╚len u podstatn²ch jmen

V n∞mΦin∞ stojφ p°ed podstatn²m jmΘnem Φlen urΦit²: der, die, das, mn. Φ. die, kter² blφ₧e urΦuje oznaΦenΘ jevy, nebo Φlen neurΦit²: ein, eine, ein, mn. Φ. Φlen neurΦit² nemß, kter² se u₧φvß tehdy, kdy₧ oznaΦenΘ jevy nemajφ b²t blφ₧e urΦeny.

N∞kterß podstatnß jmΘna m∙₧eme u₧φt bez Φlenu. ╚len nulov² stojφ:

1. p°i oslovenφ û Liebe Monika! Frau Jung!
2. u pozdravu û Guten Tag!
3. u podst. jmen v p°φsudku, oznaΦujφ-li povolßnφ nebo po slovese s als u podst. jmen oznaΦujφcφch povolßnφ, p°φsluÜnost - Sie ist Lehrerin. Er arbeitet als Koch.
4. ve zvolßnφch û Hilfe!
5. v ustßlen²ch vazbßch : Hunger haben, nach Hause gehen, Platz nehmen, von Anfang bis Ende, von Haus zu Haus, Seite um Seite
6. u p°edlo₧kov²ch vazeb, kterΘ majφ platnost p°φsloveΦnΘho urΦenφ: mit Recht, aus Erfahrung, ohne Wert, vor Freude
7. v nßpisech, zßhlavφch, titulcφch
8. u vlastnφch jmen - Helga, Kurt
9.  u abstraktnφch jmen, oznaΦujφ-li stav, vlastnost nebo d∞j zcela obecn∞:  Sie hat Geduld. Was ist Liebe? nebo oznaΦujφ-li pojem jako celek, z n∞ho₧ se vyjφmß Φßst: Er hat zwei Wochen Urlaub.
10. u jmen lßtkov²ch, jde-li o neurΦitΘ mno₧stvφ nebo jde o lßtku jako celek, z n∞ho₧ se vyjφmß Φßst: Er trinkt Kaffee. Er kauft zwei Kilo Fleisch.
11. u jmen obcφ, m∞st, zemφ, sv∞tadφl∙ a ostrov∙, kterß jsou rodu st°ednφho: aus Prag, nach Italien, in Afrika

  ╚φslo podstatn²ch jmen

N∞kterß podstatnß jmΘna se vyskytujφ jen v jednotnΘm Φφsle:

1. jmΘna lßtkovß: Milch

2. jmΘna hromadnß: die Bev÷lkerung

3. abstrakta: der Flei▀

U t∞chto kategoriφ podstatn²ch jmen se mno₧nΘ Φφslo nahrazuje slovy odvozen²mi nebo slo₧en²mi: Holz - Holzarten (druhy d°eva), Wein - Weinsorten (druhy vφna), der Bau - die Bauten, der Streit - die Streitigkeiten, der Tod - TodesfΣlle, das GepΣck - die GepΣckstⁿcke, das Fleisch - die Fleischarten

N∞kterß podstatnß jmΘna nabyla charakteru sufix∙. Jsou to nap°. das Mittel, der Stoff, s Zeug, das Gut, das Werk a das Wesen.

1. - mittel: s Futtermittel (krmivo), s Genussmittel (po₧ivatina), s Heilmittel (lΘΦivo), e Lebensmittel (potraviny)

2. - stoff: r Baustoff (stavebnina), r Brennstoff (palivo), r Farbstoff (barvivo), r Kunststoff (um∞lß hmota), r Rohstoff (surovina), r Treibstoff (pohonnß hmota), r Werkstoff (materißl)

3. - zeug: s Fahrzeug (vozidlo), s Flugzeug (letadlo), s NΣhzeug (Üicφ pot°eby), s Schlagzeug (bicφ nßstroje), s Spielzeug (hraΦka, hraΦky), s Verbandzeug (obvazivo), s Werkzeug (nß°adφ)

4. - gut: s Steingut (kamenina), s Walzgut (vßlcovan² materißl)

5. - werk: s Balkenwerk (trßmovφ), s Laubwerk (listφ), s Schuhwerk (obuv, boty)

6. - wesen: s Gesundheitswesen (zdravotnictvφ), s Rechnungswesen (·Φetnictvφ), s Transportwesen (doprava)

N∞kterß podstatnß jmΘna se vyskytujφ jen v mno₧nΘm Φφsle:

1. jmΘna oznaΦujφcφ skupinu osob: e Eltern, e Geschwister
2. n∞kterΘ nßzvy nemocφ: e Masern, e Pocken
3. nßzvy Φasov²ch obdobφ: e Ferien, e Flitterwochen
4. v²razy z oblasti financφ: Kosten, Zinsen, Finanzen
5. n∞kterΘ geografickΘ nßzvy: die Bermudas, die Karpaten, die USA, die Niederlande
6. n∞kterΘ v²razy z oblasti obchodu: Immobilien, M÷bel, Spirituosen

  N∞kterß podstatnß jmΘna majφ v mno₧nΘm Φφsle dva tvary s r∙zn²m v²znamem:

N∞kter²m Φesk²m pomno₧n²m podstatn²m jmΘn∙m odpovφdajφ v n∞mΦin∞ podstatnß jmΘna majφcφ jak tvary jednotnΘho, tak tvary mno₧nΘho Φφsla: die Tⁿr (dve°e), die Uhr (hodiny), die Schere n∙₧ky), der Mund (·sta), die Zange (kleÜt∞), die Lunge (plφce), die Treppe (schody).

N∞kter²m Φesk²m podstatn²m jmΘn∙m majφcφm pouze jednotnΘ Φφslo, odpovφdajφ v n∞mΦin∞ pomno₧nß podstatnß jmΘna: die Geschwister (sourozenci), die M÷bel (nßbytek), die Ware (zbo₧φ)

Slo₧enß podstatnß jmΘna s -mann jako zßkladov²m slovem majφ v mno₧nΘm Φφsle tvary:

1. - leute v oznaΦenφ skupin osob: der Fachmann - Fachleute (odbornφci), der Kaufmann - die Kaufleute (obchodnφci), der Bergmann - die Bergleute (hornφci)

2. - mΣnner v oznaΦenφ jednotlivc∙: der Staatsmann - die StaatsmΣnner (stßtnφci), der Ehemann - die EhemΣnner (man₧elΘ)

3. -leute i -mΣnner: der Seemann - die SeemΣnner, Seeleute (nßmo°nφci)

Podstatnß jmΘna po neurΦit²ch ·dajφch mno₧stvφ, mφry a vßhy jsou v∞tÜinou bez Φlenu, jsou-li rodu mu₧skΘho a st°ednφho, z∙stßvajφ bez koncovky: zwei Glas Wasser, drei Stⁿck Kuchen. Jsou-li rodu ₧enskΘho, majφ mno₧nΘ Φφslo: zwei Flaschen Bier, drei Tassen Tee.

Sklo≥ovßnφ podstatn²ch jmen  

JednotnΘ Φφslo

Typ 1.

Podle tohoto typu se sklo≥uje v∞tÜina  podstatn²ch jmen rodu mu₧skΘho a st°ednφho.Ve 2. pßd∞ Φ. jednotnΘho p°ibφrß podstatnΘ jmΘno koncovku -(e)s, ostatnφ pßdy jsou bez koncovky. Koncovku -es majφ podstatnß jmΘna na -s, -sch, -st, -▀(ss), -x, -tsch, -z

Koncovku -s  p°ibφrajφ nap°. n∞kolikaslabiΦnß podst. jmΘna s nep°φzvuΦnou koncovou slabikou -al, -chen, -e, -el, -en, -em, -er, -lein, -ler, -ling, -ner, -tel.

U ostatnφch podstatn²ch  jmen  pou₧itφ -es, resp. -s  kolφsß. 

Typ 2. (slabΘ sklo≥ovßnφ) 

K tomuto typu sklo≥ovßnφ pat°φ podstatnß  jmΘna rodu mu₧skΘho oznaΦujφcφ ₧ivΘ bytosti. Ve vÜech pßdech (krom∞ 1. pßdu Φ. j.) p°ibφrajφ koncovku  -n, pokud konΦφ na samohlßsku, nebo koncovku ûen, jsou-li zakonΦena souhlßskou. N∞kterß podstatnß jmΘna tvo°φ v²jimku: nap°. der Nachbar û des Nachbarn, der Herr û des Herrn, der Bauer û des Bauern.  

SlabΘ sklo≥ovßnφ majφ vÜechna oznaΦenφ p°φsluÜnφk∙ nßrodnostφ zakonΦenß na -e: der Tscheche, der Pole, der Chinese, krom∞ der Deutsche. Dßle podstatnß jmΘna rodu mu₧skΘho zakonΦenß na -e: der Affe, der Held, der Mensch, der Junge, der Kollege, der Kunde. K tomuto typu sklo≥ovßnφ pat°φ podstatnß jmΘna cizφho p∙vodu zakonΦenß na -ant, -at, -ent, -et, -ist: der Automat, der PrΣsident, der Student, der Komponist.

Typ 3.   K tomuto typu sklo≥ovßnφ pat°φ podstatnß jmΘna rodu ₧enskΘho. PodstatnΘ jmΘno z∙stßvß beze zm∞ny.  

Typ 4. K tomuto typu sklo≥ovßnφ pat°φ zvlßÜtnφ skupina podstatn²ch jmen, kterß p°ibφrajφ ve 2. pßdu Φ. jednotnΘho ke koncovce ûn jeÜt∞ ûs û r Buchstabe û des Buchstaben(s),  r Gedanke û des Gedankens, r Funke û des Funkens, r Frieden û des Friedens, r Wille(n) û des Willens, das Herz û des Herzens.

 Mno₧nΘ Φφslo  

VÜechny t°i rody majφ stejnΘ mno₧nΘ Φφslo. Ve 3. pßdu Φ. mn. p°ibφrß podst. jm. koncovku -n, pokud tuto koncovku nemß tvar mno₧nΘho Φφsla.  Podstatnß jmΘna cizφho p∙vodu zakonΦenß na -s koncovku -n nep°ibφrajφ (viz. Kinos). 

Oslovenφ (Herr, Frau, Kollege, Kollegin), titul (Doktor, Professor, Ingenieur, Direktor, Dozent), oznaΦenφ p°φbuzenskΘho vztahu (Vater, Onkel, Mutter, Tante) stojφ ve spojenφ s vlastnφm jmΘnem bez Φlenu. V tomto p°φpad∞ se nesklo≥ujφ (v²jimka Herr, Kollege), vlastnφ jmΘno p°ibφrß ve 2. pßdu koncovku ûs. Nesklo≥ovan² genitivnφ v²raz m∙₧e stßt i p°ed podstatn²m jmΘnem.

Ve spojenφ se Φlenem nebo zßjmenem se oznaΦenφ p°φbuzenskΘho vztahu nebo titul sklo≥ujφ, vlastnφ jmΘno se vÜak nem∞nφ.  

Panovnickß jmΘna

Rudolf der Vierte

Rudolfs des Vierten

Rudolf dem Vierten

Rudolf den Vierten

Rod podstatn²ch jmen

Rodu mu₧skΘho jsou:

1. jmΘna dn∙, m∞sφc∙ a roΦnφch obdobφ: r Montag, r Januar, r Frⁿhling
2. jmΘna sv∞tov²ch stran, v∞tr∙ a vodnφch srß₧ek: r Osten, r Westen, r Monsun, r Regen, r Nebel, r Tau 
3. jmΘna v∞tÜiny nerost∙ a hornin: r Granit/ ₧ula, r Sand/pφsek, r Marmor, r Quarz/ k°emen
4. jmΘna lihovin: r Wein, r Wodka, r Sliwowitz (ale: s Bier)
5. znaΦky aut a nßzvy rychlφk∙: r Volvo, r Mercedes,  r Skoda, r Vindobona
6. jmΘna v∞tÜiny hor: der Montblanc

Rodu ₧enskΘho jsou:

1.  jmΘna strom∙ a mnoha kv∞tin: e Buche/ buk, e Fichte /smrk, e Eiche/ dub, e Tulpe/ tulipßn, e Rose/ r∙₧e, e Nelke/ karafißt (ale: r Ahorn/ javor)  

2. nßzvy lodφ a letadel : e Bremen, e Titanik, e Boeing

3. nßzvy tramvajφ a Ükolnφch znßmek: mit der Neun fahren, in die Siebzehn umsteigen, eine Eins in Mathematik bekommen

4. n∞kterΘ nßzvy °ek: e Elbe, e Donau, e Spree

Rodu st°ednφho jsou:              

1. jmΘna v∞tÜiny kov∙ a chemick²ch prvk∙ : s Zinn / cφn, s Aluminium / hlinφk, s Gold / zlato, s Silber / st°φbro, s Kupfer / m∞∩, s Jod, s Chlor (ale: r Stahl / ocel)  

2. nßzvy jazyk∙ a barev : s Blau,  s Tschechische

3. nßzvy hotel∙, kavßren, kin

4. jmΘna m∞st, zemφ, sv∞tadφl∙: Prag, Polen, Europa

N∞kterß podstatnß jmΘna kolφsajφ v rodu, majφ r∙zn² rod s r∙zn²m v²znamem. Jednß se o homonyma.

P°ehled podstatn²ch jmen s odliÜnou vazbou v n∞mΦin∞ a v ΦeÜtin∞

 Sklo≥ovßnφ zem∞pisn²ch jmen

╖       JmΘna zemφ a m∞st jsou v∞tÜinou st°ednφho rodu a u₧φvß se jich bez Φlenu, pokud u nich nenφ p°φvlastek. P°φklad: nach Italien fahren, in Paris sein, das goldene Prag

╖       JmΘna zemφ mu₧skΘho a  ₧enskΘho rodu a jmΘna zemφ pou₧φvan²ch v mno₧nΘm Φφsle se sklo≥ujφ se Φlenem. P°φklad: in der Schweiz, in die Tⁿrkei, aus den USA, in den Irak, im Jemen

╖       Genitiv jmen m∞st je nahrazovßn p°edlo₧kou von. P°φklad: Die Umgebung von Mⁿnchen, das Zentrum von Linz

╖         Nßzvy sv∞tadφl∙ jsou st°ednφho rodu. U₧φvß se jich bez Φlenu. P°φklad: Afrika, Amerika, Australien, Europa, Asie, ale: die Arktis, die Antarktis

  RozliÜujte:

	M	F	N	Pl.
wo?	im Irak	in der Slowakei	in Ungarn	in den Niederlanden
wohin?	in den Irak	in die Slowakei	nach Ungarn	in die Niederlande
woher?	aus dem Irak	aus der Slowakei	aus Ungarn	aus den Niederlanden

╖         Nßzvy hor, poho°φ, mo°φ, °ek a jezer se u₧φvajφ se Φlenem a sklo≥ujφ se jako podstatnß jmΘna obecnß.

P°φklad: im Riesengebirge, auf der Gerlachspitze, in den B÷hmerwald, das Mittelmeer, der Atlantik, der Bodensee

╖         JmΘna °ek jsou ₧enskΘho nebo mu₧skΘho rodu.

P°φklad: die Elbe, die Donau, die Moldau, die Oder, der Rhein, der Main

 JmΘna obyvatel

1. s koncovkou -er jsou odvozenß od nßzv∙ zemφ (der Italiener), nßzv∙ kontinent∙ (der Amerikaner) a nßzv∙ m∞st (der Prager)
2. s koncovkou -e jsou odvozenß od nßzv∙ zemφ (der Pole), vznikajφ spojenφm nßzvu zem∞ a pdstatnΘho jmΘna (der US-Bⁿrger) nebo se tvo°φ spojenφm podstatnΘho jmΘna+ von+ geografick² nßzev (der Einwohner von Kairo).

Strßnku p°ipravujφ lekto°i vzd∞lßvacφho centra ASSET ╚eskΘ Bud∞jovice od prosince 1999. Zm∞ny a dopl≥ovßnφ strßnky provßdφme minimßln∞ 1x t²dn∞.  Prosφme, piÜte nßm VaÜe dotazy, hodnocenφ obsahu, nßm∞ty a p°ipomφnky na nßÜ e-mail: asset@nj.cz