Po stopßch moravsk²ch brat°φ do Ochranova

Zavφtßte-li na sv²ch cestßch na Liberecko, doporuΦuji podφvat se do n∞meckΘho m∞steΦka Herrnhut, znßmΘho u nßs jako Ochranov. Z Liberce se za p∙l hodiny dostanete vlakem do pohraniΦnφho Hrßdku nad Nisou a hned za nφm le₧φ m∞sto Zittau (Äitava). Odtud je dobrΘ autobusovΘ i vlakovΘ spojenφ do Ochranova, jen₧ mß v²razn² vztah k naÜim d∞jinßm, p°edevÜφm k Φinnosti jednoty bratrskΘ. M∞steΦko le₧φ jen asi 15 km na severozßpad od Äitavy.

Na poΦßtku 18. stoletφ, tedy v dob∞, kdy v naÜich zemφch bylo povoleno jen katolickΘ nßbo₧enstvφ, rozhodla se emigrovat skupina tajn²ch Φlen∙ jednoty bratrskΘ na Fulnecku. Byli to prapotomci t∞ch Φlen∙ cφrkve, kte°φ tu o sto let d°φve byli ₧ßky J. A. KomenskΘho. Organizßtorem tΘto akce se stal zcestoval² tesa° Christian David. V Hornφ Lu₧ici, je₧ byla v tΘ dob∞ u₧ souΦßstφ Saska, m∞l panstvφ mlad², nßbo₧ensky tolerantnφ hrab∞ Nicolaus Ludwig von Zinzendorf und Pottendorf. Davidovi se poda°ilo zφskat jeho souhlas s vybudovßnφm obce, v nφ₧ by obyvatelΘ mohli ₧φt voln∞ podle zßsad svΘ vφry. UrΦenΘ mφsto bylo lesnatΘ, hodn∞ ba₧inatΘ, novΘ osadnφky, p°evß₧n∞ n∞meckΘ nßrodnosti, tu Φekalo mnoho prßce. V Φervnu 1722 byl pora₧en prvnφ strom urΦen² ke stavb∞ novΘ obce. Byla nazvßna Herrnhut, tj. Ochranov - tφm je mφn∞na obec "pod ochranou Pßn∞". B∞hem pouh²ch dvou let u₧ tu bylo kolem 600 obyvatel a stßle p°ichßzeli dalÜφ emigranti, z Moravy i z ╚ech. Äili zde svΘrßzn²m zp∙sobem na zßklad∞ uspo°ßdßnφ, v n∞m₧ znovu o₧ily myÜlenky charakteristickΘ pro prvnφ Φleny jednoty - ₧φt jako brat°i a sestry, jeden druhΘmu pomßhat, navzßjem si b²t rovni. V∞tÜina obyvatel se v∞novala r∙zn²m °emesl∙m. VÜichni svobodnφ mu₧i spoleΦn∞ pracovali i bydlili v "dom∞ brat°φ", svobodnΘ ₧eny v "dom∞ sester". Teprve po uzav°enφ man₧elstvφ se osamostat≥ovali a za pomoci ostatnφch obΦan∙ si stav∞li vlastnφ rodinnΘ domy. Chcete-li se d∙kladn∞ji seznßmit se zßsadami, podle nich₧ se OchranovÜtφ spravovali, doporuΦuji p°eΦφst si Vesnick² romßn od Karolφny Sv∞tlΘ - AntoÜ a Sylva, hlavnφ postavy romßnu, vyprßv∞ji AntoÜov∞ matce o uspo°ßdßnφ ₧ivota v tΘto skuteΦn∞ pozoruhodnΘ obci. V nφ i v jejφm okolφ vßs p°ekvapφ velk² poΦet lipov²ch stromo°adφ i ojedin∞le rostoucφch v∞kovit²ch lip, jejich₧ stß°φ se odhaduje na 250 let. Lφpy, typickΘ pro naÜe zem∞, nepochybn∞ m∞ly emigrant∙m p°ipomφnat jejich p∙vodnφ domov.

Kdy₧ si rakouskß vlßda vymohla zßkaz p°ijφmßnφ dalÜφch uprchlφk∙ do Ochranova, byla r. 1742 zalo₧ena podobn∞ uspo°ßdanß Φeskß obec Niesky a pro Lu₧ickΘ Srby, kte°φ se stali stoupenci novΘ vφry, byla r. 1751 zalo₧ena poblφ₧ m∞sta Bautzen (BudyÜφn) obec Kleinwelka (Maly Wjelkow).

Co se hrab∞te Zinzendorfa t²Φe, byl zpoΦßtku luterßn, ale novφ osadnφci na n∞j tak zap∙sobili, ₧e si ze ₧itavskΘ knihovny vyp∙jΦil spisy J. A. KomenskΘho a cφrkevnφ °ßd jednoty bratrskΘ, aby podle nich pomßhal obnovit nßbo₧ensk² ₧ivot jednoty - sßm se pak (i s rodinou) stal jejφm Φlenem a pozd∞ji i duchovnφm v∙dcem.

Podivuhodnß je misionß°skß Φinnost t∞chto "moravsk²ch brat°φ", zvlßÜt∞ uvß₧φme-li, ₧e neÜlo o specißln∞ vyÜkolenΘ pracovnφky, ale ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ o prostΘ obΦany, p°evß₧n∞ °emeslnφky. Ji₧ r. 1732 odeÜli dva ΦlenovΘ jednoty z Ochranova do karibskΘ oblasti a brzy je nßsledovali dalÜφ. Byl mezi nimi i Christian David, kter² p∙sobil v Gr≤nsku. Roku 1740 se uvßdφ ji₧ kolem 40 mφst v r∙zn²ch zemφch, kam se dostali, kde k°tili mφstnφ pohany a k°es¥any zφskßvali pro svou vφru. Ochranov se stal hlavnφm st°ediskem cφrkve, je₧ je oficißln∞ naz²vßna Unitas fratrum, n∞mecky Brⁿder-UnitΣt. Obvykle jednou za Üest let se tu konal synod "sv∞tovΘ jednoty".

V pr∙b∞hu uplynul²ch 250 let proÜlo vφce ne₧ 3500 ochranovsk²ch mu₧∙ i ₧en jako misionß°i cel²m sv∞tem a vÜude m∞li ·sp∞ch. Dnes se k cφrkvi hlßsφ kolem p∙l milionu v∞°φcφch, p°evß₧n∞ "barevn²ch". Nejvφce je jich v Tanzanii (kolem 200 000), mnoho v ji₧nφ Africe, ale setkßme se s nimi i na ostrovech v KaribskΘm mo°i, v Tibetu, Austrßlii, mezi Eskymßky... Jen necel²ch 10 % Φlen∙ ₧ije v Evrop∞, hlavn∞ v Anglii a Holandsku. V N∞mecku se k tΘto cφrkvi hlßsφ v souΦasnΘ dob∞ sotva 3000 osob. V∞tÜina Φlen∙ cφrkve Unitas fratrum si uv∞domuje jejφ vztah k Morav∞, odkud zakladatelΘ Ochranova p°iÜli a pova₧uje ji za zemi "zaslφbenou", kam by se alespo≥ jednou v ₧ivot∞ cht∞li podφvat. V zemφch, kde se hovo°φ anglicky, je cφrkev p°φmo pojmenovßna Moravian Church.

Mimo°ßdn² v²znam Ochranova tkvφ v tom, ₧e tu doÜlo vlastn∞ ke vzk°φÜenφ jednoty bratrskΘ. Jan Amos Komensk², obvykle naz²van² poslednφ biskup jednoty, p°ece jen nep°estal doufat, ₧e Φinnost cφrkve bude jednou obnovena, a proto se postaral, aby se zachovalo biskupskΘ sv∞cenφ. To zφskal jeho ze¥ Petr Jablonsk² (Figulus) a po n∞m syn JablonskΘho Daniel ArnoÜt - ten se do₧il vzk°φÜenφ jednoty v Ochranov∞. Prvnφm nositelem biskupskΘho ·°adu mezi Ochranovsk²mi se stal David Nitschmann, p∙vodem Moravan, a po n∞m hrab∞ Zinzendorf. BiskupskΘ sv∞cenφ bylo pozd∞ji p°eneseno z Ochranova do Anglie a Ameriky a odtud se vrßtilo po druhΘ sv∞tovΘ vßlce zp∞t do kolΘbky cφrkve. Roku 1946 byl dv∞ma anglick²mi a jednφm americk²m biskupem vysv∞cen mladoboleslavsk² farß° Vßclav VanΦura prvnφm "novodob²m" biskupem jednoty v naÜich zemφch.

Ochranov byl koncem druhΘ sv∞tovΘ vßlky tak°ka srovnßn se zemφ, ale mnoho zniΦenΘho bylo u₧ obnoveno. Dostanete-li se do st°edu m∞steΦka, je₧ mß dnes jen kolem 2000 obyvatel, zhlΘdnete tu nov∞ vybudovanou modlitebnu, p°ed nφ₧ je busta hrab∞te Zinzendorfa, a v jejφm sousedstvφ m∙₧ete na KomenskΘho ulici navÜtφvit vlastiv∞dnΘ muzeum. JeÜt∞ zajφmav∞jÜφ je nßrodopisnΘ muzeum na Goethov∞ ulici - to vystavuje mno₧stvφ p°edm∞t∙, je₧ p°ivezli misionß°i ze sv²ch cest. Rozhodn∞ se nezapome≥te podφvat na bratrsk² h°bitov na svahu v²Üiny Hutberg. I ten pat°φ k pozoruhodnostem Ochranova. OdpoΦφvajφ tu celΘ generace od zalo₧enφ obce, ani jeden hrob nebyl zruÜen. Kolem 6000 pφskovcov²ch kamen∙ obdΘlnφkovΘho tvaru, vÜechny stejn∞ velikΘ, opat°enΘ jen jmΘnem a p°φsluÜn²mi daty, sv∞dΦφ o rovnosti, kterß mezi Φleny jednoty panovala i po smrti. Zesnulφ byli uklßdßni do hrobu v tom po°adφ, jak odchßzeli na v∞Φnost, a to vlevo od hlavnφ cesty mu₧i a vpravo od nφ ₧eny. Za n∞kter²mi deskami jsou h∙lky s Φφsly - tak jsou oznaΦeny hroby zvlßÜ¥ pozoruhodn²ch Φlen∙ jednoty. Najdete tu, jste-li vybaveni plßnkem h°bitova, hned zkraje vlevo desku se jmΘnem Christian David, v²Üe desku se jmΘnem August W. Heyde (ten p∙sobil pln²ch padesßt let jako misionß° v Tibetu), je tu poh°ben prvnφ pok°t∞n² eskymßck² man₧elsk² pßr (Simon Arbalik a Sara Pussimek), kter² si p°ßl pro₧φt zbytek ₧ivota v zemi, odkud misionß°i p°iÜli, a mnoho dalÜφch. V jednom p°φpad∞ vÜak byla rovnost p°ece jen poruÜena - ΦlenovΘ rodiny hrab∞te Zinzendorfa majφ uprost°ed h°bitova sice dost prostΘ, ale p°ece jen odliÜnΘ nßhrobky. V souΦasnΘ dob∞ se v jinΘ Φßsti h°bitova setkßvßme u₧ s obvykl²mi nßhrobky, jak jsme na n∞ zvyklφ.

Domnφvßm se, ₧e prohlφdka Ochranova pot∞Üφ ka₧dΘho vnφmavΘho nßvÜt∞vnφka.

Jaromφr Prochßzka