Ve 20. stoletφ dochßzφ k celΘ °ad∞ nov²ch v∞deck²ch objev∙ a poznatk∙. Hmota se jevφ jako energie, A. Einstein vyslovil svou teorii relativity, byl zjiÜt∞n pohyb galaxie a rozpφnßnφ vesmφru, objevuje se Freudova hlubinnß psychologie, novΘ objevy v matematice a chemii.
FilosofickΘ Ükoly ve 20. stoletφ nevytvß°φ ucelenΘ systΘmy (tak jako v 19. stol.), ale zab²vajφ se jen urΦit²mi oblastmi. Hovo°φ se o krizi filosofie 20. stoletφ. V souΦastnΘ dob∞ p°evlßdß nßzor, ₧e by se filosofie m∞la zab²vat palΦiv²mi otßzkami lidstva, jako je vyΦerpßnφ surovin, jadernΘ zbran∞, populaΦnφ exploze nebo vzd∞lßnφ. Z toho je patrnΘ, ₧e ani dneÜnφ filosofie nepostrßdß smysl, p°esto₧e se t°φÜtφ na °adu r∙zn²ch i ze se vychßzejφcφch sm∞r∙.

NOVOPOZITIVISMUS
- vychßzφ z pozitivizmu
- ovlivn∞n modernφmi objevy v matematice
- zab²vß se modernφ logikou, jazykem, strukturou v∞deckΘho poznßnφ, metodologiφ v∞deckΘ prßce, verifikacφ informacφ
- podstatou sv∞ta se mß zab²vat fyzika; podstatou v∞domφ psychologie
- p°edstavitel LUDWIG WITTGENSTEIN
- zab²val se filosofickou anal²za hlavn∞ jazyka
- zkoumal vztah jazyka ke spoleΦnosti
- tvrdil, ₧e "Sv∞t je tvo°en fakty, jejich₧ v²znam je ve slovech."; na rozdφl od tradiΦn∞ chßpanΘ filosofie, kterß se zab²vß v∞cmi, jejich₧ ·pln² v²znam se nedß slovy vyjßd°it

EMPIRIOKRITICIZMUS
- vznikß na poΦßtku 19. stoletφ na bßzi novopozitivizmu
- odsuzuje jako pseudoproblΘmy vÜe, co stojφ mimo rßmec v∞domφ
- p°edstavitelΘ ERNST MACH (rodßk z Chrlic u Brna), RICHARD AVENARIUS

MARXIZMUS-LENINIZMUS
- klasickß filosofie Marxe a Engelse v praktickΘ politickΘ podob∞, kterou jφ dal Lenin a Stalin
- Marxovu teorii Lenin doplnil o zvlßÜtnost pom∞r∙ v Rusku a o teorii a taktiku proletß°skΘho t°φdnφho boje a revoluce
- v zemi, ve kterΘ je prosazen, se stßvß jedin²m p°ijφman²m v∞deck²m a sv∞tov²m nßzorem
- ost°e odmφtß idealismus
- ospravedl≥uje vlßdu jednΘ strany
- dopln∞n Stalinem o "ideologickou nadstavbu " se naz²vß STALINIZMUS

NEOMARXIZMUS
- levicovΘ proudy r∙znou m∞rou inspirovanΘ marxizmem
- zab²val se anal²zou evropskΘ kultury, kritikou bur₧oaznφho kapitalismu, spoleΦnosti, ale i negativnφch jev∙ reßlnΘho socializmu a Marxov²ch pozdnφch d∞l
- spojoval ranou Marxovu filosofii a Einsteinovy terie nebo psychoanal²zu
- p°edstavitelΘ ANTONIO BRANSCI, GOYORGY LUKACS, ROGER GARAUDY,
- p°edstavitelΘ frankfurtskΘ Ükoly ERICH FROMM, HERBERT MARCUSE

NOVOTOMIZMUS
- oficißlnφ filosofie katolickΘ cφrkve vyhlßÜenß encyklikou pape₧e LVA XIII.
- sna₧φ se o nalezenφ harmonie mezi vφrou a poznßnφm a zßrove≥ respektovat novΘ v∞deckΘ poznatky a objevy
- akceptuje evoluci, ale za zdroj evoluce pova₧uje Boha
- sna₧φ se reagovat na aktußlnφ sv∞tovΘ d∞nφ
- kritizuje jak kapitalizmus tak socializmus

FENOMENOLOGIE
- zakladatel EDMUND HUSSERL
- odvozuje se od fenomΘn - jev, to co se nßm ukazuje
- jednß se o metodologick² sm∞r, kter² se odrß₧φ v dalÜφch v∞dßch
- tvo°φ opozici k pozitivizmu
- sna₧φ se dostat k podstat∞ jevu, kter² mß v jejich pojetφ dv∞ vrstvy
- 1. Reßlnß vrstva - je uchopitelnß smysly, tak jak ji vidφme
- 2. Eidetickß vrstva - Esence, kterß vyznaΦuje eidetickΘ znaky, je p°φstupnß pouze duchovnφm akt∙m
- je to v∞da o podstat∞
- zd∙raz≥uje poznßnφ skuteΦn²ch v∞cφ, ne toho co vnφmßme

FILOSOFIE BYT═; EXISTENCE; EXISTENCIALISMUS
- navazuje na fenomenologii a v²razn∞ ovliv≥uje um∞nφ
- antropologicky orientovan² sm∞r, kter² usiluje o pochopenφ lidskΘho bytφ
- u₧φvß poznatk∙ d°φv∞jÜφch filosof∙ ran² Marx a Kierkegaard, a um∞lc∙ Kafka, Dostojevsk², R. M. Rilke
- lidskß existence se vyznaΦuje osamocenφm (Marxova teorie o odcizenφ)
- ·zkost je zßkladnφ zkuÜenostφ bytφ, tragiΦno bytφ
- Φlov∞k je nucen volit a nemß o co by se op°el, co₧ zp∙sobuje trvalΘ stavy ·zkosti, ze kter²ch vidφ existencialistΘ v²chodisko ve vφ°e a v transcendentßlnφm spojenφ s Bohem
- p°edstavitel MARTIN HEIDEGER
- dφlo Bytφ a Φas
- Existence je pro n∞j ka₧dodennφ, vÜednφ, povrchnφ, nezß₧ivnΘ, nezainteresovanΘ bytφ Φlov∞ka
- Esence je skuteΦnΘ bytφ; podstatou bytφ je strach z nebytφ, ze smrti a ten se sna₧φme p°ehluÜit Existencφ
- bytφ je boj s Φasem
- Heideger zavßdφ existencißly, co₧ jsou pojmy p°evß₧n∞ negativnφho (·zkost, strach, hnus), ale i pozitivnφho (nad∞je) charakteru

- JEAN PAUL SARTRE
- tvrdφ, ₧e Φlov∞k je svobodn² a zßrove≥ je ke svobod∞ odsouzen a tφm pßdem je odpov∞dn² jak za sebe tak za ostatnφ
- skuteΦn²m zdrojem poznßnφ je reßln² Φlov∞k
- jen v krizov²ch situacφch lze nalΘzt v²chodisko bytφ
- dφlo Bytφ a nicota, Hnus, Ze∩

- GABRIEL MARCEL
- ALBER CAMUS - Cizinec, filosofick² esej M²tus o Sisyfovi
- KARL JASPERS - esej Otßzka viny

PRAGMATISMUS
- vznik v USA
- zkoumß filosofickΘ problΘmy z hlediska u₧iteΦnosti
- pravda je to, co je u₧iteΦnΘ
- hodnota spoΦφvß v tom, co mß uplatn∞nφ
- zakladatel WILLIAM JAMES
- p°edstavitel JOHN DEWEY
- jeho uΦenφ m∞lo vliv na pedagogiku, nebo¥ podce≥uje v²znam vzd∞lßnφ a tvrdφ, ₧e "Nejsou d∙le₧itΘ znalosti, ale praktickΘ pou₧itφ."

FILOSOFIE ÄIVOTA
- vznik na zaΦßtku 20. stoletφ, navazuje na Schopenhauera, Nietzscheho
- zd∙raz≥ovßnφ v²znamu pohybu a v²voje
- skuteΦnost je organickß (v²znam biologie), objektivnφ, ale iracionßlnφ
- existuje vφce princip∙ na kter²ch je skuteΦnost zprost°edkovßna
- HENRY BERGSON - Elßn vital
- HANS DRIESCHE - Vitalizmus
- vychßzel z pokus∙ na je₧ovkßch, p°i kter²ch zjistil, ₧e z rozp∙len²ch vajφΦek vznikne cel², by¥ menÜφ, jedinec, co₧ nelze vysv∞tlit mechanicky, ale na zßklad∞ urΦitΘ ₧ivotnφ sφly, kterou naz²vß Entelechia, a kterß zp∙sobuje celostnφ kauzalitu, co₧ je urΦovßnφ Φßstφ celkem
- ovlivnil celostnφ psychologii

HERMENEUTIKA
- hledßnφ metod porozum∞nφ sv∞ta a Φlov∞ka
- ·st°ednφ v²znam mß jazyk a komunikace
- HANS GEORG GODAMER, KARL OTTO APEL

POSTMODERNISMUS
- projevuje se v 70. letech
- odrß₧φ se v um∞nφ
- reaguje na hospodß°skou krizi
- vystupuje proti hospodß°skΘmu optimismu a racionalismu
- estetika klade d∙raz na p°φstupnost, tvorbu a pot∞Üenφ z dφla
- um∞nφ je urΦeno ve°ejnosti i nßroΦn²m konzument∙m
- UMBERTO ECO - JmΘno r∙₧e
- MILAN KUNDERA - Nesmrtelnost