Jakß je kvalita ╛ivota ΦeskΘ populace?

( 13.02.2002, DoktorOnline, Josef K°ivßnek)

⌐et°enφ zdravotnφho stavu ΦeskΘ populace provedla v roce 2001 instituce EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe). Jednφm z tΘmat∙ byla Kvalita ╛ivota. Tento ukazatel popisuje dopad ╛ivotnφch okolnostφ (nap°. ekonomick²ch a socißlnφch problΘm∙, nemocφ) na ╛ivotnφ situaci jedince - tj. na celkovou kvalitu jeho ╛ivota. ┌kolem v²zkumu bylo zjistit, jak respondenti hodnotφ svou kvalitu ╛ivota z hlediska osobnφho ╛ivota - zdravφ, socißlnφch podmφnek, vztah∙ s blφzk²mi, kvality ╛ivotnφho prost°edφ, finanΦnφ situace, apod. Ka╛d² respondent odpovφdal tak, jak on sßm vid∞l a hodnotil svou ╛ivotnφ situaci (subjektivnφ posouzenφ kvality ╛ivota). V²sledky v²zkumu p°inesl na sv²ch webov²ch strßnkßch ┌stav zdravotnick²ch informacφ a statistiky ╚eskΘ republiky.

V²zkum p°inesl n∞kolik zajφmav²ch zji╣t∞nφ. Kvalita ╛ivota ΦeskΘ populace je nejvφce zasa╛enß nep°φznivou materißlnφ situacφ, konkrΘtn∞ nedostatkem financφ. Naopak nejlΘpe byli respondenti spokojeni se sv²mi osobnφmi vztahy. V²znamnΘ rozdφly mezi mu╛i a ╛enami byly nalezeny u otßzek: spokojenost se zdravφm, dostatek energie ke ka╛dodennφmu ╛ivotu a spokojenost se sebou sam²m. «eny m∞ly v t∞chto oblastech kvality osobnφho ╛ivota pr∙m∞rnΘ sk≤re ni╛╣φ ne╛ mu╛i.

V²znamnΘ rozdφly byly zji╣t∞ny i v kvalit∞ ╛ivota jak mezi osobami s chronickou nemocφ a zdrav²mi respondenty, tak i mezi osobami s emoΦnφ poruchou a respondenty psychicky zdrav²mi. Nemocnφ (fyzicky Φi psychicky) m∞li v²znamn∞ ni╛╣φ pr∙m∞rnΘ sk≤re v∞t╣iny sledovan²ch oblastφ kvality ╛ivota. Pouze to, jak byli respondenti spokojeni s podmφnkami svΘho ╛ivotnφho prost°edφ, nebylo ovlivn∞no chronickou nemocφ Φi emoΦnφ labilitou. Ve v╣ech sledovan²ch skupinßch respondent∙ byla kvalita ╛ivota op∞t nejvφce zasa╛ena nedostateΦn²m hmotn²m zabezpeΦenφm respondent∙ (tj. nedostatkem financφ).

Celkov² index kvality ╛ivota se v²znamn∞ neli╣il mezi mu╛i a ╛enami. U mu╛∙ kvalita ╛ivota v²znamn∞ souvisela se zam∞stnanostφ (resp. nezam∞stnanostφ) a pr∙m∞rn²m p°φjmem na jednoho Φlena domßcnosti. Snφ╛enou kvalitu ╛ivota m∞li zejmΘna nezam∞stnanφ mu╛i a mu╛i s pr∙m∞rn²m p°φjmem na jednoho Φlena domßcnosti ni╛╣φm ne╛ 9000 KΦ. Lze konstatovat, ╛e kvalitu ╛ivota mu╛∙ ovliv≥uje zejmΘna jejich materißlnφ situace.

V celkovΘ kvalit∞ ╛ivota ╛en hraje urΦitou roli jejich v∞k. Z tabulky je patrnΘ, ╛e se zvy╣ujφcφm se v∞kem, v²znamn∞ klesß index kvality ╛ivota. V²znamnΘ jsou i rozdφly mezi ╛enami v d∙chodu a mezi ╛enami zam∞stnan²mi Φi nezam∞stnan²mi (o 8 %). To je v╣ak zp∙sobeno v∞kovou strukturou ╛en v d∙chodu a ekonomicky aktivnφch, podobn∞ jako nφzk² index kvality ╛ivota vdov. RozvedenΘ ╛eny m∞ly takΘ v²znamn∞ ni╛╣φ index kvality ╛ivota ne╛ vdanΘ (tΘm∞° o 6 %). Se zvy╣ujφcφm se vzd∞lßnφm ╛en (podle dΘlky ╣kolnφ dochßzky) nar∙stal index kvality jejich ╛ivota. I zde je to ovlivn∞no v∞kov²mi nerovnostmi - ╛eny s dΘlkou ╣kolnφ dochßzky do 10 let m∞ly pr∙m∞rn² v∞k 62 let, dal╣φ vzd∞lanostnφ kategorie 41 a╛ 42 let. Na celkovou kvalitu ╛ivota ╛en patrn∞ znaΦn∞ p∙sobφ nep°φznivΘ ╛ivotnφ okolnosti, jako jsou rozvod Φi ovdov∞nφ, a kter²ch p°ib²vß s v∞kem, spφ╣e ne╛ nap°. problΘm nezam∞stnanosti.

Sledovßnφ vztahu mezi socio-demografick²mi charakteristikami a kvalitou ╛ivota potvrdilo p°edpoklßdanou v∞t╣φ spokojenost (kvalitu ╛ivota) t∞ch, kte°φ ╛ijφ s partnerem Φi majφ spoleΦenskΘ uplatn∞nφ (zam∞stnßnφ) oproti rozveden²m, ovdov∞l²m nebo nezam∞stnan²m; a klesajφcφ spokojenost ve vy╣╣φm v∞ku. OΦekßvan²m zji╣t∞nφm je i prokßzan² vliv chronick²ch nemocφ a psychick²ch potφ╛φ na kvalitu ╛ivota. Av╣ak prom∞nnou s nejv∞t╣φm dopadem na kvalitu ╛ivota bylo v ╣et°enφ EUROHIS subjektivnφ hodnocenφ finanΦnφho zabezpeΦenφ respondent∙.

Zdroj : DoktorOnline

Copyright - © DoktorOnline

Nßstroje pro prßci s Φlßnkem

Odeslat e-mailem

Verze pro tisk

Vizitka autora

Sloupka°i

Komentß°e ke Φlßnku

K Φlßnku nejsou komentß°e.