P°ehled nejΦast∞j╣φch alergen∙
( 21.05.2001, MUDr. Milan Kantorek)
Ka╛dß lßtka, kterß mß antigennφ povahu, se u disponovanΘho jedince m∙╛e stßt alergenem. Cesta, jakou se alergen do t∞la dostane, se naz²vß brßna vstupu. NejΦast∞j╣φ a zßrove≥ nejzßva╛n∞j╣φ brßnou vstupu je respiraΦnφ systΘm, resp. dechovΘ cesty. Alergeny se do organizmu dostßvajφ vdechovßnφm neboli inhalacφ a zp∙sobujφ podrß╛d∞nφ a╛ alergick² zßn∞t sliznice dechov²ch cest. P°φznaky podrß╛d∞nφ nosnφ sliznice naz²vßme sennou r²mou, p°φznaky podrß╛d∞nφ sliznice pr∙du╣ek naz²vßme astmatem. Dal╣φ brßnou vstupu m∙╛e b²t nap°. trßvicφ trakt (potravinovΘ alergie), k∙╛e (kontaktnφ dermatitida). Alergeny spolu s infekcφ, zejmΘna virovou, s pr∙myslov²mi toxiny v ovzdu╣φ a s vrozenou genetickou dispozicφ pat°φ mezi p°φΦiny alergickΘho zßn∞tu. Vlastnφ klinick² obraz je potom modifikovßn celou °adou spou╣t∞cφch, v∞t╣inou neimunologick²ch faktor∙ (nap°. chlad, t∞lesnß zßt∞╛, tabßkov² kou°, lΘky, psychick² stres, dennφ biorytmus apod.). P°ehled alergen∙ podle brßny vstupu brßna vstupu: | nejΦast∞j╣φ alergeny: | klinickΘ p°φznaky, kterΘ zp∙sobujφ: | respiraΦnφ trakt | inhalaΦnφ alergeny (pyly, domßcφ prach, plφsn∞) | polin≤za, astma bronchiale | trßvicφ trakt | potraviny, lΘky | alergickß gastroenteropatie | k∙╛e | lΘky, chemikßlie | kontaktnφ dermatitida |
Nejd∙le╛it∞j╣φ alergeny, kterΘ se vyskytujφ u sennΘ r²my a bronchißlnφho astmatu, jsou alergeny inhalaΦnφ, tzn. takovΘ, kterΘ se do organizmu dostßvajφ vdechovßnφm. NejΦast∞ji se jednß o domßcφ (bytov²) prach, pylovΘ Φßstice, srst a pe°φ domßcφch zvφ°at, roztoΦe, plφsn∞ domovnφ a venkovnφ. PylovΘ alergeny jsou p°φΦinou pylovΘ p°ecitliv∞losti - polin≤zy. Pylovß zrna se uvol≥ujφ z pra╣nφk∙ rostlin a jsou roznß╣ena v∞trem Φi hmyzem, Φasto na velkΘ vzdßlenosti. K vyvolßnφ p°φznak∙ staΦφ i velmi malΘ mno╛stvφ pylov²ch zrn. Jejich koncentrace v ovzdu╣φ siln∞ kolφsß v zßvislosti na pov∞trnostnφch pom∞rech. Nejv∞t╣φ riziko je v obdobφ suchΘho a v∞trnΘho poΦasφ. Jako p∙vodci pylovΘ p°ecitliv∞losti se p°edev╣φm uplat≥ujφ pyly travin. Obdobφ pylovΘ sez≤ny b²vß nejΦast∞ji od dubna a╛ do konce zß°φ a uplat≥ujφ se zde novΘ druhy rostlin (nap°. merlφkovitΘ, ambr≤zie) a novß, netradiΦnφ, d°φve neznßmß stanovi╣t∞ (p°edm∞stskΘ sφdli╣tnφ aglomerace). D∙le╛itß je znalost pylovΘho kalendß°e, kde jsou uvedeny nejΦast∞j╣φ druhy kvetoucφch rostlin s uvedenφm m∞sφc∙, kdy kvetou. Tyto znalosti nßm mohou pomoci p°i hledßnφ pylovΘho alergenu, na kter² jsme pravd∞podobn∞ p°ecitliv∞lφ. V jarnφm obdobφ nejΦast∞ji kvetou pyly strom∙ (lφska, ol╣e, topol, tis, b°φza, jasan, javor, habr, dub, o°e╣ßk), v letnφm obdobφ pyly travin, Φern² bez, lφpa, jitrocel, ╣╗ovφk, kop°iva, v podzimnφm obdobφ pyly plevel∙ (pelyn∞k, ambr≤zie), uplat≥ujφ se plφsn∞. Aktußlnφ informace podßvß Pylovß informaΦnφ slu╛ba (PIS). Rozd∞lenφ rostlin podle alergennφ aktivity rostliny se silnou alergizujφcφ aktivitou: | - pelyn∞k Φernob²l
- bojφnek luΦnφ
- jφlek
- p²r plaziv²
- tomka vonnß
- ovsφk vyv²╣en²
- ovsφ° luΦnφ
- srha °φznaΦka
- ╛ito setΘ
| rostliny se st°edn∞ silnou a╛ slabou alergizujφcφ aktivitou: | - psineΦek bφl²
- lebeda
- merlφk bφl²
- celφk kanadsk² (zlatob²l)
- komonice
|
V domßcφm prachu je sm∞s alergen∙, kterß je tvo°ena nßsledujφcφmi slo╛kami: - chemickΘ slo╛ky vzniklΘ rozpadem souΦßstφ prachu
- mikroorganizmy: baktΘrie, plφsn∞
- lidskΘ a zvφ°ecφ souΦßsti a odpady: lupy, srst, Φßsti poko╛ky
- hmyz
- roztoΦi
RoztoΦi jsou Φlenovci o velikosti do 0,3 mm, jejich hlavnφ potravou je ko╛nφ odpad a lupy. V domßcnostech se roztoΦi vyskytujφ zejmΘna v l∙╛ku, nejvφce v oblasti nohou. V²skyt roztoΦ∙ je ovlivn∞n zm∞nami vlhkosti a teploty, nejvφce jich je v pozdnφch letnφch a ran²ch podzimnφch m∞sφcφch (srpen a╛ °φjen). Druh² vrchol b²vß v zim∞ a po prvnφm tßnφ (·nor a╛ b°ezen). Vyhovuje jim vy╣╣φ vlhkost, centrßlnφ vytßp∞nφ byt∙, matrace vycpanΘ organick²m materißlem. Dal╣φ v²znamnou alergennφ slo╛ku prachu jsou plφsn∞, pro n∞╛ je charakteristickΘ sez≤nnφ kolφsßnφ, mnohΘ se vyskytujφ celoroΦn∞. Plφsn∞ se vyskytujφ na ovoci, na zelenin∞, v odumφrajφcφch rostlinßch, v p∙d∞, s maximem v²skytu na ja°e a na podzim. Pro nemocnΘho p°ecitliv∞lΘho na plφsn∞ jsou charakteristickΘ celoroΦnφ potφ╛e, zesilujφcφ se na ja°e a na podzim, v obdobφ zv²╣enΘ vlhkosti. P°φznaky se objevujφ v urΦit²ch mφstnostech (sklepy, prßdelny, koupelny, zahrady, stodoly, chlΘvy), p°i kontaktu se senem, se slßmou, s obilφm, po po╛itφ n∞kter²ch potravin s obsahem plφsnφ (s²ry, vφno). Z domßcφch zvφ°at nejΦast∞ji vyvolßvajφ alergickΘ reakce koΦka, morΦe, pes, ptßci (andulky), ale i rybiΦky a jejich krmivo (dafnie). Alergeny jsou p°φtomny v srsti, v ko╛nφch ╣upinßch, ve slinßch, v moΦi, ve stolici, v mlΘce i masu zvφ°at. N∞kte°φ pacienti mohou b²t p°ecitliv∞lφ na bodnutφ hmyzem, zejmΘna vΦelou a vosou. NebezpeΦnΘ je zejmΘna bodnutφ tφmto hmyzem v dutin∞ ·stnφ, do jazyka, s rychl²m rozvojem otoku a du╣nosti. Vyvarujte se styku s drß╛div²mi lßtkami v mφstnostech, p°edev╣φm tabßkovΘmu kou°i (striktnφ zßkaz kou°enφ je, jak doufßm samoz°ejmostφ!), kou°i ze d°eva, sprej∙m pou╛φvan²m v domßcnosti, t∞kav²m organick²m lßtkßm (oleje na va°enφ, le╣tidla, °edidla apod.). Mikrobißlnφ alergie je dal╣φ diskutovanou otßzkou. Obtφ╛e se objevujφ po infektu v hornφch cestßch d²chacφch. Recidivujφcφ protrahovanß infekce d²chacφch cest je nep°φzniv²m Φinitelem zasahujφcφm do pr∙b∞hu alergie. Podobn∞ i virovß infekce je dal╣φm Φinitelem, kter² spou╣tφ nejΦast∞ji astmatickΘ obtφ╛e imunologick²m i neimunologick²m mechanizmem. PotravinovΘ alergeny se vyskytujφ p°edev╣φm u d∞tφ. NejΦast∞ji je alergenem bφlek vajec, kravskΘ mlΘko, mouka (lepek), p°φpadn∞ jinΘ bφlkoviny, n∞kdy ko°enφ, ryby, zelenina (╣penßt, rajΦata, celer, petr╛el, kerblφk), ovoce (jahody, jablka, hru╣ky, meru≥ky, broskve, o°echy!). P°ecitliv∞lost na ovoce je Φasto spojena s pylovou alergiφ (velmi Φastß kombinace je b°φza a jablka). Alergeny, obsa╛enΘ v ovoci a zelenin∞, jsou citlivΘ na teplo a va°enφm se obvykle niΦφ. Prakticky jakßkoliv potrava m∙╛e b²t p°φΦinou alergie. Obecn∞ se mßme vyvarovat drß╛dφcφch a ostr²ch p°φsad jφdel a nßpoj∙ (alkohol, siln² Φaj, kßva). N∞kdy mohou b²t velmi nebezpeΦnΘ konzervaΦnφ lßtky a barviva pou╛φvanΘ v potravinßch a farmaceutick²ch produktech (upravenΘ brambory, su╣enΘ ovoce, pivo, vφno, barevnΘ nßpoje zvlß╣t∞ barvenΘ do ╛luta), lΘpe je se jim vyhnout. Dal╣φ skupinou jsou alergeny kontaktnφ (dotykovΘ), nap°. vßpno, cement, barvy, laky, um∞lß hnojiva, prost°edky proti hmyzu a plevelu, lΘky. Tyto lßtky se Φasto vyskytujφ v pracovnφm prost°edφ. N∞kdy je nutno zm∞nit natrvalo zam∞stnßnφ a druh prßce, abychom se vyhnuli kontaktu s alergenem. Kontaktnφ (dotykovΘ) alergeny vyvolßvajφ Φasto ko╛nφ alergickΘ reakce. Velmi d∙le╛itΘ je zji╣t∞nφ alergie na n∞kterΘ lΘky. ╚asto to b²vajφ penicilinovß antibiotika, lΘky proti bolesti, aspirin. Zvlß╣╗ nebezpeΦn² je prßv∞ aspirin (acylpyrin), kterΘmu se rad∞ji vyh²bejte.
Copyright - © DoktorOnline
MUDr. Milan Kantorek
Nßstroje pro prßci s Φlßnkem
Komentß°e ke ΦlßnkuK Φlßnku nejsou komentß°e. Zadat komentß°
|