391
Ministerstvo zem∞d∞lstvφ stanovφ podle º 33 odst. 6 zßkona Φ. 289/1995 Sb., o lesφch a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch zßkon∙ (lesnφ zßkon), ve zn∞nφ zßkona Φ. 149/2003 Sb.:
Tato vyhlßÜka stanovφ v souladu s prßvem Evropsk²ch spoleΦenstvφ1) podrobnosti o oznaΦovßnφ, m∞°enφ a klasifikaci d°φvφ, kterΘ bylo m∞°eno a klasifikovßno zp∙sobem stanoven²m v º 3 a 4.
Pro ·Φely tΘto vyhlßÜky se rozumφ
| a) | d°φvφm - pokßcenΘ stromy, kterΘ jsou odv∞tveny a zbaveny vrcholku a ko°enovΘ Φßsti, v k∙°e nebo odkorn∞nΘ, zkrßcenΘ p°φΦn²m °ezem, vΦetn∞ d°φvφ rovnanΘho i ÜtφpanΘho, |
| b) | d°φvφm v cel²ch dΘlkßch - d°φvφ, jeho₧ objem se obvykle vyjad°uje v m3, |
| c) | rovnan²m d°φvφm - d°φvφ, jeho₧ objem se obvykle vyjad°uje v prostorov²ch mφrßch a p°epoΦte se pomocφ p°φsluÜn²ch p°evodnφch Φφsel, uveden²ch v p°φsluÜn²ch technick²ch normßch,2) |
| d) | klasifikacφ d°φvφ - t°φd∞nφ d°φvφ. |
(1) Objem d°φvφ se stanovφ v²poΦtem z nam∞°en²ch hodnot nebo vß₧enφm.
(2) Pro ·Φely stanovenφ objemu se d°φvφ v cel²ch dΘlkßch m∞°φ zpravidla jednotliv∞ a rovnanΘ d°φvφ se m∞°φ hromadn∞.
(3) M∞°enφ, zaokrouhlovßnφ rozm∞r∙ a stanovenφ objemu d°φvφ se provßdφ u d°φvφ oznaΦenΘho podle º 3 zp∙sobem stanoven²m v p°φloze Φ. 1.
(4) Nenφ-li to v rozporu s ustanovenφmi tΘto vyhlßÜky, postupuje se p°i m∞°enφ a zaokrouhlovßnφ rozm∞r∙ d°φvφ podle p°φsluÜnΘ ΦeskΘ technickΘ normy.3)
(5) K m∞°enφ d°φvφ lze pou₧φt pouze m∞°idla, kterß spl≥ujφ po₧adavky podle zvlßÜtnφch prßvnφch p°edpis∙.4)
(1) D°φvφ se klasifikuje podle:
| a) | jednotliv²ch druh∙ d°evin nebo jejich skupin, |
| b) | rozm∞r∙ a |
| c) | jakosti. |
(2) P°i za°azovßnφ jednotliv²ch druh∙ d°evin do skupin d°evin, pro ·Φely klasifikace d°φvφ podle odstavce 1 pφsm. a), se postupuje podle p°φsluÜnΘ ΦeskΘ technickΘ normy.3)
(3) P°i klasifikaci d°φvφ podle rozm∞r∙ se d°φvφ za°azuje do jednotliv²ch rozm∞rov²ch t°φd postupem stanoven²m v p°φloze Φ. 2.
(4) P°i klasifikaci d°φvφ podle jakosti se d°φvφ za°azuje do jednotliv²ch jakostnφch t°φd postupem stanoven²m v p°φloze Φ. 3.
(1) D°φvφ s oznaΦenφm "klasifikovßno podle EHS" nebo s oznaΦenφm n∞kterou ze znaΦek podle odstavc∙ 3 a₧ 5 se oznaΦuje rozm∞rovou t°φdou.
(2) D°φvφ v cel²ch dΘlkßch se oznaΦuje i jakostnφ t°φdou podle odstavc∙ 3 a₧ 5 a v pr∙vodnφ dokumentaci druhem d°eviny nebo skupinou d°evin.
(3) D°φvφ v cel²ch dΘlkßch za°azenΘ do jakostnφ t°φdy A/EHS se opat°φ nesmazatelnou znaΦkou tvo°enou pφsmeny "A/EHS".
(4) D°φvφ v cel²ch dΘlkßch za°azenΘ do jakostnφ t°φdy B/EHS se m∙₧e opat°it znaΦkou tvo°enou pφsmeny "B/EHS".
(5) D°φvφ v cel²ch dΘlkßch za°azenΘ do jakostnφ t°φdy C/EHS se opat°φ nesmazatelnou znaΦkou tvo°enou pφsmeny "C/EHS".
(6) D°φvφ se oznaΦuje "klasifikovßno podle EHS" nebo n∞kterou ze znaΦek podle odstavc∙ 3 a₧ 5.
Tato vyhlßÜka nab²vß ·Φinnosti dnem 1. ledna 2004.
Ministr:
Ing. Palas v. r.
P°φloha Φ. 1 k vyhlßÜce Φ. 391/2003 Sb.
1. TlouÜ¥ka se m∞°φ bu∩ uprost°ed dΘlky v²°ezu (st°edovß tlouÜ¥ka) nebo na Φepu (Φepovß tlouÜ¥ka) nebo ve vzdßlenosti 1 m od dolnφho Φela.
2. P°i m∞°enφ tlouÜ¥ky d°φvφ v cel²ch dΘlkßch se nam∞°enΘ hodnoty zaokrouhlujφ na celΘ centimetry sm∞rem dol∙.
3. Jestli₧e se tlouÜ¥ka d°φvφ v cel²ch dΘlkßch m∞°φ v k∙°e, provßdφ se p°im∞°enß srß₧ka na k∙ru. Provedenφ srß₧ky na k∙ru se zaznamenß do pr∙vodnφ dokumentace.
4. U v²°ez∙ do 19 cm vΦetn∞ bez k∙ry se st°edovß tlouÜ¥ka m∞°φ pr∙m∞rkou jedenkrßt v horizontßlnφm sm∞ru.
5. U v²°ez∙ 20 cm a vφce bez k∙ry se st°edovß tlouÜ¥ka m∞°φ dvakrßt ve dvou na sebe kolm²ch sm∞rech tak, aby byla nam∞°ena nejmenÜφ a nejv∞tÜφ tlouÜ¥ka v²°ezu. Z obou m∞°enφ se vypoΦφtß aritmetick² pr∙m∞r a zaokrouhlφ se podle bodu 2.
6. P°i t°φd∞nφ podle minimßlnφ tlouÜ¥ky Φepu (p°φloha Φ. 2 bod 3) se tlouÜ¥ka m∞°φ pouze jedenkrßt.
7. Je-li v mφst∞ m∞°enφ tlouÜ¥ky v²raznß nepravidelnost r∙stu, m∞°φ se tlouÜ¥ka dv∞ma m∞°enφmi v p°ibli₧n∞ stejnΘ vzdßlenosti p°ed a za mφstem, kde zaΦφnß normßlnφ r∙st d°eva. Z obou m∞°enφ se vypoΦφtß aritmetick² pr∙m∞r, kter² se zaokrouhlφ podle bodu 2.
8. Majφ-li v²°ezy d°φvφ m∞°enΘho jednotliv∞ nepravideln² tvar, m∞°φ se po sekcφch.
9. P°i m∞°enφ dΘlky v²°ezu se nam∞°enΘ hodnoty zaokrouhlujφ na celΘ desetiny metru sm∞rem dol∙. U v²°ez∙ se st°edovou tlouÜ¥kou do 20 cm bez k∙ry lze dΘlky v²°ez∙ zaokrouhlit na celΘ metry sm∞rem dol∙. Do dΘlky v²°ezu se zapoΦφtßvß pouze jedna polovina v²Üky zßseku.
10. Objem jednotliv²ch v²°ez∙ se urΦφ z dΘlky v²°ezu a jeho st°edovΘ tlouÜ¥ky m∞°enΘ bu∩ s k∙rou nebo bez k∙ry. Objem se vypoΦφtß alespo≥ na dv∞ desetinnß mφsta.
11. P°i m∞°enφ rovnanΘho d°φvφ v hrßnφch se provßdφ p°φdavek na v²Üku v rozsahu alespo≥ 3 %.
12. P°i m∞°enφ se pou₧φvß jen metrick² systΘm a objem se uvßdφ v metrech krychlov²ch alespo≥ na dv∞ desetinnß mφsta. Pro v²poΦet objemu d°φvφ se pou₧ijφ tabulky objemu obsa₧enΘ v Φesk²ch technick²ch normßch nebo jinΘ tabulky objemu pou₧φvanΘ obvykle v obchodnφm styku.
P°φloha Φ. 2 k vyhlßÜce Φ. 391/2003 Sb.
1. D°φvφ se podle rozm∞r∙ klasifikuje n∞kter²m z t∞chto zp∙sob∙:
| a) | podle st°edovΘ tlouÜ¥ky, |
| b) | podle minimßlnφ tlouÜ¥ky Φepu, |
| c) | podle tlouÜ¥ky ve vzdßlenosti 1 m od Φela, |
| d) | podle tlouÜ¥ky Φepu. |
2. P°i klasifikaci d°φvφ podle st°edovΘ tlouÜ¥ky se d°φvφ podle nam∞°enΘ st°edovΘ tlouÜ¥ky nezßvisle na dΘlce v²°ezu za°azuje do nßsledujφcφch rozm∞rov²ch t°φd:
| T°φda | St°edovß tlouÜ¥ka bez k∙ry |
| L 0 | do 10 cm |
| L 1a | 10 cm - 14 cm |
| L 1b | 15 cm - 19 cm |
| L 2a | 20 cm - 24 cm |
| L 2b | 25 cm - 29 cm |
| L 3a | 30 cm - 34 cm |
| L 3b | 35 cm - 39 cm |
| L 4 | 40 cm - 49 cm |
| L 5 | 50 cm - 59 cm |
| L 6 | 60 cm a vφce |
3. P°i klasifikaci d°φvφ podle minimßlnφ tlouÜ¥ky Φepu se d°φvφ v cel²ch dΘlkßch podle nam∞°enΘ minimßlnφ tlouÜ¥ky Φepu a minimßlnφ dΘlky v²°ezu za°azuje do nßsledujφcφch rozm∞rov²ch t°φd p°i spln∞nφ obou parametr∙:
| T°φda | Min. dΘlka | Min. tlouÜ¥ka Φepu bez k∙ry |
| H 1 | 8 m | 10 cm |
| H 2 | 10 m | 12 cm |
| H 3 | 14 m | 14 cm |
| H 4 | 16 m | 17 cm |
| H 5 | 18 m | 22 cm |
| H 6 | 18 m | 30 cm |
4. Klasifikace d°φvφ podle tlouÜ¥ky ve vzdßlenosti 1 m od Φela se pou₧φvß pro n∞kterΘ skupiny sortiment∙ d°φvφ v cel²ch dΘlkßch (nap°. sloupy a tyΦe). P°i t°φd∞nφ podle tlouÜ¥ky ve vzdßlenosti 1 m od Φela se d°φvφ v cel²ch dΘlkßch podle nam∞°enΘ tlouÜ¥ky m∞°enΘ ve vzdßlenosti 1 m od Φela za°azuje do nßsledujφcφch rozm∞rov²ch t°φd:
| T°φda | TlouÜ¥ka v k∙°e |
| P 1 | do 6 cm vΦetn∞ |
| P 2 | 7 cm - 13 cm |
| P 3 | 14 cm a vφce |
5. P°i klasifikaci d°φvφ podle tlouÜ¥ky Φepu se rovnanΘ d°φvφ podle nam∞°enΘ tlouÜ¥ky Φepu za°azuje do nßsledujφcφch rozm∞rov²ch t°φd:
| T°φda | TlouÜ¥ka Φepu v k∙°e |
TlouÜ¥ka Φepu bez k∙ry (srß₧ka na k∙ru 1 cm) |
| S 1 | 3 cm - 6 cm |
2 cm - 5 cm |
| S 2 | 7 cm - 13 cm |
6 cm - 12 cm |
| S 3 | 14 cm a vφce |
13 cm a vφce |
P°φloha Φ. 3 k vyhlßÜce Φ. 391/2003 Sb.
1. Kvalitativnφ vlastnosti d°φvφ se posuzujφ vn∞jÜφ prohlφdkou, pop°φpad∞ m∞°enφm.
2. P°i klasifikaci d°φvφ podle jakosti se posuzuje:
| a) | k°ivost v²°ezu, |
| b) | toΦitost vlßken, |
| c) | sbφhavost, |
| d) | p°φtomnost suk∙, p°itom se rozliÜujφ suky zdravΘ a nahnilΘ a₧ shnilΘ a suky zarostlΘ, |
| e) | boulovitost v²°ezu, |
| f) | excentrickß d°e≥, |
| g) | reakΦnφ d°evo, p°itom se rozliÜuje tahovΘ d°evo u listnat²ch d°evin, tlakovΘ d°evo (k°emenitost) u jehliΦnan∙, |
| h) | vady tvaru kmene; p°itom se posuzuje zejmΘna p°φtomnost odlupΦiv²ch trhlin, d°e≥ov²ch (Φelnφch) trhlin, v²suÜn²ch (boΦnφch) trhlin a mrazov²ch trhlin, |
| i) | zapa°enφ, |
| j) | zbarvenφ d°eva po napadenφ d°eva houbami, |
| k) | ostatnφ vady zp∙sobenΘ Ükodliv²mi organismy.3) |
3. V p°φpad∞, ₧e jsou p°i uvßd∞nφ d°φvφ do ob∞hu jeho kvalitativnφ vlastnosti vyjad°ovßny Φφselnou hodnotou, pou₧ijφ se p°i m∞°enφ vad pravidla uvedenß v bodech 4 a₧ 7.
4. K°ivost v²°ezu se vypoΦφtß jako pom∞r, v jeho₧ Φitateli je v²Üka oblouku v mφst∞ nejv∞tÜφho zak°ivenφ v²°ezu (zaokrouhlenß na nejbli₧Üφ cm) a ve jmenovateli vzdßlenost mezi ob∞ma krajnφmi body zak°ivenΘ Φßsti (zaokrouhlenß na desetiny metru). K°ivost se vyjad°uje v centimetrech na metr.
5. ToΦitost vlßken je urΦena velikostφ odchylky mezi sm∞rem vlßken v²°ezu a p°φmkou rovnob∞₧nou s osou v²°ezu. Velikost odchylky se zaokrouhluje na celΘ centimetry. ToΦitost se vyjad°uje v centimetrech na metr.
6. Sbφhavost se vypoΦφtß jako pom∞r, v jeho₧ Φitateli je rozdφl mezi tlouÜ¥kou v²°ezu m∞°enou ve vzdßlenosti jeden metr od Φela a jeden metr od Φepu v²°ezu zaokrouhlen² na celΘ centimetry sm∞rem dol∙ a ve jmenovateli vzdßlenost mezi ob∞ma mφsty m∞°enφ vyjßd°enß v metrech a zaokrouhlenß na desetiny metru. Sbφhavost se vyjad°uje v centimetrech na metr a zaokrouhluje se na jedno desetinnΘ mφsto.
7. Pr∙m∞r suk∙ se m∞°φ v milimetrech v mφst∞ jejich nejmenÜφho pr∙m∞ru.
8. P°i klasifikaci d°φvφ podle jakosti se d°φvφ za°azuje do t°φ jakostnφch t°φd:
| a) | A/EHS, |
| b) | B/EHS, |
| c) | C/EHS. |
9. Do t°φdy A/EHS lze za°adit pouze zdravΘ d°φvφ, vynikajφcφ jakosti, bez vad nebo jen s nepatrn²mi vadami neomezujφcφmi nijak jeho vyu₧itφ.
10. Do t°φdy B/EHS se za°azuje d°φvφ standardnφ jakosti, vΦetn∞ souÜφ, majφcφ jednu nebo vφce nßsledujφcφch vad:
| a) | mφrnß k°ivost, |
| b) | mφrn∞ toΦit² r∙st, |
| c) | mφrnß sbφhavost, |
| d) | nep°φtomnost velk²ch suk∙, mal² poΦet mal²ch nebo st°edn∞ velk²ch suk∙, |
| e) | mal² poΦet nahnil²ch suk∙ omezenΘ velikosti, |
| f) | mφrn∞ excentrickß d°e≥, |
| g) | nepravidelnost tvaru, |
| h) | dalÜφ ojedin∞lΘ vady p°i celkovΘ dobrΘ jakosti d°φvφ. |
11. Do t°φdy C/EHS se za°azuje d°φvφ, kterΘ pro svΘ jakostnφ vady nem∙₧e b²t za°azeno do t°φdy A/EHS ani do t°φdy B/EHS, ovÜem m∙₧e b²t p°esto pr∙myslov∞ zpracovßno.
| 1) | Sm∞rnice Rady 68/89/EHS o sjednocenφ norem Φlensk²ch stßt∙ t²kajφcφch se klasifikace surovΘho d°φvφ, ze dne 23. ledna 1968. |
| 2) | ╚SN 480055 JehliΦnatΘ sortimenty surovΘho d°φvφ. TechnickΘ po₧adavky. ╚SN 480056 ListnatΘ sortimenty surovΘho dreva. TechnickΘ po₧iadavky. |
| 3) | ╚SN 480050 SurovΘ d°φvφ. Zßkladnφ a spoleΦnß ustanovenφ. |
| 4) | Zßkon Φ. 505/1990 Sb., o metrologii, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙. VyhlßÜka Φ. 345/2002 Sb., kterou se stanovφ m∞°idla k povinnΘmu ov∞°ovßnφ a m∞°idla podlΘhajφcφ schvßlenφ typu. |