Maxtor DimamondMax Plus D740X a DiamondMax D540X Za hranice V oblasti osobních počítačů se už podařilo překonat řadu bariér, které bránily zvyšování kapacity a rychlosti pevných disků. Jednu z posledních překonala firma Maxtor se svými novými produkty. Ne vždy se podaří vše naplánovat dokonale s ohledem na budoucí vývoj. Ve světě počítačů to platí zvlášť, protože v něm se postupuje často až nečekaně rychle. Dnes už se třeba usmíváme nad některými činy a výroky, a to dokonce i nad výroky slavných osobností z oblasti IT - ani takoví lidé totiž často nedokázali vidět i jen o pár let dopředu. Vzpomeňme například na výrok Billa Gatese, že 640 KB paměti musí stačit opravdu každému. Kdo je ale schopen odhadnout takovýto hektický vývoj a kdo by jen před pár lety řekl, že nám nebudou stačit disky s kapacitou 137 GB? A právě překonat tuto kapacitu není úplně jednoduché, ale na to už jsme celkem zvyklí. Různé překážky byly totiž větším pevným diskům kladeny několikrát (k nejvýznamnějším patřila hranice 504 MB a 8,4 GB), a to jak ze strany operačních systémů, tak ze strany BIOS nebo diskového rozhraní. Co se muselo překonat Tak například starší systémy BIOS měly na svědomí jednu hranici - nepodporovaly disky s kapacitou větší než 504 MB. Do července 1994 totiž většina systémů BIOS nepodporovala tzv. LBA (Logical Block Adress), ale pouze CHS (Cylinder, Head, Sector). Maximální počet cylindrů byl jen 1024 a maximální velikost disku tedy právě 504 MB (63 x 16 x 1024 x 512 = 528 482 304 bajtů). Novější BIOS pak už s LBA pracovaly a větší disky podporovaly, ale některé zase pouze do kapacity 2048 MB. Podporovaly totiž maximálně 4093 - 4096 cylindrů. Další hranice pak byla na úrovni 4,2 a 8,4 GB. Některá omezení ale přinášejí i operační systémy, a to i moderní operační systémy. Starší verze systému DOS značně omezovaly maximální velikost disku - v té době však měly disky skutečně malou kapacitu. Ale i například poslední DOS a Windows 95 podporují jen oddíl do velikosti 2048 MB. Jak MS-DOS, tak Windows 95 používají pro disky 16bitovou tabulku FAT. Počet základních alokačních jednotek je omezen hodnotou 65536 (64K). Maximální velikost datového bloku je 32 768 B (32 KB)- vynásobením 32 KB x 64K získáme právě 2048 MB. U Windows NT je maximální velikost datového bloku 64 KB a tím se také zvyšuje maximální velikost logického disku (při použití FAT16) na 4 GB. A jsme u dalšího zajímavého omezení. Pokud chcete pod operačními systémy Windows 2000 nebo Windows XP naformátovat disk větší než 32 GB, neuspějete. Systém vám to nedovolí (tedy v případě, použijete-li souborový systém FAT32). Disk s větší kapacitou ale připojit můžete, musíte ho však formátovat pod jiným systémem. Zajímavé, že? Použít ale samozřejmě můžete bez problémů souborový systém NTFS. Hranice 137 GB prolomena Poslední kapacitní bariérou, kterou bylo nutné překročit, byla bariéra ležící u 137 GB. Ještě před pár lety se toto omezení zdálo málo významné, ale kapacita roste tak závratně, že i oněch 137 GB se stalo brzdou dalšího rozvoje. Nebyl to už ale problém pouze BIOS nebo softwaru. Původní rozhraní ATA totiž používá "pouze" 28bitové adresování; maximálně je tak možné adresovat "pouze" 137 GB - tedy 228. Společnost Maxtor tedy navrhla nové rozhraní ATA - ATA/ATAPI-6 (Ultra ATA/133), které používá 48bitové adresování. Hranice se tak posunula na 144 petabytů - tj. 144 000 000 GB (téhle kapacity hned tak nedosáhneme, říkáme si asi všichni - ale kdo ví?). Když už se měnilo ATA rozhraní, bylo také umožněno zvýšení množství dat, které lze přenést pomocí jednoho ATA příkazu - z 256 sektorů (cca 131 KB) na 65 536 (cca 33 MB). To se hodí v případě zpracování souborů velké velikosti (video). Ovšem pokud se chcete dostat za hranici 137 GB, musí to podporovat nejen řadič, ale i operační systém a systém BIOS. Z operačních systémů podporuje větší disky pouze systém Windows XP se servis packem. U některých starších řadičů je možné použít novější ovladače, které podporu větších disků zajistí. Jinak je ale nutné zakoupit nový řadič podporující větší disky. Zase rychleji U procesorů jsme na velmi rychlou změnu rychlosti připraveni. U rozhraní pevných disků ovšem nedochází ke zvýšení rychlosti tak často. Také dnes používané rozhraní Ultra ATA/100 (z června roku 2000) má své rychlostní omezení - 100 MB/s. Jde sice o rychlost, které dnešní pevné disky ani zdaleka nedosahují, ale přesto se firma Maxtor rozhodla tuto hranici překonat a společně s dalšími firmami prosazuje právě rozhraní Ultra ATA/133 s maximální přenosovou rychlostí 133 MB/s, tedy o 33 MB/s rychlejší. To už je ale rychlost PCI sběrnice. Zpětná kompatibilita je zajištěna - to znamená, že k řadiči Ultra ATA/133 je možné připojit i starší disky. K připojení se navíc používá i běžný 80žilový datový kabel (nutný už pro připojení disků Ultra ATA/66). Nové řadiče Ultra ATA/133 tedy podporují vyšší přenosové rychlosti i větší disky (s kapacitou větší než 137 GB), takže pro uživatele, kteří si jej pořídí, přináší i další výhodu. Je sice pravda, že se hovoří i o rozhraní Serial ATA s přenosovou rychlostí 150 MB/s, ale disky a řadiče s tímto rozhraním jsou stále v podstatě jen v prototypech. Rychlík My jsme měli možnost vyzkoušet nové disky i nové rozhraní v praxi. Nejprve pojďme k disku Maxtor D740X s kapacitou 40 GB (vyrábí se i verze 20, 60 a 80 GB). Jde o pevný disk s jednou plotnou, která se otáčí rychlostí 7200 ot./min. Zajímavé na tomto disku je, že je vybaven právě novým rychlým rozhraním Ultra ATA/133. Řadič Ultra ATA/133 na dnešních základních deskách ve většině případů nenajdete, a pokud tedy chcete využít toto diskové rozhraní, musíte si pořídit externí řadič v podobě PCI karty. Disk je ale zpětně kompatibilní, takže ho samozřejmě k běžnému řadiči můžete připojit také. My jsme disk připojili oběma způsoby - tedy k řadiči Ultra ATA/100 i Ultra ATA/133 - a snažili jsme se samozřejmě zjistit, zda se zvolené rozraní na rychlosti disku nějak projeví. Z našich testů vyplývá, že se zvýšením rychlosti disku použitím rychlejšího řadiče zatím počítat nemůžete - disky ještě nemají takové parametry, aby jim nestačila přenosová cesta s propustností 100 MB/s. Jak při měření hrubého výkonu, tak při použití aplikačního testu (na testovaném disku byla uložena v polovině jeho velikosti databáze, kterou program zpracovával) jsme lepší hodnoty nenaměřili. Je sice možné, že například při připojení dvou disků na jeden kanál řadiče by se určité výhody rychlejšího rozhraní projevily, ale v našem případě, kdy jsme disk připojili samostatně, jsme žádné zrychlení nezaznamenali. Při použití řadiče Ultra ATA/133 byla vyšší jen rychlost rozhraní změřená programem HD Tach - tzv. burst speed, tedy rychlost přístupu k datům uloženým ve vyrovnávací paměti disku. Co se týká srovnání s jinými disky, dopadl disk Maxtor DiamondMax Plus D740X velmi dobře. V tabulce najdete pro porovnání i výsledky disků WD Caviar WD1000BB a IBM Deskstar 60GXP. Maxtor tedy odvedl v případě tohoto disku velmi dobrou práci a vysoké jsou naměřené hodnoty rychlosti čtení i zápisu. Přístupová doba je také velmi nízká. I když nové rozhraní Ultra ATA/133 není zatím disku mnoho platné, je jeho výkon velmi dobrý. Cvalík Disk Maxtor DiamondMax Plus D740X je zajímavý svou vysokou rychlostí. Disk Maxtor DiamondMax D540X se zase může pochlubit velkou kapacitou - až rekordních 160 GB. Má totiž až čtyři 40GB plotny a 8 hlaviček. Jeho rychlost otáčení je ale 5400 ot./min. Jde o první disk, u kterého byla překonána již popisovaná 137GB hranice. Jeho instalace tedy není zcela triviální. Musíte použít vhodný řadič (v našem případě Ultra133 TX2 firmy Promise) a operační systém, ovladače řadiče a sáhnout budete muset i do registrů. Pokud použijete řadič Ultra ATA/100, operační systém vám nabídne maximální velikost oddílu jen 131 069 MB. Disk Maxtor DiamondMax Plus D740X nabízí skutečně úctyhodnou kapacitu, ale nižší rychlost otáčení ploten je na výkonu samozřejmě znát. Průměrná přenosová rychlost při čtení je oproti disku D740X asi o 5 MB/s nižší a přístupová doba je o něco vyšší. Navíc rozumnou zápisovou rychlost jsme z disku dostali až po použití programu wcache (dodaného Maxtorem), který aktivoval vyrovnávací paměť při zápisu. Rozhraní ATA/133 nemá ani v tomto případě vliv na výkon, ale je důležité z hlediska využití celé kapacity disku. Jde tedy o disk vhodný pro ty, kteří vyžadují skutečně především hodně místa a vyrovnají se s nástrahami, jež překonání 137GB hranice přináší. Pavel Trousil Maxtor DiamondMaxPlus D740X 6L040J2 Kapacita: 40 GB Rychlost otáčení: 7200 ot./min. Rozhraní: Ultra ATA/133 Cache: 2 MB SDRAM Výrobce/poskytl: Maxtor Cena: 16 130 Kč s DPH (cena i s řadičem Ultra ATA/133) Maxtor DiamondMax D540X 4G160J8 Kapacita: 160 GB Rychlost otáčení: 5400 ot./min. Rozhraní: Ultra ATA/133 Cache: 2 MB SDRAM Výrobce/poskytl: Maxtor Cena: 6270 Kč s DPH Minislovníček CHS (Cylinder, Head, Sector) - tři čísla plně popisující konkrétní místo pevného disku. Cylindr - skupina stop stejného čísla na všech površích ploten pevného disku. FAT (File Allocation Table) - souborový systém vytvořený pro DOS. Je možné s ním pracovat i v prostředí OS/2 a Windows NT. LBA (Logical Block Addressing) - systém adresování místa disku 28bitovým vyjádřením polohy. Souborový systém - metoda organizace dat (souborů) na disku. Infotipy http://support.intel.com/support/chipsets/iaa - ovladače pro řadiče Intel, které umožňují podporu disků s kapacitou 137 GB a více. http://support.microsoft.com/default.aspx?scid=kb;EN-US;q303013 - nastavení podpory větších disků ve Windows XP. http://www.maxtor.com/bigdrive - informace firmy Maxtor o překonání hranice 137 GB. http://www.t13.org - informace organizace NCITS T13, která má na starosti standard ANSI.