Kdy₧ se °ekne zmrzlina

Zmrzlinu znajφ ji₧ velmi malΘ d∞ti, proto₧e zmrzlina, to je pochoutka nad pochoutky. Od jakΘ doby lidem zp°φjem≥uje ₧ivot? A byla v₧dy takovß, jak ji znßme dnes?

P∙vod zmrzliny je i dnes neznßm², p°esnΘ datum jejφho vzniku neexistuje. JistΘ vÜak je, ₧e zmrzlina chutnala ji₧ vlßdc∙m starΘ ╚φny, Indie a ╪φma. M∞la podobu mlΘΦnΘ r²₧ovΘ sm∞si (200 let p°.n.l. v ╚φn∞) nebo chlazen²ch ovocn²ch Ü¥ßv. S chlazenφm to nebylo jednoduchΘ, proto₧e jeÜt∞ nebyly vynalezeny ledniΦky. Zßkladem vÜak bylo sehnat snφh a led a v n∞m zmrzlinovou sm∞s (podobn∞ jako dnes) nechat ztuhnout.

Zmrzlina se postupn∞ zdokonalovala, experimentovalo se s r∙zn²mi surovinami, chut∞mi. Snad se na jejφm putovßnφ sv∞tem podφlel i znßm² cestovatel Marco Polo (13.-14. stol.), kter² pob²val na dvo°e Φφnsk²ch vlßdc∙ a mohl ji p°inΘst do Benßtek. Z italskΘ kuchyn∞ se pak pr² dostala na st∙l francouzsk² a dßle a dßle, p°es hory a doly, p°es mo°e a oceßny do celΘho sv∞ta.
Prvnφ zmrzlinov² strojek, tedy za°φzenφ opat°enΘ klikou a na ruΦnφ pohon, k v²rob∞ ztu₧enΘho zmrzlinovΘho krΘmu vynalezla v roce 1846 Nancy Johnson z New Jersey.
A prvnφ zmrzlinov² kornout? Ten spat°il sv∞tlo sv∞ta v roce 1904. K jeho ävynßlezuô p°isp∞la nßhoda. P°edstavte si ulici americkΘho m∞sta St. Louis, kde vedle sebe stojφ stßnky dvou prodavaΦ∙. Jeden prodßvß misky se zmrzlinou, druh² dorty a dortovΘ oplatky. A kdy₧ sousednφmu zmrzlinß°i doÜly misky, cukrß° Ernesto Hamwi pohotov∞ sroloval teplou dortovou oplatku do kornoutku, nechal ji vychladnout a nabφdl ji kolegovi. A vynßlez byl na sv∞t∞. Nebyl sice p°evratn², ale t∞Üφ se z n∞j dodnes miliony lidφ.

Eva Pazourkovß