Akt.: 9.2.1999

Co jsou tzv. textovΘ verze pφsem? Ten, kdo pracuje s pφsmem na poΦφtaΦi, se jist∞ ji setkal s verzφ pφsma, kterß je oznaΦena text nebo book. V souΦasnosti se s tφmto d∞lenφm m∙₧eme setkat nap°φklad u n∞kter²ch pφsem FrantiÜka ètorma. ╚φm se liÜφ textovß verze od normßlnφ? Obvykle vyÜÜφ st°ednφ v²Ükou, tzn. ₧e minusky jsou o n∞co vyÜÜφ p°i zachovßnφ stejnΘ velikosti verzßlek. NicmΘn∞ i verzßlky b²vajφ n∞kdy nepatrn∞ snφ₧eny, jak je vid∞t na prvnφ ukßzce. DalÜφ odliÜnostφ textovΘho pφsma jsou kratÜφ p°etahy pφsem pod (nad) spodnφ (hornφ) ·Φa°φ (tzv. spodnφ [hornφ] dota₧nice je umφst∞na blφ₧e ke spodnφmu (hornφmu) ·Φa°φ, co₧ m∙₧ete porovnat u litery „y“. TenkΘ vlasovΘ linky a serify jsou mφrn∞ nasφleny, akcenty jsou mΘn∞ v²raznΘ. ProΦ to vÜechno? V dob∞ knihtisku museli rytci vyr²t pro ka₧dou velikost jinΘ pφsmo. Jejich prßce ale nebyla mechanickß, ka₧dß velikost m∞la svß specifika. V²raznΘ je to nap°φklad u pφsma Firmina Didota, kter² ponechal znak∙m stejn∞ silnΘ vlasovΘ tahy a serify, a¥ u₧ se jednalo o pφsmo 12bodovΘ Φi 96 bodovΘ. (Viz druhß ukßzka.) B∞₧nΘ vektorov∞ definovanΘ poΦφtaΦovΘ pφsmo je ve vÜech sv²ch velikostech tvarov∞ shodnΘ, co₧ znemo₧≥uje nap°. vyu₧itφ v²Üe uvedenΘho Didotova zßm∞ru. Dnes existujφ t°i °eÜenφ tohoto problΘmu. Multiple Master. Tato technologie firmy Adobe umo₧≥uje zadat do definice pφsma dalÜφ informace, tak₧e nap°. m∙₧ete plynule m∞nit duktus nebo Üφ°ku pφsma. V₧dy je ale pot°eba vygenerovat ₧ßdanΘ pφsmo. Pro 96bodov² titulek musφte vytvo°it pφsmo „Didot 96“ a na 12bodov² text „Didot 12“. Omezenφm tΘto technologie je prßv∞ nutnost neustßlΘho generovßnφ po₧adovan²ch pφsem a nφzkß rozÜφ°enost tΘto technologie mezi typografy. Ka₧dß velikost jin² °ez. Tφmto zp∙sobem p°ipravil nap°. Jonathan Hoefler roku 1992 pro Φasopis Haarper's Bazaar kolekci vlastnφ varianty pφsma Didot, kterß obsahovala specißlnφ °ezy pro sedm r∙zn²ch zßkladnφch velikostφ pφsma. Podobn² postup zvolila i firma ITC p°i svΘ variaci na pφsmo Caslon — Founder's Caslon. Zßkladnφ + textovß verze. Jednß se o kompromis. Zßkladnφ verze je urΦena pro sazbu text∙ od velikosti cca 12 bod∙, textovß verze do 12 bod∙. Tφmto zp∙sobem dnes p°ipravuje pφsma nap°. FrantiÜek ètorm, znßme Jannon a Jannon Text nebo Preissigovu Antikvu a Preissigovu Antikvu Text. JeÜt∞ ale nebyla zodpov∞zena nejd∙le₧it∞jÜφ otßzka: K Φemu jsou tyto textovΘ verze dobrΘ? ProΦ se p°izp∙sobuje tvar pφsem v mal²ch velikostech? Aby byl text lΘpe Φiteln², nebo¥ p°φliÜ tenkΘ tahy by se mohly ztrßcet, v²raznΘ p°etahy by zase mohly zasahovat do spodnφho Φi hornφho °ßdku. Zßkladnφ °ez pak m∙₧e b²t jemn∞ji proveden, nebo¥ n∞kterΘ jeho detaily by mohly p°i mal²ch velikostech ruÜit. Filip Bla₧ek http://www.typo.cz