Dφky v²raznΘmu poklesu presti₧e Üpan∞lsk²ch Habsburk∙ po t°icetiletΘ vßlce se t∞₧iÜt∞ rodovΘ moci p°eneslo na rakouskou v∞tev. HabsburkovΘ se soust°edili na budovßnφ ucelenΘ °φÜe ve st°ednφ a jihov²chodnφ Evrop∞ a na upevn∞nφ absolutismu v nφ.

╪φÜe nikdy nem∞la oficißlnφ jmΘno, byla naz²vßna Rakouskem nebo Habsburskou monarchiφ.
Pat°ili k nφ zejmΘna d∞diΦnΘ zem∞ rakouskΘ, ΦeskΘ krßlovstvφ a krßlovstvφ uherskΘ ( od r. 1526 )

LEOPOLD I. ( 1657 - 1705 )
P∙vodn∞ se cht∞l v∞novat cφrkevnφ kariΘ°e, ale po smrti Ferdinanda III., kter² m∞l nastoupit na tr∙n, zaujal jeho mφsto.
Dφky jeho neschopnosti vlßdu °φdil Vßclav z Lobkovic a to v letech 1669 - 1674.

╚eskΘ krßlovstvφ bylo vyΦerpßno a vylidn∞no. Celß habsburskß administrativa a finance byly v rozkladu. Leopold zaΦal kontrolovat provinΦnφ vlßdy ( Φasto prost°ednictvφm Ülechty cizφho p∙vodu ).

V²znamnou roli v jeho politice hrßla cφsa°skß dvorskß kancelß° a posφlila se moc tajnΘ cφsa°skΘ rady.

Leopold je prvnφm panovnφkem u kterΘho se projevujφ i prvky osvφcenstvφ - r. 1680 vydal prvnφ robotnφ patent.

Dochßzelo k prosazovßnφ katolicismu a perzekuci nekatolφk∙.

V²sledkem Leopoldovy vnit°nφ politiky byla unifikace a centralizace monarchie.

Prioritnφ vÜak byla zahraniΦnφ politika - udr₧enφ rovnovßhy v Evrop∞ proti Francii a obrana proti tureck²m nßjezd∙m.

Vßlka s Tureckem propukla 1663 potΘ co doÜlo v Sedmihradsku k pohraniΦnφm spor∙m mezi Turky a tamnφm knφ₧etem Ji°φm II. Rßkoczim. Turci zφskali p°evahu, pronikli do uherskΘho vnitrozemφ a dobyli NovΘ Zßmky. Po tomto ·toku zareagovala cφsa°skß vojska, kterß r. 1664 tureckou armßdu porazila a byl podepsßn mφr ve Vasvßru. ( Turecku z∙stala v∞tÜina dobyt²ch ·zemφ. )

Nap∞tφ mezi Osmanskou °φÜφ a Rakouskem vyu₧φvala uherskß Ülechta - povstßnφ Wesselenyiho, Rßkocziho, Thokolyho.

R. 1683 obklφΦila vojska velkovezφra Kara Mustafy Vφde≥. Na pomoc proti Turk∙m p°iÜel Karel Lotrinsk² a Jan III. Sob∞sk².
Turci byli pora₧eni a definitivn∞ konΦφ jejich expanze do Vφdn∞.
V²znamnou ·lohu v boji proti Turk∙m sehrßl Ev₧en Savojsk² - na p°elomu 17. a 18. stoletφ
je vytlaΦil z Uher a pronikl a₧ na Balkßn.

Dlouhodobß rivalita mezi Habsburky a Franciφ vyvrcholila Vßlkou o Üpan∞lskΘ d∞dictvφ.
Leopold sv∙j nßrok odvozoval od svΘ ₧eny MarkΘty - sestry zesnulΘho Karla II. a jeho kandidßtem byl arcibiskup knφ₧e Karel.

JOSEF I. ( 1705 - 1711 )
Za jeho vlßdy pokraΦuje vßlka o Üpan∞lskΘ d∞dictvφ. Vytvo°ili se dv∞ koalice :
- protihabsburskß - Francie, Bavorsko, Kastilie, Portugalsko a Savojsko
- protifrancouzskß - Rakousko, Anglie, Nizozemφ a Braniborsko

HabsburkovΘ svΘ zßjmy ve èpan∞lsku neobhßjili. Francie prosadila svΘho kandidßta Filipa V. na Üpan∞lsk² tr∙n.

Vßlky byly skonΦeny podepsßnφm mφrov²ch smluv - 1713 v Utrechtu a 1714 v Rastattu.

Zisk Rakouska - italskß ·zemφ ( Neapolsko, Milßnsko a Sardinie ) a Üpan∞lskß Belgie

Soub∞₧n∞ s vßlkami o Üpan∞lskΘ d∞dictvφ probφhala dalÜφ stavovskß povstßnφ v Uhrßch vedenß sedmihradsk²m vΘvodou FrantiÜkem II. Rßkoczi. Sna₧il se navßzat kontakty se èvΘdskem a Ruskem, podporovala je i Francie. Povstßnφ bylo potlaΦeno.
Boje skonΦili r. 1711, kdy byl podepsßn mφr v Szßtmßru.

KAREL VI. ( 1711 - 1740 )
Dlouhou dobu byl bezd∞tn², po Φase se mu narodila dcera. Ve snaze vy°eÜit otßzku nßstupnictvφ vydal r. 1713 Pragmatickou sankci - obsahuje pravidla nßstupnictvφ a₧ do zßniku monarchie; Obsahovala zßsadu ned∞litelnosti habsbursk²ch dr₧av, vlßda mß v rod∞ p°echßzet podle principu primogenitury, nejprve v mu₧skΘ linii a v p°φpad∞, ₧e bude chyb∞t, mu₧sk² nßsledovnφk vlßda p°echßzφ i na ₧eny.

Prosazenφ tohoto zßkona ho stßlo mnoho ·silφ. Snahßm o potvrzenφ tΘto sankce se pod°izovala i zahraniΦnφ politika.
Nechal si ji potvrdit na stavovsk²ch shromß₧d∞nφch vÜech 23 zemφ a byla potvrzena r. 1720 Φesk²m a slezsk²m sn∞mem a r. 1723 i uhersk²m sn∞mem.

R. 1718 vznikla obchodnφ spoleΦnost V²chodoindickß kompanie. Proti nφ stßli jinΘ mocnosti - Vφde≥ se jφ musela vzdßt.

Ve t°icßt²ch letech doÜlo k otev°enΘmu sporu s Pruskem - spor o uprßzdn∞n² polsk² tr∙n.

RUSKO

Od r. 1613 tu vlßdne dynastie Romanovc∙.

PETR I. VELIK▌ ( 1689 - 1725 )
Jeho vlßdu lze oznaΦit za p°ed∞l v rusk²ch d∞jinßch. Rusko se za jeho vlßdy stalo absolutistickou monarchiφ, p°iΦem₧ vyÜlo ze svΘ izolovanosti a vstoupilo do Evropy jako mocnost.

V letech 1697 - 1698 procestoval °adu evropsk²ch zemφ a vzal si Evropu za sv∙j vzor.
Zval si do Ruska evropskΘ odbornφky, na°izoval nosit evropskΘ Üaty, upravil rusk² kalendß° - podle Z vzoru, od r. 1703 nechal vydßvat prvnφ ruskΘ noviny, zjednoduÜil abecedu, z°φdil nemocnici a muzeum, ruskou akademii v∞d a velkΘ mno₧stvφ Ükol, zalo₧il Sant - Pet∞rburk v Z stylu - v²znamn² p°φstav, vybudoval poΦetnou a dob°e vycviΦenou armßdu.
Touha p°iblφ₧it se evropskΘmu ₧ivotnφmu stylu = otevφrßnφ oken do Evropy.

Za hlavnφ p°ekß₧ku jeho vstupu do Evropy pova₧oval èvΘdsko, nebo¥ vlastnilo d∙le₧itΘ oblasti - b°ehy FinskΘho zßlivu a V Pobaltφ.
Spojil se s dalÜφmi zem∞mi a vytvo°il tzv. protiÜvΘdskou koalici :
- Rusko
- Polsko
- Dßnsko
- n∞meΦtφ baroni, kte°φ pob²vali v oblasti Pobaltφ

R. 1700 rozpoutali tzv. Severnφ vßlku proti èvΘdsku, kterΘmu v tΘ dob∞ vlßdl Karel XII. Ten p°emohl dßnskΘho spojence - krßle Fridricha ( Frederyka ) a potΘ i Petra v bitv∞ u Narvy.
Vypudil z Polska sasskß a ruskß vojska a r. 1706 p°inutil sasskΘho kurfi°ta Augusta II., aby se vzdal tr∙nu.

R. 1708 vpadl Karel XII. Na Ukrajinu a spojil se s kozßky v Φele s Ivanem Mazepem.
R. 1709 vÜak podlehl rusk²m vojsk∙m u Poltavy.

Karel se potΘ spojil s tureck²m sultßnem Ahmedem III., kter² r. 1711 vyhlßsil Rusku vßlku. Turci ji₧ Rusko porazili r. 1696 v bitv∞ u Azova a rok 1711 znamenal definitivnφ vφt∞zstvφ OsmanskΘ °φÜe.

R. 1714 zvφt∞zilo Rusko v nßmo°nφ bitv∞ u Hanko nad ÜvΘdsk²m vojskem. Po smrti Karla XII. zaΦala mφrovß jednßnφ, kterß trvala n∞kolik let. R. 1721 byl v Nymstadtu podepsßn mφr - Petr zφskal Litvu, Estonsko a Karibskou Üφji.

Ve vnit°nφ politice zavedl Petr I. spoustu reforem.
Podporoval °emeslnou v²robu - zaklßdßnφ manufaktur a tzv. nevolnick²ch manufaktur - nevolnφci zde pracovali formou roboty nebo za velmi nφzkou cenu.

╪φdil se merkantilnφ = kupeckou politikou - podpora podnikßnφ, ochrana cla, ...
Nejv²znamn∞jÜφmi v²voznφmi produkty - k∙₧e, med, kavißr, dehet, d°evo, ...

Zdokonalil stßtnφ sprßvu - Rusko bylo rozd∞leno na tzv. gubernia.

Z°φdil vlßdnoucφ senßt, kter² m∞l administrativnφ a prßvnφ moc.

V byrokratickΘm aparßtu vytvo°il 9 ·°ad∙ a °φdilo je 11- ti ΦlennΘ kolegium.

Sna₧il se odstranit zbyteΦnΘho Φlov∞ka - ka₧d² Ülechtic je nucen slou₧it stßtu jako ·°ednφk nebo jako d∙stojnφk.

Zavedl da≥ z hlavy - na financovßnφ armßdy a lo∩stva. ( Z da≥ovΘho systΘmu vylouΦil Ülechtu a duchovenstvo. )

Provedl reformy i v cφrkvi - kdy₧ zem°el patriarcha vytvo°il nov² systΘm - do Φela cφrkevnφ organizace byl zvolen sbor kn∞₧φch = synod.

R. 1725 Petr I. zem°el na vyΦerpßnφ.

Jeho syn Alexej na tr∙n nenastoupil, nebo¥ se spojil s odp∙rci Petra I. Byl uv∞zn∞n a umuΦen.

Dochßzφ k nßstupnickΘ krizi. B∞hem n∞kolika let se na tr∙n∞ vyst°φdala celß °ada panovnφk∙.

KATE╪INA II. VELIK┴ ( 1762 - 1796 )
- Semiramis severu, Ruskß Minerva
Nejv²znamn∞jÜφ ₧ena v rusk²ch d∞jinßch. PokraΦovala v dφle Petra I.
Nechala zavra₧dit svΘho man₧ela Petra III., aby se mohla zmocnit vlßdy.

V²razn∞ rozÜφ°ila ruskΘ ·zemφ a poΦet obyvatel stoupl o t°etinu.

Vedla tzv. Rusko - tureckΘ vßlky :
1. etapa 1768 - 1774 - byla podepsßna mφrovß smlouva v Kainard₧i.
2. etapa 1787 - 1791
B∞hem t∞chto vßlek zφskala ·zemφ kolem ╚ernΘho mo°e.
Vybudovala Od∞su a Sevastopol.
Osφdlena byla i oblast na SV KamΦatky, ╚ukotky, Sachalinu, AljaÜky, ...
VÜechny nov∞ zφskanΘ oblasti byly osφdleny.
┌kol obsadit Krym a zcivilizovat ho dostal knφ₧e Pot∞mkin ( 1739 - 1791 ) - Tauridsk². Nechal vystav∞t tzv. pot∞mkinovy vesnice - pouze kulisy.

Za vlßdy Kate°iny existuje v Rusku velmi tuhΘ nevolnictvφ. Boja°i stup≥ujφ tlak, aby m∞li na jejich nßkladn² ₧ivot.
Nevolnφci se prodßvali i na inzerßt. Vlivem toho vznikala nevolnickß povstßnφ.
Nejv²znamn∞jÜφ bylo kozßckΘ PugaΦevovo povstßnφ v letech 1773 - 1775. Nabylo velkΘho rozsahu, povstalci zniΦili mnoho velk²ch usedlostφ.
R. 1775 vÜak bylo pora₧eno, PugaΦev byl v kleci p°evezen a bez soudu popraven.

Kate°ina pokraΦovala v posφlenφ ·°ednictva, armßdy a policie.

Velmi tvrd∞ trestala volnomyÜlenkß°stvφ - ty, kte°φ kritizovali samod∞r₧avφ = absolutismus.
Nejv²znamn∞jÜφ volnomyÜlenkß° - RadiÜΦev - autor dφla Cesta z Petrohradu do Moskvy.

VolnomyÜlenkß°i byli vyhnßni na Sibi° - nov∞ zaveden² trest.