home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 1998 July / Chip_1998-07_cd.bin / ctenari / Bucek / Ital.pd_ / Ital.pd
Text File  |  1998-03-06  |  35KB  |  1,281 lines
  1.   NeurΦit² Φlen
  2.  
  3.   Tvo°φ se:
  4.  
  5.  "UN" se pou₧φvß pro substantiva rodu mu₧skΘho,
  6.       zaΦφnajφcφ na samohlßsku nebo souhlßsku,
  7.       mimo "Z" a "S" + souhlßsku.
  8.       ES.un ragazzo
  9.  
  10.  "UNA" se pou₧φvß pro substantiva rodu ₧enskΘho,
  11.        zaΦφnajφcφ na souhlßsku.
  12.        ES.una ragazza
  13.  
  14.  "UNO" se pou₧φvß pro substantiva rodu mu₧skΘho,
  15.        zaΦφnajφcφ na "Z" a "S" + souhlßsku.
  16.        ES.uno zaino
  17.  
  18.  "UN┤" se pou₧φvß pro substantiva rodu ₧enskΘho,
  19.        zaΦφnajφcφ na samohlßsku.
  20.        ES.un┤ isola
  21.  
  22.  NeurΦit² Φlen oznaΦuje osobu nebo v∞c blφ₧e neurΦenou,
  23.  o nφ₧ se dosud nemluvilo,( na mφst∞ ΦeskΘho "n∞jak²" )
  24.  
  25.                         - - -
  26.   UrΦit² Φlen
  27.  
  28.   Tvo°φ se :
  29.  
  30.  "IL" se pou₧φvß pro substantiva rodu mu₧skΘho,
  31.       zaΦφnajφcφ na souhlßsku,mimo "Z" a "S" + souhlßsku.
  32.       ES.il ragazzo
  33.  
  34.  "LA" se pou₧φvß pro substantiva rodu ₧enskΘho,
  35.       zaΦφnajφcφ na souhlßsku.
  36.       ES.la ragazza
  37.  
  38.  "LO" se pou₧φvß pro substantiva rodu mu₧skΘho,
  39.       zaΦφnajφcφ na "Z" a "S" + souhlßsku.
  40.       ES.lo zaino
  41.  
  42.  "L┤" se pou₧φvß pro vÜechna substantiva zaΦφnajφcφ
  43.       na samohlßsku.
  44.       ES.l┤isola
  45.  
  46.  UrΦit² Φlen stojφ p°ed substantivy,o nich₧ se ji₧
  47.  mluvilo ( na mφst∞ ΦeskΘho "ten" ).
  48.  
  49.                        - - -
  50.   Osobnφ zßjmena
  51.  
  52.            IO --- jß               NOI --- my
  53.            TU --- ty               VOI --- vy
  54.  LUI ( egli ) --- on     LORO ( essi ) --- oni
  55.  LEI ( ella ) --- ona         ( esse ) --- ony
  56.      ( pro osoby )            ( pro osoby i v∞ci )
  57.  
  58.  ESSO --- on
  59.  ESSA --- ona ( pro v∞ci )
  60.  
  61.  ItalÜtina st°ednφ rod nemß.
  62.  Osobnφ zßjmena se pou₧φvajφ pouze p°i zd∙razn∞nφ.
  63.  ES.Io non fumo.
  64.  
  65.                          - - -
  66.   Mno₧nΘ Φφslo
  67.  
  68.  U substantiv a adjektiv konΦφcφch na : -o ; -e
  69.  bude koncovka mno₧nΘho Φφsla -i.
  70.  
  71.  ES.libro --- libri ; studente --- studenti
  72.  ( platφ pro mu₧sk² rod )
  73.  
  74.  U substantiv a adjektiv konΦφcφch na : -e
  75.  bude koncovka mno₧nΘho Φφsla -i
  76.  U substantiv a adjektiv konΦφcφch na : -a
  77.  bude koncovka mno₧nΘho Φφsla -e
  78.  ES.nave --- navi ; ragazza --- ragazze
  79.  ( platφ pro ₧ensk² rod )
  80.  
  81.  U urΦitΘho Φlenu se v²raz m∞nφ :
  82.  IL --- I     LA --- LE
  83.  L┤ --- GLI   L┤ --- LE
  84.  LO --- GLI
  85.  
  86.  NeurΦit² Φlen tvary mno₧nΘho Φφsla nemß ; substantiva
  87.  stojφ v tom p°φpad∞ v∞tÜinou bez Φlenu.
  88.  
  89.                       - - -
  90.   Zßkladnφ slovesa
  91.  
  92.     AVERE - mφt               ESSERE - b²t
  93.     -----------               ------------
  94.  1. HO     ABBIAMO         1. SONO    SIAMO
  95.  2. HAI    AVETE           2. SEI     SIETE
  96.  3. HA     HANNO           3. E┤      SONO
  97.     SG.     PL.               SG.      PL.
  98.  
  99.  
  100.     FARE - d∞lat              ANDARE - jφt
  101.     ------------              ------------
  102.  1. FACCIO    FACCIAMO     1. VADO    ANDIAMO
  103.  2. FAI       FATE         2. VAI     ANDATE
  104.  3. FA        FANNO        3. VA      VANNO
  105.     SG.        PL.            SG.      PL.
  106.  
  107.                       - - -
  108.   ╚asovßnφ sloves
  109.  
  110.  1. konjugace - infinitivnφ koncovka -are
  111.  ES. PARLARE - mluvit
  112.  
  113.  1. parlo    parliamo
  114.  2. parli    parlate
  115.  3. parla    parlano
  116.      SG.       PL.
  117.  
  118.  2. konjugace - infinitivnφ koncovka -ere
  119.  ES. PRENDERE - brßt
  120.  
  121.  1. prendo    prendiamo
  122.  2. prendi    prendete
  123.  3. prende    prendono
  124.      SG.        PL.
  125.  
  126.  3. konjugace - infinitivnφ koncovka -ire
  127.  ES. PARTIRE - odjet
  128.  
  129.  1. parto    partiamo
  130.  2. parti    partite
  131.  3. parte    partono
  132.      SG.       PL.
  133.  
  134.  Tyto tvary platφ jen pro pravidelnß slovesa.
  135.  
  136.                    - - -
  137.   Spojenφ "DI" + infinitiv
  138.  
  139.  Pou₧φvß se ke krßcenφ vedlejÜφch v∞t.
  140.  P°φslovce krßtφme,jestli₧e mß v∞ta hlavnφ
  141.  i v∞ta vedlejÜφ stejn² podm∞t.
  142.  ES. Siamo felici di vivere qui.
  143.  
  144.  P°edm∞tnΘ v∞ty krßtφme,je-li podm∞t vedlejÜφ v∞ty
  145.  p°edm∞tem hlavnφ v∞ty ; p°eklad ΦeskΘ spojky "aby" .
  146.  ES. Ti prego di tornare a casa.
  147.  
  148.                     - - -
  149.   P°φslovce mφsta "CI" ; "VI"
  150.  
  151.  V²znam : "tady,tam,sem"
  152.  P°ed samohlßskou tvar "c┤"
  153.  Stojφ v₧dy p°ed slovesem.P°φslovce "VI" mß spφÜe v²znam
  154.  "tam" , ale je stßle vφce nahrazovßno tvarem "CI" .
  155.  Spojuje se se slovesem "ESSERE" .
  156.  ES. A Praga c┤Θ una famosa universitß.
  157.      A Torino ci sono molte fabriche.
  158.  
  159.                      - - -
  160.   P°ivlast≥ovacφ zßjmena
  161.  
  162.   MIO;MIA --- m∙j;moje       NOSTRO;NOSTRA --- nßÜ;naÜe
  163.   TUO;TUA --- tv∙j;tvoje     VOSTRO;VOSTRA --- vßÜ;vaÜe
  164.   SUO;SUA --- jeho;jejφ               LORO --- jejich
  165.  
  166.  MIEI;MIE --- moji;moje      NOSTRI;NOSTRE --- naÜi;naÜe
  167.  TUOI;TUE --- tvoji;tvoje    VOSTRI;VOSTRE --- vaÜi;vaÜe
  168.  SUOI;SUE --- jeho;jejφ               LORO --- jejich
  169.  
  170.  Zdvo°ilostnφ :
  171.  Suo --- VßÜ     Suoi --- VaÜi
  172.  Sua --- VaÜe     Sue --- VaÜe
  173.  
  174.  P°ivlast≥ovacφ zßjmena stojφ v∞tÜinou s urΦit²m Φlenem.
  175.  P°ed "LORO" stijφ v₧dy p°edlo₧ka "DI! .
  176.  
  177.                         - - -
  178.   Zßjmena nep°φzvuΦnß
  179.  
  180.   Pro 4. pßd
  181.   ----------
  182.   io - MI --- m∞     noi - CI --- nßs
  183.   tu - TI --- t∞     voi - vi --- vßs
  184.  lui - LO --- ho    loro - LI --- je
  185.  lei - LA --- ji         - LE --- je
  186.  
  187.  Zdvo°ilostnφ forma
  188.  Lei - LA --- Vßs
  189.  
  190.  Nep°φzvuΦnß zßjmena ve 4. pßd∞ stojφ v₧dy
  191.  t∞sn∞ p°ed slovesem.
  192.  
  193.   Pro 3. pßd
  194.   ----------
  195.   io - MI --- mn∞     noi - CI --- nßm
  196.   tu - TI --- ti      voi - VI --- vßm
  197.  lui - GLI --- mu    loro - GLI --- jim
  198.  lei - LE --- jφ          - LORO --- jim ( vzßcn∞ )
  199.  
  200.  Zdvo°ilostnφ forma
  201.  Lei - LE --- Vßm
  202.  
  203.                       - - -
  204.   P°edlo₧ky
  205.  
  206.  V italÜtin∞ existujφ tyto zßkladnφ p°edlo₧ky :
  207.  
  208.    "A" - do,v       Tento p°eklad do ΦeÜtiny
  209.   "DA" - z,u,od     je nep°esn².P°edlo₧ky majφ
  210.   "DI" - "Φeho"     dalÜφ nepravidelnΘ pou₧itφ
  211.   "IN" - v          a vyjφmky.
  212.   "SU" - na
  213.  "CON" - s
  214.  
  215.  P°edlo₧ky se dajφ spojovat s urΦit²m Φlenem :
  216.  
  217.   "A" + "il"  --- AL        "DA" + "il"  --- DAL
  218.   "A" + "la"  --- ALLA      "DA" + "la"  --- DALLA
  219.   "A" + "l┤"  --- ALL┤      "DA" + "l┤"  --- DALL┤
  220.   "A" + "lo"  --- ALLO      "DA" + "lo"  --- DALLO
  221.   "A" +  "i"  --- AI        "DA" +  "i"  --- DAI
  222.   "A" + "le"  --- ALLE      "DA" + "le"  --- DALLE
  223.   "A" + "gli" --- AGLI      "DA" + "gli" --- DAGLI
  224.  
  225.  "DI" + "il"  --- DEL       "IN" + "il"  --- NEL
  226.  "DI" + "la"  --- DELLA     "IN" + "la"  --- NELLA
  227.  "DI" + "l┤"  --- DELL┤     "IN" + "l┤"  --- NELL┤
  228.  "DI" + "lo"  --- DELLO     "IN" + "lo"  --- NELLO
  229.  "DI" +  "i"  --- DEI       "IN" +  "i"  --- NEI
  230.  "DI" + "le"  --- DELLE     "IN" + "le"  --- NELLE
  231.  "DI" + "gli" --- DEGLI     "IN" + "gli" --- NEGLI
  232.  
  233.  "SU" + "il"  --- SUL      "CON" + "il"  --- COL
  234.  "SU" + "la"  --- SULLA    "CON" + "la"  --- COLLA
  235.  "SU" + "l┤"  --- SULL┤    "CON" + "l┤"  --- COLL┤
  236.  "SU" + "lo"  --- SULLO    "CON" + "lo"  --- COLLO
  237.  "SU" +  "i"  --- SUI      "CON" +  "i"  --- COI
  238.  "SU" + "le"  --- SULLE    "CON" + "le"  --- COLLE
  239.  "SU" + "gli" --- SUGLI    "CON" + "gli" --- COGLI
  240.  
  241.                         - - -
  242.   Passato prossimo
  243.  
  244.  Tvo°φ se : PomocnΘ sloveso "AVERE;ESSERE" v p°φtomnΘm
  245.  Φase + p°φΦestφ minulΘ v²znamovΘho slovesa.
  246.  ES: ho parlato ; sono venuto
  247.  P°φΦestφ minulΘ se tvo°φ odtr₧enφm koncovky
  248.  infinitivu a p°idßnφm koncovky p°φΦestφ minulΘho:
  249.  
  250.  1. konjugace --- koncovka -are --- -ato ES. parlato
  251.  2. konjugace --- koncovka -ere --- -uto ES. prenduto
  252.  3. konjugace --- koncovka -ire --- -ito ES. partito
  253.  -Tyto tvary platφ jen pro pravidelnß slovesa.
  254.  
  255.  Passato prossimo je neju₧φvan∞jÜφ minul² Φas
  256.  v italÜtin∞.
  257.  
  258.  Vyjad°uje:
  259.  1. D∞j,kter² se odehrßl v Φase nßm blφzkΘm.
  260.     ES. Ho finito il lavoro.
  261.  2. D∞j,kter² se odehrßl v ΦasovΘm obdobφ,
  262.     jen₧ dosud neuplynulo.
  263.     ES. Stasera ho parlato con lui.
  264.  
  265.                        - - -
  266.   Pou₧itφ pomocn²ch sloves
  267.  
  268.  PomocnΘ sloveso "AVERE" se pou₧φvß u sloves
  269.  p°echodn²ch ( s p°edm∞tem ve 4. pßd∞ )
  270.  a u sloves nep°echodn²ch, vyjad°ujφcφch 
  271.  spontßlnφ Φinnost.
  272.  ES. ho parlato, ho ballato
  273.  
  274.  PomocnΘ sloveso "ESSERE" se pou₧φvß u sloves
  275.  vyjad°ujφcφch pohyb, stav nebo jeho zm∞ny
  276.  Φi trvßnφ, a u vÜech sloves zvratn²ch.
  277.  ES. sono andato, sono natto, mi sono lavato
  278.  
  279.                     - - -
  280.   Zßjmennß Φßstice "NE"
  281.  
  282.  Nahrazuje:
  283.  
  284.  1. ╚ßst n∞jakΘho mno₧stvφ.
  285.  ES. Ne voglio due chilli.
  286.  
  287.  2. Spojenφ s p°edlo₧kou "DI" .
  288.  ES. Che cosa pensi di quel film ? Non ne penso nulla.
  289.  
  290.  3. P°ivlast≥ovacφ zßjmeno.
  291.  ES. ecco un romanzo.Non ne conocco l┤autore.
  292.  
  293.  P∙vodnφ v²znam : "odtamtud" .
  294.  ES. Arrivi da Roma ? Sφ, ne arrivo.
  295.  
  296.  P°ipojuje se k infinitivu,podobn∞ jako zßjmena.
  297.  ES. Non vuole dirne niente.
  298.  
  299.                      - - -
  300.   Zßjmennß Φßstice "CI"
  301.  
  302.  Nahrazuje spojenφ s p°edlo₧kou
  303.  "A" ; "A CI╙" ( tomu, na tom etc. )
  304.  ES. Credete a questa stiria ? Non ci crediamo.
  305.  
  306.  ╚ßstice "CI" se u₧φvß v °ad∞ ustßlen²ch spojenφ :
  307.  ES. CI vogliono molti soldi.
  308.  
  309.                      - - -
  310.   Futuro semplice
  311.  
  312.  Tvo°φ se odtr₧enφm koncovky infinitivu a p°idßnφm
  313.  koncovky futura semplice:
  314.  
  315.  1. -≤     -emo      U 1. konjugace se kmenovΘ "-a" 
  316.  2. -ai    -ete      m∞nφ na "-e" .
  317.  3. -ß     -anno     ES. parler≤
  318.      SG.     PL.
  319.  
  320.  Pomocnß slovesa:
  321.  
  322.     AVERE                  ESSERE
  323.     -----                  ------
  324.  1. avr≤     avremo     1. sar≤     saremo
  325.  2. avrai    avrate     2. sarai    sarete
  326.  3. avrß     avranno    3. sarß     saranno
  327.      SG.       PL.          SG.       PL.
  328.  
  329.  Futuro semplice se pou₧φvß k vyjßd°enφ:
  330.  
  331.  1. JednoduchΘ budoucnosti
  332.  ES. andr≤ a casa
  333.  
  334.  2. Nejistoty v p°φtomnosti
  335.  ES. sarß ammalato
  336.  
  337.                       - - -
  338.   Futuro anteriore
  339.  
  340.  Tvo°φ se : PomocnΘ sloveso "AVERE;ESSERE" ve tvaru
  341.  futura semplice + p°φΦestφ minulΘ v²znamovΘho slovesa.
  342.  ES. avr≤ parlato
  343.  
  344.  Pou₧itφ:
  345.  
  346.  1. Budoucφ d∞j,p°ed nφm₧ se odehraje jin² budoucφ d∞j.
  347.  ES. Quando sar≤ arrivato a casa,ti chiamer≤.
  348.  
  349.  2. Nejistota v minulosti.
  350.  ES. Sarß stato ammalato.
  351.  
  352.  U nepravideln²ch sloves se jejich kmen tvo°φ takto:
  353.  
  354.  1. infinitivnφ koncovka "-giare" --- "-gie-"
  355.  ES. mangier≤
  356.  
  357.  2. infinitivnφ koncovka "-gare" --- "-ghe-"
  358.  ES. pregher≤
  359.  
  360.  3. infinitivnφ koncovka "-ciare" --- "-cie-"
  361.  ES. comincier≤
  362.  
  363.  4. infinitivnφ koncovka "-care" --- "-che-"
  364.  ES. mancher≤
  365.  
  366.                        - - -
  367.   Imperfektum
  368.  
  369.  Tvo°φ se odtr₧enφm koncovky infinitivu a p°idßnφm
  370.  koncovky imperfekta:
  371.  
  372.   1. konjugace         2. konjugace
  373.  
  374.  1. -avo    avamo     1. -evo    -evamo
  375.  2. -avi    avate     2. -evi    -evate
  376.  3. -ava    avano     3. -eva    -evano
  377.      SG.     PL.          SG.      PL.
  378.  
  379.   3. konjugace
  380.  
  381.  1. -ivo    -ivamo     Tyto koncovky platφ pro
  382.  2. -ivi    -ivate     vÜechna slovesa, i pro
  383.  3. -iva    -ivano     nepravidelnß.
  384.      SG.      PL.
  385.  
  386.  ES. parlavo
  387.  
  388.  Pomocnß slovesa:
  389.  
  390.     AVERE                   ESSERE
  391.     -----                   ------
  392.  1. avevo    avevamo     1. ero    eravamo
  393.  2. avevi    avevate     2. eri    eravate
  394.  3. aveva    avevano     3. era    erano
  395.      SG.       PL.          SG.     PL.
  396.  
  397.  Imperfektum vyjad°uje:
  398.  
  399.  1. MinulΘ d∞je nedokonΦenΘ,Φasov∞ neohraniΦenΘ.
  400.  ES. Le aspettavo dalle tre.
  401.  
  402.  2. Popis situace, stavu, vlastnostφ v minulosti.
  403.  ES. Ieri eravamo stanchi perchΘ lavoravamo molto.
  404.  
  405.  3. Dva nebo i vφce souΦasn²ch d∞j∙ v minulosti.
  406.  ES. Mentre ascoltavo la radio, Maria leggeva.
  407.  
  408.  4. Trvßnφ nebo opakovßnφ d∞j∙ v minulosti.
  409.  ES. Venivo al cinema e il film cominciava. 
  410.  
  411.  5. D∞j v minulosti, do n∞ho₧ zasßhl jin² d∞j.
  412.  ES. Mentre dormivo, il telefono ha suonato.
  413.  
  414.  6. Zdvo°ilostnφ p°ßnφ - jako podmi≥ovacφ zp∙sob.
  415.  ES. Me lo poteva dare.
  416.  
  417.  7. Imfpefektum historickΘ - mφsto passata remota.
  418.  ES. Dante moriva a Ravena nel 1274.
  419.  
  420.                         - - -
  421.   D∞liv² Φlen
  422.  
  423.  Tvo°φ se pomocφ koncovky "DI" + urΦit² Φlen
  424.  v singulßru i v plurßlu.
  425.  Vyjad°uje neurΦitou Φßst celku a v plurßlu
  426.  nahrazuje neurΦit² Φlen.
  427.  ES. Ho comprato della frutta.
  428.      Ho copmpato delle riviste.
  429.      Ho invitati degli amici.
  430.  
  431.  Neu₧φvß se zpravidla po p°edlo₧kßch,po zßporu
  432.  a v otßzce.
  433.  
  434.                       - - -
  435.   Zßjmena p°φzvuΦnß
  436.  
  437.  Tvo°φ se:
  438.  
  439.    io --- ME  - mi;m∞;mnou      noi --- NOI  - nßm;nßs;nßmi
  440.    tu --- TE  - ti;t∞;tebou     voi --- VOI  - vßm;vßs;vßmi
  441.  egli --- LUI - mu;ho;nφm      essi --- LORO - jim;je;jimi
  442.  elle --- LEI - jφ;ji;nφ       esse --- LORO - jim;je;jimi
  443.    si --- S╔  - si;se;sebou
  444.  
  445.  Zßjmena p°φzvuΦnß se pou₧φvajφ p°i zd∙razn∞nφ,po
  446.  p°edlo₧kßch,po "COME" ,ve zvolßnφch.
  447.  
  448.  Po p°edlo₧kßch "SENZA;TRA;DOPO;PRIMA;DENTRO;SU;SOPRA;
  449.                  SOTTO;DIETRO;CONTRO;PRESSO;VERSO;TRA"
  450.  se p°φzvuΦn²m zßjmenem p°ipojuje p°edlo₧ka "DI" .
  451.  ES. sopra di te
  452.  
  453.                          - - -
  454.   Kondicionßl jednoduch²
  455.  
  456.  Tvo°φ se odtr₧enφm koncovky infinitivu a p°idßnφm
  457.  koncovky kondicionßlu jednoduchΘho:
  458.  
  459.  1. -ei      -emmo
  460.  2. -esti    -este
  461.  3. -ebbe    -ebbero
  462.      SG.       PL.
  463.  
  464.  Pro vÜechny konjugace stejnΘ,u 1. konjugace se
  465.  kmenovΘ "a" m∞nφ na "e" .
  466.  ES. parlerei
  467.  
  468.  U nepravideln²ch sloves tvo°φ jejich kmen
  469.  kmen futura anteriore.
  470.  ES. mangierei
  471.  
  472.  Pomocnß slovesa:
  473.  
  474.     AVERE                       ESSERE
  475.     -----                       ------
  476.  1. avrei      avremmo       1. sarei      saremmo
  477.  2. avresti    avreste       2. saresti    sareste
  478.  3. avrebbe    avrebbero     3. sarebbe    sarebbero
  479.      SG.         PL.             SG.         PL.
  480.  
  481.  Kondicionßl jednoduch² se pou₧φvß:
  482.  
  483.  1. K vyjßd°enφ d∞je mo₧nΘho v p°φtomnosti nebo
  484.     v budoucnosti.
  485.  ES. potrebbe aiutarmi
  486.  
  487.  2. NejistΘho mφn∞nφ v p°φtomnosti.
  488.  ES. sarebbe ammalato
  489.  
  490.  3. V ustßlen²ch vazbßch.
  491.  ES. non saprei
  492.  
  493.                       - - -
  494.   Kondicionßl slo₧en²
  495.  
  496.  Tvo°φ se : PomocnΘ sloveso "AVERE;ESSERE" ve tvaru
  497.  kondicionßlu jednoduchΘho + p°φΦestφ minulΘ
  498.  v²znamovΘho slovesa.
  499.  
  500.  ES. avrei parlato
  501.  
  502.  Vyjad°uje:
  503.  D∞j v p°φtomnosti,mo₧n²,ale neuskuteΦniteln².
  504.  ES. avrei vinto in loteria
  505.  
  506.  NejistΘ mφn∞nφ v minulosti.
  507.  ES. sarebbe stato ammalato
  508.  
  509.                       - - -
  510.   Stup≥ovßnφ p°φdavn²ch jmen
  511.  
  512.  V italÜtin∞ je vφce mo₧nostφ stup≥ovßnφ
  513.  p°φdavn²ch jmen.
  514.  
  515.  Komporativ:
  516.  
  517.  1. Maggioranza : Tvo°φ se pomocφ p°φslovce
  518.     "PI┌" - "vφce" + v²znamovΘ p°φdavnΘ jmΘno.
  519.  ES. pi· bello
  520.  
  521.  2. Minoranza : Tvo°φ se pomocφ p°φslovce
  522.     "MENO" - "mΘn∞" + v²znamovΘ p°φdavnΘ jmΘno.
  523.  ES. meno bello
  524.  
  525.  3. Uguaylianza : Tvo°φ se pomocφ p°φslovcφ
  526.     "COS═;COME" - "tak;jako" nebo
  527.     "TANTO;QUANTO" - "tolik;₧e" + v²znamovΘ
  528.     p°φdavnΘ jmΘno + p°irovnßnφ.Je to komporativ
  529.     srovnßvacφ.
  530.  ES. cosφ bello come te
  531.  
  532.  Superlativ:
  533.  
  534.  1. Relativnφ : Tvo°φ se pomocφ urΦitΘho Φlenu
  535.     + p°φslovce "pi·;meno" + v²znamovΘ p°φdavnΘ jmΘno.
  536.  ES. il pi· bello
  537.  
  538.  2. Absolutnφ : Tvo°φ se p°idßnφm p°φpony "-issimo"
  539.     ke kmeni v²znamovΘho p°φdavnΘho jmΘna. V²znam
  540.     je potom "velmi ... " .
  541.  ES. bellissimo
  542.  
  543.  Krom∞ tohoto pravidelnΘho stup≥ovßnφ existuje
  544.  v italÜtin∞ jeÜt∞ stup≥ovßnφ nepravidelnΘ.
  545.  ES. buono --- migliore --- ottimo
  546.  
  547.                       - - -
  548.   Stup≥ovßnφ p°φslovcφ
  549.  
  550.  Komporativ se tvo°φ pomocφ p°φslovcφ
  551.  "PI┌;MENO" - "vφce;mΘn∞" + v²znamovΘ p°φslovce.
  552.  ES. pi· tardi
  553.  
  554.  Superlativ se tvo°φ:
  555.  
  556.  1. Pomocφ Φlenu urΦitΘho + p°φslovce "PI┌;MENO"
  557.     + v²znamovΘ p°φslovce + v²raz
  558.     "POSSIBILE" - "mo₧nΘ".
  559.  ES. il pi· tardi possibile
  560.  
  561.  2. Pomocφ p°φslovce "PI┌;MENO" + v²znamovΘ p°φslovce
  562.     + v²raz "DI TUTTI" - "ze vÜech" .
  563.  ES. pi· tardi di tutti
  564.  
  565.  3. NepravidelnΘ stup≥ovßnφ n∞kter²ch p°φslovcφ.
  566.  ES. bene --- meglio --- ottimamente
  567.  
  568.  P°φslovce se tvo°φ:
  569.  
  570.  1. Trojv²chodnß,dvojv²chodnß pomocφ p°φdavnΘho jmΘna
  571.     v ₧enskΘm rod∞ + koncovka " -MENTE" .
  572.  ES. incantatamente
  573.  
  574.  2. Jednov²chodnß odtr₧enφm koncovky " -E" ( ne v₧dy )
  575.     a p°idßnφm koncovky " -MENTE" .
  576.  ES. velocemente
  577.  
  578.                          - - -
  579.   Rozkazovacφ zp∙sob - forma tykßnφ
  580.  
  581.  Tvo°φ se touto ·pravou sloves:
  582.  
  583.  1. konjugace: ES.
  584.  
  585.  2. osoba SG.     1. osoba PL.     2. osoba PL. 
  586.     PARLA !          PARLIAMO !       PARLATE !
  587.  
  588.  2. konjugace: ES.
  589.  
  590.  2. osoba SG.     1. osoba PL.     2. osoba PL.
  591.     PRENDI !         PRENDIAMO !      PRENDETE !
  592.  
  593.  3. konjugace: ES.
  594.  
  595.  2. osoba SG.     1. osoba PL.     2. osoba PL.
  596.     PARTI !          PARTIAMO !       PARTITE !
  597.  
  598.  Zßpor se tvo°φ p°idßnφm v²razu "NON" - "ne- "
  599.  k imparativu ( ve 2. osob∞ k infinitivu )
  600.  ES. non parate ( non parlare )
  601.  
  602.  Pomocnß slovesa:
  603.  
  604.    AVERE
  605.    -----
  606. 2. osoba SG.     1. osoba PL.     2. osoba PL.
  607.    ABBI !           ABBIAMO !        ABBIATE !
  608.  
  609.  
  610.    ESSERE
  611.    ------
  612. 2. osoba SG.     1. osoba PL.     2. osoba PL.
  613.    SII !            SIAMO !          SIATE !
  614.  
  615.                      - - -
  616.   Rozkazovacφ zp∙sob - forma vykßnφ
  617.  
  618.  Tvo°φ se touto ·pravou sloves:
  619.  
  620.  1. konjugace: ES.
  621.  
  622.  2. osoba SG.     2. osoba PL. 
  623.     PARLI !          PARLINO !
  624.  
  625.  2. konjugace: ES.
  626.  
  627.  2. osoba SG.     2. osoba PL.
  628.     PRENDA !         PRENDANO !
  629.  
  630.  3. konjugace: ES.
  631.  
  632.  2. osoba SG.     2. osoba PL.
  633.     PARTA !          PARTANO !
  634.  
  635.  Pomocnß slovesa:
  636.  
  637.     AVERE
  638.     -----
  639.  2. osoba SG.     2. osoba PL.
  640.     ABBIA !          ABBIANO !
  641.  
  642.     ESSERE
  643.     ------
  644.  2. osoba SG.     2. osoba PL.
  645.     SIA !            SIANO !
  646.  
  647.               - - -
  648.   Trpn² rod
  649.  
  650.  Tvo°φ se : PomocnΘ sloveso "ESSERE" + p°φΦestφ
  651.  minulΘ v²znamovΘho slovesa.P°φΦestφ se shoduje
  652.  s podm∞tem v rod∞ a Φφsle. P∙vodce d∞je je vyjßd°en
  653.  p°edlo₧kou "DA" .
  654.  ES. Sono atteso dal padre.
  655.  
  656.  V jednoduch²ch Φasech m∙₧e b²t trpn² rod tvo°en
  657.  slovesem "VENIRE" + p°φΦestφ minulΘ v²znamovΘho
  658.  slovesa ( jen ve 3. osobßch ) .
  659.  ES. I biglieti vengono venduti.
  660.  
  661.  Spojenφ slovesa "ANDARE" s p°φΦestφm minul²m
  662.  v²znamovΘho slovesa vyjad°uje nutnost.
  663.  Toto spojenφ se pou₧φvß jen ve 3. osobßch.
  664.  ES. Va detto.
  665.  
  666.                     - - -
  667.   P°echodnφk p°φtomn²
  668.  
  669.  Tvo°φ se odtr₧enφm koncovky infinitivu a p°idßnφm
  670.  koncovky p°echodnφku p°φtomnΘho.
  671.  
  672.  1. konjugace --- " -ANDO"     Platφ pro vÜechna slovesa
  673.  2. konjugace --- " -ENDO"     vΦetn∞ nepravideln²ch.
  674.  3. konjugace --- " -ENDO"
  675.  
  676.  ES. parlando
  677.  
  678.  P°echodnφk se m∙₧e pou₧φt jen p°i stejn²ch podm∞tech.
  679.  Vyjad°uje souΦasnost dvou d∞j∙ ve vÜech Φasech.
  680.  Je nem∞nn² tvar.
  681.  
  682.  Sloveso "STARE" + p°echodnφk vyjad°uje okam₧itou
  683.  Φinnost v danΘm okam₧iku.
  684.  ES. St≤ studiando.
  685.  
  686.  Sloveso "ANDARE" + p°echodnφk vyjad°uje postupnΘ
  687.  nar∙stßnφ d∞je.
  688.  ES: Lo va migliorando.
  689.  
  690.                        - - -
  691.   P°echodnφk minul²
  692.  
  693.  Tvo°φ se : PomocnΘ sloveso "AVERE;ESSERE" ve tvaru
  694.  p°echodnφku p°φtomnΘho + p°φΦestφ minulΘ v²znamovΘho
  695.  slovesa.
  696.  ES. avendo parlato
  697.  
  698.  Vyjad°uje p°edΦasnost k v∞t∞ hlavnφ ve vÜech Φasech.
  699.  ES. Avendo pagato il conto, -
  700.      - me ne vado. ( p°φtomn² Φas )
  701.      - me ne sono andato. ( minul² Φas )
  702.      - me ne andr≤. ( budoucφ Φas )
  703.  
  704.  V₧dy musφ b²t stejn² podm∞t. Pakli₧e nenφ je nutnΘ
  705.  vlo₧it do v∞ty p°φsluÜnΘ zßjmeno.
  706.  ES. Avendo io preparato il cibo,lui lo ha mangiato.
  707.  
  708.                         - - -
  709.  Passato remoto
  710.  
  711.  Tvo°φ se odtr₧enφm koncovky infinitivu a p°idßnφm
  712.  koncovky passata remota:
  713.  
  714.   1. konjugace           2. konjugace
  715.  
  716.  1. -ai      -ammo      1. -ei      -emmo
  717.  2. -asti    -aste      2. -esti    -este
  718.  3. -≤       -arono     3. -Θ       -erono
  719.      SG.       PL.          SG.       PL.
  720.  
  721.   3. konjugace
  722.  
  723.  1. -ii      -immo      Tyto koncovky platφ jen
  724.  2. -isti    -iste      pro pravidelnß slovesa.
  725.  3. -φ       -irono
  726.      SG.       PL.
  727.  
  728.  ES. parlai
  729.  
  730.  Pomocnß slovesa:
  731.  
  732.     AVERE                   ESSERE
  733.     -----                   ------
  734.  1. ebbi      avemmo     1. fui      fummo
  735.  2. avesti    aveste     2. fosti    foste
  736.  3. ebbe      ebbero     3. fu       furono
  737.      SG.       PL.          SG.       PL.
  738.  
  739.  Passato remoto vyjad°uje Φas minul²,kter² nemß vztah
  740.  k souΦasnosti,Φas,kter² definitivn∞ zkonΦil.
  741.  
  742.  Passato remoto je nepravidelnΘ hlavn∞ v 1. osob∞ SG. ,
  743.  ve 3. osob∞ SG. a ve 3. osob∞ PL.
  744.  
  745.                         - - -
  746.   Vzta₧nß zßjmena
  747.  
  748.  "CHE" --- tvar nem∞nn²,vztahuje se k osobßm i k v∞cem,
  749.            nelze jej klßst po p°edlo₧kßch
  750.  ES. ╔ un uomo che pu≤ aiutarmi.
  751.  
  752.  "CUI" --- tvar nem∞nn²,vztahuje se k osobßm i k v∞cem,
  753.            klade se v₧dy po p°edlo₧kßch
  754.            ( vyjφmka --- v²znam "jeho₧;jejφ₧" ).
  755.  ES. ragazzo, di cui parlo
  756.  
  757.  "IL QUALE" --- tvar m∞nφcφ se podle rodu a Φφsla,
  758.                 kterΘ vyjad°uje. Stojφ s p°edlo₧kou
  759.                 nebo bez nφ,pou₧φvß se v kni₧nφm
  760.                 jazyce a tam,kde by p°i pou₧itφ
  761.                 nem∞nnΘho tvaru "CHE" mohlo dochßzet
  762.                 k v²znamon²m nesrovnalostem.
  763.  ES. ragazzo,del quale parlo
  764.  
  765.                          - - -
  766.   Trapassato prossimo
  767.  
  768.  Tvo°φ se " PomocnΘ sloveso "AVERE;ESSERE" ve tvaru
  769.  imperfekta + p°φΦestφ minulΘ v²znamovΘho slovesa.
  770.  ES. avevo parlato
  771.  
  772.  Vyjad°uje d∞j,kter² se odehrßl nebo byl ukonΦen
  773.  p°ed jin²m mimul²m d∞jem.
  774.  Mß vztah k passatu prossimu,imperfektu i passatu
  775.  remotu.U₧φvß se ve v∞tßch hlavnφch i vedlejÜφch.
  776.  ES. Dopo che avevo preperaro la cena,le ho mangiato.
  777.  
  778.                         - - -
  779.   Krßcenφ v∞t p°φΦestφm minul²m
  780.  
  781.  VedlejÜφ v∞ty ΦasovΘ,vyjad°ujφcφ p°edΦasnost,m∙₧eme
  782.  krßtit pomocφ p°φΦestφ minulΘho,a to ve vÜech Φasech.
  783.  ES. Arrivato a casa,preparer≤ la cena.
  784.  
  785.  Shoduje se s podm∞tem p°φm²m p°i u₧itφ slovesa "AVERE".
  786.  V∞ty o nestejnΘm podm∞tu jen tehdy,je-li podm∞t
  787.  vyjßd°en i ve zkrßcenΘ v∞t∞.
  788.  ES. Finito il concerto,la gente se ne Θ andata.
  789.  
  790.                         - - -
  791.   Trapassato remoto
  792.  
  793.  Tvo°φ se " PomocnΘ sloveso "AVERE;ESSERE" ve tvaru
  794.  passata ramota + p°φΦestφ minulΘ v²znamovΘho slovesa.
  795.  ES. ebbi parlato
  796.  
  797.  Vyjad°uje p°edΦasnost v minulosti, kterß m∙₧e b²t
  798.  jen v passatu remotu.
  799.  ES. Quando fui tornato,preparai la cena.
  800.  
  801.  Je-li v hlavnφ v∞t∞ passato remoto,ve vedlejÜφ m∙₧e
  802.  b²t libovoln² minul² Φas.Trapassato remoto vÜak ve
  803.  v∞t∞ hlavnφ b²t nem∙₧e.
  804.  ES. Quando tornai a casa,ho preparato la cena.
  805.  
  806.                         - - -
  807.   Souslednost Φasovß indikativnφ
  808.  
  809.  Je-li hlavnφ v∞ta v prezentu,vedlejÜφ v∞ta mß:
  810.  
  811.  1. P°i nßslednosti --- futuro semplice
  812.  ES. Dico che facerß.
  813.  
  814.  2. P°i souΦasnosti --- prezent
  815.  ES. Dico che fa.
  816.  
  817.  3. P°i p°edΦasnosti --- passato prossimo
  818.  ES. Dico che ha fatto.
  819.  
  820.  Je-li v hlavnφ v∞t∞ Φas minul²,vedlejÜφ v∞ta mß:
  821.  
  822.  1. P°i nßslednosti --- kondicionßl slo₧en²
  823.  ES. Dicevo che avrebbe fatto.
  824.  
  825.  2. P°i souΦasnosti --- imperfektum
  826.  ES. Dicevo che faceva.
  827.  
  828.  3. P°i p°edΦasnosti --- trapassato prossimo
  829.  ES. Dicevo che aveva fatto.
  830.  
  831.  Je-li v hlavnφ v∞t∞ Φas budoucφ,vedlejÜφ v∞ta mß:
  832.  
  833.  1. P°i nßslednosti --- futuro semplice
  834.  ES. Dirr≤ che facerß.
  835.  
  836.  2. P°i souΦasnosti --- prezent
  837.  ES. Dirr≤ che fa.
  838.  
  839.  3. P°i p°edΦasnosti --- futuro anteriore.
  840.  ES. Dirr≤ che avrß fatto.
  841.  
  842.  P°i souΦasnosti lze u₧φt i futuro semplice,ale pro
  843.  vznikajφcφ nep°ehlednost se u₧φvß vzßcn∞.
  844.  TaktΘ₧ p°i p°edΦasnosti lze u₧φt i passato prossimo.
  845.  
  846.                         - - -
  847.   Infinitiv minul²
  848.  
  849.  Tvo°φ se : PomocnΘ sloveso "AVERE;ESSERE" v infinitivu
  850.  + p°φΦestφ minulΘ v²znamovΘho slovesa.
  851.  U slovesa "AVERE" se se odtrhne koncovΘ " -e" .
  852.  ES. aver parlato;essere andato
  853.  
  854.  Pou₧φvß se k vyjßd°enφ p°edΦasnosti nebo minulosti
  855.  ve vztahu k v∞t∞ hlavnφ,kterß m∙₧e b²t:
  856.  
  857.  ES. Dopo averlo fatto, -
  858.      - ti chiamo. ( p°φtomnost )
  859.      - ti ho chiamato. ( minulost )
  860.      - ti chiamer≤. ( budoucnost )
  861.  
  862.  U zvratn²ch sloves se infinitiv minul² tvo°φ takto:
  863.  
  864.  ╚inn² rod:
  865.  ES. lavarsi --- p°φtomn² infinitiv
  866.      essersi lavato --- minul² infinitiv
  867.  
  868.  Trpn² rod:
  869.  ES. essere lavato --- p°φtomn² infinitiv
  870.      essere stato lavato --- minul² infinitiv
  871.  
  872.  RozliÜenφ ΦinnΘho a trpnΘho rodu infinitivu minulΘho:
  873.  
  874.  ES: aver portato --- Φinn² rod
  875.      essere stato portato --- trpn² rod
  876.  
  877.  Pomocnß slovesa:
  878.  
  879.  AVERE          ESSERE
  880.  -----          ------
  881.  aver avuto     essere stato
  882.  
  883.                       - - -
  884.   P°ehled konjunktiv∙
  885.  
  886.  Konjunktiv je tvar slovesa,typick² pro romßnskΘ
  887.  jazyky.V ΦeÜtin∞ neexistuje.Je to dalÜφ slovesn²
  888.  zp∙sob v italÜtin∞.
  889.  U₧φvß se zpravidla ve vedlejÜφch v∞tßch,vyjad°uje
  890.  d∞je nejistΘ,pravd∞podobnΘ,mo₧nΘ.
  891.  Do ΦeÜtiny se p°eklßdß oznamovacφm
  892.  nebo podmi≥ovacφm zp∙sobem.
  893.  V italÜtin∞ existuje konjunktiv prezenta,passata,
  894.  imperfekta a trapassata.
  895.  
  896.                         - - -
  897.   Konjunktiv prezenta
  898.  
  899.  Tvo°φ se odtr₧enφm koncovky infinitivu a p°idßnφm
  900.  koncovky konjunktivu prezenta:
  901.  
  902.  1. konjugace         2. konjugace
  903.  
  904.  1. -i    -iamo     1. -a    -iamo
  905.  2. -i    -iate     2. -a    -iate
  906.  3. -i    -iano     3. -a    -iano
  907.     SG.    PL.         SG.    PL.
  908.  
  909.  3. konjugace        Tyto koncovky platφ jen pro
  910.  1. -a    -iamo      pravidelnß slovesa.
  911.  2. -a    -iate      U nepravideln²ch sloves jsou
  912.  3. -a    -iano      jejich tvary velmi nepravidelnΘ,
  913.     SG.    PL.       ale 1. - 3. osoba SG. jsou v₧dy
  914.                      stejnΘ.
  915.  
  916. ES. parli
  917.  
  918.  Pomocnß slovesa:
  919.  
  920.     AVERE                   ESSERE
  921.     -----                   ------
  922.  1. abbia    abbiamo     1. sia    siamo
  923.  2. abbia    abbiate     2. sia    siate
  924.  3. abbia    abbiano     3. sia    siano
  925.      SG.       PL.          SG.     PL.
  926.  
  927.  Pou₧itφ:
  928.  
  929.  1. Ve v∞t∞ hlavnφ - rozkazovacφ zp∙sob - forma vykßnφ.
  930.  ES. Me le dica,signore.
  931.  
  932.  2. V nep°φmΘm rozkaze po spojce "CHE" .
  933.  ES. Voglio che tu venga.
  934.  
  935.  3. Ve v∞t∞ vedlejÜφ,je-li v hlavnφ v∞t∞ nejistota.
  936.  ES. Non so se lui venga.
  937.  
  938.  4. Vyjad°uje-li v∞ta hlavnφ citov² nebo duÜevnφ stav.
  939.  ES. Ho gioia che tu hai superato l┤esame. 
  940.  
  941.  5. Po neosobnφch v²razech.
  942.  ES. Si dice che lui sia ammalato.
  943.  
  944.  6. V p°edm∞tn²ch v∞tßch,jsou-li vyjad°ujφcφ slovesa
  945.     hlavnφ v∞ty v zßporu. 
  946.  ES. Non voglio che tu venga .
  947.  
  948.  Je-li v obou v∞tßch stejn² podm∞t,krßtφme pomocφ
  949.  vazby "DI" + infinitiv.
  950.  
  951.                         - - -
  952.   Konjunktiv passata
  953.  
  954.  Tvo°φ se : PomocnΘ sloveso "AVERE;ESSERE" ve tvaru
  955.  konjunktivu prezenta + p°φΦestφ minulΘ v²znamovΘho
  956.  slovesa.
  957.  ES. abbia parlato
  958.  
  959.  Pou₧φvß se k vyjßd°enφ minulosti ve v∞t∞ vedlejÜφ.
  960.  ES. Sono contento che tu abbia superato l┤esame.
  961.  
  962.  Dßle se pou₧φvß v souslednosti konjunktivnφ.
  963.  
  964.                        - - -
  965.   Konjunktiv imperfekta
  966.  
  967.  Tvo°φ se odtr₧enφm koncovky infinitivu a p°idßnφm
  968.  koncovky konjunktivu imperfekta:
  969.  
  970.   1. konjugace            2. konjugace
  971.  
  972.  1. -assi    -assimo     1. -essi    -essimo
  973.  2. -assi    -aste       2. -essi    -este
  974.  3. -asse    -assero     3. -esse    -essero
  975.     SG.       PL.           SG.       PL.
  976.  
  977.   3. konjugace
  978.                          Tyto koncovky platφ pro
  979.  1. -issi    -issimo     vÜechna slovesa,vΦetn∞
  980.  2. -issi    -iste       nepravideln²ch.
  981.  3. -isse    -issero
  982.    SG.    PL.
  983.  
  984.  ES. parlassi
  985.  
  986.  Pomocnß slovesa:
  987.  
  988.     AVERE                     ESSERE
  989.     -----                     ------
  990.  1. avessi    avessimo     1. fossi    fossimo
  991.  2. avessi    aveste       2. fossi    foste
  992.  3. avesse    avessero     3. fosse    fossero
  993.      SG.        PL.            SG.       PL.
  994.  
  995.  Pou₧itφ:
  996.  
  997.  1. Ve v∞t∞ hlavnφ - vyjßd°enφ p°ßnφ.
  998.  ES. Magari superassi l┤esame.
  999.  
  1000.  2. Ve v∞t∞ vedlejÜφ - viz souslednost konjunktivnφ.
  1001.  
  1002.                         - - -
  1003.   Konjunktiv trapassata
  1004.  
  1005.  Tvo°φ se : PomocnΘ sloveso "AVERE;ESSERE" ve tvaru
  1006.  konjunktivu imperfekta + p°φΦestφ minulΘ v²znamovΘho
  1007.  slovesa.
  1008.  ES. avessi parlato
  1009.  
  1010.  Pou₧φvß se pouze v souslednosti konjunktivnφ.
  1011.  ES. Non dicevo che lui lo avesse fatto.
  1012.  
  1013.                        - - -
  1014.   Souslednost Φasovß konjunktivnφ
  1015.  
  1016.  Je-li hlavnφ v∞ta v prezentu a vy₧aduje-li jejφ
  1017.  sloveso konjunktiv,vedlejÜφ v∞ta mß:
  1018.  
  1019.  1. P°i nßslednosti --- futuro semplice
  1020.  ES. Non dico che facerß.
  1021.  
  1022.  2. P°i souΦasnosti --- konjunktiv prezenta
  1023.  ES. Non dico che faccia.
  1024.  
  1025.  3. P°i p°edΦasnosti --- konjunktiv passata
  1026.  ES. Non dico che abbia fatto.
  1027.  
  1028.  Je-li v hlavnφ v∞t∞ Φas minul² a vy₧aduje-li jejφ
  1029.  sloveso konjunktiv,vedlejÜφ v∞ta mß:
  1030.  
  1031.  1. P°i nßslednosti --- kondicionßl slo₧en²
  1032.  ES. Non dicevo che avrebbe fatto.
  1033.  
  1034.  2. P°i souΦasnosti --- konjunktiv imperfekta
  1035.  ES. Non dicevo che facesse.
  1036.  
  1037.  3. P°i p°edΦasnosti --- konjunktiv trapassata
  1038.  ES. Non dicevo che avesse fatto.
  1039.  
  1040.  Je-li v hlavnφ v∞t∞ Φas budoucφv a vy₧aduje-li jejφ
  1041.  sloveso konjunktiv,vedlejÜφ v∞ta mß:
  1042.  
  1043.  1. P°i nßslednosti --- futuro semplice
  1044.  ES. Non dirr≤ che facerß.
  1045.  
  1046.  2. P°i souΦasnosti --- konjunktiv prezenta
  1047.  ES. Non dirr≤ che faccia.
  1048.  
  1049.  3. P°i p°edΦasnosti --- konjunktiv passata.
  1050.  ES. Non dirr≤ che abbia fatto.
  1051.  
  1052.  P°i nßslednosti lze u₧φt i konjunktiv prezenta
  1053.  nebo kondicionßl jednoduch²,ale pro vznikajφcφ
  1054.  nep°ehlednost se u₧φvß vzßcn∞.
  1055.  
  1056.                         - - -
  1057.   Vztahy v souslednostech
  1058.  
  1059.  1. Nßslednost --- budoucnost
  1060.     ( azione posteriore )
  1061.  
  1062.  2. SouΦasnost --- p°φtomnost
  1063.     ( azione contemporanea )
  1064.  
  1065.  3. P°edΦasnost --- minulost
  1066.     ( azione anteriore )
  1067.  
  1068.                        - - -
  1069.   Vyjßd°enφ p°ßnφ
  1070.  
  1071.  ES. Voglio che tu venga.
  1072.  
  1073.  "Voglio" --- souΦasnost v p°φtomnosti.
  1074.  ( p°edlo₧ka "ORA" - "te∩ " ) .
  1075.  "venga" --- souΦasnost v p°φtomnosti.
  1076.  ( p°edlo₧ka "ORA" - "te∩ " ) .
  1077.  
  1078.  ES. Vorrei che tu venissi.
  1079.  
  1080.  TotΘ₧,ale v nejistot∞.
  1081.  
  1082.  ES. Vorrei che tu fossi venuto.
  1083.  
  1084.  "Vorrei" --- souΦasnost v p°φtomnosti.
  1085.  ( p°edlo₧ka "ORA" - "te∩ " ) .
  1086.  "fossi venuto" --- p°edΦasnost v p°φtomnosti.
  1087.  ( p°edlo₧ka "ALLORA" - "tehdy" ) .
  1088.  
  1089.  ES. Avrei voluto che tu venissi.
  1090.  
  1091.  "Avrei voluto" --- souΦasnost v minulosti.
  1092.  ( p°edlo₧ka "ALLORA" - "tehdy" ) .
  1093.  "venissi" --- souΦasnost v minulosti.
  1094.  ( p°edlo₧ka "ALLORA" - "tehdy" ) .
  1095.  
  1096.  ES. Avrei voluto che tu fossi venuto.
  1097.  
  1098.  "Avrei voluto" --- souΦasnost v minulosti.
  1099.  ( p°edlo₧ka "ALLORA" - "tehdy" ) .
  1100.  "fossi venuto" --- p°edΦasnost v minulosti.
  1101.  ( p°edlo₧ka "PRIMA DI ALLORA" - "tehdy p°ed tφm" ) .
  1102.  
  1103.                          - - -
  1104.   Konjunktivy po spojkßch
  1105.  
  1106.  Konjunktivy se dßle pou₧φvajφ :
  1107.  
  1108.  1. V ·Φelov²ch v∞tßch po spojkßch
  1109.     "CHE;PERCH╔;AFFINCH╔" - "aby" .
  1110.  ES. Vado dal dottore che mi aiuti.
  1111.  
  1112.  2. V podmφnkov²ch v∞tßch po spojkßch
  1113.     "PURCH╔" - "jen kdy₧;jen aby" ,
  1114.     "A PATTO CHE;A CONDIZIONE" - "pod podmφnkou,₧e" .
  1115.  ES. Aspetto purchΘ tu venga.
  1116.  
  1117.  3. V p°φpustkov²ch v∞tßch po spojkßch
  1118.     "BENCH╔;SEBBENE;QUANTUNQUE" - "aΦkoli" ,
  1119.     "MALGRADO;NONOSTANTE" - "p°esto₧e" .
  1120.  ES. BenchΘ sia malato,va al cinema.
  1121.  
  1122.  4. V ·Φinkov²ch v∞tßch po spojkßch
  1123.     "IN MODO CHE;IN MANIERA CHE" - "tak,aby" .
  1124.  ES. Glielo dico in modo che non possa offendersi.
  1125.  
  1126.  5. V Φasov²ch v∞tßch po spojkßch
  1127.     "PRIMA CHE" - "d°φve,ne₧" , "FINCH╔" - "dokud" .
  1128.  ES. Voglio farlo prima che parta.
  1129.  
  1130.  6. Ve zp∙sobov²ch v∞tßch po spojkßch
  1131.     "COME SE" - "jako by" , "SENZA CHE" - "ani₧ by" ,
  1132.     "IN QUALSIASI MODO;COMUNQUE" - "jakkoli" .
  1133.  ES. Parli,senza che lo sappia.
  1134.  
  1135.  7. V p°irovnßvajφcφch v∞tßch po spojkßch
  1136.     "PI┌/MENO/MEGLIO/PEGGIO...DI QUEL CHE" -
  1137.     - "vφce/mΘn∞/lΘpe/h∙°e...ne₧" .
  1138.  ES. E pi· ricco di quel che tu creda.
  1139.  
  1140.  8. V p°φpustkov²ch v∞tßch po neurΦit²ch zßjmenech.
  1141.  ES. Chiunque lo dica,non devi crecerci.
  1142.  
  1143.  9. Po superlativu relativnφm nebo po v²razech
  1144.     "IL PRIMO;L┤ULTIMO;L┤UNICO;NESSUNO" .
  1145.  ES. Non conosco nessuno che possa aiutarmi.
  1146.  
  1147.  Vyjφmky v pou₧itφ spojek :
  1148.  
  1149.  1. Po spojce "ANCHE SE" - "i kdy₧" je v₧dy
  1150.     oznamovacφ zp∙sob.
  1151.  ES. Anche se piove voglio uscire.
  1152.  
  1153.  2. PodmφnkovΘ souv∞tφ po spojce
  1154.     "ANCHE SE" - "i kdyby" , "PURCH╔" - "jen kdyby" ,
  1155.     "QUALORA" - "v p°φpad∞,₧e by" .
  1156.  ES. Anche se tutti mi abbondassero,
  1157.      tu mi resteresti fedele.
  1158.  
  1159.      Potrei salvarlo,purchΘ avessi mezzi necessari.
  1160.  
  1161.      Lo comprerei,qualora avessi pi· soldi.
  1162.  
  1163.                          - - -
  1164.   Zßm∞na v∞t v souv∞tφ
  1165.  
  1166.  Podm∞tnΘ a p°edm∞tnΘ v∞ty stojφ na zaΦßtku souv∞tφ :
  1167.  
  1168.  1. Hlavnφ v∞ta je v prezentu :
  1169.  
  1170.  ES. Che sia arrivato a Roma,e chiaro.
  1171.  
  1172.  2. Hlavnφ v∞ta je v minulosti :
  1173.  
  1174.  ES. Che fosse arrivato a Roma,era chiaro.
  1175.  
  1176.  V∞ty se tvo°φ podle souslednosti konjunktivnφ,
  1177.  pouze se zm∞nφ jejich po°ßdek v souv∞tφ.
  1178.  
  1179.                         - - -
  1180.   Nep°φmΘ otßzky
  1181.  
  1182.  1. Po slovesech "CHIEDERE;DOMANDARE" :
  1183.  ES. Mi chiedo con quali intensioni tu sia venuto.
  1184.  
  1185.  Tvo°φ se p°esn∞ podle souslednosti konjunktivnφ.
  1186.  
  1187.  2. Ve vzta₧n²ch v∞tßch :
  1188.  
  1189.  ES. Voglio prendere il treno che parte alle 10:00.
  1190.      --- jistota ve v²razu v∞ty.
  1191.  
  1192.      Vorrei prendere un treno che parta alle 10:00.
  1193.      --- nejistota ve v²razu v∞ty.
  1194.  
  1195.                          - - -
  1196.   PodmφnkovΘ souv∞tφ
  1197.  
  1198.  1. Vyjad°uje-li souv∞tφ skuteΦnost,bude ve v∞t∞
  1199.     hlavnφ i ve v∞t∞ vedlejÜφ prezent nebo futuro
  1200.     semplice,a to v libovolnΘm po°ßdku.
  1201.  ES. Se sarß a casa,lo farß.
  1202.  
  1203.  2. Vyjad°uje-li souv∞tφ mo₧nost,bude ve v∞t∞ hlavnφ
  1204.     konjunktiv imperfekta,ve v∞t∞ vedlejÜφ kondicionßl
  1205.     jednoduch².
  1206.  ES. Se fosse a casa,lo farebbe.
  1207.  
  1208.  3. Vyjad°uje-li souv∞tφ nemo₧nost,bude ve v∞t∞ hlavnφ
  1209.     konjunktiv trapassata,ve v∞t∞ vedlejÜφ kondicionßl
  1210.     slo₧en².
  1211.  ES. Se fosse stato a casa,lo avrebbe fatto.
  1212.  
  1213.                         - - -
  1214.   Zpodstatn∞n² infinitiv
  1215.  
  1216.  Infinitiv ve spojenφ s urΦit²m nebo neurΦit²m Φlenem
  1217.  se stßvß podstatn²m jmΘnem.
  1218.  ES. il parlare - "mluvenφ"
  1219.  
  1220.  Ve v∞tßch se pou₧φvß jako b∞₧nΘ zßjmeno.
  1221.  ES. Prima di tutto conta il fare,l┤agire.
  1222.  
  1223.  Zpodstatn∞n² infinitiv se Φasto u₧φvß v p°edlo₧kov²ch
  1224.  vazbßch,kterΘ se p°eklßdajφ do ΦeÜtiny vedlejÜφ v∞tou
  1225.  nebo voln²m opisem.
  1226.  ES. Tutti erano d┤accordo nel dire che questo
  1227.      fosse vero.
  1228.  
  1229.      Guardati dal dirlo !
  1230.  
  1231.                          - - -
  1232.   ╪eΦ p°φmß a nep°φmß
  1233.  
  1234.  V °eΦi p°φmΘ jsou pou₧ity danΘ Φasy a zp∙soby,
  1235.  v °eΦi nep°φmΘ se m∞nφ nßsledujφcφm zp∙sobem :
  1236.  
  1237.  1. Prezent se m∞nφ na imperfektum,konjunktiv prezenta
  1238.     se m∞nφ na konjunktiv imperfekta.
  1239.  ES. P°φmß °eΦ : Il sergente gli disse : "Bisogna far
  1240.      presto,perchΘ siamo in ritardo" .
  1241.      Nep°φmß °eΦ : Il sergente gli disse che bisognava
  1242.      far presto,perchΘ erano in ritardo.
  1243.  
  1244.  2. Imperativ se m∞nφ na konjunktiv imperfekta
  1245.     ( lze pou₧φt i infinitiv prezenta ) .
  1246.  ES. P°φmß °eΦ : Lei gli ordin≤ : "Parti con il primo
  1247.      treno e non ritornare" !
  1248.      Nep°φmß °eΦ : Lei gli ordin≤ che partisse con il
  1249.      primo treno e che non ritornasse.
  1250.  
  1251.  3. Futuro semplice a futuro anteriore se m∞nφ na
  1252.     kondicionßl slo₧en².
  1253.  ES. P°φmß °eΦ : Le riposse : "Partir≤,ma quando
  1254.      l┤avr≤ fatto,te ne penterai" .
  1255.      Nep°φmß °eΦ : Le riposse che sarebbe partito,ma
  1256.      che quando l┤avrebbe fatto,se ne sarebbe pentita.
  1257.  
  1258.  4. MinulΘ Φasy se m∞nφ na p°edminulΘ Φasy
  1259.     ( trapassato )
  1260.  ES. P°φmß °eΦ : Aggiunse : "Io t┤ho voluto bene,ma
  1261.      tu mi tradisti tante volte" .
  1262.      Nep°φmß °eΦ : Aggiunse che le aveva voluto bene,
  1263.      ma che lei lo aveva tradito tante volte.
  1264.  
  1265.  5. Kondicionßl jednoduch² se m∞nφ na kondicionßl
  1266.     slo₧en².
  1267.  ES. P°φmß °eΦ : Disse : "Sarebbe meglio partire
  1268.      subito" .
  1269.      Nep°φmß °eΦ : Disse che sarebbe stato meglio
  1270.      partire subito" .
  1271.  
  1272.  6. V podmφnkovΘm souv∞tφ se ve vÜech p°φpadech m∞nφ
  1273.     Φas hlavnφ v∞ty na konjunktiv trapassata,Φas
  1274.     vedlejÜφ v∞ty na kondicionßl slo₧en² ---
  1275.     --- 3.stupe≥ - nemo₧nost.
  1276.  ES. P°φmß °eΦ : Disse : "Se lo vedr≤,gli parler≤" .
  1277.      Nep°φmß °eΦ : Disse che se lo avesse visto,
  1278.      gli avrebbe parlato.
  1279.  
  1280.                           - - -
  1281.