D∞jiny Pra₧skΘho hradu

Podlearcheologick²ch pr∙zkum∙ a nejstarÜφch pφsemn²ch pramen∙ se soudφ, ₧e Pra₧sk² hrad zalo₧il kolem roku 880 knφ₧ete Bo°ivoj z rodu P°emyslovc∙.
Ran∞ st°edov∞kΘ hradiÜt∞ bylo opevn∞no p°φkopem a valem z hlφny a kamenφ. Prvnφ zd∞nou stavbou byl kostel Panny Marie. DalÜφ kostely, zasv∞cenΘ svatΘmu Ji°φ a svatΘmu Vφtu, byly zalo₧eny v prvnφ polovin∞ 10. stoletφ.
Od 10. stoletφ byl Pra₧sk² hrad nejen sφdlem hlavy stßtu, knφ₧ete a pozd∞ji krßle, ale takΘ nejvyÜÜφho p°edstavitele cφrkve, pra₧skΘho biskupa. TakΘ prvnφ klßÜter v ╚echßch byl zalo₧en na Pra₧skΘm hrad∞, p°i kostele svatΘho Ji°φ pro °eholi benedikt²nek.
V hlavnφm hradnφm kostele, jφm₧ byla od 11. stoletφ bazilika svatΘho Vφta postavenß v mφst∞ p∙vodnφ rotundy, byly uchovßvßny relikvie sv∞tc∙, zemsk²ch patron∙: svatΘho Vφta, Vßclava a Vojt∞cha. KlßÜter kostela pra₧skΘho byl od 10. stoletφ v²znamnou vzd∞lßvacφ a kulturnφ institucφ.
Dobou rozkv∞tu bylo pro Pra₧sk² hrad obdobφ vlßdy krßle a pozd∞ji cφsa°e z rodu Lucemburk∙, Karla IV. (polovina 14. stoletφ). Pra₧sk² hrad se poprvΘ stal cφsa°skou rezidencφ, sφdlem panovnφka SvatΘ °φÜe °φmskΘ.
Velkoryse byl p°ebudovßn krßlovsk² palßc a posφleno opevn∞nφ. Podle vzoru francouzsk²ch katedrßl zaΦal vyr∙stat gotick² chrßm svatΘho Vφta.
JeÜt∞ za vlßdy Karlova syna Vßclava IV. pokraΦovala v²stavba Hradu. HusitskΘ vßlky a nßsledujφcφ desetiletφ, po n∞₧ Hrad nebyl ob²vßn, zp∙sobily chßtrßnφ hradnφch budov a opevn∞nφ.
DalÜφ p°φznivß doba nastala po roce 1483, kdy se krßl z novΘ dynastie Jagellonc∙ op∞t usφdlil na Hrad∞. Spolu s nov²m opevn∞nφm byly vystav∞ny obrannΘ v∞₧e na severnφ stran∞ (PraÜnß v∞₧, Novß bφlß v∞₧ a Daliborka). Architekt opevn∞nφ, Benedikt Ried, p°estav∞l a rozÜφ°il i krßlovsk² palßc: velkolep² Vladislavsk² sßl byl nejv∞tÜφm sv∞tsk²m klenut²m sßlem tehdejÜφ Evropy. Jeho velkß okna jsou pova₧ovßna za jeden z prvnφch projev∙ renesanΦnφho slohu v ╚echßch.

KrßlovΘ dalÜφ dynastie na ΦeskΘm tr∙nu, HabsburkovΘ, zahßjili p°estavbu Hradu v renesanΦnφ sφdlo. DobovΘmu vkusu odpovφdalo, ₧e jako prvnφ byla zalo₧ena Krßlovskß zahrada, v nφ₧ byly v pr∙b∞hu 16. stoletφ budovßny stavby slou₧φcφ zßbav∞: letohrßdek, mφΦovna, st°elnice, lvφ dvorek. Postupn∞ byla upravena katedrßla a krßlovsk² palßc. NovΘ obytnΘ budovy se zaΦaly stav∞t na zßpad od StarΘho krßlovskΘho palßce, podΘl ji₧nφ hradby.

P°estavba Hradu vyvrcholila za vlßdy Rudolfa II. Cφsa° se na Pra₧skΘm hrad∞ natrvalo usφdlil a zaΦal jej prom∞≥ovat v d∙stojnΘ a velkolepΘ st°edisko °φÜe, p°ita₧livΘ pro diplomaty, um∞lce i vzd∞lance. K umφst∞nφ sv²ch bohat²ch um∞leck²ch a v∞deck²ch sbφrek zalo₧il cφsa° severnφ k°φdlo palßce s dneÜnφm èpan∞lsk²m sßlem.

Baroknφ hudba na Pra₧skΘm hrad∞ (╚tvrtletnφk Pra₧sk² hrad)

Defenestrace na Pra₧skΘm hrad∞ (╚tvrtletnφk Pra₧sk² hrad)

Pra₧skß defenestrace v roce 1618 zahßjila dlouhΘ obdobφ vßlek, b∞hem nich₧ byl Pra₧sk² hrad poÜkozen a vyloupen. Pro pobyt panovnφka byl vyu₧φvßn jen v²jimeΦn∞ a p°echodn∞.

Hudebnφ klasicismus a romantismus (╚tvrtletnφk Pra₧sk² hrad)

Ve druhΘ polovin∞ 18. stoletφ byla provedena poslednφ velkß p°estavba Hradu, kterß jej prom∞nila v reprezentaΦnφ sφdlo zßmeckΘho typu. V tΘ dob∞ vÜak byla hlavnφm m∞stem °φÜe Vφde≥ a Praha m∞la jen provinΦnφ rßz. Hrad postupn∞ chßtral a jeho um∞leckΘ poklady byly ochuzeny rozprodejem zbytk∙ rudolfφnsk²ch sbφrek.
Po svΘ abdikaci v roce 1848 si Pra₧sk² hrad vybral jako svΘ sφdlo cφsa° Ferdinand V. P°i tΘto p°φle₧itosti byla p°estav∞na kaple svatΘho K°φ₧e na II. nßdvo°φ. Pro chystanou, ale neuskuteΦn∞nou korunovaci FrantiÜka Josefa I. byl upraven èpan∞lsk² sßl a Rudolfova galerie.

Hudba 2. poloviny 18. a 19. stoletφ (╚tvrtletnφk Pra₧sk² hrad)

Velkou stavebnφ akcφ byla dostavba katedrßly, kterß vÜak nebyla podnφcena panovnφkem, ale vlasteneckou Jednotou pro dostav∞nφ chrßmu sv. Vφta. Katedrßla byla dokonΦena v roce 1929.

Dny vzniku ╚eskoslovenska a Pra₧sk² hrad (╚tvrtletnφk Pra₧sk² hrad)

Po vzniku samostatnΘ ╚eskoslovenskΘ republiky v roce 1918 se Pra₧sk² hrad stal op∞t sφdlem hlavy stßtu. NutnΘ ·pravy byly v roce 1920 sv∞°eny slovinskΘmu architektu Josipu PleΦnikovi.

TakΘ dnes probφhajφ rekonstrukce a ·pravy areßlu Pra₧skΘho hradu. Nejde p°itom jen o nutnou stavebnφ ·dr₧bu. Zßkladnφm cφlem je otevφrat areßl Pra₧skΘho hradu p°φchozφm. Po roce 1989 tak byly zp°φstupn∞ny mnohΘ dosud uzav°enΘ prostory nap°. Krßlovskß zahrada s MφΦovnou, ji₧nφ zahrady, Cφsa°skß konφrna, TerezißnskΘ k°φdlo StarΘho krßlovskΘho palßce).

Pra₧sk² hrad je dnes krom∞ sφdla hlavy stßtu takΘ v²znamnou kulturnφ a historickou pamßtkou. Na Pra₧skΘm hrad∞ jsou uchovßvßny korunovaΦnφ klenoty, poz∙statky Φesk²ch krßl∙, vzßcnΘ k°es¥anskΘ relikvie, um∞leckΘ poklady a takΘ historickΘ dokumenty. V jeho zdech se odehrßvaly udßlosti v²znamnΘ pro celou zem. Pra₧sk² hrad je tedy zhmotn∞nφm historickΘ tradice ΦeskΘho stßtu, spojenφ souΦasnosti s minulostφ.