V∞novßno pamßtce vzßcnΘho a uÜlechtilΘho Φlov∞ka PhDr. Zde≥ka HorskΘho (1929-1988), v²znaΦnΘho ΦeskΘho historika p°φrodnφch v∞d a zejmΘna astronomie.
1. Hv∞zdßrny a v∞deckΘ ·stavy
Nesporn²m p°elomem v historii ΦeskΘ astronomie ve XX. stoletφ se stalo zbudovßnφ hv∞zdßrny v Ond°ejov∞, je₧ byla zalo₧ena 21. ledna 1898. Podivuhodnou shodou okolnostφ se prßv∞ tΘho₧ dne narodil jeden z nejv²znamn∞jÜφch Φesk²ch astronom∙ tohoto stoletφ Bohumil èternberk (1898-1983), jen₧ se mimo°ßdn∞ zaslou₧il o pevn² zßklad i povßleΦn² rozmach ΦeskoslovenskΘ astronomie obecn∞ a ond°ejovskΘ hv∞zdßrny zvlßÜt∞. Ond°ejovskß hv∞zdßrna vznikla dφky jedineΦnΘmu ·silφ brat°φ Josefa a Jana FriΦov²ch (Josef Jan Alexander FriΦ, 1861-1945; Jan Ludvφk FriΦ, 1863-1897), kte°φ p°itom ·zce spolupracovali p°edevÜφm s prof. FrantiÜkem NuÜlem (1867-1951). Hv∞zdßrna byla Josefem FriΦem v∞novßna r. 1928 stßtu pro pot°eby Karlovy univerzity - tato v²hrada zp∙sobila, ₧e byla za II. sv∞tovΘ vßlky po uzav°enφ Φesk²ch vysok²ch Ükol obsazena N∞mci (18. 11. 1942 - 6. 5.1945).
Po II. sv∞tovΘ vßlce se vÜak stala zßkladem pro ustavenφ ┌st°ednφho ·stavu astronomickΘho, jen₧ se po vzniku ╚SAV r. 1952 zm∞nil na Astronomick² ·stav ╚SAV. V r. 1947 byl zalo₧en mezinßrodnφ v∞deck² Φasopis Bulletin of the Astronomical Institutes of Czechoslovakia (BAC), kter² b∞hem svΘ existence (v r. 1992 splynul p°iΦlen∞nφm k evropskΘmu Φasopisu Astronomy and Astrophysics) zφskal mezi sv∞tov²mi v∞deck²mi astronomick²mi Φasopisy dobr² zvuk.
V minulΘm stoletφ se astronomie u nßs p∞stovala tΘm∞° v²hradn∞ na Karlov∞ univerzit∞, kde bylo zvykem, ₧e profesor astronomie byl souΦasn∞ °editelem AstronomickΘ observato°e v Klementinu. V r. 1882 se univerzita rozd∞lila na n∞meckou a Φeskou Φßst a jeliko₧ v tΘ dob∞ byl profesorem astronomie N∞mec, z∙stala klementinskß hv∞zdßrna a₧ do konce r. 1918 spojena s N∞meckou univerzitou. Teprve po I. sv∞tovΘ vßlce byla zalo₧ena Φeskoslovenskß Stßtnφ hv∞zdßrna, je₧ a₧ do r. 1928 pou₧φvala v ╚echßch prßv∞ KlementinskΘ v∞₧e. V Praze se ovÜem astronomie p∞stovala takΘ na ╚VUT, kterΘ m∞lo svou vlastnφ astronomicko-geodetickou observato°, ·zce spolupracujφcφ s geodetickou observato°i na PecnΘm v Ond°ejov∞.
DalÜφm astronomick²m centrem se po I. sv∞tovΘ vßlce stalo Brno, kde vznikla astronomickß pozorovatelna na VUT, a kde po II. sv∞tovΘ vßlce se na p°φrodov∞deckΘ fakult∞ Masarykovy univerzity zaΦala p°ednßÜet astronomie jako odbornß specializace fyziky a v r. 1954 byla otev°ena univerzitnφ hv∞zdßrna na Kravφ ho°e. Soub∞₧n∞ byla na Kravφ ho°e vybudovßna lidovß hv∞zdßrna (J. Pe°ina, F. èotola, O. Ob∙rka, K. RauÜal), dneÜnφ Hv∞zdßrna a planetßrium M. Kopernika.
Na Slovensku se astronomie p∞stovala na soukromΘ hv∞zdßrn∞ hrab∞te M. Konkolyho ve StarΘ ╧ale (dnes Hurbanovo), je₧ se po I. sv∞tovΘ vßlce stala souΦßstφ ΦeskoslovenskΘ Stßtnφ hv∞zdßrny. Teprve uprost°ed II. sv∞tovΘ vßlky byla z iniciativy ΦeskΘho astronoma a meteorologa Antonφna BeΦvß°e (1901-1965) zbudovßna znamenitß observato° na SkalnatΘm Plese - zßklad pozd∞jÜφho AstronomickΘho ·stavu SAV.
ZvlßÜtnφ kapitolou rozvoje astronomie u nßs p°edstavujφ lidovΘ hv∞zdßrny. NejstarÜφ v Pardubicφch vznikla jeÜt∞ za monarchie r. 1912 dφky ·silφ barona Artura Krause. ╚eskß astronomickß spoleΦnost, zalo₧enß r. 1917, si vytkla za cφl vybudovat lidovou hv∞zdßrnu v Praze, co₧ se jφ znamenit∞ poda°ilo - 4. kv∞tna 1928 byla na Pet°φn∞ otev°ena ètefßnikova hv∞zdßrna, kterß dosßhla patrn∞ sv∞tovΘho rekordu v poΦtu zßkaz∙ a obnovenφ svΘho nßzvu (1939, 1945, 1948, 1968, 1970, 1990). P°ed II. sv∞tovou vßlkou vznikly jeÜt∞ lidovΘ hv∞zdßrny v Tßbo°e, ╚esk²ch Bud∞jovicφch a v PreÜov∞, ale jejich prav² rozkv∞t zapoΦal a₧ v neblah²ch letech padesßt²ch - dnes jejich poΦet (na ·zemφ b²valΘho ╚eskoslovenska) dosahuje mnoho desφtek a k tomu poslΘze p°ibylo na tucet planetßriφ. (Zdß se, ₧e existuje z°etelnß ·m∞rnost mezi zßjmem ve°ejnosti o astronomii a mφrou potlaΦenφ demokracie v naÜφ - historiφ XX. stol. tolik zkouÜenΘ - vlasti.)
K profesionßlnφm pracoviÜtφm se po II. sv∞tovΘ vßlce p°idaly zvlßÜt∞ vysokohorskß observato° na LomnickΘm Ütφt∞, observat≤rium KU v Modre u Bratislavy a naposledy (1968) Hv∞zdßrna na Kleti. Astronomick² ·stav ╚SAV vybudoval poΦßtkem 70. let spoleΦnou Φs.-jugoslßvskou observato° na ostrov∞ Hvar v JaderskΘm mo°i.
Nejnov∞ji pak p°ibyly ΦeskoslovenskΘ resp. ΦeskΘ kosmickΘ aparatury na um∞l²ch dru₧icφch, kosmick²ch sondßch, lodφch i raketoplßnech (Interkosmos, Vertikal, Prognoz, Saljut, Vega, Mir, Magion, Fobos atd.)
2. P°elom XIX. a XX. stoletφ
Na ΦeskΘ Karlov∞ univerzit∞ p∞stovali koncem 19. stoletφ astronomii profeso°i astronomie a p°φbuzn²ch obor∙, mezi nimi₧ vynikli Vojt∞ch èafa°φk (1829-1902), FrantiÜek Josef StudniΦka (1836-1903); vydal r. 1896 znamenitou populßrn∞-v∞deckou knihu s nßzvem KosmickΘ rozhledy), August Seydler (1849-1891) - zakladatel AstronomickΘho ·stavu r. 1886, a Gustav Gruss (1854-1922; autor slavnΘ knihy "Z °φÜe hv∞zd", Praha 1895). N∞meck² °editel Hv∞zdßrny v Klementinu (1883-1913) Ladislaus Weinek po°φdil v Praze r. 1885 v∙bec prvnφ snφmek meteoru, Φφm₧ jakoby p°edznamenal jedineΦn² projekt evropskΘ celooblohovΘ bolidovΘ sφt∞. Profesor pra₧skΘ techniky Jind°ich Svoboda se proslavil kolem r. 1910 teoriφ vzniku meteorick²ch roj∙ z komet a d∙kazem, ₧e Orionidy souvisejφ s tehdy se navracejφcφ kometou Halley.
3. Epocha prvnφ republiky
Ihned po vzniku ╚SR byla ustavena Stßtnφ hv∞zdßrna s pracoviÜti v Klementinu a ve StarΘ ╧ale a jejφm °editelem byl jmenovßn prof. FrantiÜek NuÜl, jen₧ v tΘto funkci p∙sobil v letech 1918-1937; byl takΘ jako prvnφ ╚echoslovßk zvolen r. 1928 vicepresidentem IAU - ╚SR p°istoupila k IAU r. 1922. NuÜl se cel² ₧ivot zab²val hlavn∞ konstrukci astronomicko-geodetick²ch p°φstroj∙, z nich₧ k nejv∞tÜφ dokonalosti dovedl cirkumzenitßl. ╚eskß astronomickß spoleΦnost zaΦala vydßvat Φlensk² v∞stnφk ╪φÜe hv∞zd, kter² krom∞ NuÜla redigovali takΘ J. Svoboda a prof. Bohuslav MaÜek (1868-1955). Ten se stal takΘ zakladatelem pravideln∞ vychßzejφcφ Hv∞zdß°skΘ roΦenky.
Na Karlov∞ univerzit∞ byl r. 1923 jmenovßn profesorem astronomie Vladimφr Heinrich (1884-1965), specialista na nebeskou mechaniku a zvlßÜt∞ pak restringovan² problΘm t°φ t∞les. Heinrich vÜak m∞l daleko do ideßlnφho ÜΘfa, dostßval se do Φetn²ch osobnφch konflikt∙ a souΦasn∞ p∙sobil jako komick² podivφn. Z funkce ÜΘfa katedry byl proto odvolßn 1934 a stal se z°ejm∞ ₧ßbou na prameni ΦeskΘ astronomie. Nejvφce na to doplatil jeho zßstupce Dr. Ji°φ Kavßn (1877-1933), jen₧ sice vynikl v teorii Φφsel, kdy₧ publikoval jako rukopis monumentßlnφ tabulky rozkladu cel²ch Φφsel do 256 000 na prvoΦinitele, ale mezitφm byl odeslßn do "vyhnanstvφ" ve StarΘ ╧ale. Po Ükolenφ ve Francii se na UK r. 1930 vrßtil Vincenc Nechvφle (1890-1964), zab²vajφcφ se astronomickou optikou, restringovan²m problΘmem t°φ t∞les, vlastnφmi pohyby hv∞zd a teoriφ rovnovß₧n²ch stav∙ nebesk²ch t∞les. Jeho nejlepÜφm ₧ßkem se stal Zden∞k Kopal, jen₧ vÜak po doktorßtu r. 1938 odjel do V. Britßnie a po vypuknutφ II. sv∞tovΘ vßlky do USA. V t°icßt²ch letech studoval na UK takΘ Hubert Slouka (1903-1973), jen₧ se spolu s Kopalem ·Φastnil r. 1936 expedice za sluneΦnφm zatm∞nφm do Japonska.
Na observato° v Ond°ejov∞ nastoupil r. 1923 Vladimφr Guth (1905-1980), jen₧ se spoleΦn∞ s NuÜlem v∞novali vizußlnφmu pozorovßnφ meteor∙, dokonce pak i vφcestaniΦnφm na stanoviÜtφch Ond°ejov, Praha a Brand²s n. L. SoustavnΘ fotografovßnφ meteor∙ zavedl v tΘ₧e dob∞ Josef S²kora (1870-1944). Ond°ejovsk² astrograf proslavil 12.9. 1923 Josef KlepeÜta jedineΦn²m snφmkem p°eletu bolid poblφ₧ galaxie M 31. Od r. 1930 byl k fotografick²m kamerßm p°ipojen rotujφcφ sektor, umo₧≥ujφcφ m∞°enφ ·hlovΘ rychlosti meteor∙ a p°φpad∞ dvojstaniΦnφch pozorovßnφ i rychlosti lineßrnφ.
Mezitφm se r. 1928 Ond°ejov stal souΦßstφ Stßtnφ hv∞zdßrny dφky velkorysosti zakladatele Josefa Jana FriΦe. V r. 1936 pozorovali pracovnφci hv∞zdßrny zatm∞nφ Slunce na Urale (Link, Guth, Novßkovß) a r.1938 byl instalovßn spektrohelioskop na observato°i ve StarΘ ╧ale (Bohumila Bednß°ovß-Novßkovß) se dostal vΦas do Ond°ejova. Na tΘ₧e observato°i tehdy pracoval nejv∞tÜφ Φs. dalekohled - Zeiss∙v reflektor s pr∙m∞rem zrcadla 0,6 m. O jeho chod a vybavenφ peΦoval po nßvratu ze studiφ v Babelsberku Bohumil èternberk (1897-1983), jen₧ na sebe upozornil prvnφm evropsk²m snφmkem Pluta po objevu planety r. 1930 a takΘ zajφmav²mi pokusy se zhudebn∞nφm sv∞tla hv∞zd pro ╚s. rozhlas. èternberk se stal pr∙kopnφkem fotoelektrickΘ fotometrie, ale hlavn∞ se zaslou₧il r. 1938 po tzv. vφde≥skΘ arbitrß₧i o vΦasnou evakuaci 0,6 m reflektoru do PreÜova (tam byl uschovßn do doby jeho instalace na novΘ observato°i na SkalnatΘm Plese).
4. Inter arma silent musae
V letech 1937-1948 byl °editelem Stßtnφ hv∞zdßrny Otto Seydl, ale Ond°ejov vedl n∞meck² °editel Werner Schaub, jen₧ se vÜak k Φesk²m zam∞stnanc∙m Linkovi a Guthovi choval vφcemΘn∞ korektn∞. Seydl sφdlil v Praze na Vinohradech v BudeΦskΘ ul., kam se r. 1940 p°est∞hovala Φasovß slu₧ba. Proto₧e vysokΘ Ükoly byly zav°eny, p°evzala tφhu astronomickΘho vzd∞lßvßnφ ╚eskß astronomickß spoleΦnost, kterß v tΘ dob∞ dosßhla poΦtu n∞kolika tisφc Φlen∙. ╪φÜe hv∞zd se stala v²znamn²m pojφtkem a vychßzela prakticky neustßle po celou dobu vßlky a plnila tak nezastupitelnou ·lohu zdroje informacφ pro vÜechny domßcφ astronomy.
Mezitφm se na Slovensku poda°il opravdu husarsk² kousek Antonφnu BeΦvß°ovi (1901-1965), na jeho₧ nalΘhßnφ v pr∙b∞hu vßlky zbudovala slovenskß vlßda nßdhernou observato° na SkalnatΘm Plese, otev°enou r. 1943 a jmenovala BeΦvß°e jejφm prvnφm °editelem (odvolßn r. 1950). BeΦvß° zde zhotovil fotografick²m Atlas oblak∙ a rovn∞₧ fotografick² atlas oblohy. Svou odvahou takΘ zabrßnil zniΦenφ hv∞zdßrny ustupujφcφmi n∞meck²mi vojsky na sklonku vßlky.
5. Rozvoj po II. sv∞tovΘ vßlce
5.1. V²chozφ stav
Raketov²m nßstupem se prosadila observato° na SkalnatΘm Plese resp. na LomnickΘm Ütφtu, kde se ve zlatΘ dekßd∞ (1946-1956) prosadili Antonφn Mrkos (1918-1996) a ╝udmila PajduÜßkovß (1916-1979) jako objevitelΘ komet pomocφ binokulßrnφch ob°φch triedr∙ Somet-Binar. Sßm BeΦvß° vÜak proslavil Φeskoslovenskou astronomii snad v∙bec nejvφce proslul²mi hv∞zdn²mi atlasy, pou₧φvan²mi opravdu po celΘm sv∞t∞: Atlas Coeli (1947), Eclipticalis (1958), Borealis (1962), Australis (1964). V tΘ dob∞ tΘ₧ nastoupil na observato°i ╝ubor Kresßk, jen₧ se v∞noval v²zkumu komet, meteorick²ch roj∙ a planetek nejen jako pozorovatel, ale zejmΘna jako teoretik, aby se stal poslΘze nejv²znamn∞jÜφm slovensk²m astronomem stoletφ. Z Φesk²ch astronom∙ p∙sobili na SkalnatΘm Plese jako °editelΘ jeÜt∞ V. Guth a ZßviÜ BochnφΦek.
Pro budoucφ rozvoj stelßrnφ astronomie v ╚eskoslovensku vÜak znamenalo nejvφce z°φzenφ katedry astronomie na MU v Brn∞ pod vedenφm prof. Josefa Mohra (1901-1979) a pozd∞ji jeho nejlepÜφho ₧ßka doc. LuboÜe Perka (1919-). Pra₧skß katedra na UK zkomφrala vinou V. Heinricha a stßrnoucφho V. Nechvφleho. P°ednßÜel zde toti₧ jeÜt∞ ArnoÜt Dittrich, v∞nujφcφ se v²hradn∞ historii astronomie, co₧ pro mladΘ adepty v∞dy nebylo nijak povzbuzujφcφ. Sv∞tlou v²jimkou byly p°ednßÜky F. Linka. R. 1955 se stal ÜΘfem katedry prof. Mohr, ale pro nov² rozvoj ·stavu byl v∞tÜφm p°φnosem p°φchod mladΘ krve v podob∞ Ji°φho BouÜky, Pavla Mayera a a o n∞co pozd∞ji tΘ₧ Vladimφra Van²ska (1926-1997). Mayer se neobyΦejn∞ zaslou₧il o v²stavbu 0,6 m reflektor∙ v Ond°ejov∞ a na Hvaru a jejich vybavenφ fotoelektrick²mi fotometry. Jeho odbornΘ zßjmy pokr²vajφ Üirokou paletu problΘm∙ stelßrnφ astronomie i astrofyziky, od stelßrn∞-statistick²ch studiφ a₧ po v²poΦty element∙ zßkrytov²ch dvojhv∞zd. Van²sek vynikl ve studiu mezihv∞zdnΘ i meziplanetßrnφ lßtky a °ada jeho pracφ z oboru astrochemie se stala klasick²mi.
Na ╚VUT se stal profesorem geodetickΘ astronomie Emil Buchar (1901-1979), Φlov∞k neobyΦejnΘho rozhledu a laskavosti. V∞noval se r∙zn²m aplikacφm geodetickΘ astronomie; nap°. r. 1957 vyu₧il prvnφch pozorovßnφ sov∞tskΘho Sputniku ke zp°esn∞nφ znalosti zploÜt∞nφ Zem∞. Jeho nejv²znaΦn∞jÜφm ₧ßkem se stal prof. Milan BurÜa, zab²vajφcφ se mnoha ·koly dynamickΘ astronomie ve sluneΦnφ soustav∞, zvlßÜt∞ v souvislosti s m∞°enφmi z um∞l²ch dru₧ic a kosmick²ch sond. BurÜa pozd∞ji p°eÜel do AstronomickΘho ·stavu ╚SAV.
Nedostatky v profesionßlnφm vzd∞lßvßnφ na UK suploval po vßlce zvlßÜt∞ B. èternberk v proslul²ch pravideln²ch sobotnφch p°ednßÜkßch na ètefßnikov∞ hv∞zdßrn∞. Budoucφ adepti astronomie se tehdy paradoxn∞ nejvφce novinek z astronomie dozvφdali prßv∞ tam. èternberk byl tΘ₧ v letech 1945-1948 redaktorem ╪φÜe hv∞zd. P°φsun novinek obstarßval zpoza velkΘ lou₧e takΘ prof. Zden∞k Kopal, ale vÜem t∞mto kontakt∙m odzvonilo po "vφt∞znΘm ·noru" r. 1948.
5.2. Laborato° pro m∞°enφ Φasu
O vybudovßnφ modernφ Laborato°e se rozhodujφcφm zp∙sobem zaslou₧il B. èternberk, pozd∞jÜφ °editel AstronomickΘho ·stavu ╚SAV (1954-1968). V °φjnu 1947 bylo zavedeno p°edßvßnφ p°esn²ch Φasov²ch signßl∙ pro Φs. rozhlas, provizornφ k°emennΘ hodiny byly uvedeny do chodu r. 1954 a definitivn∞ se prosadily od r. 1957. V r. 1959 se zm∞nila v²Üka t≤nu ΦasovΘho znamenφ ze 435 Hz na 1 kHz p°i zaruΦenΘ p°esnosti 1 ms. Dne 16 X 1957 se poprvΘ poda°ilo zm∞°it Doppler∙v posuv frekvence vysφlaΦ ze Sputniku 1. V lΘt∞ 1964 byla poprvΘ vyzkouÜena synchronizace hodin na dßlku pomocφ televize. V zß°φ 1967 p°ilet∞ly do Prahy poprvΘ atomovΘ hodiny HP a od r. 1970 byl ve spoluprßci s ┌RE ╚SAV uveden do trvalΘho provozu cesiov² Φasov² normßl. Laborato° v BudeΦskΘ ul. fungovala a₧ do dubna 1993.
5.3. Pr∙kopnφk FrantiÜek Link
Link za vßlky z°φdil poΦetnφ sekci ╚AS, kterß vykonala v dob∞ p°edpoΦφtaΦovΘ mno₧stvφ nenahraditelnΘ prßce. Po vßlce se stal r. 1948 °editelem Observato°e v Ond°ejov∞. Inicioval zde v²zkum Slunce a vztah∙ Slunce-Zem∞, dßle meteor∙ a koneΦn∞ vysokΘ atmosfΘry Zem∞. Byl takΘ pr∙kopnφkem kosmickΘho v²zkumu. Kdy₧ byl po kontroverzi s nastupujφcφ mladou generacφ z funkce °editele r. 1953 odvolßn, soust°edil se na v²zkum vysokΘ atmosfΘry Zem∞ Φasto velmi nekonvenΦnφmi metodami. Byl jednφm z prvnφch, kdo stanovoval obsah atmosfΘrickΘho ozonu, rozpracoval metodu soumrakov²ch m∞°enφ a prosadil spoluprßci s francouzsk²mi odbornφky, kte°φ k v²zkumu atmosfΘry zaΦali v 60. letech pou₧φvat stratosfΘrick²ch balon∙. UskuteΦnil takΘ sb∞ry meteorickΘho prachu z tryskov²ch stφhaΦek. Po sov∞tskΘ invazi emigroval r. 1970 do Pa°φ₧e, kde aktivn∞ p∙sobil a₧ do svΘ smrti r. 1984.
ZapoΦal s modernφm programem snφmkovßnφ meteor∙ ze dvou stanic, na co₧ pak navßzali Guth a Ceplecha. Pozorovßnφ na zßkladnßch Ond°ejov-Mezivraty, Vysok²ch Chlumec a PrΦice poskytla za 27 let provozu ·daje o 1200 meteorech. Pomocφ tΘto zßkladny se zda°il Z. Ceplechovi, Jaroslavu Rajchlovi aj. historick² ·lovek - fotografie p°φbramskΘho meteoritu 7 IV 1959, co₧ je sv∞tovß priorita. To pak vedlo Ceplechu k vybudovßnφ sφt∞ celooblohov²ch komor na ·zemφ ╚eskoslovenska od r. 1963 a jejφmu rozÜφ°enφ na okolnφ stßty od r. 1968. EN dnes zahrnuje ·zemφ asi 1 milionu ΦtvereΦnφch kilometr∙ a dΘlkou Φinnosti a homogennosti a kvalitou zpracovßnφ nemß obdobu ve sv∞t∞. V r. 1957 uvedli J. Bud∞jick², M. èimek a Z. Plavcovß do provozu meteorick² radiolokßtor s 20 kW impulsy o trvßnφ 10 mikrosekund s opakovacφ frekvencφ 500 Hz. Radiolokßtor pracuje v pßsmu 8 m (37,5 MHz) a sleduje soustavn∞ hlavnφ meteorickΘ roje, nynφ ji₧ po vφce ne₧ 40 let. V oboru teorie vynikli kolem r. 1950 Plavec a Sehnal p°i studiu dynamiky meteorick²ch roj∙ a od poΦßtku let sedmdesßt²ch Vladimφr Padev∞t, jen₧ se zab²val zejmΘna evoluΦnφmi problΘmy mal²ch t∞les sluneΦnφ soustavy.
Linkovi ₧ßci ve sluneΦnφ fyzice (èvestka, Blaha, Bumba, Kopeck², Letfus, Kleczek, ValnφΦek, Tlamicha atd.) nastoupili na observato° v letech 1948-1951 a krom∞ patrolnφ slu₧by Slunce vybudovali tehdy unikßtnφ mnohokamerov² sluneΦnφ spektrograf. Vyu₧ili publicity Mezinßrodnφho geofyzikßlnφho roku 1957-58 k rozÜφ°enφ pozorovacφho programu p°i studiu projev∙ sluneΦnφ Φinnosti, zejmΘna pak protonov²ch erupcφ, eruptivnφch protuberancφ a magnetick²ch polφ. Radioteleskopem o pr∙m∞ru 7,5 m m∞°ili sluneΦnφ rßdiov² Üum na 0,56 m po dobu bezmßla 40 let. UskuteΦnili studijnφ pobyty na observato°φch v Kalifornii, NovΘm Mexiku a na Krymu, co₧ se pak odrazilo takΘ ve funkcφch èvestky a Bumby jako prezident∙ 10. komise IAU (1964-1970 a 1979-1982). èvestka spolu s C. de Jagerem (Utrecht) zalo₧ili presti₧nφ mezinßrodnφ Φasopis Solar Physics. Na observato°i v Ond°ejova byly zbudovßny rßdiov² spektrograf a horizontßlnφ spektrografy, na Hvaru pak r. 1972 chromosfΘricko-fotosfΘrick² dalekohled. SluneΦnφ astronomovΘ se zvlßÜt∞ dφky ValnφΦkovi stali pr∙kopnφky kosmickΘho v²zkumu v programu Interkosmos. Ivan èolc z Turnova vynalezl a realizoval dvojlomnΘ filtry pro sledovßnφ Slunce ve vybran²ch spektrßlnφch Φarßch.
5.4. Pr∙kopnφk LuboÜ Perek
LuboÜ Perek (1919-) byl zprvu ₧ßkem prof. Mohra ve stelßrnφ statistice a dynamice, ale jeho zßb∞r se brzy rozÜφ°il. Z pobytu v Leidenu si p°ivezl plßny na stavbu reflektoru, kterou pak v Brn∞ realizoval v univerzitnφ kopuli hv∞zdßrny na Kravφ ho°e (1954). Po svΘm p°estupu do stelßrnφho odd. AstronomickΘho ·stavu ╚SAV v Praze, kterΘ tak fakticky zalo₧il, si vytyΦil za cφl zφskat pro ╚eskoslovensko univerzßlnφ Zeiss∙v 2m dalekohled. To se mu zejmΘna ve spoluprßci s v²mluvn²m Miroslavem Plavcem (1925-) nakonec poda°ilo. Projekt byl schvßlen r. 1959 a dalekohled byl slavnostn∞ uveden do chodu v srpnu 1967. Prvnφ pou₧itelnß spektra Novy HR Delphini vÜak byla po°φzena ihned po jejφm vzplanutφ ji₧ v Φervenci tΘho₧ roku.
Mezitφm Perek rozb∞hl program v²zkumu planetßrnφch mlhovin, jednak na zßklad∞ sv²ch pozorovacφch pobyt∙ v USA a Mexiku a jednak ve spoluprßci se sv²m tehdejÜφm aspirantem LuboÜem Kohoutkem. V²sledkem byl epochßlnφ Katalog planetßrnφch mlhovin (1967), obsahujφcφ 1036 polo₧ek - dosud zßkladnφ dφlo oboru. V r. 1968 se stal Perek po odchodu znamenitΘho dr. èternberka do d∙chodu °editelem AstronomickΘho ·stavu a v tΘto funkci podr₧el ·stav i jeho pracovnφky v poΦßtcφch nejtu₧Üφ normalizace v letech 1969-1974. V r. 1975 nastoupil na mφsto vedoucφho sekretarißtu odd. kosmickΘho v²zkumu p°i ·°adu generßlnφho tajemnφka OSN v New Yorku, odkud byl odvolßn r. 1980 a a₧ do p°evratu r. 1989 m∞l nesnßze p°i cestßch do ciziny, jak to vy₧adovaly jeho ΦetnΘ mezinßrodnφ funkce (sekretß° IAU, viceprezident ICSU, president IAF aj.). Kohoutek emigroval r. 1970 do N∞mecka, kde na hv∞zdßrn∞ v Hamburku pokraΦoval ve v²zkumu planetßrnφch mlhovin, zejmΘna pokud jde o urΦovßnφ jejich vzdßlenostφ, vlastnosti centrßlnφch hv∞zd, a rozlo₧enφ soustav v rßmci Galaxie.
Perek se ovÜem takΘ zab²val dynamikou Galaxie, navrhl model rozlo₧enφ hmoty v tΘto soustav∞, hledal hv∞zdy s hyperbolick²mi rychlostmi a poΦφtal galaktickΘ drßhy. Na tyto prßce navßzali jednak Pavel Andrle (1936-1991) a jednak Jan PalouÜ a jeho nßsledovnφci. Andrle byl rovn∞₧ poslednφm v²konn²m redaktorem BAC a autorem dvou modernφch Φesk²ch uΦebnic nebeskΘ mechaniky.
DalÜφ velk² katalogov² projekt uskuteΦnili George Alter, Jaroslav Ruprecht a V. Van²sek - lφstkov² katalog hv∞zdokup a asociacφ. TakΘ toto dφlo se stalo prototypem ve svΘm oboru a je postupn∞ aktualizovßno. Podobn∞ Pavla Polechovß vytvo°ila referenΦnφ katalog oblastφ H II v Galaxii. Katalogy, atlasy a slovnφky (Josip Kleczek) jsou zkrßtka domΘnou Φesk²ch astronom∙ v celΘ druhΘ polovin∞ XX. stoletφ.
V Ond°ejov∞ se pod vedenφm Miroslava Plavce vytvo°il t²m, zab²vajφcφ se v²vojem t∞sn²ch dvojhv∞zd (Svatopluk K°φ₧, Petr Harmanec, Ji°φ Horn, Pavel Koubsk²). VtipnΘ vyu₧itφ jeÜt∞ velmi primitivnφ v²poΦetnφ techniky a dobrß teoretickß pr∙prava vedla ke sv∞tovΘ priorit∞ - nezßvisle na skupinßch ve VarÜav∞ a v G÷ttingen r. 1966 ukßzali, ₧e b∞hem v²voje t∞snΘ dvojhv∞zdy m∙₧e dojφt k silnΘ v²m∞n∞ hmoty mezi slo₧kami, co₧ naprosto zm∞nφ v²vojovΘ vztahy mezi ob∞ma hv∞zdami. Odtud pak vedla p°φmß cesta k rozpoznßnφ nejr∙zn∞jÜφch p°evlek∙ t∞sn²ch dvojhv∞zd (symbiotickΘ prom∞nnΘ, novy, supernovy, rentgenovΘ dvojhv∞zdy s degenerovan²mi slo₧kami). Plavec, jen₧ r. 1970 emigroval do USA, tam p∙sobil coby v∞rozv∞st novΘho paradigmatu. Ond°ejovÜtφ sirotci se pak soust°edili na v²zkum hv∞zd se zßvojem, sp. t°φdy Be, a z∙stali mu v∞rni dosud. P∙vodnφ 2 m dalekohled byl modernizovßn v letech 1982 a 1997. Poslednφ fotografickΘ spektrum Φ. 5938 exponoval Richard Kom₧φk 15 III 1993. Od kv∞tna 1992 se spektra zφskßvajφ Reticonem a od r. 1996 se u₧φvß tΘ₧ obdΘlnφkovΘ matice CCD 512 x 3588 pixel∙.
6. ┌dobφ "normalizace"
Je t∞₧kΘ popsat podivnou atmosfΘru, v nφ₧ se ocitla celß spoleΦnost po likvidaci "Pra₧skΘho jara" po sov∞tskΘ invazi a zejmΘna po nßstupu Gustßva Husßka do Φela strany a vlßdy. ╪ada naÜich nejschopn∞jÜφch astronom∙ volila proto odchod do exilu a ti, kdo z∙stali, m∞li zhusta velmi omezenΘ mo₧nosti mezinßrodnφ spoluprßce - zßkazy n∞kdy nab²valy a₧ tragikomick²ch podob. To se projevilo mj. i na instalaci v²stavy m∞sφΦnφ horniny z programu Apollo na observato°i v Ond°ejov∞ r. 1970 a na "ne₧ßdoucφ" nßvÜt∞v∞ americkΘho astronauta Φs. p∙vodu Eugena Cernana v ╚eskoslovensku na podzim 1974.
Po nßvratu A. Mrkose ze sov∞tsk²ch v²prav v Antarktid∞ se ji₧ tento usilovn² pozorovatel nevrßtil do Tater, ale p°esφdlil na Kle¥, kde rozvinul program pozorovßnφ planetek a komet. Zalo₧il tak tradici, je₧ mj. vedla k objevu desφtek planetek a n∞kolika dalÜφch komet, tak₧e A. Mrkos pat°φ v historick²ch tabulkßch mezi p∞t nej·sp∞Ün∞jÜφch lovc∙ komet XX. stoletφ.
Pokud se tehdy n∞co da°ilo, tak to byla nejspφÜe naÜe ·Φast v projektech kosmickΘho v²zkumu pod hlaviΦkou Interkosmosu - jist∞ v tom hrßl ·lohu i politick² podtext "internacionßlnφ spoluprßce v rßmci tßbora mφru a socialismu". O kosmick² v²zkum tehdy peΦovali p°edevÜφm V. Guth, L. Sehnal, E. Buchar (╚VUT), R. PeÜek (╚VUT), B. ValnφΦek, V. Bumba (od r. 1975 do r. 1990 °editel Astron. ·stavu ╚SAV) a V. Letfus. Bumbov²m nßm∞stkem pro Interkosmos se stal rovn∞₧ antarktick² polßrnφk Stanislav Fischer. Prvnφ Φs. p°φstroj pro rentgenovou detekci erupcφ startoval na dru₧ici Interkosmos 1 dne 14 X 1969. V r. 1973 byl ve spoluprßci ╚SAV a ╚VUT zbudovßn dru₧icov² laserov² radar. V r. 1978 startoval do kosmu Vladimφr Remek jako obΦan t°etφho stßtu sv∞ta, po SSSR a USA. V r. 1985 na palub∞ dru₧ice Prognoz 10 startoval p°φstroj InterÜok a o dva roky pozd∞ji dolet∞la k jßdru Halleyovy komety dvojice sond Vega, vybavenß bezchybn∞ fungujφcφ Φs. pointaΦnφ ploÜinou.
Perek v OSN se podφlel na vypracovßnφ definice kosmickΘho prostoru a geostacionßrnφ drßhy, na p°φprav∞ smlouvy o vyu₧itφ M∞sφce v²hradn∞ pro mφrovΘ ·Φely a mezi prvnφmi upozornil sv∞t na nebezpeΦφ, je₧ pro kosmonautiku plyne z p°ib²vajφcφ kosmickΘ t°φÜt∞.
Univerzitnφ pracoviÜt∞ na MU v Brn∞ se dostalo pod tvrd² tlak d∞kanßtu p°φrodov∞deckΘ fakulty, jen₧ astronomii vylo₧en∞ nep°ßl. Po odchodu L. Perka a V. Van²ska do Prahy se stal vedoucφm pouhΘho odd∞lenφ astrofyziky prof. M. VeteÜnφk, ale pracoviÜt∞ se muselo n∞kolikrßt p°est∞hovat do stßle stφsn∞n∞jÜφch prostor a personßlnφ stav se neustßle sni₧oval. P°esto se na observato°i na Kravφ ho°e konala soustavnß a homogennφ fotoelektrickß m∞°enφ, kterß krom∞ odborn²ch cφl∙ astronomick²ch slou₧φ takΘ jako dlouhodob² monitor zhorÜovßnφ kvality ovzduÜφ v Brn∞.
Pra₧skß katedra astronomie a astrofyziky MFF na tom byla podstatn∞ lΘpe, zejmΘna po nßstupu prof. V. Van²ska (1926-1997), jen₧ dφky sv²m mezinßrodnφm styk∙m rozvinul se sv²mi spolupracovnφky °adu ·sp∞Ün²ch program∙ v oboru astronomie meziplanetßrnφ i mezihv∞zdnΘ lßtky a dφky dobrΘmu v²b∞ru mladÜφch spolupracovnφk∙ obdivuhodn∞ rozÜφ°il v∞deckou produkci AstronomickΘho ·stavu UK, jen₧ po jeho odchodu do d∙chodu vede doc. Martin èolc. Van²sek se stal takΘ autorem naÜφ zatφm poslednφ vysokoÜkolskΘ uΦebnice astronomie (1980). K rozvoji modernφ astrofyziky vÜak neobyΦejn∞ p°isp∞la takΘ katedra teoretickΘ fyziky tΘ₧e fakulty, kdy₧ se jejφm ÜΘfem stal prof. Ji°φ BiΦßk (1942-). Ten se sv²mi spolupracovnφky a n∞kdejÜφmi studenty (P. Hadrava, V. Karas, D. Vokrouhlick² aj.) velmi pronikav∞ zasßhl do soudobΘho v²zkumu v oblasti relativistickΘ astrofyziky, kosmologie a zvlßÜt∞ pak fyziky Φern²ch d∞r.
7. LΘta devadesßtß
Listopadov² p°evrat r. 1989 zastihl Φs. astronomy pom∞rn∞ dob°e p°ipravenΘ na nßvrat k demokratickΘ spoleΦnosti. P°isp∞la k tomu okolnost, ₧e ani v nejtu₧Üφ totalit∞ nebyly ·pln∞ p°eruÜeny mezinßrodnφ kontakty, zejmΘna takΘ zßsluhou naÜich exulant∙. ZejmΘna pracovnφci n∞kter²ch lidov²ch hv∞zdßren sehrßli vynikajφcφ ·lohu p°i informovanosti ÜirokΘ ve°ejnosti v dob∞, kdy jeÜt∞ oficißlnφ sd∞lovacφ prost°edky podlΘhaly cenzu°e. Na naÜem nejv∞tÜφm astronomickΘm pracoviÜti - AstronomickΘm ·stavu ╚SAV byl r. 1990 zvolen nov²m °editelem ·stavu Dr. Ladislav Sehnal (1931-), jen₧ se osobn∞ velmi zaslou₧il o transformaci ·stavu, kdy₧ v tΘto funkci p∙sobil a₧ do r. 1996. ┌stav byl mimo°ßdn∞ dob°e hodnocen jak p°i domßcφm tak i mezinßrodnφm posuzovßnφ svΘ ·rovn∞ v letech 1992 a 1995. R. 1993 se pra₧skß Φßst ·stavu p°est∞hovala z dlouholetΘho ·toΦiÜt∞ v BudeΦskΘ ul. na Vinohradech do budovy Geofyzikßlnφho ·stavu Akademie v∞d ╚R na Spo°ilov∞.
Od r. 1996 vede ·stav doc. Jan PalouÜ (1949-), pod jeho₧ vedenφm se nedßvno konaly dv∞ mimo°ßdn∞ ·sp∞ÜnΘ akce: oslavy 100. v²roΦφ ond°ejovskΘ hv∞zdßrny v dubnu 1998 a 7. evropskß a 65. nßrodnφ astronomickß konference JENAM 98 v zß°φ tr. v Praze. PalouÜ navßzal na tradic studia dynamiky Galaxie, zalo₧enou u nßs zejmΘna L. Perkem, a rozÜφ°il ji na v²zkum galaxiφ obecn∞, zejmΘna s p°ihlΘdnutφm k problΘmu p°ekotnΘ tvorby hv∞zd. V meteorickΘ astronomii navazuje souΦasnß generace (P. Spurn², J. Pecina, J. BoroviΦka) na pr∙kopnickΘ dφlo Z. Ceplechy. R. Hudec zahßjil v²zkum v oboru astrofyziky vysok²ch energiφ (optickß identifikace p°echodn²ch zdroj∙ zß°enφ vysok²ch energiφ) a rozÜφ°ily se i formy mezinßrodnφ spoluprßce (KanßrskΘ ostrovy - sluneΦnφ v²zkum - M. Sobotka; ESO v Chile - hv∞zdnß fotometrie a spektroskopie - S. ètefl). Prßce ve sluneΦnφ fyzice se dostala na vyÜÜφ kvalitativnφ ·rove≥ zejmΘna dφky teoretik∙m pod vedenφm M. KarlickΘho. Pro pozorovßnφ planetek a komet se vytvo°ila mimo°ßdn∞ produktivnφ skupina (P. Pravec, L. èarounovß a M. Wolf), je₧ si rychle zφskala mezinßrodnφ pov∞st, podobn∞ jako observato° na Kleti (J. Tichß, Z. Moravec, M. Tich²). Zcela nedßvno tuto jedineΦnou prßci Φesk²ch astronom∙ v²slovn∞ vyzdvihl ÜΘf ┌°adu pro astronomickΘ telegramy IAU B. Marsden. V oboru dynamickΘ astronomie navßzali na prßce M. BurÜi Jan Vondrßk, MiloÜ èidlichovsk² a Jaroslav KlokoΦnφk. Vondrßk zφskal jedineΦnou p°φle₧itost podφlet se na zßkladnφm zpracovßnφ m∞°enφ astrometrickΘ dru₧ice HIPPARCOS, kterß zcela zm∞nila tvß° klasickΘ astrometrie. Ve studiu fyziky okolφ Zem∞ pokraΦujφ S. Fischer a Marek Vandas.
V. Van²sek se v∞noval a₧ do svΘ smrti prßci s infraΦervenou dru₧icφ ISO a s n∞meck²mi ·stavy spolupracujφ takΘ M. èolc, M. Wolf a J. èvestka. (Astronomick² ·stav UK se r. 1997 p°est∞hoval z historickΘ vilky ve èvΘdskΘ ul. na Smφchov∞ do areßlu MFF v Tr≤ji.)
Nezahßlejφ ani astronomovΘ z lidov²ch hv∞zdßren a amatΘ°i z r∙zn²ch sekcφ ╚AS i dalÜφch sdru₧enφ, zejmΘna p°i v²zkumech drobn²ch t∞les sluneΦnφ soustavy (V. Znojil, K. Hornoch, M. Lehk², F. Hroch, J. Kysel², J. DuÜek aj.), p°i pozorovßnφ prom∞nn²ch hv∞zd (M. Zejda, P. Hßjek, J.èilhßn aj.) a zßkryt∙ hv∞zd M∞sφcem a planetkami (K. Halφ°, B. MaleΦek, J. Mßnek aj.). Zcela unikßtnφ je p°es p∙lstoletφ dlouhΘ soustavnΘ sledovßnφ sluneΦnφch skvrn L. Schmiedem v Kun₧aku a dalÜφ aktivity v oboru pozorovßnφ sluneΦnφ Φinnosti (┌pice, ValaÜskΘ Mezi°φΦφ aj.) i p°i organizaci expedicφ za ·pln²mi zatm∞nφmi Slunce (┌pice). Tento v²Φet zdaleka nenφ ·pln²; v ·hrnu je vÜak z°ejmΘ, ₧e polistopadovΘ otev°enφ oken do sv∞ta p°ineslo d°φve netuÜenΘ mo₧nosti pro vÜechny generace a vrstvy naÜich astronom∙.
8. NaÜi exulanti
Mezi t∞mi, kdo v r∙zn²ch dobßch a v²hradn∞ z politick²ch d∙vod∙ odeÜli pracovat do ciziny, jsou mnozφ mimo°ßdn∞ zaslou₧ilφ ΦeÜtφ astronomovΘ. Ji₧ v dob∞, kdy p∙sobili doma, z°eteln∞ vynikali nad svΘ okolφ, a to takΘ zp∙sobilo, ₧e bez v²jimky se velmi dob°e a prakticky ihned prosadili v zahraniΦφ. Zdßlo by se, ₧e to byla velkß ztrßta pro domßcφ astronomii, co₧ je jist∞ zΦßsti oprßvn∞n² povzdech, ale na druhΘ stran∞ op∞t bez v²jimky pomßhali sv²m b²val²m koleg∙m i mlad²m Φesk²m student∙m dostat se do sv∞ta, pokud to jen trochu bylo mo₧nΘ.
VÜichni naÜi krajanΘ se po listopadovΘm p°evratu dom∙ Φasto vracejφ a n∞kte°φ z nich (Plavec, èvestka, Sekanina, Kohoutek) v²razn∞ ovliv≥ujφ i domßcφ astronomickou scΘnu:
1938, Zden∞k Kopal (1914-1993), MIT, Harvard, U. Manchester; po vßlce poprvΘ doma 1957
1948, + Gustav BakoÜ, U. Waterloo
1966, Milan Blaha, U. Maryland
1968, Zden∞k Sekanina (1935-), Harvard, JPL
1969, Zden∞k Kvφz (1932-1993), U. Sydney, Obs. de Geneve
1970, FrantiÜek Link (1906-1984), Obs. de Paris
1970, Miroslav Plavec (1925-), UCLA
1970, Zde≥ka Plavcovß, UCLA
1970, Zden∞k èvestka (1925-), AS&E, SRON Utrecht
1970, LuboÜ Kohoutek (1935-), Hamburger Sternwarte
1986, Ivan Huben², JILA, GSFC
Do ciziny dßle mj. emigrovali:
+Jaromφr Bud∞jick², Helena D∞diΦovß, Ludmila Fritzovß, Antonφn HruÜka, Petr Macßk, Jaroslav Pachner, Jan Straka.
9. Mezinßrodnφ aktivity naÜich astronom∙
Nßsleduje faktografick² a patrn∞ znaΦn∞ ne·pln² v²Φet funkcφ naÜφch astronom∙ v mezinßrodnφch v∞deck²ch organisacφch a mezinßrodnφch zasedßnφ v ╚(S)R.
1959: COSPAR, Buchar, (od 1960 Sehnal), v 1969 COSPAR v Praze,
1970 èvestka. 1976 BurÜa, 1990 Sehnal
1960: V²konn² v²bor IAU v Praze: Oort, Goldberg, Heckmann, Kukarkin, Petrie, Danjon, Oosterhoff. Znovu 1966.
1966: letnφ Ükoly astronomie IAU - J. Kleczek do r. 1991.
1967: XIII. IAU v Praze, 788 IAU, 1047 pozvan²ch, 604 host∙, celkem 2429 (!), p°es 600 z USA, 267 z Francie, 233 ze SSSR, 200 VB, 160 SRN.
1967: L. Perek generßlnφ sekretß° do 1970 (asistent od r. 1964). Vicepresident ICSU 1968-70.
1977: IAF v Praze
1987: X ERAM v Praze za ·Φasti 387 astronom∙.
1990: Davos a Garching, EAS - Perek ji zaklßdal spolu s ostatnφmi ₧ijφcφmi generßlnφmi sekretß°i IAU.
1991: Äeneva v²bor EAS, J. PalouÜ v∞deck² tajemnφk do r. 1995. ╚leny je p°es 1400 astronom∙ ze 40 stßt∙, cca 30 z ╚R.
1998: VII. JENAM v Praze, ·Φast 350 astronom∙ z 36 stßt∙
Vicepresidenti IAU: FrantiÜek NuÜl 1928-1935 ); Bohumil èternberk (1958-64); ╝ubor Kresßk (1979-1985). 28 Φs. astronom∙ slou₧ilo v komisφch IAU.
10. Ceny a spoleΦenskΘ ocen∞nφ naÜich astronom∙
19??: Janssenova cena, SAF - M. R. ètefßnik
19??: Lalandova cena, Francouzskß AV - V. Nechvφle
1961: Stßtnφ cena - sluneΦnφ odd. AS┌ ╚SAV (ved. Z. èvestka)
1970: Stßtnφ cena - Z. Ceplecha a ╝. Kresßk
1968: Cena D. a F. Guggenheimov²ch, IAA - Z. èvestka
1984: Cena G. P. Merrila, NAS - Z. Ceplecha
1984: Cena A. D. Emila, IAF - L. Perek
1988: Cena A. D. Emila, IAF - V. Kopal
1993: Janssenova cena, SAF - L. Perek
1996: Juniorskß cena UΦenΘ spoleΦnosti ╚R - D. Vokrouhlick²
1996: Kvφzova cena, ╚AS - K. Hornoch
1997: Juniorskß cena UΦenΘ spoleΦnosti ╚R - J. BoroviΦka
1998: Kvφzova cena, ╚AS - J. DuÜek
Planetky, pojmenovanΘ po desφtkßch Φs. astronom∙
BeΦvß° - krßter na M∞sφci
11. AstronomovΘ-amatΘ°i, publicistΘ a popularizßto°i
V tomto odstavci se pokouÜφm op∞t o zcela ne·pln² v²Φet publikaΦnφch a popularizaΦnφch aktivit naÜich astronom∙ a p°φznivc∙ astronomie, nebo¥ chci p°ipomenout, ₧e v tomto sm∞ru mß naÜe zem∞ tradici zcela neobvyklou.
Artur Kraus: zakladatel prvnφ lidovΘ hv∞zdßrny a ╚AS
Josef KlepeÜta: fotografovßnφ oblohy, vydavatel, zaklßdajφcφ Φlen ╚AS
Karel And∞l: mapa M∞sφce (krßter na M∞sφci)
╚AS: V r. 1920 zalo₧ila Φasopis ╪φÜe hv∞zd a Hv∞zdß°skou roΦenku; v r. 1963 Φlensk² v∞stnφk KosmickΘ rozhledy. ╚AS dosßhla nejv∞tÜφho poΦtu 5500 Φlen∙ r. 1953
Bohumil MaÜek: dlouholet² redaktor Hv∞zdß°skΘ roΦenky
Bed°ich ╚urda-Lipovsk²: p°ednßÜky
FrantiÜek Pr∙Üa: p°ednßÜky
Jind°ich Zeman: fotografovßnφ oblohy
FrantiÜek PeÜta: p°ednßÜky, poboΦky ╚AS v U₧horodu a Tßbo°e
Alois Pe°ina: p°ednßÜky, poboΦka ╚AS a lidovß hv∞zdßrna, Brno
Josef Sadil: planety, M∞sφc
FrantiÜek Kadav² (1896-1972): °editel ètefßnikovy hv∞zdßrny
Karel Hermann-Otavsk²: sluneΦnφ koronograf
VilΘm GajduÜek: astronomickß optika
Hubert Slouka (1903-1973): Pohledy do nebe (4 vyd.)
Miroslav Plavec (1925-): p°ednßÜky, knihy, rozhlas
Josip Kleczek: p°ednßÜky, knihy, slovnφky
Ladislav Schmied: pozorovßnφ Slunce
Antonφn Rⁿkl: mapy M∞sφce a planet
Zden∞k Horsk²: knihy o historii astronomie
Old°ich Hlad a kol.: Mapy a atlasy
Marcel Grⁿn: kosmonautika
Zden∞k MikulßÜek (1947-): knihy, pßsma, p°ednßÜky, astronomie a hudba
Zden∞k Pokorn² (1947-): knihy, pßsma, fiction, ASTRO 2001 (CD-ROM)
***
Zßv∞reΦnß poznßmka
Tento p°ehled je ne·pln² a diletantsk² - autor nemß ₧ßdnou historickou erudici. ProblΘmem se stalo i jednoduchΘ zjiÜt∞nφ ₧ivotopisn²ch ·daj∙, kterΘ namnoze chyb∞jφ. Snad m∙₧e tento p°ehled poslou₧it alespo≥ jako inspirace (pop°φpad∞ odstraÜujφcφ p°φklad) zejmΘna pro Φleny historickΘ sekce ╚AS, aby nejpozd∞ji ke 100. v²roΦφ ╚AS zaplnili bφlß mφsta, kterß jsou oΦividnß.
Literatura
V. Bumba, Z. Ceplecha, J. Grygar, V. Guth, L. Sehnal, B. èternberk, I. Zacharov:
Observato° AstronomickΘho ·stavu ╚SAV Ond°ejov, Orbis, Praha 1964
V. Guth, F. Link, J. M. Mohr, B. èternberk:
Astronomie I, N╚SAV, Praha 1954
P. Hadrava, M. Karlick², J. PalouÜ, M. èolc (red.):
Ond°ejovskß hv∞zdßrna 1898 - 1998, Vesmφr, Praha 1998
Z. Kopal: O hv∞zdßch a lidech, Mladß fronta, Praha 1991
KosmickΘ rozhledy 5 (1967), Φ. 4.
╪φÜe hv∞zd 73 (1992), Φ. 11.
H. Slouka:
Pohledy do nebe, Orbis, Praha 1949
***
Ostravsk² astronomick² vφkend: Astronomie v zrcadle Φasu
(HaP VèB TU Ostrava, 27. zß°φ 1998)
Poznßmka:
Na strßnkach Svet fyziky je tento Φlßnok publikovan² s lßskav²m s·hlasom autora.
