Definice: V∞deckΘ vymezenφ p°edm∞tu psychologie nenφ snadnΘ, vzhledem k povaze jev∙, kterΘ zkoumß. V souΦasnΘ dob∞ se opouÜtφ od pojetφ psychologie jako v∞dy o duÜi Φi jako v∞dy o subjektivnφ zkuÜenosti. SpφÜe se ustßlilo pojetφ psychologie jako v∞dy o pro₧φvßnφ a chovßnφ, neboli v∞dy o psychice, kterß se vykazuje jako pro₧φvßnφ a chovßnφ ve form∞ proces∙ a psychofyzick²ch dispozic k t∞mto proces∙m.
obecn∞ tedy: psychologie se zab²vß chovßnφm, pro₧φvßnφm a jednßnφm lidφ. Chce je pochopit, p°edvφdat a formulovat.

Cφl: Na zßklad∞ poznatk∙ psychologie m∙₧eme chovßnφ, jednßnφ a pro₧φvßnφ Φlov∞ka poznßvat, p°edvφdat a v souladu s estetick²mi zßsadami takΘ ovliv≥ovat, pomßhat formovßnφm osobnosti a jejφmu rozvoji:

1. poznßvßnφ lidφ (jejich duÜevnφch vlastnostφ)
2. p∙sobenφ na lidi (v²chova, lΘΦenφ, vedenφ lidφ)
3. uspo°ßdßnφ v∞cφ a podmφnek (v nich₧ lidΘ ₧ijφ - byt, pracovnφ podmφnky a prost°edφ,à)
   Umo₧≥uje nßm lΘpe pochopit vlastnφ jednßnφ a duÜevnφ stavy, ale takΘ chovßnφ jin²ch lidφ. ZlepÜovat Φinnost (uΦenφ, prßci) i zp∙sob ₧ivota a lΘpe se orientovat v mezilidsk²ch vztazφch.

Srovnßnφ p°φstup∙ k v²kladu lidskΘ psychiky:
PoΦßtky v∞deckΘ psychologie - zalo₧enφ prvnφ psychologickΘ laborato°e (pol. 19. stol.) a prvnφho ·stavu pro experimentßlnφ psychologii (1879). Zakladatelem je n∞meck² fyziolog, psycholog a filozof, profesor na univerzit∞ v Lipsku - Wilhelm Wundt (1832 - 1920). Je zakladatelem tzv. experimentßlnφ psychologie (zkuÜenost je zdrojem veÜkerΘho v∞d∞nφ).

Behaviorismus: (z angl. behaviour - chovanφ)
Hlavnφm p°edm∞tem studia jsou vn∞jÜφ projevy chovßnφ, neboli souhrn reakcφ na urΦitΘ podn∞ty. ┌kolem behavioristickΘ psychologie je nalΘzt pravidelnost a zßkonitost lidskΘho a zvφ°ecφho chovßnφ v r∙zn²ch podmφnkßch. Zßkonitostmi chovßnφ se rozumφ stßlΘ korelace mezi r∙zn∞ slo₧it²mi podn∞ty (stimuly - S) a reakcemi (R) - tzv. "SR psychologie".
BehavioristΘ dosp∞li k zßv∞ru, ₧e odpov∞dφm na podn∞ty se v pr∙b∞hu svΘho v²voje jedinec uΦφ. Chovßnφ poklßdali behavioristΘ za sled nauΦen²ch odpov∞dφ. P°ece≥ovali v²znam uΦenφ a v²chovy.
Pro₧φvßnφ, kterΘ se odehrßvß ve v∞domφ, v "ΦernΘ schrßnce", nepoklßdali za d∙le₧itΘ a nezab²vali se jφm.
┌kolem psychologie je podle nich zkoumat jen vn∞jÜφ reakce (chovßnφ).
Tento sm∞r ovlivn∞n v²zkumy ruskΘho fyziologa I. P. Pavlova (1849 - 1936).
Zakladatelem je americk² psycholog J. B. Watson (1878 - 1958) - znßm² je jeho v²rok o v²chov∞ d∞tφ: "Dejte mi tucet d∞tφà z ka₧dΘho vychovßm specialistuà bez ohledu na jeho talentà". RozliÜuje trojφ chovßnφ:

1. obecn∞ svalovΘ (zvlßÜt∞ manußlnφ) - odpovφdajφcφ v∙li
2. ·trobnφ - odpovφdajφcφ cit∙m
3. hlasovΘ - odpovφdajφcφ myÜlenφ (myÜlenφ je nehlasnΘ mluvenφ)
4. BehavioristΘ nemohli dokonale porozum∞t lidsk²m projev∙m.
5. NeobehavioristΘ - zab²vali se i zkoumßnφm pro₧φvßnφ Φlov∞ka.
   F. B. Skinner - studoval roli odm∞ny a trestu p°i formovßnφ odpov∞di na podn∞t. Je zakladatelem programovΘho vyuΦovßnφ.

Kognitivnφ psychologie: (poznßvacφ)
Na rozdφl od behaviorismu se soust°e∩uje na to, co se d∞je uvnit° organismu "mezi podn∞tem a odpov∞dφ". Chovßnφ chßpe jako vn∞jÜφ projev vnit°nφch psychick²ch jev∙.
KognitivistΘ vychßzejφ z nßzoru, ₧e lidskΘ chovßnφ je urΦovßno plßnem, jak dosßhnout urΦit²ch cφl∙. Pou₧φvajφ spφÜe termφnu jednßnφ ne₧ chovßnφ. ╚lov∞k nenφ jen pasivnφm jedincem, kter² zpracovßvß informace a reaguje na n∞, ale sna₧φ se aktivn∞ poznßvat. Zd∙raz≥ujφ v²znam myÜlenφ v jednßnφ Φlov∞ka, seberegulaci a sebeovlßdßnφ.
Jean Piaget (1896 - 1979) - Üv²carsk² psycholog, zab²val se v²vojem poznßvacφch schopnostφ u d∞tφ (formovßnφ myÜlenφ a vnφmßnφ sv∞ta).

Psychoanal²za (hlubinnß psychologie)- rozbor duÜe
Zakladatelem je vφde≥sk² lΘka°, neurolog SIGMUND FREUD (1856-1939). Vychßzφ z nßzoru, ₧e lidskΘ projevy jsou slo₧itou souhrou v∞dom²ch a nev∞dom²ch proces∙. Sna₧φ se proniknout do hluboko ulo₧en²ch pro₧itk∙ Φlov∞ka, do jeho podv∞domφ. Hnacφ silou duÜevna jsou pr² pudy (sexußlnφ a destruktivnφ).
Freud, zakladatel psychanal²zy, lΘΦil nemocnΘ s neurotick²mi poruchami: naÜel vztah mezi dßvn²mi pro₧itky (zkuÜenost) a souΦasn²mi p°φznaky chovßnφ. Upozornil na nev∞domΘ motivy, kterΘ jsou urΦovßny v²vojem pohlavnφho pudu. "╚lov∞k nenφ pßnem ve svΘm dom∞."
Freudovo uΦenφ bylo v²znamn²m pokusem vylo₧it dynamiku lidskΘho subjektu prost°edky mechanickΘ p°φrodov∞dy. Jeho psychoanal²za vychßzela z p°edpokladu, ₧e neurotickΘ stavy jsou podmφn∞ny potlaΦovan²mi pudy. Metoda sama byla pokusem o odhalenφ vzniklΘho konfliktu a jeho uvoln∞nφ.
Freud definoval psychoanal²zu jako "v∞du o nev∞domφ".
V rßmci psychiky rozliÜuje 3 instance, kterΘ majφ vliv na chovßnφ lidφ:

1. ONO (id) - s nev∞domou pudovou oblastφ sexußlnφho pudu a pudu agresivity
2. J┴ (ego) - zßkladna rozumovΘho jednßnφ
3. NADJ┴ (superego) - s p°ejat²mi morßlnφmi p°edstavami a funkcφ sv∞domφ
4. J┴ je ovliv≥ovßno ze t°φ stran: - realita a po₧adavky okolφ
   - je pohßn∞no ze strany ONO (sexualita ₧ßdß ukojenφ)
   - je omezovßno ze strany NADJ┴ (morßlka nap°. bezprost°ednφ ukojenφ zakazuje)
   V tomto trojnßsobnΘm zßpase sil usiluje jß o harmonii a duÜevnφ rovnovßhu (impulsy pochßzejφcφ ze strany ONO a NADJ┴ jsou ΦßsteΦn∞ nev∞domΘ).
   archeotypy = p°edobrazy lidskΘho chovßnφ

P°edstavitelΘ psychoanal²zy:

SIGMUND FREUD (1856-1939) - narodil se v P°φbo°e v rodin∞ ₧idovskΘho obchodnφka s textilem. Roku 1859 se rodina p°est∞hovala do Vφdn∞. Vystudoval medicφnu a 1885 se stal soukrom²m docentem neuropatologie. Zem°el v Pa°φ₧i, kam utekl p°ed nacisty.

CARL GUSTAV JUNG (1875-1961) - Üv²carsk² psycholog, zavedl pojem kolektivnφho podv∞domφ (obs. zkuÜenosti z celΘ historie lidstva), p°isp∞l ke studiu schizofrenie, rozliÜil typy introvert a extrovert.

ALFRED ADLER (1870-1937) - rakousk² lΘka° a psycholog, dalÜφ Freud∙v ₧ßk, sleduje pocit (komplex) mΘn∞cennosti a kompenzaci t∞chto pocit∙. Vφce zd∙raz≥oval soc. faktory a v∞domΘ myÜlenkovΘ procesy ne₧ sexußlnφ motivy.

Soustava psychologick²ch disciplφn:

A: TeoretickΘ disciplφny:

1. Obecnß psychologie - zab²vß se myÜlenφm, vnφmßnφm, uΦenφm, motivacφ, emocemi (nejzßkladn∞jÜφmi a nejobecn∞jÜφmi poznatky o regulaci chovßnφ
   °φzenΘho psychikou). Zkoumß obecn∞ platnΘ zßkonitosti psychickΘho d∞nφ.
2. Socißlnφ psychologie - zkoumß utvß°enφ a projevy psychick²ch jev∙ v interakci.
   V∞nuje se socißlnφm skupinßm, sploeΦensk²m vrstvßm, vlivu skupin a spoleΦnosti na jednotlivce.
3. V²vojovß (ontogenetickß) psychpologie - zkoumß formujφcφ vliv spoleΦensk²ch Φinitel∙ na utvß°enφ psychiky, zab²vß se zm∞nami v psychice Φlov∞ka, kterΘ probφhajφ v Φase, v pr∙b∞hu v²voje od poΦetφ do smrti.
4. Psychologie osobnosti - zkoumß strukturu, dynamiku a v²voj osobnosti. Syntetizuje zφskanΘ psychologickΘ poznatky o Φlov∞ku jako celku. Popisuje a vysv∞tluje podobnosti a odliÜnosti mezi lidmi (temperament, inteligence, charakter).
5. Psychologikß metodologie - °eÜφ problΘmy teoriφ, projekt∙ a p°φstup∙ a jejich u₧itφ v psychologii.
6. Psychopatologie - zab²vß se chorobn²mi zm∞nami z r∙zn²ch p°φΦin.
7. D∞jiny psychologie - v²voj od nejstarÜφch dob.

B: AplikovanΘ disciplφny (vyu₧itφ psychologie v praxi)

1. Pedagogickß psychologie - sna₧φ se nalΘzat a prosazovat ·ΦinnΘ formy vyuΦovßnφ, zkoumß psychologickΘ zßklady, Φinitele a zßkonitosti v²chovy, vyuΦovßnφ a vzd∞lßvßnφ. Poukazuje na vzßjemnΘ p∙sobenφ mezi ₧ßky a uΦiteli, a mezi ₧ßky navzßjem.
2. Psychologie prßce - °eÜφ problΘmy spojenΘ s pracovnφm procesem, nap°. vliv prac. prost°edφ na v²kon, mezilidskΘ vztahy na pracoviÜti, bezpeΦnost prßce, atd. Hledßnφ optimßlnφ pracovnφ doby, v²b∞r a rozmφst∞nφ pracovnφk∙, p°edpoklady uchazeΦ∙à
3. Klinickß psychologie - poznßvßnφ a diagnostika psychick²ch poruch a defekt∙ z poruch. Sleduje postoje pacient∙ k chorobßm. Vznikpsychosomatick²ch chorob (nap°. vlivem stresu, zklamßnφ), ukazuje cesty, jak snφ₧itp∙sobenφ podmφnek vedoucφch ke vzniku takov²ch chorob.
4. Soudnφ (forenznφ) psychologie - pou₧φvß se v soudnφ praxi, p°i zjiÜ¥ovßnφ psychologick²ch zvlßÜtnostφ delikventa, p°i vyÜet°ovßnφ a posuzovßnφ v²pov∞dφ sv∞dk∙ apod. Vliv rodinnΘho prost°edφ na pßchßnφ trestn²ch Φin∙.
5. Psychologie dopravy - podmφnky pro zφskßnφ °idiΦskΘho pr∙kazu, chovßnφ °idiΦ∙, sprßvnΘ umφst∞nφ dopravnφch znaΦek.
6. Psychologie sportu - vliv emoΦnφho stavu na v²kon,à
7. Poradenskß psychologie - pomoc jedinci v t∞₧k²ch ₧ivotnφch situacφch