Úvodem

Počítač používám už dlouho, změna frekvence za chodu mě lákala od doby prvního úspěchu v přetaktování. Zkoušel jsem programy pro změnu FSB za chodu, nicméně po několika pokusech jsem zjistil, že jsou značně nespolehlivé. Tyto programy v podstatě jenom přeprogramují frekvenční generátor na desce, přičemž vše ostatní zůstane nezměněno. Nastavení procesoru i nastavení čipsetu. Přitom pro vyšší frekvence je často potřeba jiné nastavení než pro frekvence nižší. A aby nebylo té nespolehlivosti málo, procesor není na změnu frekvence za chodu konstruován. Pokud je procesoru uprostřed výpočtů vnucena jiná frekvence, často to vede k chybám následovaným havárií systému.

Změna násobiče za chodu je možná pouze ve speciálních režimech v režii procesoru - jedná se o P-States přechody. Procesor pozastaví výpočty, přepne se do režimu přepínání násobiče, změní násobič a opět zapne výpočty. Pozastavení výpočtů trvá několik tisíc hodinových cyklů, během nichž dochází ke stabilizaci nové frekvence a případně i nového napětí. Jak tento proces funguje na Athlonech 64, jsem se zmínil v článku o Cool'n'Quiet. U Athlonů XP je to až na pár detailů velmi podobné.

Desktopové a mobilní Athlony XP

Protože jsem autorem CPUMSR, zkoušel jsem použít postup fungující u mobilních procesorů Athlon XP - změnu násobiče za chodu přes Model Specific Registers (MSR) - i u desktopového procesoru. Změna násobiče nefungovala.

Důvodem, proč desktopové procesory nemohou změnit násobič za chodu tak, jak to umí procesory mobilní, je absence příslušných MSR registrů. Jinými slovy se nejedná o omezení hardwarové, ale softwarové! Desktopový procesor má MSR sloužící k změně násobiče a napětí za chodu vypnuté a pokus o změnu MSR nevede k žádnému výsledku - nové hodnoty procesor prostě nebere.

Po několika pokusech jsem věděl, že s desktopovým procesorem nepochodím. Zkoušel jsem proto sehnat procesor mobilní. Pan Staněk z českého zastoupení AMD mi ale řekl, že sehnat tento procesor není v ČR právě jednoduché - vyjma případu, kdy si pořídím celý notebook. Taková varianta byla nepřijatelná. Krom toho jsem zjistil, že mobilní procesory mají jinak definované kódy VID (Voltage identification - identifikace napětí). Určitá kombinace signálů na pěti pinech říká základní desce, jaké napětí má procesoru poslat. Jenže mobilní procesory mají pro stejný kód jiný význam než procesory desktopové:

Pokud tedy vezmu mobilní procesor s napětím 1.3V a strčím ho do desktopové základní desky, motherboard mu pošle napětí 1.5V a nikoliv požadovaných 1.3V! Stejně tak pokud bych vzal desktopový procesor s napětím například 1.4V a dal ho do desky v notebooku, deska mu pošle jenom 1.225V. Použití mobilního procesoru v desktopu a naopak je proto problematické!

Protože mobilní procesor na test nebyl k dispozici a i tak by bylo jeho použití minimálně problematické, nezbývala jiná možnost než zkusit cestu jinou - mobilní procesor si vyrobit! Nešlo mi o nic jiného než o zapnutí dvou registrů MSR, které by mi umožnily nastavovat násobič za chodu. Jaký konkrétní mobilní procesor ze svého desktopového vytvořím, to už mě až tak moc nezajímalo.

Na teorii, že by to jít mohlo, jsem přišel po zkušenostech s určováním významu můstků - kontaktů na pouzdru procesoru, které po vyrobení laser přepálí a tím určí nastavení procesoru. Je známé, že AMD vyrábí jeden čip a konkrétní nastavení násobiče, napětí a ostatních vlastností provádí až po otestování právě tímto způsobem. Jestliže jsem věděl, kterým můstkem lze změnit Athlon XP na Athlon MP, bylo velmi pravděpodobné, že nějak půjde předělat i Athlon XP na Mobile Athlon XP.