V d∙sledku vφt∞zn²ch vßlek vzr∙stal poΦet otrok∙, kte°φ zaΦali nahrazovat prßci drobn²ch rolnφk∙ (p°φΦina - zßnik mal²ch hospodß°stvφ a vznik velkostatk∙).

R. 138 p°.n.l. vypuklo povstßnφ otrok∙ na Sicφlii. V Φele stßl otrok Eunus. Vzbou°enci se zmocnili ostrova a pokusili se vybudovat vlastnφ krßlovstvφ po vzoru helΘnistick²ch stßt∙.

R. 132 p°.n.l. bylo povstßnφ potlaΦeno.
V letech 104 - 101 p°.n.l. vypuklo druhΘ povstßnφ.

Do tohoto obdobφ spadß p∙sobenφ reformßtor∙ :

Tiberius Gracchus
Jeho reformy se soust°e∩ovali na chudnoucφ masu rolnφk∙ = prolethry, kte°φ sice jsou svobodnφ, ale nemajetnφ a tφm ztrßcφ v²znam jako ΦlenovΘ armßdy.
Tato zbyteΦnß skupina lidφ se neustßle znßsobuje.
R. 133 p°.n.l. byl zvolen tribunem lidu a prosadil nßvrh zßkona - Agrßrnφ reforma, kter² omezoval vyu₧φvßnφ protiprßvn∞ nabytΘ stßtnφ p∙dy a stanovil i maximßlnφ velikost pozemk∙, kterΘ mohl jedinec ( vΦetn∞ d∞tφ ) vlastnit - jedinec nemß mφt vφc jak 500 jiter ( = 125 ha )stßtnφ p∙dy. Pokud jde o otce se dv∞ma dospφvajφcφmi syny m∙₧e vlastnit a₧ 1000 jiter p∙dy.
VÜichni, kdo m∞li p°ebytek p∙dy ji museli odevzdat stßtu. Ten ji rozd∞lil do 30 jiter a dal bezzemk∙m do d∞diΦnΘ dr₧avy, Φφm₧ by se automaticky zvedl poΦet vlastnφk∙ p∙dy, kte°φ by podlΘhali censu a tφm i vojenskΘ povinnosti.
Proti tΘto reform∞ stßli latifundistΘ a narazil i na odpor senßtu ( obßval se r∙stu Tiberiovy moci ).
Obrßtil se proto p°φmo na lidovΘ shromß₧d∞nφ, co₧ senßt roztrpΦilo.
Tiberius se r. 134 p°.n.l. op∞t sna₧il zφskat titul tribuna lidu, ale p°i volebnφch nepokojφch byl zabit.

Gaius Gracchus
Tribunem lidu se stal r. 123 p°.n.l. a sna₧il se navßzat na bratra.
Prosadil °adu zßkon∙, kterΘ oslabovaly moc senßtu. Jeho cφlem bylo zφskat opoziΦnφ politiku.
Byla proti n∞mu rozpoutanß kampa≥ a r. 121 p°.n.l. byl p°i nepokojφch zabit.

Jeho smrt znamenala konec pro agrßrnφ reformy. R. 111 p°.n.l. si latifundistΘ prosadili zßkon, ₧e se p∙da m∙₧e i zcizovat. V d∙sledku toho dochßzφ k prohloubenφ agrßrnφ krize.

Gaius Marius
Vojßk a politik.
Byl jmenovßn velitelem °φmsk²ch vojsk v pr∙b∞hu vßlek s numidsk²m krßlem Jugurtou.
Je autorem VojenskΘ reformy - do armßdy je p°ijat ka₧d² zßjemce za ₧old. Po skonΦenφ 16ti letΘ slu₧by je ka₧dΘmu p°id∞lena p∙da.
Dochßzφ ke vzniku - ÄoldnΘ°skΘ armßdy.
Armßda se rozrostla a ta₧enφ byla ·sp∞Ünß - ╪φm nad numidsk²m krßlem zvφt∞zil a Gaius Marius se stal konzulem. V letech 104 - 100 p°.n.l.zφskal nejv∞tÜφ postavenφ.

V letech 102 - 101 p°.n.l. porazila °φmskß armßda germßnskΘ kmeny.

Vznikly dv∞ zßkladnφ skupiny :

POPUL┴ROV╔
- odvozeno od populis = lidov²
Vzchßzeli z tradice brat°φ Gracch∙ - snaha obejφt senßt a zv²Üit presti₧ pomocφ lidu.
Cht∞li °eÜit problΘmy umφrn∞n²m °eÜenφm socißlnφch problΘm∙ a demokratizacφ °φmskΘho z°φzenφ.
V Φele stßl - Gaius Marius.

- OPTIM┴TI
- optimus = nejlepÜφ
Jde o nejbohatÜφ Φßst nobility - stoupenci neomezenΘ moci senßtu a odp∙rci jak²chkoli zm∞n.
V Φele stßl - Cornelius Sulla.

Mezi ob∞ma skupinami bylo neustßlΘ nap∞tφ.

Mimo to se objevilo nebezpeΦφ na V. Pontsk² krßl MithridatΘs VI. m∞l velkΘ ambice a rozÜi°oval svΘ ·zemφ. P°i pronikßnφ narazil na °φmskΘ provincie - vßlka ( 89 - 85 p°.n.l.). Mithridates VI. byl r. 85 p°.n.l.pora₧en.

DalÜφ vßleΦn² konflikt, kter² oslaboval ╪φm byla vßlka s italsk²mi spojenci - Italiky - v letech 90 - 88 p°.n.l.
ItalikovΘ - nßrod ₧ijφcφ na ·zemφ Itßlie, kter² se sna₧φ zφskat plnΘ obΦanstvφ °φmskΘho prßva.
R. 88 p°.n.l. byl uzav°en mφr a Italik∙m bylo, a₧ na v²jimky, prßvo p°id∞leno. VÜichni obyvatelΘ na J od Pßdu = °φmÜtφ obΦanΘ.

Lucius Cornelius Sulla
┌Φastnil se vßlky s Mithridatem VI. A porazil ho.
Po nßvratu zahßjil akce proti populßr∙m = mariovc∙m a dvakrßt dobyl ╪φm - r. 88 a 82 p°.n.l.
Stal se prvnφm diktßtorem v d∞jinßch ╪φma.
Nelφtostn∞ likvidoval svΘ odp∙rce - mariovce.
Zahßjil tzv. proskripce - seznamy lidφ zbaven²ch prßvnφ a nßbo₧enskΘ ochrany. Mohli b²t beztrestn∞ zabφjeni. ( Zabito asi 40 - 100 senßtor∙ a 1600 jezdc∙. ) Majetek ob∞tφ p°ipadl Sullov²m p°φznivc∙m.

RozÜφ°il poΦet senßtor∙ na 600, kte°φ mu byli naprosto pod°φzeni.
PoruÜil volebnφ obdobφ a prodlou₧il jej. ( KonzulovΘ - 1 rok v ╪φm∞ + 1-2 roky v provinciφch.)

Jeho tvrdß vlßda vzbuzovala odpor, ale jeho ustanovenφ se zachovala i po jeho odstoupenφ.

Odstoupil r. 79 p°.n.l. ze zdravotnφch d∙vod∙ a r. 78 p°.n.l. zem°el.

Sullovi stoupenci :
Pompeius - politik a vojev∙dce
Crassus - vojev∙dce; jm∞nφ zφskal dφky proskripcφm
Catilina - organizßtor spiknutφ - Catilinovo spiknutφ - v letech 66 - 63 p°.n.l. Snaha o p°evzetφ moci v ╪φm∞ - ne·sp∞ch.

Sullovi odp∙rci:
Cicero - O tempora, o mores! - prvnφ °eΦ proti Catilinovi. PotlaΦil jeho spiknutφ.
R. 63 p°.n.l. - konzulem ( "otec vlasti" ).
- 12 -
V letech 73 - 71 p°.n.l. vypuklo Spartakovo povstßnφ.
Byla to nejv∞tÜφ vzpoura otrok∙ v d∞jinßch ╪φma i starov∞ku.
Povstßnφ vyvolala hrstka otrok∙, kte°φ byli v jihoitalskΘm m∞st∞ Capua vyu₧φvßni ke gladißtorsk²m zßpas∙m.
Drobnß skupina otrok∙ se postupn∞ rozrostla do vφce ne₧ 10 000 armßdy - tvo°enß uprchl²mi otroky a chudinou. Do Φela povstßnφ se postavil Spartakus - otrok trßtskΘho p∙vodu. Cht∞l otroky vyvΘst z Itßlie a dostat je na ·zemφ, kterΘ by nepodlΘhalo ╪φmu.
SkuteΦn∞ se mu poda°ilo dostat se a₧ do S Itßlie, ale zde se celkem nepochopiteln∞ obrßtil zp∞t na J. V tΘ dob∞ zaΦala armßda povstalc∙ slßbnout - Φßst otrok∙ se odpoutala a mezi v∙dci dochßzelo k rozpor∙m.
R. 71 p°.n.l. bylo vojsko otrok∙ pora₧eno Crassem. 6000 zajat²ch otrok∙ bylo uk°i₧ovßno na cest∞ z Capui do ╪φma.

Gnaeus Pompeius
P∙sobil v Hispßnii, kde potlaΦil povstßnφ Mariov²ch stoupenc∙.
Na V porazil Mithridata VI. a zφskal oblast S²rie, Judeji a Φßst MalΘ Asie.
R. 70 p°.n.l. se stal konzulem. Jeho politickΘ ambice byly podklßdßny faktickou vojenskou mocφ.

R. 60 p°.n.l. byl uzav°en PRVN═ TRIUMVIR┴T.

Marcus Licinius Crassus
Gnaeus Pompeius

Gaius Julius Caesar
- pochßzel z malΘho °φmskΘho rodu Juli∙. Proslavili jej GalskΘ vßlky v letech 58 - 50 p°.n.l.
R. 56 p°.n.l. triumvirßt prodlou₧ili na 5 let a vymezili si sfΘry.
Caesar - je mu sv∞°ena oblast Gßlie, kde zφskßvß obrovskou moc.
Pompeius - ·zemφ Hispßnie.
Crassus - podnikß v²boje na V. Zam∞°il se na °φÜi Parth∙. Jeho vojska utrp∞la zdrcujφcφ porß₧ku a r. 53 p°.n.l. Crassus umφrß.
Jeho smrtφ se triumvirßt rozpadß.

R. 52 p°.n.l. byl jedin²m konzulem zvolen Pompeius.

Senßt vyzval Caesara, aby se vrßtil do ╪φma (v tΘ dob∞ Caesar podnikal v²boje a₧ do Britßnie)
Caesar p°ekroΦil se svou armßdou °eku Rubikon, tßhl na ╪φm a dobyl ho.

V letech 49 - 46 p°.n.l. probφhß obΦanskß vßlka v zemi. Jde o vßlku mezi Caesarem a Pompeiem.
Pompeius se sna₧il uprchnout do Egypta, ale u b°eh∙ Alexandrie byl zabit. P°i jeho pronßsledovßnφ se do Egypta dostßvß i sßm Caesar. V Egypt∞ vlßdne rod Ptolemaiovc∙. Caesar svrhl fara≤na a na egyptsk² tr∙n dosadil krßlovnu Kleopatru.

Caesar se stßvß pßnem °φmskΘho impΘria a r. 46 p°.n.l. se nechal oznaΦit diktßtorem ( r. 45 p°.n.l. do₧ivotn∞ ), titul m∞l imperßtor - - vrchnφ velitel vojsk.

M∞l Φasov∞ neomezenou funkci tribuna lidu a prßvo rozhodovat o slo₧enφ senßtu. Vlßdne jako nevyhlßÜen² cφsa°.( P°ijal privilegium krßl∙ - nechal razit svoji podobiznu na mince. )

Sna₧il se zavΘst po°ßdek v provinciφch. ╪eÜil otßzku bezzemk∙ - dal pokyn, aby byli zam∞stnßvßni na statcφch.

Provedl reformu kalendß°e - Julißnsk² - platφ a₧ do r. 1582.

Skupina senßtor∙ proti n∞mu zosnovala povstßnφ se zßm∞rem zßchrany republiky.
R. 44 p°.n.l. byl p°i cest∞ do senßtu usmrcen - mezi vrahy byl i jeho nevlastnφ syn Brutus a °ada p°ßtel.

LidΘ tφm byli Üokovßni a zastraÜeni. Caesar byl ·sp∞Ün²m panovnφkem vzbuzujφcφm ·ctu.

Republiku se po Caesarov∞ smrti nepoda°ilo obnovit v p∙vodnφ podob∞. Vznikß tajnß politickß dohoda - DRUH▌ TRIUMVIR┴T - r. 43 p°.n.l.
Marcus Antonius
Marcus Lepidus - vßleΦnφk; sna₧il se zabezpeΦit p°φznivce vojensky
Gaius Octavianus - Caesar jej p°ijal za svΘho syna a odkßzal mu majetek

SpoleΦnß snaha - rozbφt vojenskou sφlu Caesarov²ch vrah∙. R. 42 p°.n.l. zvφt∞zili u Filipp.

╪φm se obßval diktßtorskΘ moci. Proti triumvirßtu se postavila skupina, kterß usiluje o obnovu republiky - v d∙sledku toho doÜlo k zahßjenφ proskripcφ.
( Jednφm z posti₧en²ch byl i Cicero - popraven.)
Situace se vyhrotila v obΦanskou vßlku . republikßni byli pora₧eni.

NejslabÜφm Φlßnkem triumvirßtu byl Lepidus - vytlaΦen; p°ijal ·°ad nejvyÜÜφho kn∞ze - pontifix maximus.
Octavianus - posiluje svΘ pozice v ╪φm∞.
Antonius - p∙sobφ v Egypt∞ ( vztah s Kleopatrou )

R. 31 p°.n.l. propukla nßmo°nφ bitva u mysu Aktia mezi Pompeiem a Octavißnem. Octavißnus vφt∞zφ.

R. 30 p°.n.l. dobyl Egypt ( poslednφ helΘnistickß monarchie ) a p°ipojil jej k °φÜi.

Dochßzφ k definitivnφmu konci °φmskΘ republiky a k poΦßtku cφsa°stvφ.