Digitalizace rastrov²ch podklad∙, leteck²ch snφmk∙ nebo zpracovßnφ map importovan²ch z jin²ch systΘm∙ s sebou Φasto p°inßÜφ mno₧stvφ nep°esnostφ. Bylo by zbyteΦnΘ popisovat, jak snadno vznikajφ p°i tvorb∞ map pomocφ digitalizace z rastrovΘho podkladu chyby, p°edevÜφm u Φßrov²ch objekt∙; chyby typu û linie mß p°φliÜ mnoho krßtk²ch segment∙, koncovΘ body jsou äo malinkoô jinde, ne₧ by m∞ly b²t, linie se nevhodn∞ k°φ₧φ, nedot²kajφ, nebo dokonce vznikly dva toto₧nΘ, tedy duplicitnφ objekty. AutoCAD Map obsahuje automatizovanΘ nßstroje pro vyhledßnφ a opravu chyb vznikl²ch prßv∞ p°i digitalizaci, kterΘ umo₧≥ujφ objekty zjednoduÜit, p°eruÜit v pr∙seΦφcφch, prodlou₧it, o°φznout nebo zarovnat shluky bod∙. Samoz°ejm∞, ₧e tyto nedostatky lze odstranit standardnφmi nßstroji a p°φkazy AutoCADu, jako jsou O°e₧, Prodlu₧, P°eruÜ atd. Nßstroje pro ΦiÜt∞nφ map ale obsahujφ dodateΦnou inteligenci pro vyhledßvßnφ tohoto typu chyb a takΘ pro jejich automatickΘ vyznaΦenφ nebo opravu. Tento automatizovan² proces mß samoz°ejm∞ svß ·skalφ. V moment∞, kdy je detekovßna n∞kterß z chyb a je t°eba ji opravit, mohou se zm∞nit sou°adnice linie, n∞kterΘ linie se budou zjednoduÜovat, Φi dokonce mazat. Proto je nutnΘ dob°e porozum∞t v²znamu jednotliv²ch voleb a parametr∙, kter²mi systΘm, a tedy i u₧ivatel disponuje, a dodr₧ovat takΘ jistou metodologii postup∙ p°i zaΦiÜ¥ovßnφ map, aby nßstroje byly pou₧φvßny efektivn∞.

ProΦ mapy Φistit?
Shr≥me nynφ krßtce d∙vody, proΦ se vlastn∞ starat o äΦistotuô mapovΘ kresby:
1. Velikost soubor∙ û p°φliÜ segmentovanΘ a detailnφ vektory vytvß°ejφ velmi velkΘ soubory. Odstran∞nφ nepot°ebn²ch detail∙ m∙₧e dramaticky snφ₧it velikost souboru. M∙₧e se takΘ stßt, ₧e zdrojovΘ podklady jsou pro dan² ·Φel p°φliÜ detailnφ.
2. ┌Φel mapy û pro dalÜφ zpracovßnφ mapy, p°edevÜφm pro vytvß°enφ topologiφ a provßd∞nφ nßsledn²ch anal²z, je nezbytnΘ pracovat s äΦistouô mapou. V AutoCADu Map je äΦistßô mapa nutnou podmφnkou pro vznik polygonßlnφ topologie.
3. Vizußlnφ d∙vody û je-li digitßlnφ mapa urΦena pro v²stup na tiskßrnu nebo plotr, mohou se p°i tisku velk²ch formßt∙ projevit i nepatrnΘ nep°esnosti. Proto je nezbytnΘ, aby koncovΘ body liniφ na sebe p°esn∞ dolΘhaly a aby, pokud je mapa slo₧ena z vφce mapov²ch list∙, jednotlivΘ mapovΘ listy byly p°esn∞ zarovnßny.

P°esnost a tolerance
Pro proces automatizovanΘho zaΦiÜt∞nφ mapy je d∙le₧itß hodnota parametru tolerance, kter² v²znamn²m zp∙sobem ovliv≥uje kvalitu celΘho procesu ΦiÜt∞nφ. Pro jeho vhodnΘ nastavenφ je t°eba si odpov∞d∞t na otßzku äJakou t°φdu p°esnosti musφ mapa dodr₧et?ô, p°φpadn∞ äJakß jsou omezenφ v p°esnosti dat, se kter²mi pracujeme?ô. Je toti₧ pot°eba brßt v ·vahu takΘ m∞°φtko a rozliÜenφ zdrojov²ch podklad∙, ze kter²ch byla mapa tvo°ena. Parametr tolerance v AutoCADu Map znamenß vzdßlenost stanovujφcφ, kterΘ objekty jsou pova₧ovßny za ävelmi blφzkΘô, a na zßklad∞ toho je provßd∞na detekce potencißlnφch chyb. Pro urΦenφ optimßlnφho parametru tolerance je t°eba zvß₧it mnoho faktor∙. Tolerance je nejd∙le₧it∞jÜφ parametr pro cel² proces zaΦiÜt∞nφ mapy. P°i zaΦiÜ¥ovßnφ v²kresu jsou prohledßvßny vÜechny koncovΘ body a pr∙seΦφky liniφ v rßmci vybranΘ mno₧iny objekt∙. Pro ka₧d² bod Φi pr∙seΦφk se v okolφ o polom∞ru danΘm parametrem tolerance hledajφ dalÜφ koncovΘ body, pr∙seΦφky a dalÜφ objekty. V p°φpad∞, ₧e samotnß linie padne do celΘho polom∞ru, m∙₧e b²t oznaΦena jako krßtkß û a tedy urΦena ke smazßnφ z mapy. Pokud je tedy tolerance p°φliÜ velkß, existuje nebezpeΦφ, ₧e bude smazßno p°φliÜ mnoho objekt∙. Na druhou stranu, p°φliÜ malß tolerance nemusφ n∞kterΘ chyby odstranit. Dobr²m pravidlem je, aby parametr tolerance byl stejn² pro vÜechny typy chyb. Zm∞na parametru tolerance pro r∙znΘ typy chyb m∙₧e toti₧ zap°φΦinit vznik dalÜφch chyb t∞ch typ∙, kterΘ ji₧ byly z mapy odstran∞ny. Velikost parametru tolerance mß samoz°ejm∞ takΘ vliv na p°φpadnou ztrßtu p°esnosti. ╚φm je v∞tÜφ parametr tolerance, tφm v∞tÜφ ztr