Akt.: 5.2.1999

UV Laky PovrchovΘ ·pravy tiskovin jsou stßle ₧ßdan∞jÜφ slu₧bou. Mezi zuÜlech¥ovacφ metody pat°φ kaÜφrovßnφ laminovacφ foliφ, lakovßnφ disperznφm lakem, lihov²m lakem a v neposlednφ °ad∞ se stßle vφce prosazujφcφ technologie vyu₧φvajφcφ fotopolymerizovatelnΘ laky vytvrzovanΘ intenzivnφm ultrafialov²m zß°enφm. Tato technologie se naz²vß UV lak. Laminovßnφ Principem laminovßnφ je nanesenφ um∞lohmotnΘ f≤lie lepidlem na specißlnφm laminovacφm stroji na potiskovan² materißl. F≤lie jsou v∞tÜinou polypropylΘnovΘ, z°φdka se pou₧φvajφ acetßtovΘ. Jejich tlouÜ¥ka b²vß variabilnφ. Pohybuje se mezi 12 a 30 mikrony. K laminovßnφ se pou₧φvajφ dva zßkladnφ typy lepidel. Jsou to lepidla na bßzi rozpouÜt∞dla a na bßzi vody. Oba druhy lepidel existujφ v jednoslo₧kovΘm i dvouslo₧kovΘm provedenφ. Jednoslo₧kovß lepidla zasychajφ pouze fyzikßln∞. To znamenß, ₧e jakmile vyprchß rozpouÜt∞dlo resp. voda, lamino je zaschlΘ. U dvouslo₧kov²ch lepidel dochßzφ po vyprchßnφ rozpouÜt∞dla resp. vody k chemickΘ reakci s vytvrzovacφ slo₧kou. Lakovßnφ K lakovßnφ se vyu₧φvajφ t°i druhy lak∙ - disperznφ, lihovΘ a UV laky, kterΘ se liÜφ slo₧enφm i zp∙sobem suÜenφ. LihovΘ laky jsou v dneÜnφ dob∞ ji₧ na ·stupu a tΘm∞° se nevyu₧φvajφ. Jsou zalo₧eny na kombinaci nitrocelul≤zy a vysokΘho obsahu rozpouÜt∞del. Vysok² obsah organick²ch rozpouÜt∞del, a tφm i zv²ÜenΘ riziko vzniku emisφ zp∙sobujφ, ₧e tyto laky v∞tÜinou nespl≥ujφ evropskΘ normy. To je takΘ jeden z d∙vod∙, proΦ jsou tyto laky omezovßny. V nejv∞tÜφ mφ°e se v souΦasnΘ dob∞ pou₧φvajφ disperznφ laky. Je to zejmΘna kv∙li jejich vlastnostem a °editelnosti vodou. Sklßdajφ se z pevn²ch polymernφch um∞l²ch Φßstic, kterΘ se ve vod∞ jemn∞ rozpouÜt∞jφ. ╪φkßme, ₧e dispergujφ. Po odpa°enφ vody vytvo°φ Φßstice pevn² film, kter² poslΘze chrßnφ lakovanou tiskovinu. Disperznφ laky se pou₧φvajφ v²hradn∞ jednoslo₧kovΘ, proto p°i schnutφ nedochßzφ k ₧ßdnΘ chemickΘ reakci. UV laky p°edstavujφ slo₧it∞ vypracovan² systΘm o stoprocentnφ suÜin∞, ve kterΘm dochßzφ k vytvrzenφ p∙sobenφm zß°enφ ultrafialov²ch paprsk∙ r∙znΘ vlnovΘ dΘlky, k Üt∞penφ radikßl∙, polymerizaci a rychlΘ °et∞zovΘ reakci. Ochrannß vrstva UV-lak∙ je dob°e omyvatelnß, odolnß proti vod∞, Üpφn∞ a znaΦn∞ ovliv≥uje ₧ivotnost potiÜt∞n²ch v²robk∙. Zßkladem vÜech lak∙, vytvrzovan²ch p∙sobenφm ultrafialovΘho zß°enφ, jsou estery akrylov²ch kyselin. Vyu₧φvajφ se pro vysokou reaktivnost akrylov²ch kyselin, kterΘ se vß₧φ na suÜidlo. Podle druhu suÜidla lze m∞nit chemickΘ a toxickΘ vlastnosti laku jako nap°. viskozitu. UV laky obsahujφ fotoinicißtory, kterΘ se p°i p∙sobenφ ultrafialovΘho zß°enφ rozpadajφ a tvo°φ vysoce reaktivnφ spojenφ, tzv. radikßly. PotΘ okam₧it∞ reagujφ s pojivem. Dovytvrzovßnφ UV lak∙ probφhß jeÜt∞ n∞kolik hodin po reakci a tφm se jeÜt∞ zlepÜuje jejich odolnost proti mechanickΘmu poÜkozenφ. Proces lakovßnφ m∙₧e b²t podpo°en pou₧itφm specißlnφch barev na plochy, kterΘ majφ b²t poslΘze zuÜlecht∞ny UV lakem. FyziologickΘ ·Φinky UV-lak∙ musφme rozliÜovat mezi kapaln²m, jeÜt∞ nenanesen²m lakem, a mezi ji₧ vytvrzen²m filmem laku na polakovanΘm materißlu. V tomto Φlßnku se omezφme jen na vlastnosti ji₧ vytvrzenΘho laku. Pro UV lakovßnφ existujφ dv∞ mo₧nosti v²roby. Bu∩ na specißlnφch lakovacφch strojφch, nebo na tiskov²ch strojφch vybaven²ch lakovacφm agregßtem a suÜφcφm za°φzenφm pomocφ ultrafialov²ch paprsk∙. Specißlnφ lakovacφ stroje vyhovujφ pot°ebßm chemick²ch proces∙, a poskytujφ vyÜÜφ v²robnφ variabilitu ne₧ tiskovΘ stroje. Jejich provoz nenφ zßvisl² na chodu tiskovΘho stroje a ani jejich mytφ a ΦiÜt∞nφ nenφ d∙vodem pro pozastavenφ tisku. Lakovacφ stroje jsou dodßvßny v r∙zn²ch Üφ°kßch a₧ p°es 160 cm a s v²kony do 10 000 arch∙ za hodinu. Mezi zßkladnφ vybavenφ lakovacφch stroj∙ pat°φ jednopßsov² nebo dvoupßsov² nakladaΦ se za°φzenφm non-stop, dßle integrovan² ΦistiΦ arch∙, koronovß jednotka, agregßt pro nanßÜenφ laku s mo₧nostφ i reverznφho nanßÜenφ, suÜφcφ jednotka s ultrafialov²mi lampami, variabilnφ transportnφ z≤ny, vzduchem nebo vodou chlazenΘ lampy s odsßvßnφm a v neposlednφ °ad∞ chladφcφ linka s non-stop vykladaΦem. V²robce tiskov²ch stroj∙ donutila situace a po₧adavky zßkaznφk∙, hlavn∞ v obalovΘ technice, ke konstrukΦnφm ·pravßm umo₧≥ujφcφm lakovßnφ in-line p°φmo ve stroji. Lakovßnφ UV laky vy₧aduje striktnφ dodr₧enφ technick²ch ·prav, jako je prodlou₧en² vykladaΦ a suÜφcφ agregßt vybaven² pro v∞tÜφ variabilnost kombinovan²m suÜenφm hork²m vzduchem, infraΦerven²m a ultrafialov²m zß°enφm. P°i lakovßnφ bezprost°edn∞ po ukonΦenφ tisku je velmi d∙le₧itΘ sladit jednotlivΘ prvky procesu. Je to hlavn∞ sprßvnß volba tiskov²ch barev, omezenφ pou₧itφ pomocn²ch prost°edk∙ p°idßvan²ch do barvy, vyvß₧enΘ vlhΦenφ apod. UV-lakovßnφ nelze zatφm doporuΦit v obalovΘm pr∙myslu potravinß°skΘm, p°esto mß princip suÜenφ ultrafialov²mi paprsky ve zlomku vte°iny °adu v²hod. Bezesporu jednou z velik²ch p°ednostφ UV-lakovßnφ, hlavn∞ na lakovacφch strojφch, je vysokß povrchovß pevnost lakovΘho filmu. Proto se UV-laky pou₧φvajφ p°edevÜφm pro ·pravu obßlek Φasopis∙ a r∙zn²ch publikacφ u kter²ch se p°edpoklßdß velikΘ povrchovΘ namßhßnφ. DalÜφ v²hodou je mo₧nost aplikace UV-laku i na materißly s nφzkou savostφ, jako jsou nap°φklad r∙znΘ druhy f≤liφ. Jestli₧e se sladφ UV-lak s materißlem, na kter² je aplikovßn, mohou se pou₧φt i dalÜφ povrchovΘ ·pravy jako nap°. ra₧ba nebo polepenφ zlatou nebo jinou metalickou f≤liφ. P°i polepu je vÜak nutnΘ v₧dy nejprve vyzkouÜet polepovou f≤lii na zkuÜebnφm vzorku. Nynφ popφÜeme n∞kterΘ zßvady, kterΘ se p°i UV-lakovßnφ mohou vyskytnout. Mezi zßkladnφ zßvady pat°φ poruÜenφ povrchovΘ struktury laku, p°ilnavost laku a slepovßnφ nalakovan²ch arch∙. PoruÜenφ sφ¥ovΘ struktury se zpravidla projevuje neklidn²m lakovan²m povrchem, body jako po vpichu jehly nebo praskajφcφmi puch²°ky. P°φΦinou t∞chto zßvad je zpravidla nedostateΦnΘ povrchovΘ nap∞tφ potiÜt∞nΘho archu, kterΘ by nem∞lo klesnout pod 35 nM/m. Stav sφ¥ovΘ struktury je takΘ ovlivn∞n pou₧itou tiskovou barvou a pou₧it²mi pomocn²mi prost°edky. PovrchovΘ nap∞tφ lze redukovat koronov²m vybitφm t∞sn∞ p°ed nanesenφm laku, nebo p°idßnφm odpovφdajφcφho aditiva do laku. To vÜe zase naopak m∙₧e sni₧ovat p°ilnavost laku. D∙le₧itΘ pro vylouΦenφ tΘto zßvady je slad∞nφ pou₧itΘho papφru, tiskovΘ barvy a pomocn²ch prost°edk∙ vΦetn∞ jejich sprßvnΘho dßvkovßnφ. Druhou vyskytujφcφ se zßvadou je p°ilnavost laku, kterß je velmi ovliv≥ovßna pou₧itou tiskovou barvou a papφrem. VÜeobecnΘ posouzenφ materißl∙ pou₧iteln²ch k lakovßnφ nenφ mo₧nΘ. Obecn∞ ale platφ, ₧e lesklΘ natφranΘ papφry vykazujφ vyÜÜφ p°ilnavost, matnΘ papφry naopak p°ilnavost ni₧Üφ. U barev majφ nejvyÜÜφ p°ilnavost Φist∞ oxidaΦn∞ schnoucφ barvy, nejni₧Üφ p°ilnavost barvy, kterΘ zasychajφ vpφjenφm do potiskovanΘho materißlu. NejlepÜφ je op∞t potiskovan² materißl odzkouÜet p°ed zahßjenφm v²roby. Jednou z metod zjiÜt∞nφ p°ilnavosti je tzv. Tesa-test. Na nalakovan² povrch se nalepφ pr∙hlednß lepicφ pßska. PotΘ se strhne, a jestli₧e povrch laku z∙stane nepoÜkozen, je p°ilnavost laku v po°ßdku. T°etφ v²raznou zßvadou m∙₧e b²t slepovßnφ (neboli blokovßnφ) nalakovan²ch arch∙. P°φΦiny tΘto zßvady nelze v₧dy p°esn∞ definovat, ale mohou b²t nßsledujφcφ. TiskovΘ barvy s vysok²m podφlem minerßlnφch olej∙, vosk∙ a silikon∙. DalÜφ p°φΦinou m∙₧e b²t ÜpatnΘ dßvkovßnφ pomocn²ch prost°edk∙ nebo pou₧itφ infraΦerven²ch zß°iΦ∙ p°i tisku. Dßle ÜpatnΘ suÜenφ potiÜt∞n²ch arch∙, ÜpatnΘ klimatickΘ podmφnky uvnit° i v okolφ stohu, vysokΘ stohovßnφ a okam₧itΘ lakovßnφ nedostateΦn∞ zaschl²ch arch∙. Slepovßnφ na lakovan²ch arch∙ m∙₧e b²t zp∙sobeno takΘ zßvadou lakovacφho stroje. Touto zßvadou mohou b²t vadnΘ ultrafialovΘ lampy, nebo lampy s klesajφcφ intenzitou zß°enφ vlivem stßrnutφ, nebo nesprßvnΘ rozmφst∞nφ UV lamp. Ideßlnφ p°edpoklady pro kvalitnφ UV-lak jsou: pou₧φvßnφ natφran²ch leskl²ch papφr∙ s hladk²m povrchem a vnit°nφ vlhkostφ stohu okolo 50%. DalÜφm kritΘriem v oblasti papφru je udr₧enφ povrchovΘho nap∞tφ nad 35 mN/m. D∙le₧itΘ je v∞novat pozornost klimatick²m podmφnkßm p°i skladovßnφ a nevystavovat nalakovanΘ archy dlouhodobΘmu tlaku. Co se t²Φe tiskov²ch barev, je d∙le₧itΘ pou₧φvat vyzkouÜenΘ tiskovΘ barvy shodnΘ pro ob∞ potiskovanΘ strany, v∞novat pozornost alkalick²m vlastnostem a odolnosti proti rozpouÜt∞dl∙m. ZvlßÜ¥ opatrn∞ pou₧φvat metalickΘ barvy, a specißlnφ barvy odolnΘ proti od∞ru. Omezit pou₧φvßnφ r∙zn²ch past proti od∞ru, vosku a silikonu (ovliv≥ujφ povrchovΘ nap∞tφ a mohou ovlivnit sytost a odolnost barev). P°φsady do vlhΦenφ pou₧φvat v doporuΦenΘm mno₧stvφ. PrßÜit minimßln∞, a hlavn∞ prßÜkem s jemn²m zrnem. Pokud mß b²t UV-lakovßnφ kvalitnφ, doporuΦuje se zßsadn∞ nepou₧φvat voskovΘ prßÜky. Ekologie a UV-lakovßnφ Ekologie je dnes velmi Φasto p°et°ßsanΘ tΘma. Prßv∞ ΦßsteΦn∞ kv∙li ekologii jsou v dneÜnφ dob∞ na ·stupu laky lihovΘ. P°i pou₧φvßnφ lak∙ vytvrzovan²ch ultrafialov²m zß°enφm je vzhledem k jejich slo₧enφ nutnΘ dodr₧ovat urΦitß bezpeΦnostnφ opat°enφ, nebo¥ nevytvrzenΘ laky obsahujφ lßtky, kterΘ p°i neuvß₧enΘ manipulaci drß₧dφ poko₧ku a oΦi. Proto je t°eba dodr₧ovat zßkladnφ bezpeΦnostnφ opat°enφ. Je nutnΘ zamezit kontaktu laku s nechrßn∞nou poko₧kou, nosit ochrannΘ br²le a rukavice, pou₧itΘ a zneΦiÜt∞nΘ specißlnφ Φistφcφ prost°edky nesmφ takΘ p°ijφt do kontaktu s poko₧kou. DalÜφm d∙le₧it²m bezpeΦnostnφm opat°enφm je nutnost UV-suÜφcφ za°φzenφ obsluhovat tak, aby nechrßn∞nΘ Φßsti t∞la, p°edevÜφm oΦi, nebyly vystaveny p°φmΘmu kontaktu s paprsky ultrafialovΘho zß°enφ. Z hlediska ochrany ₧ivotnφho prost°edφ je d∙le₧it² vznik oz≤nu, kter² p°i p∙sobenφ ultrafialov²ch lamp vznikß reakcφ se vzduÜn²m kyslφkem. Za°φzenφ pro suÜenφ ultrafialov²mi paprsky je vÜak vybaveno odsßvßnφm vzduchu s katalyzaΦnφm ·Φinkem, kterΘ nebezpeΦn² oz≤n hned p°evßdφ zp∞t na kyslφk jeÜt∞ p°ed vypuÜt∞nφm do volnΘho prostoru. Tφmto katalyzaΦnφm za°φzenφm je zajiÜt∞no, ₧e se oz≤n nedostane ani do prostoru obsluhy, ani do volnΘho ovzduÜφ. VykladaΦ je opat°en kryty, kterΘ chrßnφ obsluhu p°ed ultrafialov²m zß°enφm. V²robci lak∙ se p°esto v∞nujφ v²voji nov²ch ekologicky nezßvadn²ch lak∙, p°edevÜφm sledovßnφm vlastnostφ pou₧it²ch zßkladnφch prysky°ic a nahrazovßnφm ekologicky nevhodn²ch rozpouÜt∞del. Tφm je zajiÜt∞no, ₧e se pou₧φvajφ jen odzkouÜenΘ prysky°ice, p°edem zbavenΘ neΦistot. ╪ada UV-lak∙ se ji₧ nynφ m∙₧e pochlubit certifikßty, kter²mi je zajiÜt∞no spln∞nφ p°φsn²ch evropsk²ch norem, jako nap°. "BezpeΦnost hraΦek", nebo dφky vylouΦenφ pou₧itφ jak²chkoliv rozpouÜt∞del, a spln∞nφ podmφnek na ochranu ₧ivotnφho prost°edφ, napln∞nφ zßkona na ochranu proti imisφm "TA-Luft". DalÜφ aktivity a v²zkumy jsou provßd∞ny v oblasti recyklace zuÜlech¥ovan²ch tiskovin. Dφky t∞mto aktivitßm se ji₧ nynφ n∞kterΘ tiskopisy zuÜlecht∞nΘ UV-laky mohou bez dalÜφch ·prav a t°φd∞nφ recyklovat na normßlnφ papφr pro v²robu karton∙. Pokud budou tiskopisy upravenΘ UV-lakem spalovßny, nehrozφ ·nik ₧ßdn²ch splodin. -Patrik Thoma- ╚lßnek byl p°evzat z novΘho polygrafickΘho m∞sφΦnφku Sv∞t tisku. Sv∞t tisku obsahuje 64 stran informacφ a je distribuovßn pouze formou p°eplatnΘho za 49,- KΦ. Nevßhejte proto a p°edpla¥te si Φasopis tφmto formulß°em.