Mulatky, mulati, mulßtorky, mulßto°i?
Emulßtory!
Co to je?
Je to... ani koza, ani koΦka... koza s koΦiΦφma nohama?

Emulßtor z VaÜeho PC ud∞lß ZX-81, Spectrum, Amigu nebo Playstation!

Nejprve pohled do prehistorie...

Na CD p°φloze Excaliburu jsme umφstili i n∞kolik emulßtor∙ osmibitov²ch poΦφtaΦ∙. Nßsledujφcφ °ßdky by vßm m∞ly pomoci v rozhodovßnφ, kter² emulßtor si pro svou oblφbenou platformu (Spectrum, PMD 85...) vybrat. ObzvlßÜt∞ pro legendßrnφ Z80 jich mßme hned n∞kolik, a to jak pro Windows 95, tak i jeden pro MS-DOS.

Ji₧ n∞kolik pßtk∙ je tomu od doby, kdy padla ₧eleznß opona a my jsme si pozvolna mohli zaΦφt kupovat tΘm∞° vÜe, co nßs napadlo (pokud na to mßme). Od tΘ doby v²voj v oblasti v²poΦetnφ techniky v naÜφ malΘ zemiΦce znaΦn∞ pokroΦil. Mßme tu Pentia, Pentia II, laserovΘ tiskßrny, ÜpiΦkovΘ softwarovΘ vybavenφ. Je pryΦ doba, kdy byl majitel ZX Spectra, Atari nebo Commodore krßlem. (Ale Amiga se stßle dr₧φ! - pozn. ml) P°enesme se na chvφli do doby p°ed sametovou revolucφ a t∞sn∞ po nφ a pop°em²Ülejme o tom, jak to u nßs vlastn∞ s tou v²poΦetnφ technikou bylo. Poodhr≥me rouÜku tajemstvφ a nahlΘdn∞me minulosti p°φmo do tvß°e...

Bylo to v dob∞, kdy jsem navÜt∞voval Üest² roΦnφk zßkladnφ Ükoly. Psal se rok 1987. Tehdy jsem se poprvΘ zaΦal zajφmat o poΦφtaΦe. Äiv∞ si pamatuji, jak jsem byl vykulen², kdy₧ nßm ve Ükolnφm kabinetu uΦitel matematiky ukazoval prvnφ poΦφtaΦ, jak² jsem kdy vid∞l. Byla jφm zvlßÜtn∞ vypadajφcφ, a₧ nevzhlednß krabice sv∞tle ÜedΘ barvy s nßpisem PMD 85. Tento poΦφtaΦ m∞l jednu svou zvlßÜtnost. Disponoval toti₧ vyjφmatelnou pam∞tφ v podob∞ zasouvajφcφho modulu, kter² se nasazoval ze zadnφ hornφ Φßsti klßvesnice. P°φliÜ dlouho jsme ho vÜak nepou₧φvali, a tak pozd∞ji slou₧il spφÜe jako muzejnφ exponßt. Na mne ale ud∞lal zvlßÜtnφ dojem. Najednou jsem si pomyslel, jakΘ by to asi bylo, kdybych takΘ jß um∞l ovlßdat takovou skv∞lou techniku. A tak jsem se p°ihlßsil do krou₧ku poΦφtaΦ∙. Zde jsem takΘ poprvΘ potkal ji₧ znßm∞jÜφho a legendßrnφho nßstupce posledn∞ jmenovanΘho PMD. Byl jφm poΦφtaΦ ZX Spectrum 48 kB. Kdo by tento fenomΘn neznal. Vidφm to, jako by to bylo dnes. Jeden jedin² poΦφtaΦ Spectrum byl utiskovßn tlupou asi deseti nenasytn²ch dobrodruh∙, je₧ by si na n∞j cht∞li sßhnout, blφ₧e se podφvat a alespo≥ zmßΦknout jedin² Φudlφk, jedinou klßvesu. JakΘ bylo pozd∞ji naÜe p°ekvapenφ, kdy₧ jsme zjistili, ₧e na onom zßzraΦnΘm p°φstroji se dajφ hrßt i hry. ┌pln∞ prvnφ hrou, jakou jsme my dobrodruzi v poΦφtaΦovΘm krou₧ku vid∞li, byl podzemnφ lupiΦ jmΘnem Gotcha. Byl to panßΦek s punΦochou na hlav∞, kter² se prodφral podzemnφmi chodbami a r∙zn²mi labyrinty ve snaze uloupit vÜe, co nenφ p°ibitΘ Φi p°ilepenΘ. Ale vezm∞me to vÜechno p∞kn∞ po sob∞.

Prvnφm osmibitov²m poΦφtaΦem byl ZX 81, avÜak jeho znßm∞jÜφm kolegou se stal bezesporu ZX Spectrum s gumovou klßvesnicφ. Prßv∞ kv∙li tΘto vlastnosti byl obda°en p°ezdφvkou ägumßkô. Byla to vlastn∞ klßvesnice ΦernΘ barvy obdΘlnφkovΘho tvaru o rozm∞rech asi 30 x 20 cm a p°es dolnφ prav² roh m∞la t°i pruhy modrΘ, zelenΘ a ΦervenΘ barvy. S tφmto poΦφtaΦem se setkala i celß °ada poΦφtaΦov²ch fand∙ u nßs a nemohou si ho vynachvßlit. A proΦ by taky ne, v₧dy¥ prßv∞ ON tvo°il pßte° v²zbroje poΦφtaΦov²ch fand∙ a hrßΦ∙ tΘ doby. Slou₧il takΘ za zßklad pozd∞jÜφch verzφ ZX Spectra a v tΘ dob∞ jeÜt∞ tuzemskΘho (vyrßb∞l se na Slovensku) Didaktika.

DalÜφm d∙stojn²m nßstupcem ägumßkaô byl klasick² ZX Spectrum 48 kB. P°esn∞ takov², jak² jsme pou₧φvali ve Ükole na poΦφtaΦovΘm krou₧ku. A co teprve ve spojenφ s tiskßrnou. To bylo n∞co. Na poΦφtaΦi se dal tisknout text i obrßzky! To byla pro nßs novina. Tedy ne, ₧e by to na gumßkovi neÜlo, ale jß jsem to poprvΘ vid∞l a₧ u jeho nßstupce a gumßka jsem neznal (za co₧ se omlouvßm p°φznivc∙m t∞chto maÜinek). ZvlßÜtnφ byl zp∙sob, jak²m se programy nahrßvaly do pam∞ti poΦφtaΦe. V₧dy¥ k tomu staΦila obyΦejnß kazeta, jakß se pou₧φvala do kazetov²ch magnetofon∙ a n∞jak² ten p°ehrßvaΦ! Jenom p°i nahrßvßnφ to loudilo podivnΘ zvuky. No nic, kdy₧ se to jinak bez toho rßmusu nenahraje...

LΘta Üla dßl. A jß si takΘ po°φdil onen zßzraΦn² p°φstroj. Tehdy jφm byl Didaktik M. JeÜt∞ ho mßm n∞kde ve sk°φni. Kdy₧ mne p°epadne nostalgickß nßlada, vyndßm äemkoô ven, sfouknu prach a dlouze se na n∞j zahledφm. To je on, mΘho srdce Üampi≤n. On byl prvnφ a jedin². On, ta sv∞tle Üedß klßvesnice se spoustou klßves. Vzpomφnßm si, jako by to bylo dnes na den, kdy jsem si Didaktika koupil od svΘho kamarßda a p°inesl ho dom∙. Bylo to odpoledne po Ükole. A ten den jsem se ani neuΦil, ani nejedl, ani nepil, ani nechodil na zßchod. Zapojil jsem M╔ poΦφtadlo a hrßl a hrßl a hrßl. A₧ do p∞ti hodin do rßna. Takovß to byla rßna. Pak jsem si Üel na dv∞ hodinky odpoΦinout. P°φÜtφ den jsem Üel do Ükoly tΘm∞° p°φmo od poΦφtaΦe. Cel² ospal², s kruhy pod oΦima, rozcuchan², bez snφdan∞ (nestihl jsem se rßno ani najφst) a s voln∞ nahßzen²mi uΦebnicemi v batohu, o nich₧ jsem ani nev∞d∞l, zda je v∙bec ten den budu pot°ebovat. A jakß to byla pozd∞ji novinka, kdy₧ jsem se dozv∞d∞l, ₧e existujφ pro tyto poΦφtaΦe takΘ disketovΘ jednotky. Musel jsem ji mφt. Ale nic nebylo zadarmo. Nejprve si na to Φlov∞k musel uÜet°it - co₧ v mΘm p°φpad∞ nep°ipadalo v ·vahu, nebo vyd∞lat. A tak jsem o prßzdninßch doslova ämakal jako Üroubô s p°edstavou, ₧e si ji nakonec stejn∞ koupφm. A koupil. Byla to disketovß jednotka s oznaΦenφm D40 na 5,25ô diskety. Disponovala p°enosovou rychlostφ 24 kB za sekundu, co₧ byl vzhledem k p°enosu z kazety znaΦn² pokrok. A navφc odpadlo to protivnΘ jeΦenφ doprovßzejφcφ nahrßvßnφ z kazety. Pomlaskßval jsem si, jak je m∙j poΦφtaΦ rychl² a co vÜechno dovede. Za pßr t²dn∙ se do mΘ v²bavy p°idala i jednojehliΦkovß tiskßrniΦka TESLA BT-100. K d∙stojnΘmu tisku na tΘto tiskßrn∞ byl zapot°ebφ takΘ d∙stojn² textov² progrßmek. A ten na naÜem trhu naÜt∞stφ byl. Asi nejlepÜφ textov² program na osmibity, jak² jsem kdy vid∞l - DESKTOP. Bylo a₧ s podivem, co vÜechno se dalo vm∞stnat do on∞ch p°ibli₧n∞ 26 kB. Tento program um∞l vklßdat obrßzky, disponoval proporcionßlnφm pφsmem, um∞l r∙zn∞ zarovnßvat text, mφchat n∞kolik druh∙ pφsma v jedinΘm textu a m∞l volnou pam∞¥ na 22 kB textu, co₧ bylo p°i kapacit∞ pam∞ti poΦφtaΦe se 48 kB ·ctyhodnΘ. Navφc byl program Φesk² a umo₧≥oval tedy spoustu v²hod pro änaÜinceô, porozum∞nφm nßpov∞dy poΦφnaje a pravideln²mi updaty konΦe. A navφc opl²val vlastnostφ, kterou pozd∞ji m∞ly a₧ stroje PC. Toti₧ text, kter² byl vid∞l na obrazovce vypadal p°esn∞ tak, jako to, co se vytisklo na tiskßrn∞. Na Spectrum v∙bec existovala celß °ada velmi schopn²ch progrßmk∙. Namßtkou vzpomenu alespo≥ ty domßcφ. Tak nap°φklad tabulkov² procesor Calculus. Byl obdobou C602 nebo Excelu na PC a strΦil by je hrav∞ do kapsy. Na svou dobu m∞l p°φjemnΘ u₧ivatelskΘ prost°edφ a poskytoval siln² potencißl pro tvorbu r∙zn²ch tabulek. Dokonce se z n∞j dalo tisknout na 24 jehliΦkovΘ tiskßrn∞. DalÜφm programem byla slovnφkovß databßze Tolstoj, kterß rovn∞₧ byla na velmi vysokΘ ·rovni a umo₧≥ovala libovoln∞ do slovnφku p°idßvat nebo ze slovnφku vy°azovat slova.

Po Φase se objevil nßstupce mΘho oblφbenΘho äemkaô. Jmenoval se Didaktik Kompakt. Byl to luxusnφ osmibitov² poΦφtaΦ podobn² Didaktiku M a m∞l vestav∞nou 3,5ô disketovou mechaniku. Odpadlo tedy vÜemo₧nΘ propojovßnφ kabel∙ mezi disketovou mechanikou a poΦφtaΦem a zßrove≥ v²robci uÜet°ili poΦφtaΦovΘmu fandovi i n∞co mßlo mφsta na stole. TakΘ malΘ 3,5ô diskety byly lΘpe k sehnßnφ ne₧ ty v∞tÜφ 5,25ô, snadn∞ji se skladovaly, lΘpe se veÜly do kapsy a v∙bec. O Didaktiku Kompakt nemß cenu se p°φliÜ rozepisovat, proto₧e je ve svΘ podstat∞ toto₧n² s Didaktikem M a domnφvßm se, je dosud v prodeji.

Pro ·plnΘ dokreslenφ situace musφm jeÜt∞ uvΘst dalÜφ mutace ZX Specter a jejich dopl≥k∙. Tak tedy: existovaly takΘ ZX Spectra se 128 kB pam∞ti, lepÜφmi zvuky a samoz°ejm∞ takΘ grafikou, ZX Spectrum +, ZX Spectrum +2, +2A, +3 a spousta dalÜφch, o kter²ch nemßm a₧ takov² p°ehled. TakΘ se pro poΦφtaΦe kategorie ZX Spectrum a spol. (Didaktiky a nevφm co jeÜt∞) prodßvaly r∙znß rozhranφ. A¥ u₧ b∞₧n∞ u₧φvan² interface UR-4 pou₧φvan² pro komunikaci s joystickem nebo tiskßrnou nebo specißlnφ zvukov² interface Melodik, kter² z vaÜeho osmibi¥ßku ud∞lal hotovΘ hudebnφ studio.

D∙le₧itß jsou takΘ n∞kterß technickß data. PoΦφtaΦe °ady ZX Spectrum a Didaktik pracovaly na bßzi procesoru Z80 s taktovacφ frekvencφ 7 MHz. Uvedu technickß data poΦφtaΦ∙, kterΘ se vyrßb∞ly na naÜem ·zemφ. Didaktik M byl programov∞ tΘm∞° 100% kompatibilnφ s poΦφtaΦi ZX Spectrum 48 kB, byl vybaven procesorem Z80, 16 kB ROM (obsazeno Basicem), 48 kB RAM, video i TV v²stupem 256 x 192 bod∙, 15 barvami na obrazovce, m∞l 45 klßves, vstupy pro 2 joysticky, vstup a v²stup pro magnetofon, sb∞rnici pro p°ipojenφ periferiφ (tiskßrny, joysticky...).

Pro ucelen² v²Φet °ady didaktik∙ je nutno doplnit jeÜt∞ Didaktik Gama. Tento poΦφtaΦ byl, na rozdφl od sv²ch p°edch∙dc∙, vybaven 85 kB pam∞ti, co₧ byla ve svΘ dob∞ prost∞ bomba (doposud se ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ toti₧ u₧φvaly Spectra se 48 kB pam∞ti).

Nakonec o Spectrech a spol. uvßdφm jeÜt∞ n∞kolik post°eh∙:

1. Specißln∞ pro Didaktik M a Kompakt se prodßvaly RGB v²stupy, je₧ umo₧≥ovaly p°ipojenφ EGA nebo Herkules monitor∙.

2. V roce 1996 se dal koupit Didaktik M za 3 200 KΦ a Didaktik Kompakt za 6.600 KΦ, disketovß jednotka D80 (3,5ô, 720 kB) stßla 4 700 KΦ. VÜechny ceny uvßdφm s DPH.

Ale dost bylo ji₧ bylo napsßno o Spectrech a Didaktikßch. Dßme nynφ n∞co mßlo prostoru takΘ jin²m platformßm v oblasti osmibitov²ch poΦφtaΦ∙ na naÜem tehdejÜφm trhu. Mezi dalÜφ hojn∞ u₧φvanΘ konkurenty Spectra pat°ily bezesporu poΦφtaΦe Atari. Byly vyrßb∞ny v n∞kolika typech a modifikacφch. A¥ u₧ Atari 800 XE/XL, Atari 130 XE, Atari 600 XL. Do dalÜφho v²Φtu nutno zahrnout dalÜφ platformy, nap°. Sam CoupΘ, Commodore 64 - dodnes velmi populßrnφ, Sharp, Apple II atd.

...Nakonec n∞co o emulßtorech

ZX Spectrum

ZX 32
Do skupiny emulßtor∙ pro Windows 95 pat°φ ZX 32. Jednß se o velmi schopn² progrßmek emulujφcφ snad vÜechna Spectra od 48 kB a₧ po Spectrum +3. Navφc vyu₧φvß pro zvuky zvukovΘ karty Adlib, Soundblaster a kompatibilnφ. Dß se zv∞tÜit na celou obrazovku, lze v n∞m upravovat rychlost emulace, emulovßnφ, joysticky a dalÜφ, velikost okna v p°φpad∞, ₧e jej spouÜtφte pouze v okn∞. Z emulßtor∙ Spectra pro Windows 95 pat°φ mezi nejzda°ilejÜφ a navφc lze zφskat jeho novΘ verze nebo updaty p°φmo na internetu a to zdarma na adrese http://www.geocities.com/SiliconValley/Bay/9932/.

WinXZX
DalÜφm emulßtorem Spectra pro Win 95 je unixovsk² WinXZX je₧ je nßpadn∞ podoben ZX 32. AvÜak n∞kterΘ hry pro Spectrum nezvlßdß, zasekßvß se a obΦas jsou problΘmy s nastavenφm velikosti okna. V zßsad∞ se vÜak takΘ jednß o docela dobr² kousek. Op∞t jej lze zdarma stßhnout z internetu, a to na adrese http://www.ics.uci.edu/~savoiu/win/xzx/.

WSpecEm
A do t°etice zmi≥uji emulßtor WSpecEm. Ten, na rozdφl od p°edchozφch, umφ pracovat s n∞kolika r∙zn²mi typy soubor∙. Umφ takΘ p°evßd∞t soubory s p°φponou .tap (programy p°ekonvertovanΘ z kazety) do formßt∙ soubor∙ s p°φponou .Z80. Lze ho bezplatn∞ stßhnout z internetu na adrese http://www.idt.ipp. pt/~rff-ribe/wspecem.html.

ZX 80 v3.05
Mezi emulßtory Spectra pro DOS pat°φ pouze jedin², zato vÜak velmi dobr² emulßtor Z80 verze 3.05, kter² je pouze jakousi demoverzφ. Plnß verze je toti₧ k sehnßnφ i na naÜem trhu (firma JIMAZ) za pom∞rn∞ p°φznivou cenu 500 KΦ. Tento emulßtor m∙₧e sm∞le soupe°it se sv²mi soky pro Win 95 a asi by na celΘ Φß°e i vyhrßl. Umφ op∞t p°epφnat rychlost emulace v procentech, emuluje r∙znß v²stupnφ za°φzenφ, umφ naΦφtat ROM jin²ch poΦφtaΦ∙ kompatibilnφch se Spectrem. Kdy₧ nap°φklad nahrajete ROMku z Didaktika a spustφte emulßtor s pat°iΦn²m parametrem (mimochodem je jich n∞kolik desφtek), spustφ se vßm de facto vaÜe EMKO.

A proto: äZkouÜejte ten sv∙j emulßtor a zavzpomφnejte si nostalgicky na doby, kdy byl majitel osmibi¥ßku krßlem. OpraÜte svoje vzpomφnky a nechte se vtßhnout atmosfΘrou svΘho mlßdφ strßvenΘho u osmibi¥ßk∙. P°ejeme vßm, abyste se dob°e bavili...ô

ùM. ╚ampulka, ·vodnφ titulky -ml-

Minimum: Windows 95/98/Me/XP

Odkazy v ΦeÜtin∞:
http://www.emulators.cz - vÜechno o emulßtorech, nejnov∞jÜφ downloady, odkazy...