Události na finančních trzích IT 2002: Vše je předurčeno? Zatímco minulý finanční průvodce světem IT vznikal začátkem prosince, dnešní článek byl psán v polovině ledna. Tímto jsme tedy přišli o možnost jakési celoroční uzávěrky, popř. ucelené prognózy na rok 2002. Nedělejme si iluze; tato rubrika představuje pouze jakýsi ucelený kompilát agenturních a jiných zpráv, které o počítačových firmách přinesla světová média, nic více a nic méně. Musíme se tudíž spokojit se zhruba měsíčním zpožděním. Snad uznáte, že nemělo příliš velký smysl bilancovat rok 2001 začátkem prosince, a o nic větší smysl nemá ani přinášet prognózu na rok 2002 koncem ledna, kdy k vám zřejmě tento Chip dorazí. Takže se prostě plynule přeneseme přes změnu kalendáře. Věčná témata Bohužel se ani tentokrát nezbavíme otřepaných témat typu "Microsoft v. USA" či "Compaq meets Hewlett-Packard", neboť tyto causy jsou stále evergreenem a v nejbližších týdnech se na tom asi nic nezmění. Začneme přetahovanou mezi Carly Fiorinovou a dědici otců zakladatelů HP. Minule jsme je opustili v situaci, kdy nadace Davida a Lucille Packardových prozatím odmítla specifikovat své stanovisko k plánované fúzi. Rozhodnutí přišlo poměrně brzy - 7. prosince vedení nadace oznámilo, že bude hlasovat proti. Kdyby v USA slavili Mikuláše, mohli bychom říci, že C. Fiorinová našla v punčoše pořádnou dávku uhlí. Spolu s rodinou Hewlettových totiž dali odpůrci fúze dohromady slušných 17 % hlasů. Mluvčí HP se tuto skutečnost pokoušela zlehčit tím, že "ve hře zůstává ještě přinejmenším 82 %", ale zapomněla dodat, že i při započítání akcií vlastněných členy managementu a správní rady vedou odpůrci nad zastánci zhruba v poměru 4 : 1. A je známo, že "mlčící většina" se většinou přikloní k té straně, která má větší šanci na vítězství. Studená válka Před vánočními svátky se rétorika podstatně zmírnila. Nepočítáme-li rezignaci Richarda Hackborna na členství ve správní radě HP, doprovázenou v polovině prosince poznámkami o tom, že Hewlettovo stanovisko je "scestné", a Hewlettovu rozhodnou reakci, zavládlo relativní mediální ticho. Carly Fiorinová omezila frekvenci svých veřejných vystoupení (podle některých zdrojů se zaměřila hlavně na přesvědčování distribučních firem a obchodních partnerů) a představitelé nadace Packardových prohlásili, že na rozdíl od Hewletta nebudou agitovat mezi ostatními akcionáři. Nadace dokonce ani nezveřejnila znění analytické zprávy konzultační firmy Booz-Allen & Hamilton, na jejímž základě se rozhodla hlasovat proti; uvedla pouze, že její rozhodnutí je pevné. Jisté lavírování naznačil také Michael Capellas. V interním e-mailu zaměstnancům, jehož znění do některých médií prosáklo, šéf Compaqu uvedl, že věří v budoucnost společnosti "bez ohledu na to, zda k fúzi dojde, nebo ne", i když nezapomněl zdůraznit, že "náhradní plán nebude realizován, převládne-li nakonec zdravý rozum". Vzhůru do boje? Tento sváteční klid zbraní skončil hned po Vánocích, kdy William Hewlett oficiálně poskytl americké komisi pro cenné papíry podání, v němž se nabízí jakožto "sběratel" odmítavých hlasů drobných akcionářů a uvádí konkrétní důvody, které ho k jeho stanovisku vedou. Ani pak však konflikt příliš neeskaloval. Když Carly Fiorinová po delší době oficiálně vystoupila 7. ledna na veletrhu spotřební elektroniky v Las Vegas, zmiňovala se o fúzi s Compaqem spíše okrajově. Hewlett si dokonce dovolil gentlemanské (či spíše fanfarónské) gesto a mezi svátky prodal 5,5 milionu akcií HP, čímž se připravil o pár procent hlasů. Vedení jeho nadace oznámilo, že prodej je v souladu s dlouhodobou strategií a že "výsledek případného hlasování o fúzi nebude tak těsný, aby ho tento prodej ohrozil". Valná hromada akcionářů HP nebyla zatím podle našich informací svolána, její konání se očekává někdy na přelomu února a března (pakliže nedojde k nějakému časovému taktizování). Takže opět - pokračování příště. Monopoly po americku Zatímco spor "dědiců odkazu HP" s Carly Fiorinovou se na přelomu roku částečně zklidnil, o aférách okolo Microsoftu to říci nelze. Nejenže se aktuální soudní spory nevyvíjejí zcela podle představ Redmondu, ale navíc se objevilo několik dalších případů, které pracovníkům PR agentur pracujících pro Microsoft s největší pravděpodobností zkazily svátky či zaslouženou dovolenou na horách. A jede se dál Halasné mimosoudní narovnání Microsoftu s vládou USA bylo zpochybněno už samotným faktem, že k němu odmítla přistoupit devítka amerických států, tj. necelá polovina žalujících (se současnou podobou narovnání souhlasí kromě ostatních devíti států z původní osmnáctky i americká federální vláda). K rebelující devítce se v polovině prosince přidal právní výbor amerického Senátu, kterému se navrhované podmínky nezdály dost dobré. Takže narovnání se nekoná, v březnu dojde k dalšímu stání a odpůrci jsou opět o něco silnější, neboť k tradičním nepřátelům Redmondu (Sun, AOL/Netscape, Oracle) se - soudě podle seznamu přizvaných svědků - přidala i společnost Nokia. A aby toho nebylo málo, neuspělo ani další mimosoudní narovnání se soukromými žalobci (kteří Microsoft žalovali za předražování softwaru). Jak se dalo čekat, původně nabízená miliarda dolarů na získání dušínovské pověsti nestačila (viz minule). Microsoft se snažil chovat vstřícně a nabídl dodatečný ústupek, při němž se vzdal personální účasti v nadaci, která měla o distribuci oné miliardy rozhodovat. Americký federální soud přesto tento návrh 11. ledna definitivně zamítl, což lze považovat za vítězství společnosti Apple, která je v americkém školství značně zavedená. Inu, monopol narazil na jiný monopol... Hrátky s čísly Když to Microsoftu nevyšlo u amerických soudů, snažil se získat "oblibostní" body alespoň ve statistikách. Ale i zde nakonec narazil. První možností byla herní konzola Xbox, uvedená na americký trh koncem listopadu. Jak nám 9. prosince tiskové oddělení Microsoftu sdělilo, jen za první dva týdny po uvedení se v Severní Americe prodalo přes milion těchto gamesnických lahůdek, což z nich činilo nejprodávanější produkt své kategorie. Problém byl v tom, že jen o pár dní později vypustila na stejný trh své produkty společnost Nintendo a také se dožadovala prvního místa. Srovnání čísel nakonec přineslo následující výsledek: Microsoft zvítězil v dodávkách prodejcům, zatímco Nintendo v počtu konzol prodaných koncovým zákazníkům. Microsoft navíc bodoval tím, že k jeho konzolám prodejci automaticky přibalovali tři hry, zatímco ke konzolám Nintendo pouze jednu či dvě. Podobně dopadlo i (předem očekávané) oznámení, že systém Windows XP je nejúspěšnější verzí Windows v historii. Opravdu, množství Microsoftem expedovaných licencí bylo rekordní. Bohužel však šlo o licence dodávané jak koncovým zákazníkům, tak výrobcům PC. Ve srovnání prodeje "krabicových" Windows primát i nadále obhájila obstarožní Windows 95. A zde se ukazuje důležitost skutečnosti, že zatímco před deseti lety byl operační systém volitelnou součástí dodávky, dnes počítač bez Windows takřka neseženete. Nechcete Windows? Máte smůlu! Do naha! Možná si vzpomínáte na kampaň "nahého PC". Podobnou taktiku zvolil Microsoft i v regionu jihovýchodní Asie, který je proslulý vysokou mírou softwarového pirátství. Američané začali tradičně: tlakem na vládní úřady (podpořenými nedávným jednáním o přijetí Číny do WTO). Chcete-li do společenství vyspělých zemí, přestaňte krást software! Výsledek byl překvapivý nejen pro Američany. Magistrát čínského hlavního města Pekingu loni v prosinci odmítl nabídku Microsoftu a rozhodl se používat software místních firem, založený převážně na bázi Linuxu. Dokonce i renomovaná firma Gartner Group tento krok komentovala jako "výzvu pro Microsoft". Pravda, jeden magistrát (třebaže je možná ekonomickým ekvivalentem ČR) toho moc nezmůže. Ale v polovině ledna následovaly další ztráty. Korejská vláda rozhodla 13. ledna o migraci zhruba čtvrtiny svých počítačů z platformy Windows na operační systém Hancom Linux. Paradoxem přitom je, že Microsoft se v roce 1999 neúspěšně pokoušel firmu Hancom koupit. Přiznám se, nevím nic o úrovni východoasijských verzí Windows a o schopnosti Linuxu naplnit potřeby běžného evropského uživatele PC mám své pochyby. Nicméně dva výše zmíněné kontrakty (v nichž mimochodem Microsoft figuroval jakožto neúspěšný kandidát) naznačují, že nahota není tak úplně nemorální... Gates jako oběť Takže kde ještě mohl Redmond dohnat ztracené body? Značně neúspěšně to zkusil v prosincové uživatelské anketě vydavatelství ZDNet, v níž se servery ZDNet návštěvníků ptaly na perspektivnost softwarových platforem Java, .Net apod. První dva dny Microsoft značně prohrával, ale pak došlo k náhlému zlomu. Bohužel pouze do okamžiku, kdy vyšlo najevo, že tisíce uživatelských hlasů přicházely z domény Microsoftu a že některé z nich byly generovány skriptovými programy. Máme-li spojovat společnost Microsoft s Billem Gatesem, pak musíme přidat ještě jednu hořkou kapku. 13. ledna měl v Utahu premiéru film nazvaný Nothing So Strange, jehož děj začíná zastřelením Billa Gatese. O tomto filmu jsme zde už jednou psali (tehdy se ještě pracovně jmenoval MacArthur Park). Nepřátele Microsoftu musíme bohužel zklamat - soudě podle ukázek, zmíněný film je tak špatný, že na česká plátna svou cestu nejspíš nenajde. Nechme teď stranou naprostou morbidnost zmíněného filmu (komu z vás by se líbilo, kdyby někdo filmoval vaši smrt?). Jde o to, že Microsoft se poslední dobou stal až příliš snadným terčem. Na rozdíl třeba od společností Hynix, Xerox apod., které jsou na tom podstatně hůř. Ale ty se tolik nesnaží působit na veřejnost. A tak jejich situaci pomineme mlčením... Karel Stachovec, autor@chip.cz Situace na burze Text: Máme-li věřit otřepanému úsloví "Konec dobrý, všechno dobré", pak bychom mohli konstatovat, že v případě technologických firem koncem loňského roku zřejmě definitivně skončila jakási krize důvěry ze strany investorů. Je pravda, že námi sledovaný technologický index NASDAQ už od listopadu s menšími či většími výkyvy roste. Dva měsíce však na potvrzení dlouhodobého trendu nestačí, a ani analytické firmy nepředpovídají výraznější oživení před druhým pololetím. Spokojme se tedy alespoň s tím, že letos je výhled na začátku nového roku o něco pozitivnější než loni, na začátku nového tisíciletí. Ani naše statistiky žádné větší otřesy neodrážejí - mezi firmami s výraznějšími nárůsty nenajdeme žádnou větší společnost. Některé z nich se sice objevily v "červené" tabulce, ale propady nejsou natolik výrazné. K jednotlivým firmám Společnost Sonic Blue zřejmě ustála soudní rizika spojená s distribucí přehrávačů MP3 a systémů blokujících televizní reklamu; nic konkrétnějšího se v souvislosti s ní na přelomu roku alespoň ve světových médiích neobjevilo. Ještě méně pak bylo slyšet o společnosti Acer. Informační vakuum naštěstí nepanuje alespoň v případě společnosti Western Digital - ta totiž, povzbuzena zvýšeným odbytem pevných disků, převzala od koncernu Fujitsu produkci disků pro stolní počítače. Společnost Western Digital si tak alespoň částečně vylepšuje svou pozici na trhu; ve srovnání s producenty, jako je IBM, Maxtor či Seagate, je totiž stále považována za finančně slabšího konkurenta. Ani u zbývajících firem v horní polovině přehledu nemáme k dispozici mnoho informací. Vzestup AMD byl zřejmě způsoben optimistickou zprávou Intelu ohledně prodeje PC na konci roku 2001. (Je trochu paradoxní, že Intel tak nejvíce pomohl právě svému konkurentovi.) A společnost Palm by si už vůbec neměla příliš vyskakovat, neboť ve výroční statistice Standard & Poor's za rok 2001 byla vyhodnocena jako druhý nejhorší titul, hned za dnes už neexistující energetickou společností Enron. Prosincový 36procentní nárůst tak může zřejmě brát jako jakýsi vánoční dárek; s prodejem kapesních počítačů to nevypadá moc dobře, spíš má větší šanci uspět tím, že prodá svůj operační systém některému z producentů mobilních telefonů. Mimochodem, když už jsme u té výroční zprávy Standard & Poor's - nejúspěšnějším titulem roku 2001 se staly akcie firmy Nvidia. Škoda že jejich cenu sledujeme teprve od loňského léta... Bude lépe? Ani v případě největších propadů nemáme k dispozici příliš mnoho informací. U AOL TW vyměnili nejvyššího šéfa, ale to zřejmě na propad kurzu velký vliv nemělo. Qualcomm doplácí na dozvuky "dotcomového" propadu - ještě v roce 1999 šlo o údajně nejperspektivnější společnost na americkém akciovém trhu, dnes je však situace trochu jiná. Takže jediné, co můžeme alespoň částečně komentovat, je propad firmy Corel. Ta totiž zveřejnila nepříliš příznivou prognózu ohledně výsledků za fiskální rok 2001. Ale o tom až někdy jindy. Co na to finance? Je tak trochu škoda, že tentokrát nám termín uzávěrky neumožnil počkat si na první celoroční bilance počítačových firem za rok 2001; společnosti Adobe, Caldera, Océ a Progress totiž své účetnictví uzavíraly už koncem listopadu, a tak na skutečné hodnocení prvního roku nového tisíciletí si budeme muset počkat do příštího čísla. Přesto můžeme zejména čísla uvedená společnostmi Adobe, Asustek a Oracle brát za bernou minci. Adobe si představme jakožto indikátor elektronického publikování, Asustek nám naznačí vývoj hardwaru a Oracle zase situaci velkých společností. Adobe Společnost Adobe se stále ještě mohla vymluvit na "efekt 11. září", tj. na teroristické útoky v USA. To však na vysvětlení 60procentního propadu příjmů zřejmě nepostačí. Software pro DTP a elektronické publikace prostě už není v kurzu. Adobe si sice v této oblasti stále drží dominantní postavení, ale zdá se, že investorům to nestačí. Oracle Výsledky společnosti Oracle byly napjatě očekávány už od listopadu, kdy Larry Ellison na Comdexu vyslovil své smutné varování. Nakonec to bylo ještě horší; nejenže se potvrdily obavy z propadu (viz čísla), ale společnost současně přiznala, že přechod na nový obchodní model (termínu e-business se v tomto případě zřejmě nevyhneme) nepřinesl očekávané úspory. Vzhledem k významu Oraclu pro velké světové firmy tak můžeme zpětně posoudit, nakolik výsledky společnosti Oracle odrážejí vývoj světové ekonomiky. Larry by se asi měl stydět... Asustek V dnešním přehledu může s Oraclem v kategorii obratu soutěžit jen tchajwanský Asustek. Firma sice mediálně neznámá, ale v této zemi přítomná na (snad) desítkách tisíc boardů. A Asustek hlásí sice nárůst obratu (není divu, neboť loni získal řadu lukrativních kontraktů pro přední americké počítačové firmy), ale zisk mu stagnuje. Což by mělo za normálních okolností znamenat, že strádají už i marže výrobců komponent. Takže si to shrňme: nejprve hubli distributoři, poté výrobci, nyní dodavatelé komponent. Kdo bude následovat? A co linuxové firmy? Tímto se omlouvám příznivcům firem 3Com a Palm, neboť jejich problémy si žádají mnohem podrobnější analýzu, na niž zde není místo. Nás daleko více zajímá srovnání "linuxových" firem. Red Hat je sice konečně v "plusu" (alespoň podle vlastních čísel), ale už teď zápasí se stagnací obratu. Konkurenční firma Caldera na druhé straně vykazuje radikální nárůst obratu, ale prachy pouští, kudy se dá. Snad se dá mluvit o nějaké perspektivě, ale o jaké? A pokud jde o "handheldy" - snad jindy.