Jana KuΦerovß, Sekce:Chemie
Radioaktivita


V p°φrod∞ se vyskytujφ atomy, jejich₧ jßdra jsou nestabilnφ a samovoln∞ se p°em∞≥ujφ. Jejich p°em∞nou vznikajφ jßdra jin²ch prvk∙ a uvol≥uje se neviditelnΘ zß°enφ. Tento proces je oznaΦovßn jako radioaktivita.
D∙le₧it²m faktorem, kter² rozhoduje o tom, zda bude dan² nuklid stabilnφ nebo ne, je pom∞r poΦtu neutron∙ N k poΦtu proton∙ Z. N∞kdy je tato zßvislost oznaΦovßna jako °eka stability.


Radioaktivnφ zß°enφ

- znßme t°i zßkladnφ druhy radioaktivnφho zß°enφ

Φßstice ALFA - kladn∞ nabitß jßdra hΘlia (42He). Toto zß°enφ mß velmi mal² dosah a zachytφ jej i list papφru nebo slabß hlinφkovß f≤lie.

Φßstice BETA - d∞lφ se na b+ a b-. Zß°enφ b- je tvo°eno proudem elektron∙. Je vφce pronikavΘ ne₧ zß°enφ a. Zß°enφ b+ je tvo°eno proudem kladn∞ nabit²ch pozitron∙.

Φßstice GAMA - elektromagnetickΘ vln∞nφ s velmi krßtkou vlnovou dΘlkou a vysokou energiφ (energie zß°enφ je p°φmo ·m∞rnß vlnovΘ dΘlce). ╚asto se pou₧φvß k podobn²m ·Φel∙m jako rentgenovΘ zß°enφ, proto₧e mß podobnΘ vlastnosti. Z t∞chto t°φ typ∙ zß°enφ je nejpronikav∞jÜφ.


Radioaktivnφ rozpady

Rozpad alfa je typick² pro rozpad jader t∞₧k²ch prvk∙. Z jßdra je vymrÜt∞na Φßstice 42He, Φφm₧ vznikß jßdro prvku, jeho₧ nukleonovΘ Φφslo A je o 4 jednotky a protonovΘ Φφslo Z o 2 jednotky ni₧Üφ ne₧ u p∙vodnφho jßdra.
- rozpadem vznikl² nuklid je v PTP posunut o dv∞ mφsta vlevo (k p∙vodnφmu jßdru).

Rozpad beta- je charakteristick² pro jßdra nuklid∙, kterß vyboΦujφ z °eky stability sv²m poΦtem neutron∙ (nap°. 31H).
- n∞kter² neutron se m∙₧e rozpadnout na proton a elektron. Proton z∙stßvß v jßd°e, zatφmco elektron je opouÜtφ.
- jßdro vzniklΘ rozpadem je v PTP posunut vzhledem k p∙vodnφmu o jedno mφsto vpravo.

Rozpad beta+ n∞kterΘ um∞le p°ipravenΘ nuklidy vyboΦujφ z °eky stability, proto₧e majφ relativnφ nadbytek proton∙.
- m∙₧e dojφt k p°em∞n∞ n∞kterΘho protonu na neutron a pozitron.
- pozitron opouÜtφ jßdro a zanikß p°i st°etu s elektronem za vzniku fotonu.
- vznikl² nuklid je v PTP posunut o jedno mφsto vlevo.


Elektronov² zßchyt

- mφsto rozpadu beta+ m∙₧e nastat tzv. elektronov² zßchyt.
- proton se nerozlo₧φ na neutron a pozitron, ale zachytφ elektron z el. obalu. Podle vrstvy ze kterΘ elektron pochßzel, mluvφme o zßchytu K, zßchytu L atd. .
- vznikl² nuklid je v PTP posunut o jedno mφsto vlevo.


PoloΦas rozpadu

- veliΦina poloΦas rozpadu byla zavedena kv∙li tomu, ₧e zatφm nedovedeme urΦit, kterΘ jßdro se rozpadne v kterΘm okam₧iku.
- poloΦas rozpadu je doba, za kterou se rozpadne polovina p°φtomn²ch jader radioaktivnφho nuklidu.
- poloΦas rozpadu je pro nuklid stßlou veliΦinou - nejde ovlivnit zm∞nou vn∞jÜφch podmφnek.


Radioaktivnφ rozpadovΘ °ady

Thorium 23290Th, Uran 23892U a Polonium 20984Po tvo°φ zßklady t°φ p°φrodnφch rozpadov²ch °ad. Rozpad ka₧dΘho z nich zahajuje °et∞zec p°em∞n, v jeho₧ pr∙b∞hu vznikß °ada radioaktivnφch nuklid∙ s r∙zn∞ dlouh²mi poloΦasy rozpadu. Proto₧e v²chozφ nuklidy majφ podstatn∞ delÜφ poloΦas rozpadu, ne₧ vznikajφcφ sekundßrnφ nuklidy, ustavila se mezi jednotliv²mi Φleny °ad trvalß radioaktivnφ rovnovßha. VÜechny t°i °ady jsou zakonΦeny stabilnφmi nuklidy olova.
Existuje i Φtvrtß °ada - um∞lß, kterß zaΦφnß um∞le p°ipraven²m Neptuniem 23793Np a konΦφ stabilnφm izotopem Thalia.

Radiouhlφkovß metoda urΦovßnφ stß°φ archeologick²ch nßlez∙

- d²chßnφm se do organismu dostßvß s CO2 uhlφk. P°φrodnφ uhlφk je tvo°en izotopy 12C, 13C a 14C. Izotopu 14C, kter² je radioaktivnφ, je nejmΘn∞. Pom∞r izotop∙ Uhlφku je dlouhodob∞ konstantnφ. Po smrti organismu p°estßvß p°φvod uhlφku a tak se pom∞r mezi izotopy uhlφku m∞nφ.
- bohu₧el tato metoda nelze pou₧φt na nßlezy starÜφ ne₧ 57000 let, proto₧e poloΦas rozpadu 14C je 5700 let (po prob∞hnutφ 10 poloΦas∙ rozpadu je hmota prakticky vym°elß).
- dalÜφ nev²hodou je nemo₧nost pou₧itφ na neorganickΘ lßtky. Nap°. pokud urΦujeme stß°φ p∞stnφch klφn∙ podle nßlez∙ kostφ kolem, nem∙₧eme si b²t jisti zjiÜt∞n²m stß°φm, proto₧e kosti se mohly dostat na mφsto dßvno p°edtφm nebo naopak dlouho potΘ.
- tato metoda by tΘ₧ selhala, kdyby byla radioaktivita do t∞la zavedena um∞le. Ale to je jen teorie, proto₧e souΦasnß archeologie s jadernou technologiφ v minulosti Zem∞ nepoΦφtß (ve star²ch indick²ch textech se objevujφ zbran∞ nebeÜtan∙, u kter²ch popis jejich ·Φinku p°ipomφnß jadernΘ zbran∞).