N∞meckß slovesa d∞lφme do p∞ti skupin: pomocnß slovesa, slabß slovesa, silnß slovesa, zp∙sobovß slovesa a smφÜenß slovesa. P°ipravili jsme pro Vßs podrobn² p°ehled Φasovßnφ jednotliv²ch sloves. Pro vÜechna slovesa platφ urΦitΘ spoleΦnΘ zßsady, proto Φt∞te dßle a pou₧φvejte pomocnΘ menu.

V n∞mΦin∞ jsou Φty°i infinitivnφ tvary.

Dva ΦinnΘ:

1. infinitiv p°φtomn² - konΦφ na ûen: kaufen, machen, kommen
2. infinitiv minul² û sklßdß se z p°φΦestφ minulΘho a z infinitivu pomocnΘho slovesa haben nebo sein: gekauft haben, gemacht haben, gekommen sein

Dva trpnΘ:

1. infinitiv p°φtomn² û sklßdß se z p°φΦestφ minulΘho a slovesa werden: gekauft werden, gemacht werden
2. infinitiv minul² - sklßdß se z p°φΦestφ minulΘho + worden sein: gekauft worden sein

P°φΦestφ

1. P°φΦestφ p°φtomnΘ se tvo°φ od infinitivu p°φtomnΘho p°ipojenφm ûd. Mß Φinn² v²znam jako Φesk² p°echodnφk p°φtomn²: kochend û va°φcφ se, schreibend û pφÜφcφ, singend û zpφvajφcφ
2. P°φΦestφ minulΘ oznaΦuje ji₧ ukonΦen² d∞j, v p°φvlastku se sklo≥uje jako p°φdavnΘ jmΘno.Tvo°φ se p°edponou ge- slovesn²m kmenem û koncovkou ût (u slab²ch sloves) nebo koncovkou ûen a zm∞nou kmenovΘ samohlßsky (u siln²ch sloves):  ge + kauf + t = gekauft, ge + blieb + en = geblieben. 

P°edpona ge- v p°φΦestφ minulΘm nenφ:

1. u sloves s neodluΦiteln²mi p°edponami: verkauft, bekommen
2. u sloves se dv∞ma p°edponami: ausverkauft
3. u sloves konΦφcφch na ûieren: studiert, diktiert

U sloves s odluΦitelnou p°edponou se vklßdß ge- mezi p°eponu a kmen: eingekauft.

Rozkazovacφ zp∙sob sloves

Rozkazovacφ zp∙sob vyjad°uje rozkaz, vybφdnutφ, prosbu.

╖      Tvo°φ se ze slovesnΘho kmene p°idßnφm osobnφch koncovek, 2. os. Φ. j. û bez koncovky nebo koncovka ûe, musφ b²t u sloves s kmenem konΦφcφm na ût, -d . U siln²ch sloves s kmenov²m e se koncovka nep°idßvß. Ve 2. os. Φ. mn. je koncovka ût.

P°φklady: kauf(e)! kauft! arbeite! arbeitet! komm! kommt! gib!

╖         Ve 2. os. Φφsla  jednotnΘho a mno₧nΘho nenφ osobnφ zßjmeno.

╖         V mn. Φφsle se rozkazovacφ zp∙sob tvo°φ pravideln∞.

1. os. Φ. mn. û lernen wir! fahren wir! 3. os. Φ. mn. - lernen Sie! fahren Sie!

╖      Silnß slovesa m∞nφ kmenovou samohlßsku jen v jednotnΘm Φφsle. Pokud nemajφ p°ehlßsku v slovesnΘm kmeni, nemajφ ji ani v rozkazovacφm zp∙sobu: fahr! fahrt! gib! gebt! nimm! nehmt! lies! lest! sieh! seht!

Zvratnß slovesa

Pokud chcete sprßvn∞ pou₧φvat zvratnß slovesa v n∞mΦin∞, zapome≥te na ΦeÜtinu, kde se pro vÜechny osoby u₧φvß stejn² tvar zvratnΘho zßjmena se, si.

╖         ZvratnΘ zßjmeno sich je v n∞mΦin∞ jen ve 3. os. obou Φφsel a v infinitivu a na rozdφl od ΦeÜtiny se sklo≥uje.

╖         V 1. a 2. os. obou Φφsel je nahrazeno osobnφm zßjmenem p°φsluÜnΘ osoby ve 4. nebo 3. pßd∞. P°φklady: ich wasche mich (mir) û myju se, si, du wΣscht dich (dir), er (sie, es) wΣscht sich (sich), wir waschen uns (uns), ihr wascht euch (euch), sie (Sie) waschen sich (sich)

╖         Mnohß Φeskß zvratnß slovesa nejsou zvratnß v n∞mΦin∞. P°φklady: ptßt se - fragen, jmenovat se - hei▀en, uΦit se - lernen, p°ihodit se, stßt se - passieren, zkazit se - verderben

╖         N∞kdy se pßd ΦeskΘho a n∞meckΘho zvratnΘho slovesa liÜφ: ich ruhe mich aus û odpoΦinu si, ich gew÷hne mich daran û zvyknu si na to, ich lege mich û lehnu si, ich sehe mir an - podφvßm se, prohlΘdnu si

╖         Ve spojenφ infinitivu zvratnΘho slovesa se zp∙sobov²m slovesem se zvratnΘ zßjmeno °φdφ podm∞tem. Ich muss mich ausruhen. / Musφm si odpoΦinout.

╖         V rozkazovacφm zp∙sobu se zvratnost vyjad°uje zßjmenem p°φsluÜnΘ osoby.

stell dich (dir) vor!- p°edstav se! p°edstav si!, stellt euch (euch) vor! stellen wir uns (uns) vor! stellen Sie sich (sich) vor!

P°φklady n∞kter²ch zvratn²ch sloves v n∞mΦin∞  

sich setzen /posadit se, sednout si, sich legen / lehnout si, sich stellen / postavit se, stoupnout si, sich ansehen /prohlΘdnout si, sich ausruhen, sich erholen / odpoΦinout si, sich waschen /m²t se, si, sich kaufen / koupit si, sich vorstellen / p°edstavit se/si, sich benehmen / chovat se, sich unterhalten / bavit se, sich anziehen / oblΘknout se/si, sich ausziehen / svlΘknout se, si, sich umziehen / p°evlΘknout se, sich wⁿnschen / p°ßt si, sich langweilen / nudit se, sich Σrgern / zlobit se, sich kⁿmmern / starat se, sich treffen / setkat se  

N∞kterß Φeskß zvratnß slovesa jsou v n∞mΦin∞ nezvratnß nap°.: jmenovat se / hei▀en, zkazit se / verderben, stßt se / passieren, uΦit se / lernen, ptßt se / fragen, hrßt si / spielen, koupat se / baden

Slovesa s odluΦiteln²mi a neodluΦiteln²mi p°edponami

P°edpony v n∞mΦin∞ m∞nφ v²znam slovesa. UrΦit∞ se vyplatφ, kdy₧ se nauΦφte neodluΦitelnΘ p°edpony nazpam∞¥. Ostatnφ p°edpony si pak lΘpe zapamatujete, pokud budete hodn∞ Φφst, mluvit a p°eklßdat r∙znΘ texty.

╖         p°edpony neodluΦitelnΘ û be-, ge-, ent-, emp-, er-, ver-, zer-, miss-

╖         p°edpony odluΦitelnΘ û ab-, an-, auf-, aus-, bei-, ein-, mit-, nach-, vor-, weg-, zu-

╖         p°edpony ΦßsteΦn∞ odluΦitelnΘ û durch-, hinter-, ⁿber-, um-, unter-, wieder - p°edpona je odluΦitelnß u sloves nep°echodn²ch, u sloves p°echodn²ch v p∙vodnφm v²znamu, u nich₧ 4. pßd zßvisφ p°φmo na slovese.

P°φklady n∞kter²ch sloves:

 Infinitiv prost²

Prost² infinitiv se vyskytuje:

1. po zp∙sobov²ch slovesech û Ich muss schon gehen.

2. po slovesech bleiben, lassen û Bleib sitzen! Lass das liegen!

3. po slovesech smyslovΘho vnφmßnφ jako sehen, h÷ren, spⁿren, fⁿhlen û Ich h÷re sie kommen. Ich sehe ihn kommen.

4. po slovesech pohybu jako gehen, kommen, fahren, fliegen û Wir fahren einkaufen. Er geht schlafen.

5. po slovesech lernen, lehren, helfen, hei▀en, pokud nenφ rozvit² û Ich helfe dir aufrΣumen. Wir lehren ihn Auto fahren.

6. po slovesu brauchen je u₧itφ fakultativnφ û Du brauchst nicht (zu) lⁿgen.

7. po slovesech finden, machen, schicken, legen, haben, sein ve zvlßÜtnφch p°φpadech û Er schickt sie schlafen. Ich fand das Kind auf der Stra▀e liegen.

V ostatnφch p°φpadech stojφ infinitiv zßvisl² û Es begann zu schneien.  

Jednß se zejmΘna o slovesa: anfangen, beginnen, aufh÷ren, vergessen, versprechen, gelingen, versuchen, sich lohnen, sich bemⁿhen.

Infinitiv zßvisl²  

Infinitiv zßvisl² je spojen spojovacφm v²razem zu, kter² se klade p°ed infinitiv a pφÜe se odd∞len∞. U sloves s odluΦitelnou p°edponou se vklßdß mezi p°edponu a sloveso. Nßsleduje-li po sob∞ n∞kolik zßvisl²ch infinitiv∙, stojφ zu jen u poslednφho.  

P°φklady: Er versprach, uns einen Brief  zu schicken. Das Kind versprach aufzurΣumen.  

Infinitiv zßvisφ:

1.  na slovese:  Wir denken nicht daran, mitzugehen.

2.  na podstatnΘm jmΘn∞:  Ich habe die Absicht, nach Italien zu fliegen.

3.  na  p°φdavnΘm jmΘn∞:  Es ist nicht leicht, alles gut zu machen.

ZvlßÜtnφ v²znam mß spojenφ sein + infinitiv s zu. OznaΦuje trpnou mo₧nost nebo nutnost. P°eklßdß se do ΦeÜtiny v²razy: je mo₧no, je nutno, lze, je t°eba, je patrno. P°φklady: Der Antrag ist auszufⁿllen. / Äßdost je t°eba vyplnit.

Spojenφ slovesa haben + infinitiv s zu vyjad°uje, ₧e podm∞t mß povinnost, mo₧nost n∞co uΦinit. P°φklady: Was hast du zu berichten?/ Co mßÜ vy°φdit?  Ich habe etwas zu schreiben. / Mßm n∞co napsat.

Trpn² rod

Trpn² rod se tvo°φ pomocφ slovesa werden + p°φΦestφ minulΘho v²znamovΘho slovesa, vyjad°uje pr∙b∞h d∞je.

P°φtomn² Φas:             Der Patient wird untersucht.

Budoucφ Φas:              Der Patient wird untersucht werden.

PrΘteritum:                 Der Patient wurde untersucht.

Perfektum:                 Der Patient ist untersucht worden

Plusquamperfektum: Der Patient war untersucht worden.

Trpn² rod ve spojenφ  se zp∙sobov²m slovesem se tvo°φ p°φsluÜn²m tvarem zp∙sobovΘho slovesa a infinitivem p°φtomn²m trpnΘho rodu.

P°φtomn² Φas:            Der Patient muss untersucht werden.

Budoucφ Φas:             Der Patient wird untersucht werden mⁿssen.

PrΘteritum:                 Der Patient musste untersucht werden.

Perfektum:                Der Patient hat untersucht werden mⁿssen.

Plusquamperfektum: Der Patient hatte untersucht werden mⁿssen.untersucht werden mⁿssen.  

P∙vodce d∞je se vyjad°uje p°edlo₧kov²m pßdem s von nebo p°edlo₧kou durch, mit: 

Der Patient wird  vom Arzt untersucht. Der Brief wurde mit der Schreibmaschine geschrieben.

Trpn² rod m∙₧eme vyjßd°it rovn∞₧ pomocφ konstrukce sein + p°φΦestφ minulΘ, jednß se o stavovΘ pasφvum, kterΘ vyjad°uje stav a v²sledek d∞je: Der Patient ist untersucht. (Pacient je ji₧ vyÜet°en²).

Trpn² rod tvo°φ jen slovesa, v jejich₧ v²znamu je rys akΦnosti. Bez pasivnφch forem jsou:

1. modßlnφ slovesa

2. slovesa vyjad°ujφcφ pov∞trnostnφ ·daje: es regnet, es schneit

3. slovesa, jejich₧ p°edm∞tem je Φßst t∞la

4. slovesa haben, besitzen, bekommen, erhalten, enthalten

5. ·daje ceny, mφry, vßhy: kosten, wiegen, betragen, umfassen

6. slovesa h÷ren, lassen, sehen v kombinaci s jin²m infinitivem

7. udßlostnφ slovesa: stattfinden, sich ereignen

8. reflexφvnφ slovesa

9. slovesa oznaΦujφcφ procesy, stavy, vztahy: fehlen, gefallen, geh÷ren, gelten, passen

10. konstrukce es gibt

11. slovesa s v²znamem b²t, znamenat: sein, entsprechen, bilden

Konjunktiv

Konjunktiv se v n∞mΦin∞ tvo°φ od vÜech Φas∙. Vyjad°uje se jφm mo₧nost, nejistota, neskuteΦnost, p°ßnφ, skromnΘ mφn∞nφ, vybφdnutφ.

Konjunktiv p°φtomnΘho Φasu se tvo°φ p°idßnφm koncovek e, st, e, en, et, en k nezm∞n∞nΘmu infinitivnφmu kmeni. Sloveso sein nemß v 1. a 3. os. Φ. j. koncovku - e: ich suche, du suchest, er suche, wir suchen, ihr suchet, sie suchen, ich sei, du sei(e)st, er sei, wir seien, ihr seiet, sie seien

Konjunktiv perfekta se tvo°φ pomocφ slovesa sein nebo haben v konjunktivu prΘzenta + p°φΦestφ minulΘ v²znamovΘho slovesa:  ich habe gesucht, du habest gesucht, er habe gesucht, wir haben gesucht, ihr habet gesucht, sie haben gesucht, ich sei gereist, du seiest gereist, er sei gereist, wir seien gereist, ihr seiet gereist, sie seien gereist

Konjunktiv futura se tvo°φ pomocφ konjunktivu prΘzenta slovesa werden+ infinitivu v²znamovΘho slovesa: ich werde suchen, du werdest suchen, er werde suchen, wir werden suchen, ihr werdet suchen, sie werden suchen

Konjunktiv prΘterita tvo°φ slovesa od oznamovacφho zp∙sobu prΘterita p°ehlßskou kmenovΘ samohlßsky, 1. a 3. os. Φ. j. majφ stejn² tvar: ich hΣtte, ich wΣre, du wⁿrdest, er kΣme, wir kauften, ich k÷nnte. Slabß a silnß slovesa vyjad°ujφ konjunktiv p°edevÜφm pomocφ tvaru wⁿrde+infinitiv.

╖       slabß  slovesa - konjunktiv prΘterita se shoduje s tvarem oznamovacφho zp∙sobu  prΘterita, proto se vyjad°uje pomocφ tvaru wⁿrde + infinitiv v²znamovΘho slovesa: ich wⁿrde kaufen, du wⁿrdest kaufen, er wⁿrde kaufen, wir wⁿrden kaufen, ihr wⁿrdet kaufen, sie wⁿrden kaufen

╖       silnß slovesa - tvo°φ konjunktiv od prΘteritßlnφho kmene, pokud jsou schopnß, tak p°ehlasujφ samohlßsku, Φasto se pou₧φvß opisn² tvar wⁿrde + infinitiv v²znamovΘho slovesa: ich kΣme, du bliebest

╖       zp∙sobovß slovesa a sloveso wissen - tvo°φ konjunktiv od oznamovacφho zp∙sobu prΘterita p°ehlßskou kmenovΘ samohlßsky, s v²jimkou wollen, sollen: ich dⁿrfte, du k÷nntest, er m÷chte, wir mⁿssten, ihr wolltet, sie sollten, ich wⁿsste

Konjunktiv plusquamperfekta se tvo°φ pomocφ pomocnΘho slovesa sein, haben ve tvaru konjunktivu prΘterita+p°φΦestφ minulΘ v²znamovΘho slovesa: ich hΣtte gesucht, du wΣrest gekommen. Ve spojenφ zp∙sobovΘho slovesa s v²znamov²m slovesem se u₧φvß infinitivu zp∙sobovΘho slovesa mφsto p°φΦestφ minulΘho: ich hΣtte kommen mⁿssen, er hΣtte bleiben wollen 

Strßnku p°ipravujφ lekto°i vzd∞lßvacφho centra ASSET ╚eskΘ Bud∞jovice od prosince 1999. Zm∞ny a dopl≥ovßnφ strßnky provßdφme minimßln∞ 1x t²dn∞.  Prosφme, piÜte nßm VaÜe dotazy, hodnocenφ obsahu, nßm∞ty a p°ipomφnky na nßÜ e-mail: asset@nj.cz