Nßsledujφcφ poznßmky vychßzejφ z r∙zn²ch nßmitek, kterΘ jsou kladeny jednak t∞mi, kter²m °φkßme pav∞dci, jednak kritiky nßbo₧enskΘ vφry, kte°φ se domnφvajφ, ₧e bychom m∞li nßbo₧enskou vφru vlo₧it do stejnΘho pytle jako pav∞du. Pokusφm se ukßzat, ₧e nßbo₧enskß vφra - alespo≥ v u₧Üφm smyslu k°es¥anskß vφra - nepat°φ do pytle pav∞dy, ale spφÜe do pytle spoleΦnΘho s v∞dou, nebo¥ vφra i v∞da majφ spoleΦnΘ racionßlnφ principy.
Racionßlnφ struktura vφry
Kdy₧ se zam²Ülφme nad tφm, jak vznikalo lidskΘ poznßnφ v dlouhΘm obdobφ od starov∞ku do modernφ doby, zjistφme s jist²m p°ekvapenφm, ₧e existovala personßlnφ jednota mezi lidmi, kte°φ se ve starov∞ku zab²vali jednak teologiφ, jednak tφm, Φemu dnes °φkßme p°φrodnφ v∞dy. Tato personßlnφ unie byla dßna tφm, ₧e faktickΘ znalosti o sv∞t∞ byly hodn∞ omezenΘ, takΘ formßlnφ metoda hledßnφ pravdy byla znaΦn∞ kusß, a tak bylo mo₧nΘ ob∞ oblasti poznßnφ spojit v jednΘ osob∞ a hledat tak °φkajφc univerzßlnφ pravdu.
Od tΘ doby se stalo mnoho v∞cφ. Souvisejφ zejmΘna - a to se dnes mßlo p°ipomφnß, s neobyΦejn²m rozvojem formßlnφho myÜlenφ ve st°edov∞ku. Prßv∞ tato st°edov∞kß metoda mi p°ipadß a₧ p°ekvapiv∞ zßvaznß pro to, jak postupujeme dnes v p°φrodnφch v∞dßch i v teologii. V Φasopise Universum se velmi Φasto pojednßvß o st°edov∞k²ch zßkladech formßlnφho v∞deckΘho myÜlenφ, kterΘ souvisφ s pojmem "scholastika". Ta se mnoh²m jevφ jako n∞co p°ekonanΘho, co sehrßlo dokonce zpßteΦnickou roli v d∞jinßch. ╪φkß se nap°., ₧e scholastikovΘ byli ochotni disputovat o tom, kolik and∞l∙ m∙₧e tanΦit na ÜpiΦce jehly. Ale chci poznamenat, ₧e to nenφ historicky dolo₧eno. Jsou vÜak velmi dobrΘ pφsemnΘ doklady o tom, ₧e scholastickß metoda p°edjφmala v∞deckou metodu, kterou dnes pova₧ujeme za samoz°ejmou a kterß je typick²m projevem racionßlnφho zp∙sobu myÜlenφ. St°edov∞kΘ principy jsou dodnes pou₧φvßny. Asi nejpopulßrn∞jÜφ je princip Ockhamovy b°itvy: "je zbyteΦnΘ Φinit s v∞tÜφm poΦtem jsoucen, co je mo₧no uΦinit s menÜφm poΦtem". Tento postup se v modernφ p°φrodov∞d∞ velmi Φasto vyskytuje. ZejmΘna kdy₧ rozliÜujeme mezi v∞dou a pav∞dou, sehrßvß princip Ockhamovy b°itvy podle mΘho nßzoru zßsadnφ roli.
PoΦßtkem novov∞ku doÜlo ke krizi mezi p°φrodov∞deck²m a teologick²m zp∙sobem nazφrßnφ na sv∞t. Krize formßln∞ vyvrcholila ve znßmΘm procesu s Galileim, kde se tyto protich∙dnΘ tendence st°etly velmi z°eteln∞. Je takΘ znßmo, ₧e zcela nedßvno byl ·sty pape₧e Jana Pavla II. Galilei rehabilitovßn. Od procesu sice uplynulo vφce ne₧ 350 let, ale je d∙le₧itΘ, ₧e k rehabilitaci doÜlo a ₧e se ukßzalo, jak ·dajn² rozpor mezi racionßlnφm zkoumßnφm ve v∞d∞ a zdßnliv∞ iracionßlnφm zp∙sobem zkoumßnφ teologickΘho nenφ dnes v∙bec oprßvn∞n².
Formßlnφ podobnost, kterou bych cht∞l dolo₧it racionalitu nßbo₧enskΘ vφry - p°esn∞ji k°es¥anskΘ nßbo₧enskΘ vφry - vidφm v nßsledujφcφm schΘmatu: VÜimn∞me si nejprve matematiky. Ta sice nenφ exaktnφ ve smyslu experimentßlnφ p°φrodnφ v∞dy, ale nenφ pochyby o tom, ₧e je to v∞da racionßlnφ. Kdy₧ se podφvßme na matematickΘ struktury, vytvo°enΘ v poslednφch dvou tisφcφch letech, v₧dy na zaΦßtku vychßzφme z urΦit²ch matematick²ch axiom∙, pak pou₧ijeme principy matematickΘ logiky k tomu, abychom dokßzali n∞jakΘ matematickΘ v∞ty. PozoruhodnΘ je, ₧e axiomy musejφ vychßzet z n∞Φeho, co nenφ tak p°esn∞ racionßlnφ, jak bychom si asi p°ßli, proto₧e axiomy jsou tvrzenφ, je₧ v rßmci danΘ matematickΘ struktury nejsou dokazovßna; p°edpoklßdß se, ₧e platφ. Matematik se z nich sna₧φ vyvodit obsßhl² systΘm, tj. matematickou strukturu. P°itom vidφme znaΦnΘ rozdφly; n∞kterΘ axiomy jsou neplodnΘ, nevedou k bohatΘ matematickΘ struktu°e, jinΘ axiomy naopak k takovΘ struktu°e vedou. To je tedy nejjednoduÜÜφ popis operaΦnφho procesu, kter² obecn∞ charakterizuje tzv. exaktnφ v∞dy a dokonce i v∞dy, kterΘ jsou o n∞co mΘn∞ exaktnφ - ne nadarmo se °φkß, ₧e v ka₧dΘ v∞d∞ je tolik v∞dy, kolik je v nφ matematiky.
V p°φrodnφch v∞dßch je schΘma velice obdobnΘ. ZaΦφnß se principy (nejlΘpe je to vid∞t ve fyzice, p°φpadn∞ v astronomii), kterΘ nem∙₧eme dokßzat, dokonce se ukß₧e, ₧e bezpodmφneΦn∞ musφme vyjφt z n∞Φeho, co se potom v danΘ fyzikßlnφ, chemickΘ Φi jinΘ struktu°e stane tzv. paradigmatem. Potom se postupuje formßln∞ stejn²m zp∙sobem: vyu₧φvßme princip∙ matematickΘ logiky k tomu, abychom odvodili n∞jakΘ p°φrodnφ zßkony. P°φrodnφ zßkony se potom ovÜem testujφ: bu∩ teoreticky - to jsou typickΘ myÜlenkovΘ pokusy, jich₧ rßd pou₧φval A. Einstein a kterΘ se staly b∞₧n²m nßstrojem modernφ fyziky, nebo pomocφ experiment∙ (v astronomii pozorovßnφ). Tak se testujφ zßkony, zda skuteΦn∞ odpovφdajφ realit∞ alespo≥ na tΘ ·rovni, na nφ₧ se zrovna pohybujeme.
P°ichßzφme ke k°es¥anskΘ nßbo₧enskΘ vφ°e. Na poΦßtku jsou nßbo₧enskß dogmata. Jsou to op∞t tvrzenφ, kterß nem∙₧eme v rßmci danΘ struktury dokßzat. Ale to dalÜφ, co se odehrßvß v teologii, je u₧ ·pln∞ stejnΘ: op∞t se u₧φvß princip∙ matematickΘ logiky, abychom vytvo°ili urΦitou nßbo₧enskou strukturu. Nenφ to ovÜem jedinΘ schΘma, jak se dostaneme k teologii; jsou i dalÜφ nezßvislΘ metody jak teologii ov∞°ovat.
Co je spoleΦnΘ t∞mto schΘmat∙m? Pokud se postupuje tφmto zp∙sobem, dospφvßme k tomu, co bych nazval obecn∞ "bohatΘ struktury". U k°es¥anskΘho nßbo₧enstvφ je zcela z°etelnΘ, ₧e vytvo°ilo velmi bohatou strukturu; o tom sv∞dΦφ d∞jiny k°es¥anskΘ civilizace. O tom, ₧e p°φrodnφ v∞dy vytvo°ily bohatou strukturu, sv∞dΦφ velmi mnoho zcela zjevn²ch d∙kaz∙, ₧e p°φrodnφ v∞dy poskytujφ velmi sluÜnΘ - i kdy₧ ne definitivnφ - poznßnφ. TakΘ matematici jsou ·sp∞Ünφ. Je p°ekvapivΘ, s jak²m p°edstihem p°ipravujφ pro kolegy p°φrodov∞dce velmi dobrΘ matematickΘ nßstroje. S ·divem se ptßme, jak to, ₧e sv∞t je za°φzen tφm pozoruhodn²m zp∙sobem, ₧e zdßnliv∞ naprosto formßlnφ hra, jφ₧ se jevφ matematika, je tak neobyΦejn∞ ·sp∞Ünß v praxi. P°φkladem m∙₧e b²t astronomie: T∞lesa ve sluneΦnφ soustav∞ nebo obecn∞ ve vesmφru, kterß se °φdφ Newtonov²m gravitaΦnφm zßkonem (1683), se pohybujφ po k°ivkßch zvan²ch ku₧eloseΦky. P°itom teorie ku₧eloseΦek byla vypracovßna Apoll≤nem z PergΘ okolo roku 200 p°. Kr.
UvedenΘ t°i zp∙soby, jak se dobφrßme n∞jak²ch pravd, tedy majφ formßlnφ analogii. A pokud se dr₧φme t∞chto pravidel, skuteΦn∞ vytvß°φme n∞co, co velmi sluÜn²m zp∙sobem - i kdy₧ ne definitivn∞ - odrß₧φ sv∞t.
Racionßlnφ v∞dy a k°es¥anskß civilizace
Na letoÜnφm v²roΦnφm zasedßnφ UΦenΘ spoleΦnosti ╚eskΘ republiky se hovo°ilo mimo jinΘ o nad∞jφch a rizicφch pro 21. stoletφ z pohledu v∞dy. Zazn∞l tam referßt zahraniΦnφho Φlena UΦenΘ spoleΦnosti prof. Jaroslava KrejΦφho o tzv. "d∞jinn²ch trajektoriφch". Tyto trajektorie se nachßzejφ v r∙zn²ch oblastech a jednou z nich je trajektorie nßbo₧ensk²ch systΘm∙. Dnes je obecn∞ patrnΘ, ₧e krom∞ jin²ch faktor∙ - hospodß°skΘho, ekonomickΘho nebo nacionßlnφho charakteru - existuje takΘ faktor nßbo₧ensk²ch rozm∞r∙ budoucnosti lidstva. Z°eteln∞ se profilujφ rozliΦnß sv∞tovß nßbo₧enstvφ, n∞kterß velmi v²znamnß, kterß hrajφ zßva₧nou roli dnes a budou ji hrßt i v budoucφm stoletφ. V souvislosti s tφm jsem si uv∞domil, ₧e kdy₧ se podφvßme na rozvoj p°φrodnφch v∞d za velmi dlouhΘ obdobφ, zdß se mi, ₧e p°φrodnφ v∞dy se rozvφjejφ v t∞ch zemφch nebo v t∞ch oblastech, kde hraje k°es¥anskΘ nßbo₧enstvφ v²znamnou d∞jinnou ·lohu.
Namφtalo se, ₧e u₧ starß ╚φna vynalezla st°eln² prach, kompas apod. nebo ₧e st°edov∞kß arabskß astronomie dosßhla skv∞lΘ ·rovn∞ a ₧e tento proces byl spjat s jin²mi nßbo₧ensk²mi soustavami. NicmΘn∞ modernφ p°φrodov∞da je do znaΦnΘ mφry produktem tΘ Φßsti civilizace, kterou lze oznaΦovat jako k°es¥anskou. Jsem p°esv∞dΦen, ₧e existuje korelace mezi k°es¥ansk²m nßbo₧enstvφm a vznikem v∞dy. K°es¥anskΘ nßbo₧enstvφ je toti₧ racionßlnφ podobn∞ jako v∞da, tak₧e spoleΦnost, kterß p°ijala k°es¥anskΘ sm²Ülenφ (v ÜirokΘm smyslu), ₧e sv∞t, v n∞m₧ se nachßzφme, mß hlubÜφ racionßlnφ p°φΦinu, ne₧ jsou drobnΘ racionßlnφ p°φΦiny, kterΘ hledajφ konkrΘtnφ p°φrodnφ v∞dy, tφm zφskßvß neobyΦejn∞ siln² podn∞t ve prosp∞ch p°φrodnφch v∞d. Tedy k°es¥anskß teologie a p°φrodov∞deckß metoda m∞ly spoleΦnou historickou trajektorii, abych pou₧il terminologie profesora KrejΦφho, a mohou ji mφt nadßle.
Pav∞da
Marn∞ jsem se sna₧il najφt schΘma, kterΘ bych mohl najφt v pozadφ jednotliv²ch tezφ "pav∞dc∙". Je tu principßlnφ p°ehrada mezi v∞deck²m a nev∞deck²m nazφrßnφm na sv∞t a ta p°ehrada spoΦφvß prßv∞ v iracionalit∞ pav∞dy.
Zdß se mi, ₧e pav∞da je velmi siln∞ zatφ₧ena p°edsudky. Ty nemusφ b²t ·pln∞ ÜpatnΘ. Jeden v²znamn² fyzik dokonce napsal, ₧e chceme-li ve v∞d∞ bßdat, musφme mφt sprßvnΘ p°edsudky. ProblΘm je z°ejm∞ v tom, ₧e p°edsudky "pav∞dc∙" jsou nesprßvnΘ.
Ale zßva₧n∞jÜφ problΘm vidφm v tom, ₧e "pav∞dci" p°i rozvφjenφ struktur - n∞kdy jsou i bohatΘ - neu₧φvajφ v∙bec ₧ßdnΘ jednotnΘ metody. Nenφ u nich mo₧no vysledovat nic, co bychom mohli nazvat konsistentnφm postupem. Uve∩me p°φklad: N∞kte°φ lidΘ se domnφvajφ, ₧e jsou navÜt∞vovßni mimozemÜ¥any zde na Zemi nebo ₧e jsme jimi byli navÜt∞vovßni v minulosti nebo ₧e tady p°istanou v budoucnosti. To samo vychßzφ z racionßlnφ ·vahy: Vesmφr je velmi velik² a opakuje se v n∞m mnoho struktur podobn²ch strukturßm ve sluneΦnφ soustav∞. Budeme-li mφt opakovanΘ struktury tohoto typu, jako jsou na Zemi, je pravd∞podobnΘ, ₧e ₧ivot se uchytil jeÜt∞ jinde, tak₧e jist∞ budou i takovΘ ₧ivoty, kterΘ dosßhly dßl ne₧ my. Mohou tedy b²t mimozemskΘ bytosti, kterΘ jsou schopnΘ p°elΘtßvat mezihv∞zdnΘ vzdßlenosti, pohybovat se zp∙sobem, kter² nßs m∙₧e udivovat, ale kter² jim umo₧≥uje, aby nßs navÜt∞vovaly, p°φpadn∞ aby naÜim p°edk∙m vÜtφpily n∞jakΘ specißlnφ v∞domosti. To vÜe je legitimnφ v∞deckß domn∞nka, nap°. statistika o existenci soustav podobn²ch naÜφ je zajistΘ sprßvnß, je takΘ mo₧nΘ, ₧e cesty rozvoje ₧ivota na Zemi mohou b²t velmi obecnΘ. Ale potom p°ichßzejφ p°edsudky, kdy se n∞kte°φ lidΘ domnφvajφ, ₧e civilizace z vesmφru se tady na Zemi u₧ promenßdovaly nebo ₧e se tady stßle vyskytujφ. Vinou tohoto p°edsudku se najednou dopustφ straÜlivΘ logickΘ chyby: JakΘsi ·kazy, jφm₧ °φkßme UFO, ztoto₧nφ s aktivitou mimozemÜ¥an∙ - bez jakΘhokoliv d∙vodu. Kdy₧ se t∞mto lidem sna₧φte vysv∞tlit, ₧e od UFO k mimozemÜ¥an∙m je velice dlouhß cesta, necht∞jφ se s vßmi p°φliÜ bavit, proto₧e majφ svΘ dobrΘ "d∙kazy", a vytasφ se s ·vahami o spiknutφ vlßd Φi vojßk∙, kte°φ majφ mimozemÜ¥any schovanΘ v mrazniΦkßch. Stßvß se z toho bßjeslovφ, ale zjistφte, ₧e s lidmi tohoto typu ztrßcφte mo₧nost dorozum∞nφ, proto₧e se v diskusi zaΦnou chovat iracionßln∞ a tak poruÜujφ standardnφ pravidla, kterß se historicky vytvo°ila ve v∞d∞.
Jsou takΘ jinΘ typy "pav∞d", kterΘ se sna₧φ vyjφt z urΦit²ch velice problematick²ch fenomΘn∙, o nich₧ tvrdφ, ₧e jsou prokßzßny, ale ve skuteΦnosti ₧ßdnou v∞deckou metodou zdaleka prokßzßny nejsou. A z toho pak odvozujφ velice dalekosßhlΘ zßv∞ry - i docela logickou metodou. Jen₧e chyba v jednom jedinΘm Φlßnku °et∞zce ·vah staΦφ k tomu, abychom s onou strukturou nemohli naklßdat racionßln∞, a musφme ji proto odkßzat do oblasti pav∞d.
Ve°ejnost, kterß nenφ p°φliÜ navyklß kritickΘmu v∞deckΘmu myÜlenφ, vÜak Φasto tvrzenφm pav∞dc∙ p°eje. D∙vody, proΦ jim ve°ejnost p°eje, jsou r∙znΘ, mo₧nß i jistß Ükodolibost. V∞dci n∞kdy vystupujφ p°i v∞domφ racionßlnφ p°evahy p°φliÜ autoritativn∞ a lidΘ obecn∞ nemajφ p°φliÜ rßdi autoritativnφ vystupovßnφ a fandφ tomu slabÜφmu.
Pav∞da je obtφ₧n∞ uchopitelnß tφm, ₧e se vymykß z jakΘhokoliv schΘmatu racionßlnφho. P°itom staΦφ, aby se vymkla v jedinΘm bod∞. Zastßnci pav∞d n∞kdy °φkajφ: "To jsou tak novΘ v∞ci, ₧e teprve za n∞kolik staletφ se ukß₧e, ₧e jsme m∞li pravdu, viz v∞deckΘ omyly v minulosti." NaΦe₧ uvedou, jak se n∞kter² znßm² v∞deck² poznatek velmi t∞₧ce prosazoval. To je velmi zavßd∞jφcφ, proto₧e v historii byli nap°. tzv. perpe¥ßci, kte°φ se domnφvali, ₧e lze sestavit perpetuum mobile, a t°eba₧e se o to pokouÜeli mnoho stoletφ, nedosßhli sebemenÜφho ·sp∞chu. Nebo v matematice jsou lidΘ, kte°φ p°ichßzejφ s trisekcφ ·hlu nebo s kvadraturou kruhu, a takΘ nikdy neusp∞li. Jakmile opustφte zßsadu v∞deckΘ metody, ned∞lßte po°ßdnΘ d∙kazy, nekontrolujete poznatky empiricky, dostanete se na scestφ a iracionalita, kterß na prvnφ pohled vypadß jako vcelku nevinnß zßle₧itost, se m∙₧e stßt i velmi nebezpeΦnß.
Z evropskΘ zkuÜenosti mßme smutnΘ d∙kazy, ₧e jestli₧e v n∞kterΘ spoleΦnosti p°evlßdla iracionalita tak, ₧e vstoupila i do oficißlnφch struktur, jako je politika nebo v∞da, vedlo to ke katastrofßm. Na evropskΘm kontinent∞ jsme to za₧ili dvakrßt: byla to nacistickß a komunistickß totalita. NacistΘ nejprve vyhlßsili, ₧e existuje v∞da ßrijskß a neßrijskß, a zaΦali z t∞chto iracionßlnφch d∙vod∙ bojovat proti obecnΘ teorii relativity, proto₧e ji vytvo°il neßrijsk² fyzik, a doplatili na to velmi tvrd∞. Rozvφjely se takΘ neuv∞°itelnΘ pav∞dy, jako teorie "dutΘ Zem∞": Pr² se nßm jen zdß, ₧e chodφme po vn∞jÜφm povrchu kulatΘ Zem∞, ale je to naopak! Proto cht∞li vysφlat st°ely V2 do Ameriky kratÜφ "vnit°nφ" trasou. - V Sov∞tskΘm svazu se podporovala jasnß pav∞da. To vedlo k zßniku vynikajφcφ ruskΘ genetiky, jejφ p°edstavitelΘ byli persekvovßni a i banßnovΘ muÜky byly vybity, aby se nemohly d∞lat genetickΘ pokusy! Podobn∞ tomu bylo i v jin²ch oborech p°φrodnφch v∞d. Tedy jakmile n∞kterß spoleΦnost jako celek propadne iracionalit∞ a pav∞d∞, mß to zhoubnΘ d∙sledky, kterΘ zasßhnou i nevinnΘ lidi, kte°φ by si jinak racionalitu uchovali.
***
P°evzato z revue p°φrodov∞deckΘ a technickΘ sekce ╚eskΘ k°es¥anskΘ akademie UNIVERSUM (Φ. 30, jaro 1999) se souhlasem redakce [W1] a autora Φlßnku.
***
Literatura a odkazy:
[W1] UNIVERSUM, revue p°φrodov∞deckΘ a technickΘ sekce ╚eskΘ k°es¥anskΘ akademie. [X1] Vedoucφ redakΦnφ rady: PhDr. Karel èprunk, Jasmφnovß 36, 106 00, Praha 10. Vydßvß nakl. CESTA, nßm. Republiky 5, 614 00 Brno.
╚asopis UNIVERSUM lze objednat na adrese:
Dr. Lubomφr PospφÜil
nakladatelstvφ CESTA
nßm∞stφ Republiky 5
614 00 Brno tel.: 0420-5-574373
Autor Φlßnku:
RNDr. Ji°φ Grygar, CSc.,
Fyzikßlnφ ·stav Akademie v∞d ╚eskΘ republiky,
Na Slovance 2, 182 21 Praha 8, Libe≥,
╚eskß republika.
e-mail: mailto:grygar@fzu.cz
WWW: http://www-hep.fzu.cz/~grygar/jiri
http://www.astro.cz/people/grygar
┌daje o p°ednßÜkßch, rozhovorech a jin²ch ve°ejn²ch vystoupenφch RNDr. Ji°φho Grygara, CSc. lze nalΘzt pod URL:
http://www.astro.cz/people/grygar/actual.htm
Poznßmka:
Na strßnkach Svet fyziky je tento Φlßnok publikovan² s lßskav²m s·hlasom autora.
