Nata₧enφ strun a nalad∞nφ
O t∞chto v∞cech bylo a dß se napsat spoustu Φlßnk∙, tak₧e jen co nejstruΦn∞ji. Existuje samoz°ejm∞ n∞kolilik zp∙sob∙, ka₧d² mß sv∙j spolehiv² a zaruΦen² zp∙sob,kter²m tyto akce provßdφ. Zßle₧φ takΘ na mechanikßch, kobylkßch a ostatnφch Φßstech kytary.
Profesionßlnφ kytaristΘ m∞nφ struny pravideln∞, Φφm₧ dosahujφ stßle
kvalitnφho zvuku. B∞₧n² katyrista m∞mφ struny p°i prasknutφ jednΘ z nich - zde je
t°eba uvΘst, ₧e pokud praskne jedna struna, m∞la by se vym∞nit celß sada strun jinak
mß novß struna odliÜn² zvuk od ostatnφch, co₧ se markant∞ projevφ hlavn∞ u
akustick²ch vyhrßvek, ale i p°i zkreslenΘm signßlu to m∙₧e b²t znatelnΘ. K
v²m∞n∞ jednΘ struny by tedy m∞lo dochßzet pouze v krizov²ch situacφch t°eba na
koncert∞, pak by se ale v klidu m∞la obm∞nit celß sada.P°i v²m∞n∞ jednΘ struny u
termola Floyd Rose se tremolo podklßdß n∞jak²m vßleΦkem, aby z∙stalo ve vodorovnΘ
poloze a nem∞lo tak v∞tÜφ tak na zv²vajφcφ struny.
Nep°φtelem strun je mastnota a pot, ty se dostßvßjφ do strun z prst∙ p°i h°e a
tφm pßdem struny ztrßcejφ sv∙j Φist² cinkav² kovov² zvuk. U baskytar, kde
jsou struny p°ece jen dra₧Üφ, se to n∞kdy °eÜφ vyva°ovßnφm strun, ty se
pak nechajφ po°ßdn∞ vyschnout aznovu majφ dobr² zvuk.
P°i v²m∞n∞ strun je u₧iteΦnß kliΦka k
povolenφ ladφcφho kolφku, co₧ je mnohem pohodln∞jÜφ a hlavn∞ rychlejÜφ ne₧
ruΦnφ otßΦenφ kolφky. P°ed v²m∞nou strun by m∞la b²t kytara vyΦiÜt∞na,
sprßvn∞ se°φzen krk .
Struny mφvajφ v∞tÜinou na koncφch kovovΘ vßleΦky, kterΘ jsou pak zasazena do n∞jakΘho m∙stku. Takov² m∙stek b²vß u typ∙ Les Paul na lφcovΘ stran∞ kytary nebo se struny prostrkßvßjφ skrz t∞lo z rubu kytary a m∙stek je v korpusu. U tremol Floyd Rose nejsou struny zachaceny na jednΘ mechanickΘ Φßsti spoleΦn∞, ale ka₧dß struna mß sv∙j ₧lab, kter² se dß v²Ükov∞ nastavit.V ₧labu je otvor, do kterΘho se vlo₧φ nejd°φv struna (m∙₧e se trochu ohnout) a na nφ se poklßdß kßmen, kter² se p°itahuje imbus Ürouby, tak aby struna nevyklouzla. Tak₧e se zde musφ pou₧φt struny, kterΘ nejsou ukonΦeny kovov²mφi vßleΦky, nebo se pou₧ije druh² konec struny a vßleÜky jsou na strab∞ hlavice krku. N∞kdo to m∙₧e °eÜit i tak, ₧e nepou₧φvß kameny a mφsto nich do d∞r ve ₧labu vklßda strunu ukonΦenou vßleΦkem a imbusy pak tlaΦφ na vßleΦek. Na druhΘ stan∞ (hlavice) se struny upev≥ujφ do ladφcφch strojk∙. Pokud mß kytara hlavici hokejky obrφcenΘ nahoru nenφ natahovßnφ strun nejpohodln∞jÜφ. Struny se provlΘknou dφrkami vßleΦk∙ ladφcch strojk∙ (pokud struny obrßceny a jsou na tΘto stran∞ vßleΦky, m∙₧eou se odst°ihnout nebo je t°eba provlΘct struny p°ed upnutφm do tremola). P°i upev≥ovßnφ struny do ladφcφho strojku je t°eba odhadnout dΘlku struny, kterΘ nebude namotßna na kolφk a bude pak trΦet (nebo se odst°ihne). Pak ji₧ se struna namotß na kolφk tak, aby nemohla vyklouznout. Pou₧φvß se n∞kolik obtoΦenφ struny , ale pouze v jednΘ vrstv∞. Pokud mßme tremolo Floyd Rose nechΘme ladφcφ Üroubky na tremolu ve st°ednφ poloze, aby pak bylo mo₧nΘ p°itahovat a povolovat. U tohoto tremola se navφc manipuluje se Ürouby na rubu korpusu, kterΘ dr₧φ pru₧iny vychylujφcφ tremolo - tyto Ürouby se povolujφ Φi p°itahujφ hlavn∞ p°i p°echodu na jinou tlouÜ¥ku strun, kterΘ majφ jin² tah a tφm vychylujφ temolo z rovnovßhy.
Floyd rose tip: p°i v²m∞n∞ strun u tohoto tremola doporuΦuji pod n∞j strΦit n∞jak² vßleΦek, nebo n∞co podobnΘho.Pokud tak neuΦinφte a budete povolovat struny, m∙₧e se stßt ₧e povolenφm tahu strun se tremolo vyc²lφ sn∞rem od krku tak,₧e nebudete moci povolit imbus Ürouby tlaΦφcφ na kameny. Pak budede muset jeÜt∞ navφc povolovat pru₧iny.
P°i samotnΘm lad∞nφ je zas n∞kolik r∙zn²ch postup∙, r∙zn∞ oblφben²ch. NejlepÜφ je pou₧φt ladiΦku a naladit struny na po₧adovanΘ t≤ny. U Floyd Ros∙ je asi nev²dodn∞jÜφ ladit jednotlivΘ struny postupn∞ z obou stran do st°edu: spodnφ E - hornφ E - A - H - D -G. Tento postup se musφ n∞kolikrßt zopakovat, teprve kdy₧ takto kytara ladφ je mo₧nΘ ji uzamknout - p°itßhnout Ürouby zßmk∙ a znovu jemn∞ doladit ladφcφmi Ürouby na tremolu. NovΘ struny se samy pon∞jak² Φas rozla∩ujφ dokud neusednou.
P°i nepou₧φvßnφ ladiΦky se dß ladit podle jinΘho zdroje - nap°. jinΘ kytary,basy nebo jinΘho nßstroje, kterß je ji₧ nalad∞n. Tento nßstroj vydß pot°ebn² t≤n a zßrove≥ lad∞nß kytara brnkß tento t≤n a souΦasn∞ ladφcφm strojkem dola∩uje tak, aby byla t≤ny stejnΘ. Lidsk²m uchem vÜak nelze poznat dva p°ibli₧n∞ stejnΘ t≤ny, avÜak p°i t∞chto tΘm∞° stejn²ch frekvencφch lze slyÜet tzv. rßzy - necht∞nΘ vln∞nφ, kterΘ p°i toto₧nΘ frekvenci zmizφ.
Pokud nepot°ebujeme kytaru sladit s jin²m nßstrojem, ale staΦφ nßm pouze aby k
sob∞ ladila struny, lze pou₧φt metodu pßteho pra₧ce, kdy by si m∞l odpovφdat
t≤n zmßΦknut² na pßtem pra₧ci slabÜφ struny s t≤nem nezmßΦknutΘ siln∞jÜφ
struny (neplatφ u struny G). Krom∞ toho lze ladit podle akord∙ - p°i zmßΦknutΘm
akordu nesmφ znφt v²sledek faleÜn∞.
Rßzy
Rßzy jsou zajφmav² akustick² jev, kter² se vyu₧φvß taktΘ₧ p°i lad∞nφ. Rßzy vznikajφ kdy₧ znφ dva t≤ny jejich₧ frekvence jsou tΘm∞° toto₧nΘ. P°i tom pak lze v mφstnosti slyÜet jakΘdi kolφsavΘ vln∞nφ, kterΘ zanikne p°i sjednocenφ frekvencφ obou zdroj∙ akustickΘho signßlu.