slovensku prvnφ Passaty. Na podzim 1993 debutovala Φtvrtß generace B4, s motory 55 a₧ 135 kW, vΦetn∞ hospodßrn²ch turbodiesel∙ 1.9 TDI (66 kW), sportovnφho dvoulitru 16v (110 kW) a dynamickΘho Üestivßlce 2.9 VR6 (135 kW), kterß se vÜak tvary od t°etφ p°φliÜ neliÜla. V b°eznu 1996 se objevila verze 1.9 TDI se zv²Üen²m v²konem 81 kW (110 konφ!) a nov² zß₧ehov² Φty°vßlec Crossflow 1.6 (74 kW). Na Pa°φ₧skΘm autosalonu 1996 pak slavil premiΘru dneÜnφ Passat pßtΘ generace, pozd∞ji dopln∞n² o verzi kombi Passat Variant. Celkem se vyrobilo vφce ne₧ sedm milion∙ voz∙ Passat v p∞ti generacφch. Jsou to nejv∞tÜφ osobnφ modely znaΦky Volkswagen, ale indiskrΘtnφ zprßvy naznaΦujφ, ₧e ve Wolfsburgu uva₧ujφ o jeÜt∞ v∞tÜφm sedanu. V nejvyÜÜφ luxusnφ t°φd∞ by jej m∞l pohßn∞t dokonce dvanßctivßlcov² motor. SpoleΦnost Shanghai Automotive, kterß v ╚φn∞ vyrßbφ od osmdesßt²ch let sedany Santana, uzav°ela smlouvu o v²rob∞ nov²ch Passat∙ B5 v èanghaji od roku 1999.
Na ja°e 1974 p°edstavila automobilka Volkswagen zcela nov² kompaktnφ v∙z s kapalinou chlazen²m motorem OHC, ulo₧en²m vp°edu nap°φΦ a pohßn∞jφcφm p°ednφ kola. Nov² automobil dostal jmΘno Golf a stal se nej·sp∞Ün∞jÜφm vozem znaΦky po legendßrnφm Brouku. Prvnφ generace Golfu m∞la dvoudve°ovou nebo Φty°dve°ovou karoserii s v²klopn²m vφkem v zßdi, kterou navrhl Giorgio Giugiaro (Ital Design). P°edstavil se nejprve s Φty°vßlcov²mi zß₧ehov²mi motory 1.1 (37 kW) a 1.5 (51 kW), pozd∞ji se jejich paleta mnohonßsobn∞ rozÜφ°ila. U₧ v °φjnu 1976 vyjel z Wolfsburgu miliont² Golf, ale to u₧ se vyrßb∞ly takΘ verze se vzn∞tov²mi motory 1.5D (37 kW) a legendßrnφ sportovnφ modifikace Golf GTI s motorem 1.6 (81 kW, od 1975). Mal² Golf byl takΘ prvnφm n∞meck²m vozem, montovan²m v USA. Od dubna 1978 vyjφ₧d∞l se jmΘnem Rabbit ze zßvodu v pennsylvßnskΘm Westmorelandu, v b°eznu 1979 se p°edstavil otev°en² Golf Cabriolet, vyrßb∞n² karosßrnou Karmann. Koncem ·nora 1982 byl vyroben p∞timiliont² Golf, v b°eznu tΘho₧ roku se p°edstavil Golf Turbodiesel 1.6 (51 kW). V °φjnu zahßjili ve Westmorelandu a v jugoslßvskΘm montß₧nφm zßvod∞ TAS Sarajevo v²robu pikap∙ Caddy prvnφ generace, odvozen²ch z prvnφho Golfu. Na FrankfurtskΘm autosalonu IAA 1983 slavil premiΘru Golf druhΘ generace, o n∞co v∞tÜφ v∙z shodnΘ koncepce, kter² vÜak v²razn∞ rozÜφ°il nabφdku pohonn²ch jednotek a vyrßb∞l se takΘ jako Golf Syncro s pohonem vÜech kol. Paraleln∞ vznikla Jetta, varianta Golfu se stup≥ovitou zßdφ obou generacφ (od 1979 a 1984), a to v dvoudve°ovΘm i t°φdve°ovΘm provedenφ. Desetimiliont² Golf byl vyroben v Φervnu 1988. V rakouskΘm Grazu se od roku 1980 vyrßb∞l Golf Country Syncro, terΘnnφ verze se zv²Üen²m podvozkem a pohonem vÜech kol, po slouΦenφ obou n∞meck²ch stßt∙ zaΦala montß₧ Golfu takΘ v zßvod∞ Mosel nedaleko Cvikova.
Golf∙ prvnφ a druhΘ generace vzniklo 12,7 milionu, kdy₧ je nahradil model t°etφ generace, jeho₧ v²roba skonΦila a₧ letos. P°edstavil se na FrankfurtskΘm autosalonu 1991 s bohatou paletou motor∙ od 1.4 (44 kW) a₧ po Üestivßlec 2.8 VR6 (128 kW). Pozd∞ji nßsledovaly verze se stup≥ovitou zßdφ, tentokrßt nazvanΘ Vento, p∞tidve°ovΘ kombi Golf Variant a takΘ nov² kabriolet. Golf Cabrio u Karmanna nahradil prvnφ otev°en² Golf I, kdy₧ druhß generace svou kabrioletovou verzi nem∞la. V montß₧nφm zßvod∞ v Mexiku se Venta vyrßb∞jφ jako Jetta III a hojn∞ vyvß₧ejφ do USA. Po vφc ne₧ sedmnßcti milionech Golf∙ t°φ generacφ p°iÜel nov² Golf IV, jeÜt∞ v∞tÜφ, pohodln∞jÜφ a bezpeΦn∞jÜφ. P°edstavil se na IAA 1997 a v p°φÜtφm roce dostane novΘ verze Vento a Golf Variant. Jak se stalo u₧ zvykem, kabriolet Golf III se vyrßbφ dßl, Φφm₧ se modelovΘ °ady p°ekr²vajφ.
Po Golfu rozÜφ°il Volkswagen v²robnφ program jeÜt∞ vφce sm∞rem dol∙. "Nov² rozm∞r Volkswagenu" se p°edstavil mΘdiφm v b°eznu 1975 v Hannoveru se jmΘnem Polo#MAIN\480\480_01.RTF,Volkswagen - Vznik
Vznik automobilky
Skupina Volkswagen je Φtvrt²m nejv∞tÜφm v²robcem automobil∙ na sv∞t∞. Volkswagen Group, koncern se sφdlem v n∞meckΘm Wolfsburgu, v roce 1996 dodal na sv∞tovΘ trhy Φty°i miliony automobil∙ znaΦek Volkswagen, Audi, Seat a èkoda, co₧ je o 400 tisφc vφc ne₧ v roce p°edchßzejφcφm. PoprvΘ v historii tak dosßhl desetiprocentnφho podφlu na celosv∞tovΘm trhu osobnφch automobil∙. Jeho vozy Φty° znaΦek se vyrßb∞jφ ve t°iceti mφstech, rozlo₧en²ch po celΘm sv∞t∞. ╪ada osobnφch automobil∙ zaΦφnß kompaktnφmi modely sestersk²ch znaΦek Seat a èkoda, pokraΦuje Üirokou paletou model∙ Volkswagen a konΦφ luxusnφmi vozy Audi. Divize u₧itkov²ch voz∙, nynφ samostatnß jednotka s hlavnφm sφdlem v Hannoveru, nabφzφ obsßhl² sortiment od lehk²ch dodßvkov²ch automobil∙ a₧ po nßkladnφ vozy s celkovou hmotnostφ 22 t. Volkswagen Group je krßlem trhu p°edevÜφm v Zßpadnφ Evrop∞, kde vede prodejnφ statistiky u₧ dvanßct let. V roce 1996 op∞t posφlil svou pozici a dosßhl 17,2% podφlu na trhu, kdy₧ prodal 2 356 000 osobnφch a u₧itkov²ch voz∙, co₧ je o deset procent vφc ne₧ v roce 1995. Aby udr₧el tento trend, nevßhal investovat do nov²ch model∙. Volkswagen Passat pßtΘ generace a Golf ΦtvrtΘ generace, novΘ Audi A3 a A6 i naÜe èkoda Octavia jsou dalÜφmi zbran∞mi pro ·sp∞Ünou expanzi. Zßkladem ·sp∞chu je takΘ zvyÜovßnφ kvality v²robk∙ i slu₧eb zßkaznφk∙m a vysp∞lß modelovß politika, vychßzejφcφ ze strategie spoleΦn²ch podlahov²ch ploÜin.
Na poΦßtku byl projekt lidovΘho automobilu a tak vznikla i novß znaΦka Volkswagen, co₧ n∞mecky znamenß Lidov² v∙z, zkrßcen∞ VW. ZpoΦßtku pat°ila legendßrnφmu vozu VW Brouk, neboli Typu 1, a ₧ßdnΘ jinΘ modely se nevyrßb∞ly. Pozd∞ji u₧ byla natolik v₧itß, ₧e z∙stala i dalÜφm v²robk∙m tΘto znaΦky, kterΘ se myÜlence lidovΘho vozu pon∞kud vzdßlily, by¥ k jejφmu prosp∞chu.
PoΦßtky Volkswagenu jsou samoz°ejm∞ spojeny s n∞meck²m re₧imem konce t°icßt²ch let, kter² myÜlenku lidovΘho vozu podporoval, ovÜem jen do tΘ doby, ne₧ na n∞j dolehly jinΘ starosti a dal zelenou v²rob∞ vojensk²ch verzφ. Tv∙rcem Typu 1 nebyl nikdo jin² ne₧ v∞hlasn² konstruktΘr Ferdinand Porsche. V kv∞tnu 1938 byl polo₧en zßkladnφ kßmen zßvodu na zelenΘ louce nedaleko Fallerslebenu, asi 80 km v²chodn∞ od Hannoveru, a tam vznikla nejen velkß automobilka, ale i m∞sto Wolfsburg pro jejφ zam∞stnance. V celonßrodnφ akci sklßdali n∞meΦtφ obΦanΘ penφze na sv∙j budoucφ lidov² automobil, ale vßleΦnΘ ·dßlosti znamenaly p°echod na v²robu vojensk²ch voz∙ KdF (Kraft durch Freude = Radostφ k sφle). V²robnφ linky opouÜt∞ly nejprve terΘnnφ otev°enΘ vozy VW Kⁿbelwagen Typ 82, u nßs znßmΘ jako "ka∩oury", pozd∞ji oboj₧ivelnΘ KdF Schwimmwagen Typ 166 se sklopn²m lodnφm Üroubem na zßdi. Ferdinand Porsche je odvodil z civilnφho projektu KdF Volkswagen a dal jim rovn∞₧ do vφnku Φty°dob² Φty°vßlcov² motor boxer s protilehl²mi vßlci, chlazen² vzduchem. P°esto v roce 1941 vznikla prvnφ sΘrie Typu 1, klasickΘho Volkswagenu, pro sv∙j tvar p°ezdφvanΘho Brouk. Do konce vßlky vzniklo ve Wolfsburgu na sedmdesßt tisφc voz∙, z toho vφc ne₧ t°i Φtvrtiny Typu 82. U₧ v kv∞tnu 1945 spojeneck²m letectvem vybombardovanß tovßrna se zaΦala probouzet k novΘmu ₧ivotu. Do konce roku 1945 vzniklo ve Wolfsburgu 1785 automobil∙, v °φjnu 1946 byl vyroben desetitisφcφ Volkswagen a o rok pozd∞ji se prvnφch 56 Brouk∙ vyvezlo do Nizozemφ. V lednu 1948 nastoupil do vedenφ tehdejÜφ Volkswagenwerk GmbH nov² generßlnφ °editel prof.Heinrich Nordhoff a vedl spoleΦnost a₧ do jara 1968. Neb²valou m∞rou se zaslou₧il jejφ rozkv∞t a pasoval ji na nejv∞tÜφho evropskΘho v²robce automobil∙.#MAIN\480\480_04.RTF,Volkswagen - Do r.1970
Historie do roku 1970
Projekt lidovΘho automobilu vypracoval profesor Ferdinand Porsche u₧ poΦßtkem t°icßt²ch let, nejprve pro motocyklovΘ tovßrny Zⁿndapp a NSU, ale ty jejich sΘriovou produkci nikdy nezahßjily. Ne·navn² konstruktΘr vÜak zφskal podporu °φÜskΘ vlßdy, prvnφ prototypy Volkswagenu postavil ve vlastnφ re₧ii a t°icetikusovou pilotnφ sΘrii zhotovila v roce 1937 znßmß automobilka Mercedes-Benz. Na ja°e 1938 zφskal Brouk definitivnφ podobu jako Φty°sedadlov² dvoudve°ov² v∙z obl²ch tvar∙ se vzduchem chlazen²m Φty°vßlcov²m motorem boxer v zßdi. Prvnφ sΘriovΘ Volkswageny vznikly v roce 1941 v novΘ tovßrn∞ ve Wolfsburgu. Nejprve byly k dispozici "litrovΘ" motory se zdvihov²m objemem 985 cm3 a v²konem 24 konφ (17 kW), od b°ezna 1943 se zdvihov² objem ustßlil na povßleΦn²ch 1131 cm3 (25 konφ/18 kW). Za vßlky vÜak slou₧ily p°edevÜφm pohonu vojensk²ch verzφ. S karoseriφ Brouka vÜak vznikly i velitelskΘ vozy KdF 87 se zv²Üen²m podvozkem a pohonem vÜech kol. Podle dostupn²ch ·daj∙ vzniklo za vßlky 630 civilnφch a 564 vojensk²ch Brouk∙.
Po vßlce z∙stal zßvod Volkswagenu v britskΘ okupaΦnφ z≤n∞, ale jak BritovΘ, tak AmeriΦanΘ nejevili o Brouky velk² zßjem. Henry Ford II se vÜak hluboce m²lil, kdy₧ prohlßsil, ₧e tyto vozy nemajφ budoucnost. Po zahßjenφ exportu do USA se tam staly kultovnφmi automobily a v poΦtu celkov∞ vyroben²ch exemplß°∙ nakonec p°ekonaly patnßct milion∙ legendßrnφ PlechovΘ Lφzy, Fordova modelu T. V kv∞tnu 1948 byl vyroben p∞tadvacetitisφcφ Brouk a jeho meteorick² nßstup byl zahßjen.
Mßlokter² automobil dosßhl takovΘho ·sp∞chu, jako Volkswagen Brouk. Mezi automobilov²mi v²robci byl Volkswagenwerk zvlßÜtnostφ. Vyrßb∞l velkß mno₧stvφ, ale vlastn∞ jen jedin² model! Nechyb∞ly hlasy, ₧e jde o kolos na hlin∞n²ch nohou, a ty si uv∞domovali i ve Wolfsburgu. Nejprve v²robnφ program rozÜφ°il Typ 2, prvnφ u₧itkov² Transporter (1950), pozd∞ji Typ 3, pontonov² sedan VW 1500 se stup≥ovitou zßdφ (1961), a nakonec Typ 4, v∞tÜφ sedan se spl²vajφcφ zßdφ VW 411 (1968). VÜechny m∞ly stßle vzduchem chlazenΘ Φty°vßlce za zadnφ nßpravou, ale ₧ßdn² z nich ve v²robnφch poΦtech Brouka nedostihl. Nej·sp∞Ün∞jÜφm po Brouku byl Transporter...
Mezitφm Brouk dob²val sv∞t. Vyslou₧il si r∙znß jmΘna, kterß neznamenajφ nic jinΘho, ne₧ Brouk. V N∞mecku to byl KΣfer, v Anglii a Americe Beetle, v Itßlii Maggiolino, ve Francii Coccinelle, v Brazφlii Fusca, v Holandsku Kever atd. Po Nizozemsku putovaly dalÜφ vozy na export do Dßnska, èvΘdska (tam je dovß₧φ Scania), Belgie, èv²carska a od roku 1949 poprvΘ i do USA! Model Export 1949 byl o poznßnφ lΘpe vybaven, dokonce o mnoho let d°φve ne₧ Standard dostal kapalinovΘ brzdy. P°esto₧e se vn∞jÜφ vzhled automobilu p°φliÜ nem∞nil, prochßzel pr∙b∞₧nou modernizacφ. V b°eznu 1953 p∙vodnφ dvojici okΘnek ve spl²vajφcφ zßdi nahradilo jedno ned∞lenΘ okno, kterΘ se pak jeÜt∞ zv∞tÜovalo. V modelovΘm roce 1954 vznikl VW 1200, Brouk se zv∞tÜen²m motorem na 1192 cm3 (30 konφ/22 kW). V srpnu 1955 vyjel z bran zßvodu miliont² Brouk a v karosßrn∞ Karmann zaΦala v²roba sportovnφho kupΘ VW Karmann-Ghia podle italskΘho nßvrhu na ploÜinovΘm podvozku VW 1200. V srpnu 1957 dostal Brouk novou p°φstrojovou desku a v∞tÜφ Φelnφ i zadnφ okno, Karmann-Ghia 1200 se objevil takΘ jako kabriolet. V roce 1960 vzrostl v²kon na 34 konφ/25 kW u verzφ Export, v roce 1964 se op∞t zv∞tÜila prosklenß plocha karoserie a zßhy zaΦalo rozÜi°ovßnφ v²robnφho programu. Krom∞ VW 1200 (A) p°iÜel Brouk 1300 (29 kW) a v roce 1965 takΘ poprvΘ p°esßhla v²roba hranici milon voz∙. Volkswagen, nynφ u₧ akciovß spoleΦnost (Φervna 1960), p°evzala kontrolu nad Auto Union (Audi) a zßhy rozÜφ°ila v²robu nejen do Emdenu, ale i do zßvodu Audi/DKW v Ingolstadtu. V²roba Transporter∙ byla u₧ d°φve p°evedena do Hannoveru. Dennφ produkce Brouk∙ p°evyÜovala 4500 automobil∙ (1965). Auto Union vzk°φsil slavnou znaΦku Audi, kdy₧ do upravenΘho stßvajφcφho modelu DKW F102 zabudoval Φty°dob² motor 1.7, kter² mu zkonstruoval Daimler-Benz. Na vozech DKW (s dvoudob²mi t°φvßlci) a nynφ Audi se uplatnil pohon p°ednφch kol, kter² pak Volkswagen p°evzal pro modelovou °adu sedmdesßt²ch let. Koncem Üedesßt²ch let se Audi navφc spojila s NSU, jejφ₧ modernφ sedan s p°ednφm pohonem Volkswagen zavedl do v²roby pod oznaΦenφm VW K70. SpoleΦnost Audi NSU Auto Union AG se stala novou souΦßstφ Volkswagenu (pozd∞ji zm∞nila jmΘno na Audi AG).
Produkce zßkladnφho modelu VW 1200A skonΦila v lΘt∞ 1966, aby byla pozd∞ji jeÜt∞ obnovena (1967). V²robnφ program tehdy tvo°ily nejen t°inßctistovky, ale takΘ VW 1500 (32 kW). DalÜφ vylepÜenφ znamenaly dvouokruhovß brzdovß soustava, alternativn∞ polosamoΦinnΘ p°evodovky, kotouΦovΘ brzdy na p°ednφch kolech (1968), luxusnφ verze L, Üestnßctistovky 35 kW pro americk² trh, otev°enΘ verze i polokabriolety atd. Revoluci v konstrukci Brouka znamenaly v lΘt∞ 1970 uvedenΘ modely VW 1302 s nov²mi zßv∞sy kol (vp°edu vzp∞ry McPherson), upravenou karoseriφ a motory 1.3 (32 kW) a 1.6 (37 kW). Vykazovaly podstatn∞ zlepÜenΘ jφzdnφ vlastnosti a n∞jak² Φas se vyrßb∞ly paraleln∞ s p∙vodnφmi modely.
Samostatnou kapitolou byly sportovnφ modely Karmann-Ghia, kupΘ a kabriolety, nejprve s motory 1200. Navrhla je italskß karosßrna Ghia v americkΘm pontonovΘm stylu a vyrßb∞l je Karmann v Osnabrⁿcku, kter² u₧ d∞lal kabriolety odvozenΘ z klasickΘho Brouka. V roce 1965 dostaly motory 1300, o dva roky pozd∞ji 1500 a na zßv∞r kariΘry 1600. MΘn∞ se vyrobilo v∞tÜφch kupΘ Karmann-Ghia 1500/1600 z let 1961 a₧ 1969, postaven²ch vÜak na podvozku v∞tÜφho sedanu Typu 3.
Na autosalonu ve Frankfurtu 1961 se p°edstavil zcela nov² t°φprostorov² sedan VW 1500 (Typ 3), kter² m∞l ve stup≥ovitΘ zßdi jeÜt∞ druh² zavazadlov² prostor nad ploch²m motorem boxer 1.5 (33 kW). Uspo°ßdßnφm podvozku se od Brouka neliÜil, ale dodßval se v²hradn∞ se siln∞jÜφmi Φty°vßlci 1500 a pozd∞ji 1600. V ·noru 1962 se rozb∞hla v²roba prvnφho kombi VW 1500 Variant, v n∞m₧ byl takΘ motor skryt pod plochou podlahou zavazadlovΘho prostoru. V lΘt∞ 1963 nßsledovaly verze VW 1500S se zv²Üen²m v²konem na 40 kW, v roce 1965 se objevily modely 1600 (takΘ 40 kW), vΦetn∞ sedanu VW 1600 TL se spl²vajφcφ zßdφ. V Φervnu 1968 byly VW 1600 LE a TLE prvnφmi Volkswageny se vst°ikovßnφm paliva, kterΘ nahradilo klasickΘ karburßtory.
Nejv∞tÜφ model s motorem vzadu, Typ 4, se objevil v srpnu 1968 s typov²m oznaΦenφm VW 411. M∞l samonosnou dvoudve°ovou nebo Φty°dve°ovou karoserii bez d°φv∞jÜφho ploÜinovΘho rßmu a motor boxer 1.7 (50 kW), pozd∞ji se vst°ikovßnφm paliva (59 kW). V²robnφ program v roce 1969 doplnilo kombi 411 E/LE Variant, obchodn∞ nej·sp∞Ün∞jÜφ model tΘto °ady.
┌sp∞Ünou kapitolou se naopak stal lehk² u₧itkov² Volkswagen Transporter Typ 2, uveden² poprvΘ v b°eznu 1950, samoz°ejm∞ na podlahovΘ ploÜin∞ Brouka s Φty°vßlcov²m motorem boxer 1.1 (18 kW). Jeho v²voj inspiroval nizozemsk² dovozce Ben Pon, kter² u₧ v dubnu 1947 naΦrtl prvnφ dodßvku s bezkapotovou budkou a motorem za zadnφ nßpravou. Ve Wolfsburgu nßpad dotvo°ili a v roce 1950 se rozb∞hla v²roba. O Φty°i lΘta pozd∞ji se motor zv∞tÜil na 1.2 (22 kW) a pak sφlil v souladu s v²vojem Brouka (od 1965 u₧ jen 1.5, 31 kW). Karosß°sk²ch variant bylo nepoΦφtan∞. PanelovΘ dodßvky, minibusy, pikapy, dvojkabiny, valnφky, sanitky atd. Nenφ bez zajφmavosti, ₧e se zkouÜel takΘ prototyp s turbφnov²m pohonem. Od srpna 1967 se vyrßb∞ly Transportery druhΘ generace s modern∞jÜφm designem, op∞t v bohatΘ Ükßle modifikacφ.#MAIN\480\480_10.RTF,Volkswagen - MalΘ vozy
MalΘ vozy
Poslednφ generace malΘho vozu Polo se p°edstavila na Pa°φ₧skΘm autosalonu v roce 1994. T°φdve°ov² a p∞tidve°ov² hatchback s aerodynamicky p°φzniv∞ vy°eÜenou karoseriφ (cx = 0,32) b∞hem t°φ let proÜel dalÜφm v²vojem a p∙vodnφ paleta motor∙ byla v²znamn∞ rozÜφ°ena, mj.o Üestnßctiventilovou jednotku 1.4 16V/74 kW a vzn∞tov² motor 1.9 SDI/47 kW s p°φm²m vst°ikem paliva.
NovΘ Polo p°ekvapuje vnit°nφm prostorem. AΦkoli je o 50 mm kratÜφ ne₧ model druhΘ generace, interiΘr se zv∞tÜil, stejn∞ jako zavazadlov² prostor (nynφ 0,245 m3). BezpeΦnost byla jednφm z hlavnφch prvk∙, na n∞₧ se tv∙rci Pola zam∞°ili, a Polo t°etφ generace p°ebφrß vynikajφcφ bezpeΦnostnφ vlastnosti v∞tÜφho Golfu. Tuhost karoserie prov∞°ila °ada Φelnφch i offsetov²ch nßraz∙ v rychlosti do 55 km/h. V∙z je vybaven pyrotechnick²mi napφnaΦi bezpeΦnostnφch pßs∙, boΦnφmi v²ztuhami, na p°ßnφ se poprvΘ v tΘto t°φd∞ dodßvß ABS s elektronick²m rozd∞lenφm brzdnΘho tlaku EBV. VÜechna kola jsou nezßvisle zav∞Üena, vp°edu na spodnφch p°φΦn²ch ramenech a vzp∞rßch McPherson, vzadu na vleΦen²ch ramenech, spojen²ch torzn∞ poddajnou p°φΦkou. P°ednφ brzdy majφ dutΘ kotouΦe s vnit°nφm chlazenφm, zkrßtka podvozek je na ·rovni voz∙ vyÜÜφch t°φd a nabφzφ vynikajφcφ jφzdnφ vlastnosti. P°i uvedenφ na trh se v Polu objevily Φty°vßlcovΘ zß₧ehovΘ motory sΘrie EA111 o zdvihovΘm objemu 1.0 /33 kW, 1.3 /40 kW a 1.6/55 kW a vzn∞tov² motor 1.9/47 kW s nep°φm²m vst°ikem paliva. Pozd∞ji nabφdku rozÜφ°ily hlinφkov² motor 1.0 /37 kW, uveden² na Pa°φ₧skΘm autosalonu 1996, kter² nahradil starÜφ litrov² Φty°vßlec, Φtrnßctistovka o v²konu 44 kW a vzn∞tov² motor 1.9 SDI /47 kW s p°φm²m vst°ikem paliva. Sportovnφ Polo 16V mß motor 1.4 s novou hlavou vßlc∙ a Φty°mi ventily v ka₧dΘm vßlci. CelkovΘ rozm∞ry Pola jsou 3715 x 1655 x 1420 mm, rozvor 2400 mm a hmotnost od 880 do 960 kg podle modelu.
Od listopadu roku 1995 se vyrßbφ Polo Classic, Φty°dve°ov² sedan se stup≥ovitou zßdφ, kter² svou dΘlkou 4137 mm a Üφ°kou 1640 mm vypl≥uje mezeru mezi "krßtk²m" hatchbackem Polo a v∞tÜφm sedanem Vento. Oproti Polu se v²razn∞ zv∞tÜil objem zavazadlovΘho prostoru na 0,455 m3 a v∙z je urΦen p°edevÜφm mlad²m rodinßm. Oproti menÜφmu Polu byly vypuÜt∞ny slabÜφ motory. Polo Classic se dodßvß s motory od 1.4 /44 kW, 1.6/55 kW, 1.9 SDI/47 kW, 1.9 TDI/66 kW, ale takΘ s v²konn∞jÜφm 1.6 /74 kW. SΘriovß v²bava zahrnuje dva airbagy a posilovaΦ °φzenφ, na p°ßnφ jsou ABS/EBV, st°eÜnφ okno, klimatizace apod. Rozvor vozu je prodlou₧en na 2443 mm.
Na podzim roku 1997 rozÜφ°il Volkswagen nabφdku o kombi Polo Variant, odvozenΘ od Pola a technicky sp°φzn∞nΘ se sestersk²m modelem Seat Cordoba Vario. P°i dΘlce 4137 mm nabφzφ automobil zavazadlov² prostor od 0,390 do 1,250 m3 (se sklopenou zadnφ °adou sedadel). Je to poprvΘ, kdy °ada Polo zahrnuje takΘ p∞tidve°ovΘ kombi. Podvozek vychßzφ z Pola Classic, stejn∞ jako nabφdka motor∙ vΦetn∞ novΘho 1.6 Crossflow /74 kW a vzn∞tov²ch motor∙ s p°φm²m vst°ikem nafty.#MAIN\480\480_11.RTF,Volkswagen - Ni₧Üφ st°. t°.
Ni₧Üφ st°ednφ t°φda
Po Üesti ·sp∞Ün²ch letech, kdy byl Golf nejprodßvan∞jÜφm osobnφm vozem v °ad∞ evropsk²ch zemφ, p°ichßzφ na trh nov² Golf ΦtvrtΘ generace. Jednß se o technicky dokonalejÜφ, bezpeΦn∞jÜφ a bohat∞ji vybaven² automobil s p°ednφm pohonem, kter² by m∞l v prodejnφch statistikßch koncernu atakovat historicky komerΦn∞ nej·sp∞Ün∞jÜφ model Brouk. Od uvedenφ prvnφ generace v roce 1974 vzniklo p°es sedmnßct milion∙ Golf∙.
P°esto₧e u ΦtvrtΘ generace byly zachovßny zßkladnφ tvary karoserie, vÜechny panely a skelet jsou nov∞ konstruovßny, s p°ihlΘdnutφm k tradiΦn∞ vysokΘmu standardu bezpeΦnosti. Z∙stal zachovßn takΘ typicky Üirok² zadnφ sloupek karoserie (C-sloupek) p°ed tΘm∞° kolmou zadnφ st∞nou s v²klopn²m vφkem. V∙z se zv∞tÜil a poskytuje v interiΘru v∞tÜφ komfort. Jeho dΘlka je nynφ 4131 mm (o 110 mm vφc), Üφ°ka 1735 mm (o 40 mm vφc) a zv∞tÜil se rovn∞₧ rozvor nßprav na 2513 mm. èirokß °ada motor∙, p°ipraven²ch pro nov² Golf, zahrnuje p∞t zß₧ehov²ch a t°i vzn∞tovΘ agregßty, jejich₧ v²konovß Ükßla zaΦφnß na 50 kW a vrcholφ u 110 kW. Zcela nov² je zßkladnφ zß₧ehov² motor 1.4 /55 kW s hlinφkov²m blokem vßlc∙ a Φty°ventilov²m rozvodem. V nabφdce samoz°ejm∞ nechybφ benzinovß Üestnßctistovka o v²konu 74 kW a osv∞dΦenΘ vzn∞tovΘ motory s p°φm²m vst°ikem paliva 1.9 SDI /50 kW a oblφbenΘ turbodiesely TDI o v²konu 66 a 81 kW. Novinkou jsou Φty°vßlce 1.8 s p∞tiventilov²m rozvodem, kterΘ v atmosferickΘ verzi disponujφ v²konem 92 kW a v p°epl≥ovanΘ variant∞ v²konem 110 kW, jako₧ i motor 2.3 VR5/110 kW s rozev°enφm vßlc∙ v ·hlu pouh²ch 15░. P°evodovky jsou p∞tistup≥ovΘ s p°φm²m °azenφm, na p°ßnφ nabφzφ v²robce s n∞kter²mi motory rovn∞₧ p°evodovky Φty°stup≥ovΘ samoΦinnΘ.
V sΘriovΘ v²bav∞ vozu jsou nejen dva Φelnφ airbagy a pyrotechnickΘ napφnaΦe bezpeΦnostnφch pßs∙, ale takΘ boΦnφ airbagy ve vn∞jÜφch hranßch op∞radel p°ednφch sedadel. Osv∞tlenφ kontrolnφch p°φstroj∙ modr²m sv∞tlem je poznßvacφm znakem novΘ °ady Golf ΦtvrtΘ generace. Vedle zßkladnφ verze se novΘ Golfy stejn∞ jako Passaty pßtΘ generace dodßvajφ ve t°ech ·rovnφch v²bavy Trendline, Comfortline a Highline - ctitelΘ znaΦky ani tentokrßt nejsou ochuzeni o ₧ßdanΘ sportovn∞ lad∞nΘ verze GTI. V nabφdce p°φplatkovΘ v²bavy najdeme rovn∞₧ navigaΦnφ systΘm a inteligentnφ senzor stφraΦ∙, regulujφcφ jejich Φinnost podle intenzity deÜt∞. Nov² Golf se poprvΘ p°edstavil na autosalonu IAA '97 ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1998 dostane dalÜφ sourozence, kombi Golf Variant a sedan Vento se stup≥ovitou zßdφ. Volkswagen Golf Cabriolet III se bude vyrßb∞t dßle u Karmanna, ale jeho vn∞jÜφ vzhled p°evezme n∞kterΘ prvky z Golfu ΦtvrtΘ generace.
P∞tidve°ovΘ kombi Golf Variant, odvozenΘ od Golfu t°etφ generace, si koncern VW nadßle ponechal ve svΘ nabφdce. S dΘlkou 4340 mm (o 320 mm delÜφ ne₧ hatchback) a se sklopenou zadnφ °adou sedadel nabφzφ automobil lo₧n² prostor dlouh² 1640 mm a o objemu a₧ 1,425 m3. Upravenß zadnφ nßprava dovoluje v∞tÜφ u₧iteΦnou hmotnost nßkladu a snφ₧enou podlahu zavazadlovΘho prostoru. Za p°φplatek jsou k dispozici boΦnφ airbagy. Nabφdka motor∙ odpovφdß Golfu III a sahß od 1.4 /44 kW a₧ po Üestivßlec 2.9 VR6 /140 kW u modelu Variant Syncro s pohonem vÜech kol.
╚ty°dve°ov² sedan Volkswagen Vento se stup≥ovitou zßdφ a neobyΦejn∞ objemn²m zavazadlov²m prostorem 0,500 m3 je konstrukΦn∞ odvozen od Golfu t°etφ generace. Vyrßbφ se vÜak pouze s p°ednφm pohonem a v p∞ti ·rovnφch vnit°nφ v²bavy od CL po GT. Nabφdka motor∙ zahrnuje p∞t zß₧ehov²ch motor∙- od Φty°vßlce 1.8 /55 kW a₧ po Üestivßlec 2.8 VR6 /128 kW , dva vzn∞tovΘ motory 1.9 D a SDI /47 kW s nep°φm²m a p°φm²m vst°ikem paliva a t°i turbodiesely 1.9 TD /55 kW a 1.9 TDI/ 66 a 81 kW. Stejn∞ jako Golf a Golf Variant dostal na p°ßnφ boΦnφ airbagy. Vyrßbφ se takΘ v Mexiku jako Volkswagen Jetta III. ZejmΘna pro americk² trh je urΦena verze se Φty°stup≥ovou samoΦinnou p°evodovkou.#MAIN\480\480_12.RTF,Volkswagen - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Pßtß generace typovΘ °ady Passat - nejv∞tÜφho osobnφho vozu znaΦky Volkswagen, p°inesla esteticky a technicky vyvß₧en² automobil st°ednφ t°φdy, kter² opl²vß komfortem, bohatou v²bavou a vysokou mφrou aktivnφ a pasivnφ bezpeΦnosti. SouΦinitelem odporu vzduchu pouh²ch 0,27 pat°φ nov² Passat k absolutnφ ÜpiΦce ve svΘ kategorii.. Po sedanu, p°edstavenΘm na Pa°φ₧skΘm autosalonu v roce 1996, rozÜφ°ilo v²robnφ program v roce 1997 sympatickΘ kombi Variant a novß verze Syncro s pohonem vÜech kol. V∞tÜφ vn∞jÜφ rozm∞ry vozu, dΘlka 4675 mm, Üφ°ka 1749 mm a v²Üka 1459 mm, jsou zßrukou prostornΘho interiΘru, k Φemu₧ p°ispφvß i velk² rozvor 2703 mm. GalvanizovanΘ panely karoserie dovolily zv²Üit zßruku na proreziv∞nφ a₧ na 11 let (standardnφ zßruka je rok bez omezenφ ujet²ch kilometr∙ a t°i roky na lak). Passat plnφ veÜkerΘ zv²ÜenΘ nßroky na vozy tΘto t°φdy u₧ v zßkladnφ v²bav∞. SΘriov∞ se montujφ airbagy °idiΦe a spolujezdce (na n∞kter²ch trzφch i boΦnφ airbagy), ABS, kotouΦovΘ brzdy na vÜech kolech, centrßlnφ zamykßnφ, elektrickΘ ovlßdßnφ p°ednφch oken, v²Ükov∞ i podΘln∞ staviteln² volant, t≤novanß skla, st°ednφ op∞rka na zadnφch sedadlech, automaticky v²Ükov∞ stavitelnΘ bezpeΦnostnφ pßsy, napφnaΦe pßs∙ vp°edu i vzadu, dv∞ op∞rky hlav i na zadnφch sedadlech, dva dr₧ßky nßpoj∙ vp°edu, patnßctipalcovß kola s pneumatikami 195, plnohodnotnΘ nßhradnφ kolo atd. Vynikajφcφ jφzdnφ vlastnosti zaruΦujφ novΘ vφceprvkovΘ zßv∞sy kol, vp°edu s dvojit²mi p°φΦn²mi rameny a modifikovan²mi vzp∞rami McPherson, vzadu s vleΦen²mi rameny spojen²mi torzn∞ poddajnou p°φΦkou, s odd∞len²mi vinut²mi pru₧inami a teleskopick²mi tlumiΦi. H°ebenovΘ °φzenφ mß kapalinov² posilovaΦ. Spolu s ABS Bosch nejnov∞jÜφ generace lze namontovat protiprokluzov² systΘm ASR, elektronick² uzßv∞r diferencißlu EDL a elektronickΘ rozd∞lovßnφ brzdnΘho tlaku EBV. KotouΦe brzd na p°ednφch kolech majφ vnit°nφ chlazenφ.
Nov² Passat se dodßvß s °adou motor∙ o v²konech od 66 do 142 kW, vzn∞tov²ch i zß₧ehov²ch, p°epl≥ovan²ch i s atmosfΘrick²m pln∞nφm, Φty°vßlcov²ch, p∞tivßlcov²ch i Üestivßlcov²ch. Absolutnφ novinkou je p∞tivßlcov² motor 2.3 VR5 /110 kW, zkrßcenß verze Üestivßlce VR6, s vßlci uspo°ßdan²mi v ·zkΘm ·hlu 15░, co₧ spojuje v²hody °adovΘho a vidlicovΘho motoru. Velk² VR6 se toti₧ pod kapotu novΘho Passatu neveÜel, a proto jej v nejv²konn∞jÜφ verzi nahradil znßm² p∞tiventilov² Üestivßlec 2.8 V6/90░/142 kW z voz∙ Audi. DalÜφmi inovacemi jsou menÜφ motory 1.8 s p∞ti ventily v ka₧dΘm vßlci, 1.8/92 kW a 1.8 Turbo/110 kW, nov² 1.6 Crossflow/74 kW s blokem z hlinφkovΘ slitiny a vzn∞tov² Φty°vßlec 1.9 TDI 110 (81 kW) s variabilnφ geometriφ lopatek plnicφho turbodmychadla, dodßvan² takΘ ve slabÜφ verzi 66 kW. èestivßlec v²robce nabφzφ v kombinaci s pohonem vÜech kol systΘmu Syncro. Vedle p∞tistup≥ovΘ p°evodovky s p°φm²m °azenφm jsou k dispozici i p°evodovky samoΦinnΘ, Φty°stu≥ovΘ i p∞tistup≥ovΘ, s variantou manußlnφho °azenφ Tiptronic.
K Passatu tradiΦn∞ pat°φ verze kombi, znaΦenß Passat Variant, a ta pßtΘ generace na sebe nenechala dlouho Φekat. P°edstavila se na ÄenevskΘm autosalonu v roce 1997. Oproti svΘmu p°edch∙dci je automobil v∞tÜφ a souΦinitel aerodynamickΘho odporu se snφ₧il z 0,34 na 0,30, co₧ je pro kombi vynikajφcφ hodnota. V∙z mß celkovΘ rozm∞ry 4669 x 1740 x 1496 mm, rozvor 2703 mm a zavazadlov² prostor 0,495 a₧ 1,600 m3 po sklopenφ zadnφ °ady sedadel. Technicky vychßzφ Variant ze sedanu, shodnß je i nabφdka motor∙ od 1.6 /74 kW po 2.8 V6 /142 kW a nechyb∞jφ samoz°ejm∞ ani revoluΦnφ 1.9 TDI o v²konu 66 Φi 81 kW.#MAIN\480\480_16.RTF,Volkswagen - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
K otev°en²m voz∙m Volkswagen tradiΦn∞ pat°φ Golf Cabriolet, odvozen² od Golfu t°etφ generace a vyrßb∞n² karosßrnou Karmann. V roce 1995 se stal prvnφm kabrioletem na sv∞t∞, vyrßb∞n²m rovn∞₧ se vzn∞tov²m motorem. Modely 1998 majφ v²b∞r ze Φtve°ice zß₧ehov²ch motor∙ 1.6/74 kW, 1.8 /55 kW, 1.8/66 kW, 2.0 /85 kW a ze dvou turbodiesel∙ 1.9 TDI (66 a 81 kW) s p°φm²m vst°ikem paliva. Dvoudve°ov² v∙z mß p°ednφ pohon, plßt∞nou st°echu (na p°ßnφ s elektrohydraulick²m ovlßdßnφm) a ochrann² oblouk za p°ednφmi sedadly. Nejnov∞jÜφ Golf Cabriolet TDI 110 (81 kW) dosahuje rychlosti 187 km/h a zrychluje z 0 na 100 km/h za 11,3 s, co₧ jsou na v∙z se vzn∞tov²m motorem velmi zajφmavΘ hodnoty. Vedle zßkladnφho provedenφ jsou v nabφdce luxusnφ modely Avantgarde, barevn∞ nßpadit² Colour Concept a akΦnφ sΘrie Classic Edition.#MAIN\480\480_18.RTF,Volkswagen - Velkopr. vozy
VelkoprostorovΘ vozy
P∞ti a₧ sedmimφstn² Sharan je v²sledkem spoluprßce s evropsk²m Fordem a vyrßbφ se ve spoleΦnΘm zßvod∞ obou partner∙ v Palmele nedaleko Lisabonu, nazvanΘm AutoEuropa Autom≤veis Ltda. Volkswagen m∞l hlavnφ slovo v technickΘ strßnce projektu EA305 (u Forda znaΦen VX62) a zatφmco v zßkladnφ verzi pou₧φvß ka₧d² z partner∙ vlastnφ dvoulitrov² motor o shodnΘm v²konu 85 kW, dostaly verze TDI a VR6 pohonnΘ jednotky Volkswagen, a to i v modelu Ford Galaxy. Evropsk² Ford nesl hlavnφ zodpov∞dnost za p°φpravu v²roby a v²stavbu zßvodu na zelenΘ louce.
Sharan mß p∞tidve°ovou jednoprostorovou karoserii se souΦinitelem odporu vzduchu jen 0,33, variabilnφ interiΘr se dv∞ma nebo t°emi °adami sedadel a vp°edu nap°φΦ ulo₧enΘ motory, pohßn∞jφcφ p°ednφ kola (ve verzi 2.8 VR6 Syncro vÜechna kola). Zßkladnφ verze v²bavy nese oznaΦenφ CL, lΘpe vybavenß GL a nejluxusn∞jÜφ je Sharan Carat. ╚ty°vßlcov² motor 2.0 mß v²kon 85 kW, v nabφdce je osv∞dΦen² vzn∞tov² turbodiesel s v²kony 66 nebo 81 kW a takΘ revoluΦnφ motor 2.8 VR6 s ·zk²m ·hlem rozev°enφ vßlc∙ 15░, kter² dßvß v²kon 128 kW a ud∞luje Sharanu rychlost 199 km/h a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 11,8 s. CelkovΘ vn∞jÜφ rozm∞ry vozu jsou 4620 x 1810 x 1730 mm, rozvor nßprav 2835 mm, pohotovostnφ hmotnost od 1640 do 1810 kg a objem zavazadlovΘho prostoru od 0,256 do 2,610 m3 po vyjmutφ zadnφch °ad sedadel.
Mezi velkoprostorovΘ automobily lze za°adit takΘ Üesti a₧ devφtimφstnΘ minibusy Caravelle a Multivan, odvozenΘ z ΦtvrtΘ generace lehk²ch u₧itkov²ch vozidel Transporter T4. V roce 1996 proÜly v²razn²m faceliftem a designem se p°iblφ₧ily menÜφm osobnφm model∙m Volkswagenu. P°inesl odliÜenφ od u₧itkov²ch model∙, delÜφ p°φ∩ a vynikajφcφ hodnotu souΦinitele odporu vzduchu 0,36. V²robnφ program zahrnuje vozy s pohonem p°ednφch nebo vÜech kol, se t°emi zß₧ehov²mi a t°emi vzn∞tov²mi motory.
Caravelle se dodßvß se dv∞ma r∙zn²mi rozvory a variabilnφm interiΘrem, kdy standardnφ uspo°ßdßnφ sedadel je 2-2-3. Vedle p°ednφch boΦnφch k°φdlov²ch dve°φ jsou k dispozici velkΘ posuvnΘ dve°e na pravΘm boku a v²klopnΘ vφko v zßdi (na p°ßnφ dvojitΘ k°φdlovΘ dve°e). Multivan se dodßvß ve standardnφm vφce·ΦelovΘm provedenφ se Üesti sedadly, nebo jako lΘpe vybavenΘ sedmimφstnΘ verze Allstar a Classic. KlφΦov²m znakem Multivanu je zadnφ lavice, kterou lze zm∞nit v l∙₧ko, a sklßdacφ st∙l na levΘ stran∞ interiΘru. Hodφ se tedy jako kempingovΘ vozy, p°iΦem₧ st°ednφ °adu sedadel lze snadno vyjmout bez pomoci nß°adφ. Caravelle i Multivan m∙₧e slou₧it pro vleΦenφ p°φv∞s∙ do hmotnosti 2000 kg a celkovß dovolenß hmotnost 4500 kg vytvß°φ vhodnou soupravu pro voln² Φas (obytnΘ p°φv∞sy, lod∞, letadla).
Zßkladnφ motor je Φty°vßlec 2.0 /62 kW se vst°ikovßnφm Digifant, u p∞tivßlcovΘ verze 2.5 vzrostl v²kon z 81 na 85 kW a pro nejnßroΦn∞jÜφ je k dispozici Üestivßlec 2.8 VR6 /103 kW, kter² vozu s p∞tistup≥ovou p°evodovkou ud∞luje nejv∞tÜφ rychlost 174 km/h (se samoΦinnou 170 km/h) a zrychlenφ z 0 na 100 km/h za 13,7 s. Novinkou, uvedenou v roce 1996, je p∞tivßlcov² vzn∞tov² motor 2.5 TDI/ 75 kW s pr∙m∞rnou spot°ebou jen 7,9 l/100 km, ale s velmi dobr²mi dynamick²mi parametry (0 a₧ 100 km/h za 18,1 s, maximßlnφ rychlost 157 km/h). Nabφdku dotvß°ejφ vzn∞tovΘ motory 1.9TD /68 kW) a p∞tivßlcov² 2.4D/57 kW. Modely 2.4D a 2.5 jsou k dispozici takΘ ve verzi Syncro s pohonem vÜech kol.#MAIN\480\480_15.RTF,Volkswagen - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Na autosalonu v Detroitu v lednu roku 1998 se ÜirokΘ motoristickΘ ve°ejnosti poprvΘ p°edstavila sΘriovß podoba vozu Beetle, kter²m koncern Volkswagen hodlß navßzat na dlouholetou tradici a fam≤znφ obchodnφ ·sp∞chy legendßrnφho modelu VW "Brouk". Elegantn∞ tvarovan² dvoudve°ov² automobil se na severoamerickΘm trhu bude zatφm prodßvat se dv∞ma motory, a to se zß₧ehov²m dvoulitrem o v²konu 85 kW nebo se vzn∞tov²m Φty°vßlcem 1,9 l disponujφcφm v²konem 66 kW. Ob∞ pohonnΘ jednotky jsou k mßnφ se Φty°stup≥ov²m "automatem" Φi p∞tistup≥ovou p°evodovkou s klasick²m ruΦnφm °azenφm. Na evropskΘm kontinentu bude Volkswagen svoji novinku prezentovat spφÜ jako sportovn∞ lad∞n² automobil, tak₧e je velmi pravd∞podobnΘ, ₧e Beetle dostane do vφnku n∞kter² z vysokov²konn²ch koncernov²ch motor∙.#MAIN\490\490_16.RTF,Volvo - Otev. vozy
Otev°enΘ vozy
Otev°enΘ automobily nikdy nepat°ily mezi typickΘ produkty firmy Volvo, a tak se ani nelze divit, ₧e nov² kabriolet C70 mß svΘho p°edch∙dce v modelu Sport z roku 1956. O to v∞tÜφ pozornost na sebe novinka ÜvΘdskΘ automobilky poutß, zvlßÜt∞ kdy₧ je znßmo, ₧e se technick²mi parametry, provedenφm i v²bavou stavφ nad ·rove≥ kupΘ. Automobil dostal do vφnku podobn∞ jako kupΘ Φty°i pohonnΘ jednotky a veÜkerΘ mo₧nΘ bezpeΦnostnφ prvky navφc dopln∞nΘ o za°φzenφ ROPS (Roll Over Protection System), kterΘ p°i p°evrßcenφ vozidla samoΦinn∞ vysune ocelovΘ ochrannΘ tyΦe umφst∞nΘ za zadnφmi sedadly. Samoz°ejmostφ je elektricky ovlßdanß stahovacφ st°echa. Na trhu se Volvo C70 Convertible objevφ v prvnφ polovin∞ roku 1998.#MAIN\490\490_15.RTF,Volvo - Sport. vozy
Sportovnφ vozy
Na podvozku °ady 70 je postaveno kupΘ C70, kterΘ se stalo senzacφ Pa°φ₧skΘho autosalonu 1996. Na ja°e 1998 p°ijde do prodeje Φty°mφstn² kabriolet odvozen² prßv∞ od kupΘ C70, kter² ji₧ bylo mo₧nΘ spat°it pro zm∞nu na autosal≤nu v Detroitu. èΘfdesigner Volva Peter Horbury tvrdφ, ₧e podφlet se na nßvrhu kupΘ C70 je snem ka₧dΘho designΘra. Zadßnφ zn∞lo - ned∞lejte v∙z, kter² zßkaznφk pot°ebujte, vytvo°te automobil, po kterΘm opravdu tou₧φ! P°i delÜφm pohledu na C70 je jasnΘ, ₧e tento cφl byl spln∞n. Velmi vyvß₧enΘ proporce automobil opticky zmenÜujφ, tak₧e p°ekvapφ, ₧e je o 5 cm delÜφ ne₧ v²chozφ sedan. V interiΘru je dostatek prostoru i pro dva cestujφcφ na zadnφch sedadlech, kterß jsou v zßjmu lepÜφho v²hledu posunuta mφrn∞ do st°edu. Orientaci na mladÜφ klientelu dokazuje i audiosystΘm s deseti reproduktory nebo Üirokß nabφdka kombinacφ barev a materißl∙ Φaloun∞nφ interiΘru.
Zam∞°enφ celΘho automobilu odpovφdajφ i pohonnΘ jednotky, kter²mi je dvojice p∞tivßlcov²ch motor∙ objemu 2,5 l/142 kW a 2,3 l/176 kW. Nejv∞tÜφ zßjem zßkaznφk∙ se p°edpoklßdß v USA, kde je trh s velk²mi luxusnφmi kupΘ tradiΦn∞ nejv∞tÜφ. Pro odbytiÜt∞ up°ednost≥ujφcφ automobily s dvoulitrov²mi motory p°ichystala firma Volvo jeÜt∞ dva dalÜφ p∞tivßlce obdobnΘ koncepce, jejich₧ v²kon 166 a 132 kW zßvisφ na plnicφm tlaku.#MAIN\490\490_01.RTF,Volvo - Vznik
Vznik automobilky
Den 14. Dubna 1927 zaΦaly sjφ₧d∞t z v²robnφ linky prvnφ automobily Volvo. SpoleΦnost vÜak existovala v myÜlenkßch zakladatel∙ ji₧ od lΘta 1924, kdy zaΦaly pßnovΘ Gustav Larson a Assar Gabrielsson plßnovat v²robu sv²ch automobil∙. Od poΦßtku oba kladli d∙raz p°edevÜφm na kvalitu a robustnost, ke kter²m s postupn²m usazovßnφm na trhu p°ibyla i bezpeΦnost.#MAIN\490\490_03.RTF,Volvo - Do r.1945
Historie do roku 1945
Prvnφ sΘriovΘ automobily s nßpisem Volvo na chladiΦi dostaly oznaΦenφ ╓V 4, ÜvΘdskΘ obyvatelstvo jim pozd∞ji vtisklo pojmenovßnφ "Jakob". Jednalo se o necelou tisφcovku uzav°en²ch a otev°en²ch automobil∙ se Φty°vßlcov²m motorem, u kter²ch v²robce kladl d∙raz p°edevÜφm na kvalitu. Varianta s pevnou st°echou PV 4 dokonce m∞la n∞kolik exkluzivit, jednou z nich byl nap°φklad sΘriov∞ montovan² p°ednφ nßraznφk. V roce 1929 p°iÜel na trh prvnφ Üestivßlcov² osobnφ automobil Volvo PV 651. Model∙ PV 651 - 659 se do roku 1936 vyrobilo kolem 3200 kus∙, tovßrna vÜak produkovala i specißlnφ varianty taxi s oznaΦenφm TR nebo jen samotnΘ podvozky, kter²ch se vyrobilo dalÜφch vφce ne₧ 2100. Ji₧ u t∞chto automobil∙ je patrnß snaha o zvyÜovßnφ bezpeΦnosti provozu. Automobily byly vybaveny nap°φklad hydraulick²m brzdov²m systΘmem nebo automatick²m rozsv∞covßnφm zadnφch sv∞tel p°i za°azenφ zpßteΦky.
Prvnφ automobil Volvo respektujφcφ aerodynamickΘ zßkony byl vyroben v roce 1935 a nesl oznaΦenφ PV 36. Tento Üestimφstn² v∙z m∞l nezßvislΘ zav∞Üenφ p°ednφch kol a Üestivßlcov² motor o objemu 3670 cm3. Pro jeho vyÜÜφ po°izovacφ cenu se vÜak velkΘho ·sp∞chu nedoΦkal, b∞hem t°φ let se vyrobilo p°esn∞ 500 kus∙.
SkuteΦn²m prodejnφm hitem se staly a₧ typy PV 51 a₧ 56 (1936 - 1945), kterΘ se dodßvaly i s plynov²m pohonem. èestimφstnΘ automobily se vyznaΦovaly robustnφ konstrukcφ a Üestivßlcov²m motorem o v²konu 62 kW. V letech 1938 - 1947 se vyrßb∞ly specißlnφ modely PV 801/802 slou₧φcφ jako vozy taxi, kterΘ m∞ly prodlou₧enΘ karosΘrie, do nich₧ se veÜlo a₧ osm pasa₧Θr∙.
Na podzim roku 1944 se p°edstavil zcela nov² dvoudve°ov² model PV 444. Vn∞jÜφ vzhled automobilu byl z°eteln∞ orientovan² na Ameriku, samonosnß celokovovß karosΘrie byla novinkou na ÜvΘdskΘm automobilovΘm trhu. Nov² Φty°vßlec s objemem 1,4 l/30 kW se vyznaΦoval ekonomick²m provozem a naho°e ulo₧en²mi ventily. P°φsp∞vkem k bezpeΦnosti bylo Φelnφ okno vyrobenΘ z bezpeΦnostnφho skla. Dφky velmi p°φznivΘ cen∞, kterß byla poloviΦnφ oproti konkurenci, zavalilo automobilku b∞hem autosal≤nu ve Stockholmu 2300 objednßvek.#MAIN\490\490_04.RTF,Volvo - Do r.1970
Historie do roku 1970
Po roce 1945 se v nabφdce objevilo jeÜt∞ n∞kolik automobil∙ konstrukΦn∞ vychßzejφcφch ze t°icßt²ch let. PV 60 a PV 61 byly luxusnφmi limuzφnami postaven²mi podle americk²ch p°edloh. UpravenΘ modely taxi dostaly krom∞ zcela p°epracovanΘ p°φd∞, kterß se nesla v duchu budoucφ modelovΘ °ady PV 444, novΘ oznaΦenφ PV 821, 822, 831 a PV 832.
Rok 1958 znamenal kompletnφ modernizaci prodejn∞ vele·sp∞ÜnΘho modelu PV 444. OznaΦenφ se zm∞nilo na PV 544, novß byla i maska chladiΦe a interiΘr automobilu. P°ednφ a zadnφ okno stejn∞ tak jako zadnφ sdru₧enΘ svφtilny se z°eteln∞ zv∞tÜily, PV 544 byl nabφzen ve Φty°ech verzφch s r∙zn²mi motory a stupni v²bav. Od roku 1959 zavedlo Volvo jako prvnφ v²robce do vÜech sv²ch automobil∙ t°φbodovΘ bezpeΦnostnφ pßsy, kterΘ se staly nepostradatelnou bezpeΦnostnφ v²bavou.
PV 444 bylo prvnφm velkosΘriov²m Volvem. Do roku 1965 se (vΦetn∞ PV 544) vyrobilo dohromady p°esn∞ 440.000 kus∙. B∞hem 21 let v²roby se automobil postupn∞ modernizoval, tak₧e poslednφ typ PV 544 z roku 1965 nem∞l mnoho spoleΦn²ch dφl∙ s p∙vodnφm PV 444 roΦnφku 1944. Od sedan∙ PV 444/544 byly odvozeny i dodßvkovΘ varianty a modely kombi, kterΘ m∞ly oznaΦenφ PV 445/P 210.
V letech 1956 - 1957 vyrobila automobilka Volvo 67 mal²ch roadster∙ s plastovou karosΘriφ, kterΘ dosahovaly nejv∞tÜφ rychlosti 175 km/h. Model P 1900 byl a₧ do letoÜnφho roku poslednφm Volvem s otev°enou karosΘriφ.
NovΘ Φty°dve°ovΘ automobily Volvo dostaly v roce 1956 oznaΦenφ Amazon/120 (v Evrop∞ P 121). S p°φchodem novΘho ÜΘfa Gunnara Engellaua se odstartovala novß Θra historie automobilky. Modely P 121 s Φty°vßlcov²m motorem o objemu 1583 cm3/44 kW m∞ly karosΘrii s nφzkou stavbou a nßpadit²m designem, kde hlavnφ pozornost byla soust°ed∞na na bezpeΦnost. Novinkou byl pohodln², Φtve°icφ dve°φ p°φstupn² interiΘr, Φaloun∞nß palubnφ deska, anatomickß sedadla nebo ji₧ zmφn∞nΘ t°φbodovΘ bezpeΦnostnφ pßsy. Nejv²konn∞jÜφ dvoudve°ovß varianta P 130 (1969 - 1970) m∞la pod kapotou dvoulitrov² Φty°vßlec s v²konem 87 kW. Od roku 1962 bylo v nabφdce i kombi s oznaΦenφm P 220.
Velk² rozruch vzbudilo na ÄenevskΘm autosal≤nu v roce 1960 sportovnφ kupΘ Volvo P 1800. Sv²m vzhledem zcela vyboΦovalo ze zab∞hl²ch tradic automobilky. KulatΘ proporce byly mistrn∞ skloubeny do jednoho celku. V²roba prvnφch 6.000 z koneΦn²ch tΘm∞° 50.000 vyroben²ch exemplß°∙ byla sv∞°ena anglickΘ firm∞ Jensen, od roku 1963 se veÜkerß produkce t∞chto sportovnφch kupßtek p°esunula do èvΘdska. Poslednφ modely v letech 1972 a 1973 m∞ly novou zadnφ patrii p°ipomφnajφcφ sportovnφ kombi.
Volvo se stßle vφce soust°edilo na aktivnφ a pasivnφ bezpeΦnost sv²ch automobil∙. Proto, kdy₧ v roce 1966 p°edstavilo nov² model 144, bylo ihned z°ejmΘ, ₧e se jednß o jeden z nejbezpeΦn∞jÜφch automobil∙ v∙bec. ╚tve°ice kotouΦov²ch brzd, dvouokruhov² brzdov² systΘm, bezpeΦnostnφ sloupek volantu, deformaΦnφ z≤ny vp°edu a vzadu nebo bezpeΦnostnφ zßmky - to jsou jen vybranΘ prvky bezpeΦnostnφ v²bavy typu 144. Existovaly i dvoudve°ovΘ varianty 142 a verze kombi 145. Dva roky po modelu 144 se p°edstavila luxusnφ verze 164 se Üestivßlcov²mi motory s v²kony od 106 do 129 kW a ko₧en²m Φaloun∞nφm. ╪ada 100 vydr₧ela ve v²rob∞ a₧ do roku 1975.#MAIN\490\490_05.RTF,Volvo - Do r.1997
Historie do roku 1997
V sedmdesßt²ch letech doÜlo ke zm∞nßm celΘho v²robnφho programu. V roce 1974 se zaΦalo s v²robou °ady 200, kterou tvo°ily zpoΦßtku dvou- a Φty°dve°ovΘ t°φprostorovΘ sedany, kterΘ m∞ly oznaΦenφ 242, 244, 240. ProstornΘ kombi 245 bylo d∙stojn²m nßstupcem kombi 145 a v neopakovatelnΘm pom∞ru kombinovalo robustnost, bezpeΦnost a pohodlφ. Luxusn∞jÜφ ÜestivßlcovΘ modely dostaly oznaΦenφ 260 a 265. ZvlßÜtnφ pozornost zaslou₧φ i kupΘ 262 vyrßb∞nΘ karosßrnou Bertone, kterΘ op∞t nezap°e inspiraci americkou designΘrskou Ükolou.
Prvnφm Volvem vyrßb∞n²m v Holandsku byl od roku 1975 mal² m∞stsk² automobil 66, jednalo se dalÜφ v²vojov² stupe≥ vozu DAF 66 s p°evodovkou Variomatic.
U Volva byla i nadßle v pop°edφ bezpeΦnost s ekologiφ. Model 343 z roku 1976 byl prvnφm automobilem vybaven²m katalyzßtorem s lambda sondou, kter² redukuje ÜkodlivΘ lßtky ve v²fukov²ch plynech a₧ o 90%. ╪ada 300 byla vstupem automobilky do rozr∙stajφcφ se st°ednφ t°φdy, b∞hem 13-ti let se vyrßb∞ly t°i karosß°skΘ varianty se t°emi, Φty°mi a p∞ti dve°mi. Nßstupcem tΘto °ady byly modely 440 a 460, kterΘ se v modernizovanΘ podob∞ vyrßb∞ly a₧ do roku 1996. V roce 1986 se objevilo v autosal≤nech Volvo sportovnφ kombikupΘ 480, kterΘ voln∞ navazovalo na tradice poslednφch kupΘ P 1800 ze sedmdesßt²ch let.
Rok 1982 znamenal vstup na trh novΘ modelovΘ °ady 700. Krom∞ Φty°dve°ovΘ limuzφny nechyb∞lo samoz°ejm∞ ani prostornΘ kombi. Nabφdka motor∙ zaΦφnala dvoulitrov²mi Φty°vßlci a konΦila Üestivßlci s objemem 2,8 l. V letech 1985 - 1990 se vyrßb∞la mΘn∞ znßmß varianta 780, jednalo se o luxusnφ kupΘ vyrßb∞nΘ karosßrnou Bertone v celkovΘm poΦtu 8500 kus∙. V roce 1990 prob∞hla prezentace novΘ vlajkovΘ lod∞ automobilky. ╪ada 940/960 se v pozm∞n∞nΘ podob∞ vyrßbφ dodnes.
RevoluΦnφ zm∞nu v²robnφho programu zaznamenal rok 1991, kdy se p°edstavila limuzφna Volvo 850 s p°edu nap°φΦ ulo₧en²mi p∞tivßlci a pohonem p°ednφch kol. Cel² automobil vΦetn∞ motor∙ byl zcela novΘ, modernφ konstrukce a k tradiΦnφm vlastnostem t∞chto ÜvΘdsk²ch automobil∙ se v²robci poda°ilo p°idat jeÜt∞ mφrn∞ sportovnφ charakter, kter² ocenφ zejmΘna mladÜφ klientela. Volvo 850 m∞lo jako prvnφ sΘriov² automobil boΦnφ bezpeΦnostnφ vaky a systΘm na ochranu p°ed boΦnφm nßrazem SIPS. ╪ada 850 obsahovala krom∞ ji₧ zmφn∞nΘ limuzφny i kombi s ve svΘ dob∞ nezam∞niteln²mi vysoko umφst∞n²mi koncov²mi sv∞tly.#MAIN\490\490_12.RTF,Volvo - St°. t°φda
St°ednφ t°φda
Na podzim 1995 nahradilo Volvo svΘho zßstupce ve st°ednφ t°φd∞, °adu 400, zcela novou generacφ sedan∙ a kombi S40/V40. SouΦasn∞ s tφmto krokem doÜlo ke zm∞nßm pojmenovßnφ, kterΘ se postupn∞ p°enesly i na dalÜφ modelovΘ °ady ÜvΘdskΘho v²robce. DvojΦφslφ znaΦφ p°φsluÜnost k modelovΘ °ad∞ a prvnφ pφsmeno v nßzvu p°edstavuje typ karosΘrie (S - sedan, V - kombi a C - kupΘ pop°. kabriolet). ╪ada 40 se vyrßbφ spoleΦn∞ s Mitsubishi Carisma v nizozemskΘ tovßrn∞ NedCar, jde vÜak o zcela samostatn² automobil, kter² mß s Mitsubishi spoleΦnΘ jen zßkladnφ konstrukΦnφ prvky podvozku.
S t∞mito modely zapoΦala novΘ etapa designu automobil∙ Volvo. Linie se zjemnily, ale p°esto je ji₧ na prvnφ pohled z°ejmΘ, o jak² automobil se jednß. Z estetick²ch nßrok∙ nenφ t°eba slevit ani p°i pohledu na variantu kombi. Zß∩ dokonale navazuje na p°ednφ Φßst a cel² automobil p∙sobφ dojmem, jako kdy₧ prßv∞ V40 je p∙vodnφm zßstupcem tΘto typovΘ °ady. ╚φm vφce je vn∞jÜφ vzhled originßlnφ a neot°el², tφm klasiΦt∞jÜφ se zdß b²t nabφdka bezpeΦnosti a komfortu. VeÜkerΘ bezpeΦnostnφ systΘmy byly navr₧eny jako integrßlnφ souΦßsti automobilu, tak₧e v tΘm∞° dokonalΘm souladu spl≥ujφ dan² ·Φel ochrßnit posßdku na vÜech sedadlech. Konstrukce karosΘrie mimo jinΘ potlaΦuje pr∙nik p°ednφch kol p°i Φelnφ nehod∞ do prostoru pro posßdku tφm, ₧e se rozjedou do stran podΘl bok∙. Standardnφ souΦßstφ je takΘ Φtve°ice nafukovacφch vak∙, z nich₧ dva jsou souΦßstφ systΘmu ochrany p°ed boΦnφm nßrazem SIPS.
Po vzoru v∞tÜφ °ady 70 jsou motory pod kapotami ulo₧eny vp°edu nap°φΦ a pohßnφ p°ednφ kola. V souΦasnosti jsou k dispozici dva zß₧ehovΘ a jeden vzn∞tov² Φty°vßlec. V∞tÜφ zß₧ehov² motor mß objem 2 l a v²kon 101 kW (137 k), zaruΦuje proto klidnou a bezproblΘmovou jφzdu, kterou podporuje i spφÜe komfortnφ podvozek, p°iΦem₧ ani rychlejÜφ jφzda mu neΦinφ problΘmy. 85 kW (115 k) nabφzφ menÜφ motor 1,8 l, kter² tvo°φ zßklad nabφdky °ady 40. Vzn∞tovß varianta mß, dalo by se °φci, obvykl² p°epl≥ovan² Φty°vßlec s objemem 1,9 l a v²konem 66 kW (90k), kter² se vyznaΦuje zejmΘna p°φznivou spot°ebou okolo 6,5 l/100km.
Volvo S40 a V40 se pro svoje vyrovnanΘ vlastnosti, mφru bezpeΦφ, komfortu a v neposlednφ °ad∞ i pro sv∙j sv∞₧φ mladistvφ vzhled t∞Üφ znaΦnΘ oblib∞ zßkaznφk∙, kterß jist∞ p°isp∞je ke spln∞nφ plßnu v²roby p∙l mili≤nu automobil∙ roΦn∞ do roku 2000.#MAIN\490\490_13.RTF,Volvo - VyÜÜφ st°. t°.
VyÜÜφ st°ednφ t°φda
Zßstupcem Volva ve vyÜÜφ st°ednφ t°φd∞ je °ada 70. Jednß se o d∙kladn∞ modernizovanΘ modely 850, kterΘ p°i svΘ premiΘ°e zn∞mily pohled na vozy svΘho v²robce. Zm∞nßm se nevyhnula v podstat∞ ₧ßdnß konstrukΦnφ skupina. CelΘ 2/3 dφl∙ jsou odliÜnΘ od p∙vodnφho modelu, interiΘr je dokonce zcela nov² a navozuje pocit v∞tÜφho komfortu a prostoru. Aby Volvo nez∙stalo nic dlu₧no svΘ pov∞sti v²robce bezpeΦn²ch automobil∙, byl krom∞ jinΘho dßle zdokonalen a zesφlen systΘm SIPS chrßnφcφ posßdku p°ed nßsledky boΦnφch nßraz∙.
PohonnΘ jednotky tvo°φ vysp∞lΘ p∞tivßlce zaruΦujφcφ nadpr∙m∞rnou dynamiku. Zßkladem nabφdky motor∙ je "dvoulitr" s v²konem 93 kW, v²konovΘ spektrum pokraΦuje p°es 2,5 l 10V/106 kW, 2,5 l 20V/125 kW, 2,5 l T/142 kW s nφzkotlak²m p°epl≥ovßnφm a vrcholφ p°epl≥ovan²m motorem 2,3 l s v²konem 184 kW, kter² se montuje do ÜpiΦkov²ch model∙ S70/V70 R (ve spojenφ se samoΦinnou Φty°stup≥ovou p°evodovkou je v²kon motoru snφ₧en na 176 kW) a kter² umo₧≥uje vozu zrychlit z klidu na 100 km/h b∞hem 6,7 s. V²robce nezapomn∞l ani na ekonomicky sm²Ülejφcφ zßkaznφky, kter²m nabφzφ vzn∞tov² motor 2,5 TDI/103 kW od Audi, se kter²m je mo₧nΘ i p°es spot°ebu 6,6 l/100 km jezdit velmi dynamicky.
Varianta kombi m∙₧e mφt v kombinaci s p°epl≥ovan²mi motory 2,0 l/166 kW a 2,3 l/176/184 kW pohon vÜech kol zaruΦujφcφ dobrΘ adheznφ vlastnosti i na zhorÜenΘm povrchu. Podobn² podvozek s motory 2,0 l/166 kW a 2,5 l/142 kW mß rovn∞₧ model V70 XC AWD Cross Country se zv∞tÜenou sv∞tlou v²Ükou.
SouΦasnΘ typy S90 a V90 jsou v podstat∞ jen p°ejmenovan²mi modely 960, kterΘ se vyrßb∞jφ ji₧ od roku 1990. Automobil mß klasickou koncepci s motorem vp°edu a pohonem zadnφch kol. Pocit sebev∞domφ jist∞ dodßvß jedna ze dvou v²konov²ch verzφ t°φlitrovΘho Üestivßlce, zßkladnφ disponuje 132 kW a v²konn∞jÜφ nabφzφ poctiv²ch 150 kW . Pro svΘ konzervativnφ tvary nachßzφ S90 uplatn∞nφ v diplomatick²ch slu₧bßch, kde p°φkladem m∙₧e b²t i ╚eskß Republika. Volvo S90 je urΦeno specifickΘmu okruhu zßkaznφk∙ vy₧adujφcφmu pohodln², reprezentativnφ a bezpeΦn² automobil. AΦkoli se jednß o podobnΘ automobily, mß kombi V90 charakter mφrn∞ odliÜn². Zßsluhu na tom mß p°edevÜφm velikost a uspo°ßdßnφ zavazadlovΘho prostoru, kter² svojφ velikostφ p°es 2 m3 jist∞ uspokojφ i ty nejnßroΦn∞jÜφ.
╪ada 90 automobilky Volvo v sob∞ jedineΦn²m zp∙sobem spojuje solidnost a bezpeΦφ prostornΘho automobilu, u kterΘho p°ekvapφ i v porovnßnφ s konkurencφ p°φznivß cena.
