Programovßnφ v jazyce Java
Kurz programovßnφ v Jav∞ - 3. dφl
┌vodem | Kurz programovßnφ v Jav∞ | Soubory ke sta₧enφ | Otßzky a odpov∞di
DatovΘ typy - pokraΦovßnφ
Dnes budeme pokraΦovat dßle ve v²kladu o datov²ch typech
Znakov² typ
V jav∞ jsou znaky reprezentovßny dv∞ma byty, co₧ je oproti v∞tÜin∞ jin²ch jazyk∙ rozdφl. Java pou₧φvß k≤dovßnφ znak∙ Unicode. Unicode je velkß sada znak∙, pokr²vajφcφ snad vÜechny jazyky na sv∞t∞. Jak jsem ji₧ °ekl, tak char zabφrß dva byty, tak₧e mß rozsah od 0 do 65535. Znakov² sada ASCII ze zaΦßtku vyu₧φvala 7 bit∙ a pozd∞ji byla rozÜφ°ena na 8 bit∙. Unicode mß zaΦßtek (0 - 255) stejn² jako ASCII, proto nenφ problΘm p°evod ASCII na Unicode, proto₧e znaky ASCII jsou v Unicode platnΘ, jen potom zabφrajφ 2 byty.
| Znakov² typ char | ||
|---|---|---|
| Rozsah | Zabφrß v pam∞ti | |
| 0 a₧ 65535 | 16 bit∙ | |
Prom∞nnΘ typu char m∙₧eme p°i°adit hodnotu bu∩ Φφslem, nebo znakem uzav°en²ch v jednoduch²ch uvozovkßch.
| Deklarace prom∞nnΘ typu char |
|---|
| char znak = 72; ╚φslo m∙₧e b²t v rozsahu uvedenΘm v tabulce. |
| char jinyZnak = 'k'; Zde p°i°azujeme p°φmo znak, kter² po₧adujeme. |
Logick² typ
Typ boolean nab²vß pouze dvou hodnot, true (pravda a logickß 1) nebo false (nepravda a logickß 0). Pravd∞podobn∞ zabφrß cel² byte pam∞ti, i kdy₧ by vlastn∞ nemusel. Boolean se pou₧φvß v logick²ch v²razech. Nenφ to Φφseln² typ, proto nelze mu p°i°azovat hodnoty 0 a 1, ale pouze klφΦovß slova true nebo false.
| Logick² typ boolean | ||
|---|---|---|
| Rozsah | Zabφrß v pam∞ti | |
| true a false (logickß 0 a 1) | 8 bit∙ - pravd∞podobn∞ | |
P°etypovßnφ
Pokud chcete prom∞nnou typu byte p°i°adit prom∞nnΘ typu int, nenφ to problΘm, prob∞hne tzv. automatickΘ p°etypovßnφ. P°.:
| AutomatickΘ p°etypovßnφ |
|---|
| byte maleCislo = 72; Deklarace prom∞nnΘ typu byte. |
| int velkeCislo = maleCislo; Prom∞nnß velkeCislo je typu int a zkopφrovala se do nφ hodnota z prom∞nnΘ maleCislo. Zde prob∞hla automatickß konverze, kterß prob∞hne v₧dy, kdy₧ se p°i°azuje prom∞nnß menÜφho rozsahu prom∞nnΘ v∞tÜφho rozsahu. |
Nßsledujφcφ tabulka ukazuje, kter² typ na kter² se automaticky p°etypuje:
| AutomatickΘ p°etypovßnφ | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| byte --> | short --> | int --> | long a | float --> | double |
Samoz°ejm∞ lze char p°etypovat na int a v²Üe, boolean nelze v∙bec p°etypovat, ani mu p°i°azovat jakΘkoli jinΘ hodnoty ne₧ true/false.
Pokud chceme p°etypovat v∞tÜφ datov² typ na menÜφ, musφme pou₧φt operßtor p°etypovßnφ. AutomatickΘ p°etypovßnφ zde nefunguje, proto₧e m∙₧e dojφt ke ztrßt∞ hodnoty.
| Operßtor p°etypovßnφ |
|---|
| short s = 50; |
| byte b; |
| b = (byte) s; Pou₧ili jsme operßtor p°etypovßnφ k p°etypovßnφ short na byte. |
Program vyu₧φvajφcφ vÜech jednoduch²ch datov²ch typ∙
| Zdrojov² k≤d programu SouhrnPTypy.java |
|---|
| public class SouhrnPTypy { |
| public static void main(String[] args) { |
| byte b, c; /* Mo₧nß je takΘ deklarace vφce prom∞nn²ch na jednom °ßdku. */ |
| b = 10; |
| c = 5; |
| short s = 20; |
| int i = 450; |
| long l = 500l; |
| float f = 15.75f; |
| double d = 42.26; |
| char ch = 'K'; |
| boolean bool = true; |
| int soucetSI = s + i; |
| int podilBC = b / c; |
| d = d * f; |
| // s = l; // odkomentujte a zkuste p°elo₧it |
| s = (short) l; // vyu₧itφ operßtoru p°etypovßnφ |
| ch = (char) (ch + 5); // zde jsme ho takΘ pou₧ili, ale proΦ, to si vysv∞tlφme p°φÜt∞ |
| /* Nßsledujφcφ p°φkazy vypφÜφ do konzole v²sledky */ |
| System.out.println(soucetSI); |
| System.out.println(podilBC); |
| System.out.println(d); |
| System.out.println(s); |
| System.out.println(ch); |
| System.out.println(bool); |
| } |
| } |
Na prvnφch osmi °ßdcφch jsme deklarovali a inicializovali vÜechny p°imitivnφ datovΘ typy v Jav∞. U reßln²ch Φφsel musφte, pokud chcete typ float napsat za Φφslo pφsmeno f, proto₧e reßlnß Φφsla jsou implicitn∞ typu double. Podobn∞ je to i u Φφsel typu long , kde se pφÜe pφsmeno l, ale kdy₧ jsem program p°eklßdal bez l, p°ekladaΦi to nevadilo, ale v₧dy ho piÜte. Kdy₧ budete volat metodu s parametrem typu float, nebo long, musφte napsat nap°.: 123f, nebo 224l, jinak program nep∙jde p°elo₧it. Na dalÜφch p∞ti °ßdcφch jsou r∙znΘ matematickΘ operace a operßtor p°etypovßnφ. Na nßsledujφcφch Üesti je v²pis r∙zn²ch prom∞nn²ch do konzele. Doufßm, ₧e budete s tφmto programem r∙zn∞ experimentovat, aby vßm bylo vÜe jasnΘ.
Zßv∞r
To je vÜe v dneÜnφm dφle, v p°φÜtφm budou vysv∞tleny operßtory a mo₧nß i n∞co dalÜφho.