Frank Zappa

Francis Vincent Zappa, 21.12.┤40, Baltimore, Maryland; otec ze Sicilie, matka z ╪ecka) se ΦßsteΦn∞ prosadil hrou na bicφ nßstroje a na kytaru ji₧ b∞hem dospφvßnφ ve studentsk²ch kapelßch. Po maturit∞ a krßtkΘm studiu harmonie i kompozice Zappa napsal hudbu k pod°adn²m film∙m a vyd∞lanΘ penφze vlo₧il do vlastnφho nahrßvacφho studia. Äivil se p°edevÜφm hranφm po barech. V roce ┤64 se Zappa p°ipojil ke skupin∞ Soul Giants, p°em∞nil ji na Mothers, pozd∞ji Mothers Of Invation (Matky moudrosti) a zaΦal s nφ vystupovat v Los Angeles. DebutovΘ dvojalbum "Freak Out", plnΘ ostrΘ socißlnφ kritiky, pak vyÜlo pod hlaviΦkou Mothers Of Invation v roce ┤65. P∙vodnφ p∞tiΦlennß sestava kapely byla prom∞nlivß, n∞kdy se rozrostla, z·₧ila nebo mφrn∞ obm∞nila. V °φjnu ┤69 Zappa svoji devφtiΦlennou kapelu na n∞kolik m∞sφc∙ rozpustil aby ji pak dal znovu dohromady v mφrn∞ pozm∞n∞nΘm slo₧enφ, pozd∞ji zredukovanΘm na p∞tici a dva zp∞vßky. Zappa svΘ spoluhrßΦe pravideln∞ odm∞≥oval, ale takΘ hudebn∞ vykrßdal. Samotn² nßzev skupiny se od roku ┤71 op∞t zkrßtil na pouhΘ Mothers.

Leader kapely, Frank Zappa uplatnil krom∞ obΦasnΘho zp∞vu, hry na kytaru, bicφ a klßvesovΘ nßstroje i svΘ skladatelskΘ a aran₧ΘrskΘ nadßnφ, dokonale propojoval rock, jazz, folk a klasiku. Jeho skladby se od tehdejÜφ hudby od poΦßtku odliÜovaly syrov∞jÜφ zvukovou stylizacφ, promyÜlen∞jÜφmi aran₧mß a ironick²mi, satirick²mi texty mφ°φcφmi na ₧ivotnφ styl pr∙m∞rn²ch AmeriΦan∙ a na lidskou hloupost a omezenost v∙bec. U Zappy bylo pravidlem, ₧e Üokovßnφ nebo t°eba i nßznaky krutosti samy sebe hned zesm∞Ü≥ovaly. Byly v₧dy vyvß₧eny humorem, a tak bychom mohli Zapp∙v p°φstup hodn∞ vzdßlen∞ p°irovnat k dadaismu.

Na poΦßtku jeho kariΘry byla Amerika prost°ednictvφm sd∞lovacφch mΘdiφ, reklam a legßlnφch pornografiφ zaplavovßna sexem ve vÜech mysliteln²ch podobßch. Soukromß i ve°ejnß sfΘra vÜak ned∙tkliv∞ popφrala sv∙j zßjem o n∞j, manifestaΦn∞ se pohorÜovala a nadßle "ctila"tradiΦnφ p°edsudky a puritßnstvφ. Tento paradox Franka provokoval stejn∞ jako celou generaci dospφvajφcφch posluchaΦ∙. Zappa byl perfekcionista v jφzlivostech. Jeho rannß, pronikavß satira byla namφ°ena proti naivit∞ a nekritiΦnosti manipulovateln²ch mas, ke kter²m Zappa poΦφtal malom∞Ü¥ßky i hippies. Album "Absolutely Free" bylo uzav°en²m tΘmatick²m celkem a vlastn∞ i prvnφ "rockovou operou", v nφ₧ na sebe jednotlivΘ pasß₧e zvukov∞ i obsahov∞ navazovaly. PoprvΘ se na n∞m v²razn∞ projevil Zapp∙v aran₧Θrsk² styl, kter² vyu₧φval °et∞zu zm∞n a st°ih∙ a Φasto pracoval v n∞kolika rovinßch najednou. Nahrßvka tak zφskala znaΦnΘ nap∞tφ a d∙kladn∞ zam∞stnßvala pozornost posluchaΦe i p°i opakovanΘm poslechu. NeustßlΘ zm∞ny tempa, rychlΘ st°ihy a mluvenΘ vstupy Zappov²ch skladeb zpoΦßtku zn∞ly jako jakßsi nep°ehlednß kolß₧.

Po tomto albu kritizujφcφm nedostatek svobody v modernφ spoleΦnosti Zappa parodoval na LP "We┤re Only In It For The Money" album "Sgt.Peppers ..." od Beatles a zßrove≥ se vysmφval naivit∞ mladΘho rockovΘho publika. Za jeho nejprogresivn∞jÜφ tvorbu jsou pova₧ovßna prvnφ alba, p°edevÜφm 2LP "Unkle Meat", kterΘ p°ineslo skladby na pomezφ artificißlnφ hudby (termφn pro vß₧nou, souΦasnou a klasickou hudbu), kytarovß s≤la a jazzov∞ lad∞nΘ improvizace. Dvojalbum kritizujφcφ plastickΘ lidi z losangelskΘho prost°edφ, obsahovalo rovn∞₧ zßznamy z koncert∙ i kratiΦkΘ mluvenΘ pasß₧e dokumentujφcφ ka₧dodennφ ₧ivot kapely. Zappa se Φasto nechal inspirovat vß₧nou hudbou Φasto reprezentovanou Igorem Stravink²m. Po 2LP "Uncle Meat" natoΦil v tomto duchu zejmΘna double "200 Motels". Ve stejnΘm roce kdy vyÜel "Str²Φek Maso" uzav°el Zappa Üedesßtß lΘta experimentßlnφm albem "Hot Rats" pohybujφcφm se na hranici blues, modernφho jazzu a vß₧nΘ hudby. K hodn∞ oblφben²m Zappov²m deskßm pat°ilo mezi posluchaΦi v 70. letech i album "Apostrophe [┤]". V roce ┤76 doÜlo ke zm∞n∞, Zappa zruÜil "Mothers" a jeho dalÜφ hudebnφ formace od tΘ doby vystupovaly pod jeho jmΘnem.

Zappa pat°il k nejv²znamn∞jÜφm tv∙rc∙m rockovΘ Θry. Byl jednφm z prvnφch, kdo navßzal na jazz, vß₧nou a elektronickou hudbu, kdo vybudoval skupinu s neobvykle hrßΦskou ·rovnφ a kdo prezentoval technicky i posluchaΦsky nßroΦn∞jÜφ tvorbu. Jeho nadhled se projevil i v mimo hudebnφch slo₧kßch, v textech a v re₧ijnφ koncepci koncert∙, kterΘ p°edstavovaly sv²m nap∞tφm a gradacφ ve sv∞t∞ rocku unikßtnφ zßle₧itost. V tomto sm∞ru p°edeÜel r∙znΘ formy spojenφ rocku s divadelnφmi prvky. B∞hem svΘ kariΘry Zappa vydal p°emφru alb a dokßzal za jeden rok vyprodukovat i sedm desek, co₧ v₧dy neprospφvalo samotnΘ hudb∞. Jeho p°φliÜnß plodnost bohu₧el nebyla vyvß₧enß um∞nφm Ükrtat nepovedenΘ skladby a zkracovat ·navn∞ dlouhß kytarovß s≤la.

Z radikßlnφho v∙dce svΘ generace se v 80. lΘtech stal specialistou na v²prodej svΘ d°φv∞jÜφ radikality, citoval, opravoval,vylepÜoval a popφral sßm sebe a na poΦßtku 90. let dokonce vß₧n∞ plßnoval svoji kandidaturu na americkΘho prezidenta. Ke svΘmu v²voji a ·myslu tehdy mimo jinΘ prohlßsil: "Ve skuteΦnosti AmeriΦanΘ hudbu nenßvidφ a majφ rßdi zßbavu. Proto tφm vφce se zde prodß, Φφm v∞tÜφ bezduch² zßbavn² materißl se zpracuje. VÜechny v∞ci , kterΘ d∞lßm jsou posranΘ. Pokud si myslφte, ₧e sv∞t je jedna velkß sraΦka, pak se dß i vÜechno posrat, nebo¥ potom sotva kdo zpozoruje, kdy₧ se kousφΦek hovna posere jeÜt∞ jednou. USA jsou naprosto v prdeli dφky takov²m diletant∙m jako je Regan a zabedn∞nc∙m jako Bush. Rozhodn∞ vφce svinstva ne₧ tito dva chlapci, nem∙₧e prezident Zappa napßchat."

Po sametovΘ revoluci Zappa navÜtφvil 20. ledna ┤90 naÜi republiku. Na ja°e ┤90 p°im∞ly Franka silnΘ bolesti v podb°iÜku k nßvÜt∞v∞ lΘka°e. V jeho prostat∞ vÜak tou dobou u₧ vφce ne₧ deset let bujel rakovinotvorn² nßdor a tak bylo p°φliÜ pozd∞ na operaci. Nßsledovala chemoterapie a oza°ovßnφ. V Φervnu ┤91 se Zappa p°esto spoleΦn∞ s Michaelem Kocßbem a Pra₧sk²m V²b∞rem ·Φastnil galakoncertu v∞novanΘmu odchodu poslednφch sov∞tsk²ch vojßk∙ z ╚eskoslovenska. Zappa nadßle usilovn∞ pracoval, napsal dokonce jeÜt∞ operu "Älut² ₧ralok", kterß m∞la 17.9. ┤92 sv∞tovou premiΘru ve Frankfurtu. Bylo to jeho poslednφ vystoupenφ na ve°ejnosti. Zappa byl tehdy p°iveden na jeviÜt∞, tvß° m∞l pohublou, oΦi propadlΘ jako dva prßzdnΘ otvory. Frank Zappa zem°el ve v∞ku 52 let v sobotu 4.12. ┤93 ve svΘm dom∞ v Laurel Canyonu v Kalifornii a sv∞t tak p°edΦasn∞ ztratil vynikajφcφho hudebnφka a skladatele.


Diskogragie:

"Lumpy Gravy" (┤68)
"Hot Rats" (┤69)
"Chunga┤s Revenge" (┤70)
"200 Motels" (2LP; ┤71)
"Waka / Jawaka" (┤72)
"Apostrophe [┤]" (┤74)
"Zoot Allures" (┤76)
"Zappa In New York" (₧iv∞;
2LP; ┤78)
"Studio Tan" (┤78)
"Sleep Dirt" (┤79)
"Sheik Yerbouti" (2LP; ┤79)
"Orchestral Favourites" (┤79)
"Joe┤s Garage Act I" (┤79)
"Joe┤s Garage Act II & III"
(2LP; ┤79)
"Tinsel Town Rebellion" (₧iv∞;
2LP; ┤80)
"You Are What You Is" (2LP;
┤81)
"Shut Up And Play Yer Guitar"
(3LP; ┤81)
"Ship Arriving Too Late To Save A Drowning Witch" (┤82)
"The Man From Utopia" (┤83)
"Baby Snakes" (┤83)
"London Symphony Orchestra
Volume I And II" (2LP; ┤83)
"Boulez Conduct Zappa: The
Perfect Stranger"(┤84)
"Them Or Us" (┤84)
"Francesco Zappa" (┤84)
"Thing - Fish" (3LP; ┤85)
"Frank Zappa Meets The Mothers Of Prevention" (┤86)
"Does Humour Belong In Music" (┤86)
"Jazz From Hell" (┤87)
"Guitar" (2LP; ┤88)
"Broadway The Hard Way"
(┤88)
"The Best Band You Never
Heard In Your Life" (2LP; ┤89)
"Make A Jazz Noise Here"
(2LP; ┤91)
"You Can┤t Do That On Stage Anymore, Vol 1 - 6" (₧iv∞; ┤88-┤92)
"Playground Psychotics" (2LP;
┤93)
"The Yellow Shark" (┤93)
"Ahead Of Their Time" (┤94)
"Civilization Phaze III" (2LP; ┤95)
"Stictly Commercial" (┤95)
"Frank Zappa The Lost Episodes" (kompilace; ┤96)
"LΣther" (3LP; ┤97)
"Cheap Thrills" (┤98)
"Mystery Disc" (┤98)
"Zappa On The Road" (₧iv∞; 99┤)

Mothers (Of Invantion):
"Freak Out" (2LP; ┤66)
"Absolutely Free" (┤67)
"We┤re Only In It For The Money" (┤68)
"Cruising With Ruben And The Jets" (┤68)
"Uncle Meat" (2LP; ┤69)
"Burnt Weeny Sandwich"(┤69)
"Weasels Ripped My Flesh"
(┤70)
"Fillmore East, June ┤71"
(₧iv∞; ┤71)
"Just Another Band From LA"
(₧iv∞; ┤72)
"The Grand Wazzo" (┤72)
"Over-Nite Sensation" (┤73)
"Roxy & Elsewhere" (₧iv∞; 2LP; ┤74)
"One Size Fits All" (┤75)
"Bongo Fury" (₧iv∞; ┤75)



a jeÜt∞ http://sweb.cz/f.zappa/




P°i vyslovenφ jmΘna Zappa si v∞tÜina nedovzd∞lan²ch hudebnφch fanouÜk∙ jen s ·Üklebkem povzdychne: Zappa? Jß ho vid∞l tenkrßt s V²b∞rem a byl dost slabej... Na prvnφ pohled je vÜak patrnΘ, ₧e takovφ odbornφci ₧ßdnou ze Zappov²ch skladeb nikdy neslyÜeli a posm∞Üky a urß₧kami jen zakr²vajφ svou vlastnφ nedokonalost a nedostateΦnΘ hudebnφ znalosti. Kultivovan∞jÜφ z nich mo₧nß matn∞ vzpomenou i titul Joe┤s Garage, kter² jedin² si zapamatovali, aby mohli b²t na koncertech Arakainu pova₧ovßni za experty. OvÜem my, kte°φ jsme u₧ n∞co z Frankova dφla zaslechli, vφme, ₧e to, co Zappa dokßzal, nemß v historii hudby obdoby. Bohu₧el - ve°ejnost nemß mo₧nost se s jeho tvorbou seznßmit: komerΦnφ i ve°ejnoprßvnφ rozhlasovΘ stanice jsou okupovßny mrtvolami a jejich dramaturgovΘ si nedovolφ pustit ani jednu z Frankov²ch pφsnφ, ╚eskß televize sice p°ed lety uvedla dokument Does Humor Belong In Music, ale na tehdy mn∞ nedostupnΘ ╚T2, ve dv∞ hodiny v noci a bez p°edchozφho upozorn∞nφ (d∞kuji tφmto p. Vildovi z hudebnφho vydavatelstvφ Fanton za ob∞tavost, s nφ₧ mi ve svΘm volnΘm Φase shßn∞l videonahrßvku), v Φasopisech neΦetl jsem takΘ nic. (V²jimku tvo°φ - tuÜφm - p°edposlednφ Φφslo dnes ji₧ zaniklΘho Rolling Stonu, ovÜem informaΦnφ hodnota onoho Φlßnku byla p°inejmenÜφm problematickß). A tak neb²t panφ VeselΘ, vedoucφ prodejny CD MilßΦek, a jejφ slabosti pro skladbu Bobby Brown Goes Down, a pana Howarda ètochla, kter² mi ukßzky ze Zappovy tvorby pouÜt∞l p°i cest∞ do Jesenφk∙, nikdy bych se s FrantiÜkem nesetkal ani jß.

Vychovßn uhlazen²mi Beatles (od kter²ch jsem v patnßcti letech na chvφli dezertoval k hospodsk²m T°em Sestrßm a o pßr let pozd∞ji i k soudobΘ elektronickΘ hudb∞ a i jin²m styl∙m), byl jsem Üokovßn jednotliv²mi prvky Zappov²ch kompozic. To, jak dokßzal neuv∞°iteln²m zp∙sobem zprasit pφsniΦku (kritik by napsal vyu₧φval °et∞zu zm∞n a st°ih∙ a Φasto pracoval v n∞kolika rovinßch najednou - viz Rock A-Z) se nedß srovnat s ₧ßdn²m skladatelem v d∞jinßch. To, co si dovoluje ve skladbßch (a hitech) typu Jewish Princess, Tinsel Town Rebellion, nebo Dancin┤ Fool, se nepodobß niΦemu v dosavadnφm v²voji modernφ hudby. Deseti i vφceminutovß kytarovß s≤la, neskuteΦn∞ propracovanΘ vokßly (nutno slyÜet Be In My Video, Fine Girl Φi He┤s So Gay), v textech drsn² ironik nebo p°isprostl² srandista, v instrumentßlnφch kusech ideßln∞ sehranΘ nßstroje, kterΘ si necviΦenΘ ucho jen t∞₧ko dovede p°edstavit dohromady, n∞kdy i mßlo pochopitelnΘ pl²tvßnφ, kdy v jednΘ pφsni slyÜφme tolik nßpad∙, ze kter²ch by jin² dokßzal vyprodukovat celΘ album (We┤re Turning Again a dalÜφ). V neposlednφ °ad∞ v²teΦn∞ zvolenφ muzikanti, k nim₧ b²val sice Φasto tvrd², ale zßrove≥ z nich dokßzal dostat brilantnφ v²kony, a kter²m Φas od Φasu dal i trochu prostoru. Nelze opomenout ani ten fakt, ₧e ka₧dß jeho deska mß bezchybn² (a v∞tÜinou dosti svΘrßzn²) obal, co₧ je p°i tak velkΘm poΦtu alb vskutku obdivuhodnΘ, a i kdy₧ je patrn∞ vÜechny netvo°il on sßm, jist∞ je sßm vybφral. VÜechny jmenovanΘ slo₧ky d∞lajφ ze Zappovy hudby n∞co jedineΦnΘho a nezam∞nitelnΘho. Talent, nezm∞rnß pφle a um∞nφ vykrßst kohokoli a cokoli slavily ·sp∞ch v₧dy, ale v Zappov∞ p°φpad∞ byly dota₧eny do absolutnφ dokonalosti.

Frank Vincent Zappa se narodil 21. prosince 1940 v Baltimoru ve stßt∞ Maryland. Jeho sicilsk² otec - fluktuant - vyst°φdal celou °adu povolßnφ: profesor historie, meteorolog, ·°ednφk, metalurg, holiΦ, uΦitel matematiky a mnohΘ jinΘ, matka - z rodiny °eck²ch p°ist∞hovalc∙ - pravd∞podobn∞ nepracovala v∙bec - jen jeden Φas byla pr² zam∞stnßna jako knihovnice. V listopadu 1950 se rodina p°est∞hovala z Edgewoodu (Maryland) do kalifornskΘho Monterey, ve t°iapadesßtΘm roce do Pomony a o rok pozd∞ji do San Diega.

V teenagerskΘm v∞ku objevil Muddy Waterse, Howlin┤ Wolfa a Johny Guitar Watsona, co₧ je na jednu stranu nesporn∞ pozoruhodnΘ, ale pro mladΘho Franka m∞l tento fakt za nßsledek pochopiteln∞ i nemalΘ problΘmy s hledßnφm sp°φzn∞n²ch duÜφ - mlßde₧e podobnΘho hudebnφho zam∞°enφ p°eci jen neb∞halo po okolφ tolik. Prvnφ deskou klasickΘ hudby, kterou vlastnil, byla The Complete Works Of Edgar WarΘse, vol. 1 a 2, a mladΘho FrantiÜka naprosto uchvßtila, a to i p°es to (nebo prßv∞ proto), ₧e na nφ byly jen bicφ a sirΘny. Podle legend se kv∙li jejφmu a₧ p°φliÜ ΦastΘmu p°ehrßvßnφ dostßval do spor∙ s matkou, jφ₧ velmi vadila p°i ₧ehlenφ. Aktivn∞ s hudbou zaΦφnal jako bubenφk ve skupin∞ The Ramblers - jejφ repertoir sestßval se z R&B hit∙ tΘ doby a pφsniΦek Little Richarda. V prvnφ vlastnφ skupin∞ - The Blackouts - hrßl po°ßd jeÜt∞ na bicφ, potΘ p°eÜel k The Omens, kde u₧ hrßli n∞kte°φ z budoucφch Mothers a Captain Beefheart (s nφm₧ v roce 1975 natoΦil LP Bongo Fury, jedno z oblφben²ch Vßclava Havla). Zßrove≥ se pokouÜel i o filmovou tvorbu - dφlko nazvanΘ Motion vzniklo v roce 56 a podle jeho vlastnφch slov bylo dost debilnφ. V osmnßcti letech opustil svΘ mφsto za bicφ soupravou a nakoupil prvnφ kytary.

AΦkoliv jeho hudebnφ vzd∞lßnφ omezilo se toliko na specißlnφ kurs harmonie ve ΦtvrtΘm roΦnφku st°ednφ Ükoly a kurs kompozice na pomonskΘ universit∞ (na nφ₧ vydr₧el jen jeden semestr), zaΦal sklßdat. Rozlad∞n skuteΦnostφ, ₧e jeho texty ₧ßdn² ze zp∞vßk∙ nedokßzal interpretovat tak, aby byl s v²sledkΘm spokojen, chopil se i mikrofonu, i kdy₧ m∞l - jak sßm pozd∞ji p°iznßval - velkΘ problΘmy s koordinacφ zp∞vu a pohybu pravΘ ruky. Z tΘ doby stojφ za zmφnku snad jen hudba k bΘΦkovΘmu filmu Run Home Slow, kterou natoΦil ve svΘm studiu v Cucamonze, a v roce 1964 deset dnφ ve v∞znici v San Bernardino za pokus spßchßnφ pornografie. Po nßvratu z v∞zenφ byl nucen studio opustit - d∙m musel ustoupit rozÜi°ovßnφ silnice, co₧ - mimochodem - za chvφli Φekß i m∞ kv∙li nesmyslnΘ stavb∞ dßlnice D3. Z nouze nastoupil k The Soul Giants, v nφ₧ u₧ hrßli Roy Estrada a Jimmy Carl Black, p°em∞nil je na Mothers Of Invention a postupn∞ prosadil vlastnφ tvorbu. Mezitφm - a to stojφ za p°ipomenutφ - se takΘ staΦil o₧enit a rozvΘst.

Po roce hladov∞nφ a marn²ch pokus∙ prorazit s - v tΘ dob∞ - naprosto nepopulßrnφ a nepochopitelnou hudbou rozhodli se ΦlenovΘ Mothers najmout mana₧era. NaÜli Herba Cohena a ten jim zajistil nejen ·Φinkovßnφ v n∞kolika pov∞tÜinou pod°adn²ch barech, ale i smlouvu s MGM se zßlohou (pro n∞) neuv∞°iteln²mi 2 500 dolary. DebutovΘho 2LP Freak Out se tehdy prodalo 35 000 kus∙. Mothers Of Invention se rozeÜli v roce 1969, ale shrneme-li jejich p∙sobenφ na scΘn∞ showbusinessu, zjistφme, ₧e odstartovali hudebnφ revoluci. Vynalezli undergroundovou hudbu, vynalezli pr² i dvoualbum a konceptußlnφ album, p°edstavili ·pln∞ nov² zp∙sob koncertovßnφ, zalo₧en² na pestrosti zßbavy, divadle a mnohem ₧iv∞jÜφ komunikaci s posluchaΦi ne₧ jakß byla doposud k vid∞nφ, jako prvnφ pou₧φvali efekty na vÜechny nßstroje vΦetn∞ dechov²ch a mn∞ zm∞nili ₧ivot.

V nßsledujφcφch p∞tadvaceti letech se vlastn∞ nic podstatnΘho nestalo. Od roku 69 najφmal Zappa na ka₧dou desku v podstat∞ jinΘ Mothers Of Invention, v roce 1971 nßzev skupiny zkrßtil na jednoduÜÜφ Mothers, po roce 76 skupiny vystupovaly jen pod jeho jmΘnem. Vydßval dalÜφ a dalÜφ skv∞lΘ desky, najφmal dalÜφ skv∞lΘ muzikanty, pro svΘ fanouÜky po°ßdal dalÜφ skv∞lß koncertnφ show. (Jist∞, napsal i spoustu sraΦek, ale jß nejsem objektivnφ). Drogy nebral, rodinn² ₧ivot neprovßzely skandßly. Ve svΘm domßcφm studiu komponoval hudbu, psal veselΘ i kritickΘ texty, kou°il Winstonky a ve spoluprßci s druhou man₧elkou Gail (Sloatmanovou, vzali se v r. 67) plodil d∞ti. V °φjnu 1985 vystoupil v Senßtu proti aktivit∞ PMRC (RodiΦovskΘho st°ediska pro v²zkum hudby) - cenzurovßnφ text∙ rockov²ch skupin, na podzim dev∞taosmdesßtΘho roku promluvil na stotisφcovΘm shromß₧d∞nφ zastßnc∙ povolenφ p°edΦasnΘho p°eruÜenφ t∞hotenstvφ v LA. Po revoluci v listopadu 1989 se m∞l stßt konzultantem ΦeskoslovenskΘ vlßdy v oblasti obchodu a kultury a jednat s americk²mi podniky o investicφch do ╚SSR, v Φervnu 1991 zahrßl s Pra₧sk²m V²b∞rem na koncert∞ v∞novanΘmu odchodu sov∞tsk²ch vojßk∙ z republiky. Na sklonku ₧ivota uva₧oval i o prezidentskΘ kandidatu°e, k Φemu₧ bohu₧el (nebo naÜt∞stφ) nedoÜlo. P°i svΘm poslednφm ve°ejnΘm vystoupenφ v zß°φ ve Frankfurtu uvedl sv∙j nejnov∞jÜφ opus - operu Yellow Shark.

Frank Zappa zem°el v 4. prosince 1993 ve svΘm dom∞ v Kalifornii na rakovinu prostaty. Neobjeven²ch pφsnφ nebo podobnΘ novinky se s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ nedoΦkßme - Zappa nebyl jako Beatles, nerozliÜoval mezi kvalitnφm a ... no, °ekn∞me mΘn∞ kvalitnφm, a vydal (tΘm∞°) vÜe jeÜt∞ za svΘho ₧ivota. Nenajdeme tedy Live At BBC a podobnΘ archivnφ nahrßvky. Jsme odsouzeni k do₧ivotnφmu poslouchßnφ p∞tapadesßti desek a n∞kolika desφtek vφce Φi mΘn∞ zajφmav²ch bootleg∙.

Sta₧eno z r∙zn²ch zdroj∙.