Programovßnφ v jazyce JavaKurz programovßnφ v Jav∞ - 3. dφl |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
┌vodem | Kurz programovßnφ v Jav∞ | Soubory ke sta₧enφ | Otßzky a odpov∞di |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DatovΘ typy - pokraΦovßnφ Dnes budeme pokraΦovat dßle ve v²kladu o datov²ch typech
Znakov² typ V jav∞ jsou znaky reprezentovßny dv∞ma byty, co₧ je oproti v∞tÜin∞ jin²ch jazyk∙ rozdφl. Java pou₧φvß k≤dovßnφ znak∙ Unicode. Unicode je velkß sada znak∙, pokr²vajφcφ snad vÜechny jazyky na sv∞t∞. Jak jsem ji₧ °ekl, tak char zabφrß dva byty, tak₧e mß rozsah od 0 do 65535. Znakov² sada ASCII ze zaΦßtku vyu₧φvala 7 bit∙ a pozd∞ji byla rozÜφ°ena na 8 bit∙. Unicode mß zaΦßtek (0 - 255) stejn² jako ASCII, proto nenφ problΘm p°evod ASCII na Unicode, proto₧e znaky ASCII jsou v Unicode platnΘ, jen potom zabφrajφ 2 byty.
Prom∞nnΘ typu char m∙₧eme p°i°adit hodnotu bu∩ Φφslem, nebo znakem uzav°en²ch v jednoduch²ch uvozovkßch.
Logick² typ Typ boolean nab²vß pouze dvou hodnot, true (pravda a logickß 1) nebo false (nepravda a logickß 0). Pravd∞podobn∞ zabφrß cel² byte pam∞ti, i kdy₧ by vlastn∞ nemusel. Boolean se pou₧φvß v logick²ch v²razech. Nenφ to Φφseln² typ, proto nelze mu p°i°azovat hodnoty 0 a 1, ale pouze klφΦovß slova true nebo false.
P°etypovßnφ Pokud chcete prom∞nnou typu byte p°i°adit prom∞nnΘ typu int, nenφ to problΘm, prob∞hne tzv. automatickΘ p°etypovßnφ. P°.:
Nßsledujφcφ tabulka ukazuje, kter² typ na kter² se automaticky p°etypuje:
Samoz°ejm∞ lze char p°etypovat na int a v²Üe, boolean nelze v∙bec p°etypovat, ani mu p°i°azovat jakΘkoli jinΘ hodnoty ne₧ true/false. Pokud chceme p°etypovat v∞tÜφ datov² typ na menÜφ, musφme pou₧φt operßtor p°etypovßnφ. AutomatickΘ p°etypovßnφ zde nefunguje, proto₧e m∙₧e dojφt ke ztrßt∞ hodnoty.
Program vyu₧φvajφcφ vÜech jednoduch²ch datov²ch typ∙
Na prvnφch osmi °ßdcφch jsme deklarovali a inicializovali vÜechny p°imitivnφ datovΘ typy v Jav∞. U reßln²ch Φφsel musφte, pokud chcete typ float napsat za Φφslo pφsmeno f, proto₧e reßlnß Φφsla jsou implicitn∞ typu double. Podobn∞ je to i u Φφsel typu long , kde se pφÜe pφsmeno l, ale kdy₧ jsem program p°eklßdal bez l, p°ekladaΦi to nevadilo, ale v₧dy ho piÜte. Kdy₧ budete volat metodu s parametrem typu float, nebo long, musφte napsat nap°.: 123f, nebo 224l, jinak program nep∙jde p°elo₧it. Na dalÜφch p∞ti °ßdcφch jsou r∙znΘ matematickΘ operace a operßtor p°etypovßnφ. Na nßsledujφcφch Üesti je v²pis r∙zn²ch prom∞nn²ch do konzele. Doufßm, ₧e budete s tφmto programem r∙zn∞ experimentovat, aby vßm bylo vÜe jasnΘ.
Zßv∞r To je vÜe v dneÜnφm dφle, v p°φÜtφm budou vysv∞tleny operßtory a mo₧nß i n∞co dalÜφho.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||