|
Jana KuΦerovß, Sekce:D∞jepis Utvß°enφ st°edov∞kΘ Evropy
- charakteristika st°edov∞ku, utvß°enφ feudßlnφch vztah∙ v zßpadnφ Evrop∞
- Franckß °φÜe
- vznik anglickΘho stßtu, Francie, poΦßtky n∞meckΘ °φÜe
- ArabovΘ a jejich kulturnφ odkaz
- romßnsk² sloh
Charakteristika st°edov∞ku, utvß°enφ feudßlnφch vztah∙ v zßpadnφ Evrop∞
Zatφmco starov∞kß civilizace se rozklßdß kolem St°edozemnφho mo°e, ve st°edov∞ku
se posouvß t∞₧iÜt∞ evropsk²ch d∞jin do st°ednφ a zßpadnφ Evropy. K antickΘ vzd∞lanosti
p°istupovaly novΘ etnickΘ skupiny - germßnskΘ, slovanskΘ a arabskΘ, kterΘ se
staly nov²mi nositeli st°edov∞kΘ kultury.
3 zßkladnφ civilizaΦnφ centra:
1) Skupina latinskΘ kultury zßpadnφ:
- nßrody germßnskΘ, romßnskΘ a zßpadnφ SlovanΘ
2) Skupina kultury byzantsko-slovanskΘ:
- Balkßn
3) Skupina kultury islßmskΘ a arabskΘ:
- p°ednφ Asie, severnφ Afrika, Φßst PyrenejskΘho poloostrova, jih dneÜnφ Francie
ZEM╠D╠LSTV═
Ran∞ st°edov∞kß spoleΦnost, stejn∞ jako celß st°edov∞kß civilizace, m∞la zem∞d∞lsk²
charakter. V samotnΘm zp∙sobu p°φpravy a obd∞lßvßnφ p∙dy nedoÜlo ve st°edov∞ku,
v porovnßnφ s p°edchozφm obdobφm, k ₧ßdn²m p°evratn²m zm∞nßm. Ji₧ ran∞ st°edov∞k²
rolnφk pou₧φval k obd∞lßvßnφ p∙dy dv∞ ornß nß°adφ - H┴K,neboli rßdlo a PLUH.
K p°φprav∞ p∙dy slou₧ila i jinß nß°adφ nap°. brßny, r²Φe a motyky.
Existovalo n∞kolik osevnφch systΘm∙, ve kter²ch nakonec p°evlßdl trojhonn² systΘm
- 1. dφl se nechal le₧et ladem, na 2. dφlu se p∞stoval ozim a na 3. dφlu se
p∞stoval ja°. Prßci na poli usnadnilo pou₧φvßnφ ₧elezn²ch nßstroj∙ a nß°adφ,
je₧ sebou p°inesla agrßrnφ revoluce ve 12.-13. stoletφ. Dochßzφ k rozÜφ°enφ
Ükßly p∞stovan²ch druh∙ plodin o luÜt∞niny a r∙znΘ druhy zeleniny.
Vesnice zaΦala nab²vat uspo°ßdanΘ podoby, domy byly stav∞ny podle urΦitΘho systΘmu.
Jejφm st°edem byla nßves, nebo centrßlnφ ulice. Stßle Φast∞ji se objevovaly
pln∞ nadzemnφ roubenΘ stavby. Vedle toho se objevovaly dalÜφ typy staveb jako
stodoly, k∙lny a nebo krΦmy. Vznikaly nov∞ °φzenΘ panskΘ dvory, kterΘ byly sob∞staΦnΘ.
Rozvφjφ se obchod - nenφ v rukou frank∙, ale v rukou koΦovn²ch obchodnφk∙ a
kupc∙ (nap°. Äid∙). Obchodovali p°edevÜφm s Byzantskou °φÜφ. Existuje pen∞₧nφ
m∞na - DEN┴R, ra₧en ve st°φb°e.
SPOLE╚NOST
St°edov∞kß spoleΦnost m∞la svΘ osobitΘ uspo°ßdßnφ, zalo₧enΘ na HIERATICK╔M
PRINCIPU. Toto uspo°ßdßnφ vystihovalo uΦenφ o trojφm lidu. SpoleΦnost byla rozd∞lena
do t°φ zßkladnφch skupin: knφ₧ata, Ülechta a poddanφ. Pßte°φ celΘ socißlnφ organizace
st°edov∞kΘ spoleΦnosti byl LENN═ SYST╔M. Slovem lΘno se oznaΦovala p∙da, kterou
panovnφk p°edal za odm∞nu do u₧φvßnφ jinΘ osob∞. T∞mi, kdo p∙du tφmto zp∙sobem
zφskali, byli ovÜem p°edevÜφm ΦlenovΘ krßlovi dru₧iny. Zßkladnφ podmφnkou pro
existenci Ülechty bylo zφskßnφ prßva na d∞diΦnou dr₧bu p∙dy. Byly vytvo°eny
urΦitΘ prßvnφ normy, kterΘ vÜak nebyly pevn∞ ustßleny. Zßkladem novΘho prßva
bylo p°edßnφ p∙dy do d∞diΦnΘho pronßjmu - PACHTU, za kter² musel poddan² zaplatit
urΦit² finanΦnφ obnos.
C═RKEV
Cφrkev byla p°edevÜφm jednotou vÜech v∞°φcφch. Cφrkev nebyla uspo°ßdßna do
n∞jakΘho celku, ve kterΘm si vÜichni ΦlenovΘ byli rovni. V²kon kn∞₧sk²ch funkcφ
vÜak p°φsluÜel jen biskup∙m - t∞ch bylo v prvotnφm sboru v₧dy n∞kolik a takΘ
oni si byli z poΦßtku rovni. AvÜak jak stoupal jejich osobnφ vliv, p°estßvala
jejich vzßjemnß rovnost platit. Bylo zapot°ebφ n∞kterΘ p°φliÜ ΦetnΘ sbory rozd∞lit.
Do Φela nov∞ vznikl²ch sbor∙ byli voleni novφ biskupovΘ, kte°φ ale z∙stßvali
pod°φzeni biskupovi p∙vodnφho sboru. Jemu se zaΦalo °φkat arcibiskup neboli
metropolita. Pozd∞ji se zaΦal projevovat p°eva₧ujφcφ vliv biskupa hl. m∞sta
°φÜe ╪φma. Tomu se zaΦalo °φkat PAPEÄ.
V dob∞ Karla VelikΘho zaΦaly vznikat farnφ obvody, jejich₧ centrem byl farnφ
kostel. N∞kolik farnostφ tvo°ilo d∞kanstvφ.
UM╠N═
Z antick²ch vzor∙ vyr∙stalo i ran∞ st°edov∞kΘ um∞nφ. S jeho prvnφmi projevy
se setkßvßme v °φmsk²ch podzemnφch poh°ebiÜtφch - KATAKOMB┴CH. V nich nalezneme
kamennΘ rakve, sarkofßgy s bohatou socha°skou v²zdobou. U kostel∙ se setkßvßme
se dv∞ma zßkladnφmi typy - bazilikou a centrßlnφ stavbou. Bazilika byla urΦena
pro shromß₧d∞nφ v∞°φcφch a kßzßnφ. Stala se proto biskupsk²m kostelem a ve svΘm
p∙dorysu nabyla postupn∞ tvaru k°φ₧e. Kostely majφ centrßlnφ p∙dorys kruhovΘho,
elipsovitΘho nebo mnoho·helnφkovΘho tvaru, byly stav∞ny jako pamßtnφky.
Symbolika se pln∞ uplatnila i na velkΘm mno₧stvφ drobn²ch liturgick²ch p°edm∞t∙
i p°edm∞t∙ urΦen²ch pro ka₧dodennφ pot°ebu, jako byly k°φ₧ky, kalichy a Üperky.
K╪ESìANSK┴ VZD╠LANOST
NovΘ k°es¥anskΘ pojetφ sv∞ta a Φlov∞ka, opφrajφcφ se o Pφsmo svatΘ, bylo t°eba
shrnout do ucelenΘ myÜlenkovΘ soustavy. Toto prvnφ obdobφ k°es¥anskΘho myÜlenφ
se naz²vß PATRISTIKA, co₧ je doba uΦenφ prvnφch cφrkevnφch svat²ch otc∙. Prvnφ
k°es¥anÜtφ myslitelΘ, mezi nimi₧ vynikal ╪ek Origenes a ╪φman Tertullianus,
ve svΘm uΦenφ navazovali na celou antickou kulturu.
Vrcholn²m v²tvorem patristiky je filozofickΘ a teologickΘ dφlo biskupa AURELIA
AUGUSTINA. Augustinovo filozofickΘ myÜlenφ vede k rozliÜenφ sv∞t∙: nebeskΘho
krßlovstvφ bo₧φho, je₧ je sφdlem dobra a jeho₧ projevem je cφrkev a sv∞ta pozemskΘho,
v n∞m₧ sφdlφ zlo a jeho₧ projevem je sv∞tsk² stßt. SvΘ myÜlenky o lidskΘ spoleΦnosti
vylo₧il v dφle O obci bo₧φ.
LITERATURA
- zam∞°ena p°edevÜφm na obhajobu cφrkve a k°es¥anstvφ
POEZIE
- v∞nuje se op∞vovßnφ panovnφk∙
ARCHITEKTURA
- zaznamenala velk² rozmach
- inspirovala se pozd∞jÜφm italsk²m um∞nφm
- sφdlo Karla VelikΘho v Cßchßch, chrßm Panny Marie
- typickΘ - sloupy dovezenΘ z Itßlie
- nejΦast∞jÜφ typ - centrßlnφ bazilika
- kostely zdobeny freskami a mozaikami (nßbo₧enskΘ p°φb∞hy a motivy)
MAL═╪STV═
- sv∞tskΘ malφ°stvφ existovalo, ale malby se nezachovaly
- dodnes znßmß kni₧nφ malba (knihy s nßbo₧ensk²m obsahem)
VZD╠L┴N═
Vzd∞lßvacφ program pro klßÜternφ Ükoly vypracoval rßdce g≤tskΘho krßle Theodoricha
Cassiodora. Jeho zßkladem bylo postupnΘ zvlßdnutφ tzv. sedmera svobodn²ch um∞nφ,
je₧ byly znßmy ji₧ od 5. stoletφ. Sedm svobodn²ch um∞nφ se d∞lilo na dv∞ skupiny.
1. TRIVIUM
- gramatika, rΘtorika a dialektika (logika)
2. KVADRIVIUM
- aritmetika, geometrie, astronomie a hudba
Pro zachovßnφ a Üφ°enφ vzd∞lanosti byly zaklßdßny knihovny. Nejv∞tÜφ v²znam
m∞ly knihovny klßÜternφ.
PO╚┴TEK ST╪EDOV╠KU
Za poΦßtek st°edov∞ku pova₧ujeme svr₧enφ poslednφho °φmskΘho cφsa°e ROMULA
AUGUSTA germßnsk²m v∙dcem ODOAKEREM roku 476 n.l..
Na ·zemφ zßpadnφ Evropy se vytvo°ili tzv. barbarskΘ - p°evß₧n∞ germßnskΘ stßty,
kterΘ p°ichßzeli do styku s antickou °φmskou civilizacφ a kulturou a p°ejφmaly
mnohΘ jejφ prvky. Jednφm z nejv²znamn∞jÜφch bylo k°es¥anstvφ. Jako prvnφ z t∞chto
barbarsk²ch stßt∙ vznikla v prvnφ polovin∞ 6. stoletφ v severnφ Itßlii OSTROG╙TSK┴
╪═èE (493-555 n.l.). Pod tlakem Avar∙ museli svß dosavadnφ sφdla v Panonii opustit
LANGOBARDOV╔ a ti zde vybudovali vlastnφ stßt, jeho₧ centrem se stala Pavia.
Langobardskou °φÜi, trvajφcφ 2. stoletφ (568-774 n.l.) vyvrßtilo a₧ ta₧enφ franckΘho
krßle Karla VelikΘho. Jin²m kmenem, jen₧ vytvo°ili ran∞ st°edov∞k² stßt v zßpadnφ
Evrop∞ byli VIZIG╙TI.
VIZIG╙TI
P°iÜli do Galie asi na poΦßtku 5. stoletφ. Od zßpado°φmsk²ch cφsa°∙ dostali
p∙du mezi °ekami LOARE a GARONNE. ╪φmanΘ cht∞li vyu₧φt Vizig≤ty proti jin²m
barbarsk²m stßt∙m. V 2.polovin∞ 5. stoletφ pronikli a₧ k ·stφ RHONY, osidlujφ
toto ·zemφ, a pronikajφ dßle a₧ na Pyrenejsk² poloostrov. P°iÜli v dob∞, kdy
u nich zaΦφnß rozklad rodovΘ spoleΦnosti, p°izp∙sobili se otrokß°skΘ spoleΦnosti.
Usadili se v kulturn∞ nejrozvinut∞jÜφ Φßsti Galie. Zachoval se zßkonφk, kter²
obsahuje °adu prvk∙ z °φmskΘho prßva.
BURGUNDOV╔
P°ichßzejφ v polovin∞ 5. stoletφ a byla jim podstoupena oblast ÄenevskΘho jezera,
zmocnili se oblasti kolem °eky RHONY. Hlavnφ m∞sto - LYON. Nahradili panstvφ
°φmskΘ nadvlßdy a vytvo°ili si vlastnφ BURGUDSK╔ KR┴LOVSTV═. ╪φmanΘ je pova₧ovali
za spojence. Dochßzφ k diferenciaci spoleΦnosti (rozd∞lenφ vrstev). ╚ßst svobodn²ch
Burgund∙ byla znevoln∞na, zaΦφnß pracovat pro velkΘ vlastnφky p∙dy, dochßzφ
k rozvrstvenφ i dalÜφch svobodn²ch Burgund∙.
|
|
|