|
Za 1. sv∞tovΘ vßlky byli BritovΘ majiteli nejv∞tÜφho lo∩stva na sv∞t∞. Dφky n∞meck²m ponorkßm BritovΘ p°iÜli tΘm∞° o 90% celΘho obchodnφho lo∩stva, co₧ d∞lalo asi dev∞t milion∙ lodnφch tun. Ponorky tehdy dokßzaly, ₧e se staly uznßvanou zbranφ 1. sv∞tovΘ valky. Kdy₧ byl uzav°en versaillesk² mφr mezi N∞mci a Spojenci 11. listopadu 1918, byla zd∙razn∞na podmφnka, ₧e vÜechny ponorky budou p°edßny vφt∞z∙m. Podmφnky p°φm∞°φ dßle stanovily, ₧e vÜechny ponorky, kterΘ jsou provozuschopnΘ, musely b²t p°edßny s plnou v²zbrojφ, ostatnφ budou odzbrojeny a umφst∞ny do dok∙. P°edßno bylo celkem 176 ponorek. Dne 20. listopadu 1918 pluly dlouhΘ kolony ponorek podΘl pob°e₧φ v²chodnφ Anglie do p°φstavu Harwich. N∞mci, blφ₧e neurΦenΘ mno₧stvφ ponorek sami zniΦili v n∞meck²ch p°φstavech. Jednφm z t∞ch, kte°φ tuto porß₧ku pro₧ili, byl nßmo°nφ kapitßn Lothar Eugen George von Arnauld de la Periere. Na svΘm kont∞ m∞l r. 1918 p°ipsßno 195 potopen²ch lodφ. Druh²m byl mlad² velitel, jeho₧ ponorka byla 4. °φjna 1918 p°i ·toku ve St°edomo°φ potopena, jmenoval se Karl D÷nitz. O n∞kolik let pozd∞ji se stal zakladatelem n∞meckΘho ponorkovΘho lo∩stva. Novß generace velitel∙, kterou p°ipravil, zopakovala odvß₧nΘ Φiny sv²ch p°edch∙dc∙ o dvacet let pozd∞ji. V²marskß republika 16. dubna 1919 zalo₧ila tzv. Prozatφmnφ °φÜskΘ nßmo°nistvo. Podmφnky versailleskΘ smlouvy zredukovaly n∞meckΘ lo∩stvo pouze na nejnutn∞jÜφ slo₧ky. Stav Φlen∙ byl snφ₧en na 13 500 mu₧stva a 1 500 d∙stojnφk∙. N∞mc∙m z∙stalo Üest bitevnφch lodφ, Üest k°i₧nφk∙, dvanßct torpΘdoborc∙, dvanßct torpΘdov²ch Φlun∙, n∞kolik pomocn²ch Φlun∙ a menÜφ plavidla. N∞mecku byl dßn zßkaz vlastnit ponorky. N∞meckΘ lo∩stvo bylo v ·padku. Dne 31. b°ezna 1921 se Prozatφmnφ nßmo°nictvo zm∞nilo na ╪φÜskΘ a v r. 1928 p°evzal velenφ Erich Raeder. ╪φÜskΘ nßmo°nictvo nebylo ani p°es pomalou, ale ·Φinnou modernizaci soupe°em pro Francii nebo Britßnii. V r. 1929 byla spuÜt∞na na vodu prvnφ kapesnφ bitevnφ lo∩ Deutschland. Nßsledovaly lod∞ Admiral Scheer a Graf Spee. Tyto lod∞ byly lehΦφ a menÜφ ne₧ jejich anglickΘ a francouzskΘ prot∞jÜky, p°itom vÜak byly rychlejÜφ a stejn∞ dob°e vyzbrojenΘ. V²roba ponorek probφhala tajn∞ nebo pod zßminkou zakßzky, pro cizφ zem∞. Dva roky po p°evzetφ moci Hittlerem, 21. kv∞tna 1935, bylo ╪φÜskΘ nßmo°nictvo nahrazeno vßleΦn²m lo∩stvem. 3. zß°φ 1939, po tΘ co bylo zahßjeno ta₧enφ proti Polsku a bezprost°edn∞ po tΘ co Velkß Britßnie a Francie vyhlßsily vßlku N∞mecku, zaΦala 2. sv∞tovß vßlka i pro ponorkovΘ lo∩stvo. Prvnφmi nasazen²mi ponorkami byly: U30, U48, U47 a U29 a n∞kolik dalÜφch. Velitel ponorkovΘho lo∩stva, nßmo°nφ kapitßn D÷nitz po₧adoval mnohem vφce ponorek, p°esto t∞chto n∞kolik kus∙ pono°ilo obchodnφ lod∞ o celkovΘ tonß₧i 175 000 BRT, mezi nimi i plavidlo, jeho₧ zkßza vyvolala stejn² rozruch ve VelkΘ Britßnii i N∞mecku - pasa₧Θrsk² parnφk Athenia, kter² torpΘdovala Lempova ponorka U30 v domn∞nφ, ₧e p°epravuje vojska a vßleΦn² materißl. Na zaΦßtku vßky m∞lo N∞mecko k dispozici 57 ponorek, z nich₧ 10 se pou₧φvalo k v²cviku,nebo bylo v oprav∞. Ze zbyl²ch 47
mohlo pouze 22 operovat v atlantiku. Ostatnφ byly vzhledem k mnoha problΘm∙m omezeny pouze na Severnφ mo°e.
Za prvnφ p∙lrok vßlky ztratilo N∞mecko 16 ponorek. Protivßhou bylo potopenφ 199 obchodnφch lodφ s celkem 701 985 BRT a dalÜφch 115 lodφ zniΦen²ch minami nakladen²mi n∞meck²mi ponorkami p°ed britsk²m pob°e₧φm. Ve funkcφch velitel∙ ponorek se tehdy prosadili mu₧i jako: Gⁿnther Prien, Otto Kretschmer, Joachin Schepke, Victor Schulze, Werner Hartmann a Schuhart, Heinrich Liebe, Fritz-Julius Lemp a dalÜφ. O n∞co pozd∞ji to byl Engelbert Endrass, Wolfgang Lⁿth, Heinrich Lehmann-Willenbrock, Herbert Wohtfarth atd. Jejich jmΘna byla na listinßch ·sp∞ch∙ k nim₧ p°ibφvala jeÜt∞ dalÜφ.P°ed napadenφm Norska vedly vÜechny nasazenΘ ponorky boj o holΘ p°e₧itφ. Byla to torpΘdovß krize, nebo¥ ·toΦily vadn²mi torpΘdy "d°ev∞n²mi meΦi". Vφt∞zstvφ nad Franciφ v lΘt∞ 1940, uvolnilo n∞meckΘmu nßmo°nictvu p°φstavy v BiskajskΘm zßlivu a na francouzskΘm pob°e₧φ Atlantiku. Nemusely ji₧ n∞meckΘ ponorky plout 450 nßmo°nφch mil do operaΦnφch prostor∙ a zase zp∞t. Pro skupinovΘ ponorkovΘ ·toky nastaly "zlatΘ Φasy". V pr∙b∞hu prvnφho vßleΦnΘho roku N∞mecko ztratilo 29 ponorek a stejn² poΦet jich byl p°idßn z lod∞nic do slu₧by. Protivnφk p°iÜel o 7 vßleΦn²ch plavidel a o 440 obchodnφch lodφ s 233 000 BRT. Jedenßct p°φsluÜnφk∙ ponorkovΘho lo∩stva zφskalo Rytφ°sk² k°φ₧. Boje ponorek trvaly a₧ do kv∞tna 1945. Zßv∞reΦnß fßze boj∙ byla v n∞meck²ch pob°e₧nφch vodßch. Kdy₧ velkoadmirßl D÷nitz na°φdil kapitulaci, jeÜt∞ na mo°i bylo 49 ponorek a tvrdoÜφjn∞ odporovaly. 6. kv∞tna 1945 vydal Karl D÷nitz sv∙j poslednφ dennφ rozkaz ponorkovΘmu lo∩stvu. CELKOV┴ BILANCE: Na poΦßtku 2. sv∞tovΘ vßlky m∞lo N∞mecko 57 ponorek. V jejφm pr∙b∞hu bylo postaveno 1 099 nov²ch plavidel. 4 ponorky byly vyrobeny v cizφch lod∞nicφch a 10 jich N∞mecko uko°istilo, tak₧e do slu₧by jich bylo za°azeno celkem 1 170. Do bojovΘ Φinnosti zasßhlo 863 kus∙. Z toho 630 jich bylo potopeno a z toho 595 v d∙sledku ·deru nep°φtele na mo°i, 27 z nejasn²ch p°φΦin a 8 p°i havßriφch. P°i leteck²ch ·tocφch a explozφch min v cizin∞ a ve vlasti zniΦeno 80 a z technick²ch poruch dalÜφch 25 ponorek. B∞hem vßlky bylo 34 ponorek vy°azeno ze slu₧by, 10 p°edßno nßmo°nictvu jin²ch zemφch, nebo internovßno v cizφch p°φstavech.206 ponorek potopeno nebo zniΦeno na konci vßlky posßdkami na zßkladnßch Φi v jejich okolφ. P°i operaci "Deadlight" bylo 113 n∞meck²ch ponorek p°esunuto do p°φstav∙ ve VelkΘ Britßnii a v dalÜφch zemφch vφt∞znΘ koalice. Celkov² v²sledek Φinnosti vÜech 863 do boj∙ nasazen²ch ponorek: 2 779 potopen²ch obchodnφch lodφ se 14 119 413 BRT. PoΦet torpΘdovan²ch plavidel rovn∞₧ jde do tisφc∙. Ze 39 000 Φlen∙ posßdek (v²hradn∞ dobrovolnφk∙) jich podle oficißlnφch seznam∙ 30 004 padlo. |