Podnikßnφ zahraniΦnφch prßvnick²ch osob v ╚R

ZahraniΦnφ prßvnickΘ osoby vá╚eskΘ republice jejich podnikßnφ a zda≥ovßnφ

Zpracoval Marek Brychcφn, NOTIA AUDIT

1. Podnikßnφ zahraniΦnφch prßvnick²ch osob vá╚eskΘárepublice
1. Prßvnφ ·prava váObchodnφm zßkonφku
1. Zßkladnφ prßvnφ ·prava podnikßnφ zahraniΦnφch osob

Zßkladnφ prßvnφ ·prava podnikßnφ zahraniΦnφch osob vá╚eskΘ republice je obsa₧ena váObchodnφm zßkonφku (OBCHZ), a to v º 21 a nßsledujφcφch. Stanovφ se zde, ₧e zahraniΦnφ osoby mohou podnikat na ·zemφ ╚eskΘ Republiky za stejn²ch podmφnek a ve stejnΘm rozsahu jako ΦeskΘ osoby, pokud zeázßkona nevypl²vß n∞co jinΘho.

ZahraniΦnφ prßvnickou osobou se pro ·Φely OBCHZ rozumφ prßvnickß osoba se sφdlem mimo ·zemφ ╚eskΘ Republiky. Podnikßnφm zahraniΦnφ osoby na ·zemφ ╚eskΘ Republiky se rozumφ podnikßnφ tΘto osoby, mß-li tato osoba podnik nebo jeho organizaΦnφ slo₧ku (viz dßle) umφst∞nou na ·zemφ ╚eskΘ Republiky.

Oprßvn∞nφ zahraniΦnφ osoby podnikat na ·zemφ ╚eskΘ Republiky vznikß ke dni zßpisu tΘto osoby, do Obchodnφho rejst°φku, pop°φpad∞ organizaΦnφ slo₧ky jejφho podniku, v rozsahu p°edm∞tu podnikßnφ zapsanΘm do obchodnφho rejst°φku. Nßvrh na zßpis podßvß zahraniΦnφ osoba.

Prßvnφ zp∙sobilost, kterou mß jinß ne₧ fyzickß zahraniΦnφ osoba podle prßvnφho °ßdu, podle n∞ho₧ byla zalo₧ena, mß rovn∞₧ v oblasti ΦeskΘho prßvnφho °ßdu. Prßvnφm °ßdem, podle n∞ho₧ byla tato osoba zalo₧ena, se °φdφ i jejφ vnit°nφ prßvnφ pom∞ry a ruΦenφ Φlen∙ nebo spoleΦnφk∙ za jejφ zßvazky.

ZahraniΦnφ osoby, kterΘ majφ prßvo podnikat v zahraniΦφ, se poklßdajφ za podnikatele podle OBCHZ.

ZahraniΦnφ osoba se m∙₧e za ·Φelem podnikßnφ podφlet na zalo₧enφ ΦeskΘ prßvnickΘ osoby nebo se ·Φastnit jako spoleΦnφk nebo Φlen v ΦeskΘ prßvnickΘ osob∞ ji₧ zalo₧enΘ a mß p°itom stejnß prßva a povinnosti jako ΦeskΘ osoby. M∙₧e takΘ sama Φeskou prßvnickou osobu zalo₧it nebo se stßt jedin²m spoleΦnφkem ΦeskΘ prßvnickΘ osoby, pokud tento zßkon jedinΘho zakladatele nebo jedinΘho spoleΦnφka p°ipouÜtφ. Prßvnickß osoba m∙₧e b²t zalo₧ena podle ΦeskoslovenskΘho nebo jinΘho prßva.

Vnit°nφ prßvnφ pom∞ry prßvnickΘ osoby zalo₧enΘ vázahraniΦφ, jejφ₧ sφdlo bylo p°elo₧eno do tuzemska, se i po p°elo₧enφ °φdφ prßvnφm °ßdem stßtu, podle n∞ho₧ byla zalo₧ena. Tφmto prßvnφm °ßdem se °φdφ i ruΦenφ jejφch spoleΦnφk∙ nebo Φlen∙ v∙Φi t°etφm osobßm, kterΘ vÜak nesmφ b²t ni₧Üφ, ne₧ stanovφ ΦeskΘ prßvo pro tutΘ₧ nebo obdobnou formu prßvnickΘ osoby.

2. OrganizaΦnφ slo₧ka zahraniΦnφ osoby

Jednß se o pojem pro ·Φely Obchodnφho zßkonφku. (Dßle vátomto textu vysv∞tlφme pojem stßlß provozovna, kter² je definovßn pro ·Φely Zßkona o danφch záp°φjm∙ - viz strana *) Jednou záforem podnikßnφ zahraniΦnφ osoby na ·zemφ ╚eskΘ republiky je z°φzenφ jejφ organizaΦnφ slo₧ky (odÜt∞pnΘho zßvodu, detaÜovanΘho pracoviÜt∞, reprezentace). Jednß se vlastn∞ o ôprodlou₧enou rukuö podniku. Tato organizaΦnφ slo₧ka je pouze organizaΦn∞ odd∞lenou souΦßstφ zahraniΦnφ osoby, samostatnou jen do nezbytn∞ nutnΘ mφry, vy₧adovanΘ Φesk²m prßvnφm °ßdem. OrganizaΦnφ slo₧ka nemß prßvnφ subjektivitu. P°esto₧e formßln∞ vstupuje do obchodnφch kontrakt∙, odpov∞dnost za veÜkerΘ prßvnφ jednßnφ organizaΦnφ slo₧ky nese zahraniΦnφ osoba.

Pro ·Φely OBCHZ je v º 7 tohoto zßkona definovßn pojem ôorganizaΦnφ slo₧ka podnikuö jako jeho odÜt∞pn² zßvod zapsan² váobchodnφm rejst°φku (OR). ObdobnΘ postavenφ jako odÜt∞pn² zßvod mß i jinß organizaΦnφ slo₧ka podniku, jestli₧e zßkon stanovφ, ₧e se zapisuje do OR.

OrganizaΦnφ slo₧ku m∙₧e z°φdit jak prßvnickß tak fyzickß osoba. Podmφnkou pro to je, aby vázemi svΘho p∙vodu m∞la statut podnikatele. OrganizaΦnφ slo₧ka zahraniΦnφ osoby je oprßvn∞na p∙sobit na ·zemφ ╚R dnem zßpisu do OR.

2. Prßvnφ ·prava váÄivnostenskΘm zßkon∞

Tento zßkon upravuje mo₧nost provozovßnφ ₧ivnosti zahraniΦnφch osob na ·zemφ ╚R ve svΘm º 5. Prßvnickß osoba se sφdlem mimo ·zemφ ╚eskΘ republiky m∙₧e na ·zemφ ╚eskΘ republiky provozovat ₧ivnost za stejn²ch podmφnek a ve stejnΘm rozsahu jako Φeskß osoba, pokud z tohoto nebo zvlßÜtnφho zßkona nevypl²vß n∞co jinΘho.

Pokud ze zßkona vypl²vß pro zahraniΦnφ osobu povinnost p°edlo₧it doklady potvrzujφcφ urΦitΘ skuteΦnosti, rozumφ se tφm p°edlo₧enφ doklad∙ vΦetn∞ jejich ov∞°enΘho ΦeskΘho p°ekladu, pokud zátohoto nebo zvlßÜtnφho zßkona nevypl²vß n∞co jinΘho. Pravost podpis∙ a otisku razφtka na originßlech p°edklßdan²ch doklad∙ musφ b²t ov∞°ena.

3. SpecifickΘ zßkony upravujφcφ podnikßnφ zahraniΦnφch osob

Ván∞kter²ch p°φpadech je t°eba brßt vá·vahu specifickΘ zßkony, kterΘ upravujφ Φinnost nap°. auditor∙, soudnφch znalc∙ Φi da≥ov²ch poradc∙. Zát∞chto specifick²ch zßkon∙, kterΘ upravujφ Φi omezujφ podnikßnφ zahraniΦnφch prßvnick²ch osob vátuzemsku m∙₧eme uvΘst nßsledujφcφ zßkony:

Zßkon o auditorech (524/1992 Sb.), kter² stanovφ, ₧e Komora auditor∙ ╚R zapφÜe do seznamu auditor∙ do dvou m∞sφc∙ od doruΦenφ pφsemnΘ ₧ßdosti prßvnickou osobu, a to obchodnφ spoleΦnost, ve kterΘ nßle₧φ nejmΘn∞ 60 % podφl∙ nebo hlasovacφch prßv auditor∙m zapsan²m do seznamu auditor∙, kte°φ jsou obΦany ╚eskΘ republiky.

Zßkon o obecn∞ prosp∞Ün²ch spoleΦnostech (248/1995 Sb.), kter² °φkß, ₧e nejmΘn∞ dv∞ t°etiny Φlen∙ sprßvnφ rady obecn∞ prosp∞ÜnΘ spoleΦnosti musφ b²t obΦanΘ ╚eskΘ republiky.

Zßkon o loteriφch a jin²ch podobn²ch hrßch (202/1990 Sb.), kter² stanovφ, ₧e povolenφ káprovozovßnφ takov²ch her nelze mimo jinΘ vydat zahraniΦnφ prßvnickΘ osob∞ s v²jimkou organizacφ s mezinßrodnφm prvkem ani tuzemskΘ prßvnickΘ osob∞ se zahraniΦnφ majetkovou ·Φastφ. Ministerstvo m∙₧e povolit v²jimku tuzemsk²m prßvnick²m osobßm se zahraniΦnφ majetkovou ·Φastφ u sßzkov²ch her v kasinech.

Zßkon o podmφnkßch podnikßnφ a o v²konu stßtnφ sprßvy v energetick²ch odv∞tvφch a o Stßtnφ energetickΘ inspekci, kter² upravuje ud∞lovßnφ autorizacφ káv²rob∞ a rozvodu elekt°iny, plynu a tepla ve ve°ejnΘm zßjmu. Podmφnkou pro ud∞lenφ autorizace prßvnickΘ osob∞ mimo jinΘ je, aby m∞la sφdlo na ·zemφ ╚eskΘ Republiky.

4. Prßvo nab²vat nemovitosti

╚eskΘ prßvnickΘ osoby, vΦetn∞ prßvnick²ch osob se 100 % zahraniΦnφ ·Φastφ, mohou stejn∞ jako ΦeskΘ fyzickΘ osoby nab²vat vá╚R vlastnickß prßva kánemovitostem.

ZahraniΦnφ fyzickΘ osoby, vΦetn∞ jejich organizaΦnφch slo₧ek, nemohou vá╚R nab²vat vlastnickß prßva kánemovitostem sáv²jimkou d∞dictvφ, nßkupu nemovitosti pro reprezentaci cizφho stßtu, nßkupu nemovitosti od p°φbuzn²ch, v²m∞ny nemovitosti, restituce a p°φpad∙ na kterΘ se vztahuje p°edkupnφ prßvo.

2. Zda≥ovßnφ zahraniΦnφch prßvnick²ch osob
1. Da≥ záp°φjm∙

╚eskΘ da≥ovΘ prßvo obdobn∞ jako da≥ovΘ systΘmy v∞tÜiny ostatnφch stßt∙ rozliÜuje dva zßkladnφ druhy poplatnφk∙, a to da≥ovΘho rezidenta a da≥ovΘho nerezidenta. T∞mto v²raz∙m vápodstat∞ odpovφdajφ rovn∞₧ Φasto pou₧φvanΘ pojmy da≥ov² tuzemec a da≥ov² cizozemec, setkßvßme se tΘ₧ sáoznaΦenφm da≥ov² domicil Φi da≥ovß p°φsluÜnost. SamotnΘ pojmy rezident Φi nerezident nejsou sice váZßkon∞ o danφch záp°φjm∙ (ZDP) p°φmo uvedeny, jsou vÜak b∞₧n∞ u₧φvßny vámezinßrodnφch da≥ov²ch smlouvßch.

1. Da≥ov² rezident a nerezident, zahraniΦnφ plßtce dan∞

Da≥ov² rezident - prßvnickß osoba

Pro prßvnickΘ osoby stanovφ ZDP v º 17, ₧e poplatnφky dan∞ z p°φjm∙ prßvnick²ch osob jsou osoby, kterΘ nejsou fyzick²mi osobami. Podle º 17, odst. 3 majφ poplatnφci, kte°φ majφ na ·zemφ ╚eskΘ republiky svΘ sφdlo, da≥ovou povinnost, kterß se vztahuje jak na p°φjmy plynoucφ ze zdroje na ·zemφ ╚eskΘ republiky, tak i na p°φjmy plynoucφ ze zdroj∙ v zahraniΦφ.

Da≥ov² nerezident - prßvnickß osoba

Podle º 17, odst. 4, majφ poplatnφci, kte°φ nemajφ na ·zemφ ╚eskΘ republiky svΘ sφdlo, da≥ovou povinnost, kterß se vztahuje pouze na p°φjmy ze zdroj∙ na ·zemφ ╚eskΘ republiky.

ZahraniΦnφ plßtce dan∞

V º 38c ZDP je definovßn zahraniΦnφ plßtce dan∞: plßtcem dan∞ podle º 38d (Da≥ vybφranß srß₧kou podle zvlßÜtnφ sazby dan∞), 38e (ZajiÜt∞nφ dan∞) a 38h (Vybφrßnφ a placenφ dan∞ záp°φjm∙ fyzick²ch osob ze zßvislΘ Φinnosti a z funkΦnφch po₧itk∙) se rozumφ tΘ₧ poplatnφk uveden² v º 2, odst. 3 a º 17, odst. 4 (nerezidenti), kter² mß na ·zemφ ╚eskΘ republiky stßlou provozovnu nebo zde zam∞stnßvß svΘ zam∞stnance dΘle ne₧ 183 dn∙ vároce s v²jimkou p°φpad∙ poskytovßnφ slu₧eb ve smyslu ustanovenφ º 22, odst. 1, pφsm. c) - slu₧by s v²jimkou provßd∞nφ stavebn∞ montß₧nφch projekt∙, obchodnφ, technickΘ nebo jinΘ poradenstvφ, °φdicφ a zprost°edkovatelskß Φinnost a obdobnΘ Φinnosti poskytovanΘ na ·zemφ ╚eskΘ republiky - a s v²jimkou zahraniΦnφch zastupitelsk²ch ·°ad∙ vátuzemsku.

2. Zdroj p°φjm∙ na ·zemφ ╚R pro da≥ovΘ nerezidenty

Váprvnφ polovin∞ odstavce 1 (pφsm. a a₧ f), º 22 ZDP, jsou uvedeny p°φjmy, kterΘ jsou p°edm∞tem dan∞ u nerezidenta bez ohledu na to, jsou-li vyplßceny rezidentem nebo nerezidentem:

b) p°φjmy ze zßvislΘ Φinnosti (zam∞stnßnφ), kterß je vykonßvßna na ·zemφ ╚eskΘ republiky nebo naápalubßch lodφ Φi letadel, kterΘ jsou provozovßny poplatnφky uveden²mi v º 2, odst. 2 a º 17, odst.á3,

c) p°φjmy ze slu₧eb s v²jimkou provßd∞nφ stavebn∞ montß₧nφch projekt∙, p°φjmy z obchodnφho, technickΘho nebo jinΘho poradenstvφ, °φdicφ a zprost°edkovatelskΘ Φinnosti a obdobn²ch Φinnostφ poskytovan²ch na ·zemφ ╚eskΘ republiky,

f) p°φjmy z nezßvislΘ Φinnosti (svobodnΘ povolßnφ), nap°. p°ednßÜejφcφho, um∞lce, architekta, sportovce, artisty nebo spolu·Φinkujφcφch osob, lΘka°e, prßvnφka, vykonßvanΘ nebo zhodnocovanΘ naá·zemφ ╚eskΘ republiky, bez ohledu na to, zda p°φjmy plynou t∞mto osobßm p°φmo nebo p°es zprost°edkujφcφ osobu, p°iΦem₧ se nep°ihlφ₧φ k povaze smlouvy, na zßklad∞ kterΘ jsou tyto Φinnosti provozovßny.

Zb²vajφcφ Φßst prvnφho odstavce º 22 ZDP (pφsm. g) pak zmi≥uje p°φjmy, kterΘ jsou u nerezidenta p°edm∞tem dan∞ pouze plynou-li od rezidenta:

7. p°φjmy z ·hrad od poplatnφk∙ uveden²ch v º 2, odst. 2 (FO rezident) a º 17, odst. 3 (PO rezident) aáod stßl²ch provozoven poplatnφk∙ uveden²ch v º 2, odst. 3 a º 17, odst. 4, kter²mi jsou:

2. nßhrady za poskytnutφ prßva na u₧itφ nebo za u₧itφ prßva autorskΘho nebo prßva p°φbuznΘho prßvu autorskΘmu,

3. podφly na zisku, vypo°ßdacφ podφly, podφly na likvidaΦnφm z∙statku obchodnφch spoleΦnostφ a dru₧stev a jinΘ p°φjmy z dr₧by kapitßlovΘho majetku, a Φßst zisku po zdan∞nφ vyplßcenß tichΘmu spoleΦnφkovi. Za podφly na zisku se pro ·Φely zßkona pova₧uje i zjiÜt∞n² rozdφl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu ( º 23, odst. 7) a dßle ·roky, kterΘ se neuznßvajφ jako v²daj (nßklad) podle º 25, odst. 1, pφsm. w),

7. p°φjmy z prodeje movit²ch v∞cφ, kterΘ jsou v obchodnφm majetku stßlΘ provozovny, cenn²ch papφr∙ vydßvan²ch poplatnφky se sφdlem na ·zemφ ╚eskΘ republiky, majetkov²ch prßv registrovan²ch naá·zemφ ╚eskΘ republiky a z prodeje ·Φasti nebo podφlu na obchodnφ spoleΦnosti nebo dru₧stvu,

V²Φet p°φjm∙ uveden² v º 22, odst. 1, je koneΦn² - taxativnφ. JinΘ p°φjmy plynoucφ nerezident∙m zdan∞nφ vá╚R nepodlΘhajφ.

1. SpecifickΘ oblasti p°φjm∙ zahraniΦnφch osob upravenΘ pokyny Ministerstva financφ
1. LicenΦnφ a jim podobnΘ poplatky, software
   Pokyn D 40, Φ.j. 251/17117/1993

Tento pokyn up°es≥uje, ₧e ·platami uveden²mi v º 22, odst. 1, pφsm. g), bod 1, se rozumφ pln∞nφ jakΘhokoliv druhu a¥ pen∞₧nφ (platy, poplatky, odm∞ny) nebo naturßlnφ, kterΘ se poskytuje jako nßhrada za u₧itφ nebo za prßvo na u₧itφ patent∙, ochrann²ch znßmek, pr∙myslov²ch vzor∙, u₧itn²ch vzor∙, nßvrh∙, design∙, model∙, plßn∙, utajovan²ch vzorc∙ nebo postup∙, receptur, poΦφtaΦov²ch program∙ (software) a za poskytnutφ pr∙myslov²ch, obchodnφch nebo v∞deck²ch znalostφ a zkuÜenostφ (tzv. know-how) apod. Nenφ rozhodujφcφ, zda se pln∞nφ poskytuje na zßklad∞ smluvnφho zßvazku (licenΦnφ smlouvy) nebo jako odÜkodnΘ (nßhrada) v p°φpad∞ poruÜenφ nebo zneu₧itφ prßva.

1. Omezen² p°evod prßv k intelektußlnφmu vlastnictvφ - licence. Jestli₧e zahraniΦnφ subjekt ud∞lil ΦeskΘmu subjektu souhlas (postoupil prßvo, dal p°ivolenφ, licenci), aby za urΦit²ch podmφnek a zpravidla s urΦit²m omezenφm (nap°. Φasov²m, mφstnφm, bez oprßvn∞nφ poskytovat sublicence) vyu₧φval technickΘ plßny, v²kresy, nßvrhy, technickou dokumentaci, know-how, software, apod., pak p°φjem zahraniΦnφho subjektu za ud∞lenφ souhlasu (licence) kátakovΘmu u₧itφ mß zdroj na ·zemφ ╚R. Takov² p°φjem je p°φjmem ve smyslu º 22, odst. 1, pφsm. d), bodá1 a podlΘhß tedy zdan∞nφ v ╚R.
1. ┌pln² p°evod prßv k intelektußlnφmu vlastnictvφ. OpaΦnou situacφ k situaci popsanΘ v bod∞ 1 je, kdy₧ zahraniΦnφ subjekt vypracoval v cizin∞ a ΦeskΘmu subjektu dodal technickΘ projekty, plßny, v²kresy, technickou dokumentaci, software apod., kterΘ vypracoval na zßklad∞ objednßvky ΦeskΘho subjektu a jestli₧e na Φesk² subjekt p°evedl veÜkerß prßva k t∞mto technick²m plßn∙m, technickΘ dokumentaci, softwaru apod., tak₧e zahraniΦnφ subjekt ji₧ nenφ oprßvn∞n tyto technickΘ plßny atd., vyu₧φvat, ud∞lovat t°etφm osobßm licence kájejich vyu₧φvßnφ ani je jinak vyu₧φvat. V takovΘm p°φpad∞ nemß p°φjem zahraniΦnφho subjektu charakter licenΦnφho poplatku. Jednß se o prodej nehmotnΘho statku s veÜker²mi prßvy, kterß se kán∞mu vß₧φ, a takov² p°φjem zahraniΦnφho subjektu nemß zdroj na ·zemφ ╚R, a tudφ₧ nepodlΘhß zdan∞nφ danφ z p°φjmu.

Sazba dan∞ u p°φjm∙ popsan²ch v bod∞ 1 je podle º 36, odst. 1, pφsm a), ZDP 25% z hrubΘ Φßstky poplatk∙, pokud smlouva o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ nestanovφ jinak. Smlouvy o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ modifikujφ sazbu t∞chto poplatk∙ ve svΘm Φlßnku LicenΦnφ poplatky. Vátomto Φlßnku je bu∩ pou₧ita jednotnß sazba pro vÜechny typy licenΦnφch poplatk∙, nebo d∞lenß sazba - zvlßÜ¥ pro tzv. pr∙myslovΘ licenΦnφ poplatky a zvlßÜ¥ pro tzv. kulturnφ. V p°φpad∞ d∞lenΘ sazby se uápoplatk∙ popsan²ch v bod∞ 1 tohoto v²kladu pou₧ije sazba pro tzv. pr∙myslovΘ licenΦnφ poplatky.

SmφÜenΘ smlouvy. Jestli₧e kontrakt sjednan² mezi Φesk²m subjektem a zahraniΦnφm dodavatelem zahrnuje jak dodßvky stroj∙, za°φzenφ nebo slu₧eb, tak i licenci na u₧itφ pr∙myslov²ch prßv nebo poskytnutφ informacφ (know-how), podlΘhß zdan∞nφ v ╚R jen ta Φßst celkovΘ ceny, kterß se vztahuje na poskytnutou licenci, kterß je zdrojem p°φjmu podrobenΘho v ╚R zdan∞nφ. SmφÜenΘ smlouvy by m∞ly b²t vyhotoveny tak, aby z nich bylo mo₧no zjistit dani podroben² p°φjem zahr. p°φjemce. Pokud smlouva jednoznaΦn∞ nerozliÜuje jednotlivΘ platby a Φesk² subjekt neposkytne pot°ebnΘ ·daje, pak m∙₧e F┌ stanovit zßklad dan∞ podle pom∙cek.

Pojem "Know-how" pro ·Φely zßkona o danφch z p°φjm∙ zahrnuje jakoukoli neuve°ejn∞nou (ve°ejn∞ nedostupnou) technickou, v²robnφ, v∞deckou nebo obchodnφ informaci, jejφ₧ osvojenφ je nutnΘ pro pr∙myslovou v²robu nebo pro zvlßdnutφ pr∙myslovΘho, obchodnφho Φi jinΘho obdobnΘho procesu.

Software je pro ·Φely zßkona o danφch z p°φjm∙ chßpßn jako specifickΘ "know-how"; (jde vlastn∞ oáanalogii technologickΘho postupu, dle kterΘho se projektuje, vyrßbφ, distribuuje, plßnuje, ·Φtuje Φi eviduje ve v²robnφm nebo obdobnΘm procesu). Z da≥ovΘho hlediska m∙₧e dojφt k t∞mto typ∙m p°evodu software:

• ·pln² p°evod prßv - da≥ovΘ zachßzenφ viz bod 2;
• omezen² p°evod prßv - software, vytvß°en² nikoliv pro ·Φely distribuce ÜirokΘ ve°ejnosti, n²br₧ na objednßvku pro jednoho u₧ivatele Φi urΦit² okruh u₧ivatel∙; tento software b²vß poskytovßn zpravidla na zßklad∞ licenΦnφ softwarovΘ smlouvy; - da≥ovΘ zachßzenφ viz bod 1.
• prodej standardnφho (krabicovΘho) softwaru, tzn. softwaru, kter² je urΦen pro Üirokou distribuci u₧ivatel∙m; aΦkoliv i zde se jednß o pouhΘ poskytnutφ omezen²ch prßv, nikoliv o ·pln² p°evod prßv (u₧ivatel vstupuje do tzv. "shrink-wrap" licence), je tento typ p°evodu software pro ·Φely dan∞ z p°φjmu pova₧ovßn za prodej zbo₧φ a nikoliv za licenci; v tomto p°φpad∞ nenφ p°φjem zahraniΦnφho poskytovatele software pova₧ovßn za p°φjem se zdrojem na ·zemφ ╚R. Da≥ovΘ zachßzenφ viz bod 2.

V technickΘm smyslu se rozliÜujφ dva druhy softwaru - systΘmov² neboli operaΦnφ software a aplikaΦnφ software. Podle jinΘho hlediska lze software d∞lit na standardnφ a specißlnφ neboli "Üit² na mφru" podle konkrΘtnφch po₧adavk∙ urΦitΘho u₧ivatele. Software b²vß nejΦast∞ji p°edßvßn licenΦnφ formou, tzn. software z∙stßvß vlastnictvφm poskytovatele a nabyvateli softwaru p°edßvß pouze urΦitß prßva k softwaru. B∞₧n∞ se pou₧φvß unifikovan²ch forem smluv, v nich₧ se vyluΦuje prßvo dalÜφho poskytovßnφ softwaru. I kdy₧ tyto smlouvy n∞kdy vykazujφ prvky kupnφ smlouvy, nejednß se v ₧ßdnΘm p°φpad∞ o prodej softwaru se vÜemi prßvy, tzn. o zm∞nu vlastnφka softwaru.

SoftwarovΘ smlouvy majφ v praxi r∙znΘ formy a nßzvy a Φasto se jednß o smlouvy smφÜenΘ. Rozhodujφcφ je vÜak obsah, nikoliv forma smlouvy.

• sazba 5 % se pou₧ije podle smluv s t∞mito stßty: Belgie, Dßnsko, Finsko, Francie, Itßlie, Kypr, Nizozemφ, Norsko, Rakousko, Slovensko, SRN, èpan∞lsko, èvΘdsko, Polsko.
• sazba 10 % se pou₧ije podle smluv s t∞mito stßty: ╚φna, Japonsko, Jugoslßvie, Kanada, Lucembursko, ╪ecko, Srφ Lanka, Velkß Britßnie, Austrßlie, Estonsko.
• sazba 15 % se pou₧ije podle smluv s t∞mito stßty: NigΘrie, Tunis, Egypt, Brazφlie (krom∞ ochrann²ch znßmek - sazba 25%).
• sazba 30 % se m∙₧e pou₧φt podle smlouvy s Indiφ, avÜak vnitrostßtnφ zßkon stanovuje sazbu 25%, proto se srazφ da≥ ve v²Üi 25%.
• sazba 12,5á% se pou₧ije podle smlouvy s IndonΘsiφ.

1. P°φjmy ze slu₧eb, z poradenstvφ, °φdicφ a zprost°edkovatelskΘ Φinnosti a obdobn²ch Φinnostφ poskytovan²ch da≥ov²mi nerezidenty na ·zemφ ╚eskΘ republiky - Pokyn D 154

Jednß se o p°φjmy uvedenΘ v º 22, odst. 1, pφsm. c), ZDP, tedy o p°φjmy plynoucφ nerezident∙m ze slu₧eb s v²jimkou provßd∞nφ stavebn∞ montß₧nφch projekt∙, p°φjmy z obchodnφho, technickΘho nebo jinΘho poradenstvφ, °φdicφ a zprost°edkovatelskΘ Φinnosti a obdobn²ch Φinnostφ poskytovan²ch na ·zemφ ╚eskΘ republiky. Zda≥ovßnφ t∞chto p°φjm∙ up°es≥uje pokyn D 154 Ministerstva financφ.

1. z titulu kontraktu, jeho₧ p°edpoklßdanß doba trvßnφ nep°esßhne 6 m∞sφc∙ v jakΘmkoliv obdobφ dvanßcti kalendß°nφch m∞sφc∙ po sob∞ jdoucφch (dßle jen 6 m∞sφc∙) a tento rezident nemß podle zjiÜt∞nφ plßtce v ╚R stßlou provozovnu nap°. z titulu kontrakt∙ s jin²mi subjekty, je plßtce povinen provΘst srß₧ku dan∞ podle zvlßÜtnφ sazby (º 38d ZDP),
2. z titulu kontraktu, jeho₧ p°edpoklßdanß doba trvßnφ p°esßhne 6 m∞sφc∙, je plßtce povinen provΘst zajiÜt∞nφ dan∞ (º 38e ZDP),

1. z titulu kontraktu, jeho₧ p°edpoklßdanß doba trvßni nep°esahuje 6 m∞sφc∙ nebo delÜφ lh∙tu stanovenou pro existenci stßlΘ provozovny u tohoto druhu Φinnosti v da≥ovΘ smlouv∞, nepodlΘhß tento p°φjem u plßtce zajiÜt∞nφ dan∞ ani srß₧ce dan∞ podle zvlßÜtnφ sazby;
2. z titulu kontraktu, jeho₧ p°edpoklßdanß doba trvßnφ p°esßhne 6 m∞sφc∙ nebo delÜφ lh∙tu stanovenou pro existenci stßlΘ provozovny u tohoto druhu Φinnosti v da≥ovΘ smlouv∞, je plßtce povinen provΘst u tohoto p°φjmu zajiÜt∞nφ dan∞;
3. je-li p°φjem vyplßcen rezidentovi smluvnφho stßtu, p°iΦem₧ v p°φsluÜnΘ da≥ovΘ smlouv∞ je stanoven zp∙sob zdan∞nφ t∞chto p°φjm∙ nebo n∞kter²ch z nich v jejφm samostatnΘm Φlßnku (nap°. smlouva s Indii - Φlßnek 12), je plßtce povinen provΘst srß₧ku dan∞ podle zvlßÜtnφ sazby ve v²Üi stanovenΘ smlouvou, maximßln∞ vÜak sazbou tΘto dan∞ stanovenΘ v ZDP, od poΦßtku bez ohledu na dobu trvßnφ.

Mφstn∞ p°φsluÜn²m sprßvcem dan∞ pro da≥ovΘ nerezidenty majφcφ p°φjmy dle º 22, odst. 1, pφsm. c), ZDP ze stßlΘ provozovny je finanΦnφ ·°ad pro Prahu 1, jestli₧e Φinnosti jsou poskytovßny na ·zemφ hl. m∞sta Prahy. V p°φpad∞ Φinnosti poskytovanΘ mimo ·zemφ hl. m∞sta Prahy finanΦnφ ·°ady stanovenΘ finanΦnφmi °editelstvφmi podle º 10, odst. 3, zßkona Φ. 531/1990 Sb., o ·zemnφch finanΦnφch orgßnech.

1. Postup p°i zjiÜ¥ovßnφ da≥ovΘho domicilu - Pokyn D 90, Φj. 251/45 502/94

Osvobozenφ od dan∞ vybφranΘ srß₧kou v ╚eskΘ republice nebo jejφ snφ₧enφ na zßklad∞ uzav°en²ch smluv o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ (nap°. u dividend, ·rok∙, licenΦnφch poplatk∙ atd. ) se uplat≥uje automaticky p°i ·hrad∞ takov²chto p°φjm∙. To znamenß, ₧e plßtce dan∞, kter² vyplßcφ subjektu se sφdlem Φi bydliÜt∞m (rezidentu) druhΘho smluvnφho stßtu p°φjem, srazφ da≥ p°φmo sazbou, kterß je uvedena v p°φsluÜnΘ da≥ovΘ smlouv∞.

1. Stßlß provozovna

Pro ·Φely ZDP je v º 22, odst. 2, tohoto zßkona definovßna tzv. stßlß provozovna. Stßlou provozovnou se rozumφ za°φzenφ k v²konu Φinnostφ poplatnφk∙ uveden²ch v º 2, odst. 3, a º 17, odst.á4 (nerezidenti), umφst∞nΘ na ·zemφ ╚eskΘ republiky, a to zejmΘna dφlny, kancelß°e, za°φzenφ kát∞₧b∞ p°φrodnφch zdroj∙, odbytiÜt∞ (mφsto prodeje). V t∞chto smlouvßch jsou odliÜn∞ definovßny podmφnky, za jak²ch vznikß stßlß provozovna a je tedy nutnΘ v₧dy vychßzet z konkrΘtnφ smlouvy.

StaveniÜt∞, provßd∞nφ stavebn∞ montß₧nφch projekt∙ a dßle poskytovßnφ Φinnostφ a slu₧eb uveden²ch v º 22, odstavci 1, pφsm. c) poplatnφkem nebo zam∞stnanci poplatnφka anebo osobami pro n∞ho pracujφcφmi se rovn∞₧ pova₧ujφ za stßlou provozovnu, p°esßhne-li jejich doba trvßnφ Üest m∞sφc∙ v jakΘmkoliv obdobφ 12 kalendß°nφch m∞sφc∙ po sob∞ jdoucφch. DΘlka tohoto ΦasovΘho testu se r∙znφ od 0 do 24 m∞sφc∙ vázßvislosti na jednotliv²ch smlouvßch o zamezenφ dvojφho zdan∞nφ, kterΘ jsou ZDP vátomto p°φpad∞ nad°azeny.

Podle º 22, odst. 3, se p°φjmy spoleΦnφk∙ ve°ejnΘ obchodnφ spoleΦnosti a komplementß°∙ komanditnφ spoleΦnosti, kte°φ jsou poplatnφky podle º 2, odst. 3 a º 17, odst. 4, plynoucφ z ·Φasti na t∞chto spoleΦnostech a z ·v∞r∙ a p∙jΦek poskytnut²ch t∞mto spoleΦnostem pova₧ujφ za p°φjmy dosahovanΘ prost°ednictvφm stßlΘ provozovny. Pro zajiÜt∞nφ dan∞ z uveden²ch p°φjm∙ platφ ustanovenφ º 38e, odst. 3 a odst. 4, pφsm. b) - viz dßle.

Podle º 23, odst. 11, nem∙₧e u stßlΘ provozovny poplatnφka se sφdlem nebo bydliÜt∞m v zahraniΦφ b²t zßklad dan∞ ni₧Üφ, ne₧ jakΘho by dosßhl z tΘ₧e nebo podobnΘ Φinnosti poplatnφk se sφdlem nebo bydliÜt∞m na ·zemφ ╚eskΘ republiky. K jeho stanovenφ m∙₧e b²t pou₧ito pom∞ru zisku k nßklad∙m nebo k hrub²m p°φjm∙m u srovnateln²ch poplatnφk∙ nebo Φinnostφ, srovnatelnΘ v²Üe obchodnφho rozp∞tφ (provize) a jin²ch srovnateln²ch ·daj∙.

Podle pokynu D-154 je da≥ov² nerezident povinen oznßmit mφstn∞ p°φsluÜnΘmu sprßvci dan∞ zahßjenφ Φinnosti vedoucφ ke vzniku stßlΘ provozovny do t°iceti dn∙. Spln∞nφ tΘto povinnosti nezbavuje plßtce dan∞ jeho povinnostφ stanoven²ch zßkonem.

P°i stanovenφ zßkladu dan∞ stßlΘ provozovny sprßvcem dan∞ podle pom∙cek nebo p°i stanovenφ dan∞ dohodou lze vychßzet i z rozdφlu mezi celkovou Φßstkou p°ijat²ch ·hrad a sumou mzdov²ch a ostatnφch osobnφch v²daj∙ na zam∞stnance tΘto stßlΘ provozovny a p°φp. dalÜφch °ßdnΘ dolo₧en²ch nezbytn²ch v²daj∙ (ubytovßnφ, cestovnΘ, st∞hovacφ nßklady atd.).

Zda≥ovßnφ stßlΘ provozovny dßle up°es≥uje pokyn D 132 MF vákomentß°i k º 22, odst. 3, ZDP. Za da≥ovΘ v²daje stßlΘ provozovny (º 22, odst. 2, ZDP) se pova₧uje i pom∞rnß Φßst celkov²ch administrativnφch v²loh vynalo₧en²ch v zahraniΦφ na zabezpeΦenφ p°φjm∙ v ╚eskΘ republice. U stßlΘ provozovny, jejφ₧ vznik zßvisel na dob∞ trvßnφ, podlΘhajφ dani i p°φjmy dosa₧enΘ do doby vzniku stßlΘ provozovny. Uplyne-li doba rozhodnß pro vznik stßlΘ provozovny v jinΘm zda≥ovacφm obdobφ, ne₧ byla zahßjena Φinnost vedoucφ k jejφmu vzniku, zahrnou se do da≥ovΘho p°iznßnφ za rok, v n∞m₧ stßlß provozovna vznikla, i p°φjmy dosa₧enΘ v p°edchozφch zda≥ovacφch obdobφch s v²jimkou p°φjm∙, zánich₧ je da≥ vybrßna srß₧kou (º 36 zßkona). Znakem stßlΘ provozovny je i urΦit² stupe≥ trvalosti na mφst∞ (tzv. mφstnφ souvislost). Tento znak nenφ u staveniÜt∞ poruÜen v p°φpad∞, ₧e jde o stavbu, kterß je sv²m charakterem postupujφcφ (nap°. dßlnice, plynovod). Za stßlou provozovnu - odbytiÜt∞ (mφsto prodeje) se nepova₧uje prodej zbo₧φ v rßmci veletrhu, prodejnφ v²stavy Φi obdobnΘ jednorßzovΘ akce.

Zam∞stnanci stßlΘ provozovny jsou povinni podßvat p°iznßnφ k dani z p°φjm∙ fyzick²ch osob.

á

2. Da≥ovß specifika pro nerezidenty

Podle º 36, odst. 1, ZDP Φinφ zvlßÜtnφ sazba dan∞ z p°φjm∙ plynoucφch ze zdroj∙ na ·zemφ ╚eskΘ republiky pro poplatnφky uvedenΘ v º 2, odst. 3 a º 17, odst. 4 (nerezidenti),

12.2.1998  NOTIA AUDIT

Copyright ⌐ 1997 Macron Software