Termφnem chemickß vazba se oznaΦuje spojenφ prvk∙ do v∞tÜφch celk∙, kterΘ se naz²vajφ MOLEKULY, prost°ednictvφm valenΦnφch elektron∙.

RozliÜujeme :
- molekuly prvk∙ - jsou slo₧eny z atom∙ o stejnΘm protonovΘm Φφsle
- molekuly slouΦenin - protonovΘ Φφslo se u prvk∙ liÜφ

Hlavnφ podmφnkou pro vznik chemickΘ vazby je energetickΘ hledisko - tzn. ₧e vazba vznikne tehdy, pokud dojde p°i tomto d∞ji k uvoln∞nφ energie. Energie chemickΘ vazby je energie, kterß se uvolnφ p°i vzniku danΘ vazby a naz²vß se vazebnß energie a udßvß se v kJ/ mol.
╚φm vφce energie se uvolnφ p°i vazb∞, tφm vφce je vazba stabiln∞jÜφ. Naopak p°i zruÜenφ vazby je pot°eby tzv. disociaΦnφ energie, kterß mß stejnou hodnotu jako energie vazebnß, ale opaΦnΘ znamΘnko.
Pokud se m∙₧e mezi atomy vytvo°it chemickß vazba, zaΦnou mezi nimi p°i vzßjemnΘm p°ibli₧ovßnφ p∙sobit p°ita₧livΘ sφly, kterΘ budou mφt za nßsledek jejich dalÜφ p°ibli₧ovßnφ. Potencißlnφ energie bude klesat, to znamenß, ₧e vznikajφcφ systΘm bude stabiln∞jÜφ. P°i urΦitΘ vzdßlenosti st°ed∙ atom∙ dosßhne potencißlnφ energie systΘmu svΘho minima (systΘm mß v tomto okam₧iku nejv∞Üφ stabilitu.)
Vzdßlenost l se oznaΦuje jako dΘlka chemickΘ vazby a energie Ep je energiφ tΘto vazby.
Pokud by p°ibli₧ovßnφ atom∙ pokraΦovalo, zaΦaly by se projevovat odpudivΘ sφly mezi elektrony obou atom∙ a potencißlnφ energie by prudce vzrostla.

Kovalentnφ vazba
Na vzniku kovalentnφ vazby se od ka₧dΘho z vßzan²ch atom∙ podφlφ jeden, dva nebo t°i valenΦnφ elektrony.
- v prvnφm p°pad∞ se jednß o vazbu jednoduchou - neboli vazbu s
- v druhΘm a t°etφm p°φpad∞ pak o vazbu dvojnou a trojnou.Ve vazbßch nßsobn²ch je jedna vazba s provßzena jednou nebo dv∞ma vazbami typu p.

Vznik jednoduchΘ, dvojnΘ a trojnΘ vazby mezi dv∞ma atomy obecnΘho prvku m∙₧eme znßzornit n∞kolika zp∙soby:

P°i zßpisu elektronovΘ konfigurace pomocφ rßmeΦk∙ se chemickß vazba znßzor≥uje Φßrkou, kterß spojuje orbitaly, jejich₧ p°ekryvem doÜlo ke vzniku vazby, p°iΦem₧ ve vazebn²ch elektronov²ch pßrech majφ jednotlivΘ elektrony opaΦn² spin.