╚eskß populace chronicky st∙n∞

( 19.02.2002, DoktorOnline, Josef K°ivßnek)

SouΦßstφ testovacφho ╣et°enφ EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe), kterΘ zkoumalo zdravotnφ stav ΦeskΘ populace, byl dφlΦφ dotaznφk ChronickΘ nemoci a obtφ╛e. SouhrnΘ v²sledky ╣et°enφ p°inesl na sv²ch strßnkßch ┌stav zdravotnick²ch informacφ a statistiky ╚eskΘ republiky.

Do terΘnnφho testovßnφ byly za°azeny otßzky zji╣╗ujφcφ nejen v²skyt jednotliv²ch druh∙ onemocn∞nφ, ale i zda byla obtφ╛ diagnostikovßna lΘka°em, zda m∞li respondenti dan² problΘm v poslednφch 12-ti m∞sφcφch, zda pou╛φvali lΘky nebo se lΘΦili v poslednφch 12-ti m∞sφcφch a do jakΘ mφry je konkrΘtnφ onemocn∞nφ omezovalo v pracovnφ, spoleΦenskΘ Φi rodinnΘ funkci. Stupe≥ omezenφ chronickou chorobou respondenti vyjad°ovali v Φty°bodovΘ ╣kßle (neomezuje = 1, ΦßsteΦn∞ = 2, st°edn∞ = 3 a omezuje zcela = 4). Zcela bez chronick²ch nemocφ bylo 34,8 % respondent∙, vφce mu╛∙ (37,4 %) ne╛ ╛en (32,5 %). 12-ti m∞sφΦnφ prevalence chronick²ch onemocn∞nφ dosahovala u mu╛∙ 53,5 %, u ╛en 63,8 %.

Jako v²znamn² se ukßzal vztah mezi respondenty s chronickou nemocφ a kvalitou jejich ╛ivota (celkov²m indexem), jejich subjektivn∞ vnφman²m zdravφm a emoΦnφ pohodou (Mental Health Index). Ti, co m∞li chronickΘ onemocn∞nφ, zßrove≥ uvßd∞li ni╛╣φ kvalitu ╛ivota, hor╣φ subjektivnφ zdravφ a hor╣φ emoΦnφ pohodu.

NejΦast∞j╣φ chronickou nemocφ byla u mu╛∙ hypertenze (vysok² krevnφ tlak, 19 %), chronickΘ onemocn∞nφ pßte°e (16 % respondent∙) a alergie (15 %). U ╛en to byl v²skyt migrΘny a Φast²ch bolestφ hlavy (21 % respondentek), dßle chronickΘ onemocn∞nφ pßte°e (20 %), hypertenze (18 %) a artr≤za Φi artritida (18 %). Mezi respondenty bylo zji╣t∞no velkΘ procentußlnφ zastoupenφ skupiny: ostatnφ dlouhodobß onemocn∞n - 9 % mu╛∙ a 15 % ╛en. Varujφcφ je pom∞rn∞ vysok² podφl alergiφ (mu╛i 15 %, ╛eny 14 %).

Na jednoho respondenta p°ipadalo v pr∙m∞ru 1,7 chronick²ch nemocφ, na mu╛e 1,4 a na ╛enu 2,0. Nap°. ve v∞kovΘ skupin∞ 15-29 let p°ipadalo na jednoho mu╛e 0,8 nemoci, na jednu ╛enu 0,6 nemoci. Se zvy╣ujφcφm se v∞kem v²znamn∞ rostl i poΦet chronick²ch nemocφ - u respondenta star╣φho 60 let to bylo u mu╛e 3,4 nemoci a u ╛eny ji╛ 4,0 nemoci.

Z hlediska vzd∞lßnφ, resp. dΘlky ╣kolnφ dochßzky, byly zji╣t∞ny u mu╛∙ i ╛en v²znamnΘ rozdφly v poΦtu chronick²ch nemocφ - respondenti s dΘlkou ╣kolnφ dochßzky do 10 let m∞li a╛ 3 chronickΘ poruchy a se zvy╣ujφcφ se dΘlkou ╣kolnφ dochßzky klesal poΦet chronick²ch onemocn∞nφ. Vzd∞lanostφ struktura byla v╣ak u mu╛∙ i ╛en ovlivn∞na v∞kov²mi nerovnosti. Podobn∞ byly v²znamnΘ rozdφly v souboru respondent∙ nalezeny i z pohledu rodinnΘho stavu a ekonomickΘho statusu - maximßlnφ poΦet chronick²ch nemocφ byl u ovdov∞l²ch (4 nemoci na jednoho respondenta) a u d∙chodc∙ (3,5 nemoci), naopak minimßlnφ u svobodn²ch a student∙ (cca 0,7 chronick²ch nemocφ). TakΘ tato zji╣t∞nφ byla ovlivn∞na v∞kov²mi nerovnostmi. Proto zßkladnφ zßvislost dlouhodobΘ nemocnosti je na v∞ku.

TakΘ u ukazatele pr∙m∞rn² poΦet chronick²ch poruch na jednu osobu byla testovßna souvislost s kvalitou ╛ivota (celkov²m indexem), subjektivn∞ vnφman²m zdravφm a emoΦnφ pohodou (Mental Health Index). Potvrdil se p°edpoklad, ╛e Φφm vφce chronick²ch nemocφ Φlov∞k mß, tφm je jeho kvalita ╛ivota ni╛╣φ, subjektivnφ zdravφ a emoΦnφ pohoda hor╣φ. Dlouhodobß onemocn∞nφ a obtφ╛e zcela omezovaly 11 % respondent∙, st°edn∞ omezovaly 20 %, ΦßsteΦn∞ 40 % respondent∙. V∙bec neomezovaly 29 % respondent∙, kte°φ m∞li chronickΘ onemocn∞nφ; v²znamnΘ rozdφly mezi mu╛i a ╛enami nebyly zji╣t∞ny. Mu╛e a ╛eny v jejich pracovnφ, spoleΦenskΘ a rodinnΘ funkci nejvφce omezoval srdeΦnφ zßchvat (infarkt myokardu - pr∙m∞rn² stupe≥ omezenφ 2,8), dßle chronickΘ ·zkosti a deprese (pr∙m∞rn² stupe≥ omezenφ 2,7) a ╣ed² zßkal (pr∙m∞rn² stupe≥ omezenφ 2,5). Naopak minimßlnφ stupe≥ omezenφ byl zji╣t∞n u jaternφch nemocφ, zßn∞tu ╛luΦnφku (pr∙m∞rn² stupe≥ omezenφ 1,4) a u chronickΘho onemocn∞nφ ledvin (pr∙m∞rn² stupe≥ omezenφ 1,5). V²znamnΘ rozdφly mezi mu╛i a ╛enami byly nalezeny u migrΘny a chronickΘho onemocn∞nφ k∙╛e - ╛eny tyto nemoci v pracovnφ, spoleΦenskΘ a rodinnΘ funkci omezovaly vφce ne╛ mu╛e. MigrΘnu a onemocn∞nφ k∙╛e vnφmajφ ╛eny h∙°e ne╛ mu╛i, tj. jako vφce omezujφcφ.

Z v²sledk∙ je patrnΘ, ╛e respondenti nejmΘn∞ Φasto nav╣t∞vovali lΘka°e s obtφ╛emi jako jsou migrΘna (jen 49 % respondent∙ diagnostikovßno lΘka°em) a chronickΘ ·zkosti a deprese (71 % respondent∙ diagnostikovßno lΘka°em). «eny obecn∞ nav╣t∞vujφ lΘka°e Φast∞ji ne╛ mu╛i - u v╣ech sledovan²ch druh∙ chronick²ch onemocn∞nφ byl nalezen vy╣╣φ podφl ╛en diagnostikovan²ch lΘka°em ne╛ mu╛∙ (krom∞ hypertenze). Toto zji╣t∞nφ v na╣em ╣et°enφ nenφ v²znamnΘ, d∙vodem jsou nφzkΘ poΦty mu╛∙ a ╛en s jednotliv²mi onemocn∞nφmi. Respondenti, kte°φ trp∞li dlouhodobou nemocφ Φi obtφ╛φ b∞hem poslednφch 12-ti m∞sφc∙, se v∞t╣inou v poslednφm roce takΘ lΘΦili, tzn. u╛φvali lΘky Φi podstoupili lΘΦbu. Pouze u respondent∙ s mozkovou mrtvicφ, srdeΦnφm zßchvatem (infarktem) a hypertenzφ byl zji╣t∞n vy╣╣φ podφl mu╛∙ a ╛en, kte°φ v poslednφch 12-ti m∞sφcφch u╛φvali lΘky a zßrove≥ uvedli, ╛e b∞hem poslednφho roku nem∞li danou nemoc Φi obtφ╛. Lze se domnφvat, ╛e kdy╛ n∞kte°φ respondenti s t∞mito chronick²mi nemocemi u╛φvali lΘky (a nemoc m∞li pravd∞podobn∞ zalΘΦenou), nem∞li pocit, ╛e by se jim jejich nemoc projevovala a odpovφdali negativn∞, tj. ╛e nem∞li dan² problΘm (nemoc) v poslednφch 12-ti m∞sφcφch.

Z na╣ich v²sledk∙ se lze domnφvat, ╛e zdravotnφ stav ΦeskΘ populace nenφ z hlediska chronick²ch onemocn∞nφ dobr². Varujφcφ je, ╛e se mezi nejΦast∞j╣φ chronickß onemocn∞nφ dostßvajφ tzv. novodobΘ druhy nemocφ, nap°. alergie.

Zdroj : DoktorOnline

Copyright - © DoktorOnline

Nßstroje pro prßci s Φlßnkem

Odeslat e-mailem

Verze pro tisk

Vizitka autora

Sloupka°i

Komentß°e ke Φlßnku

K Φlßnku nejsou komentß°e.