Nßrodnφ v²znam Φesk²ch ples∙.
Balet

V roku 1863 na popud spisovatele Jana nerudy sestavil taneΦnφ mistr Antonφn Linek tanec zvan²  "Beseda". Hudbu k Besed∞ slo₧il Ferdinand Heller.
Beseda byla sestavena z Φesk²ch lidov²ch tanc∙ : sousedskΘ, furianta, kominφka, obkroΦßku, kalamajky, rejdovßku a dalÜφch. PoprvΘ se tanΦila v r. 1863, velmi rychle zdomßcn∞la p°edevÜφm zßsluhou student∙, a vφc ne₧ padesßt let se udr₧ela jako samoz°ejm² program taneΦnφch po°ßdk∙. (v seznamech tanc∙, kterΘ se tanΦφ na urΦitΘm plese).
Byla rovn∞₧ sestavena Beseda z tanc∙ moravsk²ch a slovensk²ch.
V masopust∞ se obvykle po°ßdaly taneΦnφ zßbavy a bßly. V 19. stoletφ vÜak neblaze prosluly kastovnictvφm, to znamenß p°φsn²m rozd∞lovßnφm zßmo₧n²ch
a chud²ch lidφ. M∞ly v²hradn∞ n∞meck² rßz. Bßly byly Φasto maskovanΘ - maÜkarnφ.
Buditelsk² v²znam m∞ly ΦeskΘ bßly, po°ßdanΘ v Praze. Vznikly na zßklad∞ soukrom²ch zßbav ochotnickΘ spoleΦnosti u Kajetßn∙ na MalΘ Stran∞ v Praze zßsluhou J.K.Tyla.
            Prvnφ ve°ejn² Φesk² bßl se konal na StarΘm m∞st∞ v Praze v Konvikt∞ v ·noru 1840.
V r. 1844 je Φesk² bßl uspo°ßdßn i v Plzni. Mφsto slova "bßl" se zaΦφnß u₧φvat "ples".
SlavnΘ byly bßly um∞leckΘ, kam pronikala ΦeÜtina . Velmi slavn² byl "Φesk² bßl v p°estrojenφ" v r. 1848, kter² uspo°ßdali p°ednφ ΦeÜtφ um∞lci a spisovatelΘ. Zßsluhou organizace "Sokol" se ΦeskΘ bßly Üφ°φ po celΘ zemi. (Kost²mnφ plesy zvanΘ "Üib°inky").

Jak vypadaly "modernφ" tance tΘ doby?
Snadnost a jednotvßrnost kolov²ch tanc∙, kterΘ se vÜeobecn∞ tancovaly, p°isp∞ly ke zjednoduÜenφ a jednotvßrnosti tance. Proto jako "taneΦnφ blesk" p∙sobil bujn² kankßn, kter² vznikl ve Francii. (ZajφmavΘ je, ₧e tento tanec p∙vodn∞ p°edstavoval tanec opic.)
DalÜφ novinky v tanci dodala Amerika. Byly to p°edevÜφm tance foxtrot, tango (tanec argentinsk²ch pastevc∙), a oblφben² tanec shimmy (Üimi). N∞kterΘ jsou p°ijφmßny jako v²st°elky, nap°φklad charleston. Tance jsou v ustaviΦnΘm v²voji, starΘ zanikajφ a vznikajφ novΘ a₧ do dneÜnφ doby.

Balet.

Tamara Karsavina

Balet m∙₧eme charakterizovat jako vyÜÜφ taneΦnφ um∞nφ, provozovanΘ na jeviÜti. Balet taneΦnφmi pohyby tlumoΦφ divßkovi hudebnφ d∞j a mß vzbudit urΦitou nßladu. Mß sv∙j p∙vod v dßvnΘ historii, v Egypt∞ i v ╪φm∞. Nap°φklad na poΦest cφsa°e Augusta se tanΦily tance, vyjad°ujφcφ urΦitΘ d∞je. Prvnφ divadelnφ balet byl z°φzen ve Francii r. 1581 velk²m finanΦnφm nßkladem. Pozd∞ji byla zalo₧ena Krßlovskß akademie taneΦnφho um∞nφ. Dramatik MoliΘre (1622-1673) se ujφmß baletu,
upravuje jej pro jeviÜt∞ a obsazuje taneΦnφky z povolßnφ.

Izadora Duncanovß

Tak se balet ustanovuje jako samostatn² dramatick² ·tvar, kter² pohybem a mimikou znßzor≥uje souvisl² d∞j.
TaneΦnφ um∞nφ nachßzφ svΘ mφsto mezi um∞leck²mi disciplinami.
Do historie tance se zapsalo mnoho um∞lc∙, vynikajφcφch taneΦnic a taneΦnφk∙. Je jich dlouhß °ada, vzpomeneme slavnou francouzku Mlle La Fontaine (madmuazel LafontΘn), ameriΦanku Izadoru Duncanovou, ΦeÜku MilΦu Mayerovou. V²znamn∞ se do historie tance zapsal rusk² balet a jeho slavnφ taneΦnφci, Anna Pavlova, Tamara Karsavina a ostatnφ.

MilΦa Mayerovß

Samotnß historie tance je velmi bohatß a zajφmavß.
NßÜ miniserißl o tanci mß jen nastφnit zßkladnφ orientaci o tΘto hostorii,
a poskytnout minimum informacφ o tom, jak se tanec vyvφjel.

HD