OBSAH

1.    Z┴KLADN═ Z┴KON SPOLKOV╔ REPUBLIKY N╠MECKO
1.1  Okolnosti vzniku ·stavy 
1.2  Povaha Zßkladnφho zßkona 
1.3  ╚len∞nφ Zßkladnφho zßkona 
2.    NEJVYèè═ SPOLKOV╔ ORG┴NY 
2.1  Spolkov² sn∞m (der Bundestag) 
2.2  Spolkovß rada (der Bundesrat) 
2.3  Spolkovß vlßda (die Bundesregierung) 
2.4  Spolkov² prezident (der BundesprΣsident) 
2.5  Spolkov² ·stavnφ soud (das Bundesverfassungsgericht)
3.    Z┴KONOD┴RSTV═ 
3.1  Zßkonodßrnß iniciativa 
3.2  Projednßnφ a rozhodnutφ 
3.3  VyhlßÜenφ zßkona 
4.    P╪EHLED POUÄIT╔ LITERATURY
5.    P╪═LOHY 
5.1  Zßkladnφ prßva - Zßkladnφ zßkon SpolkovΘ republiky N∞mecko, Φl. 1 a₧ 19 

1  Z┴KLADN═ Z┴KON SPOLKOV╔ REPUBLIKY N╠MECKO
1.1 Okolnosti vzniku ·stavy
          Vznik Zßkladnφho zßkona SRN byl siln∞ ovlivn∞n politickou situacφ po skonΦenφ 2. sv∞tovΘ vßlky, a to vnit°nφ i vn∞jÜφ. Pora₧enΘ N∞mecko bylo p°inejmenÜφm v prvnφch povßleΦn²ch letech pod siln²m tlakem okupaΦnφch mocnostφ, kterΘ v²razn∞ ovliv≥ovaly znovuvytvß°enφ jeho politickΘho a prßvnφho systΘmu. P°itom ani mezi spojenci nepanovala jednota v nßzoru na budoucφ z°φzenφ a orientaci N∞mecka. P°esto₧e se toti₧ USA, Velkß Britßnie i Francie shodovaly v obecn²ch demokratick²ch principech, v jednotlivostech bychom mohli nalΘzt znaΦnΘ odliÜnosti, zp∙sobenΘ jednak rozdφlnostφ jejich vlastnφch politick²ch a prßvnφch kultur a takΘ r∙znostφ zahraniΦn∞ politick²ch zßjm∙.
          Z vnitropolitickΘho hlediska byla p°φprava ·stavnφch zßklad∙ N∞mecka siln∞ ovlivn∞na vßleΦn²mi a p°edvßleΦn²mi udßlostmi. Samotn² Zßkladnφ zßkon ve sv²ch jednotliv²ch ustanovenφch negativn∞ reagoval na tzv. V²marskou ·stavu (1919), kterß prßvn∞ umo₧nila Hitler∙v p°φchod k moci. ┌stavnφ ·prava politick²ch stran, institut konstruktivnφho vyjßd°enφ ned∙v∞ry, slabΘ postavenφ prezidenta a dalÜφ ustanovenφ m∞la p°φmo vylouΦit opakovßnφ t∞ch udßlostφ, kterΘ se odehrßly na poΦßtku t°icßt²ch let.
          V²sledn² ·stavnφ °ßd m∙₧eme proto oznaΦit za kompromis znaΦn∞ ovlivn∞n² nßzory okupaΦnφch mocnostφ, kter² vÜak odpovφdal tehdejÜφm zßjm∙m a pot°ebßm N∞mecka.
          Proces p°ijetφ Zßkladnφho zßkona probφhal pod kontrolou a s praktick²mi zßsahy spojeneck²ch mocnostφ. V lΘt∞ 1948 p°edaly n∞meck²m orgßn∙m t°i dokumenty se zßkladnφmi sm∞rnicemi pro vypracovßnφ zßpadon∞meckΘ ·stavy, kterΘ obsahovaly:
pov∞°enφ zemsk²ch premiΘr∙ ke svolßnφ ·stavodßrnΘho shromß₧denφ
pov∞°enφ zemsk²ch premiΘr∙ k p°ezkoumßnφ zemsk²ch hranic
vymezenφ vztah∙ n∞meck²ch a okupaΦnφch orgßn∙, kde si spojenci vyhradili rozhodovßnφ o zßsadnφch otßzkßch zahraniΦnφ politiky, reparacφ a pr∙myslovΘ v²stavby.
          Spojenci se znaΦn∞ liÜili v nßzorech na v²znam jednotliv²ch demokratick²ch principu budoucφho z°φzenφ. Tak nap°. Velkß Britßnie se v²razn∞ zasazovala p°edevÜφm za silnou komunßlnφ samosprßvu a apolitizaci soudnictvφ (soudci m∞li mφt zßkaz Φlenstvφ v politick²ch stranßch), Francie trvala na maximßlnφ decentralizaci stßtnφ moci a byla nejsiln∞jÜφ zastßnkynφ federßlnφho uspo°ßdßnφ a USA pova₧ovaly za klφΦovou dostateΦnou zßruku svobody podnikßnφ.
          Je nutnΘ zd∙raznit, ₧e schvßlenφ Zßkladnφho zßkona p°edchßzelo p°ijetφ zemsk²ch ·stav, Φφm₧ se u₧ tehdy projevovala snaha o federativnφ charakter SRN. StejnΘ platφ pro samotnΘ p°ijetφ Zßkladnφho zßkona prost°ednictvφm Parlamentnφ rady (8. kv∞tna 1949), kterß byla slo₧ena ze 65 Φlen∙, zvolen²ch zemsk²mi sn∞my. Navφc musely Zßkladnφ zßkon - po souhlasu spojeneck²ch mocnostφ - jeÜt∞ schvßlit zemskΘ sn∞my jednotliv²ch zemφ (pouze Bavorsko hlasovalo proti, zßrove≥ ale vyjßd°ilo ochotu pod°φdit se rozhodnutφ v∞tÜiny).

1.2 Povaha Zßkladnφho zßkona
          Podle p∙vodnφch p°edstav ·stavodßrce m∞l Zßkladnφ zßkon p°edstavovat jen jak²si "organizaΦnφ statut", kter² by odpovφdal pot°ebßm povßleΦnΘho N∞mecka, postrßdajφcφho n∞kterΘ prvky stßtnφ suverenity. Proto byl takΘ zvolen nßzev "Zßkladnφ zßkon" mφsto obvyklΘho "·stava".
          Zam²Ülen² prozatφmnφ charakter Zßkladnφho zßkona byl z°ejm² i podle zn∞nφ hned n∞kolika jeho ustanovenφ. Nejv²znamn∞jÜφ byl Φl. 146:
          "Tento Zßkladnφ zßkon ztratφ svou platnost dnem, ve kterΘm vstoupφ
           platnost ·stava, svobodn∞ schvßlenß n∞meck²m nßrodem."
          Z tohoto ustanovenφ je z°ejm² p°echodn² charakter Zßkladnφho zßkona, kter² m∞l b²t v budoucnu nahrazen demokraticky p°ijatou ·stavou, schvßlenou z°ejm∞ lidov²m referendem.
          Jak se vÜak ukßzalo, byl Zßkladnφ zßkon pouze prostorov²m a Φasov²m, ne vÜak obsahov²m proviz≤riem a za vφce ne₧ 40 let platnosti prokßzal svΘ kvality.
          Zßkladnφ zßkon je ·stavou novou. V²marskß ·stava sice nebyla nikdy zruÜena de iure (jejφ Φl. 136 - 141 jsou i nadßle souΦßstφ Zßkladnφho zßkona), de facto vÜak vyÜla z u₧φvßnφ u₧ p°ed zaΦßtkem 2. sv∞tovΘ vßlky.
          Dßle je Zßkladnφ zßkon ·stavou psanou, rigidnφ (jeho zm∞na vy₧aduje - oproti b∞₧n²m zßkon∙m - spln∞nφ nßroΦn∞jÜφch formßlnφch podmφnek) a reßlnou (tj. odrß₧φ faktick² spoleΦensk² stav).
 
1.3 ╚len∞nφ Zßkladnφho zßkona
          Jak u₧ je naznaΦeno v²Üe, p°edstavuje Zßkladnφ zßkon (oproti p∙vodnφm p°edstavßm) tzv. ·plnou ·stavu. Znamenß to, ₧e spl≥uje vÜechny formßlnφ i obsahovΘ po₧adavky kladenΘ na ·stavu ve smyslu prßvnφho zßkladu stßtu i spoleΦnosti.
          Zßkladnφ zßkon byl p°ijat 23. kv∞tna 1949 a m∙₧eme ho zßsadn∞ Φlenit podle obsahov²ch a formßlnφch kritΘriφ. Formßlnφ strukturu Zßkladnφho zßkona tvo°φ Preambule, 11 hlav (tvo°en²ch jednotliv²mi Φlßnky) a Φlßnky 136 - 141 N∞meckΘ ·stavy z 11. srpna 1919. JednotlivΘ hlavy jsou rozd∞leny tematicky:
Zßkladnφ prßva (viz P°φloha)
Spolek a zem∞
Spolkov² sn∞m
Spolkovß rada
Spolkov² prezident
Spolkovß vlßda
Zßkonodßrstvφ Spolku
Provßd∞nφ spolkov²ch zßkon∙ a spolkovß sprßva
Organizace soudnictvφ
Finance
P°echodnß a zßv∞reΦnß ustanovenφ

Z obsahovΘho hlediska m∙₧eme normy obsa₧enΘ v Zßkladnφm zßkon∞ rozliÜovat na ty, kterΘ upravujφ lidskß prßva (I.) a na normy organizace stßtu (II. - VIII.). P°itom druhß jmenovanß  skupina se dß dßle rozd∞lit na ·pravu institucionßlnφ (III.) a funkΦnφ (II., IV. - VIII.).

2. NEJVYèè═ SPOLKOV╔ ORG┴NY
          Pro dobrΘ pochopenφ soustavy nejvyÜÜφch spolkov²ch orgßn∙ SRN a jejich vzßjemn²ch vazeb je nutnΘ mφt stßle na z°eteli dv∞ skuteΦnosti: negativnφ historickΘ zkuÜenosti N∞mecka (jen reakcφ na tzv. V²marskou ·stavu lze nap°. vysv∞tlit institut konstruktivnφho vyjßd°enφ ned∙v∞ry nebo slabΘ postavenφ prezidenta) a d∙slednΘ dodr₧ovßnφ federativnφho charakteru stßtu (promφtnutΘ p°edevÜφm do slo₧enφ, postavenφ a ·kolu SpolkovΘ rady).

2.1  Spolkov² sn∞m (der Bundestag)
          V²znam SpolkovΘho sn∞mu je podtr₧en zejmΘna tφm, ₧e p°edstavuje jedin² bezprost°edn∞ legitimovan² orgßn. To vypl²vß z  antiplebiscitßrnφho charakteru Zßkladnφho zßkona.
Funkce SpolkovΘho sn∞mu
          V²jimeΦnΘ postavenφ SpolkovΘho sn∞mu se promφtß v jeho funkcφch, kterΘ mß v rßmci celΘho ·stavnφho i politickΘho systΘmu SRN. Na prvΘm mφst∞ musφme zmφnit funkci zßkonodßrnou. Dßle plnφ - p°edevÜφm v∙Φi v²konnΘ moci - funkci kontrolnφ. V²znamnß je i funkce kreaΦnφ (n∞kdy naz²vßna nep°esn∞ volebnφ), p°i kterΘ se Spolkov² sn∞m podφlφ na ustanovovßnφ r∙zn²ch orgßn∙ (parlamentnφch i mimoparlamentnφch).
          Politologicky v²znamnΘ jsou dßle nap°. funkce p°φpravy ÜpiΦkov²ch politik∙ (jakßsi univerzita budoucφch ministr∙) a formulace a artikulace spoleΦensk²ch nßzor∙ a zßjm∙.
Ustavenφ SpolkovΘho sn∞mu a charakter poslaneckΘho mandßtu
          Spolkov² sn∞m je volen ve vÜeobecn²ch, p°φm²ch a rovn²ch volbßch s tajn²m hlasovßnφm na funkΦnφ obdobφ Φty° let. PoΦet poslanc∙ mß b²t sice 656, dφky charakteru volebnφho prßva, ale v souΦasnosti Φinφ 662 (tzv. p°esahujφcφ mandßty).
          Podle Φl. 38 Zßkladnφho zßkona jsou zvolenφ poslanci zßstupci celΘho nßroda, pod°φzeni pouze vlastnφmu sv∞domφ a nejsou proto vßzßni na ₧ßdnΘ pokyny nebo p°φkazy. SkuteΦnß situace je vÜak podstatn∞ jinß. Charakter poslaneckΘ Φinnosti vy₧aduje vysok² stupe≥ specializace a d∞lby prßce a jednotlivφ poslanci jsou proto na sebe navzßjem odkßzßni (kvantitativnφ zßvislost). Navφc je ke ka₧dΘmu rozhodnutφ zapot°ebφ p°φsluÜnΘ v∞tÜiny, a proto mohou poslanci prosadit svΘ nßzory a zßjmy jen v rßmci skupiny sv²ch koleg∙ (tzv. kvalitativnφ zßvislost). Tyto skuteΦnosti zvyÜujφ v²znam poslaneck²ch frakcφ a politick²ch stran, kterΘ majφ navφc v∙Φi "sv²m" poslanc∙m - vzhledem k charakteru volebnφho systΘmu - mocn² nßstroj hrozby nezvolenφ v p°φÜtφch volbßch.
          Poslanci jsou nadßni indemnitou (tj. absolutnφ nemo₧nost trestnφho nebo slu₧ebnφho postihu za Φinnost v parlamentu) a imunitou (tj. p°φpustnost trestnφho postihu poslance pouze se souhlasem SpolkovΘho sn∞mu, pokud se jednß o Φinnost mimo parlamentnφ rßmec). Indemnita platφ prov₧dy, imunita jako procesnφ p°ekß₧ka pouze po dobu trvßnφ poslaneckΘho mandßtu.
RozpuÜt∞nφ SpolkovΘho sn∞mu.
          Mo₧nost p°edΦasnΘho rozpuÜt∞nφ SpolkovΘho sn∞mu a vypsßnφ nov²ch voleb je znaΦn∞ komplikovanß. Podle Zßkladnφho zßkona existujφ pouze nßsledujφcφ dv∞ mo₧nosti:
Pokud se po volbßch nevytvo°φ absolutnφ v∞tÜina pro volbu kanclΘ°e, mß prezident mo₧nost uvß₧enφ (do sedmi dn∙) jmenovat kanclΘ°e pres chyb∞jφcφ hlasy poslanc∙ (a tφm nechat vzniknout menÜinovou vlßdu) nebo rozpustit Spolkov² sn∞m s nutn²m nßsledkem nov²ch voleb (Φl. 63 odst. 4 a Φl. 39 odst. 1 Zßkladnφho zßkona).
Pokud kanclΘ°i na jeho nßvrh Spolkov² sn∞m nevyslovφ d∙v∞ru (absolutnφ v∞tÜinou, tj. t.c. 329 hlas∙), m∙₧e jej prezident - na nßvrh kanclΘ°e - rozpustit (Φl. 68 Zßkladnφho zßkona).
Struktura SpolkovΘho sn∞mu
          V Φele SpolkovΘho sn∞mu stojφ jeho prezident, kter² je - spoleΦn∞ se sv²mi zßstupci - volen v tajn²ch volbßch na celΘ volebnφ obdobφ. V parlamentnφ praxi SRN se u₧ stalo zvyklostφ, ₧e je prezidentem zvolen Φlen nejsiln∞jÜφ poslaneckΘ frakce. Prezident a jeho zßstupci tvo°φ prezφdium.
          Prezident zastupuje Spolkov² sn∞m navenek a °φdφ jeho jednßnφ. Zßrove≥ je zodpov∞dn² za vedenφ sprßvnφch a policejnφch orgßn∙ v za°φzenφch parlamentu a v∙Φi jeho zam∞stnanc∙m je slu₧ebn∞ nejvyÜÜφm nad°φzen²m.
          Prezidentovi SpolkovΘho sn∞mu p°i jeho organizaΦnφ prßci pomßhajφ zapisovatelΘ. Jsou voleni na zßklad∞ nßvrhu jednotliv²ch frakcφ podle pom∞rnΘho zastoupenφ. Jejich ·kolem je nap°. sΦφtßnφ hlas∙, vedenφ po°adφ °eΦnφku, p°edΦφtßnφ a kontrola pφsemnostφ apod.
          DalÜφm podp∙rn²m orgßnem prezidenta je tzv. rada nejstarÜφch (─ltestenrat). Krom∞ prezidenta a jeho zßstupc∙ se sestßvß z 23 poslanc∙ podle vzßjemnΘho pom∞ru frakcφ. Jejφm ·kolem je vypracovßnφ nßvrhu rozpoΦtu SpolkovΘho sn∞mu a rozhodovßnφ Φasov²ch a organizaΦnφch otßzek.
          Fakticky nejd∙le₧it∞jÜφmi orgßny SpolkovΘho sn∞mu jsou poslaneckΘ frakce. Jejich v²znam je projevem principu "stßtu politick²ch stran", kter² prolφnß cel² politick² systΘm SRN. Frakce se utvß°ejφ zpravidla podle stranickΘ p°φsluÜnosti poslanc∙. Tomu napomßhß i ustanovenφ jednacφho °ßdu SpolkovΘho sn∞mu, podle kterΘho jsou frakce "sdru₧enφmi nejmΘn∞ p∞ti procent Φlen∙ SpolkovΘho sn∞mu, kte°φ pochßzejφ ze stejnΘ strany nebo z takov²ch stran, kterΘ si na zßklad∞ stejn∞ orientovan²ch politick²ch cφl∙ v ₧ßdnΘ zemi nekonkurovaly. Pokud se ΦlenovΘ SpolkovΘho sn∞mu rozhodnou odliÜn∞, je pro uznßnφ jako frakce nutn² souhlas SpolkovΘho sn∞mu".
          Ustanovenφ o p∞tiprocentnφm poΦtu poslanc∙ nep°edstavovalo - vzhledem ke stejn∞ vysokΘ volebnφ klausuli - ₧ßdnΘ praktickΘ problΘmy a₧ do roku 1990. Tehdy, po sjednocenφ N∞mecka, se na zßklad∞ prvnφch celon∞meck²ch voleb dostaly do SpolkovΘho sn∞mu dφky v²jimce v zßkonu o volbßch i takovΘ strany, kterΘ spl≥ovaly podmφnku p∞ti procent pouze v zemφch b²valΘ NDR (PDS, Svaz 90). Tuto situaci vy°eÜilo a₧ rozhodnutφ SpolkovΘho ·stavnφho soudu, kterΘ t∞mto v²jimeΦn²m p°φpad∙m p°iznßvalo statut "skupin", kter² je prßvn∞ postaven na ·rove≥ frakcφ.
          Frakce jsou pom∞rn∞ zastoupeny v jednotliv²ch orgßnech SpolkovΘho sn∞mu, p°edevÜφm ve v²borech. Platφ p°itom dv∞ zßkladnφ pravidla: ka₧d² poslanec by m∞l b²t Φlenem n∞kterΘho z v²boru a poslanci bez frakΦnφ p°φsluÜnosti jsou jmenovßni prezidentem pouze jako ΦlenovΘ s hlasem poradnφm.
          Podle Zßkladnφho zßkona si Spolkov² sn∞m obligatorn∞ ustanovuje v²bor zahraniΦnφ, obrann², pro zßle₧itosti EvropskΘ unie a petiΦnφ. Vytvo°enφ v²boru dalÜφch je ponechßno na uvß₧enφ SpolkovΘho sn∞mu. V praxi vypadß situace tak, ₧e se poΦet a zam∞°enφ v²boru p°ibli₧n∞ shoduje se strukturou spolkov²ch ministerstev. Pon∞kud odliÜnΘ postavenφ majφ v tomto sm∞ru v²bory vyÜet°ovacφ, kterΘ musφ b²t ustanoveny na ₧ßdost alespo≥ jednΘ Φtvrtiny poslanc∙.
          V²bory jsou pracovnφmi orgßny, kterΘ sehrßvajφ v²znamnou roli nejen v zßkonodßrnΘm procesu, ale plnφ i v²znamnΘ funkce kontroly a kontaktu s ve°ejnostφ (nap°. zmφn∞n² petiΦnφ v²bor). Proto se pom∞rn∞ ·zce specializujφ - pop°. z°izujφ zvlßÜtnφ podv²bory, Φemu₧ mß napomßhat i profesnφ orientace p°φsluÜn²ch poslanc∙.
          Pro urychlenφ prßce v²boru se navφc utvß°ejφ pracovnφ skupiny, tvo°enΘ poslanci jednotliv²ch v²bor∙ a stejnΘ frakΦnφ p°φsluÜnosti. Jejich ·kolem je p°φprava podklad∙ a politick²ch stanovisek jeÜt∞ p°ed zasedßnφm v²boru.

2.2 Spolkovß rada (der Bundesrat)
          Spolkovß rada je nejvyÜÜφm spolkov²m orgßnem, prost°ednictvφm kterΘho zem∞ a svobodnß m∞sta (postavenß zemφm na roven) spolup∙sobφ p°i v²konu stßtnφ moci; nejednß se proto o klasickou druhou komoru parlamentu.
          To je z°ejmΘ p°edevÜφm na slo₧enφ SpolkovΘ rady. ╚leny SpolkovΘ rady (je jich 68) jsou ΦlenovΘ vÜech zemsk²ch vlßd, kte°φ nejsou voleni a majφ pouze imperativnφ mandßt. To znamenß, ₧e zßstupci jednotliv²ch vlßd ve SpolkovΘ rad∞ jsou po celou dobu vßzßni pokyny svΘ vlßdy. JednotlivΘ vlßdy mohou svΘ p°edstavitele ve SpolkovΘ rad∞ takΘ kdykoli odvolat.
          JednotlivΘ zem∞ majφ nerovnΘ postavenφ p°i hlasovßnφ: ka₧dß zem∞ disponuje alespo≥ t°emi hlasy, zem∞ s vφce ne₧ dv∞ma miliony obyvatel Φty°mi, s vφce ne₧ Üesti miliony p∞ti a s vφce ne₧ sedmi miliony Üesti. P°itom platφ, ₧e zem∞ musφ hlasovat jednotn∞ a ka₧dß vlßda m∙₧e vyslat nejv²Üe tolik Φlen∙, kolik mß hlas∙. V Φele SpolkovΘ rady je jejφ prezident, volen² na obdobφ jednoho roku.
          ┌kolem SpolkovΘ rady je podφlet se na zßkonodßrnΘm procesu a na v²konu sprßvnφch funkcφ Spolku. Podle jejφho spolup∙sobenφ rozeznßvßme nßmitkovΘ a schvalovacφ zßkony.

2.3 Spolkovß vlßda (die Bundesregierung)
          Postavenφ SpolkovΘ vlßdy spoΦφvß na t°ech zßkladnφch principech: kanclΘ°skΘm, resortnφm a kolegißlnφm. Pod kanclΘ°sk²m principem rozumφme p°edevÜφm oprßvn∞nφ kanclΘ°e vydßvat politickΘ rßmcovΘ sm∞rnice pro °φzenφ jednotliv²ch ministerstev (Φl. 65 Zßkladnφho zßkona). V²raznΘ postavenφ kanclΘ°e se vÜak projevuje i ve zp∙sobu ustanovenφ vlßdy, v konstruktivnφm vyjßd°enφ ned∙v∞ry apod. Resortnφ princip p°edstavuje samostatnΘ °φzenφ a zodpov∞dnost ka₧dΘho ministra za p°id∞len² rezort v rßmci sm∞rnic kanclΘ°e. Kolegißlnφ princip se projevuje tam, kde podle Zßkladnφho zßkona, pop°. jin²ch prßvnφch p°edpis∙, rozhoduje vlßda jako kolegißlnφ orgßn. Vlßda jako celek rozhoduje i o p°φpadn²ch nßzorov²ch neshodßch mezi jednotliv²mi ministry.
Ustavenφ a slo₧enφ
          Spolkovß vlßda se sestßvß z kanclΘ°e a ministr∙. KanclΘ° je volen - v prvnφm kole - na nßvrh SpolkovΘho prezidenta Spolkov²m sn∞mem v∞tÜinou vÜech poslanc∙ (Φl. 63 odst. 1 a 2 Zßkladnφho zßkona). Do p°φpadnΘho druhΘho kola navrhuje kandidßty sßm Spolkov² sn∞m. Stejn∞ m∙₧e prob∞hnout i t°etφ kolo voleb. Po zvolenφ kanclΘ°e jmenuje Spolkov² prezident. Na nßvrh kanclΘ°e jsou Spolkov²m prezidentem jmenovßni i propouÜt∞ni jednotlivφ minist°i. Prezident p°itom nemß mo₧nost p°ezkumu a zvß₧enφ faktick²ch (tj. politick²ch), ale pouze prßvnφch skuteΦnostφ a p°edpoklad∙.
          Funkce kanclΘ°e i ministr∙ konΦφ v₧dy svolßnφm novΘho SpolkovΘho sn∞mu, funkce ministr∙ navφc automaticky i v p°φpad∞ odstoupenφ kanclΘ°e. V tom se op∞t projevuje jak kanclΘ°sk², tak i kolegißlnφ princip.)
Konstruktivnφ vyjßd°enφ ned∙v∞ry
          Podle Φl. 67 Zßkladnφho zßkona m∙₧e Spolkov² sn∞m vyslovit kanclΘ°i ned∙v∞ru jen tφm, ₧e zvolφ v∞tÜinou sv²ch Φlen∙ nßstupce a po₧ßdß SpolkovΘho prezidenta o propuÜt∞nφ starΘho a jmenovßnφ novΘho kanclΘ°e.
          Tento komplikovan² zp∙sob odvolßnφ kanclΘ°e (vlßdy) parlamentem mß za nßsledek, ₧e m∙₧e ve funkci z∙stßvat i takovß vlßda, kterß nemß d∙v∞ru v∞tÜiny poslanc∙ (tomuto jevu mß zabra≥ovat mo₧nost kanclΘ°e po₧ßdat o vyslovenφ d∙v∞ry).
          VÜechny ·stavn∞ p°φpustnΘ mo₧nosti ukonΦenφ funkce vlßdy:
 ustavenφ novΘho SpolkovΘho sn∞mu
 ·sp∞ÜnΘ konstruktivnφ vyjßd°enφ ned∙v∞ry kanclΘ°i
 odstoupenφ:
          - jednotliv²ch ministr∙
          - kanclΘ°e (tφm automaticky i celΘho kabinetu)
          - celΘho kabinetu
 propuÜt∞nφ ministr∙ prezidentem na nßvrh kanclΘ°e

2.4 Spolkov² prezident (der BundesprΣsident)
Zp∙sob volby, ₧aloba p°ed Spolkov²m ·stavnφm soudem
          SpolkovΘho prezidenta volφ SpolkovΘ shromß₧d∞nφ na dobu p∞ti let. Opakovanß volba je p°φpustnß pouze jednou.
          SpolkovΘ shromß₧d∞nφ je zvlßÜtnφ orgßn, jeho₧ jedin²m ·kolem je prßv∞ volba prezidenta. Z jednΘ poloviny se sklßdß z poslanc∙ SpolkovΘho sn∞mu a z druhΘ z delegßt∙, zvolen²ch sn∞my vÜech spolkov²ch zemφ podle pom∞rnΘho principu.
          V prvnφch dvou kolech volby prezidenta je po₧adovßna absolutnφ v∞tÜina hlas∙, ve t°etφm staΦφ v∞tÜina relativnφ. Do funkce SpolkovΘho prezidenta m∙₧e kandidovat zßsadn∞ ka₧d² obΦan SRN, kter² mß volebnφ prßvo pro volby do SpolkovΘho sn∞mu a kter² dosßhl 40 let.
          Spolkov² sn∞m nebo Spolkovß rada mohou prezidenta ₧alovat p°ed ┌stavnφm soudem pro ·myslnΘ poruÜenφ Zßkladnφho zßkona nebo jinΘho spolkovΘho zßkona (Φl. 61 Zßkladnφho zßkona). Pokud shledß ┌stavnφ soud ₧alobu oprßvn∞nou, prohlßsφ ztrßtu prezidentskΘho ·°adu.
Prßvnφ postavenφ a pravomoce
          P°esto₧e b²vß ·°ad SpolkovΘho prezidenta oznaΦovßn za nejvyÜÜφ ·stavnφ orgßn, je po pouΦenφ z obdobφ tzv. V²marskΘ republiky nadßn jen mal²mi pravomocemi a v praxi p°edstavuje pouze reprezentativnφ a integraΦnφ orgßn (nemß nap°. ani prßvo nejvyÜÜφho vojenskΘho velenφ, jak b²vß typickΘ v jin²ch parlamentnφch z°φzenφch). Proto je takΘ po₧adovßna jeho politickß neutralita.
          Z°ejm∞ nejv²znamn∞jÜφ ·stavn∞prßvnφ kompetencφ prezidenta je jeho samostatnΘ rozhodovßnφ mezi rozpuÜt∞nφm SpolkovΘho sn∞mu  a jmenovßnφm menÜinovΘ vlßdy (podle Φl. 63 odst. 4 Zßkladnφho zßkona). DalÜφch p°φpad∙ prßva vlastnφho rozhodovßnφ prezidenta znß Zßkladnφ zßkon velice mßlo (nap°. vyhlßÜenφ v²jimeΦnΘho stavu zßkonodßrstvφ podle Φl. 81 Zßkladnφho zßkona). Ostatnφ pravomoce lze oznaΦit za pouze reprezentativnφ (obzvlßÜt∞ navenek) a "stßtn∞ notß°skΘ" (tj. nap°. zajiÜt∞nφ vyhotovovßnφ zßkon∙, jmenovßnφ a propouÜt∞nφ Φlen∙ vlßdy).
          ZvlßÜtnφ zmφnku si zaslou₧φ povinnost spolupodpisu (kontrasignace) kanclΘ°e nebo p°φsluÜnΘho ministra vÜech "na°φzenφ a opat°enφ" (Φl. 58 Zßkladnφho zßkona) prezidenta. Spolupodpis je podmφnkou platnosti prezidentova aktu.
          Toto ustanovenφ nenφ nespornΘ a je p°edm∞tem polemiky v teorii i praxi. Podle p°eva₧ujφcφho nßzoru pojem "na°φzenφ a opat°enφ" nezahrnuje pouze prßvnφ akty prezidenta a smyslem Φl. 58 Zßkladnφho zßkona je zajistit jednotu vlßdnφ politiky.
          D∙sledkem spolupodpisu je p°evzetφ politickΘ odpov∞dnosti vlßdou a tφm i vazba na Spolkov² sn∞m.
 N∞kterΘ dalÜφ pravomoci:
 zastupovßnφ stßtu navenek (tj. funkce hlavy stßtu)
 ratifikovßnφ n∞kter²ch mezinßrodnφch smluv
 jmenovßnφ kanclΘ°e
 jmenovßnφ a propouÜt∞nφ ministr∙
 jmenovßnφ a propouÜt∞nφ spolkov²ch soudc∙, ·°ednφku a d∙stojnφk∙

2.5 Spolkov² ·stavnφ soud (das Bundesverfassungsgericht)
          ┌stavnφ soud sφdlφ v Karlsruhe a mß podle Zßkladnφho zßkona dvojφ postavenφ: jako soud a jako jeden z nejvyÜÜφch spolkov²ch ·stavnφch orgßn∙. Rozhoduje toti₧ nejen prßvnφ spory v rßmci sv²ch kompetencφ, ale mß i v²luΦnΘ prßvo interpretace ·stavnφch p°edpis∙. To znamenß, ₧e zastßvß v²znamnΘ postavenφ v rßmci celΘho politickΘho systΘmu, proto₧e prßv∞ ·stavnφ prßvo a jeho v²klad mß velice blφzko k praktickΘ politice.
Funkce ┌stavnφho soudu
          Zßkladnφ funkcφ ┌stavnφho soudu je ochrana ·stavy, a to jak na ·rovni ·stavnφch orgßn∙ samotn²ch, tak ve vztahu obΦan∙ k t∞mto orgßn∙m. V prvnφm p°φpad∞ se jednß o °eÜenφ sporu mezi ·stavnφmi orgßny navzßjem nebo o souladu prßvnφch p°edpis∙ (spolkov²ch nebo zemsk²ch) se Zßkladnφm zßkonem nebo jin²m spolkov²m prßvem (tzv. abstraktnφ kontrola norem). Ve druhΘm p°φpad∞ rozhoduje ┌stavnφ soud ·stavnφ stφ₧nosti obΦan∙ pro poruÜenφ jejich zßkladnφch prßv (tzv. konkrΘtnφ kontrola norem). Obecn∞ platφ, ₧e ┌stavnφ soud nem∙₧e zahßjit °φzenφ z vlastnφ iniciativy, ale pouze na nßvrh - nehraje proto aktivnφ, ale pouze pasφvnφ roli.
          Pokud ┌stavnφ soud zjistφ, ₧e napaden² zßkon je v n∞kter²ch sv²ch Φßstech nebo cel² v rozporu s ·stavou, prohlßsφ jeho vadnß ustanovenφ nebo zßkon cel² za neplatn² od poΦßtku. Pokud by vÜak vzniklo nebezpeΦφ prßvnφ nejistoty a jin²ch ne₧ßdoucφch spoleΦensk²ch d∙sledk∙, urΦφ pouze zßkonodßrci lh∙tu k nßprav∞ resp. k odstran∞nφ proti·stavnφch norem s tφm, ₧e do uplynutφ stanoven²ch lh∙t z∙stßvß zßkon v platnosti.
          Prßvo k podßnφ nßvrhu na zahßjenφ abstraktnφ kontroly norem majφ spolkovß i zemskΘ vlßdy a t°etina poslanc∙ SpolkovΘho sn∞mu. Toto prßvo je v²znamnΘ z hlediska ochrany opozice a menÜin v∙bec.
          V²znamnou roli sehrßvß ┌stavnφ soud i v∙Φi EvropskΘmu spoleΦenstvφ, kde rozhoduje o souladu oprßvn∞nφ p°enesen²ch na evropskou ·rove≥ se Zßkladnφm zßkonem a ΦßsteΦn∞ i o souladu norem EvropskΘho prßva se zßkladnφmi prßvy.
Ustavenφ a slo₧enφ ┌stavnφho soudu
          Soudci ┌stavnφho soudu jsou voleni - jedna polovina Spolkov²m sn∞mem a druhß Spolkovou radou. Tento zp∙sob volby je odrazem federativnφho principu Zßkladnφho zßkona i v²znamu institutu ·stavnφho soudnictvφ.
          Spolkov² sn∞m si pro volbu soudc∙ ┌stavnφho soudu vytvß°φ zvlßÜtnφ orgßn, tzv. "volebnφ mu₧e" (WahlmΣnner). Je jich 12 a pro zvolenφ je zapot°ebφ dvout°etinovß v∞tÜina.
          Soudci jsou voleni na obdobφ 12 let a jejich nezßvislost mß b²t zajiÜt∞na i tφm, ₧e nemohou b²t zvoleni dvakrßt za sebou.
          ┌stavnφ soud se sestßvß ze dvou osmiΦlenn²ch senßt∙. Pro ·stavnφ stφ₧nosti jsou krom∞ toho vytvß°eny t°φΦlennΘ komory. Senßty rozhodujφ zßsadn∞ prostou v∞tÜinou, jen u n∞kter²ch °φzenφ je p°edepsßna v∞tÜina dvout°etinovß (otßzky zßkladnφch prßv, zßkaz politick²ch stran).
          Podle zp∙sobu ustavenφ ┌stavnφho soudu a dosavadnφch zkuÜenostφ s nφm je jeho obsazenφ a Φinnost nejen otßzkou odbornou a Φist∞ prßvnφ, ale p°edevÜφm politickou. N∞kdy se dokonce hovo°φ o "rudΘm" nebo "ΦernΘm" senßtu podle toho, kterΘ z parlamentnφch stran majφ prßv∞ v∞tÜinu a dosßhly tak dominantnφho postavenφ i v ┌stavnφm soudu.

3.  Z┴KONOD┴RSTV═
          Proces zßkonodßrstvφ lze rozd∞lit do t°ech stadiφ: na zßkonodßrnou iniciativu, projednßnφ a rozhodnutφ Spolkov²m sn∞mem a Spolkovou radou a na vyhlßÜenφ zßkona.

3.1 Zßkonodßrnß iniciativa
          Prßvo zßkonodßrnΘ iniciativy majφ: Spolkovß vlßda, Spolkov² sn∞m a Spolkovß rada. Iniciativa vlßdy je brßna jako rozhodnutφ kolektivnφho orgßnu; ve SpolkovΘm sn∞mu mohou nßvrhy zßkonu podßvat (na zßklad∞ jednacφho °ßdu) skupiny poslanc∙ v poΦtu alespo≥ jednΘ frakce (tj. jedna frakce nebo p∞t procent poslanc∙). Zßkonodßrnß iniciativa SpolkovΘ rady vy₧aduje rozhodnutφ prostΘ v∞tÜiny.
          Nßvrhy zßkon∙, podßvanΘ vlßdou, jsou nejprve adresovßny SpolkovΘ rad∞, aby k nim mohla zaujmout stanovisko. StejnΘ platφ i v opaΦnΘm sm∞ru pro iniciativy SpolkovΘ rady. Rozdφl je pouze v tom, ₧e stanovisko vlßdy je obligatornφ (do t°φ m∞sφc∙) zatφmco SpolkovΘ rady pouze fakultativnφ. Pak teprve obdr₧φ nßvrhy zßkon∙ Spolkov² sn∞m. P°itom platφ tzv. princip v∞ΦnΘ diskontinuity, tj. parlament projednßvß jen ty zßkonnΘ iniciativy, kterΘ byly podßny b∞hem jeho volebnφho obdobφ. Iniciativy d°φv∞jÜφ mohou b²t p°edlo₧eny u₧ pouze jako novΘ nßvrhy.

3.2 Projednßnφ a rozhodnutφ
          Ve SpolkovΘm sn∞mu se nßvrh zßkona projednßvß ve t°ech Φtenφch. V prvnφm Φtenφ jsou vydßvßna pouze vÜeobecnß prohlßÜenφ frakcφ a nßvrh zßkona je p°eveden do p°φsluÜn²ch v²bor∙. DruhΘ, nejd∙le₧it∞jÜφ Φtenφ, spoΦφvß v diskusi a schvalovßnφ jednotliv²ch ustanovenφ plΘnem. V tΘto fßzi m∙₧e ka₧d² poslanec p°edlo₧it pozm∞≥ujφcφ nßvrhy. Ve t°etφm Φtenφ je u₧ prßvo navrhovat pozm∞≥ovacφ nßvrhy znaΦn∞ omezeno a celß tato Φßst m∙₧e b²t spojena se Φtenφm druh²m.
          T°etφ Φtenφ konΦφ hlasovßnφm. Zßsadn∞ staΦφ prostß v∞tÜina, p°iΦem₧ nenφ urΦen minimßlnφ poΦet p°φtomn²ch poslanc∙. Pouze p°ed zaΦßtkem zasedßnφ musφ b²t p°φtomna alespo≥ polovina poslanc∙, v opaΦnΘm p°φpad∞ by Spolkov² sn∞m nebyl usnßÜenφschopn².
          Pon∞kud zvlßÜtnφ proceduru vy₧adujφ ·stavnφ zßkony, v tΘto souvislosti se hovo°φ o formßlnφch a materißlnφch mezφch. Formßlnφ mez (Φl. 79 odst. 2 Zßkladnφho zßkona) znamenß po₧adavek dvout°etinovΘho souhlasu SpolkovΘho sn∞mu i SpolkovΘ rady; materißlnφ mez p°edstavuje tzv. "klausule v∞Φnosti" Φl. 79 odst. 3 Zßkladnφho zßkona, podle kterΘho je nep°φpustnß zm∞na Zßkladnφho zßkona, pokud by se vztahovala na Φlen∞nφ Spolku na zem∞, na zßsadnφ spolup∙sobenφ zemφ p°i zßkonodßrstvφ a na zßsady Φl. 1 a 20 Zßkladnφho zßkona (nedotknutelnost lidsk²ch prßv a omezenφ st. moci v∙Φi nim, zßklady stßtnφho z°φzenφ).
          Nßvrh zßkona schvßlen² Spolkov²m sn∞mem je postoupen SpolkovΘ rad∞. Podle ·Φasti SpolkovΘ rady na legislativnφm procesu rozeznßvßme tzv. nßmitkovΘ (b∞₧nΘ) a schvalovacφ zßkony.
NßmitkovΘ zßkony
           Pokud chce Spolkovß rada vznΘst proti zßkonu nßmitku, musφ do t°φ t²dn∙  povolat zprost°edkovacφ (dohodovacφ) v²bor, kter² je tvo°en ze Φlen∙ obou zßkonodßrn²ch komor. Ka₧dß zem∞ mß p°itom prßvo vyslat po jednom zßstupci, stejn² poΦet mφst p°ipadß i SpolkovΘmu sn∞mu (tj. celkem 32 mφst). Zprost°edkovacφ v²bor mu₧e navrhnout pozm∞≥ovacφ nßvrhy adresovanΘ zp∞t SpolkovΘmu sn∞mu.
          Na zßklad∞ jednßnφ v²boru rozhodne Spolkovß rada o vznesenφ nßmitky. Pokud tak uΦinφ, vracφ se nßvrh zßkona SpolkovΘmu sn∞mu, kter² o nφ znovu - u₧ bez rozpravy - hlasuje (n∞kdy se nesprßvn∞ hovo°φ o tzv. ΦtvrtΘm Φtenφ). P°itom platφ, ₧e zp∙sob hlasovßnφ SpolkovΘho sn∞mu je zßvisl² na tom, jakou v∞tÜinou rozhodla o vznesenφ nßmitky Spolkovß rada. Pokud Spolkovß rada rozhodla prostou v∞tÜinou, je vy₧adovßno rozhodnutφ v∞tÜiny vÜech Φlen∙ SpolkovΘho sn∞mu; v p°φpad∞ dvout°etinovΘ v∞tÜiny SpolkovΘ rady musφ souhlasit dvout°etinovß v∞tÜina p°φtomn²ch Φlen∙ SpolkovΘho sn∞mu, p°inejmenÜφm ale polovina vÜech Φlen∙.
Schvalovacφ zßkony
          Zßkony oznaΦovanΘ jako schvalovacφ jsou sice pova₧ovßny za specißlnφ typ zßkon∙, v praxi vÜak tvo°φ tΘm∞° polovinu vÜech. Jednß se o takovΘ zßkony, u kter²ch p°φmo Zßkladnφ zßkon stanovφ obligatornost souhlasu SpolkovΘ rady (nap°. vÜechny ·stavnφ zßkony). Ani zde nenφ zßsadn∞ vylouΦena fakultativnφ mo₧nost svolßnφ zprost°edkovacφho v²boru, a to i Spolkov²m sn∞mem nebo vlßdou v p°φpade, ₧e Spolkovß rada odmφtne vyslovit souhlas s p°edlo₧en²m nßvrhem zßkona.

3.3 VyhlßÜenφ zßkona
          U₧ schvßlen² nßvrh zßkona dostßvß vlßda, kterß prost°ednictvφm kanclΘ°e nebo p°φsluÜnΘho ministra provede kontrasignaci. PotΘ je zßkon k podpisu podstoupen SpolkovΘmu prezidentu. Zßkony se vyhlaÜujφ ve SpolkovΘ sbφrce zßkonu (Bundesgesetzblatt)

4. P╪EHLED POUÄIT╔ LITERATURY

Jirßskovß, V.: DOKUMENTY K ┌STAVN═M SYST╔M┘M, Karolinum, Praha 1996
KlokoΦka, V.: ┌STAVN═ SYST╔MY EVROPSK▌CH ST┴T┘, Linde Praha a.s., Praha 1996
KlokoΦka, V., Wagnerovß, E.: ┌STAVY ST┴T┘ EVROPSK╔ UNIE, Linde Praha a.s., Praha 1997
Fiala, P., Ro₧≥ßk, P., Schubert, K., èimφΦek, V.: POLITICK▌ SYST╔M SPOLKOV╔ REPUBLIKY N╠MECKO, Masarykova univerzita v Brn∞, Brno 1994
GRUNDGESETZ, C. H. Beck, Mⁿnchen 1989
Presse- und Informationsamt der Bundesregierung: TATSACHEN ▄BER DEUTSCHLAND, SocietΣts - Verlag, Frankfurt am Main 1999
Beza, S.: EINE KLEINE LANDESKUNDE DEUTSCHSPRACHIGER L─NDER, Fragment, HavlφΦk∙v Brod 1998
Homolkovß, B.: RE┴LIE N╠MECKY MLUV═C═CH ZEM═, Fraus, Plze≥ 1997
Justovß, H.: DEUTSCHSPRACHIGE L─NDER, Fragment, HavlφΦk∙v Brod 1995

5.  P╪═LOHY
5.1 Zßkladnφ prßva - Zßkladnφ zßkon SpolkovΘ republiky N∞mecka, Φl. 1 a₧ 19
  1. ochrana lidskΘ d∙stojnosti
  2. svoboda osoby
  3. rovnost p°ed zßkonem
  4. svoboda vφry a sv∞domφ
  5. svoboda projevu
  6. ochrana man₧elstvφ a rodiny
  7. stßtnφ Ükolnφ dozor, rodiΦovskß prßva
  8. svoboda shroma₧∩ovacφ
  9. svoboda sdru₧ovacφ
10. listovnφ, poÜtovnφ a telekomunikaΦnφ tajemstvφ
11. prßvo volnΘho pohybu
12. svobodnß volba povolßnφ
13. nedotknutelnost obydlφ
14. ochrana majetku
15. p°evedenφ do spoleΦenskΘho vlastnictvφ
16. stßtnφ p°φsluÜnost, prßvo na azyl
17. petiΦnφ prßvo
18. ztrßta zßkladnφch prßv
19. omezenφ zßkladnφch prßv

Diskusnφ f≤rum