Filozofie a jinΘ formy v∞d∞nφ o sv∞t∞ Autor:Martin Zatloukal
Metafyzika
- je disciplφnasystematickΘ filozofie, zab²vß se jsoucnem jako₧to jsoucnem (jsoucno
= nejvyÜÜφ kategorie) - odmyslφme si vÜechny vlastnosti, krom∞ toho, ₧e je
- stojφ mimo fyziku
- poprvΘ ho pou₧il Andronikos z Rhodu, kdy₧ uspo°ßdal Aristotelovy spisy (fyzika
a metafyzika)
- st°edov∞k - Platon, Aristoteles
- zlomem v metafyzice je Immanuel Kant, kter² zaΦφnß pou₧φvat metafyziku jako
nauku o hranicφch naÜeho poznßnφ
Ontologie
- se zab²vß bytφm jako₧to bytφm, do znaΦnΘ mφry se prolφnß s metafyzikou
Gnoseologie
- (noetika) - disciplφna systematickΘ filozofie zab²vajφcφ se poznßnφm, stanovuje
kategorie pro roz°eÜenφ, co je a co nenφ poznßnφ
- zßkladnφ rozliÜenφ - doxa - mφn∞nφ
- epistΘmΘ - v∞d∞nφ
- toto rozliÜenφ pochßzφ od Platona, existujφ 2 zßkladnφ zp∙soby (p°φstupy),
jak se Φlov∞k dostßvß k v∞d∞nφ
- Racionalismus - veÜkerΘ poznßnφ pochßzφ z rozumu (Rene Descartes)
- Empirismus - veÜkerΘ poznßnφ pochßzφ ze smyslovΘ zkuÜenosti (Mark, Barkley,
Hume)
Antropologie
- nauka o Φlov∞ku, biologii, sociologii, filoz. disciplφna, kterß vznikß ve
20. letech 20. stoletφ, zakladetelem je Marx Schelel
- se sna₧φ pronΘst filozof. reflexi Φlov∞ka v p°φrod∞ (jeho vztah k p°φrod∞)
Etika - zab²vß se morßlkou, hodnotφcφmi soudy problΘmy dobra a zla
Logika
- formßlnφ v∞da, kterß se zab²vß sprßvn²m usuzovßnφm
- zakladatelem je Aristoteles a jeho dφlo Organon (nßstroj pro sprßvnΘ usuzovßnφ)
Nßbo₧enstvφ
- je systΘm pravidel chovßnφ urΦitΘ skupiny lidφ a zahrnuje v sob∞ prvky ritußl∙
- je kulturnφm problΘmem a sna₧φ se dßt smysl lidskΘ existenci
Teologie
- disciplφna zab²vajφcφ se naukou o bohu
- vznikla konfrontacφ mezi antickou filozofiφ a k°es¥ansk²m nßbo₧enstvφm
Teleologie
- (teleos = ·Φel) - zab²vß se ·Φelnostφ v p°φrod∞
Transcendentnφ
- po napsßnφ spisu Kanta je synonymnφ, t²kß se hranic naÜφ smyslovΘ zkuÜenosti
Materialismus
- metafyzic. systΘm, kter² pova₧uje za v²chozφ bod hmotu a p°φrodnφ zßkony,
kterΘ ji ovlßdajφ
Idealismus
- metafyzic. systΘm, kter² pova₧uje za v²chozφ bod existenci n∞jakΘho duchovnφho
principu (b∙h)
|