Zßkladnφ Φφslovky

0 û 12 - null, eins, zwei, drei, vier, fⁿnf, sechs, sieben, acht, neun, zehn, elf, zw÷lf

13 û 19 -  dreizehn, vierzehn, fⁿnfzehn, sechzehn, siebzehn, achtzehn, neunzehn

20 û 90 - zwanzig, drei▀ig, vierzig, fⁿnfzig, sechzig, siebzig, achtzig, neunzig

100 û hundert, 101 - (ein) hundert(und)eins, 437 û vierhundertsiebenunddrei▀ig

1000 - tausend

1999 - (ein) tausendneunhundertneunundneunzig

1 000 000 û eine Million

2 400 603 - zwei Millionen vierhunderttausendsechshundert (und) drei

1 000 000 000 û eine Milliarde

6 005 700 000 - sechs Milliarden fⁿnf Millionen siebenhunderttausend

LetopoΦet do 1099 vyjad°ujeme jako zßkladnφ Φφslovky, od 1100 ve stovkßch, nap°. 1999 û neunzehnhundertneunundneunzig.

   ┌plnΘ sklo≥ovßnφ mß Φφslovka ein v t∞chto p°φpadech:

1. p°ed podstatn²m jmΘnem se sklo≥uje jako Φlen neurΦit²
2. stojφ-li Φφslovka ein samostatn∞, sklo≥uje se jako Φlen urΦit²: einer seiner Freunde / jeden z jeho p°ßtel 
3. p°edchßzφ-li urΦit²  Φlen nebo zßjmeno, sklo≥uje se Φφslovka jako slabΘ p°φdavnΘ jmΘno, nap°. : Der eine Junge ist gekommen. / Ten jeden ( jedin²) chlapec p°iÜel.

Vedle toho se vÜak vyskytujφ i nesklo≥ovanΘ tvary tΘto Φφslovky.

Nesklo≥ovan² tvar ein stojφ:

1. na poΦßtku slo₧en²ch Φφslovek : einundzwanzig, einhundert

2. p°ed bis nebo oder a jinou Φφslovkou: auf ein bis zwei Tage 
3. p°ed Φasov²mi daji s Uhr: Es ist ein Uhr/ Je jedna hodina.

Tvar eins se u₧φvß:

1. p°i poΦφtßnφ, poΦetnφch ·konech :  eins, zwei, eins plus zwei ist drei

2. na konci slo₧en²ch Φφslovek : 101 hunderteins 

3. v Φasov²ch ·dajφch bez Uhr: Es ist eins. /Je jedna.

╚φslovky zwei, drei majφ sklo≥ovan² 2. pßd na ûer:  die Bⁿcher zweier Kinder / knihy dvou d∞tφ

╚φslovky hundert, tausend se u₧φvajφ takΘ jako podstatnß jmΘna: das Hundert û stovka, sto, das Tausend û tisφc:

╚φslovky die Million, die Milliarde, die Billion se sklo≥ujφ jako podstatnß jmΘna.

╪adovΘ Φφslovky

╪adovΘ Φφslovky se tvo°φ od zßkladnφch Φφslovek, °adovΘ Φφslovky 1 - 19 pomocφ p°φpony -t, °adovΘ Φφslovky nad 20 p°φponou -st. N∞kterΘ se tvo°φ nepravideln∞.

U slo₧en²ch Φφslovek se stßvß °adovou Φφslovkou pouze jejφ poslednφ dφl: 28. - der achtundzwanzigste, 101. - der hunderterste 

╚φslovky °adovΘ se sklo≥ujφ jako p°φdavnß jmΘna. Zpravidla stojφ p°ed nimi Φlen urΦit² nebo zßjmeno. U₧φvajφ se v Φasov²ch ·dajφch:

Der wie vielte ist heute?/ KolikßtΘho je dnes? - Heute ist der fⁿnfte Mai./ Dnes je pßtΘho kv∞tna.

Den wie vielten haben wir heute?/ KolikßtΘho dnes mßme? - Heute haben wir den fⁿnften Mai. / Dnes mßme pßtΘho kv∞tna.

Datum se vyjad°uje i p°edlo₧kou am: Wann / Am wie vielten bist du geboren? Ich bin am 2. (zweiten) August 1965 geboren  Kdy / KolikßtΘho ses narodil? Narodil jsem se 2. srpna 1965 

Wann kommen Sie? Ich komme am Freitag, dem Zw÷lften. Kdy p°ijdete? P°ijdu v pßtek, dvanßctΘho

V dopise se p°i udßvßnφ data obvykle u₧φvß 4. pßd, nßzev mφsta je odd∞lovßn Φßrkou: Berlin, den 7. Januar 1997

Pro ·daje desetiletφ, kterß se v ΦeÜtin∞ oznaΦujφ °adovou Φφslovkou (v padesßt²ch letech) mß n∞mΦina nesklonn² tvar zakonΦen² na ûer: in den 50er Jahren

U panovnick²ch jmen se °adovß Φφslovka sklo≥uje se Φlenem urΦit²m: Rudolf II.- Rudolf der Zweite

Pou₧itφ der zweite - der andere:

╚eskΘmu ten druh² odpovφdß v n∞mΦin∞ spojenφ der zweite v p°φpad∞ oznaΦenφ p°esnΘho po°adφ: der erste, der zweite, der dritte, der vierte àPosloupnost m∙₧e dßle pokraΦovat. Der andere je p°ekladem ΦeskΘho ten druh² v p°φpad∞ porovnßvßnφ pouze dvou objekt∙: Ich habe zwei T÷chter. Die eine geht schon in die Schule. Die andere ist mit mir zu Hause.

Zlomky 

Zlomky se tvo°φ od °adov²ch Φφslovek p°φponou -tel, -stel: ein Drittel (t°etina), zwei Hundertstel (dv∞ setiny), fⁿnf Halbe (p∞t  polovin), vier Ganze (Φty°i celΘ).

Zlomkovß Φφslovka halb se sklo≥uje jako p°φdavnΘ jmΘno: ein halbes Jahr (p∙l roku).

Pro1/2 mß n∞mΦina v²raz die HΣlfte.

Pro 1 1/2 jsou tyto mo₧nosti: eineinhalb Kilo, ein und ein halbes Kilo, anderthalb Kilo.

╚φslovky druhovΘ

DruhovΘ Φφslovky se tvo°φ od Φφslovek zßkladnφch p°φponou - erlei. Jsou nesklonnΘ, neb²vß u nich Φlen: aus zweierlei Gold (z dvojφho zlata), auf dreierlei Art und Weise (trojφm zp∙sobem).

╚eskß pomno₧nß poΦitatelnß substantiva majφ u n∞meckΘho ekvivalentu Φφslovku zßkladnφ: zwei Brillen (dvoje br²le), drei Paar Socken (troje pono₧ky), fⁿnf Schachteln Zigaretten (patery cigarety).

╚φslovky nßsobnΘ

NßsobnΘ Φφslovky se tvo°φ od zßkladnφch p°φponou -mal (Φφslovky vyjad°ujφ posloupnΘ opakovßnφ d∞j∙) nebo -fach (Φφslovky vyjad°ujφ n∞kolikanßsobn² poΦet t²ch₧ d∞j∙: hundertmal sagen (°φkat stokrßt), in zweifacher ( tΘ₧ v²raz doppelter) Ausfertigung (ve dvojφm vyhotovenφ). ╚φslovky nßsobnΘ se sklo≥ujφ jako p°φdavnß jmΘna.

╚φslovky podφlnΘ

╚φslovky podφlnΘ se vyjad°ujφ spojenφm je + zßkladnφ Φφslovka: je zwei Birnen (po dvou hruÜkßch), je zehn Kronen (po deseti korunßch).

╚φslovky neurΦitΘ

Mezi Φφslovkami neurΦit²mi a neurΦit²mi zßjmeny neexistuje pevnß hranice. K neurΦit²m Φφslovkßch °adφme: aller (vÜechen), viele (mnoho), einige (n∞kte°φ), wenige (mßlo), mehrere (n∞kolik) - sklo≥ujφ se jako Φlen urΦit². Dßle: beide (oba), etwas (trochu), ein paar (n∞kolik), lauter (sam²). Od n∞kter²ch Φφslovek m∙₧eme vytvo°it Φφslovky druhovΘ: allerlei(vÜelik²) nebo nßsobnΘ: vielfach (n∞kolikanßsobn²).

Strßnku p°ipravujφ lekto°i vzd∞lßvacφho centra ASSET ╚eskΘ Bud∞jovice od prosince 1999. Zm∞ny a dopl≥ovßnφ strßnky provßdφme minimßln∞ 1x t²dn∞.  Prosφme, piÜte nßm VaÜe dotazy, hodnocenφ obsahu, nßm∞ty a p°ipomφnky na nßÜ e-mail: asset@nj.cz