Technologie GIS slou₧φ nejen k dokumentovßnφ aktußlnφho stavu ·zemφ podle r∙zn²ch hledisek, k modelovßnφ souΦasnosti i budoucnosti, ale takΘ k poznßnφ minulosti a odhalenφ p°φΦin, kterΘ vedly k souΦasnΘ krajin∞.

Prßv∞ probφhß jedna z vln historick²ch reminiscencφ. V centru pozornosti historik∙, geograf∙, kartograf∙ i environmentalist∙ je obraz krajiny minulosti. Zatφmco obdobnß vlna ämapovßnφô historickΘ krajiny prob∞hla v polovin∞ 50. let jeÜt∞ bez jakΘhokoliv vlivu digitßlnφch geoinformaΦnφch technologiφ, ta nßsledujφcφ v koncem 70. let minulΘho stoletφ se u₧ GISu alespo≥ ΦßsteΦn∞ dot²kala. SouΦasn² zßjem o dokumentovßnφ historickΘ krajiny a jednotliv²ch etap zm∞n si bez GISu, DPZ a digitßlnφ kartografie nelze p°edstavit.

Zm∞ny krajiny, dokumentovanΘ GIS, jsou dokonce p°edm∞tem Φinnosti sekce Mezinßrodnφ geografickΘ unie (IGU) zvanΘ LUCC. V letoÜnφm roce na toto tΘma prob∞hla v Praze mezinßrodnφ konference. Po celΘm sv∞t∞ se °eÜφ projekty, kterΘ majφ za ·kol nejen evidovat vzhled krajiny v minulosti, ale stßle Φast∞ji takΘ identifikovat zm∞ny a stßle Φast∞ji zd∙vodnit p°φΦiny zm∞n.

Vzhled krajiny minulost je interpretovßn pomocφ dostupn²ch (karto)grafick²ch dokument∙ (map, plßn∙, kreseb, vedut aj.). StaΦφ nalistovat letoÜnφ papφrovΘ Geoinfo Φφslo 1 a ud∞lßte si p°edstavu o datech a postupech, kterΘ vyu₧φvajφ technologie GIS a DPZ u nßs. V Anglii k tomu p°istupujφ data star²ch Ülechtick²ch archφv∙. Zatφmco u nßs vedou cesty zp∞t obvykle do 18. stoletφ, kdy vznikaly prvnφ d∙kladnΘ ätopografickΘô mapy ·zemφ naÜeho stßtu, za Kanßlem se pozornost soust°e∩uje na archφvy jednotliv²ch panstvφ Φi hrabstvφ. Tamnφ ÜlechtickΘ rody si ji₧ od 16. stoletφ nechaly po°izovat kvalitnφ kartografickou dokumentaci sv²ch panstvφ. Vhodnou interpretacφ rukopisn²ch map lze dosp∞t k mapßm vyu₧itφ ploch danΘ krajiny v dob∞ p°ed 400 lety. Nenφ pochyb o tom, ₧e i naÜe starΘ knihovny skr²vajφ podobnΘ materißly, by¥ mo₧nß o n∞jak² ten rok mladÜφ.

Obvykl²m postupem vedoucφm k identifikaci historick²ch zm∞n krajiny je vytvo°enφ chronologickΘ °ady map vyu₧itφ ploch. V tomto se postupy u nßs a v zahraniΦφ od sebe p°φliÜ neliÜφ. Zßle₧φ jen na rozliÜovacφ ·rovni podklad∙, zda se pracuje s konkrΘtnφmi lokalitami (pozemky, parcelami) Φi se statistick²mi daty vzta₧en²mi k urΦitΘ administrativnφ Φi jinΘ jednotce. Jen mßlo postup∙ jde vÜak dßl. Nalo₧enφm odliÜn∞ datovan²ch vrstev historick²ch map vyu₧itφ ploch pro danΘ ·zemφ lze zjistit a popsat jednotlivΘ zm∞ny v prostoru a v Φase t²kajφcφ se vyu₧itφ krajiny. Jde vÜak o zm∞ny krajiny, jak se obvykle hlßsß?

Krajina je systΘm biotick²ch (rostliny, ₧ivoΦichovΘ), abiotick²ch (voda, vzduch, horniny a zeminy), hybridnφch (p∙da, energie) a antropogennφch slo₧ek a prvk∙ ·zemφ. Zm∞ny vyu₧itφ krajiny z valnΘ Φßsti spadajφ do kategorie antropogennφch slo₧ek krajiny, by¥ p°φrodnφ slo₧ky jsou stßle p°φtomnΘ. Krom∞ vegetace, p°φpadn∞ vodnφch objekt∙ vÜak unikajφ pozornosti studia historick²ch zm∞n krajiny. Kdyby se vÜak poda°ilo vztßhnout identifikovanΘ zm∞ny ve vyu₧itφ ploch k parametr∙m p°φrodnφch slo₧ek krajiny nebo k jejich komplex∙m v podob∞ krajinn²ch jednotek, mnohΘ z nejasnΘho ve vysv∞tlovßnφ p°φΦin zm∞n vyu₧itφ by nabylo konkrΘtnφch obrys∙. Technologie GIS zde nabφzφ zatφm nep°ebernΘ mo₧nosti vyu₧itφ. NaÜe databßze jsou bohatΘ na tΘmatickß data. Kdo se uchopφ map historickΘ krajiny, resp. vyu₧itφ krajiny v minulosti, a souΦasn∞ nezapomene na dostupnΘ digitßlnφ geologickΘ, p∙dnφ, lesnickΘ a jinΘ analytickΘ mapy, mß otev°enou cestu k nov²m pohled∙m, kterΘ ädoba kamennßô GIS∙ v 70. letech jeÜt∞ nemohla pln∞ poskytnout.

Zdroj: GEOinfo.cz