P°epoΦet z S-JTSK do WGS-84
V ╚eskΘ republice existujφ civilnφ mapovß dφla uvßd∞nß ve dvou r∙zn²ch
systΘmech. Prvnφm, starÜφm, z nich je Sou°adnicov² systΘm JednotnΘ
trigonometrickΘ sφt∞ katastrßlnφ (S-JTSK). Druh², nov², je sv∞tov² systΘm WGS-84
(World Geodetic System z roku 1984), kter² je nap°. standardnφm systΘmem
p°ijφmaΦ∙ dru₧icovΘ navigace GPS.
Oba systΘmy se liÜφ nejen pou₧it²m
elipsoidem, ale takΘ orientacφ elipsoid∙ v prostoru a pou₧it²m m∞°φtkem. Pro
porovnßnφ mapov²ch ·daj∙ mezi sebou nebo vynßÜenφ ·daj∙ GPS do mapovΘho dφla
S-JTSK je proto nutnΘ polohy p°epoΦφtat.
Uveden² program °eÜφ transformaci sou°adnic z rovinn²ch sou°adnic systΘmu S-JTSK do systΘmu WGS-84.
V²Üky bod∙ jsou nadmo°skΘ a ke korekci na elispodiskou v²Üku je pou₧ita oprava o 45 m (viz text nφ₧e).
Vypl≥te, prosφm, tuΦn∞ zapsanΘ ·daje a klikn∞te myÜφ na tlaΦφtko
"PoΦφtej".
Vysv∞tlenφ pou₧it²ch pojm∙
Zem∞pisnΘ sou°adnice jsou sou°adnice vzta₧enΘ
k referenΦnφ ploÜe, kterß aproximuje tvar Zem∞. Aproximujφcφ plochou je rotaΦnφ
elipsoid zploÜt∞n² na p≤lech.
Zem∞pisnΘ sou°adnice jsou definovßny (viz obrßzek):
- zem∞pisnß geodetickß Üφ°ka φ je ·hel, kter² svφrß rovina rovnφku s
normßlou k ploÜe elipsoidu (kladnß na sever),
- zem∞pisnß geodetickß dΘlka λ je ·hel, kter² svφrß rovina mφstnφho
polednφku s rovinou zßkladnφho polednφku (kladnß na v²chod),
- elipsoidickß v²Üka H je vzdßlenost od elipsoidu, m∞°enß po normßle
(kladnß vn∞ elipsoidu).
Pravo·hlß sou°adnß soustava x, y, z je p°itom
definovßna:
- poΦßtek le₧φ v t∞₧iÜti Zem∞,
- osa z le₧φ v ose rotace Zem∞, p°esn∞ji v ose rotace tak, jak byla
urΦena pozorovßnφmi v letech 1900-1905 (CIO - Conventional International
Origin). SkuteΦnß osa rotace je prom∞nlivß v Φase v d∙sledku tßnφ ledovc∙,
zm∞n rozlo₧enφ hmoty v zemskΘm t∞lese atd.,
- osa x prochßzφ zßkladnφm greenwichsk²m polednφkem,
- osa y je volena tak, aby systΘm byl pravotoΦiv².
Elipsoidickou v²Üku obvykle neznßme, ale spφÜe znßme nadmo°skou v²Üku, tj.
v²Üku bodu nad geoidem (geoid je nulovß hladinovß plocha, kolmß na sm∞r zemskΘ
tφ₧e zbavenΘ p°ita₧livosti nebesk²ch t∞les). Vlivem nerovnom∞rnΘho rozlo₧enφ
hmoty v Zemi je geoid nepravideln∞ zvln∞n v∙Φi referenΦnφmu elipsoidu. Pro
p°epoΦet elipsoidickΘ v²Üky na nadmo°skou musφme urΦit v²Üku geoidu, co₧
je elipsoidickß v²Üka povrchu geoidu a tedy hodnota, kterou musφme p°iΦφst k
nadmo°skΘ v²Üce, abychom dostali elipsoidickou v²Üku. Na ·zemφ ╚eskΘ republiky
se v²Üka geoidu pohybuje okolo 45 metr∙.
V kartografii se obvykle udßvajφ pravo·hlΘ rovinnΘ sou°adnice Y,
X. S-JTSK pou₧φvß K°ovßkovo zobrazenφ, co₧ je konformnφ ku₧elovΘ
zobrazenφ.