Lucie. K nám,jednou za rok se vrací, co s ní,její jméno oslavím  a s ní,přilétají ptáci  a z nebe křičí,Lucie nazdraví. Jako dřív,sfoukává všechny svíce, hoří,nad přístavem ranním a s ní,upíjím ze sklenice a křičím,Lucie nazdraví. Má holka z ulice kde,neběží čas, nešustí peníze, bez ran pod pás. Má víla vnesnázích,co jen já ji znám a ti ptáci ji provází,o vánocích k nám. R. Známe se už přes sto let     a víme o sobě jen to že se známe,     šli jsme spolu na zpověď     a kněz nám utekl co mu to povídáme.     Známe jak se stavěl svět     a když se bořil nezbyl na kameni kámen,     marnost někdy velí vpřed     a lidstvo sklízí z šlechtěných hlav plody plané. Proč se rozednívá dřív,coprovedl jsem, s Lucií noc není hřích,jen chvíle bláznem. My dva třetímu znamení,stáli modelem, a v třetím už tisíciletí,si slámu stelem. Instrumental R: ------------- Solo Sl.1 ------------- Sl.1. -------------- S posledním odlivem pak si mě vezme,odejdem, na archu svou,schovanou,tam za městem, až za světem, za sluncem, za vesmírem. Na,na na na,na na na,na na na na na,na, na,na na na,na na na,na na na na na,na.  Vám zamávám jednou v mracích, pták,co nejblíž bude k vám, s Lucií, každý rok o vánocích, křičím, přání posílám, Doh: [: přej si, i nemožné může býti,           přej si, ihvězdy co už nejsou svítí, :]                                               svítí,svítí,svítí.