Na tvorb∞, °φzenφ a provozu programu UINIGIS se v souΦasnΘ dob∞ podφlφ celkem 17 univerzit z p∞ti kontinent∙. PoΦty zapojen²ch student∙ jsou do tisφc∙. Objem uΦebnφch materißl∙ jde do gigabajt∙ a za tφm vÜφm stojφ dnes desφtky pedagog∙ vÜech z·Φastn∞n²ch institucφ. Dozrßl vÜak Φas nezbytn²ch reforem.
Jednßnφ uvedlo neformßlnφ uvφtßnφ ze strany zßstupc∙ hostitelskΘho pracoviÜt∞ a hned se p°eÜlo k meritu v∞ci. Program UNIGIS je doposud ·sp∞Ün∞ fungujφcφm vzd∞lßvacφm projektem. Jeho aktivity vÜak narostly do takovΘ mφry, ₧e jejich hladkΘ zvlßdnutφ vy₧aduje p°ehodnocenφ formßlnφho statutu UNIGISu. Nabφzφ se mo₧nosti z°φzenφ stejnojmennΘ asociace nebo nadace, jejφ₧ sφdlo by bylo pravd∞podobn∞ v Holandsku, kterΘ tomuto ·Φelu nabφzφ nejvhodn∞jÜφ legislativnφ podmφnky. Tlak na zm∞ny vede takΘ z oblasti technologie, vlastnφ v²uky, administrativy, marketingu a hospoda°enφ.

Diskusnφ materißly a jejich projednßnφ zahrnujφ tΘmata: nßpl≥ UNIGISu a pokr²vßnφ dalÜφch oblastφ, zdokonalenφ spoluprßce mezi z·Φastn∞n²mi subjekty, inovace studijnφch program∙ a v²ukov²ch materißl∙, rozvoj vn∞jÜφch vztah∙ sm∞rem k technologick²m zdroj∙m, u₧ivatel∙m a ·zemnφmu managementu, nßstin program∙ celo₧ivotnφho vzd∞lßvßnφ, rozpracovßnφ dalÜφch forem vzd∞lßvßnφ, jako je t°eba eLearning Φi letnφ Ükoly GIS, dalÜφ aktivizace studentstva, p°ed °eÜenφm je takΘ otßzka diferencφ mezi tituly ud∞lovan²mi absolvent∙m studia v jednotliv²ch z·Φastn∞n²ch zemφch.

Inovace uΦebnφch modul∙ je trval²m pr∙b∞₧n²m ·kolem. V∞tÜina z nich je britskΘ provenience a obvykle vy₧aduje napasovßnφ na pom∞ry v konkrΘtnφ zemi. N∞kterΘ z nich se takΘ pot²kajφ s licenΦnφmi problΘmy na vyu₧itφ standardizovan²ch uΦebnφch materißl∙. Perspektivou je dalÜφ rozvoj vzd∞lßvacφho standardu EuroGIS. Tituly za ·sp∞ÜnΘ absolvovßnφ studia jsou toti₧ ud∞lovßny v rozmanit²ch oborech, mezi nimi₧ zcela dominujφ GIS technologie, geoinformatika, GIS a management, GIS a v ₧ivotnφm prost°edφ. Vzhledem k tomu, ₧e ka₧dß Ükola mß p°ece jen jistΘ zam∞°enφ, odliÜnosti z∙stßvajφ. Snahy o standardizaci nemusφ v₧dy p°edstavovat optimum, proto₧e sφla je Φasto v rozmanitosti a v sout∞₧ivosti.

Nemßlo pozornosti bylo v∞novßno elektronick²m platformßm pro vlastnφ realizaci v²uky, resp. distribuci a prezentaci uΦebnφch materißl∙. Zde je pestrost pou₧φvan²ch technologiφ nep°ehlΘdnutelnß. Bez ohledu na stßt Φi kontinent, rozdφly v technologiφch panujφ mezi bezprost°ednφmi sousedy, a¥ ji₧ se t²kß nasazenφ webCT, Firstclass, Blackboard, LLS, ESRI VC, Oracle iLearning, a to p°ehled nenφ ·pln². ┌Φastnφci projektu majφ v zßsad∞ volnost p°i v²b∞ru pou₧φvan²ch technologiφ, co₧ je mj. znaΦnou v²hodou prßv∞ p°i aplikaci mφstnφch zkuÜenostφ a po₧adavk∙.

DalÜφ institualizace programu UNIGIS nepochybn∞ zachovß jednotu v rozmanitosti, by¥ to znφ paradoxn∞, a povede dßle k pedagogickΘmu a komerΦnφmu ·sp∞chu. Zßjem o zapojenφ dalÜφch Ükol a jejich zast°eÜujφcφch orgßn∙ je znaΦn². Ostatn∞ pracovnφho zasedßnφ UNIGISu v Brn∞ se ·Φastnφ jako pozorovatelΘ zßstupci dalÜφch zemφ.

Zdroj: GEOinfo