KL┴èTER A KOSTEL SV. PETRA A PAVLA
KlßÜternφ budovy nesou stropy poslednφ p°estavby z r. 1821, kdy po straÜlivΘm po₧ßru m∞steΦka v r. 1813 byl cel² klßÜternφ areßl obnoven na starΘm
p∙doryse. Konvent, zniΦen² ve vßleΦn²ch dobßch a budovan² Adamem Skotnick²m a Vav°incem Plocarem dokonΦen², byl po₧ßrem tΘm∞° zcela
zniΦen.
Kolem dvou obdΘln²ch dvor∙ se rozklßdajφ jednopatrovΘ budovy, jejich₧ mφstnosti byly v p°φzemφ vyzdobeny Ütukaturou, v patrech pak iluzivnφ
malbou i figurßlnφmi freskami. Nejhodnotn∞jÜφ je klßÜternφ knihovna, jejφ₧ v²zdoba, provedenß r. 1774 brn∞nsk²m malφ°em Ignßcem
Mayerem a znßzor≥ujφcφ v²jevy ze ₧ivota sv. Norberta, skoro zßzrakem z∙stala po₧ßrem nedotΦena.
Spojovacφ chodbou je klßÜter svßzßn s kostelem sv. Petra a Pavla, postaven²m na mφst∞ starΘho kostela z r. 1504. Se stavbou se zaΦalo r. 1677 za proboÜta MatouÜe SebastanskΘho (brn∞nsk² stavitel Pavel Himberger), ovÜem nedokonΦenß stavba vyho°ela r. 1683, kdy se z°φtila i klenba novostavby. Navzdory vÜem potφ₧φm stavba pokraΦovala a byla zhruba dokonΦena za proboÜta Karla Kratochvφle, potomnφho louckΘho opata, r. 1688 znojemsk²m stavitelem Bartolom∞jem Hasslerem. Prßce pokraΦovaly na vnit°nφ v²zdob∞ chrßmu a koneΦn∞ r. 1707 za proboÜta Bernarda Leupolda z L÷wenthalu byly dokonΦeny chrßmovΘ v∞₧e.
Kostel je 45 m dlouh², 12 m Üirok² v lodi a 9 m v presbytß°i. Vnit°nφ st∞ny kostela jsou vyzdobeny freskami Jana LukßÜe Krackera z let 1766 -
1767. 
Krackerovo mistrovstvφ se vÜak nejvφce projevilo na nßstropnφch freskßch. V presbytß°i je p°edstaven sv. apoÜtol Petr v okam₧iku, kdy mu
Pßn Je₧φÜ sv∞°uje klφΦe o nebeskΘho krßlovstvφ. ScΘnu dopl≥ujφ nad Φty°mi pilφ°i kn∞₧iÜt∞ vymalovanΘ postavy Evropana, Asiata,
AfriΦana a AmeriΦana, kte°φ znßzor≥ujφ rozÜφ°enφ Cφrkve po celΘm sv∞t∞. Strop lodi zdobφ "Obrßcenφ sv. Pavla", udßlost, majφcφ hlubok²
v²znam nejen v ₧ivot∞ apoÜtolov∞, ale p°edstavujφcφ klφΦov² moment i v ₧ivot∞ zakladatele °ßdu sv. Norberta.
Bohatß a vkusnß malφ°skß v²zdoba je vhodn∞ dopl≥ovßna um∞lecky hodnotn²m mobiliß°em. Iluzivn∞ namalovanß architektura hlavnφho oltß°e s obrazem titulßrnφch sv∞tc∙ sv. Petra a Pavla od Adama Enze z Benßtek z r. 1705 je dopln∞na socha°skou pracφ Jana Hennevogela a Vßclava Sebalda z DaΦic.
SkuteΦn²m klenotem jsou ch≤rovΘ lavice, dφlo neznßmΘho truhlß°skΘho mistra z Hornφ Slatiny z r. 1696, a zejmΘna o n∞co mladÜφ
kazatelna, dφlo °ezbß°e Arbeita z r. 1700. Osmi·helnφkov² koÜ kazatelny je zdoben reliΘfy Φty° evangelist∙ a mno₧stvφm ornament∙ a akantov²ch
rozvilin; se st°φÜkou kazatelny je spojen reliΘfnφ d°evo°ezbou Nejsv∞t∞jÜφ Trojice.
CennΘ za°φzenφ kostela dopl≥ujφ varhany, dφlo novo°φÜskΘho varhanß°e Bed°icha Semrßdy z let 1764 - 1765, boΦnφ kaple Panny Marie BolestnΘ s obrßzkem zßzraΦn∞ zachrßn∞n²ch v klßÜte°e za po₧ßru roku 1683, a s ostatky sv. Kandidy. Kaple b²vßla mφstem meditacφ bßsnφka a zdejÜφho uΦitele Otokara B°eziny. KoneΦn∞ nelze opomenout k°i₧ovou cestu FrantiÜka Bφlka.
KlßÜternφ kostel je chodbou spojen s kapitulnφ sφnφ - kaplφ sv. Anny. Na oltß°i se nachßzφ vzßcnß kamennß, vrcholn∞ gotickß socha sv. Anny SamΘt°etφ z p°elomu 14. - 15. stoletφ. Ikonograficky pom∞rn∞ vzßcnΘ ztvßrn∞nφ pat°φ k tzv. krßsnΘmu slohu a °adφ se svou lφbeznostφ k nejhezΦφm dφl∙m svΘho druhu. Vedle sochy sv. Anny jsou na hlavnφm oltß°i kaple rovn∞₧ ulo₧eny ostatky sv. Euprepie ve sklen∞nΘ rakvi.
Tuto kapli m∙₧eme p°irovnat k srdci novo°φÜskΘho klßÜtera. Zde jsou oblΘkßni novicovΘ, odtud b²val vypravovßn poh°eb zem°el²ch brat°φ.
ZaΦßtek i konec, vstup do °ßdu i odchod na v∞Φnost. Latinsk² nßpis u vchodu hlßsß: 
"Judiciis in cunctis est iusta potentia punctis."
V ka₧dΘ v∞ci rozhoduje spravedlivß moc soudce.
Knihovna existovala v novo°φÜskΘm klßÜte°e bezpochyby ji₧ od poΦßtku, p°inejmenÜφm nezbytnΘ liturgickΘ rukopisy, ale nemohla b²t p°φliÜ rozsßhlß a zcela jist∞ padla za ob∞¥ vßleΦnΘmu °ßd∞nφ husit∙.
Zßklady dneÜnφ knihovny byly polo₧eny a₧ po p°em∞n∞ NovΘ ╪φÜe v mu₧sk² klßÜter, p°iΦem₧ vlastnφ konventnφ knihovn∞
p°edchßzely soukromΘ knihovny proboÜt∙, poΦφnaje èebestißnem Chot∞borsk²m. Obdivuhodnß je Φinnost proboÜta Adama
SkotnickΘho, kter² krom∞ jin²ch starostφ si naÜel v neklidn²ch dobßch svΘ 26letΘ vlßdy Φas i na budovßnφ konventnφ knihovny. Za jeho
nßstupc∙ knihovna rostla nßkupy knih ( zejmΘna kdy₧ r. 1670 bylo v klßÜte°e zalo₧eno domßcφ filozofickΘ studium ) i odkazy
kn∞₧sk²ch knihoven, ale z∙stßvala p°esto pom∞rn∞ malou a Φasto delÜφ dobu stagnovala.
SkuteΦn∞ v²znamnou knihovnou, systematicky a pravideln∞ budovanou, se stala a₧ za opata Josefa Bernarda Pelikßna v 2. polovin∞ 18. stoletφ. Podrobn²m studiem Pelikßnovy Φinnosti lze zjistit, ₧e na budovßnφ knihovny dbal od samΘho poΦßtku - je tedy celkem pochopitelnΘ, ₧e za josefinsk²ch sekularizacφ knihovna vzrostla poΦtem svazk∙ i kvalitou dφky nßkup∙m knih z knihoven zruÜen²ch klßÜter∙ ( r. 1773 asi 600 svazk∙ z jezuitskΘ knihovny v TelΦi, dßle od frantiÜkßn∙ ze Znojma, dominikßn∙ a kapucφn∙ z Jihlavy, asi 100 svazk∙ od cistercißk∙ ve Ä∩ß°e nad Sßzavou, nejcenn∞jÜφ p°φrustek byl od premonstrßt∙ z Louky ).
Dφky t∞mto akvizicφm vznikla jeÜt∞ p°ed josefφnsk²m ruÜenφm klßÜter∙ nalΘhavß pot°eba knihovnu odborn∞ uspo°ßdat a d∙stojn∞ umφstit. Roku 1770 dal opat upravit velk² sßl pro knihovnu v prvnφm poschodφ, roku 1774 jej dal vyzdobit freskami, v roce 1776 byly polo₧eny parkety a roku 1778 po°φzeny ozdobnΘ regßly s toΦen²mi sloupy. V knihovn∞ bylo roku 1800 asi 3700 zkatalogizovan²ch d∞l, co₧ by mohlo odpovφdat asi 5000 - 6000 svazk∙. Po₧ßr v roce 1813 zniΦil zcela tzv. dolnφ knihovnu, v nφ₧ sho°elo na 3000 svazk∙. Po₧ßrem byl ohro₧en i hlavnφ knihovnφ sßl - oho°ely dokonce u₧ dve°e - ale naÜt∞stφ se poda°ilo ohe≥ vΦas uhasit.
Po po₧ßru byla knihovna nov∞ uspo°ßdßna a umφst∞na pouze v hlavnφm sßle a₧ do roku 1861, kdy byla rozÜφ°ena o dv∞ dalÜφ mφstnosti. Ty byly roku 1914 vybaveny nov²mi regßly, napodobujφcφmi styl hlavnφho sßlu. Knihovna mß p°es 20 000 zkatalogizovan²ch svazk∙, z nich₧ se po likvidaci klßÜtera v roce 1950 ztratilo zhruba 630 svazk∙. (Od tohoto roku a₧ do roku 1989 zde p∙sobila vojenskß jednotka, kterß m∞la za nßsledek poÜkozenφ a schßtrßnφ budov a mnoho dalÜφch relikviφ.) Asi t°i p∞tiny knih byly vytiÜt∞ny p°ed rokem 1800, rukopis∙ je 88 a prvotisk∙ 55. Slo₧enφ fond∙ p°ipomφnß spφÜe knihovnu zßmeckou ne₧ klßÜternφ, hojn∞ jsou zastoupeny p°φrodnφ v∞dy, lΘka°stvφ, filologie, zem∞pis, historie a jejφ pomocnΘ v∞dy, do teologickΘ literatury nßle₧φ asi jedna Φtvrtina.
KL┴èTER JE MOÄNO NAVèT═VIT POUZE PO P╪EDCHOZ═ DOMLUV╠ NA TELEFON═M ╚═SLE
066/ 73 18 110
