Periodizace
- d∞jiny °eckΘ filozofie vΦetn∞ filoz. °φmskΘ trvaly asi 1000 let)
- pol.6.stol.p°.n.l.-pol.4.stol.n.l.

1. Filozofie p°edsokratovskß (600 p°.n.l. a₧ 5.-4.st.p°.n.l.)
- vypracovßnφ filoz. otßzky o p∙vodu a povaze sv∞ta - hledßnφ pralßtky
- ·silφ o v²klad sv∞ta, p°φroda - p°φrodnφ filozofie (sjednocenφ kosmologie, matematiky, fyziologie, reflexe prvnφ o etice, povaze poznßnφ, otßzka nßbo₧. vφry)
- p°echod k obdobφ sofist∙: odkr²vßnφ rozpor∙ v dosavadnφm filoz. myÜlenφ, p°φprava nejv∞tÜφm filozof∙m - SokratΘs, Plat≤n, Aristoteles

2. Atickß filozofie (podle centra AtΘn pol.5.st.p°.n.l.-322 p°.n.l.)
- myÜlenφ Plat≤novo, Sokratovo, Aristotelovo
- hlavnφ fil. otßzky: bytφ jsoucφho (co je to?)
- vznikvÜech znßm²ch odv∞tvφ filozofie (logika, ontologie,etika,estetika,à)
- ·silφ sjednocovat jednotlivß odv∞tvφ do systΘmu

3. HelΘnistickß filozofie (4.-1.stol.p°.n.l.)& °φmskß fil. (1.st.p°.n.l.- 3.st.n.l.)
- t°i d∙le₧itΘ Ükoly hel. fil.
- znak pozdnφch obdobφ: eklekticismus - smφÜenφ t∞chto a p°edchozφch systΘm∙
- fenomΘn: novoplat≤nismus - plat≤nskΘ myÜlenky a elementy orient. nßbo₧.
- °φmskß filozofie (asimilace) - ·padek °eckΘho myÜlenφ

MIL╔TSK┴ èKOLA
- MilΘt - m∞sto v MalΘ Asii na pob°e₧φ EgejskΘho mo°e, centrum obchodu a k°i₧ovatka duchovnφch vliv∙ (nejbohatÜφ m∞sto tehdejÜφho sv∞ta)
- zßkladnφ otßzka: -nalΘzt skuteΦnΘ bytφ, tzn. zßklad, jen₧ udßvß poslednφ d∙vody d∞nφ a bytφ sv∞ta p°φrody (àp°φrodnφ filozofie) àpojetφ p°φrody
- ontologick² zp∙sob tßzßnφ: Z┴KLAD =BYT═ ┤ VZNIK/D╠N═/Z┴NIK, tj.ZM╠NA
- hledßnφ PRAL┴TKY
- p°edstavitelΘ

THAL╔S z MIL╔TU (7.- 6. st. p°.n.l.)
- kupec, cestovatel, bßsnφk, p°φrodov∞dec, matematik a filozof
- matematika: - Thßletova kru₧nice
- pom∞ry v rovnoramennΘm troj·helnφku
- pom∞ry v rovnostrannΘm troj·helnφku
- filozofie: - za pralßtku pova₧oval vodu - z vody je vÜe ₧ivΘ, mß p°ednostnφ postavenφ, je rozhodujφcφm Φinitelem ve vztahu ₧ivota a smrti
- pokud mß b²t n∞co pralßtkou a zßkledem, musφ to b²t neurΦitΘ, beztvarΘ a neomezenΘ - voda je bez konce, bez tvaru, nenφ omezenß ani urΦitß, charakterizuje vznik v∞cφ omezen²ch (na zßklad∞ porovnßvßnφ skupenstvφ vody)

ANAXIMEN╔S z MIL╔TU (6. st. p°.n.l.)
- podobnΘ ·vahy jako ThalΘs, ale z°eteln∞jÜφ
- za pralßtku oznaΦil vzduch (navßzal na ThalΘta - z vody vznikne z°ed∞nφm vzduch a spφÜe z n∞j by m∞lo vÜe b²t)
- vzduch je tΘ₧ neomezen², neviditeln², neurΦit²
- zm∞nu charakterizoval tak, ₧e zhuÜt∞nφm vznikß voda - jejφm zhuÜt∞nφm zem∞
- z°ed∞nφm dostaneme jeÜt∞ Φist² vzduch, kter² zaklßdß naÜi duÜi, jeÜt∞ ΦistΦφ vzduch vytvß°φ bohy

ANAXIMANDR╙S z MIL╔TU (6. st. p°.n.l.)
- pokouÜφ se uvΘst zp∙sob fil. sv²ch p°edch∙dc∙ na vyÜÜφ teoret. rovinu, je p°esv∞dΦen, ₧e hledßnφ pralßtky jeho p°edch∙dc∙ je ned∙slednΘ (hledßnφ pralßtky v reprezentujφcφm ₧ivlu)
- sna₧il se pojmov∞ vystihnout rysy samotnΘho "prazßkladu" jako takovΘho (= jakΘ podmφnky musφ b²t spln∞ny, aby n∞co bylo p°ijatelnΘ jako prazßklad)
- zvolen "apeiron" - trvalΘ, v∞ΦnΘ, nem∞nnΘ bez vlastnostφ, je to soubor podmφnek mo₧nostφ
- vyd∞lujφ se z n∞j teprve zßkladnφ protiklady (studenΘ/teplΘ, vlhkΘ/suchΘ, atd.)
- je p∙vodce vlastnφch proces∙ - zhuÜ¥ovßnφ: vznik (zem∞, bozi)
- z°e∩ovßnφ: zßnik

H╔RAKLEITOS z EFEZU (540 p°.n.l. - 480 p°.n.l.)
- nejv²razn∞ji dovrÜuje uΦenφ o ₧ivoucφ pralßtce vÜeho bytφ a zßrove≥ nejpronikav∞jÜφ myslitel mezi zakladateli °φmskΘho myÜlenφ
- byl aristokratickΘho p∙vodu, hrd², byl nep°φtelem demokracie, ve vysokΘm stß°φ se odlouΦil od lidφ a ₧il jako poustevnφk v horßch
- napsal spis "O p°φrod∞" - zhrocen² styl, obrazotvornost, p°φm∞ry, sev°en² v²raz
- ve svΘ dob∞ byl nepochopen, zφskal p°φvlastek "temn²"
- pohrdßnφ uΦenostφ ve smyslu pouhΘho mnohov∞d∞nφ, sna₧il se nalΘzt jednu myÜlenku - klφΦ k tajemstvφ sv∞ta
- filozofick² p°φnos:
v²chodiska - reakce na fil. milΘ¥an∙ - volbou urΦitΘ pralßtky
- podle n∞j nedokßzali uspokojiv∞ odpov∞d∞t, odkud pochßzφ ROZD═LNOST, PROTIKLADNOST, kterΘ se jevφ v mnohosti a nestßlΘ prom∞n∞ jev∙ (milΘ¥anΘ pova₧ovali mnohost za zdßnlivou, jen tvß°e zaklßdajφcφ pralßtky)
- Herakleitova otßzka: jak²m zp∙sobem objasnit prßv∞ neustßlou prom∞nlivost, rozdφlnost a protikladnost skuteΦnosti sv∞ta = odpov∞∩: Z┴KLAD, BYT═ sv∞ta spoΦφvß prßv∞ v boji PROTIKLADU, v ROZPORU, kter² ve vÜem panuje a udr₧uje vÜe v pohybu a zm∞n∞
- obraz OHN╠ - stßlΘ plßpolßnφ, vyÜlehßvßnφ, uhasφnßnφ, vztah k vzniku/zßniku, ₧ivotu/smrti
- v nep°etr₧itΘm boji spoΦφvß jednota sv∞ta = jednotn² zßkon sv∞ta: Jednota v mnohosti a mnohost v jednot∞!
- jen tak lze objasnit nejen d∞nφ, ale i v²voj, ka₧dß v∞c pot°ebuje ke svΘmu bytφ protiklad (proto nemajφ pravdu ti, kdo tou₧φ po tom, aby veÜker² boj skonΦil a nastal v∞Φn² mφr, proto₧e kdy₧ pomine tv∙rΦφ nap∞tφ, zavlßdne naprost² klid a nastane smrt) = spolup∙sobenφ protiklad∙ - DIALEKTIKA
- znßmΘ jsou jeho v²roky nap°.:
"Tento sv∞t nevytvo°il ₧ßdn² z boh∙, ani z lidφ, ale byl, ja a bude v∞Φn∞ ₧iv²m ohn∞m."
"VÜe se m∞nφ, vÜe plyne." ("pantha rhei")